Č. j.: ÚOHS-R52/2010/VZ-14311/2010/310/PMo
                
                 
                
                V Brně dne: 23.9.2010
                
                
                
                
                 
                Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 22.4.2010 navrhovatelem –
                ·  obchodní společností Mikroelektronika spol. s.r.o., se sídlem Dráby 849, 566 01 Vysoké Mýto, IČ 15029221, za niž jedná Ing. Jindřich Nádvorník, jednatel, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 13.1.2010 zastoupená Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,  IČ 27532640, za niž jedná Mgr. Petr Švadlena, jednatel,   
                proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7.4.2010,  č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-3756/2010/510/MOn, o přezkoumání úkonů zadavatele –
                Dopravního podniku měst Chomutova a Jirkova a.s., se sídlem Školní 999/6, 430 01 Chomutov,  IČ 64053466, za niž jedná Ing. Jan Řehák, předseda představenstva a Radek Štejnar, místopředseda představenstva,
                jehož dalším účastníkem správního řízení jsou společnosti –
                ·  EM TEST ČR spol. s.r.o., se sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín, IČ 62362771,  za niž jedná Ing. Radek Orság, jednatel, a
                ·  EMTEST a.s., se sídlem Bánovská cesta 7, 010 01 Žilina, Slovenská republika, IČ 36427101,  za niž jedná Ladislav Heglas, předseda představenstva, které podaly na základě smlouvy ze dne 12.11.2009 společnou nabídku, 
                učiněných při zadávání nadlimitní veřejné zakázky „dodávka a zavedení odbavovacího systému MHD a VLD" zadávané dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2.10.2009 a následně opraveno dne 9.10.2009 pod evidenčním číslem 60036848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3.10.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 191-274781 a následně opraveno dne 13.10.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 197-282156,
                jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona  č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: 
                  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 7.4.2010,   č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-3756/2010/510/MOn
                p o t v r z u j i
                a podaný rozklad
                z a m í t á m.
                Odůvodnění
                 
                I.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
                1.  Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s., se sídlem Školní 999/6, 430 01  Chomutov, IČ 64053466, za niž jedná Ing. Jan Řehák, předseda představenstva a Radek Štejnar, místopředseda představenstva (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona   č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „dodávka  a zavedení odbavovacího systému MHD a VLD" (dále jen „veřejná zakázka“), a to v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2.10.2009 a opravené dne 9.10.2009, pod evidenčním číslem 60036848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3.10.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 191-274781 a opravené dne 13.10.2009 pod evidenčním číslem 2009/S 197-282156.
                2.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami vyplývá, že ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel celkem dvě nabídky. Při otevírání obálek hodnotící komise posoudila obě nabídky z pohledu obsahové úplnosti a konstatovala, že obě nabídky jsou obsahově úplné ve smyslu  § 71 odst. 8 zákona. Hodnotící komise poté posuzovala nabídky z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách s tím, že žádnou z nabídek nevyřadila   z dalšího posuzování a hodnocení. Podle zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 21.12.2009 dospěla hodnotící komise k závěru, že nejvhodnější nabídku předložili dodavatelé EM TEST ČR spol. s.r.o., se sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín, IČ 62362771, za niž jedná Ing. Radek Orság, jednatel, a EMTEST a.s., se sídlem Bánovská cesta 7, 010 01 Žilina, Slovenská republika, IČ 36427101, za niž jedná Ladislav Heglas, předseda představenstva, kteří podali na základě smlouvy ze dne 12.11.2009 společnou nabídku (dále jen "vybraný uchazeč"). Hodnotící komise poté doporučila zadavateli, aby s ním uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.   
                3.  Na základě doporučení hodnotící komise ze dne 22.12.2009 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče a tuto skutečnost oznámil uchazečům dopisem z téhož dne. Obchodní společnost Mikroelektronika spol. s.r.o., se sídlem Dráby 849, 566 01 Vysoké Mýto, IČ 15029221, za niž jedná Ing. Jindřich Nádvorník, jednatel, ve správním řízení na základě plné moci ze dne 13.1.2010 zastoupená Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03 Hradec Králové,  IČ 27532640, za niž jedná Mgr. Petr Švadlena, jednatel (dále jen "navrhovatel") podala proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které obdržela dne 4.1.2010, námitky, a to dopisem ze dne 15.1.2010. Předmětným námitkám zadavatel po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 25.1.2010 navrhovatel obdržel dne 28.1.2010. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval zadavatelovo rozhodnutí  o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 4.2.2010 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad").   
                4.  Úřad obdržel předmětný návrh dne 5.2.2010 a tímto dnem tak bylo zahájeno správní řízení  o přezkoumání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh téhož dne. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2322/2010/510/MOn ze dne 17.2.2010. Současně Úřad usnesením č. j. ÚOHS–S46/2010/VZ-2335/2010/510/MOn z téhož dne stanovil účastníkům řízení lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Usnesením č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2335/2010/510/MOn ze dne 17.2.2010 stanovil Úřad vybranému uchazeči lhůtu ke zvolení společného zmocněnce k zastupování ve správním řízení. Dopisem ze dne 23.2.2010 zvolili zástupci vybraného uchazeče jako společného zmocněnce společnost EM TEST ČR spol. s.r.o., Vsetín. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2910/2010/510/MOn ze dne 2.3.2010 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být zadavateli podle  § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. 
                  Napadené rozhodnutí
                5.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 7.4.2010 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-3756/2010/510/MOn, kterým podle § 114 odst. 3 zákona předmětné správní řízení zastavil, a to v částech, které se týkají podmínek zadání veřejné zakázky, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou. Dále pak v souladu s ustanovením § 118 zákona zastavil dané správní řízení i v ostatních částech návrhu navrhovatele. Ve výroku III. Úřad rozhodl, že podle ustanovení § 119 odst. 2 zákona a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona, zadavatel není povinen hradit náklady řízení. 
                6.  Pokud se jedná o bod I. výroku prvostupňového rozhodnutí Úřadu a s ním související problematiku stanovení hodnotících kritérií a stanovení způsobu hodnocení nabídek, Úřad v odůvodnění tohoto výroku napadeného rozhodnutí uvedl, že součástí návrhu navrhovatele jsou kromě "námitek" proti hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky rovněž  i obsáhlé "námitky" proti podmínkám zadání veřejné zakázky, tedy námitky týkající se obsahové nejednoznačnosti kritéria hodnocení "výstupy a statistika", stanovení způsobu hodnocení nabídek dle daného kritéria hodnocení, stanovení vah subkritérií předmětného kritéria, vysoké váhy tohoto kritéria ve vztahu k poměrné části předmětu veřejné zakázky, které se hodnotící kritérium týká, atd. Úřad v této souvislosti uvedl, že z předložené dokumentace zjistil, že lhůta pro podání nabídek byla v daném případě stanovena na 16.11.2009. Tentýž den navrhovatel zadavateli doručil svoji nabídku na plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se tak v krajním případě musel seznámit s podmínkami zadání nejpozději dne 16.11.2009. Z výše uvedeného tedy dle Úřadu vyplývá, že aby navrhovatel splnil zákonnou podmínku pro podání námitek dle § 110 odst. 3 zákona, musel své námitky proti podmínkám zadání doručit zadavateli nejpozději do 1.12.2009. Z předložené dokumentace je však zřejmé, že navrhovatel nepodal řádné námitky směřující proti podmínkám zadání, respektive své námitky proti podmínkám zadání podal až dne 15.1.2010 s tím, že zákonná lhůta pro jejich podání marně uplynula již dne 2.12.2009. Navrhovatel   z toho důvodu není oprávněnou osobou pro podání návrhu proti podmínkám zadání.
                7.  Co se týče bodu II. výroku předmětného rozhodnutí, který se vztahuje k problematice hodnocení nabídek v kritériu "výstupy a statistika", Úřad uvedl následující skutečnosti. Zadavatel dle něj v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle následujících kritérií hodnocení a jim odpovídajících vah: I. "Výstupy a statistika" (s vahou 40 %), II. "Celková cena za zakázku" (s vahou 30 %), III. " Záruční doba" (s vahou 10 %),  IV. "Splnění servisních požadavků" (s vahou 10 %) a V. "Smluvní pokuty" (s vahou 10 %). Dále podotkl, že zadavatel v zadávací dokumentaci, a sice v článku 1.7 "kritéria a hodnocení nabídek" k hodnocení nabídek právě v kritériu "výstupy a statistika", tedy v kritériu s nejvyšší vahou, stanovil: "Bude hodnoceno podle vyplněné přílohy č. 3 – požadavky na výstupy  a statistiky. Uchazeč, který u příslušné položky (subkritéria dílčího kritéria) nabídne pro zadavatele nejvyšší hodnotu, obdrží za takové subkritérium 100 bodů. Další hodnocené nabídky získávají bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty hodnocené nabídky k nejvhodnější nabídce". V příloze č. 3 "požadavky na výstupy  a statistiky" zadavatel specifikoval celkem 35 subkritérií daného dílčího hodnotícího kritéria. Uvedl v ní, že každé subkritérium obsahuje řádek "odpověď" s kolonkami k zaškrtnutí "ano"  a "ne". V dalším řádku pak byl prostor pro napsání komentáře ke konkrétnímu subkritériu.  K tomuto komentáři zadavatel v dané příloze uvádí: "V komentářích může uchazeč uvést podrobnější informace nebo vysvětlení ke konkrétní podmínce. Při hodnocení nabídek budou informace uvedené v komentáři podkladem pro hodnocení konkrétní podmínky".
                8.  Úřad vzápětí poznamenal, že uchazeči sice měli v rámci jednotlivých subkritérií vyplnit kolonku "ano" či "ne" – tedy zda daná nabídka splňuje požadavky na výstupy a statistiky či nikoliv, z textu zadávací dokumentace však nevyplývá, zda samotná skutečnost, že uchazeč splňuje konkrétní požadavek zadavatele na výstupy a statistiky, znamená, že takový uchazeč obdrží v daném subkritériu maximální možný počet bodů. Z textu zadávací dokumentace je dle Úřadu naopak zřejmé, že úroveň splnění každého subkritéria uchazeči bude posuzována  a hodnocena zadavatelem (hodnotící komisí) s tím, že v rámci hodnocení subkritéria budou poměrně přiděleny i body. Úřad poté uvedl, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že obě nabídky byly v kritériu hodnocení "výstupy a statistika" hodnoceny stejným způsobem, a to výlučně dle předem stanovených subkritérií oznámených v zadávací dokumentaci. Dále doplnil, že subkritéria může zadavatel použít pro provedení bližší specifikace obsahu jednotlivých kritérií, a to především z důvodu seznámení uchazečů s tím, jaké konkrétní ukazatele bude zadavatel brát při posuzování a hodnocení nabídek v úvahu   a jaké údaje by tak měla obsahovat samotná nabídka. Pokud se zadavatel rozhodne pro vícekriteriální hodnocení nabídek s použitím subkritérií, je povinen podle takto stanoveného způsobu hodnocení postupovat a není ponecháno na jeho vůli, která kritéria či subkritéria bude hodnotit. Úřad následně shrnul, že zadavatel v dané věci postupoval v souladu s výše uvedeným, aby uchazečům přiblížil ukazatele, které budou rozhodující při hodnocení nabídek a předložené nabídky hodnotil výlučně dle těchto ukazatelů (subkritérií).
                9.  Úřad dále v prvostupňovém rozhodnutí uvedl, že v příloze č. 1 zprávy o posouzení  a hodnocení nabídek hodnotící komise zpracovala přehled a porovnání výhod a nevýhod řešení předložených oběma uchazeči, která souvisejí se subkritérii hodnocení v rámci kritéria "výstupy a statistika". Dle Úřadu hodnotící komise podle tohoto porovnání nabídek přidělovala nabídkám v jednotlivých subkritériích příslušné bodové ohodnocení, které je přílohou č. 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je tak evidentní, že hodnotící komise hodnotila dle předem stanovených hodnotících subkritérií, jaké bodové ohodnocení bylo konkrétní nabídce v konkrétním subkritériu přiděleno a z porovnání řešení lze zjistit, z jakého důvodu byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře oproti nabídce druhé.
                10.  Následně Úřad doplnil, že v případě některých subkritérií hodnocení neobdržela žádná  z nabídek maximální bodové ohodnocení. Celkové bodové ohodnocení v rámci dílčích subkritérií bylo přidělováno poměrně, a to dle jednotlivých členů hodnotící komise, což mělo za následek, že v některých subkritériích nejlépe hodnocená nabídka neobdržela maximální počet 100 bodů, ale zpravidla nepatrně méně. Úřad k tomu podotkl, že aby zadavatel zcela dostál postupu hodnocení, který uvedl v zadávacích podmínkách, měl u těchto subkritérií správně provést přepočet tak, aby nejlépe hodnocená nabídka obdržela rovných 100 bodů  a v pořadí druhá nabídka poměrně méně. Přestože v daném případě zadavatel takový přepočet neučinil u jednotlivých subkritérií, nýbrž až u celého hodnotícího kritéria "výstupy  a statistika", tento postup neměl a ani nemohl mít vliv na výši bodového ohodnocení u žádné z nabídek, a tedy ani na jejich případné pořadí.
                11.  V další části odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad vyjádřil svůj nesouhlas  s konstatováním navrhovatele, podle kterého hodnotící komise v případě dílčího hodnotícího kritéria "výstupy a statistika" hodnotila mimo jiné i skutečnost, zda nabízené řešení uchazečů komunikuje se stávajícím operačním systémem zadavatele, případně zda jde o řešení zcela nezávislé na stávajícím systému zadavatele. Ten v příloze č. 4 zadávací dokumentace "technické zadání veřejné zakázky" stanovil: "Nový OS musí funkčně navazovat nebo nahrazovat technologie, technické a softwarové vybavení v DPCHJ a.s. (Buse, Apex, Motorola, M-line, FSSoft, atd.)". Dle Úřadu tak zadavatel ponechal na uchazečích, zda mu nabídnou řešení, které komunikuje se stávajícím operačním systémem zadavatele, případně zda nabídnou řešení zcela nezávislé na stávajícím systému. Poté shrnul, že samotná skutečnost, zda uchazeč nabízí řešení, které komunikuje se stávajícím operačním systémem, či zda se jedná o řešení zcela nezávislé na stávajícím systému, nebyla předmětem hodnocení nabídek, a to ani jako nové subkritérium kritéria "výstupy a statistika", ani jako jiné samostatné kritérium či subkritérium hodnocení. V této souvislosti Úřad zdůraznil, že předmětem hodnocení nabídek byly naopak důsledky (pozitivní i negativní) vyplývající  z obou možných řešení – tedy z možnosti samostatného systému nabízené vybraným uchazečem či možnosti systému navazujícího na stávající operační systém, kterou nabízel navrhovatel. Úřad konstatoval, že zadavatel předem nepreferoval žádné z řešení s tím, že lépe bylo hodnoceno to řešení, které lépe splňovalo jednotlivá subkritéria hodnocení.  V daném případě došla hodnotící komise k závěru, že výhodnější je nabídka vybraného uchazeče, která nabízí samostatný systém. Úřad následně zdůraznil, že zadavatel nebyl oprávněn předem zvýhodnit technologii nezávislou na stávajícím systému oproti technologii navazující na stávající systém a naopak, neboť v podmínkách zadání připustil obě řešení. Zadavatel však byl oprávněn u dílčích kritérií (subkritérií) hodnotit vzájemné výhody  a nevýhody nabízených systémů a toto zohlednit při přidělování bodového ohodnocení v souvisejícím kritériu (subkritériu) hodnocení. Dle Úřadu tak byla hodnotící komise nejen oprávněna, ale dokonce povinna jednotlivé výhody a nevýhody posuzovat a hodnotit ve smyslu uvedených hodnotících kritérií.
                12.  Dále se Úřad v napadeném rozhodnutí neztotožnil s tvrzením navrhovatele, že ze zadávací dokumentace nebylo zřejmé, že zadavatel považuje jednotlivá subkritéria v rámci hodnotícího kritéria "výstupy a statistika" za rovnocenná. Vzhledem k tomu, že zadavatel  v rámci tohoto hodnotícího kritéria stanovil 35 podkritérií hodnocení s tím, že v zadávací dokumentaci specifikoval pouze váhu dílčího kritéria, je třeba dle Úřadu dojít k závěru, že všechna subkritéria daného kritéria budou mít stejnou váhu. Dodal, že pokud tato skutečnost nebyla navrhovateli zřejmá, mohl ji zjistit na základě žádosti o dodatečné informace k zadávací dokumentaci. Pokud však došel k závěru, že postup zadavatele při stanovení vah kritérií hodnocení nebyl správný, neměl čekat na rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a až poté uplatnit své námitky, ale měl v zákonné lhůtě do 15 dnů od zjištění této skutečnosti zadavateli podat zdůvodněné námitky dle § 110 zákona.
                13.  Pokud se jedná o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, Úřad uvedl, že skutečnost, že zadavatel bude muset v důsledku změny systému změnit metodiku účtování, je parametr, který by měla hodnotící komise vzít v úvahu při hodnocení uvedeného kritéria a zohlednit při hodnocení nabídek. Dle Úřadu zadavatel v zadávacích podmínkách předem nespecifikoval stávající metodiku účtování – nestanovil, jak bude v daném subkritériu hodnocení hodnocena nabídka obsahující změnu systému a vyvolávající i změnu stávající metodiky účtování. Úřad doplnil, že tato skutečnost neměla vliv na celkové pořadí hodnocených nabídek, ani na pořadí v kritériu hodnocení "výstupy a statistika".
                14.  Úřad se dále neztotožnil s názorem, že by hodnocení nabídek mělo být prováděno pouze "jednomyslně" a nikoliv individuálně jednotlivými členy hodnotící komise. K danému tvrzení Úřad poznamenal, že zákon nestanoví, zda má hodnocení nabídek proběhnout "jednomyslně" nebo "individuálně". Je tak v pravomoci každého zadavatele, jaký zvolí  v daném případě postup. Úřad proto odmítl názor navrhovatele, že hodnocení by měli provádět "odborně způsobilí" členové hodnotící komise a ostatní by se měli "přizpůsobit" jejich hodnocení, poněvadž všichni členové hodnotící komise mají při hodnocení nabídek rovné postavení. Navíc Úřad nezjistil odchylné názory na hodnocení nabídek jednotlivých členů komise. Z protokolu z jednání komise ze dne 18.12.2009 vyplývá, že na hodnocení nabídek panuje mezi členy hodnotící komise jednoznačná shoda a k "potlačení odborného  a specializovaného prvku hodnotící komise" tak nemohlo dojít.
                15.  Rovněž konstatování, podle kterého zpráva o posouzení a hodnocení nabídek "neobsahuje výsledky posouzení a hodnocení, které je sice součástí zadávací dokumentace, avšak není  k dispozici k nahlédnutí jednotlivým uchazečům", Úřad odmítl. Přezkum postupu zadavatele provádí na základě zákona Úřad. Ten má k dispozici kompletní dokumentaci o veřejné zakázce, včetně výsledků posouzení a hodnocení nabídek s tím, že uchazečům nepřísluší přezkoumávat postup zadavatelů. Následně doplnil, že předmětná zpráva o posouzení  a hodnocení nabídek obsahuje veškeré zákonné náležitosti. Uchazeči měli k dispozici veškeré potřebné informace a mohli tak ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zjistit souhrnné hodnocení těchto nabídek, a to ve všech hodnotících kritériích i subkritériích a souhrn všech aspektů rozhodujících pro přidělení bodového hodnocení hodnotící komisí.
                16.  Pokud se jedná o požadavky zadavatele na nabídky, Úřad podotkl následující skutečnosti.   V daném případě podle něj (v okamžiku podání nabídek nebo ještě dříve) uchazeči nemuseli mít v plném rozsahu zpracované řešení, neboť předmětem veřejné zakázky není "pouze" dodávka již existujícího systému, nýbrž i provedení programových úprav z důvodu předpokládané odlišnosti zadavatelem požadovaného odbavovacího systému s tím, že je však nepřípustné, aby některý z dodavatelů započal vytvářet odbavovací systém až po uzavření smlouvy. Bylo by totiž absurdní, kdyby zadavatel musel porovnávat funkčnosti konkrétních odbavovacích systémů se systémem imaginárním. V daném případě zadavatel po uchazečích požadoval praktickou prezentaci stávajících systémů s řešením praktických situací a výstupů ze systémů. Z předložené dokumentace nevyplývá, že by byl některý   z uchazečů znevýhodněn z toho důvodu, že jeho odbavovací systém není ve finální podobě.  V závěru odůvodnění Úřad doplnil, že zadavatel na základě praktické prezentace evidentně posuzoval a hodnotil výlučně stávající možnosti nabízených řešení a funkce, které nebyly  a ani nemohly být zapracovány do systému a tudíž ani nebyly předmětem hodnocení vycházejícího z prezentací systémů jednotlivými uchazeči.
                II.    Námitky rozkladu
                17.  Úřad obdržel proti shora uvedenému rozhodnutí dne 22.4.2010 rozklad, v němž navrhovatel napadá předmětné rozhodnutí, a to do jeho výroků I. a II. Pokud se jedná o výrok I., navrhovatel v rozkladu v prvé řadě namítá, že z jím napadeného rozhodnutí není zřejmé, které konkrétní námitky navrhovatele podané zadavateli jsou tímto výrokem Úřadu dotčeny, když v předmětném rozhodnutí nejsou tyto námitky nijak specifikovány. Dále podotýká, že  v rámci námitek podaných zadavateli napadal postup hodnocení nabídek na základě dílčího hodnotícího kritéria "Požadavky na výstupy a statistiky", dále předmět hodnocení, zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a dále požadavky na nabídku. Navrhovatel poté doplňuje, že tyto okolnosti a jejich význam v zadávacím řízení zjistil teprve v průběhu prezentace nabídky, z další komunikace se zadavatelem a zejména z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky a písemné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. V této souvislosti konstatuje, že jelikož postup zadavatele při hodnocení nabídek mohl navrhovatel zjistit teprve po provedení vlastního hodnocení a seznámení se zprávou  o posouzení a hodnocení nabídek, nemohl tyto námitky podat už po seznámení se zadávací dokumentací, neboť v té době ještě nevěděl o možném porušení zákona v důsledku úkonů zadavatele, kterými mu byla způsobena škoda. 
                18.  Dále poukazuje na skutečnost, že z napadeného rozhodnutí není zřejmé, v jakém rozsahu byla argumentace navrhovatele odmítnuta podle § 114 odst. 3 zákona. Zároveň vyjadřuje své přesvědčení, že v daném případě nebyly dány důvody pro aplikaci ustanovení § 114 odst. 3 zákona z důvodu podání návrhu neoprávněnou osobou, poněvadž všechny své námitky mohl navrhovatel zjistit teprve z provedeného hodnocení nabídek, a tudíž byly vůči zadavateli uplatněny řádně a včas. Podotýká, že pokud Úřad dovodil, že navrhovatel nebyl k podání některých námitek oprávněn, protože je vůči zadavateli neuplatnil řádně a včas, měl Úřad povinnost tyto námitky vymezit tak, aby bylo zřejmé, kterých námitek se výrok I. týká. Dle navrhovatele je tak rozhodnutí Úřadu ve výroku I. ve spojení s odůvodněním nepřezkoumatelné, protože není zřejmé, které námitky byly Úřadem z přezkumu vyloučeny jakožto námitky podané neoprávněnou osobou. 
                19.  Navrhovatel ve svých námitkách dále konstatuje, že jím napadené rozhodnutí je nezákonné, poněvadž bylo vydáno až poté, co byla uzavřena smlouva. Uvádí, že smlouva na realizaci předmětu dané veřejné zakázky byla uzavřena dne 6.4.2010, zatímco předmětné rozhodnutí Úřadu bylo vydáno až dne 7.4.2010 a dle navrhovatele tak nebyla splněna podmínka vyplývající z ust. § 118 zákona, podle které je možné rozhodnout, pokud nedošlo k uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem.
                20.  Následně namítá, že podal návrh na vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu s vybraným uchazečem až do pravomocného skončení řízení. Podle svého tvrzení v předmětném návrhu osvědčil, že hrozí uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vybraným uchazečem ještě před tím, než bude v dané věci Úřadem pravomocně rozhodnuto.
                21.  V rámci další námitky navrhovatel poznamenal, že závěry Úřadu vztahující se k otázce nezávislosti navrženého řešení na stávajícím operačním systému zadavatele či jeho možné návaznosti na stávající systém jsou v přímém rozporu s obsahem zprávy o posouzení  a hodnocení nabídek, kde jsou uvedeny výhody a nevýhody nabídek obou uchazečů, podle kterých byly oběma nabídkám přiděleny body. Z předmětné zprávy totiž podle něj jednoznačně vyplývá, že zadavatel v rozporu se zákonem hodnotil jako samostatný parametr skutečnost, zda je navržené řešení závislé či nezávislé na stávajícím operačním systému zadavatele, což však podle navrhovatele nemělo být předmětem hodnocení. 
                22.  Vzápětí navrhovatel poukazuje na to, že odůvodnění Úřadu je vnitřně rozporné, pokud Úřad na jednu stranu tvrdí, že nabídky byly hodnoceny výlučně podle předem stanovených kritérií, avšak důsledky zvoleného řešení měly být předmětem hodnocení v rámci každého subkritéria. Navrhovatel v závěru dané námitky shrnuje, že Úřad porušil zákon buď tím, že řádně a úplně nepřezkoumal celou dokumentaci dané veřejné zakázky (zejména zprávu  o posouzení a hodnocení nabídek) nebo tím, že v závislosti na provedeném přezkumu dospěl k závěrům, které neodpovídají listinným důkazům. 
                23.  Pokud se jedná o otázku hodnocení subkritérií dílčího kritéria "výstupy a statistika", je podle navrhovatele zřejmé, že uvedený způsob hodnocení měl být hodnotící komisí aplikován právě při hodnocení jednotlivých subkritérií předmětného kritéria. Použitý způsob hodnocení je podle něj charakteristický spíše pro hodnocení kvantitativních kritérií – tedy takových,  v rámci kterých jsou porovnávány číselně vyjádřitelné hodnoty. Podle navrhovatele zadavatel v zadávací dokumentaci uvedl přehled hodnocení jednotlivých kritérií, přičemž vycházel z již neplatné vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek  a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti (která obsahovala metodiku hodnocení nabídek) a následně specifikoval konkrétní způsob hodnocení pro konkrétní kritéria s tím, že zadavatel  u předmětného kritéria neuvedl způsob přidělení bodů – zjevně tedy nepředpokládal, že již sama odpověď uchazečů bude bez dalšího převoditelná do číselně vyjádřitelné podoby.
                24.  Navrhovatel dále namítá, že popis způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci není dostatečně určitý, jednoznačný a srozumitelný a umožňuje tak dvojí výklad. Úřad se dle navrhovatele v rozhodnutí dovolává logického výkladu s tím, že závěry navrhovatele vychází z výkladu jazykového a systematického. Podotýká, že uvedené výkladové metody jsou přitom rovnocenné. Namítá, že Úřad nevyvrátil možnost výkladu způsobu hodnocení nabídek provedenou navrhovatelem. Bez bližšího odůvodnění pouze konstatoval, že na základě stejné zadávací dokumentace dospěl k jinému výkladu způsobu hodnocení nabídek. Rozhodnutí Úřadu je dle něj nezákonné, poněvadž neobsahuje dostatečné odůvodnění závěrů učiněných Úřadem a z toho důvodu je také nepřezkoumatelné.
                25.  V rámci své další námitky navrhovatel podotýká, že zadavatel již v zadávací dokumentaci nedostatečně stanovil požadavky na subkritérium "výkaz pro ministerstvo dopravy" – neuvedl specifikaci stávající metodiky účtování a požadavek na nejvhodnější řešení s tím, že Úřad neobjasnil, jak dospěl k závěru, že změna zadávacích podmínek by v daném případě neměla vliv na celkové pořadí hodnocených nabídek.
                26.  Pokud se jedná o zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, navrhovatel namítá, že zpráva neobsahuje výsledky hodnocení a posouzení, které sice je součástí zadávací dokumentace, avšak není k dispozici k nahlédnutí jednotlivým uchazečům s tím, že postup zadavatele je netransparentní. V závěru rozkladu navrhovatel zpochybňuje konstatování Úřadu, podle kterého "je nemyslitelné, aby některý z dodavatelů započal vytvářet odbavovací systém teprve až po uzavření smlouvy". Podle navrhovatele není z rozhodnutí zřejmé, jak Úřad dospěl k uvedenému závěru.
                   Závěr rozkladu
                27.  Z uvedených důvodů navrhovatel navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil  a věc vrátil k novému projednání, a to s podmínkami odpovídajícími rozhodovací praxi. 
                III.    Řízení o rozkladu
                  Stanovisko předsedy Úřadu
                28.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury  a v souladu s § 88 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“), věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.
                29.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.
                30.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-3756/2010/510/MOn ze dne 7.4.2010 podle ust. § 114 odst. 3 zákona předmětné správní řízení v částech, které se týkají podmínek zadání veřejné zakázky, zastavil, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou,  a podle ust. § 118 zákona dané správní řízení zastavil i v ostatních částech návrhu navrhovatele a zároveň ve výroku III. rozhodl, že podle § 119 odst. 2 zákona a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona, zadavatel není povinen hradit náklady řízení, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.
                IV.    K námitkám rozkladu
                31.  S argumentací navrhovatele, který poukázal na to, že z prvostupňového rozhodnutí Úřadu není zřejmé, ve kterých částech návrhu se správní řízení zastavuje z důvodu, že navrhovatel není oprávněnou osobou pro podání předmětného návrhu, se nelze ztotožnit. Z výroku  i odůvodnění napadeného rozhodnutí je zcela zřejmé, že správní řízení bylo z uvedeného důvodu zastaveno v těch částech návrhu, které se týkají podmínek zadání veřejné zakázky.  V odůvodnění pak Úřad tyto části návrhu blíže konkretizuje jako "stanovení hodnotících kritérií" a "stanovení způsobu hodnocení nabídek". Bližší konkretizace námitek proti podmínkám zadání nebyla v daném případě technicky možná, protože návrh navrhovatele slučuje námitky proti podmínkám zadání, námitky proti postupu při hodnocení nabídek, námitky proti hodnocení a námitky proti zprávě o posouzení a hodnocení nabídek,  v důsledku čehož se stal podaný návrh obsahově zmatečným. 
                32.  Ani námitce navrhovatele poukazující na skutečnost, že předmětné námitky proti podmínkám zadání mohl uplatnit až na základě provedeného hodnocení nabídek, nelze vyhovět. Daná hodnotící kritéria i způsob hodnocení nabídek totiž zadavatel stanovil v oznámení o veřejné zakázce i v zadávací dokumentaci, se kterou se měli možnost seznámit všichni uchazeči. Je tak nade vší pochybnost, že uchazeči měli možnost proti uvedeným podmínkám zadání podat námitky zadavateli. 
                33.  Pokud se jedná o konstatování navrhovatele, v rámci kterého zpochybňuje zákonnost napadeného rozhodnutí z toho důvodu, že bylo vydáno až poté, co byla uzavřena smlouva, považuji za vhodné zdůraznit následující skutečnosti. Úřad svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2910/2010/510/MOn ze dne 2.3.2010 zamítnul návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, kterým měl být zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, neboť důvody uvedené v návrhu na vydání předběžného opatření posoudil jako neopodstatněné. Následně Úřad již zahájené správní řízení zastavil, poněvadž v postupu zadavatele neshledal pochybení, které by mělo nebo mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. 
                34.  Odmítnout je třeba také námitku, podle které zadavatel neoprávněně zvýhodnil technologii nezávislou na stávajícím operačním systému zadavatele. Předmětem hodnocení nabídek byly důsledky – pozitivní a negativní dopady – vyplývající z obou řešení (samostatný systém nabízený vybraným uchazečem a systém navazující na stávající operační systém nabízený navrhovatelem), a to vždy v rámci odpovídajícího subkritéria při hodnocení kritéria "výstupy a statistika". Zadavatel tedy zcela ponechal na uchazečích, zda mu nabídnou řešení, které komunikuje se stávajícím operačním systémem nebo zda nabídnou řešení zcela nezávislé na stávajícím systému. Skutečnost, zda uchazeč nabízí řešení, které komunikuje se stávajícím operačním systémem, či zda se jedná o řešení zcela nezávislé na stávajícím systému, nebyla předmětem hodnocení nabídek, a to ani jako nové subkritérium kritéria "výstupy   a statistika", ani jako jiné samostatné kritérium (subkritérium) hodnocení. Ve všech případech byly nabídky hodnoceny výlučně dle předem zveřejněných kritérií (subkritérií).   Z výše uvedeného je evidentní, že zadavatel předem nepreferoval žádné z nabízených řešení. To řešení, které lépe splňovalo jednotlivá subkritéria, bylo hodnoceno v příslušném kritériu hodnocení lépe. 
                35.  Rovněž se nelze ztotožnit s konstatováním navrhovatele, že popis způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci není dostatečně určitý, jednoznačný a srozumitelný,  a umožňuje tak dvojí výklad. V této souvislosti je vhodné poznamenat, že v příloze č. 3 zadávací dokumentace "požadavky na výstupy a statistiky" zadavatel specifikoval 35 subkritérií dílčího hodnotícího kritéria "výstupy a statistika". Jak již bylo Úřadem   v napadeném rozhodnutí konstatováno, každé subkritérium obsahuje řádek "odpověď"  s kolonkami k zaškrtnutí "ano" a "ne". V dalším řádku byl prostor pro napsání komentáře ke konkrétnímu subkritériu. K tomuto komentáři zadavatel uvedl: "V komentářích může uchazeč uvést podrobnější informace nebo vysvětlení ke konkrétní podmínce (např. jakým způsobem uchazeč naplňuje či přesahuje danou podmínku, zda nabídne lepší technické řešení apod.). Při hodnocení nabídek budou informace uvedené v komentáři podkladem pro hodnocení konkrétní podmínky". K tomu je vhodné doplnit, že je sice pravdou, že uchazeči měli v rámci jednotlivých subkritérií vyplnit kolonku "ano" či "ne", z textu zadávací dokumentace však nevyplývá, zda samotná skutečnost, že uchazeč splňuje požadavek zadavatele na výstupy a statistiky, znamená, že takový uchazeč v daném subkritériu obdrží maximální možný počet bodů, jak tvrdí navrhovatel. Ze zadávací dokumentace je naopak zřejmé, že úroveň splnění každého subkritéria bude posuzována a hodnocena zadavatelem, přičemž v rámci hodnocení subkritéria budou poměrně přiděleny body. Je proto evidentní, že zadavatel jednoznačným způsobem stanovil, že nabídky budou v předmětném kritériu hodnoceny pomocí 35 subkritérií, a to kvalitativně – tedy podle míry splnění úrovně daného subkritéria hodnocení, a nikoliv kvantitativně – tedy zda uchazeč dané subkritérium splnil či nikoliv. 
                36.  Námitce, podle které ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek není zřejmé, jak byly nabídky v jednotlivých subkritériích hodnoceny, rovněž nelze vyhovět. V příloze č. 1 zpracovala hodnotící komise přehled a porovnání výhod a nevýhod řešení obou hodnocených nabídek souvisejících se subkritérii hodnocení v rámci kritéria "výstupy  a statistika". Podle tohoto porovnání nabídek hodnotící komise přidělovala nabídkám  v jednotlivých subkritériích příslušné bodové ohodnocení. Ze zprávy o posouzení  a hodnocení nabídek je tedy zřejmé, že hodnotící komise hodnotila dle předem stanovených subkritérií, jaké bodové ohodnocení bylo konkrétní nabídce v daném subkritériu přiděleno.  Z porovnání hodnocených řešení pak lze zjistit, z jakého důvodu byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře oproti nabídce druhé. Na základě výše uvedeného se nemohu neztotožnit s konstatováním Úřadu, že daný postup hodnocení je transparentní, přezkoumatelný a věcně správný. Vlastní míra splnění konkrétního kritéria a přidělení odpovídajícího bodového ohodnocení pak závisí na individuálním posouzení členů hodnotící komise s tím, že Úřadu nepřísluší odborné hodnocení nabídek přezkoumávat. Vedle toho je třeba odmítnout spekulace navrhovatele týkající se možné dodatečné manipulace zadavatele s hodnocením a předpoklady pro udělení bodů v jednotlivých subkritériích. Důvody pro lepší hodnocení nabídky vybraného uchazeče v předmětném kritériu hodnocení jsou zcela objektivní, poněvadž popisují vlastní výhody a nevýhody obou systémů, se kterými se setkají uživatelé systémů při jejich použití. Součástí dokumentace je i zvuková nahrávka (obsahující představení obou systémů zadavateli), z které je zřejmé, že zástupce navrhovatele nebyl na rozdíl od vybraného uchazeče schopen v plném rozsahu demonstrovat praktické postupy při práci se systémem. 
                37.  Akceptovat nelze ani námitku poukazující na to, že zadavatel předem nestanovil, které řešení bude považovat za lepší, což začal zvažovat až při hodnocení nabídek. Celkové bodové ohodnocení v rámci dílčích subkritérií bylo přidělováno poměrně dle jednotlivých členů hodnotící komise. Tento postup měl za následek, že v některých subkritériích nejlépe hodnocená nabídka neobdržela maximální počet bodů, ale zpravidla nepatrně méně. Zadavatel by naprosto přesně dostál postupu hodnocení, který uvedl v zadávacích podmínkách, kdyby u těchto subkritérií provedl přepočet tak, aby nejlépe hodnocená nabídka obdržela 100 bodů a v pořadí druhá nabídka poměrně méně. Zadavatel tento přepočet v daném případě neučinil u jednotlivých subkritérií, nýbrž až v rámci celého předmětného hodnotícího kritéria. Třebaže byl takový postup odlišný od zveřejněného postupu, neměl ani nemohl mít vliv na výši bodového ohodnocení u žádné z nabídek, a tedy ani na jejich pořadí. Jedná se o technickou záležitost, neboť hodnocení nabídek v daném hodnotícím kritériu by bylo stejné jak při postupu stanoveném zadavatelem (kdy měl být přepočet proveden u každého subkritéria), tak i v postupu použitém hodnotící komisí,  v rámci něhož byl přepočet proveden za všechna subkritéria hodnocení.
                38.  Pokud se jedná o námitku navrhovatele, že zadavatel v zadávací dokumentaci nedostatečně stanovil požadavky na subkritérium "výkaz pro ministerstvo dopravy" tím, že neuvedl specifikaci stávající metodiky účtování a požadavek na nejvhodnější řešení s tím, že Úřad neobjasnil, jak dospěl k závěru, že změna zadávacích podmínek by v daném případě neměla vliv na celkové pořadí hodnocených nabídek, je třeba uvést následující. Skutečnost, že  v důsledku změny systému bude muset zadavatel změnit metodiku účtování, je parametrem, který by hodnotící komise při hodnocení daného kritéria měla vzít v úvahu a zohlednit při hodnocení nabídek. Zároveň však měl zadavatel v podmínkách zadání specifikovat stávající metodiku účtování a současně stanovit, jak bude v daném subkritériu hodnocena nabídka obsahující změnu systému, která tak vyvolá i změnu stávající metodiky účtování. Úřad správně poznamenal, že v daném případě sice došlo k pochybení zadavatele (když předmětnou skutečnost předem neuvedl v zadávacích podmínkách), toto pochybení však nemohlo ovlivnit pořadí nabídek ani v mezním případě, kdy by navrhovatel v daném subkritériu obdržel maximální počet bodů a vybraný uchazeč obdržel nulové bodové ohodnocení. V tomto kontextu nelze vyhovět ani tvrzení navrhovatele, že v daném případě došlo ke spáchání správního deliktu, protože uvedeným postupem mohlo dojít k ovlivnění celkového pořadí nabídek. Správním deliktem sice může být i potenciální možnost ovlivnění celkového pořadí nabídek – tj. situace, kdy Úřad nemůže objektivně stanovit, zda pochybení zadavatele mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky či nikoliv, taková situace však v daném případě nenastala. Samotné nesprávné hodnocení nabídek v subkritériu "výkaz pro ministerstvo dopravy" totiž pořadí nabídek nemohlo ovlivnit ani v potenciálním mezním případě.
                39.  Také tvrzení poukazující na to, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje výsledky posouzení a hodnocení, které sice jsou součástí zadávací dokumentace, avšak nejsou k dispozici k nahlédnutí jednotlivým uchazečům, nelze akceptovat. V plném rozsahu se tak ztotožňuji s konstatováním Úřadu, podle kterého uchazečům nepřísluší přezkoumávat postup zadavatele s tím, že dodavatelé mají právo seznámit se s průběhem a výsledky zadávacího řízení či podat námitky proti úkonům zadavatele. Předmětný požadavek navrhovatele na nahlédnutí do výsledků posouzení a hodnocení nabídek učiněných jednotlivými členy komise považuji za nadbytečný, neboť všechny výsledky a závěry komise uvedla již ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Z výsledků posouzení a hodnocení nabídek navrhovatel nemohl zjistit žádný nový údaj kromě toho, jakým způsobem ten který člen hodnotící komise přiděloval bodové ohodnocení. Pro navrhovatele je rozhodujícím údajem údaj o složení hodnotící komise, tedy o jejich členech podílejících se na hodnocení,  a údaj o hodnocení nabídek v rámci jednotlivých kritérií. Údaj informující o tom, jak který člen hodnotící komise hodnotil, není z pohledu navrhovatele nezbytný. A to i z toho důvodu, aby členové komise mohli přidělovat bodové ohodnocení, aniž by se museli obávat případné reakce ze strany uchazečů.
                40.  Ztotožnit se nelze ani s navrhovatelovou námitkou, v rámci které zpochybnil konstatování Úřadu, podle kterého je nemyslitelné, aby některý z dodavatelů započal vytvářet odbavovací systém teprve až po uzavření smlouvy. Jak již Úřad uvedl v napadeném rozhodnutí,  v okamžiku podání nabídek nemuseli mít uchazeči zpracované řešení v plném rozsahu, neboť předmětem veřejné zakázky není "pouze" dodávka již existujícího systému, ale i provedení programových úprav z důvodu předpokládané odlišnosti zadavatelem požadovaného odbavovacího systému. Pokud by některý z dodavatelů začal vytvářet odbavovací systém až po uzavření smlouvy, zadavatel by se mohl dostat do absurdní situace, poněvadž by musel porovnávat funkčnosti konkrétních odbavovacích systémů se systémem imaginárním, se kterým nikdo nemá žádné zkušenosti, nezná jeho vlastnosti a neví, zda a do jaké míry bude splňovat funkční požadavky zadavatele. V dané věci zadavatel po uchazečích požadoval praktickou prezentaci stávajících systémů s řešením konkrétních situací a výstupů ze systému. Z předložené dokumentace však v žádném případě nevyplývá, že by byl některý  z uchazečů znevýhodněn z toho důvodu, že jeho odbavovací systém není v konečné podobě, což prakticky žádný z nich ani být nemohl. Zadavatel na základě této prezentace posuzoval  a hodnotil výlučně stávající možnosti nabízených řešení uchazečů a funkce, které nebyly a ani nemohly být zapracovány do systému. Z toho důvodu ani nebyly předmětem hodnocení vycházejícího z prezentací systémů. V tomto případě je nemyslitelný jiný způsob hodnocení nabídek, než který zvolil zadavatel – tedy že hodnotící komise posoudí stávající systémy a při hodnocení zohlední programové úpravy, které uchazeči nabízejí ve svých nabídkách na základě požadavků zadavatele. V této souvislosti opakovaně zdůrazňuji, že Úřad svým konstatováním, že "je nemyslitelné, aby některý z dodavatelů započal vytvářet odbavovací systém teprve až po uzavření smlouvy" neporušil zásadu, podle které není oprávněn posuzovat technické otázky řešení s tím, že nabídky uchazečů uvedené konstatování Úřadu potvrzují. Z těchto nabídek totiž vyplývá, že tvorba odbavovacího systému (jeho odladění  a zprovoznění) je časově a technologicky velmi náročná, a byla by jen velmi obtížně zvládnutelná v celém rozsahu ve lhůtě stanovené zadavatelem, na rozdíl od zapracování programových úprav na základě požadavků zadavatele do již existujících systémů uchazečů.    
                41.  Také argumentaci navrhovatele spočívající v konstatování, že Úřad v plném rozsahu nepřezkoumal předloženou dokumentaci, neposoudil důvodnost návrhu navrhovatele ze všech hledisek a následně správně nerozhodl v souladu se zásadou materiální pravdy, je třeba odmítnout jako ryze účelovou. 
                V.   Závěr
                42.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech   a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.
                43.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.
                Poučení
                Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
                otisk úředního razítka
                Ing. Petr Rafaj
                předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
                Obdrží:
                1. Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a.s., Školní 999/6, 430 01 Chomutov
                2. AK Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s.r.o., Velké náměstí 135/19, 500 03 
                  Hradec Králové
                3. EM TEST ČR spol. s.r.o., Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín
                4. EMTEST a.s., Bánovská cesta 7, 010 01 Žilina, Slovenská republika
                Vypraveno dne: 
                 viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy