Č. j.: ÚOHS-S46/2010/VZ-3756/2010/510/MOn
V Brně dne: 7.4.2010
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 5.2.2010 na základě návrhu ze dne 4.2.2010, jehož účastníky jsou:
· zadavatel – Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a. s., IČ 640 53 466, se sídlem Školní 99/6, 430 01 Chomutov, za niž jedná Ing. Jan Řehák, předseda představenstva a Radek Štejnar, místopředseda představenstva,
· navrhovatel – obchodní společnost Mikroelektronika spol. s r. o., IČ 150 29 221, se sídlem Dráby 849, 566 01 Vysoké Mýto, za niž jedná Ing. Jindřich Nádvorník, jednatel, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13. 1. 2010 Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s. r. o., IČ 275 32 640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03, Hradec Králové, za niž jedná Mgr. Petr Švadlena, jednatel,
vybraný uchazeč − dodavatelé
· EM TEST ČR spol. s r. o., IČ 623 62 771, se sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín, za niž jedná Ing. Radek Orság, jednatel,
· EMTEST a. s., IČ 364 27 101 se sídlem Bánovská cesta 7, 010 01 Žilina, Slovenská republika, za niž jedná Ladislav Heglas, předseda představenstva, kteří podali na základě smlouvy uzavřené mezi těmito dodavateli dne 12.11.2009 společnou nabídku,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce "dodávka a zavedení odbavovacího systému MHD a VLD" zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 2.10.2009 a následně opraveno dne 9.10.2009 pod ev. č. 60036848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3.10.2009 pod ev. č. 2009/S 191-274781 a následně opraveno dne 13.10.2009 pod ev. č. 2009/S 197-282156, rozhodl podle § 112 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, takto:
I.
Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele Mikroelektronika spol. s r. o., Vysoké Mýto se v částech, které se týkají podmínek zadání veřejné zakázky, podle § 114 odst. 3 citovaného zákona zastavuje, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.
II.
Správní řízení v ostatních částech návrhu navrhovatele Mikroelektronika spol. s r. o., Vysoké Mýto, se podle § 118 citovaného zákona zastavuje.
III.
Podle § 119 odst. 2 citovaného zákona o veřejných zakázkách a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli Dopravnímu podniku měst Chomutova a Jirkova a. s. nevzniká povinnost uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.
Odůvodnění
1. Společnost Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a. s., IČ 640 53 466, se sídlem Školní 99/6, 430 01 Chomutov, za niž jedná Ing. Jan Řehák, předseda představenstva a Radek Štejnar, místopředseda představenstva (dále jen "zadavatel"), uveřejnila v informačním systému o veřejných zakázkách dne 2.10.2009 a následně opravila dne 9.10.2009 pod ev. č. 60036848 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3.10.2009 pod ev. č. 2009/S 191-274781 a následně opravila dne 13.10.2009 pod ev. č. 2009/S 197-282156 oznámení otevřeného zadávacího řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky "dodávka a zavedení odbavovacího systému MHD a VLD" (dále jen "veřejná zakázka").
2. Ve lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel celkem dvě nabídky. Při otevírání obálek hodnotící komise posoudila obě nabídky z pohledu obsahové úplnosti a konstatovala, že obě nabídky jsou obsahově úplné ve smyslu § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon"). Hodnotící komise následně posuzovala nabídky z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách, přičemž žádnou z nabídek nevyřadila z dalšího posuzování a hodnocení.
3. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 21.12.2009 hodnotící komise učinila závěr, že nejvhodnější nabídku předložili dodavatelé
· EM TEST ČR spol. s r. o., IČ 623 62 771, se sídlem Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín, za niž jedná Ing. Radek Orság, jednatel, a
· EMTEST a. s., IČ 364 27 101 se sídlem Bánovská cesta 7, 010 01 Žilina, Slovenská republika, za niž jedná Ladislav Heglas, předseda představenstva, kteří podali na základě smlouvy uzavřené mezi těmito dodavateli dne 12.11.2009 společnou nabídku (dále jen "vybraný uchazeč") a zadavateli doporučila, aby s ním uzavřel smlouvu na plnění předmětu veřejné zakázky.
4. Zadavatel na základě doporučení hodnotící komise dne 22.12.2009 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, což uchazečům oznámil dopisem z téhož dne. Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, které navrhovatel obchodní společnost Mikroelektronika spol. s r. o., IČ 150 29 221, se sídlem Dráby 849, 566 01 Vysoké Mýto, za niž jedná Ing. Jindřich Nádvorník, jednatel, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 13.1.2010 Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s. r. o., IČ 275 32 640, se sídlem Velké náměstí 135/19, 500 03, Hradec Králové, za niž jedná Mgr. Petr Švadlena, jednatel (dále jen "navrhovatel"), obdržel dne 4.1.2010, podal navrhovatel dopisem ze dne 15.1.2010 námitky, které zadavatel obdržel téhož dne a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl. Rozhodnutí o námitkách ze dne 25.1.2010 navrhovatel obdržel dne 28.1.2010. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 4.2.2010 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad").
5. Dnem 5.2.2010, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 113 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele. Zadavatel obdržel návrh rovněž dne 5.2.2010.
6. Obsah podstatných částí návrhu navrhovatele ze dne 4.2.2010, stanoviska navrhovatele ze dne 3.3.2010 a stanoviska zadavatele ze dne 11.2.2010, jsou uvedeny níže vždy v příslušné části tohoto odůvodnění.
7. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:
o zadavatel Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a. s., Chomutov,
o navrhovatel společnost Mikroelektronika spol. s r. o., Vysoké Mýto,
o vybraný uchazeč dodavatelé EM TEST ČR spol. s r. o., Vsetín a EMTEST a. s., Žilina.
8. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2322/2010/510/MOn ze dne 17.2.2010. Usnesením č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2335/2010/510/MOn ze dne 17.2.2010 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůty, ve kterých byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, vyjádřit své stanovisko v řízení, resp. vyjádřit se k podkladům pro rozhodnutí.
9. Usnesením č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2335/2010/510/MOn ze dne 17.2.2010 Úřad vybranému uchazeči stanovil lhůtu ke zvolení společného zmocněnce k zastupování ve správním řízení. Dopisem ze dne 23.2.2010 zástupci vybraného uchazeče jako společného zmocněnce zvolili obchodní společnost EM TEST ČR spol. s r. o., Vsetín.
10. Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S46/2010/VZ-2910/2010/510/MOn ze dne 2.3.2010 Úřad zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž měl být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.
11. Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a násl. zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a stanovisek předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že v postupu zadavatele neshledal porušení, které by mělo nebo mohlo mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a proto správní řízení zastavil. Ke svému rozhodnutí Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti.
K bodu I. výroku − ke stanovení hodnotících kritérií a ke stanovení způsobu hodnocení nabídek
12. Součástí návrhu navrhovatele jsou vedle "námitek" proti hodnocení nabídek a výběru nejvhodnější nabídky i obsáhlé "námitky" proti podmínkám zadání veřejné zakázky, zejména se jedná o námitky týkající se obsahové nejednoznačnosti kritéria hodnocení "výstupy a statistika", stanovení způsobu hodnocení nabídek dle cit. kritéria hodnocení, stanovení vah subkritérií cit. kritéria, vysoké váhy cit. kritéria ve vztahu k poměrné části předmětu veřejné zakázky, které se hodnotící kritérium týká, atd. (dále jen "námitky proti podmínkám zadání").
13. Podle § 114 odst. 2 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat přesné označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, příslušné důkazy a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu zasílaného Úřadu je doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o složení kauce podle § 115 zákona.
14. Ustanovení § 110 odst. 1 zákona stanoví, že při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech.
15. Podle ustanovení § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel doručit námitky zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.
16. Námitky se podávají písemně. Podání řádných námitek je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci (viz § 110 odst. 5 zákona).
17. Ustanovení § 114 odst. 1 zákona stanoví, že návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti
· zadávacím podmínkám,
· obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,
· vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,
· rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,
· použití druhu zadávacího řízení.
18. Jestliže návrh nemá předepsané náležitosti podle § 114 odst. 2 zákona a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 113 odst. 2 nebo 3 zákona nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, Úřad zahájené řízení zastaví; pokud má důvodné podezření, že došlo k porušení tohoto zákona, zahájí správní řízení z moci úřední (viz § 114 odst. 3 zákona).
19. Z výše uvedeného vyplývá, že ustanovení § 110 odst. 1 zákona stanoví okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni podávat zdůvodněné námitky zadavateli. Ustanovení § 110 odst. 5 zákona dále zužuje tento okruh dodavatelů, kteří jsou oprávněni podat návrh u Úřadu, přičemž jako nutnou podmínku pro podání návrhu u Úřadu dodavatelům stanoví předchozí podání řádných námitek u zadavatele.
20. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že lhůta pro podání nabídek v daném případě byla stanovena na 16.11.2009. Tentýž den doručil navrhovatel zadavateli svoji nabídku na plnění předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel se tedy v krajním případě musel s podmínkami zadání seznámit nejpozději 16.11.2009. Z výše uvedeného tedy plyne, že navrhovatel musel svoje námitky proti podmínkám zadání doručit zadavateli nejpozději do 1.12.2009 (aby splnil zákonnou podmínku pro podání námitek dle § 110 odst. 3 zákona).
21. Z předložené dokumentace však vyplývá, že navrhovatel řádné námitky směřující proti podmínkám zadání nepodal (navrhovatel námitky proti podmínkám zadání podal až dne 15.1.2010, avšak zákonná lhůta pro jejich podání marně uplynula již dne 2.12.2009) a není tedy oprávněnou osobou pro podání návrhu proti podmínkám zadání. Z tohoto důvodu je návrh proti podmínkám zadání podaný neoprávněnou osobou, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.
K bodu II. výroku
K hodnocení nabídek v kritériu "výstupy a statistika"
Argumentace navrhovatele:
22. Navrhovatel uvádí, že z oznámení o výběru nejvhodnější nabídky a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek se dozvěděl, že ačkoli v příloze č. 3 deklaroval, že jeho řešení obsahuje všechny požadavky zadavatele, nebyla jeho nabídka ohodnocena maximálním počtem bodů v kritériu hodnocení "výstupy a statistika". Dle názoru navrhovatele hodnotící komise hodnotila nabídky v rámci předmětného dílčího kritéria resp. jednotlivých subkritérií odlišně, a to "jakýmsi subjektivním posouzením míry" splnění požadavků zadavatele obsažených v nabídce. Takto provedené hodnocení nabídek dle navrhovatele nevyplývá ze zadávací dokumentace. Navrhovateli není zřejmé, jak hodnocení nabídek v rámci subkritérií probíhalo, když v řadě subkritérií nedostala ani jedna nabídka maximální počet bodů. Navrhovatel v této souvislosti upozorňuje na rozhodnutí Úřadu č. j. SR050,51/03 ze dne 1. prosince 2003, kde se mimo jiné uvádí, že "Tzv. subkritéria může zadavatel použít pro provedení bližší specifikace obsahu jednotlivých kritérií, a to především z důvodu seznámení uchazečů s tím, jaké konkrétní ukazatele bude zadavatel brát při posuzování a hodnocení nabídek v úvahu a jaké údaje by tedy samotná nabídka měla obsahovat. Pokud se zadavatel rozhodne pro vícekriteriální hodnocení nabídek s použitím subkritérií, je povinen podle takto stanoveného způsobu hodnocení postupovat a není ponecháno na vůli zadavatele, která kritéria, příp. subkritéria bude hodnotit".
23. Navrhovatel je přesvědčen, že právě postup hodnocení nabídek v rámci předmětného dílčího kritéria, tedy postup hodnocení subkritérií, nebyl v zadávací dokumentaci dostatečně vymezen resp. byl vymezen způsobem umožňujícím minimálně dvojí výklad, jak zjistil navrhovatel z výsledků hodnocení nabídek.
24. Navrhovatel je přesvědčen, že hodnotící komise hodnotila jednotlivé nabídky podle skutečností, které nebyly zadavatelem stanoveny jako předmět hodnocení v rámci hodnoceného dílčího kritéria. Hodnotící komise hodnotila v rámci dílčího hodnotícího kritéria "výstupy a statistika“ mimo jiné rovněž skutečnost, zda nabízené řešení uchazeče komunikuje se stávajícím operačním systémem zadavatele případně zda jde o řešení zcela nezávislé na stávajícím systému zadavatele. Tato skutečnost přitom měla podstatný vliv na hodnocení jednotlivých parametrů řešení uchazečů v rámci předmětného dílčího hodnotícího kritéria. Navrhovatel dle svého vyjádření předpokládal, že předmětem hodnocení nebude skutečnost, zda navrhované řešení navazuje nebo plně nahrazuje operační systém zadavatele.
25. Zadavatel je dle navrhovatele povinen hodnotit pouze ty skutečnosti a pouze takovým způsobem, jak vymezil v zadávací dokumentaci. Pouze při dodržení této podmínky jsou uchazeči schopni zpracovat vhodnou nabídku, resp. objektivně zhodnotit své možnosti a schopnosti předložil konkurenceschopnou nabídku. Zadavatel dle navrhovatele není oprávněn následně s ohledem na obsah předložených nabídek hodnotit ještě další skutečnosti, byť mohou být z pohledu požadavků na funkčnost předmětu plnění podstatné. Pokud zadavatel v průběhu hodnocení nabídek zjistil, že zadávací dokumentace není dostatečným podkladem pro výběr takové nabídek, která by odpovídala objektivně jeho požadavkům na předmět plnění, nemůže svévolně rozšířit kritéria hodnocení, čemuž dle navrhovatele v šetřeném případě došlo.
26. Navrhovatel nesouhlasí s tvrzením zadavatele, že bylo ze zadávací dokumentace zřejmé, že považuje jednotlivá subkritéria za rovnocenná. Tato informace v zadávací dokumentaci zcela chybí a zadavatel ji dle navrhovatele dovozuje dezinterpretací zadávací dokumentace.
Argumentace zadavatele:
27. Zadavatel uvádí, že celá příloha č. 1 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je sumarizací názoru hodnotící komise k dílčímu hodnotícímu kritériu "výstupy a statistiky". Hodnocení dílčího kritéria "výstupy a statistiky" bylo prováděno zcela transparentně dle jeho jednotlivých subkritérií, kde se dle zadavatele hodnotilo, co jednotlivé nabídky obsahují za informace, na základě čehož hodnotící komise přidělovala bodové ohodnocení, jak vyplývá z přílohy č. 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Tím, že zadavatel nestanovil jednotlivým subkritériím jejich váhu, je evidentní, že jsou si tyto v rámci přílohy č. 3 zadávací dokumentace rovny a takto bylo postupováno i při vlastním hodnocení nabídek. V tomto postupu dle zadavatele nelze spatřovat nic netransparentního a diskriminačního, neboť tímto způsobem byly hodnoceny obě nabídky.
28. Pokud dle zadavatele navrhovatel nerozumí tomu, že z povahy věci stanovením procentního dílu subkritéria na celku dílčího hodnotícího kritéria musí být v rámci hodnocení proveden přepočet bodů, tak spíše zadavatel dovozuje z jednání navrhovatele, že nechce rozumět tomu, co není jednoznačně v jeho prospěch.
29. Hodnotící komise na svém jednání provedla hodnocení jednotlivých dílčích subkritérií kritéria "výstupy a statistika" se slovním komentářem a bodovým hodnocením jednotlivých členů hodnotící komise. Toto hodnocení je přílohou č. 2 Protokolu o posouzení nabídek ze dne 18.12.2009. Za každé dílčí subkritérium přidělili jednotliví členové hodnotící komise bodové hodnocení, které vyjadřovalo míru splnění daného dílčího subkritéria a výsledné hodnocení vzniklo stanovením průměru bodových hodnot od jednotlivých členů hodnotící komise. Výsledné hodnoty hodnocení dílčích subkritérií reprezentují výsledek jednání hodnotící komise jako kolektivního orgánu. Výsledné hodnocení kritéria "výstupy a statistika" vzniklo tak, že byly sečteny průměrné bodové hodnoty dílčích subkritérií a nabídce s vyšším bodovým součtem bylo přiděleno 100 bodů, další nabídce byl přidělen počet bodů podle vzorce uvedeného v zadávací dokumentaci. Výsledné hodnocení bylo násobeno příslušnou váhou kritéria. Příloha č. 1 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vznikla sumarizací slovního hodnocení dílčích subkritérií (uvedených v příloze jednání HK z 18.12.2009) hodnotící komise jako celku a popisuje a odráží provedené hodnocení uvedené v příloze č. 2 zprávy.
30. Zadavatel nevyloučil žádné z možných řešení systému (navázání na současnou technologii nebo její úplné nahrazení). Zadavatel nestanovil vzájemný poměr mezi oběma možnými řešeními a připustil obě možnosti řešení, přičemž ponechal na uchazečích předložit takové řešení, které mu nejlépe vyhovuje a je schopen jej technologicky zvládnout.
31. Zadavatel využil svého práva stanovit si kritéria hodnocení s ohledem na své konkrétní potřeby a očekávaný užitek a s ohledem na to kritéria dle svého názoru dostatečně jasně a srozumitelně v podmínkách soutěže stanovil a v souladu s nimi i následně hodnotil.
32. Hodnotící komise hodnotila pouze informace uvedené v nabídkách uchazečů a dále informace, kterými uchazeči upřesnili své nabídky v rámci dotazů členů hodnotící komise při osobní prezentaci nabízených řešení. Z porovnání nabídek obou uchazečů je nabídka vybraného uchazeče, který nabízí zavedení nového odbavovacího systému, dle zadavatele objektivně výhodnější a lépe odpovídá jeho představám prezentovaným v zadávací dokumentaci. Zadavatel však připustil i možnost navázání na stávající systém. Navrhovatel však dle zadavatele nabízí méně vhodné řešení než vybraný uchazeč.
33. Hodnotící komise na základě posouzení obou nabídek vytvořila „sumarizaci“ (příloha č. 1 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Tato sumarizace obsahuje soupis hlavních kladů a záporů hodnocených nabídek a logicky tedy na hodnocení nabídek členy komise navazuje. Dle zadavatele tedy není možné v tomto postupu hodnotící komise spatřovat netransparentnost, když obsah sumarizace je stále vztažen ke stejné materii a neztrácí se tak kvalita výsledků slovního hodnocení − soupis nejvýraznějších rozdílů mezi nabídkami. Každý z bodů sumarizace (ať už pozitivní či negativní) se vztahuje k jednotlivým subkritériím hodnocení dle přílohy č. 3 zadávací dokumentace.
33.
Závěry Úřadu k hodnocení nabídek v kritériu "výstupy a statistika":
34. V zadávací dokumentaci zadavatel stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle následujících kritérií hodnocení a jim odpovídajících vah:
Kritéria hodnocení
Váha
I.
Výstupy a statistika
40 %
II.
Celková cena za zakázku
30 %
III.
Záruční doba
10 %
IV.
Splnění servisních požadavků
10 %
V.
Smluvní pokuty
10 %
35. Zadavatel v zadávací dokumentaci v článku 1.7 "kritéria a hodnocení nabídek" k hodnocení nabídek v kritériu hodnocení "výstupy a statistika" stanovil: "Bude hodnoceno podle vyplněné přílohy č. 3 − požadavky na výstupy a statistiky. Uchazeč, který u příslušné položky (subkritéria dílčího kritéria) nabídne pro zadavatele nejvýhodnější hodnotu, obdrží za takové subkritérium 100 bodů. Další hodnocené nabídky získávají bodovou hodnotu (přepočtené body), která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty hodnocené nabídky k nejvhodnější nabídce".
36. V příloze č. 3 "požadavky na výstupy a statistiky" zadavatel specifikoval celkem 35 subkritérií dílčího kritéria hodnocení "výstupy a statistika". Každé subkritérium obsahuje řádek "odpověď" s kolonkami k zaškrtnutí "ano" a "ne" (uchazeči měli u každého subkritéria vyznačit, zda jejich řešení konkrétní požadavek zadavatele splňuje, či nikoliv). V dalším řádku byl prostor pro napsání komentáře ke konkrétnímu subkritériu. K tomuto komentáři zadavatel v cit. příloze uvádí: "V komentářích může uchazeč uvést podrobnější informace nebo vysvětlení ke konkrétní podmínce (např. jakým způsobem uchazeč naplňuje, přesahuje podmínku, nabídne lepší technické řešení apod.). Při hodnocení nabídek budou informace uvedené v komentáři podkladem pro hodnocení konkrétní podmínky“.
37. Zadavatel tedy stanovil, že nabídky budou v rámci kritéria hodnocení "výstupy a statistika" hodnoceny pomocí celkem 35 subkritérií hodnocení, které zadavatel uvedl v příloze č. 3 zadávací dokumentace. Je sice pravdou, že uchazeči měli v rámci jednotlivých subkritérií vyplnit kolonku "ano" či "ne" (tedy jinak řečeno, zda nabídka požadavky na výstupy a statistiky splňuje či nikoliv), avšak z textu zadávací dokumentace nevyplývá, že samotná skutečnost, že uchazeč splňuje konkrétní požadavek zadavatele na výstupy a statistiky, ještě neznamená, že takový uchazeč v konkrétním subkritériu obdrží maximální možný počet bodů, jak tvrdí navrhovatel ve svém návrhu. Naopak z textu zadávací dokumentace je zřejmé, že úroveň splnění každého subkritéria uchazeči bude posuzována a hodnocena zadavatelem (resp. hodnotící komisí), přičemž poměrně budou v rámci hodnocení subkritéria přiděleny i body.
38. Tvrzení navrhovatele, že měl v rámci prvého kritéria hodnocení automaticky obdržet maximální počet bodů, neboť v případě požadavků na výstupy a statistiky navrhovatel u všech subkritérií hodnocení má vyplněnu odpověď "ano", tedy neodpovídá zveřejněnému způsobu hodnocení nabídek.
39. Úřad se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že hodnotící komise hodnotila nabídky v rámci subkritérií odlišně a způsobem, který nevyplývá ze zadávací dokumentace. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek Úřad zjistil, že obě nabídky byly v kritériu hodnocení "výstupy a statistika" hodnoceny stejným způsobem a to výlučně dle předem stanovených subkritérií oznámených v zadávací dokumentaci (viz výše).
40. V této souvislosti se Úřad ztotožňuje s názorem navrhovatele (který navrhovatel čerpá z konkrétního druhostupňového rozhodnutí Úřadu), že "subkritéria může zadavatel použít pro provedení bližší specifikace obsahu jednotlivých kritérií, a to především z důvodu seznámení uchazečů s tím, jaké konkrétní ukazatele bude zadavatel brát při posuzování a hodnocení nabídek v úvahu a jaké údaje by tedy samotná nabídka měla obsahovat. Pokud se zadavatel rozhodne pro vícekriteriální hodnocení nabídek s použitím subkritérií, je povinen podle takto stanoveného způsobu hodnocení postupovat a není ponecháno na vůli zadavatele, která kritéria, příp. subkritéria bude hodnotit". Uvedená specifikace užití subkritérií hodnocení je obecně platná, přičemž Úřad konstatuje, že zadavatel v daném případě postupoval v souladu s výše uvedeným, aby uchazečům přiblížil ukazatele, které budou rozhodující při hodnocení nabídek a zároveň výlučně dle těchto ukazatelů (subkritérií) následně i nabídky hodnotil.
41. Úřad se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, není zřejmé, jak byly nabídky v jednotlivých subkritériích hodnoceny. V příloze č. 1 hodnotící komise zpracovala podrobný přehled a porovnání jednotlivých výhod a nevýhod řešení obou hodnocených uchazečů souvisejících se subkritérii hodnocení v rámci kritéria "výstupy a statistika". Úřad zjistil, že podle tohoto porovnání nabídek hodnotící komise přidělovala nabídkám v jednotlivých subkritériích příslušné bodové ohodnocení, které je přílohou č. 2 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Ze zprávy o posouzení a hodnocení je tedy zřejmé, že komise hodnotila dle předem stanovených hodnotících subkritérií, jaké bodové ohodnocení bylo konkrétní nabídce v konkrétním subkritériu přiděleno a z porovnání řešení lze zjistit, z jakého důvodu byla konkrétní nabídka hodnocena lépe či hůře oproti druhé hodnocené nabídce. Uvedený postup hodnocení považuje Úřad za transparentní, přezkoumatelný a věcně správný. Vlastní míra splnění konkrétního kritéria hodnocení (resp. subkritérií) a přidělení odpovídajícího bodového ohodnocení již závisí na individuálním posouzení konkrétních členů hodnotící komise, přičemž Úřadu nepřísluší odborné hodnocení nabídek přezkoumávat.
42. Je skutečností, jak uvádí navrhovatel, že v případě některých subkritérií hodnocení žádná z nabídek neobdržela maximální bodové ohodnocení, jak zadavatel stanovil v článku 1.7 zadávací dokumentace (viz výše). Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že celkové bodové ohodnocení v rámci dílčích subkritérií hodnocení bylo přidělováno poměrně dle jednotlivých členů hodnotící komise, což mělo za následek, že u některých subkritérií nejlépe hodnocená nabídka neobdržela maximální počet 100 bodů, ale zpravidla nepatrně méně. Aby zadavatel naprosto přesně dostál postupu hodnocení, který uvedl v zadávacích podmínkách, měl správně u těchto subkritérií hodnocení provést přepočet tak, aby nejlépe hodnocená nabídka obdržela rovných 100 bodů a v pořadí druhá nabídka poměrně méně (poměr bodových ohodnocení by zůstal nezměněný oproti poměru původně přidělených bodů). Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že zadavatel tento přepočet neučinil u jednotlivých subkritérií, nýbrž až v rámci celého kritéria hodnocení "výstupy a statistika". Uvedený postup přidělování bodového ohodnocení tedy byl odlišný od zveřejněného, avšak tento postup v žádném případě neměl a ani nemohl mít vliv na výši přiděleného bodového ohodnocení u žádné z nabídek a tedy ani na jejich případné pořadí. V daném případě se jedná vyloženě o technickou záležitost, neboť hodnocení nabídek v kritériu "výstupy a statistika" by zákonitě bylo stejné jak při postupu stanoveném zadavatelem v zadávacích podmínkách (kdy měl být přepočet proveden u každého subkritéria), tak i v postupu, který použila hodnotící komise, kdy přepočet hodnocení byl de facto proveden za všechna subkritéria hodnocení (a ve výsledku tedy nejlépe hodnocená nabídka v tomto kritériu obdržela plný počet 100 bodů a v pořadí druhá poměrně méně v závislosti na obdrženém bodovém ohodnocení v jednotlivých subkritériích).
43. Úřad neshledal, že by popis postupu hodnocení nabídek v rámci hodnocení subkritérií umožňoval "minimálně dvojí výklad", jak uvádí navrhovatel v návrhu, přičemž ani navrhovatel blíže neuvedl, v čem dle jeho názoru spočívá možnost "dvojího" výkladu hodnocení dle těchto subkritérií.
44. Úřad souhlasí s názorem navrhovatele, že zadavatel je povinen hodnotit pouze ty skutečnosti a pouze takovým způsobem, jak vymezil v zadávací dokumentaci. V této souvislosti se však Úřad neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že hodnotící komise v rámci dílčího hodnotícího kritéria "výstupy a statistika“ hodnotila mimo jiné rovněž skutečnost, zda nabízené řešení uchazečů komunikuje se stávajícím operačním systémem zadavatele, případně zda jde o řešení zcela nezávislé na stávajícím systému zadavatele.
45. Zadavatel v zadávací dokumentaci v příloze č. 4 "technické zadání veřejné zakázky" mj. stanovil: "Nový OS musí funkčně navazovat nebo nahrazovat technologie, technické a softwarové vybavení v DPCHJ a. s. (Buse, Apex, Motorola, M-line, FSSoft, atd.)". Zadavatel tedy ponechal na uchazečích, zda mu nabídnou řešení, které komunikuje se stávajícím operačním systémem zadavatele případně zda nabídnou řešení zcela nezávislé na stávajícím systému zadavatele.
46. Avšak samotná skutečnost, zda uchazeč nabízí řešení, které komunikuje se stávajícím operačním systémem, či zda se jedná o řešení zcela nezávislé na stávajícím systému zadavatele, nebyla předmětem hodnocení nabídek, a to ani jako nové subkritérium kritéria "výstupy a statistiky", ani jako jiné samostatné kritérium (či subkritérium) hodnocení. Nabídky byly hodnoceny ve všech případech jen a výlučně dle předem zveřejněných kritérií (resp. subkritérií) hodnocení.
47. Naopak důsledky (tj. pozitivní a negativní dopady) vyplývající z obou řešení (samostatný systém nabízený vybraným uchazečem a systém navazující na stávající operační systém nabízený navrhovatelem) byly bezpochyby předmětem hodnocení nabídek, a to vždy v rámci odpovídajícího subkritéria při hodnocení v kritériu "výstupy a statistika". Zadavatel tedy předem nepreferoval žádné z řešení, ale samozřejmě to řešení, které lépe splňovalo jednotlivá subkritéria hodnocení bylo hodnoceno lépe. V daném případě hodnotící komise vyhodnotila, že pro zadavatele je výhodnější nabídka vybraného uchazeče, která nabízí samostatný systém. Úřad však neshledal jako opodstatněné tvrzení navrhovatele, že zadavatel zvýhodnil nabídku vybraného uchazeče, protože na rozdíl od navrhovatele nabízí samostatný systém, který je nezávislý na stávajícím operačním systému. Výhody a nevýhody řešení jsou však v kritériu "výstupy a statistika" hodnoceny z důvodů, které komise výslovně uvádí v příloze č. 1 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Lze tedy učinit závěr, že zadavatel (resp. hodnotící komise) nebyl oprávněn předem zvýhodňovat technologii nezávislou na stávajícím systému oproti technologii navazující na stávající systém a naopak (neboť v podmínkách zadání připustil obě řešení), což však Úřad v šetřeném případě nezjistil. Bezpochyby ale zadavatel (resp. hodnotící komise) byl oprávněn v rámci dílčích kritérií (resp. subkritérií) hodnotit vzájemné výhody a nevýhody nabízených systémů (např. jak je systém variabilní, jak náročná je jeho obsluha a zadávání dat, v jaké formě budou výstupy ze systému, jak s nimi bude možno dále pracovat, atd.) a tyto skutečnosti zohlednit při přidělování bodového ohodnocení v souvisejícím kritériu (resp. subkritériu) hodnocení. Hodnotící komise tedy nejen že mohla jednotlivé výhody a nevýhody posuzovat a hodnotit ve smyslu zveřejněných hodnotících kritérií, ale Úřad konstatuje, že k tomu dokonce byla povinna, neboť v rámci jednotlivých kritérií hodnotící komise zohledňuje všechny jí známé skutečnosti, které s hodnocením v příslušném kritériu hodnocení souvisí (což jsou i výhody a nevýhody posuzovaných řešení, které zadavatel zjistí z obsahu nabídek, příp. i z praktické demonstrace funkce systémů, kde byly řešeny konkrétní situace, se kterými se obsluha systému může v praxi setkat, jak tomu bylo i v šetřeném případě).
48. Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že ze zadávací dokumentace nebylo zřejmé, že zadavatel považuje jednotlivá subkritéria v rámci kritéria hodnocení "výstupy a statistika" za rovnocenná. S ohledem na skutečnost, že zadavatel v rámci kritéria hodnocení "výstupy a statistika" stanovil 35 podkritérií hodnocení, přičemž v zadávací dokumentaci specifikoval pouze váhu dílčího kritéria hodnocení, nelze učinit žádný jiný logický závěr než ten, že všechna subkritéria uvedeného kritéria budou mít stejnou váhu. Pokud by tato skutečnost nebyla navrhovateli zřejmá, měl možnost tuto informaci zjistit v rámci žádosti o dodatečné informace k zadávací dokumentaci (kterou ostatně navrhovatel uplatnil v rámci dotazů na jiné problematiky). Pokud však navrhovatel nabyl přesvědčení o nesprávnosti postupu zadavatele při stanovení vah kritérií hodnocení (resp. jejich subkritérií), měl v zákonné lhůtě do 15 dnů od zjištění této skutečnosti zadavateli podat zdůvodněné námitky, jak stanoví § 110 zákona a nikoliv čekat na rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a teprve až poté své námitky uplatnit (viz odst. 12 až 21 odůvodnění).
Ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek
Argumentace navrhovatele:
49. Navrhovatel uvádí, že zadavatel v předmětném rozhodnutí snížené hodnocení nabídky navrhovatele v subkritériu hodnocení "výkaz pro ministerstvo dopravy" zdůvodnil tím, že by musel změnit metodiku účtování, a proto je řešení uchazeče hodnoceno jako méně vhodné, přestože připustil, že je v souladu s platnými předpisy. Navrhovatel uvádí, že v zadávacích podmínkách není popsána metodika účtování zadavatele ani žádná informace, že případná změna metodiky účtování bude předmětem hodnocení. Navrhovatel uvádí, že při sestavení nabídky nemohl předpokládat, že mu bude k tíži kladena nutnost změny způsobu účtování zadavatele. Navrhovatel v uvedeném postupu zadavatele spatřuje porušení zásady transparentnosti (zadavatel dopředu neuvedl, že v rámci hodnocení bude posuzovat nutnost změny účtování) a zásady nediskriminace (preference nabídky vybraného uchazeče z důvodu, že u jeho řešení není nutno provádět změnu účtování).
50. Dle navrhovatele hodnocení nabídek prováděli jednotliví členové hodnotící komise každý sám a výsledky hodnocení jsou tedy sumarizací jejich individuálního hodnocení a nikoli výsledkem jednání hodnotící komise jako kolektivního orgánu. Takový postup dle navrhovatele popírá smysl a účel hodnotící komise, a to zejména v případě, kdy předmětem hodnocení jsou velmi technické parametry operačního systému. Pro takové účely určuje zákon, aby členy hodnotící komise byly osoby s odborností dle předmětu veřejné zakázky v rozsahu alespoň jedné třetiny členů. Poněvadž výsledky hodnocení nabídek byly v daném případě prostou sumarizací názorů jednotlivců, byl odborný a specializovaný prvek hodnotící komise dle navrhovatele potlačen.
51. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek dle navrhovatele "neobsahuje výsledky posouzení a hodnocení, které je sice součástí zadávací dokumentace avšak není k dispozici k nahlédnutí jednotlivým uchazečům". Takový postup je dle navrhovatele v rozporu se zásadou transparentnosti zadávacího řízení a způsobuje nepřezkoumatelnost zadávacího řízení.
52. Navrhovatel odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR č.j. 5 Afs 6/2007 ze dne 21. června 2007, kde soud uvedl, že "k hodnotícím tabulkám je nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, resp. stručné slovní okomentování svého názoru a postupu, který vedl k přidělení konkrétního počtu bodů, případně na základě jaké úvahy přidělil té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. Přidělený počet bodů musí proporcionálně odpovídat údajům uvedeným v nabídkách uchazečů".
Argumentace zadavatele:
53. Zadavatel k hodnocení nabídky navrhovatele v subkritériu "výkaz pro ministerstvo dopravy" uvádí následující: "Výkaz DOP splňoval platné právní předpisy, avšak pouze za předpokladu změny metodiky účtování zadavatele. Ve srovnání s hodnocením nabídky druhého uchazeče toto bylo hodnoceno jako méně vhodné, což se projevilo ve vlastním bodování (5,5 bodů)".
54. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje výsledky hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. V příloze č. 1 a 2 zprávy je uvedeno slovní a bodové hodnocení nabídek a je zřejmé, která nabídka lépe splňovala požadavky zadavatele v jednotlivých subkritériích a následně i dílčích hodnotících kritériích. Hodnotící komise pro posílení principu transparentnosti, "rozklíčovala" vlastní postup hodnocení až na úroveň jednotlivých členů hodnotící komise a dále v příloze č. 2 protokolu o posouzení nabídek ze dne 18.12.2009. Celkové slovní hodnocení u jednotlivých subkritérií je pak "konsenzuální názor členů hodnotící komise". I přes odlišnost názorů členů komise, který se v bodovém hodnocení objevuje, nedošlo během celého hodnocení k situaci, že by některý z členů zastával výrazně odchylný názor na podobu hodnocení u subkritérií v rámci hodnotícího kritéria "výstupy a statistika".
55. Ohledně napadané transparentnosti postupu hodnotící komise lze uvést, že komise na svém jednání pracovala s dílčími hodnotícími poznatky jednotlivých členů komise, které jsou i přílohou protokolu z jednání komise ze dne 18.12.2009. Pro obsáhlost těchto poznámek se komise rozhodla pro sumarizaci svých poznatků, které jsou přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a plně odrážejí celé hodnocení a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky s odkazy na konkrétní údaje a skutečnosti uvedené v nabídkách. Dle zadavatele nelze napadat možnou diskriminaci některého z uchazečů v rámci hodnocení, jelikož metoda hodnocení byla použita u všech uchazečů stejně a ve stejném rozsahu (tj. byl hodnocen stejný rozsah informací vyžadovaných zadavatelem v zadávací dokumentaci).
Závěry Úřadu ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek:
56. K hodnocení nabídek Úřad uvádí, že skutečnost, že zadavatel bude muset vlivem změny systému změnit metodiku účtování (což se projeví v dalších nákladech na straně zadavatele) je bezpochyby parametr, který by měla hodnotící komise vzít v úvahu při hodnocení uvedeného kritéria a zohlednit při hodnocení nabídek (jak tomu bylo i v šetřeném případě). Avšak zároveň měl zadavatel v podmínkách zadání specifikovat stávající metodiku účtování, přičemž měl zároveň v podmínkách zadání stanovit, jak bude v uvedeném subkritériu hodnocení hodnocena nabídka, která obsahuje změnu systému, která vyvolá i změnu stávající metodiky účtování (a tedy další náklady na straně zadavatele). Úřad neshledal, že by zadavatel předmětnou skutečnost uvedl předem v zadávacích podmínkách. Úřad však zjistil, že tato skutečnost v daném případě neměla žádný vliv na celkové pořadí hodnocených nabídek, a ani na pořadí v kritériu hodnocení "výstupy a statistika". Úřad provedl kontrolní přepočet a zjistil, že by uvedené pochybení neovlivnilo pořadí nabídek ani "v teoretickém mezním případě", kdy by navrhovatel v daném subkritériu obdržel maximálně možný počet bodů a vybraný uchazeč obdržel nulové bodové ohodnocení.
57. Úřad se neztotožňuje s názorem, že by hodnocení nabídek mělo být prováděno pouze "jednomyslně" a nikoliv individuálně jednotlivými členy hodnotící komise, protože dle navrhovatele individuální hodnocení nabídek popírá smysl a účel hodnotící komise, neboť "odborný a specializovaný prvek hodnotící komise" je v takovém případě potlačen. K výše uvedenému tvrzení Úřad uvádí, že zákon nestanoví, zda hodnocení nabídek má proběhnout "jednomyslné" nebo "individuálně". Je tedy v pravomoci každého zadavatele, jaký postup si v daném konkrétním případě zvolí. V této souvislosti Úřad nesouhlasí s názorem navrhovatele, že hodnocení by měli provést "odborně způsobilí" členové hodnotící komise a ostatní by se měli "přizpůsobit" jejich hodnocení, neboť všichni členové hodnotící komise (která splňuje všechny zákonné požadavky, včetně jejího složení s ohledem na odbornost) mají při hodnocení nabídek rovné postavení.
58. Ani názor navrhovatele, že v daném případě byl "odborný a specializovaný prvek hodnotící komise potlačen" nemá své opodstatnění. Nejenže platí to, co bylo uvedeno v odst. 57 odůvodnění, ale z obsahu dokumentace Úřad ani nezjistil odchylné názory na hodnocení nabídek (a to včetně subkritérií hodnocení "výstupy a statistika") jednotlivých členů komise. Naopak z protokolu z jednání komise ze dne 18.12.2009 Úřad zjistil, že na hodnocení nabídek panuje mezi členy hodnotící komise jednoznačná a převažující shoda a nemohlo tedy ani prakticky dojít k "potlačení odborného a specializovaného prvku hodnotící komise", jak uvádí navrhovatel.
59. Úřad rovněž nesouhlasí s tvrzením navrhovatele, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek "neobsahuje výsledky posouzení a hodnocení, které je sice součástí zadávací dokumentace, avšak není k dispozici k nahlédnutí jednotlivým uchazečům" a z uvedeného je postup zadavatele netransparentní a nepřezkoumatelný. K tomu Úřad uvádí, že přezkum postupu zadavatele provádí na základě zákona Úřad (uchazečům nepřísluší přezkoumávat postup zadavatelů), který má k dispozici kompletní dokumentaci o veřejné zakázce, včetně výsledků posouzení a hodnocení nabídek.
60. Co se týče námitky netransparentnosti z důvodu, že uchazeči neměli v rámci zprávy o posouzení a hodnocení nabídek přístup k výsledkům posouzení a hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek v daném případě obsahuje veškeré náležitosti, které dle zákona mít má. Uchazeči ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek (společně se zadávací dokumentací, kterou od zadavatele obdrželi) měli informace, co bude předmětem hodnocení nabídek, jak budou nabídky v konkrétních kritériích a subkritériích hodnoceny, jak konkrétně byla nabídka v určitém kritériu hodnocena, na základě jaké úvahy a na základě jakých údajů obdržela nabídka lepší, či horší bodové hodnocení, než nabídka druhá, celkové hodnocení nabídek v jednotlivých kritériích hodnocení i celkové hodnocení nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, celkové pořadí nabídek, atd. Uchazeči tedy měli možnost ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zjistit souhrnné hodnocení nabídek (za celou hodnotící komisi), a to ve všech hodnotících kritériích a subkritériích a souhrn všech aspektů, které byly rozhodující pro přidělení bodového hodnocení hodnotící komisí. Každý z uchazečů si tak mohl udělat představu o tom, jak byla jeho nabídka v konkrétním kritériu hodnocena, a z jakého důvodu obdržela lepší, příp. horší bodové hodnocení oproti konkurenční nabídce. V této souvislosti považuje požadavek navrhovatele do nahlédnutí do výsledků posouzení a hodnocení nabídek učiněných jednotlivými členy komise za nadbytečný, neboť všechny souhrnné výsledky a závěry komise uvedla ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek. Pro úplnost Úřad uvádí, že zřejmě ani uvedená námitka nebyla uplatněna v rámci námitkového řízení, a tudíž by ani neměla být uplatněna v rámci návrhu navrhovatele (viz také bod 12 až 21 odůvodnění).
61. Úřad se v plném rozsahu ztotožňuje s názorem navrhovatele (který navrhovatel čerpá z konkrétního rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně), že "k hodnotícím tabulkám je nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, resp. stručné slovní okomentování svého názoru a postupu, který vedl k přidělení konkrétního počtu bodů, případně na základě jaké úvahy přidělil té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. Přidělený počet bodů musí proporcionálně odpovídat údajům uvedeným v nabídkách uchazečů" a v této souvislosti uvádí, že zadavatel uvedeným povinnostem v plném rozsahu dostál, což bylo opakovaně uvedeno v odůvodnění tohoto rozhodnutí (viz výše).
K požadavkům zadavatele na nabídky
Argumentace navrhovatele:
62. Předmětem veřejné zakázky byla dodávka systému, který není jako konečný produkt předmětem koupě a prodeje, ale jedná se o systém vytvářený vždy na míru konkrétním požadavkům poptávky. Navrhovatel vytýká zadavateli skutečnost, že předmětem hodnocení se staly jednotlivé vlastnosti navrhovaného řešení jako konečného produktu. Ačkoli tedy navrhovatel některé funkcionality řešení při prezentaci nepředvedl, ale pouze ústně vysvětlil, následně hodnotící komise dle názoru navrhovatele posuzovala k jeho tíži, že jím prezentovaný systém není plně funkční, resp. při prezentaci neplnil veškeré funkce. Takový postup dle navrhovatele neodpovídá zadávací dokumentaci, ani upřesňujícím informacím zadavatele. Navrhovatel je přesvědčen, že tímto postupem se zadavatel dopustil pochybení. Pokud chtěl zadavatel hodnotit plnou funkcionalitu systému, měl dle navrhovatele již v zadávací dokumentaci stanovit požadavky na prezentovaný systém v takové míře podrobností, která umožní uchazečům sestavit plně funkční systém, a s ohledem na tento požadavek měl zadavatel rovněž stanovit přiměřeně lhůty pro podání nabídek. Úřad dle navrhovatele přitom již opakovaně dovodil, že nelze po uchazeči požadovat, aby již v době podání nabídky disponoval zařízením nebo technologiemi, které jsou nezbytné pro plnění předmětu veřejné zakázky, nebo které jsou vlastním předmětem plnění veřejné zakázky.
Argumentace zadavatele:
63. Hodnotící komise nehodnotila aktuální funkčnost nabízeného odbavovacího systému a tím neznevýhodnila nabídku navrhovatele, jehož systém nebyl v době podání nabídky plně funkční. Hodnotící komise při svém hodnocení zohlednila odpověď na dodatečné informace zadavatele IV, dotaz č. 2 "předpokládaná odlišnost požadovaného odbavovacího systému si vyžádá provedení programových úprav uchazečem a tyto úpravy v době podání a hodnocení nabídky nemusí být dokončeny". Tvrzení uchazeče, že došlo k diskriminaci, zadavatel považuje za vykonstruované a neopodstatněné. Tento příslib budoucí funkčnosti dílčích funkcí odbavovacího systému hodnotící komise při svém hodnocení zohlednila u obou uchazečů. Hodnotící komise hodnotila pro zadavatele objektivně výhodnější hodnoty nabízených řešení jednotlivých uchazečů. Z tohoto hodnocení obou nabídek předložené řešení vybraného uchazeče lépe odpovídá představám zadavatele uvedeným v zadávací dokumentaci veřejné zakázky včetně příloh.
Závěry Úřadu k požadavkům zadavatele na nabídky:
64. Lze souhlasit s názorem navrhovatele, že v daném případě v okamžiku podání nabídek (nebo ještě dříve) nemuseli mít uchazeči v plném rozsahu zpracované řešení, neboť předmětem veřejné zakázky není "pouze" dodávka již existujícího systému, ale předmětem je i provedení programových úprav z důvodu předpokládané odlišnosti zadavatelem požadovaného odbavovacího systému (jak mj. vyplývá i z odpovědi zadavatele na dodatečné informace k zadávací dokumentaci). Na druhou stranu je nemyslitelné, aby některý z dodavatelů započal vytvářet odbavovací systém, teprve až po uzavření smlouvy. V takovém případě by se totiž zadavatel mohl dostat do zcela absurdní situace, kdy by musel porovnávat funkčnosti konkrétních odbavovacích systémů se systémem imaginárním (se kterým nemá nikdo žádné zkušenosti, nezná jeho vlastnosti a neví, zda a do jaké míry bude splňovat funkční požadavky zadavatele). Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že v šetřeném případě zadavatel po uchazečích požadoval praktickou prezentaci stávajících systémů s řešením konkrétních praktických situací a výstupů ze systémů. Z předložené dokumentace však nevyplývá, že by některý z uchazečů byl znevýhodněn z toho důvodu, že jeho odbavovací systém není ve finální podobě (což prakticky snad žádný ani být nemohl). Z dokumentace je zřejmé, že zadavatel na základě praktické prezentace posuzoval a hodnotil výlučně stávající možnosti nabízených řešení jednotlivých uchazečů a funkce, které nebyly a ani nemohly být do systému zapracovány, tudíž ani nebyly předmětem hodnocení vycházejícího z praktických prezentací systémů uchazeči.
65. Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad správní řízení v těch částech návrhu, ve kterých byl navrhovatel oprávněnou osobou pro podání návrhu ve smyslu zákona, zastavil podle § 118 zákona, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.
66. Pro úplnost Úřad uvádí, že podle čl. II bodu 1 zákona č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se zadávání veřejných zakázek, soutěže o návrh a řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.
67. Podle čl. II bodu 2 zákona č. 417/2009 Sb., kterým se mění zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se v řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, která byla zahájena po dni nabytí účinnosti tohoto zákona a která na zadávání veřejných zakázek nebo soutěž o návrh podle čl. II bod 1 navazují, postupuje podle dosavadních právních předpisů.
K nákladům řízení
68. Součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 vyhlášky 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Protože Úřad správní řízení zastavil, nevznikla zadavateli ani povinnost hradit náklady řízení.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
Mgr. Kamil Rudolecký
místopředseda
Obdrží:
1. Dopravní podnik měst Chomutova a Jirkova a. s., Školní 99/6, 430 01 Chomutov
2. Advokátní kanceláří Perthen, Perthenová, Švadlena a partneři s. r. o., Velké náměstí 135/19, 500 03, Hradec Králové
3. EM TEST ČR spol. s r. o., Jiráskova 1284, 755 01 Vsetín
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy
|
