Č. j.: ÚOHS-S132/2010/VZ-17758/2010/540/VKuV Brně dne 3. prosince 2010 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 19.4.2010 na návrh ze dne 19.4.2010, jehož účastníky jsou·  zadavatel - Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, jejímž jménem jedná Mgr. Radek John, ministr,·  navrhovatel - ICZ a.s., IČ 25145444, se sídlem Na Hřebenech II 1718/10, 147 00 Praha 4, Nusle, za niž jedná Ing. Bohuslav Cempírek, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25.3.2010 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, IČ 71456554, se sídlem Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1,·  vybraný uchazeč - Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemské království, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Maurizio Barini, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6.5.2010 Mgr. Josefem Březinou, advokátem, Březina Mařík & Partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČ 262183447, se sídlem Americká 35/177, 120 00  Praha 2,  ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce „Registr obyvatel (implementace informačního systému)“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 1.9.2009 pod ev. č. 60026098, ve znění oprav uveřejněných dne 30.9.2009, 16.10.2009, 3.11.2009, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3.9.2009 pod ev. č. 2009/S 169-244233,rozhodl takto: I.Zadavatel Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, jejímž jménem jedná Mgr. Radek John, ministr, nedodržel postup stanovený a)  v ust. § 76 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku uchazeče Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemsko, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, b)  v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na ust. § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nezahrnul do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek, když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“,přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.  Jako opatření k nápravě Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 16.3.2010 o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemsko, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, a všechny následující úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení.II.Podle ust. § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle ust. § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli České republice - Ministerstvu vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, ukládá:uhradit náklady řízení ve výši 30 000,- Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.III.Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele ICZ a.s., na přezkoumání postupu zadavatele při rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky po uplynutí zadávací lhůty, a při posouzení výše nabídkové ceny vybraného uchazeče, se podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.Odůvodnění1.  Zadavatel - Česká republika - Ministerstvo vnitra, IČ 00007064, se sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7, jejímž jménem jedná Mgr. Radek John, ministr (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 1.9.2009 pod ev. č. 60026098, ve znění oprav uveřejněných dne 30.9.2009, 16.10.2009, 3.11.2009, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 3.9.2009 pod ev. č. 2009/S 169-244233 oznámení veřejné zakázky „Registr obyvatel (implementace informačního systému)“ (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v čl. 2 zadávací dokumentace jako vytvoření a ověření základního registru obyvatel, naplnění relevantními daty, verifikaci dat, pilotní provoz podle zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, a nasazení registru obyvatel do ostrého provozu, včetně změnového řízení. V podrobnostech odkázal zadavatel na přílohy zadávací dokumentace.3.  Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící kritéria stanovil:1. Celková nabídková cena    40 %    Nabídková cena podle předmětu plnění    35 %    Rozsah změnového řízení    5 %2. Výhodnost délky a podmínek záručního servisu ROB   10 %3. Technická úroveň nabízeného řešení    45 %   Hloubka detailu rozpracování nabídky      20 %   Způsob zakomponování řešení registru obyvatel v celém řešení systému ZR   10 %   Způsob pořízení a migrace dat do registru obyvatel   5 %   Způsob řešení zřízení agentových informačních systémů   5 %   Návrh zajištění bezpečnosti řešení   5 %  4. Výše slev z ceny za každý den prodlení s plněním předávaným v rámci  jednotlivých etap plnění    5 %4.  Ke způsobu hodnocení nabídek podle dílčího kritéria č. 3 zadavatel v čl. 12.3 zadávací dokumentace stanovil, že nejlépe hodnocená nabídka získá 100 bodů, ostatní nabídky adekvátně méně v poměru, v jakém splňují zadání ve vztahu k nejlepší nabídce, přičemž bodování se provádí s přesností na jedno desetinné místo. Technická úroveň nabízeného řešení bude hodnocena z hlediska úrovně pochopení problematiky, kvality, komplexnosti, hloubky, detailnosti rozpracování a zajištění bezpečnosti nabízeného řešení. Hodnocení bude probíhat samostatně dle jednotlivých podkritérií.5.  V čl. 3.2. zadávací dokumentace zadavatel stanovil, že součástí plnění uchazeče bude rovněž změnové řízení v období do 30.6.2012, které bude ošetřovat rizika z možných rozdílů mezi zadávací dokumentací a detailní architekturou ROB předanou při podpisu smlouvy s vítězným uchazečem a vyvolaných změnou platné legislativy. Uchazeč předloží v nabídce a v návrhu smlouvy závazný rozsah změnového řízení, a to uvedením počtu hodin, které v rámci celkové nabídkové ceny uvedené v souladu s článkem 3.1 zadávací dokumentace, tj. bez nároku na jakoukoliv odměnu, připadá v rámci předmětu plnění na změnové řízení. Rozsah změnového řízení, tj. počet hodin připadajících na změnové řízení v rámci celkové nabídkové ceny bez nároku na jakoukoliv další odměnu, je jedním z hodnotících kritérií.  6.  V obchodních podmínkách, které tvořily přílohu č. 4 zadávací dokumentace, zadavatel mimo jiné uvedl, že uchazeč předloží v nabídce návrh smlouvy zpracovaný v souladu se zadávací dokumentací, který musí obsahovat náležitosti stanovené v zadávací dokumentaci a těchto obchodních podmínkách a současně nesmí obsahovat pro zadavatele méně výhodné podmínky, než je předvídáno v zadávacích podmínkách veřejné zakázky.  7.  V čl. 1.9 písm. f obchodních podmínek zadavatel stanovil, že pokud nebude smluvními stranami výslovně sjednán termín odstranění vady, platí, že uchazeč je povinen vadu odstranit nejpozději do 24 hodin od jejího oznámení zadavatelem uchazeči, a pokud to nebude objektivně možné, tak ve lhůtě navrhnout zadavateli náhradní řešení, které bude co možná nejvíce eliminovat případnou škodu zadavatele.8.  V čl. 1.13 obchodních podmínek zadavatel stanovil, že omezení odpovědnosti za škodu či výše náhrady škody, případně způsobené škody, jakož i sankcí uvedených v této zadávací dokumentaci, se nepřipouští, a to ani v případě, že je pro příslušné porušení sjednána smluvní pokuta či sleva z ceny díla. Nepřipouští se ani jakékoliv ujednání, které by předem omezovalo výši škody, kterou lze při porušení smlouvy předvídat.   9.  Lhůta pro podání nabídek byla zadavatelem stanovena na 15.12.2009 v 10:00 hodin.10.  Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 15.12.2009 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel čtyři nabídky, a to nabídku společnosti Accenture Central Europe B.V., registrační číslo 27162941, se sídlem Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemské království, za niž jedná Accenture Central Europe B.V., organizační složka, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2, za niž jedná Maurizio Barini, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 6.5.2010 Mgr. Josefem Březinou, advokátem, Březina Mařík & Partneři, advokátní kancelář v.o.s., IČ 262183447, se sídlem Americká 35/177, 120 00  Praha 2 (dále jen „Accenture Central“), společnou nabídku společnosti GORDIC spol. s r.o., IČ 47903783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava, za niž jedná Ing. Jaromír Řezáč, jednatel, a společnosti GiTy, a.s., IČ 25302400, se sídlem Mariánské náměstí l, 617 00 Brno, za niž jedná Ing. Radek Křivánek,>předseda představenstva, které dne 23.10.2009 uzavřely smlouvu o sdružení (dále jen „sdružení GORDIC“), nabídku společnosti Siemens IT Solutions and Services, s.r.o., IČ 448 51 391, se sídlem Doudlebská 1699/5, 140 00 Praha 4, Nusle, za niž jedná František Kostka, jednatel, a Ing. Eva Smolíková, jednatelka (dále jen „Siemens“) a společnosti ICZ a.s., IČ 25145444, se sídlem Na Hřebenech II 1718/10, 147 00 Praha 4, Nusle, za niž jedná Ing. Bohuslav Cempírek, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupena na základě plné moci ze dne 25.3.2010 Mgr. Petrou Koutnou, advokátkou, IČ 71456554, se sídlem Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1 (dále je „ICZ“). Všechny nabídky vyhověly kontrole úplnosti dle ust. § 71 odst. 8 zákona.11.  Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18.12.2010 vyplývá, že hodnotící komise přizvala pro posouzení nabídek technického poradce, a to společnost Devoteam, s.r.o., IČ 27226581, se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1 (dále jen „Devoteam“). Hodnotící komise dále přizvala právního poradce, a to společnost BBH, advokátní kancelář, v.o.s., IČ 26143119, se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 19.1.2010 vyplývá, že hodnotící komise pověřila výše uvedené poradce revizí technických, resp. právních, aspektů předložených nabídek.12.  Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 2.2.2010 vyplývá, že hodnotící komise projednala zprávu poradce Devoteam zpracovanou jako „nezávislé rámcové posouzení kritéria technická úroveň nabízeného řešení nabídek podaných v zadávacím řízení“.13.  Dopisy ze dne 9.2.2010 požádala hodnotící komise podle ust. § 76 odst. 3 zákona všechny uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. S ohledem na přetrvávající nejasnosti po obdržení odpovědí uchazečů požádala hodnotící komise znovu všechny uchazeče o písemné vysvětlení nabídky podle ust. § 76 odst. 3 zákona dopisy ze dne 25.2.2010.14.  Vzhledem k tomu, že zadavatel požadoval odstranění vady do 24 hodin od jejího oznámení, přičemž vybraný uchazeč v čl. 15.4 návrhu smlouvy uvedl, že „není-li mezi stranami výslovně dohodnuto jinak, platí, že vybraný uchazeč je povinen záruční vadu odstranit nejpozději do 24 hodin (v případě nahlášení vady v pracovní den, jinak se lhůta počítá od počátku následujícího pracovního dne) od jejího oznámení, požádala hodnotící komise vybraného uchazeče mimo jiné o vysvětlení doby, ve které je povinen odstranit vady, a o objasnění, zda nahlášení vady a oznámení vady mohou spadat v různé časové okamžiky (otázky č. 6 a č. 25 žádosti ze dne 9.2.2010 a otázka č. 1 žádosti ze dne 25.2.2010).15.  Hodnotící komise vybraného uchazeče dále požádala o vysvětlení jeho nabídky ve vztahu k podmínkám změnového řízení, a to vzhledem ke skutečnosti, že vybraný uchazeč v předloženém návrhu smlouvy nad rámec zadávacích podmínek uvedl, že hodiny nabízené v rámci změnového řízení se rozpočítávají lineárně na každý měsíc plnění projektu a nevyčerpané hodiny nejsou převáděny do dalšího období, minimálně lze čerpat 4 hodiny. Požadavky na změny nemají závazný charakter, dokud strany neuzavřou písemnou dohodu o těchto změnách. Vybraný uchazeč má právo a povinnost pokračovat v práci na základě existující smlouvy až do doby uzavření písemné dohody. Hodnotící komise dále požádala o vysvětlení čl. 9.1 návrhu smlouvy, který uvádí, že změnové řízení ošetřuje rizika z možných rozdílů mezi přílohou č. 1 návrhu smlouvy (kterou tvoří přílohy č. 1 a až 1 e a č. 2 zadávací dokumentace) a detailní architekturou ROB předanou při podpisu smlouvy s vybraným uchazečem a vyvolaných změnou platné legislativy. Vzhledem k obsahu přílohy č. 1 návrhu smlouvy konstatovala hodnotící komise nejasnost v otázce, zda daný čl. 9.1 kryje celý rozsah zadávací dokumentace, jak požadovala zadávací dokumentace. (otázky č. 1, 2, 18, 19, 20 žádosti ze dne 9.2.2010 a otázka č. 3 žádosti ze dne 25.2.2010).16.  Vzhledem k tomu, že zadavatel v čl. 1.13 obchodních podmínek stanovil, že nepřipouští jakékoliv omezení odpovědnosti za škodu či výše náhrady škody, případně způsobené škody, jakož i sankcí uvedených v zadávací dokumentaci, požádala hodnotící komise vybraného uchazeče o sdělení, z jakých ustanovení návrhu smlouvy vyplývá právo na náhradu škody vedle smluvní pokuty v případě porušení povinnosti mlčenlivosti. Hodnotící komise dále požádala o vysvětlení, zda návrh smlouvy předložený uchazečem neomezuje právo zadavatele na náhradu škody a její rozsah, a to ani v případech předvídaných obecně závaznými právními předpisy. Dále požádala o vyjasnění, kdo je odpovědný za soulad díla s platnou právní úpravou a pravidly platnými pro zadavatele, a o vyjasnění čl. 5.9 návrhu smlouvy, podle něhož je zadavatel odpovědný za ověření souladu díla s platnou legislativou a pravidly platnými pro zadavatele (otázky č. 12, 13 a 31 žádosti ze dne 9.2.2010 a otázka č. 2 žádosti ze dne 25.2.2010).17.  Z odpovědí vybraného uchazeče ze dne 15.2.2010 a 1.3.2010 vyplývá následující. Vybraný uchazeč potvrdil svoji povinnost odstranit vadu ve lhůtě 24 hodin od jejího oznámení. Uvedl, že jeho závazek vyplývá z kapitoly č. 11.3 nabídky i z čl. 15.4 návrhu smlouvy. Na základě dodatečné žádosti o vysvětlení akceptoval vypuštění ujednání, že je povinen vadu odstranit do 24 hodin „v případě nahlášení vady v pracovní den, jinak se lhůta počítá od počátku následujícího pracovního dne“ od jejího oznámení.18.  Ve vztahu ke změnovému řízení vybraný uchazeč uvedl, že formulace týkající se lineárního rozložení nabízených hodin byla použita s ohledem na předpokládané potřeby projektu a je možné ji odstranit. Zadavatel není v čerpání hodin nijak omezen, a to ani na měsíční bázi (pokud bude potřebovat čerpat více hodin od počátku projektu, stane se tak), neexistuje ani žádný minimální počet nabízených hodin. Na základě dodatečné žádosti o vysvětlení vybraný uchazeč akceptoval vypuštění třetí věty čl. 9.3 návrhu smlouvy: „Pro následné čerpání těchto služeb platí pravidlo, že se nevyčerpané hodiny z minulého období nepřevádějí do budoucího období a minimální počet odebraných člověkohodin v rámci jedné služby jsou 4.“ K rozsahu nabízeného změnového řízení vybraný uchazeč uvedl, že kryje veškerá rizika  v souladu s podmínkami zadání, přičemž odkázal na kapitolu 8 své nabídky. Požadavek na písemnou dohodu ohledně prováděných úprav je dle jeho sdělení odvozen od požadavků na řízení projektu dle normy ISO 9000.   19.  K otázkám týkajícím se omezení odpovědnosti za škodu či výše náhrady škody, případně způsobené škody, jakož i sankcí uvedených v zadávací dokumentaci, vybraný uchazeč sdělil, že plně respektoval podmínky zadání, přičemž odkázal na čl. 16.1 návrhu smlouvy, podle něhož se rozsah vzájemné odpovědnosti stran v rozsahu náhrady škody, včetně nároků vůči třetím osobám, vzniklé v souvislosti s touto smlouvou, založené v důsledku jakéhokoliv úkonu či neprovedení určitého úkonu některou ze stran řídí platnou právní úpravou. Dále odkázal na čl. 1.2 návrhu smlouvy, podle něhož se smlouva uzavírá za podmínek sjednaných v zadávací dokumentaci. Za účelem odstranění pochybností vybraný uchazeč navrhl upřesnit v návrhu smlouvy vzájemná práva tímto zněním: „Uplatněním jakéhokoliv nároku na smluvní pokutu dle této smlouvy není jakkoliv dotčeno právo na náhradu škody.“ Vybraný uchazeč potvrdil, že v plném rozsahu odpovídá za soulad díla s platnou legislativou a pravidly platnými pro zadavatele, jak vyplývá z čl. 5.1 návrhu smlouvy, zadavatel odpovídá pouze za kontrolu shody díla s těmito podmínkami v rámci akceptačního procesu. Případné porušení odpovědnosti zadavatele za kontrolu shody díla nemá vliv na odpovědnost vybraného uchazeče, neboť vždy půjde o eventuelní vadu díla, za niž je uchazeč plně odpovědný.   20.  Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 8.3.2010 a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 vyplývá, že uchazeč Siemens nedoručil požadované vysvětlení nabídky ve stanovené lhůtě a jeho nabídka byla vyřazena. Hodnotící komise konstatovala, že vysvětlení doručená ostatními uchazeči považuje za uspokojivá a jejich nabídky splňují zákonné požadavky a požadavky zadavatele, že se nejedná o nepřijatelné nabídky podle ust. § 22 odst. 1 písm. d) zákona a že žádná z nabídek neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Po provedení hodnocení dle hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky se na prvním místě umístila nabídka uchazeče Accenture Central (dále jen „vybraný uchazeč“).21.  Zadavatel rozhodl o vyloučení uchazeče Siemens dne 9.3.2010. O přidělení veřejné zakázky vybranému uchazeči rozhodl dne 16.3.2010, uchazeč ICZ obdržel oznámení o výběru nejvhodnější nabídky téhož dne.22.  Dne 16.3.2010 bylo zadavateli doručeno čestné prohlášení uchazeče ICZ o vázanosti celým obsahem své nabídky po dobu zadávací lhůty a prodloužení platnosti bankovní záruky do 30.4.2010.23.  Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal dopisem ze dne 30.3.2010 uchazeč ICZ námitky, které byly zadavateli doručeny téhož dne. Zadavatel námitkám nevyhověl rozhodnutím ze dne 9.4.2010, které bylo uchazeči ICZ doručeno téhož dne.24.  Vzhledem k tomu, že uchazeč ICZ (dále jen „navrhovatel“) nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 19.4.2010 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“).25.  V návrhu navrhovatel namítá, že zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky po uplynutí zadávací lhůty, čímž došlo k porušení ust. § 43 odst. 1 a 3 zákona ve spojení s porušením zásady transparentnosti stanovené v ust. § 6 zákona. V této souvislosti navrhovatel uvádí, že zadavatel stanovil zadávací lhůtu v čl. 9.1 písm. m) zadávací dokumentace, kde uvedl, že zadávací lhůta činí tři měsíce a počíná běžet „dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek“. Lhůta pro podání nabídek v daném případě uplynula dne 15.12.2009 v 10:00 hodin. Navrhovatel uvádí, že s ohledem na kogentní ust. § 43 odst. 3 zákona, podle něhož začíná zadávací lhůta běžet „okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek“, nelze počátek zadávací lhůty stanovit jiným způsobem. Zadávací lhůta tedy uplynula dne 15.3.2010, aniž zadavatel v době, kdy byli uchazeči vázáni svými nabídkami, rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky. Navrhovatel se domnívá, že zadávací řízení tak trpí neodstranitelnou vadou, neboť zadávací lhůtu již nelze prodloužit a její obnovení zákon neumožňuje.26.  Navrhovatel uvádí, že pokud by zadavatel nebyl povinen rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky v zadávací lhůtě, byli by uchazeči v nejistotě ohledně data tohoto rozhodnutí. Uchazeči by po uplynutí zadávací lhůty mohli před rozhodnutím zadavatele rovněž volně modifikovat své nabídky. Takový výklad zákona považuje navrhovatel za nepřípustný. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. VZ/S219/04 ze dne 23.12.2004 potvrzené druhostupňovým rozhodnutím č. j. 2R 7/05 - Ku ze dne 19.5.2005, rozhodnutí č. j. VZ/S0070/02 potvrzené druhostupňovým rozhodnutím č. j. 3R 033/02 - Ku ze dne 2.12.2002 a rozhodnutí č. j. S011/2007-00163/2007/550-Ná ze dne 16.7.2007.27.  Navrhovatel se domnívá, že plnění, které je předmětem šetřené veřejné zakázky, nelze za nabídkovou cenu vybraného uchazeče objektivně realizovat. Poukazuje na skutečnost, že nabídková cena vybraného uchazeče byla 202 181 000,- Kč včetně DPH, přičemž nabídková cena navrhovatele byla 367 115 000,- Kč včetně DPH a nabídková cena uchazeče sdružení GORDIC byla 381 987 898,- Kč bez DPH. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky na 378 151 260,- Kč bez DPH, tj. 450 000 000,- Kč včetně DPH. Podle názoru navrhovatele musel mít přitom zadavatel vzhledem ke svým zkušenostem dostatečné informace a podklady, aby předpokládanou hodnotu stanovil kvalifikovaně.28.  S ohledem na uvedené považuje navrhovatel nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou a namítá porušení ust. § 77 zákona, když si hodnotící komise nevyžádala zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, případně vybraného uchazeče následně nepřizvala na své jednání a jeho nabídku nevyřadila. Hodnotící komise pouze konstatovala, že žádná z nabídek neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, aniž se možností realizovat veřejnou zakázku za tuto nabídkovou cenu blíže zabývala. Zadavatel ani v rozhodnutí o námitkách navrhovatele blíže neodůvodnil, proč nepovažuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou. Navrhovatel se domnívá, že s ohledem na zásadu transparentnosti měl být tento závěr dostatečně odůvodněn. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 9/2000 ze dne 1.2.2001, v něž soud dospěl k závěru, že byla-li „ve výběrovém řízení podle zákona č. 199/94 Sb. vybrána jako vítězná nabídková cena, kterou lze důvodně považovat za mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ust. § 36 zákona, pak rozhodnutí správního orgánu o tom, že touto nabídkou není, musí vycházet z bezpečného zjištění a musí být dostatečně a přesvědčivě odůvodněno, a to s použitím množství kritérií objektivity“.29.  V souvislosti s namítanou existencí mimořádně nízké nabídkové ceny odkazuje navrhovatel dále na vyjádření jednoho ze zaměstnanců zadavatele, který ve vztahu k šetřenému zadávacímu řízení uvedl, že dodatečné náklady spojené s realizací veřejné zakázky se mohou zvýšit maximálně o jednu pětinu. Tato možnost přitom nevyplývá ani ze zákona ani z podmínek zadání. Uvedené prohlášení potvrzuje, že zadavatel si je vědom nereálnosti nabídkové ceny vybraného uchazeče. Porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení se dle názoru navrhovatele dopustil další zástupce zadavatele, který dne 14.1.2010 v rámci jednání 10. schůze podvýboru pro veřejnou správu a informační technologie, výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky oznámil, že očekává, že veřejná zakázka bude zadána uchazeči s nejnižší nabídkovou cenou. Vzhledem k tomu, že toto prohlášení bylo učiněno v době před hodnocením nabídek, spatřuje v něm navrhovatel nepřípustné ovlivňování následného hodnocení.30.  Navrhovatel namítá porušení ust. § 80 odst. 1 zákona, když ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 nevyplývá, proč hodnotící komise přiřadila jednotlivým nabídkám v rámci jejich hodnocení dané počty bodů. Zejména v případě dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“ nelze důvod přidělení bodového hodnocení jakkoliv zjistit. Navrhovatel konstatuje, že zadavatelem stanovená dílčí hodnotící kritéria svou povahou vyžadují transparentní popis způsobu hodnocení a hodnotící komise tedy měla popsat rozdíly mezi jednotlivými nabídkami, které ji k přidělení konkrétních bodů vedly.31.  S ohledem na výše uvedené navrhovatel navrhuje zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 16.3.2010, případně zrušení celého zadávacího řízení.32.  Úřad obdržel návrh dne 19.4.2010 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.33.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:·  zadavatel,·  navrhovatel,·  vybraný uchazeč.34.  Zadavatel se ke skutečnostem uvedeným v návrhu vyjádřil dopisem ze dne 26.4.2010, který byl Úřadu doručen téhož dne.35.  Zadavatel uvádí, že zákon nestanoví povinnost rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky před uplynutím zadávací lhůty. Tato povinnost nevyplývá ani z rozhodnutí Úřadu, na něž navrhovatel v této souvislosti odkazuje. Uvedená rozhodnutí se navíc téměř výlučně vztahují k zákonu č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zadavatel konstatuje, že doručení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky krátce po uplynutí zadávací lhůty nemohlo vést k neurčitosti a nejednoznačnosti postupu v řízení. Jediným důsledkem je riziko zadavatele, že vybraný uchazeč odmítne uzavření smlouvy. 36.  K namítané mimořádně nízké nabídkové ceně vybraného uchazeče zadavatel uvádí, že nabídková cena se posuzuje ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a nikoliv k nabídkovým cenám ostatních uchazečů či předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Konstatuje, že posouzení, zda se jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je plně v kompetenci zadavatele, resp. hodnotící komise. Hodnotící komise se posouzením nabídkových cen zabývala, přičemž výslovně konstatovala, že u žádné z podaných nabídek se o mimořádně nízkou nabídkovou cenu nejedná. Z tohoto důvodu nepostupovala podle ust. § 77 zákona. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu S61/2000 ze dne 23.10.2000, druhostupňové rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 2R 7/2000 ze dne 4.4.2000 a rozhodnutí Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) č. j. 1 Afs 40/2009 ze dne 18.6.2009. K odkazu navrhovatele na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2 A 9/2000 zadavatel uvádí, že toho rozhodnutí neobsahuje pasáž citovanou navrhovatelem, rozhodnutí se netýká rozhodovací činnosti zadavatele a na šetřený případ jej nelze použít. 37.  K namítanému porušení zásady transparentnosti a rovného zacházení v důsledku prohlášení svých zástupců zadavatel sděluje, že hodnocení nabídek náleží hodnotící komisi, která jej provádí podle předem stanovených hodnotících kritérií. Jakákoliv mediální prohlášení nemohla mít na výběr nejvhodnější nabídky vliv.38.  Zadavatel uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 obsahuje všechny náležitosti požadované v ust. § 80 odst. 1 zákona, a to včetně údajů, jak byly v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií nabídky hodnoceny. Dle názoru zadavatele není povinností hodnotící komise specifikovat hodnocené části předložených nabídek a uvést, v čem shledává mezi jednotlivými nabídkami rozdíly. Odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky vyžaduje zákon pouze v případech dle ust. § 79 odst. 3 zákona.39.  V podrobnostech odkazuje zadavatel na rozhodnutí o námitkách ze dne 9.4.2010 a s ohledem na výše uvedené navrhuje, aby Úřad správní řízení zastavil.40.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-6005/2010/540/VKu ze dne 28.4.2010. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-6012/2010/540/VKu z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Tímto usnesením Úřad dále zadavateli stanovil lhůtu k provedení úkonu - podání informace o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení, a to nejpozději jeden den po provedení příslušného úkonu.41.  Dne 6.5.2010 obdržel Úřad oznámení navrhovatele o prodloužení platnosti jeho bankovní záruky do 31.7.2010.42.  Dne 12.5.2010 bylo Úřadu doručeno vyjádření vybraného uchazeče ze dne 11.5.2010, v němž odmítá názor navrhovatele, že rozhodnutím zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky den po uplynutí zadávací lhůty došlo k porušení zákona. Tvrzení navrhovatele nevyplývá ani z jím uváděných rozhodnutí Úřadu, která nelze na daný případ aplikovat. V nyní šetřené věci byla zadávací lhůta stanovena dostatečně určitě a na straně uchazečů nemohlo dojít k nejistotě ohledně jejího trvání. Vybraný uchazeč uvádí, že v důsledku rozhodnutí zadavatele po uplynutí zadávací lhůty nemohlo dojít k jakékoliv újmě na straně uchazečů. Riziko nese pouze zadavatel, protože uchazeči již nejsou svými nabídkami vázáni a mohou uzavření smlouvy na realizaci veřejné zakázky odmítnout.  43.  K námitce, že zadavatel stanovil počátek běhu zadávací lhůty v rozporu s ust. § 43 odst. 3 zákona, vybraný uchazeč uvádí, že návrh je v této části podán neoprávněnou osobou, protože námitka proti tomuto úkonu zadavatele nebyla ve lhůtě 15 dní ode dne, kdy se navrhovatel o domnělém porušení zákona dozvěděl.44.  K institutu mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný uchazeč uvádí, že jeho smyslem je primárně ochrana zadavatele a nikoliv uchazečů. Mimořádně nízká nabídková cena nesmí sloužit k omezování nabídky a soutěže. Nabídkovou cenu je třeba posuzovat ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, nikoliv ve vztahu k předpokládané hodnotě nebo nabídkám jednotlivých uchazečů, které mohou sloužit pouze jako určité pomocné vodítko. Při posuzování mimořádně nízké nabídkové ceny nelze uplatnit pouze matematické kalkulace. Hodnotící komise, která posouzení nabídek provádí, disponuje více informacemi než zadavatel při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky. S ohledem na svůj smysl a výjimečnost musí být pojem mimořádně nízké nabídkové ceny vykládán restriktivně. V souvislosti s touto otázkou odkazuje vybraný uchazeč na rozhodnutí Úřadu č. j. S61/200 ze dne 28.11.2000, rozhodnutí předsedy Úřadu č. j. 2R 7/00-Ju ze dne 4.4.2000, rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/2000 ze dne 1.2.2001 a rozhodnutí Evropského soudního dvora č. j. 103/88 ze dne 22.7.1989 ve věci Fratelli Constanzo SpA v. Comune di Milano.45.  Vybraný uchazeč uvádí, že výše jeho nabídkové ceny je ovlivněna zhodnocením dlouholetého know how, zkušeností a efektivním využitím personálních zdrojů. Vybraný uchazeč má dostatečné zázemí, aby byl schopen veřejnou zakázku za nabídkovou cenu řádně a včas realizovat. Jeho nabídková cena zahrnuje i přiměřený zisk.46.  Dne 13.5.2010 umožnil Úřad nahlédnout do spisu zástupci navrhovatele.47.  Dne 14.5.2010 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel odkazuje na odpovědi vybraného uchazeče ze dne 15.2.2010 a 1.3.2010 na žádosti zadavatele o vysvětlení jeho nabídky, z nichž podle jeho názoru vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče neodpovídala zadávacím podmínkám. Z odpovědí vybraného uchazeče je zřejmé, že zadavatel v nabídce vybraného uchazeče zjistil rozpory s podmínkami zadání, přičemž vybraný uchazeč následně v rámci postupu podle ust. § 76 odst. 3 zákona deklaroval připravenost změnit návrh smlouvy, v některých případech změny přímo akceptoval. V příloze č. 4 zadávací dokumentace přitom zadavatel stanovil, že návrh smlouvy nesmí vyloučit ani žádným způsobem omezit oprávnění zadavatele uvedená v zadávacích podmínkách, v opačném případě bude nabídka vyřazena pro nesplnění zadávacích podmínek podle ust. § 76 odst. 1 zákona. Navrhovatel odkazuje dále na ust. § 82 odst. 2 zákona, podle něhož musí být smlouva uzavřena v souladu s návrhem smlouvy v nabídce vybraného uchazeče, a na rozhodovací praxi Úřadu, z níž vyplývá, že v návrhu smlouvy obsaženém v nabídce lze provádět pouze nepodstatné změny.48.  V této souvislosti odkazuje navrhovatel konkrétně na odpovědi týkající se záručního servisu (odpovědi na otázky č. 6 a č. 25 ze dne 15.2.2010 a odpověď na otázku č. 1 ze dne 1.3.2010), z nichž vyplývá, že vybraný uchazeč nabídl záruční servis pouze v pracovní dny, přičemž na základě opakované žádosti o vysvětlení akceptoval vypuštění daného ustanovení, čímž došlo k podstatné změně návrhu smlouvy. Navrhovatel namítá, že vybraný uchazeč navrhl omezení čerpání hodin v rámci změnového řízení, konkrétně jejich nepřevoditelnost a povinnost čerpat minimálně 4 hodiny pro každou poskytovanou službu. I v tomto bodě vybraný uchazeč následně akceptoval vypuštění daných ustanovení návrhu smlouvy, přitom ani zde nejde o nepodstatnou změnu (viz odpovědi vybraného uchazeče na otázky č. 1, 2, 18, 19, 20 ze dne 15.2.2010 a odpověď na otázku č. 3 ze dne 1.3.2010). Na základě odpovědi na otázku č. 12, 13 a 31 ze dne 15.2.2010 a odpověď na otázku č. 2 ze dne 1.3.2010 se navrhovatel domnívá, že vybraný uchazeč nesplnil zadávací podmínky, když provedl změny v návrhu smlouvy, což muselo mít vliv na výši nabídkové ceny vybraného uchazeče.49.  K namítané absenci popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek navrhovatel doplňuje, že bližší informace o způsobu hodnocení nabídek neobsahují ani protokoly z jednání hodnotící komise. Zadavatel je přitom povinen v zadávacím řízení dodržet zásadu transparentnosti a zajistit objektivní přezkoumatelnost svých rozhodnutí.50.  Dopisem č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7374/2010/540/VKu ze dne 25.5.2010 seznámil Úřad účastníky řízení se skutečností, že podkladem rozhodnutí bude také vyjádření navrhovatele ze dne 14.5.2010. Úřad současně účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7378/2010/540/VKu z téhož dne prodloužil lhůtu stanovenou usnesením č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-6012/2010/540/VKu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Tímto usnesením současně oznámil, že účastníkem řízení je vybraný uchazeč.51.  Dne 28.5.2010 bylo Úřadu doručeno vyjádření navrhovatele z téhož dne. Navrhovatel namítá, že hodnotící komise uvedla ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 jako vybraného uchazeče společnost Accenture Central Europe B.V., organizační složku, IČ 16188632, se sídlem Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 2. Zadavatel následně v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky označil jako nejvhodnější nabídku rovněž nabídku tohoto subjektu. Z uvedeného důvodu navrhovatel konstatuje, že jako nejvhodnější nabídka byla vybrána nabídka subjektu, který není vybraným uchazečem, a vzhledem k tomu, že se jedná o subjekt bez právní subjektivity, jím ani nemůže být. Výše označené dokumenty tedy nesplňují povinné obsahové náležitosti dle ust. § 80 odst. 1 zákona a § 81 odst. 3 zákona.52.  Dopisem ze dne 28.5.2010, který byl Úřadu doručen téhož dne, podal navrhovatel proti výše uvedenému usnesení č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7378/2010/540/VKu ze dne 25.5.2010 rozklad.53.  Dopisem č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7641/2010/540/VKu ze dne 31.5.2010 seznámil Úřad účastníky řízení se skutečností, že podkladem rozhodnutí bude také vyjádření navrhovatele ze dne 28.5.2010.54.  Dne 2.6.2010 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče ze dne 1.6.2010. K namítané skutečnosti, že jeho nabídka neodpovídá podmínkám zadání, vybraný uchazeč uvádí, že jeho nabídka včetně návrhu smlouvy obsahuje všechny povinné náležitosti včetně odpovídajícího vymezení plnění veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadávací dokumentace stanovila poměrně rozsáhlé podmínky, jež měl každý z uchazečů zapracovat do svého návrhu smlouvy, bylo by neobvyklé, aby následně předložený návrh umožňoval bezvýhradnou akceptaci zadavatelem. Značný rozsah žádostí o písemné vysvětlení nabídky svědčí o tom, že zadavatel postupoval při hodnocení nabídek zodpovědně.55.  Ve vztahu k namítanému nesplnění povinnosti zajistit odstranění vady do 24 hodin od jejího oznámení odkazuje vybraný uchazeč na konkrétní odpověď předloženou na žádost o vysvětlení nabídky a konstatuje, že nejde o nesplnění podmínek zadání. Ke změnovému řízení uvádí, že předmětem vyjasnění bylo stanovení detailních podmínek, jimiž se bude čerpání hodin řídit, což zadávací dokumentace neupravovala. Vybraný uchazeč vyhověl požadavku zadavatele. 56.  Vybraný uchazeč konstatuje, že jakýmkoliv způsobem, jenž by byl v rozporu se zadávací dokumentací, neomezil nabízené plnění. Vypuštění některých pasáží návrhu smlouvy akceptoval právě z důvodu odstranění případných pochybností a nejasností, přičemž se domnívá, že k podstatné změně předloženého návrhu nedošlo.57.  K údajnému netransparentnímu hodnocení nabídek vybraný uchazeč uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje všechny náležitosti požadované v ust. § 80 odst. 1 zákona. Povinnost odůvodnit přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky zákon stanoví pouze v ust. § 79 odst. 3 zákona, který však na daný případ nedopadá.58.  Ve vztahu k chybné specifikaci vybraného uchazeče ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek a v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vybraný uchazeč zdůrazňuje, že stejnou praxi v označování v interních dokumentech zastávají i jiní veřejní zadavatelé. Nedomnívá se, že se jedná o vadu, která by způsobila neplatnost kteréhokoliv úkonu zadavatele. Za možný důvod označuje použití označení dle výpisu z českého obchodního rejstříku.59.  K namítané mimořádně nízké nabídkové ceně vybraný uchazeč nad rámec své dosavadní argumentace odkazuje na použitou metodiku odhadu pracnosti a možnost využití nadstandardních slev.60.  Dne 4.6.2010 bylo Úřadu doručeno vyjádření zadavatele ze dne 3.6.2010. Zadavatel konstatuje, že hodnotící komise využila postup dle ust. § 76 odst. 3 zákona ve vztahu ke všem nabídkám, umožnila tak plnou hospodářkou soutěž mezi všemi uchazeči a postupovala zcela v souladu se zásadami upravenými v ust. § 6 zákona. Pokud by hodnotící komise tohoto práva nevyužila, mohlo by dojít ke ztížení či znemožnění posouzení nabídek. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením, že v nabídce vybraného uchazeče identifikoval rozpory se zadávacími podmínkami. Jednalo se pouze o nejasnosti, které byly na základě vysvětlení odstraněny.61.  K úpravám návrhu smlouvy zadavatel uvádí, že dle názoru prezentovaného mimo jiné i v odborné literatuře (Raus, D., Neruda, R., Zákon o veřejných zakázkách, Komentář, LINDE, Praha 2007, str. 603) připouští zákon částečnou modifikaci textu smlouvy oproti textu návrhu smlouvy v nabídce, a to v částech, které nebyly předmětem hodnocení a které nebyly určeny zákonem či požadavky zadavatele v zadávacích podmínkách. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Úřadu č. j. ÚOHS-S97/2007/VZ-12169/2009/530/SWa ze dne 7.12.2009. Provedené změny vedly pouze k vyjasnění ustanovení, která připouštěla rozdílný výklad.62.  K ustanovení týkajícího se záručního servisu zadavatel uvádí, že vybraný uchazeč v písemném vysvětlení potvrdil svůj závazek k odstranění vady nejpozději do 24 hodin od jejich oznámení. Zadavatel konstatuje, že sporné ustanovení se týká pouze navrženého způsobu nahlašování vady, resp. okamžiku nahlášení, a nikoliv požadované 24 hodinové lhůty pro odstranění vady. Protože podmínky zadání nahlašování vad neupravovaly, neposoudila hodnotící komise úpravu navrženou vybraným uchazečem jako jejich porušení. V daném případě nedošlo k žádné změně ohledně dílčích hodnotících kritérií rozhodných pro výběr nejvhodnější nabídky, proto nemohlo dojít ani k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.63.  Ve vztahu ke změnovému řízení zadavatel uvádí, že zadávací podmínky nestanovily podrobnější požadavky týkající se způsobu čerpání změnových hodin, nabídka vybraného uchazeče tedy nebyla v rozporu se zadávacími podmínkami. Předmětem hodnocení v rámci dílčího hodnotícího subkritéria „Rozsah změnového řízení“ byl pouze celkový počet hodin změnového řízení poskytovaných uchazečem v rámci celkové nabídkové ceny.64.  K namítané absenci popisu hodnocení jednotlivých nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“ zadavatel uvádí, že zákon v dotčeném ust. § 80 odst. 1 zákona nestanoví povinnost uvádět ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky vzájemně hodnoceny a v čem shledala hodnotící komise rozdíly mezi jednotlivými uchazeči v rámci jednotlivých kritérií. Stanovení takové povinnosti zadavateli by šlo nad rámec zákona i směrnice 2004/17/ES. Tato povinnost je uvedena pouze v ust. § 79 odst. 3 zákona, které se týká zvláštních případů, kdy zadavatel nestanovil váhu dílčích hodnotících kritérií, ale uvedl je pouze v sestupném pořadí podle významu. Toto ustanovení se tedy na šetřený případ nevztahuje. Ustanovení § 79 odst. 3 zákona má povahu speciálního ustanovení ve vztahu k ust. § 80 odst. 1 zákona, přičemž zvláštní úpravu nelze aplikovat jako úpravu obecnou. Rozdílnost obou ustanovení vyplývá i z jejich jazykového výkladu, resp. různých formulací. „Údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ není významově roven „odůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky“. Jde o dva požadavky s odlišnou mírou přísnosti ve vztahu k detailnosti obsahu zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. V této souvislosti se nelze odvolávat ani na zásadu transparentnosti uvedenou v ust. § 6 zákona. 65.  Dle názoru zadavatele je zákonná úprava náležitostí zprávy podle ust. § 80 odst. 1 zákona velmi obecná a připouští více možných přístupů. Nelze konstatovat, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek v šetřeném případě neobsahuje některou z náležitostí, která je zákonem jednoznačně stanovena. Požadavek na nadměrnou míru detailu ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek by tak byl neopodstatněný a nepřiměřený formalismus. K námitce, že se hodnotící komise nijak nevyjádřila ke zprávě předložené technickým poradcem (společností Devoteam), zadavatel uvádí, že tato společnost neprováděla vlastní hodnocení nabídek, z tohoto důvodu hodnotící komise nemusela žádným způsobem její závěry komentovat. 66.  K vyjádření navrhovatele ohledně nesprávného označení vybraného uchazeče zadavatel uvádí, že nabídka byla řádně podaná zahraniční společností působící v České republice prostřednictvím její organizační složky. Dokumenty zmiňované navrhovatelem tedy žádnou vadou netrpí, když zcela jasně identifikují nabídku, která byla vybrána jako nejvhodnější. Subjekt je jasně označen jako „organizační složka podniku zahraniční právnické osoby“. Zadavatel odmítá případné pochybnosti, že by označením vybraného uchazeče jako „společnost Accenture Central Europe B.V., organizační složka“, resp. „Accenture Central Europe B.V., organizační složka“ mohl být označen jiný než vybraný uchazeč. 67.  Na základě výše uvedených skutečností považuje zadavatel podaný návrh za neopodstatněný a navrhuje, aby Úřad vedené správní řízení zastavil.68.  Úřad posoudil výše uvedené skutečnosti a dne 21.6.2010 vydal rozhodnutí ve věci č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7571/2010/540/VKu, v němž konstatoval, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na ust. § 6 zákona, tím, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 nezahrnul skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek, když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě Úřad zrušil posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 16.3.2010 o výběru nejvhodnější nabídky a všechny následující úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení. Zadavateli byly uloženy náklady řízení ve výši 30 000,- Kč. Proti výše uvedenému rozhodnutí podal navrhovatel dne 9.7.2010 rozklad k předsedovi Úřadu.69.  Druhostupňovým rozhodnutím č. j. ÚOHS-R90/2010/VZ-17007/2010/310/EKu ze dne 12.11.2010 předseda Úřadu prvostupňové rozhodnutí č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7571/2010/540/VKu ze dne 21.6.2010 zrušil  a věc vrátil k novému projednání. Jako důvod zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci k novému projednání uvedl předseda Úřadu skutečnost, že se Úřad ve výroku ani v odůvodnění dostatečným způsobem nevypořádal s namítanou nepřijatelností nabídky vybraného uchazeče, a to v souvislosti s institutem písemného vysvětlení nabídek, který byl zadavatelem použit.70.  Dopisem č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-17392/2010/540/VKu ze dne 19.11.2010 Úřad oznámil účastníkům řízení, že ve správním řízení vedeném Úřadem ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele pod sp. zn. S132/2010/VZ/VKu se pokračuje. Usnesením č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-17394/2010/540/VKu z téhož dne stanovil Úřad všem účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Ve stanovené lhůtě obdržel Úřad vyjádření navrhovatele a vybraného uchazeče.71.  Navrhovatel ve svém vyjádření ze dne 25.11.2010 konstatuje, že Úřad by měl v novém rozhodnutí posoudit otázku nepřijatelnosti nabídky vybraného uchazeče, a to ve spojení s institutem písemného vysvětlení nabídek, kterého zadavatel v zadávacím řízení využil. Dle názoru navrhovatele obsahuje nabídka vybraného uchazeče omezení v rozporu se zadávacími podmínkami, která mají vliv na nabídkovou cenu a která jsou předmětem hodnotících kritérií. Navrhovatel v této souvislosti odkazuje zejména na vyjádření vybraného uchazeče ze dne 15.2.2010 a 1.3.2010 doručené zadavateli v rámci zadávacího řízení, konkrétně na otázku podmínek poskytování záručního servisu, změnového řízení a otázku omezení odpovědnosti za škodu a výši náhrady škody. 72.  S ohledem na výše uvedené skutečnosti navrhovatel navrhuje, aby Úřad mimo výroků uvedených v rozhodnutí č. j. ÚOHS-S132/2010/VZ-7571/2010/570/VKu ze dne 21.6.2010 rozhodl, že zadavatel porušil ust. § 76 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil a nevyřadil ze zadávacího řízení nabídku vybraného uchazeče pro nesplnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a následně nevyloučil tohoto uchazeče ze zadávacího řízení podle ust. § 76 odst. 6 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.73.  Vybraný uchazeč ve svém vyjádření ze dne 25.11.2010 poukazuje na skutečnost, že hlavním cílem zákona je zajištění efektivního vynakládání veřejných prostředků a zajištění účinné konkurence mezi jednotlivými uchazeči. Vybraný uchazeč s odkazem na články zveřejněné na www.ekonomika.ihned.cz a www.ekonomika.idnes.cz uvádí, že existují podezření, že navrhovatel byl již předem vybrán jako subjekt, kterému by měla být veřejná zakázka přidělena. V této souvislosti vybraný uchazeč poukazuje na potenciální riziko kartelizace trhu.74.  Svoji nabídku považuje vybraný uchazeč za nejvýhodnější, a to zejména s ohledem na výši nabídkové ceny. Konstatuje, že jeho nabídka byla podána v souladu se zákonem i požadavky zadavatele, pouze v některých bodech navrhl upřesňující formulace, které zadávací dokumentace nijak neomezovala a které byly vyjasněny v rámci dodatečných otázek a odpovědí. Návrh smlouvy musel s ohledem na povahu a rozsah veřejné zakázky detailněji specifikovat závazné principy a požadavky stanovené zadavatelem. Nejednalo se o změnu či úpravu nabídky, neboť vybraný uchazeč vyjádřil připravenost změnit formulaci v případě podpisu smlouvy na základě požadavku zadavatele, přičemž tento proces zatím nenastal. Vybraný uchazeč uvádí, že návrh smlouvy bude muset být podstatně změněn s ohledem na změny doby plnění zakázky a navazujících termínů. Stejně tak bude pravděpodobně nutné promítnout do návrhu smlouvy skutečnost, že v současné době již existuje detailní architektura ROP.75.  Vybraný uchazeč se v rámci svého vyjádření dále opětovně vyjadřuje k údajným rozporům jeho nabídky se zadávací dokumentací a odkazuje na svá předchozí vyjádření, zejména vyjádření ze dne 11.5.2010, 1.6.2010 a 16.9.2010.76.  S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti vybraný uchazeč navrhuje, aby Úřad návrh zamítl.  77.  Dne 25.11.2010  umožnil Úřad nahlédnout do spisu zástupci navrhovatele.78.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky, vyjádření předložených účastníky správního řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem, když nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“ ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Posouzení nabídek79.  Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny.80.  Hodnotící komise může podle ust. § 76 odst. 3 zákona požádat v případě nejasností uchazeče o písemné vysvětlení nabídky. V žádosti hodnotící komise uvede, v čem spatřuje nejasnosti nabídky, které má uchazeč vysvětlit. Hodnotící komise nabídku vyřadí, pokud uchazeč nedoručí vysvětlení ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti o vysvětlení nabídky, nestanoví-li hodnotící komise lhůtu delší.81.  Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle zákona, platí podle ust. § 74 odst. 1 věty druhé zákona, že tyto úkony činí jménem zadavatele.82.  Podle ust. § 82 odst. 2 zákona uzavře zadavatel smlouvu s vybraným uchazečem do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek, pokud nebyly ve stanovené lhůtě podány námitky podle § 110 odst. 4 zákona. Smlouvu uzavře zadavatel v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle § 32 zákona.83.  Úřad konstatuje, že postup zadavatele, resp. hodnotící komise, při posouzení nabídek je zákonem podrobně upraven. Z výše citovaného ust. § 76 odst. 3 zákona vyplývá, že hodnotící komise může uchazeče požádat pouze o „písemné vysvětlení nabídky“, nikoliv však již o doplnění nebo změnu nabídky. Takový postup zákon neumožňuje. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách, nikoliv umožnit úpravu již předložené nabídky. Hodnotící komisi zákon ani neopravňuje k tomu, aby přihlížela k případným opravám a doplněním nabídek podaných uchazeči po uplynutí lhůty pro podání nabídek. Uchazeči podávají svoje nabídky v souladu s ust. § 69 odst. 5 zákona pouze a jen ve lhůtě pro podání nabídek, přičemž nabídky doručené po jejím uplynutí nejsou považovány za řádně podané. Nabídky, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, musí být podle ust. § 76 odst. 1 zákona vyřazeny a uchazeči, kteří vyřazené nabídky podali, musí být z účasti v zadávacím řízení bezodkladně vyloučeni podle ust. § 76 odst. 6 zákona.84.  Z výše citovaného ust. § 82 odst. 2 zákona jednoznačně vyplývá, že smlouvu na plnění veřejné zakázky mezi zadavatelem a vybraným uchazečem lze uzavřít pouze v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče. Vzhledem k tomu, že zadavatel je povinen návrh smlouvy předložený vybraným uchazečem akceptovat, je zřejmé, že tento návrh smlouvy musí plně odpovídat zadávacím podmínkám. Možnost úpravy smlouvy zákon připouští pouze v jednacím řízení s uveřejněním podle ust. § 32 zákona, toto ustanovení však nelze v daném případě uplatnit, neboť šetřená veřejná zakázka byla zadávána v otevřeném řízení.85.  V souvislosti s otázkou možnosti změn návrhu smlouvy odkazuje Úřad na rozhodnutí Evropského osudního dvora (dále jen „ESD“) ve věci C-454/06 ze dne 19.6.2008 (pressetext Nachrichtenagentur GmbH), konkrétně zejména na body č. 35 až 37 tohoto rozhodnutí. V citovaném rozsudku se ESD podrobně zabýval změnou obsahu smlouvy uzavřené na základě veřejné zakázky a stanovil základní pravidla, podle kterých je třeba u změny obsahu smlouvy posuzovat, zda se jedná o změnu nepodstatnou, a tedy přípustnou, nebo zda se jedná o změnu podstatnou, která přípustná není. ESD zde mimo jiné jednoznačně konstatoval, že změna může být považována za podstatnou, (citace) „pokud by zavedla podmínky, které by umožnily, pokud by se vyskytovaly v původním postupu při zadávání veřejné zakázky, připuštění jiných uchazečů než těch, kteří byli původně připuštěni, nebo pokud by umožnily přijmout jinou nabídku než tu, která byla vybrána“ (konec citace) a rovněž tehdy, (citace) „jestliže mění způsobem, který nebyl v podmínkách původní zakázky předpokládán, hospodářskou rovnováhu smlouvy ve prospěch poskytovatele, jemuž byla zakázka zadána (konec citace).86.  Ve vztahu k možným úpravám návrhu smlouvy předloženého vybraným uchazečem Úřad s odkazem na uvedené konstatuje, že obecně je možné připustit pouze „nepodstatné změny“, které se týkají některých „formálních“ záležitostí, jež nemají dopad na práva a povinnosti smluvních stran - neomezují je či nerozšiřují v neprospěch zadavatele, a které se netýkají hodnotících kritérií.  Může se tedy jednat např. o upravené kontaktní údaje či podobné drobné úpravy textu smlouvy. Tento závěr vyplývá nejen z citovaného rozhodnutí ESD, ale i z dosavadní rozhodovací praxe Úřadu. V této souvislosti Úřad uvádí nejen rozhodnutí č. j. ÚOHS-S97/2009/VZ-12169/2009/530/SWa ze dne 7.12.2009, na něž odkazuje zadavatel, ale např. i rozhodnutí č. j. S128/2007/VZ-11765/2007/530/BM ze dne 11.7.2007 a rozhodnutí č. j. S219/2008/VZ-17885/2008/530/JW ze dne 30.10.2008. 87.  S ohledem na shora uvedené Úřad konstatuje, že změny v předloženém návrhu smlouvy provedené vybraným uchazečem na základě žádostí o vysvětlení jeho nabídky ze dne 9.2.2010 a 25.2.2010 nelze považovat za nepodstatné. K jednotlivým změnám návrhu smlouvy uvádí Úřad následující. 88.  Návrh smlouvy předložený vybraným uchazečem sice obsahoval požadovanou povinnost odstranit vadu do 24 hodin od jejího oznámení, vybraný uchazeč však v rozporu s podmínkami zadání tuto svoji povinnost omezil pouze na případy, kdy vada bude nahlášena v pracovní den. Pro případ nahlášení vady v jiný než pracovní den výslovně stanovil, že lhůta 24 hodin se počítá až od počátku následujícího pracovního dne. Vzhledem k tomu, že jako „pracovní den“ definuje návrh smlouvy „pondělí až pátek vyjma státních svátků uznávaných v lokalitě projektu“, Úřad konstatuje, že vybraný uchazeč stanovením dané podmínky nesplnil požadavek zadavatele uvedený v zadávací dokumentaci. K námitce zadavatele, že ujednání uvedené vybraným uchazečem se týká pouze způsobu nahlašování vady, resp. okamžiku jejího nahlášení, a vybraný uchazeč nenabízí odstranění vady pouze v pracovní dny, ale i v sobotu, Úřad uvádí, že z podmínek zadání jasně vyplývá, že zadavatel požadoval odstranění jakékoliv vady do 24 hodin od jejího oznámení. Pokud by však vada byla v konkrétním případě oznámena např. v sobotu, tedy nikoliv v pracovní den, pak by v souladu s návrhem vybraného uchazeče lhůta 24 hodin začala běžet až „od počátku následujícího pracovního dne“, tedy od pondělí.  89.  K části návrhu smlouvy týkající se změnového řízení Úřad konstatuje, že vybraný uchazeč i zde nepřípustně omezil právo zadavatele na čerpání hodin nabídnutých vybraným uchazečem, když uvedl, že hodiny nabízené v rámci změnového řízení se rozpočítávají lineárně na každý měsíc plnění projektu a nevyčerpané hodiny nejsou převáděny do dalšího období, přičemž minimálně lze čerpat 4 hodiny. Dále stanovil, že požadavky na změny nemají závazný charakter, dokud strany neuzavřou písemnou dohodu o těchto změnách. Z těchto podmínek stanovených vybraným uchazečem nad rámec zadávací dokumentace jasně vyplývá, že zadavatel by byl při jejich akceptaci ve svém právu čerpat hodiny nabízené v rámci změnového řízení zásadně omezen. Počet těchto hodin, resp. rozsah změnového řízení, je přitom jedním z dílčích hodnotících kritérií šetřené veřejné zakázky.90.  Úřad konstatuje, že vybraný uchazeč nesplnil dále ani požadavek zadavatele ve vztahu k právu na náhradu škody vedle smluvní pokuty v případě porušení povinnosti mlčenlivosti. Zadavatel v podmínkách zadání, konkrétně v čl. 1.13 obchodních podmínek stanovil, že nepřipouští omezení odpovědnosti za škodu či výše náhrady škody, jakož i sankcí uvedených v zadávací dokumentaci, a to ani v případě, že je pro příslušné porušení sjednána smluvní pokuta či sleva z ceny díla. Dále uvedl, že se nepřipouští jakékoliv ujednání, které by předem omezovalo výši škody, kterou lze při porušení smlouvy předvídat. Jak vyplývá z předloženého návrhu smlouvy, vybraný uchazeč v jeho čl. 16.1 uvedl, že „rozsah vzájemné odpovědnosti stran v rozsahu náhrady škody, včetně nároků vůči třetím osobám, vzniklé v souvislosti s touto smlouvou, založené v důsledku jakéhokoliv úkonu či neprovedení určitého úkonu některou ze stran se řídí platnou právní úpravou“. Článek 16.5 návrhu smlouvy upravuje smluvní pokutu za porušení povinnosti mlčenlivosti. 91.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že vzhledem k platné právní úpravě smluvní pokuty obsažené v ust. § 544 a 545 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“), a v ust. § 300 až 302 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, z návrhu smlouvy předloženého vybraným uchazečem nevyplývá jeho závazek k náhradě škody v případě porušení povinnosti mlčenlivosti. Ve vztahu k šetřenému případu odkazuje Úřad zejména na ust. § 545 odst. 2 občanského zákoníku, který stanoví, že věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Dané ustanovení dále stanoví, že věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen v případě, kdy to je mezi účastníky dohodnuto. Z  uvedeného vyplývá, že smluvní pokuta plní ze zákona funkci paušální náhrady škody, pokud mezi účastníky nebylo sjednáno jinak. Vzhledem k výše citované úpravě obsažené v návrhu smlouvy, který předložil vybraný uchazeč, tedy Úřad konstatuje, že podmínka zadavatele stanovená v čl. 1.13 obchodních podmínek nebyla ve vztahu k případu porušení povinnosti mlčenlivosti dodržena. Dodatečné doplnění čl. 16.7 návrhu smlouvy o ujednání, že „uplatnění jakéhokoliv nároku na smluvní pokutu dle této smlouvy není dotčeno právo na náhradu škody“, jak v odpovědi na otázku č. 13 ze dne 15.2.2010 navrhuje vybraný uchazeč, nelze akceptovat.  92.  Úřad konstatuje, že nelze souhlasit s názorem zadavatele a vybraného uchazeče, že výše uvedené nedostatky v návrhu smlouvy vybraného uchazeče bylo možné odstranit před podpisem smlouvy na základě žádostí o vyjasnění nabídky. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že vybraný uchazeč ve své nabídce předložil návrh smlouvy, který obsahoval některá ustanovení v rozporu se zadávací dokumentací. Vypuštění a doplnění některých pasáží návrhu smlouvy nelze považovat za pouhé odstranění nejasností nabídky. Vzhledem k charakteru úprav návrhu smlouvy, kdy došlo k jeho doplnění a současně i k vypuštění některých ustanovení omezujících práva zadavatele, je tyto úpravy nutné označit za nepřípustné podstatné změny předloženého návrhu smlouvy. Před podpisem smlouvy lze provádět jen její nepodstatné změny, v tomto případě by však bylo třeba změn podstatných, aby návrh smlouvy vybraného uchazeče odpovídal zadávacím podmínkám.93.  S ohledem na výše uvedené Úřad uvádí, že v postupu zadavatele shledal porušení ust. § 76 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách. Tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nabídka vybraného uchazeče se na základě následně provedeného hodnocení umístila na prvním pořadí.94.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. a) tohoto rozhodnutí.95.  V souvislosti s namítaným potenciálním rizikem kartelizace trhu ze strany vybraného uchazeče Úřad sděluje, že tento podnět byl postoupen na sekci hospodářské soutěže a bude prošetřen mimo toto správní řízení.Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek96.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.97.  Podle § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise písemnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.98.  Jak vyplývá z předložené dokumentace, zadavatel hodnotil nabídky tří uchazečů, které byly hodnoceny dle předem oznámených hodnotících kritérií, přičemž hodnotící kritérium č. 3 „technická úroveň nabízeného řešení“ mělo nejvyšší váhu 45 %. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010 obsahuje pouze popis způsobu hodnocení v rámci jednotlivých dílčích kritérií a výsledek hodnocení nabídek, přičemž pokud se týká  popisu hodnocení, odkazuje na přílohu č. 1 (hodnocení nabídek v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií) a přílohu č. 2 (popis hodnocení nabídek v rámci dílčího hodnotícího kritéria č. 3).99.  Příloha č. 1 ke zprávě o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje tabulku s přiděleným počtem bodů v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. V souvislosti s hodnocením v rámci kritéria „úroveň nabízeného řešení“ obsahuje příloha č. 1 tabulku, z níž vyplývá, že nabídky byly hodnoceny podle následujících podkritérii:-  hloubka detailu ID5 (20 %)-  kompozice (10 %)-  AIS (5 %)-  bezpečnost (5 %)-  migrace dat (5 %).Současně je popsán způsob přidělování bodů (100 bodů - jasné plnění, jasný závazek, 50 bodů – jasné plnění, nejasný závazek, 0 bodů – nejasné plnění, nejasný závazek). Následně obsahuje tabulka níže uvedený počet přidělených bodů:Hloubka detailukompoziceAISbezpečnostMigrace datVybraný uchazeč93100100100100Gordic7433608485ICZ10066100100100Příloha č. 2 obsahuje popis skutečností, které byly hodnoceny v rámci jednotlivých podkritérií, a to následujícím způsobem (pro demonstraci uvádí Úřad pouze některé z popisů):Popis způsobu integrace registru ROB se systémem základních registrů-  zapojení registru ROB do posloupnosti zpracování služeb, způsob zajištění integrity-  způsob zajištění integrity referenčních odkazů mezi registry-  logování systému-  transakční zpracováníPoužité technologie-  východiska pro výběr vhodných technologií-  specifikace jednotlivých HW komponent nabízené technologické infrastruktury-  specifikace základního SW-  platformy pro aplikační SWPopis zajištění bezpečnosti-  popis přístupu k zajištění bezpečnosti-  implementace bezpečnostních opatření a mechanismů.Obdobným způsobem byly popsány další hodnocené parametry: popis způsobu implementace registru ROB, popis implementace AIS registru ROB, specifikace požadavků na úpravy již existujících AIS editorů, naplnění systému daty, testování vytvořeného řešení registru ROB, popis kroků realizace z hlediska harmonogramu a způsob, organizace a návrh provedení školení.100.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ani z jejích příloh však nevyplývá, z jakého důvodu byl daným uchazečům přidělen příslušný počet bodů, v čem se nabízené hodnoty lišily a proč, které z plnění splňuje lépe podmínky zadání a z jakého důvodu, což je obzvláště u subjektivního hodnotícího kritéria z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele ze strany uchazečů o veřejnou zakázku i ze strany Úřadu nezbytností. Absence jakéhokoliv odůvodnění přiřazení počtu bodů v rámci subjektivního hodnotícího kritéria tak odporuje požadavku § 80 odst. 1 zákona, které stanoví, že základní náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek musí být mj. údaj o tom, jak byly nabídky v rámci jednotlivých hodnotících kritériích hodnoceny, a současně i zásadě transparentnosti stanovené v § 6 zákona.101.  K postupu zadavatele při hodnocení nabídek Úřad uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních, kritérií. Při hodnocení podle těchto kvalitativních kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. Aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky, je třeba znát důvody, které vedly jednotlivé hodnotitele k rozdílnému bodovému hodnocení u stejného kritéria. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce vyšší nebo nižší počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad nejen na svou dosavadní rozhodovací praxi (viz např. rozhodnutí č. j. S196/2008/VZ-15318/2008/530/Ra ze dne 3.9.2008, č. j. S254/2008/VZ-19773/2008/540/VK ze dne 29.10.2008, č. j. S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh ze dne 6.3.2009), ale i na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 57/2008-47, v němž soud konstatoval, že zpráva sice formálně obsahuje části, které svým označením odpovídají zákonem stanoveným náležitostem, ztotožnil se však se závěrem Úřadu, že hodnotící komise pochybila, když popis hodnocení nabídek - přiřazení konkrétních bodových hodnot u dílčího hodnotícího kritéria nezdůvodnila.102.  Úřad současně odmítá argumentaci zadavatele, že popis způsobu hodnocení v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek mu ust. § 80 odst. 1 zákona neukládá. Citované ustanovení zákona stanoví, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má obsahovat mj. údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Ve spojení se zásadou transparentnosti zařazenou  v ust. § 6 zákona mezi základní zásady zadávacího řízení, které jsou pro zadavatele při zadávání veřejných zakázek stěžejní, to znamená, že v případě subjektivního hodnotícího kritéria nepostačuje pouze údaj o přiděleném počtu bodů, ale ze zprávy musí být zřejmé, proč byla nabídka toho kterého uchazeče v daném hodnotícím kritériu ohodnocena příslušným počtem bodů, tzn., z jakého důvodu je nabízené plnění výhodnější či méně výhodné ve srovnání s nabídkami ostatních uchazečů. Pouhý údaj o přiděleném počtu bodů je tak v daném případě (tzn. v případě subjektivního hodnotícího kritéria) zcela nepostačující. Připuštěním argumentace zadavatele by zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ztrácela na transparentnosti a přezkoumatelnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že úmysl zákonodárce zajistit maximální možnou transparentnost a přezkoumatelnost hodnocení nabídek ve veřejných zakázkách je zdůrazněn mj. i novelizací zákona o veřejných zakázkách zákonem č. 179/2010 Sb., kdy se ust. § 80 odst. 1 zákona s účinností od 15.9.2010 mění tak, že se slova „údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ nahrazují slovy „popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií“. Není tedy důvod aplikovat ust. § 80 odst. 1 zákona, a to především s ohledem na § 6 zákona, jiným způsobem.103.  V návaznosti na výše uvedené Úřad konstatuje, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona, když do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nezahrnul skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek a když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“. Tento postup zadavatele mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť hodnocení v rámci hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“ se s ohledem na absenci jakéhokoliv popisu a zdůvodnění počtu přidělených bodů stává nepřezkoumatelným z toho hlediska, zda byla na základě provedeného hodnocení vybrána nejvhodnější nabídka.104.  Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. písm. b) tohoto rozhodnutí.Zadávací lhůta 105.  Podle ust. § 43 odst. 1 zákona je zadávací lhůtou lhůta, po kterou jsou uchazeči svými nabídkami vázáni. Zadávací lhůtu stanoví zadavatel zejména s ohledem na druh zadávacího řízení a předmět veřejné zakázky.106.  Zadavatel je povinen podle ust. § 43 odst. 2 zákona v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení stanovit délku zadávací lhůty nebo její konec datem.107.  Podle ust. § 43 odst. 3 zákona začíná zadávací lhůta běžet okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek a končí dnem doručení oznámení zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací lhůta se prodlužuje uchazečům, s nimiž může zadavatel v souladu s tímto zákonem uzavřít smlouvu, až do doby uzavření smlouvy podle § 82 odst. 3 nebo do zrušení zadávacího řízení.108.  V šetřeném případě zadavatel v čl. IV.3.7. oznámení zadávacího řízení stanovil zadávací lhůtu v délce 3 měsíců od uplynutí lhůty pro podání nabídek. V článku 9.1. písm. m) zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že zadávací lhůta činí 3 měsíce a začíná běžet dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek.109.  Ve vztahu k výše uvedenému Úřad konstatuje, že s odkazem na § 43 odst. 3 zákona počíná zadávací lhůta běžet již okamžikem skončení lhůty pro podání nabídek, nikoliv dnem následujícím po skončení lhůty pro podání nabídek, jak uvedl zadavatel v zadávací dokumentaci. Zadávací lhůta tedy v šetřeném případě začala běžet dnem 15.12.2009 a po uplynutí 3 měsíců skončila dnem 15.3.2010. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo učiněno dne 16.3.2010, tedy po skončení zadávací lhůty, aniž by bylo oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ve smyslu § 43 odst. 3 zákona v zadávací lhůtě doručeno.110.  Současně je nutno konstatovat, že uvedení chybného počátku běhu zadávací lhůty nemělo v daném případě vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a to z následujících důvodů.111.  Pro zájemce o veřejnou zakázku je rozhodujícím oznámení o veřejné zakázce, zveřejněné v šetřeném případě v informačním systému o veřejných zakázkách i v Úředním věstníku Evropské unie, na jehož základě se zájemci rozhodují, zda se daného zadávacího řízení zúčastní či nikoliv. V tomto oznámení zadavatel uvedl počátek běhu zadávací lhůty správně, a tato okolnost tedy nemohla ovlivnit okruh případných zájemců o veřejnou zakázku.112.  V souvislosti s námitkou, že rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky bylo učiněno den po skončení zadávací lhůty, Úřad konstatuje, že zadávací lhůta má sloužit především k řádnému uzavření smlouvy v době, kdy je vybraný uchazeč svou nabídkou vázán. Lze připustit, že zadavatel svým postupem na sebe přenesl riziko neuzavření smlouvy, avšak pokud vybraný uchazeč tuto námitku nevznesl a hodlal by se zadavatelem uzavřít smlouvu na realizaci veřejné zakázky, nemělo by pochybení zadavatel vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Vzhledem k tomu, že v šetřeném případě nebyla dosud smlouva na realizaci veřejné zakázky uzavřena, nebylo prokázáno, že by postup zadavatele v souvislosti s koncem běhu zadávací lhůty ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.113.  Z uvedeného důvodu dospěl Úřad k závěru, že nedodržení délky zadávací lhůty ze strany zadavatele nemělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. rozhodnutí.114.  Pro úplnost Úřad dodává, že rozhodnutí Úřadu č. j. R033/02-Ku ze dne 2.12.2002 a rozhodnutí Úřadu č. j. S219/04/VZ ze dne 23.12.2004 potvrzené druhostupňovým rozhodnutím č. j. 2R 7/05-Ku ze dne 15.5.2005, na něž navrhovatel ve svém návrhu odkazuje, se věnovala otázce běhu zadávací lhůty, avšak byla vydána podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 199/1994 Sb.“), který upravoval otázku ukládání nápravných opatření jiným způsobem. Podle § 59 písm. a) zákona č. 199/1994 Sb. orgán dohledu při přezkoumání rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky rozhodnutí zadavatele zruší, shledá-li porušení tohoto zákona, a zadavateli uloží provést nový výběr, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší. Obdobně je-li podle § 60 písm. b) zákona č. 199/1994 Sb. podán návrh v ostatních případech, orgán dohledu rozhodne, že byl porušen tento zákon, a uloží zadavateli provést nápravu, popřípadě zadání veřejné zakázky zruší. Ve srovnání se současnou právní úpravou tedy zákon č. 199/1994 Sb. nerozlišoval, zda porušení zákona ovlivnilo nebo mohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a z uvedeného důvodu nelze tato rozhodnutí pro argumentaci ohledně vydání nápravného opatření podle současné právní úpravy použít.Mimořádně nízká nabídková cena 115.  Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.116.  V souladu s ust. § 77 odst. 1 zákona posuzuje hodnotící komise při své činnosti též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.117.  Ust. § 74 odst. 1 zákona stanoví, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.118.  Předmět veřejné zakázky zadavatel podrobně vymezil v zadávací dokumentaci, a to zejména v jejích přílohách č. 1a až 1e; příloha č. 2 zadávací dokumentace specifikuje závazný harmonogram plnění veřejné zakázky, příloha č. 3 popisuje stávající stav IT řešení. V souladu s obchodními podmínkami upravenými v příloze č. 4 zadávací dokumentace je cena díla cenou nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou. Navýšení ceny díla připouštějí obchodní podmínky pouze v souvislosti se změnou sazby DPH nebo v případě potřeby nových nepředvídatelných prací, jejichž potřeba vznikla až po uzavření smlouvy s vybraným uchazečem, přičemž zadavatel uvádí, že v tomto případě budou vícepráce zadány postupem podle zákona. Obchodní podmínky v čl. 1.6 dále stanoví minimální výši slev z ceny za každý den prodlení s plněním předávaným v rámci jednotlivých etap plnění, a to pro každou jednotlivou etapu plnění. Uvedené obchodní podmínky vybraný uchazeč ve své nabídce převzal, a to konkrétně v části 8 (nabídková cena) a dále v článku 11 návrhu smlouvy (cena a platební podmínky).119.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že všichni uchazeči byli podrobně seznámeni se specifikací a požadavky na předmět veřejné zakázky, skutečností, že jejich nabídková cena bude považována za nejvýše přípustnou a nepřekročitelnou a se sankcemi, které jim v případě nedodržení smluvních podmínek hrozí. V této souvislosti Úřad dodává, že z předložené dokumentace zjistil, že součástí všech předložených nabídek bylo ocenění všech položek nabídkové ceny v členění uvedeném v zadávací dokumentaci. Úřad má tak za to, že uchazeči uvedli nabídkové ceny s vědomím požadované kvality plnění veřejné zakázky s náležitou pečlivostí. V této souvislosti poukazuje Úřad dále na skutečnost, že předmět plnění šetřené veřejné zakázky (tj. vytvoření a zprovoznění registru obyvatel) spočívá v podstatě pouze ve výkonu lidské činnosti, na výši nabídkové ceny mají tedy zásadní vliv zejména provozní náklady uchazečů, náklady spojené se zajištěním osob podílejících se na plnění veřejné zakázky, jejich profesní zkušenosti atd. Vzhledem k povaze těchto nákladů Úřad konstatuje, že se mohou u jednotlivých uchazečů zásadně lišit.  120.  Úřad uvádí, že institut mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně jasně definován a jako neurčitý právní pojem vyžaduje další interpretaci. V této souvislosti odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/2000 ze dne 1.2.2001, v němž byl tento závěr učiněn. Obecně je smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny umožnit identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tak chrání zadavatele před tím, aby byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně. Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda existují důvody pro takovéto oprávněné podezření, náleží do kompetencí hodnotící komise. Hodnotící komise má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky i o nabídkových cenách všech uchazečů a má tak dostatečné podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv.121.  V šetřeném případě hodnotící komise výslovně konstatovala, že žádná z předložených nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu neobsahuje (viz protokol o jednání hodnotící komise ze dne 8.3.2010 a zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010). V této souvislosti Úřad odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 49/2007-107 ze dne 29.8.2008. V tomto rozhodnutí se soud vyjádřil i k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny, když uvedl, že (citace) „zákon nestanovuje, kdy je nabídková cena mimořádně nízká a ponechává posouzení této skutečnosti na zadavateli, resp. hodnotící komisi. Pokud zadavatel neshledá žádnou nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, zákon mu neukládá tento jeho názor jakkoliv zdůvodnit, ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani kdekoliv jinde…“ (konec citace). I na základě citovaného rozhodnutí tedy nelze přisvědčit názoru navrhovatele, že závěr hodnotící komise ve vztahu k neexistenci mimořádně nízké nabídkové ceny měl být více odůvodněn.122.  V šetřeném případě navrhovatel ve svém návrhu blíže nevymezil důvody, proč považuje nabídkovou cenu vybraného uchazeče za mimořádně nízkou. Poukázal pouze obecně na skutečnost, že nabídková cena vybraného uchazeče byla výrazně nižší než předpokládaná hodnota veřejné zakázky a než nabídky ostatních uchazečů. K tomu Úřad konstatuje, že předpokládanou hodnotu veřejné zakázky stejně jako nabídkové ceny ostatních uchazečů lze ve vztahu k výši mimořádně nízké nabídkové ceně považovat pouze za vodítko, ale nikoliv za závazné měřítko. Z předložené dokumentace, zejména z porovnání cenové nabídky vybraného uchazeče ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a podpůrně také z cenových nabídek uchazečů, kteří se umístili jako další v pořadí, přitom Úřad nezjistil další okolnosti, které by nasvědčovaly tomu, že nabídková cena vybraného uchazeče měla být hodnotící komisí označena za mimořádně nízkou.123.  Pro úplnost Úřad uvádí, že vyjádření zaměstnanců zadavatele, na která ve svém návrhu odkazuje navrhovatel, považuje ve vztahu k otázce za irelevantní.  124.  S ohledem na výše uvedené a dále s přihlédnutím k dosavadní soudní judikatuře Úřad uvádí, že v postupu hodnotící komise a zadavatele neshledal porušení ust. § 77 odst. 1 zákona. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí.Uložení nápravného opatření125.  Podle ust. § 118 zákona uloží Úřad nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, jinak řízení zastaví.126.  Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 76 odst. 1 zákona, když nesprávně posoudil a nevyřadil nabídku vybraného uchazeče, která nesplňovala požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, a v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na ust. § 6 zákona, tím, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nezahrnul skutečnosti rozhodné pro hodnocení nabídek, když transparentním způsobem neodůvodnil bodové hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „technická úroveň nabízeného řešení“, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, protože pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, bylo by výsledné pořadí nabídek jiné.127.  Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 zákona ve znění pozdějších předpisů je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil ve fázi posouzení a hodnocení nabídek uchazečů, pak pro zajištění transparentnosti Úřad musel zrušit úkony zadavatele spočívající v posouzení a hodnocení nabídek a ve výběru nejvhodnější nabídky, který našel svůj odraz ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9.3.2010, a vrátil tak celé zadávací řízení do stádia posouzení a hodnocení nabídek. Nyní je tedy nutné znovu provést posouzení nabídek z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v podmínkách zadání, a to při respektování závěrů uvedených v tomto rozhodnutí. Neodpovídá-li tedy nabídka vybraného uchazeče podmínkám zadání, musí být ze zadávacího řízení vyřazena a vybraný uchazeč vyloučen. Pokud se týká nového hodnocení, počet přidělených bodů v rámci jednotlivých kritérií musí být dostatečným a transparentním způsobem popsán a zdůvodněn, aby bylo možno přezkoumat, který z uchazečů nabídl v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria výhodnější či méně výhodné plnění a z jakého důvodu, tzn., aby bylo v konečném důsledku možné přezkoumat výběr nejvhodnější nabídky.128.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.Náklady řízení129.  Podle ust. § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle ust. § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v ust. § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle ust. § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.130.  Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím došlo ke zrušení jednotlivých úkonů zadavatele, které mohly mít podstatný vliv na výběr nejvhodnější nabídky, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710,variabilní symbol1321050001.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítka Mgr. Kamil Rudolecký místopředsedaObdrží:1.  Česká republika - Ministerstvo vnitra, Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 72.  Mgr. Josef Březina, advokát, Březina Mařík & Partneři, advokátní kancelář v.o.s., Americká 35/177, 120 00  Praha 23.  Mgr. Petra Koutná, advokátka, Na Poříčí 1041/12, 110 00 Praha 1Na vědomí: 1.  Accenture Central Europe B.V., organizační složka, Jiráskovo náměstí 6, 120 00 Praha 22.   Accenture Central Europe B.V., Gustav Mahlerplein 90, 1082 MA Amsterdam, Nizozemské   království3.  ICZ a.s., Na Hřebenech II 1718/10, 147 00 Praha 4, NusleVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy