Č. j.: R034/2008/02-13093/2008/310-AS           Brně dne 26. června 2008Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 31. 1. 2008 zadavatelem ·  městem Aš, IČ 00253901, se sídlem Kamenná 52, 352 01 Aš, zastoupeném  Mgr. Daliborem Blažkem, starostou,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 1. 2008,  č. j. S296/2007-01723/2008/510-IF, o přezkoumání úkonů zadavatele – města Aš,  IČ 00253901, se sídlem Kamenná 52, 352 01 Aš, zastoupeném Mgr. Daliborem Blažkem,   při zadávání veřejné zakázky „Rekonstrukce základní školy v Aši, Okružní ul.“ formou otevřeného řízení podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 24. 3. 2006 pod ev č. 50019462, jehož dalším účastníkem je ·  vybraný uchazeč – společnost ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL a.s., IČ 49196715, Karlovarská 156/38, 350 02 Cheb, za niž jedná Ing. František Linda, předseda představenstva, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:  Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 22. 1. 2008,  č.j. S296/2007-01723/2008/510-IF,p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.O d ů v o d n ě n íI.   Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Zadavatel město Aš, IČ 00253901, se sídlem Kamenná 52, 352 01 Aš, zastoupené  Mgr. Daliborem Blažkem, starostou (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle § 96 zákona  č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), na centrální adrese dne 24. 3. 2006 pod ev. č. 50019462 oznámení otevřeného řízení pro zadání veřejné zakázky „Rekonstrukce Základní školy v Aši, Okružní ul.“ (dále jen „veřejná zakázka“). Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž jako dílčí hodnotící  kritéria stanovil: 1.  Výše nabídkové ceny (váha 60 %)2.  Záruční podmínky (váha 20 %)3.  Termín realizace díla (váha 20 %)2.  Ve lhůtě pro podávání nabídek zadavatel obdržel nabídky 3 uchazečů. V rámci prvního  jednání hodnotící komise dne 5. 5. 2006 proběhlo otevírání obálek s nabídkami. Po provedeném posouzení a hodnocení nabídek zadavatel dne 11. 5. 2006 rozhodl o přidělení veřejné zakázky, uchazeči ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL a. s., IČ 49196715, Karlovarská 156/38, 350 02 Cheb, za niž jedná Ing. František Linda, předseda představenstva (dále jen „ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL“ nebo „vybraný uchazeč“). Dne 22. 5. 2006 byla uzavřena smlouva o dílo mezi zadavatelem a uchazečem ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL za cenu 24 021 022,- Kč vč. DPH. Na základě dodatku č. 1 ze  dne 3. 5. 2007 byly provedeny dodatečné stavební práce spočívající mimo jiné v realizaci fasády zadního traktu školy, opravy fasády tělocvičny včetně klempířských prvků přilehlých částí střech. Tímto dodatkem byl termín dokončení předmětné veřejné zakázky stanoven na 31. 8. 2007 s předpokladem realizace dodatečných stavební prací v období od 6/2007 do 8/2007. Cena díla byla navýšena z 24 021 022,- Kč vč. DPH na 25 806 022,- Kč vč. DPH.   3.  Vzhledem k tomu, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) po přezkoumání předložené dokumentace získal pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, oznámil účastníkům řízení dopisem č. j. S296/2007-20640/2007/510-IF ze dne 7. 11. 2007 zahájení správního řízení. V oznámení o zahájení správního řízení Úřad zadavatele seznámil s předběžnými výsledky šetření, zejména s pochybnostmi o souladu postupu zadavatele se zákonem při vymezení obsahu hodnotícího kritéria „záruční podmínky“ u šetřené veřejné zakázky a při následném hodnocení nabídek v rámci tohoto kritéria. Přílohou oznámení bylo usnesení č. j. S296/2007-20642/2007/510-IF ze  dne 7. 11. 2007, kterým Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.4.  Dne 5. 12. 2007 vydal Úřad opravné rozhodnutí č. j. S296/2007-22833/2007/510-IF, kterým opravil zřejmé nesprávnosti obsažené v usnesení č. j. S296/2007-20642/2007/510-IF ze dne 7. 11. 2007 spočívající v nesprávném označení účastníka řízení a datumu na straně 1 výroku č. 2.Napadené rozhodnutí5.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 22. 1. 2008 rozhodnutí    č. j. S296/2007-01723/2008/510-IF, kterým  konstatoval v případě šetřené veřejné zakázky spáchání správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona, tím, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 48 odst. 1 v návaznosti na ustanovení § 55 odst. 1 zákona, když jako dílčí kritérium ekonomické výhodnosti nabídek stanovil neurčité a nejednoznačné kritérium „záruční podmínky“, aniž by v zadávací dokumentaci vymezil obsah tohoto kritéria, a tím, že nesplnil povinnost stanovenou v ustanovení § 63 odst. 1 zákona, když neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky“ a do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Za spáchání shora uvedeného správního deliktu Úřad uložil zadavatel pokutu ve výši 30 000,- Kč.6.  V odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad citoval ustanovení § 48 odst. 1, § 55 odst. 1,  § 55 odst. 3, § 62 odst. 1 a § 63 odst. 1  zákona, přičemž uvedl, že nabídka uchazeče ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL a. s. obsahuje záruku na provedené práce takto:-  stavební část s výjimkou žárovek, zářivek startérů zářivek a částí dále uvedených…120 měsíců-  kotle, čerpadla, rozvaděče, vybavení hřiště…24 měsíců-  armatury, zařizovací předměty, malby, nátěry, slaboproud…36 měsíců-  okna, dveře…60 měsícůNabídky uchazečů Aš-Et spol. s.r.o. a MARKETA-REMONE s. r. o. obsahují shodnou záruku na provedené práce v délce 60 měsíců.7.  K tomu Úřad dále uvedl, že přílohou Protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne  5. 5. 2006 jsou hodnotící tabulky jednotlivých členů hodnotící komise a tabulka s celkovým hodnocením včetně konečného umístění jednotlivých uchazečů. V těchto hodnotících tabulkách je uveden pouze počet bodů, které uchazeči obdrželi v rámci jednotlivých hodnotících kritérií a výsledné pořadí, na kterém se uchazeči umístili v rámci hodnocení. Z předložené dokumentace vyplývá, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje odůvodnění přiřazení hodnot u dílčího hodnotícího  kritéria „záruční podmínky“ v rámci jednotlivých nabídek. Ve slovním hodnocení je uvedeno „Otevírání obálek proběhlo za účasti zástupců firem Západní stavební Cheb, Aš-et spol. s r.o., Aš. Komise provedla kontrolu úplnosti nabídek + splnění kvalifikačních předpokladů. Všechny firmy postoupily do závěrečného hodnocení. Komise hodnotila v přiložených dílčích tabulkách dle ekonomické výhodnosti. Kritéria byla cena 60 %, termín 20 % a záruky 20 %. Hodnotilo se 100 b. stupnicí v souladu s vyhl. č. 240/2004 Sb. Vážené bodové zisky byly přenásobeny koeficienty čímž vznikly vážené bodové zisky. Tyto vážené body se sečetly a jako nejlepší byla vyhodnocena nabídka s nejvyšším bodovým ziskem, nab. firmy ZÁPADNÍ STAVEBNÍ a. s., Cheb. Komise doporučuje s touto firmou uzavřít SOD.“.  8.  K přidělení bodového hodnocení v rámci kritéria č. 2 – záruka na jakost díla Úřad uvedl, že členové hodnotící komise přidělili vybranému uchazeči 20 bodů, přičemž není zřejmé, jaké hodnoty vzali členové hodnotící komise v úvahu při tomto hodnocení. Jmenovaný uchazeč nabídl několik záručních lhůt, přičemž ne všechny byly delší než záruční lhůty ostatních uchazečů. V dílčích protokolech je potom uvedeno, že nabídka vybraného uchazeče obsahovala v rámci kritéria č. 2 hodnotu 100 měsíců, přičemž takovému údaji neodpovídá žádná záruční lhůta uvedená v nabídce vybraného uchazeče.9.  K předmětnému hodnotícímu kritériu č. 2 Úřad dále uvedl, že vzhledem k tomu, že předmětem plnění byly jak stavební práce, tak i dodávky, bylo nutné v zadávací dokumentaci dostatečně srozumitelně a určitě popsat stanovené dílčí kritérium, aby potencionální dodavatelé měli představu, co zadavatel požaduje a jaké hodnoty mají uchazeči uvést v nabídce, tak aby jednotlivé nabídky byly srovnatelné. Vzhledem k tomu, že zadavatel předmětné hodnotící kritérium blíže nespecifikoval, nebylo z jeho obsahu zřejmé, které skutečnosti budou podkladem pro hodnocení. Takové nedostatečné vymezení předmětu veřejné zakázky vedlo k tomu, že uchazeči podali vzájemně neporovnatelné nabídky. 10.  Součástí odůvodnění Úřadu bylo dále konstatování, že vybraný uchazeč nabídl několik záručních lhůt, z nichž jedna byla v délce 120 měsíců a ostatní lhůty byly stejně dlouhé nebo kratší než ty, které nabídly ostatní uchazeči, přičemž hodnotící komise preferovala pouze záruční lhůtu v délce 120 měsíců za stavební práce. V další části odůvodnění se Úřad zaměřil na obsah předmětu plnění veřejné zakázky, kterým byly jak stavební práce, tak i dodávky, což vyplývá z podrobného popisu uvedeného na straně 7 napadeného rozhodnutí.11.  Na straně 7 a 8 napadeného rozhodnutí Úřad odcitoval odůvodnění postupu zadavatele při hodnocení nabídek v dílčím hodnotícím kritériu „záruční podmínky“. Na základě tohoto odůvodnění Úřad konstatoval, že uchazeči z charakteristiky dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky“ nemohli vědět, jak mají provést další specifikaci záruční doby. Úřad dále konstatoval, že z dílčích protokolů o hodnocení nabídek není zřejmé, z jakého důvodu hodnotící komise přidělila uchazeči ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL v předmětném hodnotícím kritériu 100 bodů. Na základě všech zmíněných zjištění Úřad konstatoval nedodržení postupu stanoveného v § 48 odst. 1 v návaznosti na § 55 odst. 1 zákona, přičemž tento úkon mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť dílčí kritérium ekonomické výhodnosti bylo stanoveno neurčitě a netransparentně, což vedlo k podání vzájemně neporovnatelných nabídek, a tím i k možnosti podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Úřad dále dospěl k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 63 odst. 1 zákona tím, že nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky“ jednotlivým nabídkám a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci předmětného hodnotícího kritéria, přičemž tento úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze ověřit, zda byl dodržen stanovený způsob hodnocení nabídek.12.  K výše uložené pokuty Úřad uvedl, že zjištěná porušení zákona jsou natolik závažná, že zvolil postup podle § 102 odst. 2 písm. a) zákona a uložil zadavateli pokutu, přičemž při rozhodování o výši pokuty vzal v úvahu zejména obě zjištěná porušení zákona a dále skutečnost, že město Aš schválilo návrh rozpočtu pro rok 2008 s celkovou výší příjmů ve výši 208 610,5 mil Kč. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil k uložení pokuty v dolní hranici zákonem stanovené sazby. Horní hranice možné pokuty činí vzhledem k výši veřejné zakázky 1 290 310,- Kč.II.  Námitky rozkladu13.  Proti rozhodnutí Úřadu podal zadavatel dne 31. 1. 2008 rozklad, v němž vyjadřuje nesouhlas se skutkovými závěry Úřadu v tom, že zadavatel nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u dílčího hodnotícího kritéria „záruční podmínky“ jednotlivým nabídkám a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl popis způsobu hodnocení nabídek, což mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, neboť nelze ověřit, zda byl dodržen stanovený způsob hodnocení nabídek. Zadavatel uvádí, že proces hodnocení nabídek v zásadě vždy zahrnuje volní prvek člena hodnotící komise a není tedy možné striktně vyžadovat, aby každý člen striktně formalisticky a co do nejmenších detailů uváděl, proč se rozhodl pro tu či onu nabídku. Takový postup by dle zadavatele znamenal nejen velkou administrativní zátěž, ale v podstatě by činnost hodnotící komise paralyzoval, neboť by muselo být zřejmé, z jakých konkrétních důvodů, specifikovaných ad absurdum, se člen komise určitým způsobem rozhodl. Smyslem zprávy o posouzení a hodnocení nabídek tedy dle zadavatele nemůže být popsaná situace, ale podle zákona má mít taková zpráva charakter dokumentární a evidenční, nikoliv analytický. 14.  Zadavatel se domnívá, že z ustanovení § 63 odst. 1 zákona vyplývá, že pro podání zprávy o posouzení a hodnocení nabídek se použije příslušný formulář a zpráva bude mj. obsahovat především popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení a údaje o složení hodnotící komise. Na základě této skutečnosti zadavatel uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení, jak ji vypracoval zadavatel, vyhovuje uvedeným zákonným požadavkům, obsahuje předepsané náležitosti a je z ní zcela zřejmé, proč a z jakých důvodů byla určitá nabídka vybrána jako nejvhodnější právě vzhledem ke kritériu záručních podmínek a jeho váze. Ze zprávy hodnotící komise lze tedy dle zadavatele bez jakýchkoliv pochybností dovodit, že vybraný uchazeč nabídl nejdelší záruku, kdy dva uchazeči na vlastní předmět veřejné zakázky nabídli 60 měsíční záruční dobu, zatímco vybraný uchazeč nabídl 120 měsíční záruční dobu.15.  Zadavatel dále uvádí, že předmětné dílčí kritérium „záruční podmínky“ stanovil určitě a transparentně. V tomto směru zadavatel zcela odkazuje na své dřívější vyjádření podané v této věci, přičemž dodává, že textová formulace tohoto kritéria byla vzhledem k předmětu zakázky a k dostupné dokumentaci pro uchazeče naprosto dostatečná, určitá, srozumitelná a nemohla tudíž v uchazečích, ale ani obecně v třetí osobě vyvolat pochybnosti o tom, co ohledně tohoto kritéria má a může uchazeč nabídnout, zvláště když uchazeči znali obsah zakázky. 16.  Zadavatel současně uvádí, že upřesňujícím textem „spočítat v měsících“ u kritéria „záruční podmínky“ jasně vyjádřil, že rozhodující bude délka nabízené záruční doby na předmět zakázky, nikoliv jiné záruční podmínky. Dle zadavatele nelze přehlížet, že právě délka záruční doby je jedním ze základních faktorů, kdy je možné bezplatně požadovat odstranění vad. Vzhledem k tomu, že uchazeči znali dokumentaci, na jaké práce, resp. výsledky stavební a jiné činnosti se musí záruka vztahovat a jsou podnikateli v oblasti stavebnictví, kdy se již dříve účastnil veřejných soutěží, věděli nebo mohli vědět, co předmětné kritérium znamená a co se požaduje, aby v této souvislosti nabídli. Jelikož byl zadavatel přesvědčen, že předmětné dílčí hodnotící kritérium bylo stanoveno dostatečně jasně a srozumitelně, a transparentně, neměl zadavatel žádný důvod postupovat tak, aby uchazeče uvedl v omyl či dokonce od nich požadoval, aby si složitě vysvětlovali dané kritérium. To, že bylo předmětné kritérium stanoveno dostatečně srozumitelně, dokazuje i skutečnost, že uchazeči v nabídkách specifikovali nabízenou záruční dobu v měsících.17.  Závěrem zadavatel namítá nesprávnost výše uložené pokuty, neboť se domnívá, že pro její ukládání platí zásada správního uvážení, kdy se přihlíží k zákonem stanoveným skutečnostem. Samotné spáchání deliktu však dle zadavatele není a nemůže být součástí tohoto uvážení. Zadavatel se domnívá, že Úřad by měl přihlížet ke stupni závažnosti deliktu, zejména ke způsobu spáchání, následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Dle zadavatele se Úřad uvedenými okolnosti nezabýval a současně chybí skutkové zjištění, jeho posouzení a odůvodnění přijatého rozhodnutí o výši pokuty. Úřad dle zadavatele nesprávně vyložil a bez odůvodnění aplikoval vůči zadavateli penalizační ustanovení zákona, přičemž skutečnosti odůvodňující výši pokuty nezkoumal vůbec. Závěr rozkladu18.  S ohledem na výše uvedené skutečnosti zadavatel navrhuje, aby v rámci řízení o rozkladu bylo napadené rozhodnutí v plném rozsahu zrušeno.III.  Řízení o rozkladuVyjádření vybraného uchazeče19.  K podanému rozkladu se vyjádřil vybraný uchazeč dopisem ze dne 11. 2. 2008, ve kterém uvádí, že souhlasí s důvody, které vedly zadavatele k podání rozkladu. Mimo to uvádí, že dle jeho názoru je celé zadávací řízení postiženo závažnými procesními vadami spočívají v tom, že při zahájení správního řízení byla jako účastník řízení označena neexistující společnost ZÁPADNÍ  STAVEBNÍ a. s., která zanikla výmazem z obchodního rejstříku ke dni 31. 12. 2006. Úřad ve správním řízení nerozhodl, že bude pokračovat s právním nástupcem původního uchazeče, kterému byla veřejná zakázka ve výběrovém řízení přidělena. Vybraný uchazeč se domnívá, že vydaným opravným rozhodnutím neodstranil Úřad vadu řízení, neboť nemohl opravit evidentně nesprávné označení účastníka řízení, který již právně neexistoval a tímto účastníkem zahájeného správního řízení se tedy nemohl stát.   Stanovisko předsedy Úřadu20.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. 21.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.22.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 22. 1. 2008 č. j. S296/2007-01723/2008/510-IF, konstatoval porušení zákona v případě šetřené veřejné zakázky a uložil zadavateli pokutu ve výši 30 000,-Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí. IV.  K námitkám rozkladuK vymezení obsahu hodnotícího kritéria „záruční podmínky“  23.  Úvodem upozorňuji, že zadavatel neuvedl v rozkladu žádné nové skutečnosti. Po obsahové stránce se rozklad věnuje skutečnostem, které již byly opakovaně uváděny v průběhu správního řízení a ke kterým se Úřad v napadeném rozhodnutí podrobně vyjádřil. 24.  Jak jsem zjistil, Úřad správně ve svých úvahách při posuzování obsahu hodnotícího kritéria a následného hodnocení tohoto kritéria hodnotící komisí vycházel z dikce ustanovení § 48 odst. 1 zákona, které stanoví, že zadávací dokumentace vymezuje předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky, včetně požadovaného množství. Zadávací dokumentace obsahuje technické specifikace předmětu veřejné zakázky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.25.  Se shora citovaným ustanovením dále souvisí ustanovení § 55 odst. 1 zákona, které stanoví, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena.26.  V souvislosti s vymezením jednotlivých hodnotících kritérií je nutné zdůraznit i ustanovení § 25 odst. 1 zákona, které kodifikuje základní zásady, jež je nutné v rámci zadávacího řízení dodržet. Mezi tyto zásady patří zásada stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči s výjimkami uvedenými v § 87, zásada zákazu diskriminace a zásada transparentnosti.27.  Úřad se v odůvodnění napadeného rozhodnutí plně vypořádal s otázkou, proč je třeba předmětné hodnotící kritérium „záruční podmínky“ považovat za nedostatečně srozumitelné a netransparentní. V tomto plně odkazuji na odůvodnění obsažené na straně 5 až 8 napadeného rozhodnutí, přičemž dodávám, že základem zadávací dokumentace je co nejpřesnější vymezení předmětu veřejné zakázky a podmínek zadávacího řízení, které musí být provedeno natolik podrobným způsobem, který na jedné straně umožní sestavení nabídky a na straně druhé není diskriminační. Od kvality a podrobnosti vypracování zadávací dokumentace se nutně odvíjí i kvalita podaných nabídek. 28.  Uchazeči o veřejnou zakázku mají samozřejmě zájem zpracovat svou nabídku tak, aby co nejlépe uspěli v jednotlivých kritériích hodnocení. Tato kritéria proto musejí být zvolena tak, aby uchazeči věděli, jak mají zpracovat své nabídky, a na co se při sestavování nabídky zaměřit. V šetřeném případě nebylo hodnotící kritérium „záruční podmínky“, které je součástí zadávacích podmínek ve smyslu § 17 písm. a) zákona stanoveno tak, aby bylo všem uchazečům dostatečně zřejmé a jasné, co mají ve svých nabídkách v rámci tohoto kritéria uvést. O tom svědčí i jednotlivé nabídky uchazečů, které se po obsahové stránce v rámci předmětného hodnotícího kritéria liší. 29.  Nelze souhlasit s argumentací zadavatele, že všichni uchazeči znali předmět veřejné zakázky, přičemž všichni uchazeči byli podnikateli a ze své činnosti, kdy se dříve účastnili veřejných soutěží, mohli vědět, co předmětné hodnotící kritérium znamená a co se požaduje, aby v této souvislosti nabídli. Je povinností zadavatele stanovit dílčí hodnotící kritéria tak, aby nepotřebovaly následné upřesnění v tom, jaké konkrétní nároky na ně zadavatel klade, a co bude předmětem jejich hodnocení. V šetřeném případě podmínka určitosti a srozumitelnosti obsahu hodnotícího kritéria „záruční podmínky“ dodržena nebyla, což je zřejmé z rozdílného chápání požadavků na zpracování nabídek. Není možné spoléhat na dedukci jednotlivých uchazečů a jejich dřívější zkušenosti, které by jim měly napomoci při pochopení zadávacích podmínek a to zejména v tomto případě, kdy předmětem veřejné zakázky byly jak dodávky, tak i stavební práce, které tvořily pouze nadpoloviční většinu části veřejné zakázky. Zadávací dokumentace je základním podkladem pro zpracování nabídky a jak z dikce zákona vyplývá, za její správnost a úplnost odpovídá pouze sám zadavatel.K otázce posouzení a hodnocení nabídek 30.  V souvislosti s hodnocením jednotlivých nabídek je nutné zdůraznit ustanovení § 63 odst. 1 zákona, které stanoví, že o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise zprávu, která obsahuje seznam posuzovaných nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení a údaje o složení hodnotící komise. 31.  Stejně jako u otázky obsahu hodnotícího kritéria „záruční podmínky“, i zde plně odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí obsažené na straně 5 až 8, přičemž dodávám, že i v rámci hodnocení nabídek a následného zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je třeba dodržovat základní zásady zadávacího řízení. V souvislosti s ustanovením § 63 odst. 1 zákona nelze souhlasit s tvrzením zadavatele, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má pouze dokumentární a evidenční charakter, nikoliv analytický. Z citovaného ustanovení vyplývá, že hodnotící komise, která končí svou činnost, vypracuje zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž tato komise uvede ve zprávě zákonem požadované náležitosti. V rámci těchto náležitostí je pak nezbytné věnovat zvýšenou pozornost mimo jiné popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Analytický charakter vyplývá z povahy zprávy, z níž je zřejmé, že obsahem jsou údaje, které určují, která nabídka se v jednotlivém kritériu umístila na jakém pořadí.32.  Dokument v podobě zprávy o posouzení a hodnocení nabídek slouží nejen zadavateli, aby mohl přezkoumat postup hodnotící komise, ale také uchazečům, pro které je základním zdrojem informací o celém procesu posuzování a hodnocení nabídek. Z těchto důvodů je zpráva o posouzení a hodnocení stěžejním dokumentem při přezkumném procesu. Tato zpráva je po skončení činnosti hodnotící komise předána zadavateli, jemuž slouží jako podklad pro další rozhodování, zejména pro rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky. Z důvodu transparentnosti a přezkoumatelnosti celého zadávacího řízení musí být zpráva o posouzení a hodnocení nabídek vypracována tak, aby postup hodnotící komise a důvody, které vedly hodnotící komisi k přijatým závěrům, byly řádně popsány a odůvodněny, neboť pouze v takovém případě je možné zadávací řízení v procesu hodnocení a posouzení přezkoumat.33.  Vzhledem k tomu, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje bližší popis hodnocení nabídek v předmětném hodnotícím kritériu ani zdůvodnění přiřazení konkrétních bodových hodnot nabídkám v rámci tohoto kritéria, konstatuji, že Úřad rozhodl správně, že zadavatel nesplnil povinnost, kterou mu zákon ukládá ustanovením § 63 odst. 1 zákona, když nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u předmětného hodnotícího kritéria. Nutno podotknout, že se zadavatel nevyjádřil, proč je v dílčích protokolech o hodnocení nabídek uvedeno: Kritérium č. 2 – záruka na jakost díla  (v měsících) 100 měsíců, když tomuto údaji neodpovídá žádná záruční lhůta z nabídky vybraného uchazeče.K otázce výše uložené pokuty34.  K námitce týkající se nesprávnosti výše uložené pokuty uvádím, že povinností Úřadu vyplývající z ustanovení § 105 odst. 1 zákona je při určení výše pokuty přihlédnout k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí na straně 8 a 9 je zřejmé, jaké skutečnosti vzal Úřad v úvahu. K argumentaci zadavatele ohledně správního uvážení odkazuji na rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2006, který konstatuje, že konkrétní stanovení výše sankce je diskrečním oprávněním Úřadu, za předpokladu, že při stanovení sankce postupuje v souladu se zákonem. 35.  Na základě shora uvedeného konstatuji, že v předmětném případě byly naplněny veškeré zákonem stanovené podmínky pro uložení sankce a Úřad postupoval správně, když přistoupil k uložení pokuty v dolní hranici zákonem stanovené sazby, přičemž preferoval preventivní charakter uložené sankce vzhledem k souvislostem případu a stanovenou výši pokuty v dolní polovině její možné výše posoudil jako dostačující a přiměřenou možnostem zadavatele. Výši pokuty Úřad taktéž řádně a dostatečně v napadeném rozhodnutí odůvodnil. K otázce nesprávného označení účastníka při zahájení správního řízení 36.  K námitce vybraného uchazeče, že se nemohl stát účastníkem správního řízení, neboť právně neexistoval, uvádím, že Úřad postupoval taktéž správně, když nesprávné označení účastníka řízení, ke kterému došlo při zahájení správního řízení, napravil vydáním opravného rozhodnutí ze dne 5. 12. 2007, kterým napravil zřejmou nesprávnost v označení účastníka řízení. Tento postup vyplývá z ustanovení § 70 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), který stanoví, že opravu zřejmých nesprávností v písemném vyhotovení rozhodnutí na požádání účastníka nebo z moci úřední usnesením provede správní orgán, který rozhodnutí vydal. Týká-li se oprava výroku rozhodnutí, vydá o tom správní orgán opravné rozhodnutí.  37.  Námitka vybraného uchazeče, že Úřad vydaným opravným rozhodnutím neodstranil vadu řízení je zcela irelevantní, neboť ustanovení § 70 správního řádu bylo kodifikováno právě pro případy procesních vad v podobě zřejmých nesprávností, o niž šlo i v předmětném případě.V.   Závěr38.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. Z uvedeného důvodu jsem rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku.P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.       Ing. Martin Pecina, MBA    předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Město Aš, Kamenná 52, 352 01 Aš2.  ZÁPADNÍ STAVEBNÍ DL a.s., Karlovarská 156/38, 350 02 Cheb3.  spis.Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce