Č. j.: ÚOHS-R157/2010/VZ-2641/2011/310-AScV Brně dne: 17.2.2011Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15. 10. 2010 (doručeného Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 18. 10. 2010 podaného zadavatelem -·  Českou republikou - Českou správou sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5, jejímž jménem jedná JUDr. Božena Michálková, ústřední ředitelka, ve správním řízení zast. na základě plné moci doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D., advokátem, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S343/2010/VZ-14586/2010/540/PVé ze dne 30. 9. 2010, ve věci přezkoumání úkonů shora uvedeného zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Zajištění služby tiskových výstupů (decentralizovaných) formou outsorcingu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22.2.2010 pod ev. č. 60042157 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 24.2.2010 pod ev. č. 2010/S 38-055808, kde dalšími účastníky řízen jsou: ·  navrhovatel - IMPROMAT CZ spol. s r.o., IČ 48117820, se sídlem U Hellady 697/4, 140 00 Praha 4, za niž jedná Milan Maděryč , jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci Dr. iur. Jiřím Němcem, advokátem, se sídlem Klimentská 1270/10, 110 00 Praha 1 a·  vybraný uchazeč - Konica Minolta Business Solutions Czech, spol. s r.o., IČ 00176150, se sídlem Žarošická 4395/13, 628 00 Brno, za niž jedná Ing. Roman Tihelka, jednatel,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S343/2010/VZ-14586/2010/540/PVé ze dne 30. 9. 2010p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 6.9.2010 návrh na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem Českou republikou - Českou správou sociálního zabezpečení, IČ 00006963, se sídlem Křížová 25, 150 00 Praha 5, jejímž jménem jedná JUDr. Božena Michálková, ústřední ředitelka, ve správním řízení zast. na základě plné moci doc. JUDr. Ing. Radkem Jurčíkem, Ph.D., advokátem (dále jen „zadavatel“), ve veřejné zakázce „Zajištění služby tiskových výstupů (decentralizovaných) formou outsorcingu“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22.2.2010 pod ev. č. 60042157 a v Úředním věstníku EU dne 24.2.2010 pod ev. č. 2010/S 38-055808.Napadené rozhodnutí2.  Dne 30. 9. 2010 vydal Úřad rozhodnutí, kterým rozhodl o vydání předběžného opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní řízení ukončeno. II.  Námitky rozkladu3.  Dne 18.10.2010 Úřad obdržel od zadavatele rozklad, v němž uvádí, že se neztotožňuje s argumenty Úřadu obsaženými v napadeném rozhodnutí a dle jeho názoru nejsou dány důvody pro nařízení předběžného opatření. Dále zadavatel konstatuje, že realizace plnění vyplývající ze současného smluvního stavu je v porovnání s nabídkou vybraného uchazeče o 1,5 až 2 mil. Kč dražší, a proto by mělo být s ohledem na požadavek hospodárnosti zrušeno předmětné předběžné opatření. Dle zadavatele není nutné zatímně upravit poměry mezi účastníky předběžným opatřením.Závěr rozkladu4.  Zadavatel s ohledem na výše uvedené důvody navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.III.  Řízení o rozkladuVyjádření navrhovatele k rozkladu5.  Navrhovatel se k podanému rozkladu vyjádřil dopisem ze dne 22.10.2010, v němž konstatuje, že jak již poukázal ve svém návrhu, zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek v souladu se zadávací dokumentací a tedy i zákonem. Dle jeho názoru je zřejmé, že zadavatel zamýšlí uzavřít smlouvu na plnění veřejné zakázky, když požaduje zrušení rozhodnutí o uložení předběžného opatření. Ve vztahu k ekonomickým důvodům, jež by dle zadavatele měly vést ke zrušení předmětného rozhodnutí, navrhovatel uvádí, že takovéto důvody nemohou být brány v potaz v případě, že v zadávacím řízení došlo k porušení zákona. V takovém případě je dle navrhovatele Úřad povinen zabránit případnému uzavření smlouvy, aby tak navrhovateli nebyla znemožněna ochrana oprávněných zájmů. Navrhovatel proto požaduje, aby Úřad předmětný rozklad zamítl.Vyjádření vybraného uchazeče k rozkladu6.   Vybraný uchazeč se k podanému rozkladu vyjádřil dopisem ze dne 25.10.2010, v němž uvádí, že nesouhlasí s argumentací navrhovatele uvedenou v návrhu a připojuje se k názoru zadavatele, že nařízené předběžné opatření není nezbytné k dočasné úpravě vztahů mezi účastníky. Vybraný uchazeč konstatuje, že nemožnost plnění veřejné zakázky po dobu správního řízení jej s ohledem na vyhrazené pracovní kapacity poškozuje po ekonomické stránce. Stanovisko předsedy Úřadu7.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. 8.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.9.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S343/2010/VZ-14586/2010/540/PVé ze dne  30. 9. 2010 rozhodl o vydání předběžného opatření, které spočívalo v zákazu uzavřít smlouvu, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.IV.  K námitkám rozkladu10.  Ustanovení § 117 odst. 1 písm. a) zákona stanoví, že Úřad může před vydáním rozhodnutí podle § 118 v rozsahu nezbytně nutném na návrh účastníka řízení nebo z moci úřední k zajištění účelu nařídit zadavateli předběžné opatření spočívající v zákazu uzavřít smlouvu v zadávacím řízení. Dále § 117 odst. 4 zákona taktéž stanoví, že odvolání (zde rozklad) proti předběžnému opatření nemá odkladný účinek. Podobně je institut předběžného opatření upraven také v § 61 správního řádu, podle kterého je správní orgán oprávněn z moci úřední nebo na požádání účastníka před skončením řízení rozhodnutím nařídit předběžné opatření, je-li třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo je-li obava, že by bylo ohroženo provedení exekuce. Předběžným opatřením lze účastníkovi nebo jiné osobě přikázat, aby něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco strpěl, anebo zajistit věc, která může sloužit jako důkazní prostředek, nebo věc, která může být předmětem exekuce.11.  K institutu předběžného opatření, jímž je zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení uvádím, že jeho smyslem je zabránění vzniku složitých obchodně-právních vztahů, které jsou v rozporu s obecně závazným právním předpisem, v tomto případě se zákonem. V rozhodnutí, jímž je nařízeno předběžné opatření, se proto Úřad oprávněně zabývá pouze otázkou, zda vznik takových složitých a těžko napravitelných právních vztahů hrozí. Ve fázi vydání předběžného opatření Úřadu nepřísluší vyslovovat závěry ve věci samé. V daném případě existovala obava, že by smlouva na plnění šetřené veřejné zakázky mohla být uzavřena dříve, než bude případ řádně prošetřen, případně než bude zjednána náprava, a že by pokračováním v postupu zadání veřejné zakázky mohlo dojít k bezprostřednímu ohrožení zájmů uchazeče (navrhovatele). Tyto pochybnosti jsou uvedeny i v rámci odůvodnění napadeného rozhodnutí (týkaly se hodnocení nabídek v rámci hodnotícího kritéria "Způsob implementace a zajištění bezpečnosti nového řešení"). Není povinností Úřadu bližší rozbor shledaných pochybností, neboť tyto jsou až předmětem meritorního rozhodnutí. 12.  Vzhledem k tomu, že zadavatel je při hodnocení nabídek povinen postupovat v souladu se zadávacími podmínkami, přičemž Úřad získal pochybnosti, že v daném případě tomu tak nemuselo být, byl postup, kdy Úřad přistoupil k uložení nápravného opatření zcela v souladu se smyslem a účelem zákonné úpravy. 13.  O důvodných pochybnostech mimo jiné svědčí i vydané meritorní rozhodnutí ze dne  3. 1. 2011, kterým bylo konstatováno nedodržení postupu zadavatele stanoveného v § 79 odst. 1 zákona tím, že nabídky uchazečů nehodnotil dle hodnotících kritérií stanovených v oznámení o zahájení zadávacího řízení a zadávací dokumentaci, přičemž tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Jako opatření k nápravě za shledané porušení zákona Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4. 3. 2010 a všechny  následující úkony zadavatele v šetřeném zadávacím řízení. 14.  K zadavatelem uvedeným ekonomickým důvodům pro zrušení předběžného opatření konstatuji, že zákon nepřipouští žádnou liberaci ve vztahu k uložení nápravného opatření v případě odůvodněných pochybností orgánu dohledu o porušení zákona, a proto nelze připustit úvahy o ekonomických dopadech vydání předběžného opatření. Ekonomické důvody nezbavují zadavatele povinnosti provést výběr nejvhodnější nabídky podle zákona, a to v každé fázi zadávacího řízení, a proto jsou námitky zadavatele v tomto ohledu irelevantní. V daném případě bylo k zajištění účelu řízení nezbytné konzervovat stav zadávacího řízení tak, aby nebyla uzavřena smlouva, neboť v opačném případě by s ohledem na získané pochybnosti následné uložení nápravného opatření rozhodnutím ve věci samé nemohlo být účinné. Tato skutečnost vyplývá i z obsahu napadeného rozhodnutí, kde Úřad uvedl, že rozhodl o předběžném opatření v rozsahu nezbytném pro zajištění účelu řízení tak, aby smlouva na plnění šetřené veřejné zakázky nebyla uzavřena dříve, než bude případ řádně prošetřen, případně než bude zjednána náprava.15.  Pro úplnost uvádím, že ustanovení § 61 odst. 3 správního řádu (a obdobně také § 117 odst. 3 zákona) zároveň ukládá správnímu orgánu povinnost zrušit předběžné opatření bezodkladně poté, co pomine důvod, pro který bylo nařízeno. Neučiní-li tak, pozbývá předběžné opatření účinnosti dnem, kdy se rozhodnutí ve věci stalo vykonatelným nebo nabylo jiných právních účinků. Po přezkoumání všech okolností daného případu konstatuji, že v průběhu řízení o rozkladu však k žádnému pominutí důvodu jeho nařízení nedošlo. V.  Závěr16.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval při nařízení předběžného opatření v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.17.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítka Ing. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:Doc. JUDr. Ing. Radek Jurčík, Ph.D., advokát, Čápkova 44, 602 00 Brno Dr. iur. Jiří Němec, advokát, advokátní kancelář BBH, Klimentská 1270/10, 110 00 Praha 1Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy