Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 9012


Číslo jednací S91/2011/VZ-9005/2011/540/IMa
Instance I.
Věc
Provedení průzkumných a analytických prací na vybraných lokalitách a hodnocení rizikových úložišť těžebních odpadů
Účastníci Česká geologická služba – Geofond AQUATEST a.s. ARCADIS Geotechnika a.s. GEOMIN družstvo INTERPROJEKT ODPADY, s.r.o. VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G.MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE Ochrana podzemních vod, s.r.o. G E T s.r.o. Geo Vision s.r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 06.08.2011
Související řízení
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-9012.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-S91/2011/VZ-9005/2011/540/IMaV Brně dne 19. července 2011Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 3. 2011 na návrh ze dne 10. 3. 2011, jehož účastníky jsou·  zadavatel – Česká republika – Česká geologická služba – Geofond, IČ 117650, se sídlem Kostelní 26, 170 00 Praha 7, jejímž jménem jedná RNDr. Jaromír Starý, ředitel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 27. 9. 2010 Mgr. Matějem Váchou, Pelikán Krofta Kohoutek advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, 118 01 Praha 1,navrhovatel – účastníci sdružení·  AQUATEST a.s., IČ 44794843, se sídlem Geologická 4, 152 00 Praha 5, za niž jednají Ing. Vladimír Kolaja, předseda představenstva, a Ing. Petr Máša, místopředseda představenstva,·  ARCADIS Geotechnika a.s., IČ 41192168, se sídlem Geologická 988/4, 152 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Václav Hořejší, předseda představenstva,·  GEOMIN družstvo, družstvo, IČ 60701609, se sídlem Znojemská 78, 586 56 Jihlava, za něž jedná RNDr. Jiří Šourek, předseda družstva,·  INTERPROJEKT ODPADY, s.r.o., IČ 26473224, se sídlem Heleny Malířové 11/282, 160 00 Praha 6, za niž jedná Ing. Roman Pýcha, jednatel,·  VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G.MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE, IČ 00020711, se sídlem Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, zast. Mgr. Markem Riederem, ředitelem,kteří dne 26. 11. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky,vybraný uchazeč – společnosti·  Ochrana podzemních vod, s.r.o., IČ 26750066, se sídlem Bělohorská 264/31, 169 00 Praha 6, za niž jedná RNDr. Jiří Čížek, jednatel,·  G E T s.r.o., IČ 49702904, se sídlem Korunovační 630/29, 170 00 Praha 7, za niž jedná RNDr. Tomáš Pechar, jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČ 26454807, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha 1,·  Geo Vision s.r.o., IČ 25128442, se sídlem Chodovická 472/4, 193 00 Praha 9, za niž jedná RNDr. Miroslav Raus, jednatel,které dne 22. 11. 2010 uzavřely smlouvy o sdružení za účelem podání společné nabídky, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezeného obsahem návrhu ve veřejné zakázce „Provedení průzkumných a analytických prací na vybraných lokalitách a hodnocení rizikových úložišť těžebních odpadů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 18. 10. 2010 pod ev. č. 60051038 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 10. 2010 pod ev. č. 2010/S 204–311490,rozhodl takto:I.Zadavatel – Česká geologická služba – Geofond, IČ 117650, se sídlem Kostelní 26, 170 00 Praha 7, se nedopustil porušení zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tedy nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle ust. § 118 odst. 1 a 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a proto se podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, návrh zamítá.  II.Návrh na přezkoumání postupu zadavatele – České geologické služby – Geofondu, IČ 117650, se sídlem Kostelní 26, 170 00 Praha 7, v části, která se týká postupu zadavatele při otevírání obálek, se podle ust. § 118 odst. 4 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.Odůvodnění1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 10. 3. 2011 návrh   navrhovatele - AQUATEST a.s., IČ 44794843, se sídlem Geologická 4, 152 00 Praha 5, za niž jednají Ing. Vladimír Kolaja, předseda představenstva, a Ing. Petr Máša, místopředseda představenstva, ARCADIS Geotechnika a.s., IČ 41192168, se sídlem Geologická 988/4, 152 00 Praha 5, za niž jedná Ing. Václav Hořejší, předseda představenstva, GEOMIN družstvo, družstvo, IČ 60701609, se sídlem Znojemská 78, 586 56 Jihlava, za něž jedná RNDr. Jiří Šourek, předseda družstva, INTERPROJEKT ODPADY, s.r.o., IČ 26473224, se sídlem Heleny Malířové 11/282, 160 00 Praha 6, za niž jedná Ing. Roman Pýcha, jednatel, VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G.MASARYKA, VEŘEJNÁ VÝZKUMNÁ INSTITUCE, IČ 00020711, se sídlem Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 6, zast. Mgr. Markem Riederem, ředitelem, kteří dne 26. 11. 2010 uzavřeli smlouvu o sdružení za účelem podání společné nabídky, (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů zadavatele – České republiky – České geologické služby – Geofondu, IČ 117650, se sídlem Kostelní 26, 170 00 Praha 7, jejímž jménem jedná RNDr. Jaromír Starý, ředitel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 27. 9. 2010 Mgr. Matějem Váchou, Pelikán Krofta Kohoutek advokátní kancelář, s.r.o., se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, 118 01 Praha 1 (dále jen "zadavatel"), ve veřejné zakázce „Provedení průzkumných a analytických prací na vybraných lokalitách a hodnocení rizikových úložišť těžebních odpadů“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v Informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 18. 10. 2010 pod ev. č. 60051038 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 20. 10. 2010 pod ev. č. 2010/S 204-311490 (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Předmět veřejné zakázky vymezil zadavatel v bodě 5.1 zadávací dokumentace jako zajištění komplexní přípravy a provedení průzkumných a analytických prací na vybraných lokalitách a hodnocení rizikových úložišť těžebních odpadů. Zadavatel stanovil předpokládanou hodnotu veřejné zakázky ve výši 71 428 560,- Kč včetně DPH.3.  Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky, přičemž dílčími hodnotícími kritérii byla stanovena:1.  Výše nabídkové ceny v absolutní výši v Kč bez DPH (váha 60 %)2.  Kvalita a odborná úroveň navrženého řešení (váha 20 %)3.  Kvalita a odborná úroveň návrhu na vypracování metodiky hodnocení úložišť těžebních odpadů (váha 20%)4.  Ve lhůtě pro podání nabídek obdržel zadavatel 4 nabídky, přičemž všechny vyhověly kontrole úplnosti dle ust. § 71 odst. 8 zákona. Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18. 1. 2011 pak vyplývá, že hodnotící komise nevyřadila nabídku žádného z uchazečů pro nesplnění kvalifikačních předpokladů. 5.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a z protokolu o jednání hodnotící komise dále vyplývá, že na základě hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky byla jako nejvhodnější nabídka vybrána nabídka společností Ochrana podzemních vod, s.r.o., IČ 26750066, se sídlem Bělohorská 264/31, 169 00 Praha 6, za niž jedná RNDr. Jiří Čížek, jednatel, G E T s.r.o., IČ 49702904, se sídlem Korunovační 630/29, 170 00 Praha 7, za niž jedná RNDr. Tomáš Pechar, jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci advokátní kanceláří Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČ 26454807, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha 1 (dále jen „GET“), Geo Vision s.r.o., IČ 25128442, se sídlem Chodovická 472/4, 193 00 Praha 9, za niž jedná RNDr. Miroslav Raus, jednatel, které dne 22. 11. 2010 uzavřely smlouvy o sdružení za účelem podání společné nabídky (dále jen „vybraný uchazeč“). Nabídka navrhovatele se umístila jako druhá v pořadí.6.  Oznámení o výběru nejvhodnější nabídky obdržel navrhovatel dne 7. 2. 2011 a v zákonné lhůtě doručil zadavateli námitky ze dne 17. 2. 2011. Po přezkoumání námitek zadavatel těmto námitkám rozhodnutím ze dne 28. 2. 2011 nevyhověl. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dne 10. 3. 2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu.7.  V návrhu navrhovatel namítá, že po prostudování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a protokolu o jednání hodnotící komise zjistil taková zásadní pochybení v postupu hodnotící komise, která ve svém důsledku mají podstatný vliv na stanovení konečného pořadí nabídek. Navrhovatel uvádí, že v protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18. 1. 2011 se v bodu III. konstatuje, že vybraný uchazeč nesplnil profesní kvalifikační předpoklady. Ačkoliv z vyjádření zadavatele vyplývá, že se jedná o písařskou chybu, byl dle navrhovatele zadavatel povinen vybraného uchazeče ze zadávacího řízení vyloučit. Navrhovatel je přesvědčen, že protokol o jednání hodnotící komise je výchozím podkladem k hodnocení kritérií, a že si hodnotící komise v režimu, v jakém pracuje a pro který byla zřízena, nemůže podobnou chybu dovolit. Dle navrhovatele zadavatel porušil ust. § 51 odst. 1 a 2 zákona a ust. § 60 odst. 1 a 2 zákona, když posuzoval a hodnotil nabídku vybraného uchazeče, který nesplnil kvalifikaci.8.  Dále navrhovatel uvádí, že komise pro otevírání obálek netransparentním způsobem informovala o výši nabídkových cen jednotlivých uchazečů a že při hodnocení kritéria č. 1 „Výše nabídkové ceny v absolutní výši v Kč bez DPH“ postupovala hodnotící komise diskriminačním způsobem, když u vybraného uchazeče došlo ke korekci nabídkové ceny o rozpočtovou rezervu ve výši 10 %, zatímco stejný postup nebyl aplikován u navrhovatele. Navrhovatel uvádí, že jeho nabídková cena byla posuzována včetně rozpočtové rezervy ve výši 10 %, zatímco u ostatních uchazečů byla hodnocena nabídková cena bez zahrnutí této rezervy. Pokud by tomu tak nebylo, byla by nabídka navrhovatele hodnocena jako nabídka nejvhodnější.9.  Navrhovatel ve svém návrhu dále uvádí, že hodnotící komise při hodnocení kritéria č. 2 „Kvalita a odborná úroveň navrženého řešení a hodnocení“ postupovala neobjektivním a nerovným způsobem, když navrhovateli přidělila nižší bodové hodnocení za jednotlivá dílčí hodnotící kritéria, i když ten splnil požadavek zadavatele způsobem požadovaným v zadávací dokumentaci. Dle navrhovatele nebyla hodnotící komise oprávněna přidělovat vyšší bodové hodnocení těm uchazečům, kteří poskytli vyšší přidanou hodnotu zadavateli nad rámec požadavků zadavatele, když i ostatní uchazeči poskytli plnění podle požadavků zadavatele tak, jak stanovil v zadávací dokumentaci. Navrhovatel rovněž uvádí, že nesouhlasí se slovním hodnocením obsaženým ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 1. 2011, které bylo uvedeno pod bodem 4. zprávy.10.  Navrhovatel navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 4. 2. 2011 a uložil zadavateli, aby v souladu s ust. § 79 odst. 5 zákona rozhodl o novém posouzení a hodnocení nabídek.11.  Úřad obdržel návrh dne 10. 3. 2011 a tímto dnem bylo správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele zahájeno.12.  Účastníky správního řízení podle ust. § 116 zákona jsou:·  zadavatel,·  navrhovatel,·  vybraný uchazeč.13.  Vyjádření zadavatele k obdrženému návrhu obdržel Úřad dne 22. 3. 2011. Zadavatel ve svém vyjádření k posouzení splnění profesních kvalifikačních předpokladů uvádí, že ze všech dokumentů obsažených v nabídce vybraného uchazeče jednoznačně vyplývá, že ten prokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů v souladu se zákonem a zadávacími podmínkami. K námitce navrhovatele, že vybraný uchazeč dle protokolu o jednání hodnotící komise nesplnil kvalifikační předpoklady, zadavatel uvádí, že používá vzorové dokumenty a pouze nedošlo k odstranění předvyplněné záporné předpony, což lze dle všeho považovat za chybu v psaní.14.  K hodnocení kritéria č. 1 zadavatel uvádí, že komise pro otevírání obálek postupovala standardním způsobem, když byla přečtena nabídková cena z návrhu smlouvy o dílo dvou uchazečů, neboť z rozpočtu nebylo zřejmé, zda je v celkové ceně již zahrnuta rozpočtová rezerva či nikoliv. K tomu zadavatel dodává, že úkolem komise pro otevírání obálek není detailně zkoumat obsah nabídek, nýbrž pouze ověřit úplnost nabídek ve věci splnění podmínek soutěže. 15.  K zahrnutí rozpočtové rezervy do nabídkové ceny pak zadavatel uvádí, že navrhovatel účelově interpretuje ustanovení čl. 3.4 smlouvy, ze kterého jasně vyplývá, že cena uvedená v návrhu smlouvy navrhovatele, tj. nabídková cena, je cenou bez rezervy. Dle zadavatele byla navrhovatelem uvedena pouze jedna výše ceny, a to stejná nabídková cena v návrhu smlouvy i v rozpočtu a nikde v jeho nabídce nebyla uvedena jiná výše nabídkové ceny odpovídající čl. 3.4 smlouvy. Dle zadavatele se pak nabízela možnost pro vyřazení nabídky navrhovatele ze zadávacího řízení pro rozpor v nabídce. 16.  K hodnocení kritéria č. 2 zadavatel uvádí, že navrhovatelem uvedené slovní fráze jsou vytržené z celkového kontextu písemného hodnocení vybraného uchazeče, které je ve svém celku objektivní a věcné, stejně jako hodnocení ostatních uchazečů. Dle zadavatele pak nejen navrhovatel, ale i všichni ostatní uchazeči splnili zadavatelem stanovená kritéria, přičemž zadavatel hodnotil to, jak byla splněna hodnotící kritéria, která nelze zaměňovat s technickými podmínkami veřejné zakázky. Zadavatel trvá na tom, že hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 proběhlo zcela transparentně, nediskriminačně a s rovným přístupem ke všem uchazečům.17.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S91/2011/VZ-5349/2011/540/IMa ze dne 5. 4. 2011. Usnesením č. j. ÚOHS-S91/2011/VZ-5373/2011/540/IMa ze dne 5. 4. 2011 Úřad stanovil účastníkům řízení lhůtu, v níž byli oprávněni navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, vyjádřit svá stanoviska v řízení, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad stanovil navrhovateli lhůtu k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o složení doplatku kauce.18.  Rozhodnutím č. j. ÚOHS-S91/2011/VZ-5379/2011/540/IMa ze dne 5. 4. 2011 byl zamítnut návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření podle ust. § 117 odst. 1 zákona, a to z důvodu, že navrhovatel v podaném návrhu na vydání předběžného opatření neprokázal odůvodněnost vydání předběžného opatření.19.  Dne 7. 4. 2011 obdržel Úřad podání navrhovatele, ze kterého vyplývá, že složil doplatek kauce ve výši stanovené Úřadem.20.  Dne 15. 4. 2011 obdržel Úřad podání zadavatele, ze kterého vyplývá, že dne 14. 4. 2011 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo na předmět plnění veřejné zakázky.21.  Dne 18. 4. 2011 obdržel Úřad vyjádření společnosti GET k podanému návrhu. K námitce navrhovatele, že vybraný uchazeč neprokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů, ve svém vyjádření GET uvádí, že vybraný uchazeč profesní kvalifikační předpoklady splnil a řádně prokázal způsobem požadovaným zadavatelem v podmínkách zadání. To vyplývá dle GET i z protokolu o jednání hodnotící komise, kde je konstatováno, že hodnotící komise při své činnosti nevyřadila z dalšího posouzení a hodnocení nabídku žádného z uchazečů a že ani neshledala nejasnosti v žádné z předložených nabídek. 22.  K námitce navrhovatele směřující proti postupu komise pro otevírání obálek při sdělení výše nabídkových cen, GET uvádí, že podle jeho názoru je tato skutečnost namítána opožděně, neboť námitku proti postupu komise pro otevírání obálek měl navrhovatel s odkazem na ust. § 110 odst. 2 zákona vznést nejpozději do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatelem dozvěděl, v daném případě tedy nejpozději 15 dnů ode dne, kdy proběhlo otevírání obálek s nabídkami, kterého se zúčastnil i zástupce navrhovatele. Nad rámec výše uvedeného pak GET k dané námitce uvádí, že otevírání obálek s nabídkami je považováno pouze za zevrubné provedení kontroly úplnosti a podrobné posouzení nabídek pak následně provádí až hodnotící komise při vlastním posouzení a hodnocení nabídek.23.  K zahrnutí rozpočtové rezervy do nabídkové ceny GET uvádí, že je přesvědčen, že zadavatel hodnotil všechny nabídkové ceny bez zahrnutí rozpočtové rezervy a že i z podmínek zadání jednoznačně vyplývá, že rozpočtová rezerva měla být zahrnuta ve výši 10 % do rozpočtu, avšak nikoliv do celkové nabídkové ceny.24.  K hodnocení nabídek podle dílčích kritérií v rámci 2. hodnotícího kritéria GET uvádí, že hodnotící kritéria nelze zaměňovat s podmínkami zadání ve formě požadavků zadavatele na plnění veřejné zakázky, neboť v rámci hodnotících kritérií zadavatel hodnotí míru naplnění požadavků zadavatele, tedy nakolik odpovídají jeho představám stanoveným v zadávací dokumentaci. Dle GET hodnocení nabídek proběhlo v souladu se zákonem i se základními zásadami zadávacího řízení, především v souladu se zásadou transparentnosti.25.  Dne 20. 4. 2011 obdržel Úřad vyjádření navrhovatele k podkladům rozhodnutí, ze kterého vyplývá, že dle navrhovatele se vyjádření zadavatele ze dne 22. 3. 2011 ohledně postupu hodnotící komise neopírá o žádný důkazní listinný materiál a dále že při čtení nabídkové ceny při otevírání obálek zadavatel pochybil, když nečetl celkové nabídkové ceny z návrhu smlouvy o dílo, nýbrž ze vzoru rozpočtu, čímž dle navrhovatele došlo k nejasnostem ohledně nabídkové ceny u některých uchazečů. Navrhovatel rovněž uvádí, že trvá na svém stanovisku, že v rámci hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 2 zadavatel pochybil, když lépe hodnotil některé ze subkritérií, ačkoliv z podmínek zadání nevyplývá, že uchazeči v těchto subkritériích měli přidanou hodnotu nabídnout.26.  Úřad přezkoumal na základě ust. § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky, vyjádření předložených účastníky řízení a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.K prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů27.  Podle ust. § 54 zákona splnění profesních kvalifikačních předpokladů prokáže dodavatel, který předloží a)  výpis z obchodního rejstříku, pokud je v něm zapsán, či výpis z jiné obdobné evidence, pokud je v ní zapsán,b)  doklad o oprávnění k podnikání podle zvláštních právních předpisů v rozsahu odpovídajícím předmětu veřejné zakázky, zejména doklad prokazující příslušné živnostenské oprávnění či licenci,c)  doklad vydaný profesní samosprávnou komorou či jinou profesní organizací prokazující jeho členství v této komoře či jiné organizaci, je-li takové členství nezbytné pro plnění veřejné zakázky na služby podle zvláštních právních předpisů,d)  doklad osvědčující odbornou způsobilost dodavatele nebo osoby, jejímž prostřednictvím odbornou způsobilost zabezpečuje, je-li pro plnění veřejné zakázky nezbytná podle zvláštních právních předpisů.28.  V bodě 13.1. zadávací dokumentace k veřejné zakázce zadavatel stanovil, že splnění profesních kvalifikačních předpokladů dle ust. § 54 zákona prokáže uchazeč, který doloží výpis a doklady dle písm. a) a b) ust. § 54 zákona.29.  Z dokumentace o zadání veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel v protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18. 1. 2011 ke splnění profesních kvalifikačních předpokladů vybraného uchazeče uvedl, že tento nesplnil profesní kvalifikační předpoklady podle ustanovení § 54 písm. a) a b) zákona. Po přezkoumání nabídky vybraného uchazeče však Úřad konstatuje, že byly doloženy veškeré doklady, které zadavatel v podmínkách zadání požadoval pro prokázání splnění profesních kvalifikačních předpokladů. Z předchozího tedy vyplývá, že zadavatel nebyl oprávněn vyloučit vybraného uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění profesních kvalifikačních předpokladů, a vzhledem k tomu, že zadavatel dále v protokolu uvádí, že „hodnotící komise při své činnosti nevyřadila z dalšího posouzení a hodnocení nabídku žádného uchazeče“, je zřejmé, že se v daném případě jednalo o chybu v psaní. Vzhledem k tomu, že zadavatel nevyřadil nabídku vybraného uchazeče ze zadávacího řízení pro nesplnění kvalifikačních předpokladů, nemělo toto pochybení zadavatele vliv na výběr nejvhodnější nabídky.30.  Pokud by zadavatel vybraného uchazeče vyloučil, postupoval by v rozporu se zákonem, neboť z nabídky vybraného uchazeče vyplývá, že k datu podání nabídky prokázal splnění profesních kvalifikačních předpokladů tak, jak je zadavatel stanovil v podmínkách zadání. K výše uvedenému Úřad dodává, že dopisem ze dne 21. 2. 2011 vybraný uchazeč z procesní opatrnosti podal žádost o odstranění předmětné písařské chyby, přičemž zadavatel této žádosti dopisem ze dne 3. 3. 2011 vyhověl. V dané věci nelze pak za podstatnou považovat ani tu skutečnost, že vybraný uchazeč si podal žádost o odstranění předmětné písařské chyby až po podání námitek navrhovatelem. Současně Úřad konstatuje, že dokumentace o veřejné zakázce nevykazuje známky manipulace nebo jakýchkoliv úprav či pozměňování údajů v nabídkách.K zahrnutí rozpočtové rezervy do nabídkové ceny31.  Podle ust. § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.32.  Podle § 76 odst. 1 zákona hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona.33.  Zadavatel v bodě 18.1. zadávací dokumentace uvádí, že: „Celková nabídková cena bude stanovena s použitím položkového rozpočtu prací (slepého výkazu výměr) obsaženého v Části 3 zadávací dokumentace (dále též výkaz výměr), v němž je uveden pro účely stanovení nabídkové ceny předpokládaný rozsah jednotek tvořících předmět veřejné zakázky. Do výše této ceny bude zhotovitel fakturovat podle skutečného rozsahu poskytnutých služeb, a to s použitím jednotkových cen bez DPH uvedených v rozpočtu zpracovaném podle výkazu výměr, který předloží jako součást nabídky.“ 34.  V návrhu smlouvy o dílo, jenž tvoří součást zadávací dokumentace, zadavatel v čl. 3.4. uvedl, že: „V rozpočtu, který tvoří nedílnou součást této smlouvy, je uvedena rozpočtová rezerva, která nebyla v nabídce zahrnuta do celkové nabídkové ceny, je však stanovena ve výši 10 % z této nabídkové ceny bez DPH. Tato rezerva může být čerpána pouze v případech dodatečných služeb a prací předvídaných v souladu se Zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách.“35.  Z protokolu o jednání hodnotící komise ze dne 18. 1. 2011 vyplývá, že nejlépe byla hodnocena nabídková cena navrhovatele. Navrhovatel v návrhu smlouvy o dílo, který tvoří součást jeho nabídky, uvedl celkovou nabídkovou cenu ve výši 42 762 275 Kč bez DPH, přičemž tato nabídková cena byla hodnocena hodnotící komisí. Z rozpočtu, který tvoří přílohu návrhu smlouvy o dílo, pak po sečtení jednotlivých rozpisů nákladů geologických prací uvedených v samostatných tabulkách vyplývá, že cena uvedená v rozpočtu se shoduje s cenou uvedenou navrhovatelem v návrhu smlouvy o dílo. 36.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že nabídka navrhovatele byla v rozporu s podmínkami zadání (konkrétně v rozporu s návrhem smlouvy o dílo, jenž tvoří nedílnou součást zadávací dokumentace), kdy návrh smlouvy o dílo obsažený v nabídce navrhovatele obsahoval rozpor v čl. 3.1. a čl. 3.4. smlouvy, neboť do rozpočtu nebyla zahrnuta rozpočtová rezerva ve výši 10 % z nabídkové ceny bez DPH. I když z tohoto důvodu měl zadavatel navrhovatele vyloučit ze zadávacího řízení pro rozpor v nabídce, nemělo toto pochybení zadavatele vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť navrhovatel se celkově umístil až jako druhý v pořadí.37.  K námitce navrhovatele, že zadavatel měl pro hodnocení nabídkové ceny navrhovatele kalkulovat s cenou o 10 % nižší, než jaká byla uvedena v součtu jednotlivých tabulek rozpočtu, Úřad uvádí, že v tomto případě nebyla navrhovatelem nikde v jeho nabídce uvedena celková nabídková cena, která by dle navrhovatele měla být hodnotící komisí posuzována. Dle podmínek zadání je nabídková cena uvedena v návrhu smlouvy o dílo, přičemž tato cena byla u všech uchazečů včetně navrhovatele posuzována hodnotící komisí. Nad rámec výše uvedeného Úřad sděluje, že zadavatel by porušil základní zásady uvedené v ust. § 6 zákona, pokud by nabídku navrhovatele jakkoliv doplňoval nebo měnil. Takové jednání zadavatele by bylo v rozporu se smyslem a účelem právní úpravy, jímž je zejména zabezpečení co největší transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace. Námitka navrhovatele, že měla být hodnocena celková nabídková cena nižší o 10 %, než jaká byla hodnotící komisí hodnocena, je tedy námitkou neakceptovatelnou.38.  Pro úplnost odkazuje Úřad dále na ust. § 82 odst. 2 věty druhé zákona, podle níž zadavatel uzavře smlouvu v souladu s návrhem smlouvy obsaženým v nabídce vybraného uchazeče, popřípadě upraveným podle ust. § 32 zákona. Návrh smlouvy vybraného uchazeče musí přitom odpovídat podmínkám zadání.39.  K námitce navrhovatele, že v případě vybraného uchazeče hodnotící komise snížila jeho celkovou nabídkovou cenu o 10 %, Úřad uvádí, že po sečtení jednotlivých rozpisů nákladů geologických prací uvedených v samostatných tabulkách rozpočtu vyplývá, že cena uvedená v rozpočtu je o 10 % vyšší, než celková nabídková cena uvedená vybraným uchazečem v čl. 3.1 návrhu smlouvy o dílo. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že nabídka vybraného uchazeče byla sestavena v souladu s podmínkami zadání a zadavatel postupoval správně, pokud hodnotil celkovou nabídkovou cenu uvedenou v čl. 3.1 návrhu smlouvy o dílo vybraného uchazeče. Na tento postup zadavatele nemá vliv ani ta skutečnost, že při otevírání obálek byla komisí pro otevírání obálek uvedena cena z rozpočtu zahrnujícím 10 % rozpočtovou rezervu.40.  K námitce navrhovatele, že z výkladového stanoviska Úřadu k problematice zahrnutí rozpočtové rezervy do nabídkové ceny vyplývá, že při zahrnutí rezervy do výše nabídkové ceny nebude mít způsob stanovení rezervy žádný vliv na hodnocení nabídkové ceny, Úřad uvádí, že v bodě 2. stanoviska je uvedeno, že pokud zadavatel připustí, aby nabídková cena zahrnovala i rozpočtovou rezervu, pak pouze v takovém případě, že způsob stanovení rezervy nebude mít žádný vliv na hodnocení nabídkové ceny (např. jako určitý procentuální podíl z nabídkové ceny v případech, kdy tyto ceny jsou hodnoceny na základě svého poměru). K vlivu na hodnocení by mohlo dojít, pokud by zadavatel hodnotil nabídkové ceny uchazečů bez ohledu na to, zda v nich rozpočtová rezerva zahrnuta byla či nikoliv. Zadavatel by v takovém případě nepostupoval v souladu se zákonem, neboť by hodnotil vzájemně neporovnatelné nabídky. Vzhledem k tomu, že zadavatel hodnotil celkové nabídkové ceny uvedené u všech uchazečů v čl. 3.1 návrhu smlouvy o dílo bez zahrnutí rozpočtové rezervy, postupoval rovněž v souladu s výkladovým stanoviskem Úřadu.41.  Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že zadavatel postupoval v souladu se zásadou rovného zacházení, transparentnosti a zákazu diskriminace, když hodnotil jednotlivé nabídkové ceny uvedené v nabídkách uchazečů v čl. 3.1 návrhu smlouvy o dílo. Kromě nabídky navrhovatele rozpočet tvořící přílohu smlouvy o dílo u všech uchazečů zahrnoval rozpočtovou rezervu ve výši 10 % oproti nabídkové ceně uvedené v čl. 3.1 návrhu smlouvy o dílo, tedy v souladu s čl. 3.4 návrhu smlouvy o dílo, kde bylo jednoznačně uvedeno, že rozpočtová rezerva není v nabídce zahrnuta do celkové nabídkové ceny.K hodnocení dílčího hodnotícího kritéria č. 242.  Ustanovení § 78 odst. 4 zákona stanoví, že rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.43.  Ustanovení § 78 odst. 6 zákona ukládá zadavateli povinnost uvést dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.44.  Podle ust. § 79 odst. 1 zákona provede hodnotící komise hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle ust. § 78 odst. 6 zákona. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.45.  K námitce navrhovatele, že hodnotící komise při hodnocení kritéria č. 2 „Kvalita a odborná úroveň navrženého řešení a hodnocení“ postupovala neobjektivním a nerovným způsobem, když navrhovateli přidělila nižší bodové hodnocení za jednotlivá dílčí hodnotící kritéria, i když ten splnil požadavek zadavatele způsobem požadovaným v zadávací dokumentaci, Úřad uvádí, že hodnotící komise dostatečným způsobem ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 18. 1. 2011 zdůvodnila přidělení jednotlivých bodů uchazečům o veřejnou zakázku. Rovněž byla hodnotící komise oprávněna přidělit vyšší bodové hodnocení těm uchazečům o veřejnou zakázku, kteří nabídli v daném dílčím hodnotícím subkritériu výhodnější plnění než ostatní uchazeči, neboť v dané věci nelze hodnotící kritéria zaměňovat s podmínkami zadání ve formě požadavků zadavatele na plnění veřejné zakázky, kde je pouze konstatováno, zda je daná skutečnost splněna či nikoliv. V rámci hodnotících kritérií je hodnocena míra naplnění požadavků zadavatele, tedy nakolik dané plnění odpovídá představám stanoveným v podmínkách zadání.46.  Zadavatel v podmínkách zadání dostatečným způsobem popsal rozsah jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a uchazeči byli dostatečně obeznámeni s tím, co bude předmětem hodnocení. Přidělení vyšších bodových hodnot za dané řešení pak hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek přiměřeným způsobem zdůvodnila.47.  K námitce navrhovatele, že nesouhlasí se slovním hodnocením obsaženým ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pod bodem 4. Úřad uvádí, že mu nepřísluší vstupovat do úvah o vhodnosti výběru jednotlivých nabídek. Přezkumná činnost Úřadu spočívá v kontrole, zda byly dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek, přičemž k danému Úřad konstatuje, že zadavatel ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek i ve vyjádření k návrhu ze dne 18. 3. 2011 objektivním a transparentním způsobem zdůvodnil přidělení bodového hodnocení. K výše uvedenému Úřad dodává, že tato problematika byla již v minulosti mnohokrát řešena, a to např. v rozsudku Krajského soudu v Brně sp. zn. 31 Ca 98/2004 ze dne 21. 7. 2005: „Hodnocení nabídky výběrových komisí a vlastní rozhodnutí zadavatele jakožto volní aspekt procesu zadávání nelze podrobit přezkumné činnosti orgánu dohledu. Přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá výhradně v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Vlastní posouzení je právě bod, který nesmí dozorující orgán překročit, protože by se tak sám stal hodnotitelem nabídek. Nelze přezkoumávat úvahy členů výběrové komise, neboť tím by se orgán dohledu ve svých důsledcích postavil do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět stanoveným kritériím. Orgán dohledu proto nemůže přebírat odpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky. Součástí zákonného rámce je i požadavek ustanovení ust. § 37 odst. 1 písm. h) zákona, aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala mimo jiné výsledek hodnocení jednotlivých nabídek a zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky. (…) Orgán dohledu v těchto rozhodnutích nepředjímá, ani nenahrazuje výsledný názor komise, ale dbá na to, aby k tomuto názoru komise dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného zdůvodnění výběru nejvhodnější nabídky.“ Členům hodnotící komise jako poradnímu orgánu zadavatele je tedy dána pravomoc na základě svého odborného úsudku zhodnotit obdržené nabídky podle předem stanovených hodnotících kritérií a podle předem nastaveného způsobu hodnocení nabídek. Přestože tato individuální hodnocení členů hodnotící komise vychází ze subjektivních názorů na konkrétní údaje v nabídkách (a stěží tomu může být jinak), musí být učiněné závěry zejména ve vztahu k číselně nevyjádřitelným údajům v nabídce řádně zdůvodněna, protože pouze tak mohou být objektivní a naplňovat zásadu transparentnosti v zadávacím procesu. V daném případě hodnotící komise zpracovala zprávu o posouzení a hodnocení nabídek takovým způsobem, že z ní bylo zřejmé, na základě čeho bylo bodové hodnocení přiděleno, přičemž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahovala písemné odůvodnění, z něhož vyplývá, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých dílčích kritérií, tudíž postup zadavatele byl v souladu s příslušnými ustanoveními zákona. K oprávněnosti podání návrhu v souvislosti s postupem zadavatele při otevírání obálek48.  Podle ust. § 110 odst. 2 námitky lze podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.49.  Podle ust. § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle ust. § 110 odst. 2, 3 a 5 zákona musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle ust. § 110 odst. 2 zákona, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci.50.  Ustanovení § 114 odst. 1 zákona stanoví, že návrh lze podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v ust. § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména proti·  zadávacím podmínkám,·  obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,·  vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,·  rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,·  použití druhu zadávacího řízení.51.  Podle ust. § 118 odst. 4 písm. c) zákona Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.52.  Úřad z předložené dokumentace zjistil, že námitky navrhovatele obsahovaly i námitku proti postupu zadavatele při otevírání obálek. Podle ust. § 110 odst. 2 lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Jednání komise pro otevírání obálek proběhlo dne 8. 12. 2010, přičemž tohoto jednání se zúčastnil rovněž zástupce navrhovatele a o případném pochybení zadavatele se tak navrhovatel musel dozvědět téhož dne. Posledním dnem pro doručení námitek proti postupu zadavatele při otevírání obálek tak byl den 23. 12. 2010. Navrhovatel však do tohoto data námitky proti postupu zadavatele při otevírání obálek nepodal a své námitky doručil zadavateli až dne 18. 2. 2011.53.  Na základě výše uvedeného Úřad uvádí, že námitky týkající postupu zadavatele při otevírání obálek, tedy námitky proti úkonu zadavatele ve smyslu ust. § 110 odst. 2 zákona, byly podány opožděně. Z tohoto důvodu navrhovatel není oprávněnou osobou pro podání návrhu, kterou je pouze osoba, jež by podala námitky proti postupu zadavatele řádně a včas, jak stanoví ust. § 110 odst. 7 zákona, a proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.Otisk úředního razítkaMgr. Kamil RudoleckýmístopředsedaObdrží:1.  Mgr. Matěj Vácha, Pelikán Krofta Kohoutek advokátní kancelář s.r.o., Tyršův dům, Újezd 450/40, 118 01 Praha 12.  AQUATEST a.s., Geologická 4, 152 00 Praha 53.  ARCADIS Geotechnika a.s., Geologická 988/4, 152 00 Praha 54.  GEOMIN družstvo, Znojemská 78, 586 56 Jihlava5.  INTERPROJEKT ODPADY, s.r.o., Helen Malířové 11/282, 160 00 Praha 66.  VÝZKUMNÝ ÚSTAV VODOHOSPODÁŘSKÝ T.G.MASARYKA, Podbabská 30/2582, 160 00 Praha 67.  Ochrana podzemních vod, s.r.o., Bělohorská 264/31, 169 00 Praha 68.  Geo Vision s.r.o., Chodovická 472/4, 193 00 Praha 99.  Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Týn 1049/3, 110 00 Praha 1Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/9012
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.