Č. j.: ÚOHS-R198/2011/VZ-16077/2011/310/JSlV Brně dne: 13. října 2011Ve správním řízení o rozkladu ze dne 24. 8. 2011 podaném zadavatelem –·  společností ČEPS, a. s., IČ 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha, za niž jednají Ing. Vladimír Tošovský, předseda představenstva, a Ing. Petr Zeman, místopředseda představenstva, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 12. 7. 2011 společností  Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha, za niž jedná na základě pověření z téhož dne Mgr. Romana Derková, zaměstnankyně společnosti, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S198/2011/VZ-11249/2011/510/KČe ze dne 9. 8. 2011 ve věci přezkoumání úkonů shora označeného zadavatele učiněných v zadávacím řízení na realizaci veřejné zakázky s názvem „TR LÍSKOVEC - Lískovec I, stavebně – montážní práce“, zadávané v jednacím řízení s uveřejněním podle § 29 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 17. 1. 2011 pod ev.č. VZ 60055168 (ve znění opravy ze dne  18. 2. 2011), a v Úředním věstníku EU pod zn. 2011/S12-018826 dne 19. 1. 2011 (ve znění opravy ze dne  19. 2. 2011), jehož dalším účastníkem je navrhovatel – sdružení ·  společnosti FABRICOM CZ a. s., IČ 26121603, se sídlem Lhotecká 793, 143 00 Praha, za niž jedná Paul Oscar Goedertier, předseda představenstva, a ·  společnosti FABRICOM N.V./S.A., zapsaná v obchodním rejstříku obchodního soudu v Bruselu pod číslem 0425.702.910, se sídlem rue Gatti de Gamond 254, B-1180 Brusel, Belgie, kterou zastupuje Luc De Winter, generální ředitel,které na základě smlouvy o konsorciu uzavřené dne 8. 2. 2011 podaly společně žádost o účast v zadávacím řízení, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 20. 6. 2011 společností FABRICOM CZ a. s., IČ 26121603, se sídlem Lhotecká 793, 143 00 Praha, za niž jedná Paul Oscar Goedertier, předseda představenstva,jsem podle § 90 odst. 4 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 152 odst. 4 téhož zákona, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S198/2011/VZ-11249/2011/510/KČe ze dne 9. 8. 2011r u š í ma správní řízení z a s t a v u j i.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Zadavatel – společnost ČEPS, a. s., IČ 25702556, se sídlem Elektrárenská 774/2, 101 52 Praha (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle § 26 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) v informačním systému o veřejných zakázkách dne dne 17. 1. 2011 pod ev.č. VZ 60055168 (ve znění opravy ze dne  18. 2. 2011), a v Úředním věstníku EU pod zn. 2011/S12-018826 dne 19. 1. 2011 (ve znění opravy ze dne  19. 2. 2011) oznámení o zahájení jednacího řízení s uveřejněním podle § 29 zákona na realizaci veřejné zakázky s názvem „TR LÍSKOVEC - Lískovec I, stavebně – montážní práce“ (dále jen „veřejná zakázka“). [1]1.  Úřad jako orgán příslušný podle § 112 zákona k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek obdržel dne 30. 5. 2011 návrh obchodní společností FABRICOM CZ, a. s., IČ 26121603, se sídlem Lhotecká 793, 143 00 Praha, a FABRICOM N.V./S.A., zapsané v obchodním rejstříku obchodního soudu v Bruselu pod číslem 0425.702.910, se sídlem Rue Gatti de Gamond 254, B-1180 Brusel, Belgie, které na základě smlouvy o konsorciu uzavřené dne 8. 2. 2011 podali společně žádost o účast v zadávacím řízení (dále jen „navrhovatel“), na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v uvedené veřejné zakázce, neboť jeho námitkám proti rozhodnutí o vyloučení ze zadávacího řízení nebylo ze strany zadavatele vyhověno. Ke dni 30. 5. 2011 tedy Úřad oznámil zahájení správního řízení podle § 113 zákona, za jehož účastníky označil zadavatele a navrhovatele.II.  Napadené rozhodnutí 2.  Dne 9. 8. 2011 vydal Úřad rozhodnutí č. j. ÚOHS-S198/2011/VZ-11249/2011/510/KČe (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 64 odst. 5 v návaznosti na § 6 zákona tím, že požadavky na splnění kvalifikace stanovil takovým způsobem, že neumožnil prokázat dodavateli splnění kvalifikace v chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele, a dále postup stanovený v § 63 odst. 4 zákona tím, že nevymezil rozsah informací a dokladů v rámci požadované kvalifikace s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, za což jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele Úřad zrušil zadávací řízení na předmětnou veřejnou zakázku (výrok I. napadeného rozhodnutí). Současně Úřad zadavateli ve smyslu § 119 odst. 2 zákona a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) uložil povinnost uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (výrok II. napadeného rozhodnutí).3.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad po odkazu na ust. § 6, § 51 odst. 7, § 54, § 56 a § 63 odst. 1 zákona k odůvodnění výroku rozhodnutí uvedl, že předmětem veřejné zakázky je podle zadávací dokumentace kompletní provedení  stavby  "TR LÍSKOVEC - Lískovec I, stavebně - montážní práce"  podle projektové dokumentace zpracované firmou Elektrovod Holding, a.s., Brno, v rozsahu v  této projektové dokumentaci specifikovaných provozních souborů a stavebních objektů. Tedy realizace stavební a technologické části předmětné stavby.  Jak vyplývá z § 158 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), odborné vedení provádění stavby náleží mezi vybrané činnosti ve výstavbě, které mohou vykonávat pouze fyzické osoby, které získaly oprávnění k jejich výkonu podle zvláštního právního předpisu. Tímto předpisem je v této souvislosti zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o autorizaci“). Příslušným oprávněním k vybrané činnosti ve výstavbě podle § 2 odst. 1 a 2 zákona o autorizaci je autorizace v příslušném oboru, kterou podle § 7 zákona o autorizaci uděluje Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „autorizace“ a „ČKAIT“). Podle § 30a odst. 1 zákona o autorizaci mohou vybrané činnosti ve výstavbě v ČR vykonávat i osoby uvedené v § 7 odst. 1 písm. b) zákona o autorizaci (těmi jsou mj. i státní příslušníci členských států EU), které získaly potřebnou kvalifikaci k vybrané činnosti v jiném členském státě, a to za podmínek, uvedených v části šesté autorizačního zákona. Podle § 160 odst. 1 stavebního zákona stavbu jako zhotovitel může provádět jen stavební podnikatel, který při její realizaci zabezpečí odborné vedení provádění stavby stavbyvedoucím. Dále je povinen zabezpečit, aby práce na stavbě, k jejichž provádění je předepsáno zvláštní oprávnění, vykonávaly jen osoby, které jsou držiteli takového oprávnění. 4.  Z citovaných ustanovení stavebního zákona a zákona o autorizaci je dle Úřadu ve vztahu k šetřené veřejné zakázce zřejmé, že pro její realizaci je mj. nezbytné, aby dodavatel zajistil odborné vedení stavby, které jako vybranou činnost ve výstavbě, mohou vykonávat pouze fyzické osoby, autorizované v příslušném oboru (dále jen „autorizované osoby“). Vzhledem k tomu, že předmětem plnění je realizace stavební a technologické části stavby, jedná se o autorizace v oboru Pozemní stavby a v oboru Technologická zařízení staveb, jde tedy o odbornou způsobilost nezbytnou pro plnění veřejné zakázky podle zvláštního právního předpisu, kterým je v šetřeném případě stavební zákon a zákon o autorizaci, přičemž odborná způsobilost osoby, jejímž prostřednictvím dodavatel tuto odbornou způsobilost zabezpečuje, je v uvedeném smyslu doložena Osvědčením o autorizaci v příslušném oboru. Pokud tedy zadavatel k prokázání splnění kvalifikačních předpokladů v šetřeném případě požadoval doložení Osvědčení o autorizaci v oboru Pozemní stavby a Osvědčení o autorizaci v oboru Technologická zařízení staveb, je zřejmé, že je tento požadavek odůvodněn předmětem veřejné zakázky. Jak vyplývá z ustanovení § 63 odst. 1 zákona je sektorový zadavatel oprávněn stanovit jakékoliv objektivní požadavky, které umožňují objektivní posouzení kvalifikace dodavatele. Podle odst. 4 téhož ustanovení zákona však musí vymezit rozsah informací a dokladů v rámci požadované kvalifikace s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky. Současně také podle § 64 odst. 5 zákona platí, že pokud dodavatel není schopen v plném rozsahu prokázat splnění požadované kvalifikace, týkající se požadavků na ekonomickou, finanční nebo technickou způsobilost, popřípadě týkající se oprávnění k podnikání, členství v profesní samosprávné komoře či jiné profesní organizaci nebo odborné způsobilosti, je oprávněn splnění této kvalifikace v chybějícím rozsahu prokázat prostřednictvím subdodavatele.5.  Zadavatel v šetřeném případě svůj požadavek na prokázání „technických kvalifikačních předpokladů, předložením seznamu zaměstnanců (vedoucí zakázky, vedoucí útvaru řízení kvality prací, vedoucí pracovního týmu), kteří se budou podílet na realizaci zakázky“, tedy osob garantujících odborné vedení provádění stavby, váže a podmiňuje tím, že tyto odborně způsobilé (autorizované) osoby musí být zaměstnancem dodavatele, k tomu viz „…dodavatel předloží seznam zaměstnanců (vedoucí zakázky, vedoucí útvaru řízení kvality prací, vedoucí pracovního týmu),“ musí mít zkušenosti s prováděním referenčních akcí, kterými dodavatel prokazuje splnění další části kvalifikace, k tomu viz „…ze seznamu zaměstnanců musí jednoznačně vyplývat, že tyto osoby mají zkušenosti s prováděním referenční akcí dle bodu 4.1 a 4.2. Kvalifikační dokumentace“, navíc zadavatel autorizaci vyžaduje i u vedoucího útvaru řízení kvality prací, tedy u osoby odpovědné za činnost, která nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, jejichž výkon je podmíněn autorizací v příslušném oboru.6.  Takto vymezenými požadavky na prokázání splnění kvalifikace zadavatel zcela vyloučil, aby dodavatel, resp. potenciální zájemce, předmětnou část kvalifikace prokázal prostřednictvím subdodavatele, tak jak to výslovně dodavateli umožňuje ustanovení § 64 odst. 5 zákona, neboť příslušné autorizované osoby musí být dle požadavku zadavatele zaměstnancem dodavatele a současně musí mít zkušenosti s prováděním referenčních akcí, kterými dodavatel prokazuje splnění další části kvalifikace. Ve specifickém případě tak dodavatel nemusí být schopen předmětnou část kvalifikace prokázat ani vlastním zaměstnancem, který je sice autorizovanou a zkušenou osobou, ale nesplňuje podmínku zkušenosti s prováděním referenčních akcí dodavatele, například v případě nového zaměstnance dodavatele. Úřad v této souvislosti poukázal i na postavení navrhovatele, kdy účastník konsorcia  FABRICOM CZ výpisem ze seznamu kvalifikovaných dodavatelů prokázal odbornou způsobilost Osvědčením o autorizaci v oboru Technologická zařízení staveb u tří osob, jako autorizovaných inženýrů v daném oboru, a Osvědčením o autorizaci v oboru Pozemní stavby u jedné osoby, jako autorizovaného inženýra v daném oboru, ovšem bez požadované vazby na referenční akce. Na základě takto posouzené věci proto Úřad ve smyslu bodu I.1 výroku tohoto rozhodnutí konstatoval, že zadavatel nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 64 odst. 5 v návaznosti na § 6 zákona tím, že v zadávacích podmínkách požadavky na splnění „technických kvalifikačních předpokladů, předložením seznamu zaměstnanců, kteří se budou podílet na realizaci zakázky“ stanovil takovým způsobem, že neumožnil prokázat dodavateli splnění kvalifikace v  chybějícím rozsahu prostřednictvím subdodavatele, čímž současně bezdůvodně omezil možnost dodavatelů účastnit se zadávacího řízení, což lze považovat za skrytou formu nepřípustné diskriminace v zadávacím řízení. 7.  Co se týče autorizace vyžadované u vedoucího útvaru řízení kvality prací, Úřad uvedl, že se jedná o požadavek, který není odůvodněn předmětem veřejné zakázky, neboť nepatří mezi vybrané činnosti ve výstavbě, a zájemce pouze nutí k tomu, aby si zabezpečil další autorizovanou osobu k  činnostem, jejichž výkon není podmíněn autorizací v příslušném oboru. V těchto souvislostech Úřad poukázal i na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 87/2008-81 ze dne 9. 7. 2009, podle kterého musí zadavatel vždy pečlivě zvážit, jaké minimální kvalifikační požadavky jsou pro provedení veřejné zakázky nezbytné tak, aby nedošlo k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení; nastavení kvalifikačních předpokladů, které nemají vazbu na předmět a rozsah zadávané veřejné zakázky a znemožní účast některých dodavatelů, je skrytou formu diskriminace. Na základě takto posouzené věci Úřad ve smyslu výroku I. napadeného rozhodnutí konstatoval, že zadavatel rovněž nedodržel postup pro zadání veřejné zakázky stanovený v § 63 odst. 4 zákona, neboť nevymezil rozsah informací a dokladů v rámci požadované kvalifikace s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu veřejné zakázky, když požadoval odbornou způsobilost (autorizaci) osoby k výkonu činnosti, pro které není tato odborná způsobilost příslušnými předpisy, tj. ani autorizačním ani  stavebním zákonem, vyžadována. Oběma uvedenými postupy zadavatele došlo dle Úřadu k bezdůvodnému omezení možnosti dodavatelů účastnit se zadávacího řízení. Za této situace proto nelze vyloučit podstatně širší okruh zájemců, kteří by podali žádost o účast v jednacím řízení, pokud by zadavatel požadavky na kvalifikaci dodavatele stanovil v souladu se zákonem, a tím i širší spektrum subjektů pro výběr ze zájemců při omezování jejich počtu podle stanovených kritérií. Z uvedených důvodů tedy mohl postup zadavatele podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Vycházejíce z  uvedených skutečností a závěrů Úřad konstatoval, že zadavatel v zadávacím řízení pochybil již při stanovení zadávacích podmínek, konkrétně při stanovení požadavků na prokázání splnění kvalifikace specifikovaných pod bodem 26. odůvodnění, přičemž zjištěné skutečnosti mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Uvedenou situaci nebylo dle Úřadu možné napravit jiným způsobem, než uložením nápravného opatření ve smyslu § 118 odst. 1 zákona, spočívajícím ve zrušení zadávacího řízení.  III.  Námitky rozkladu8.  Proti napadenému rozhodnutí obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne 24. 8. 2011 rozklad zadavatele, ve kterém zadavatel uvádí, že v předmětném správním řízení Úřad podstatným způsobem porušil předpisy upravující řízení před správním úřadem, neboť zadavateli neumožnil seznámit se v plném rozsahu s podklady pro vydání rozhodnutí a jeho rozhodnutí bylo vydáno v rozporu se zásadou předvídatelnosti a součinnosti s účastníky a dále, že Úřad před vydáním napadeného rozhodnutí zadavatele neseznámil s podklady pro vydání rozhodnutí, jak to ukládá § 36 odst. 3 správního řádu. V této souvislosti zadavatel uvádí, že podle jeho názoru byl předmět řízení vymezen návrhem na zahájení řízení a argumentací v něm uvedenou navrhovateli, kteří se domáhali přezkoumání úkonu zadavatele, tj. vyloučení navrhovatelů ze zadávacího řízení pro nesplnění technických kvalifikačních předpokladů vyžadovaných zadavatelem, respektive oprávněnosti požadavku zadavatele na předložení autorizace ČKAIT a neakceptování čestného prohlášení předloženého navrhovatelem. Úřad však ve svém rozhodnutí z takto vymezeného rámce správního řízení zcela vybočil, když na jedné straně sice došel k závěru shodnému s argumentací zadavatele, že předložení čestného prohlášení navrhovatelem k prokázání technických kvalifikačních předpokladů nepostačovalo, přesto však uložil nápravné opatření ve zrušení zadávacího řízení, neboť nad rámec posuzování navrhovatelem vymezeného předmětu řízení, k němuž se zadavatel vyjadřoval, dospěl k závěru, že zadavatel v rozporu se zákonem vyloučil možnost uchazeče prokázat část kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele, a dále že požadavek zadavatele na autorizaci vedoucího útvaru řízení kvality nebyl stanoven s ohledem na druh, rozsah a složitost veřejné zakázky.9.  Zadavatel se domnívá, že takto vymezené důvody pro uložení nápravného opatření jsou zcela odlišné od námitek a argumentů uplatněných navrhovateli v návrhu, a proto jsou pro zadavatele překvapivé. V důsledku odchýlení se od předmětu správního řízení nebyla zadavateli poskytnuta příležitost, aby se k těmto zjištěním a důvodům v řízení před Úřadem vyjádřil. Toto pochybení Úřadu nemůže být zhojeno ani tím, že zadavatel má možnost uplatnit své vyjádření k těmto překvapivým důvodům rozhodnutí Úřadu v rámci rozkladu, neboť takový výklad by odporoval zásadě dvojinstančnosti řízení. Jedinou možností, jak vadu zhojit, je proto zrušení napadeného rozhodnutí Úřadu v řízení o rozkladu a vrácení věci k dalšímu řízení. 10.  Zadavatel dále považuje za chybné a nezákonné i věcné závěry vyslovené Úřadem v napadeném rozhodnutí, kterými Úřad odůvodnil uložení opatření k nápravě. Zadavatel především poukazuje na to, že navrhovatel nemínil prokázat technické kvalifikační předpoklady prostřednictvím subdodavatele a zadavatel mu v tom nijak nebránil. Závěr Úřadu o tom, že zadavatel v rozporu se zákonem vyloučil možnost prokázat technické kvalifikační předpoklady prostřednictvím subdodavatele, je zcela nepodloženou chybnou interpretací formulací uvedených v zadávací dokumentaci. Je přitom zřejmé, že požadavky zadavatele na prokázání kvalifikačních předpokladů by se přiměřeným způsobem aplikovaly i na případy, kdy by uchazeč prokazoval kvalifikaci prostřednictvím subdodavatele; v takovém případě by bylo nutno doložit příslušnou autorizaci zaměstnanců subdodavatele, kteří mají zkušenost s prováděním referenčních akcí. Úřad se navíc nijak nevypořádal s tvrzením zadavatele, dle kterého zadavatel ve výkladu kvalifikační dokumentace připouštěl u fyzických osob i prokázání jiných „obdobných" referenčních zakázek. Právě tato formulace otevírala dodavatelům možnost prokázání kvalifikačních předpokladů prostřednictvím subdodavatele v souladu se zákonem. Zadavatel poukazuje i na to, že neobdržel žádný dotaz či námitku proti tomuto bodu kvalifikační dokumentace, takže se mohl oprávněně domnívat, že výklad je srozumitelný, a že nepůsobí v praxi diskriminačně. Zadavatel rovněž nesouhlasí se závěrem Úřadu, že požadavek na autorizaci vedoucího útvaru řízení kvality prací je neodůvodněný, protože takový požadavek podle názoru Úřadu nevyplývá ani ze stavebního zákona ani ze zákona o autorizaci. Zadavatel poukazuje na § 18 písm. j) zákona o autorizaci a je toho názoru, že činnost vedoucího útvaru řízení kvality prací obsahově odpovídá provádění technického dozoru nad realizací stavby. Pro takovou činnost zákon o autorizaci vyžaduje autorizaci. Požadavek zadavatele na prokázání technických kvalifikačních předpokladů předložením autorizace této osoby odpovědné za realizaci veřejné zakázky je proto v souladu s druhem, rozsahem a složitostí veřejné zakázky.11.  S ohledem na všechny uváděné skutečnosti zadavatel navrhuje, aby bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že návrh na přezkoumání úkonů zadavatele se podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření (když Úřad v odůvodnění rozhodnutí ve sporné věci vyloučení potvrdil postup zadavatele), eventuálně aby bylo pro podstatné procesní vady zrušeno a věc byla vrácena k dalšímu řízeníIV.  Řízení o rozkladu12.  Správní orgán prvního stupně určil usnesením č. j. ÚOHS-S198/2011/VZ-13524/2011/510/KČe ze dne 29. 8. 2011 navrhovateli lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu. 13.  Dne 2. 9. 2011 Úřad obdržel vyjádření navrhovatele, v němž navrhovatel setrvává na svých stanoviscích uvedených v návrhu na zahájení správního řízení a dále v jeho průběhu, a navrhuje, aby předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže rozklad zamítl.14.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. 15.  Dne 13. 9. 2011 obdržel Úřad od zadavatele podání, jehož obsahem je sdělení o zrušení předmětného zadávacího řízení. Přílohou je protokol o jednání hodnotící komise ze dne 8. 9. 2011, v jehož textu je obsaženo i rozhodnutí zadavatele o zrušení zadávacího řízení ze dne 9. 9. 2011. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je uvedeno, že zadávací řízení bylo zrušeno s odkazem na ust. § 84 odst. 2 písm. e) zákona, neboť v průběhu zadávacího řízení se vyskytly důvody hodné zvláštního zřetele, pro které nelze na zadavateli požadovat, aby v zadávacím řízení pokračoval. Důvody hodné zvláštního zřetele přitom zadavatel spatřuje ve skutečnosti, že vlivem průtahů v zadávacím řízení a ve správním řízení před Úřadem nelze veřejnou zakázku zahájit a realizovat v souladu s původním harmonogramem prací, neboť tento je úzce svázán s tzv. komplexně nastaveným vypínacím plánem v přenosové a distribuční soustavě, zohledňujícím harmonogramy realizace všech dotčených projektů, přičemž harmonogram prací nelze bez dalšího přizpůsobit pouhým posunem na časové ose. 16.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.17.  Jelikož před vydáním rozhodnutí ve správním řízení o rozkladu zadavatele (a tedy případným nabytím právní moci napadeného rozhodnutí) zadavatel sám přistoupil ke zrušení zadávacího řízení, představuje současný stav věci skutečnost, která odůvodňuje zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení.V.  K námitkám rozkladu 18.  Podle ust. § 152 odst. 4 správního řádu platí pro řízení o rozkladu ustanovení o odvolání, nevylučuje-li to povaha věci. Na základě ust. § 90 odst. 4 platí, že pokud odvolací správní orgán zjistí, že nastala skutečnost, která odůvodňuje zastavení řízení, bez dalšího zruší napadené rozhodnutí a řízení zastaví, ledaže jiné rozhodnutí o odvolání může mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků. Zde je potom na místě logický odkaz na ust. § 66 odst. 1, kde jsou taxativně uvedeny zákonné důvody pro zastavení správního řízení, přičemž písm. g) tohoto ustanovení hovoří o bezpředmětnosti podané žádosti, resp. návrhu.19.  Po projednání případu za stávajícího skutkového stavu konstatuji, že došlo-li ze strany zadavatele ke zrušení zadávacího řízení, přičemž důvodnost takového kroku považuji po jeho přezkoumání z hlediska zákonných požadavků za akceptovatelnou, mám za splněnou i druhou podmínku předvídanou ust. § 90 odst. 4, neboť nelze v daném případě hovořit o tom, že zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení řízení by mohlo mít význam pro náhradu škody nebo pro právní nástupce účastníků, když i sám navrhovatel jako iniciátor správního řízení a jeho jediný další účastník se ve své rozkladové argumentaci domáhal potvrzení napadeného rozhodnutí a tedy zrušení zadávacího řízení. Úkonem zadavatele došlo ke zrušení celého zadávacího řízení, předmět vedení správního řízení tedy odpadl a návrh navrhovatele se stal bezpředmětným, neboť již není více o čem jednat. Na základě shora uvedených skutečností jsem dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí musí být zrušeno a správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele je třeba zastavit. VI.  Závěr20.  Po zvážení všech aspektů dané věci jsem dospěl k závěru, že nastaly důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí a zastavení správního řízení podle ust. § 90 odst. 4 správního řádu.21.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem shledal důvody, pro které bylo nutno napadené rozhodnutí zrušit a správní řízení zastavit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.P o u č e n íProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Havel, Holásek & Partners s. r. o., advokátní kancelář, Týn 1049/3, 110 00 Praha2.  FABRICOM CZ, a. s., Lhotecká 793, 143 00 PrahaVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Pozn.: pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „orgán dohledu“) nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.