Č. j.: ÚOHS-S135/2011/VZ-8351/2011/530/RNiV Brně dne: 14. října 2011Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb.,  o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 14.4.2011 na návrh z téhož dne, jehož účastníky jsou·  zadavatel – Česká republika – Úřad práce v Olomouci, IČ: 00576166, se sídlem Vejdovského 988/4, 779 00 Olomouc, jejímž jménem jedná Ing. Jiří Šabata, ředitel Úřadu práce Olomouc,·  navrhovatel – PMVIA s.r.o., IČ: 27673189, se sídlem Průmyslová 591, 682 01 Vyškov, za niž jedná Ing. Marie Koutná, jednatelka,·  vybraný uchazeč částí 16 a 20 veřejné zakázky – ONYX engineering, spol. s r.o., IČ: 64615341, se sídlem Pavelkova 598/11, 779 00 Olomouc-Holice, za niž jedná Mgr. Bohuslav Coufal, jednatel,·  vybraný uchazeč části 21 veřejné zakázky – Institut aplikované psychologie – IAP, s.r.o.,  IČ: 27592863, se sídlem Sudoměřská 1135/50, 130 00 Praha 3 – Žižkov, za niž jedná Mgr. Leona Vysloužilová, jednatelka,ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezeného obsahem návrhu ve veřejné zakázce „Rekvalifikace a poradenské činnosti na období I/2011 – III/2012 – Úřad práce v Olomouci“ zadávané formou otevřeného řízení, jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 15.11.2010, s opravou uveřejněnou tamtéž dne 6.12.2010 pod ev. č. 60052876 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17.11.2010 pod evidenčním číslem 2010/S 223-341652,rozhodl takto:I.Návrh společnosti PMVIA s.r.o., IČ: 27673189, se sídlem Průmyslová 591, 682 01 Vyškov, ze dne 14.4.2011 se v části, která se týká námitek proti zprávě o posouzení a hodnocení nabídek částí 2 a 16 veřejné zakázky ze dne 28.3.2011, a v části, která se vztahuje k postupu zadavatele – Česká republika – Úřad práce v Olomouci, IČ: 00576166, se sídlem Vejdovského 988/4, 779 00 Olomouc – v části 21 veřejné zakázky při výzvě uchazečů o písemné objasnění údajů v nabídce a při stanovení technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.II.Návrh společnosti – PMVIA s.r.o., IČ: 27673189, se sídlem Průmyslová 591, 682 01 Vyškov – se ve zbývajících částech návrhu podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zamítá, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odst. 1 nebo 2 tohoto ustanovení citovaného zákona.III.Zadavatel – Česká republika – Úřad práce v Olomouci, IČ: 00576166, se sídlem Vejdovského 988/4, 779 00 Olomouc – se při zadávání veřejné zakázky dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že při vyřizování námitek uchazeče PMVIA s.r.o., IČ: 27673189, se sídlem Průmyslová 591, 682 01 Vyškov, ze dne 23.3.2011, které se vztahovaly k části 21 veřejné zakázky, postupoval v rozporu s § 111 citovaného zákona. IV.Za spáchání správního deliktu uvedeného ve výroku III. se zadavateli Česká republika – Úřad práce v Olomouci, IČ: 00576166, se sídlem Vejdovského 988/4, 779 00 Olomouc, ukládá podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů pokuta ve výši 30.000,- Kč (třicet tisíc korun českých)Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu Brno.Odůvodnění1.  Zadavatel – Česká republika – Úřad práce v Olomouci, IČ: 00576166, se sídlem Vejdovského 988/4, 779 00 Olomouc, jejímž jménem jedná Ing. Jiří Šabata, ředitel Úřadu práce Olomouc (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 15.11.2010, s opravou uveřejněnou tamtéž dne 6.12.2010 pod ev. č. 60052876 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17.11.2010 pod evidenčním číslem 2010/S 223-341652 oznámení otevřeného řízení za účelem zadání veřejné zakázky „Rekvalifikace a poradenské činnosti na období I/2011 – III/2012 – Úřad práce v Olomouci“ (dále jen „veřejná zakázka“).2.  Veřejnou zakázku zadavatel v souladu s § 98 zákona rozdělil na 21 částí, přičemž předmětem částí 1 – 15 veřejné zakázky jsou rekvalifikace dle § 108 - § 110 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále jen „zákon o zaměstnanosti“) a předmětem částí 16 – 21 veřejné zakázky je poradenská činnost dle § 105 zákona o zaměstnanosti. Zadavatel v zadávací dokumentaci umožnil uchazečům podat nabídky do libovolného počtu částí veřejné zakázky. 3.  Navrhovatel – PMVIA s.r.o., IČ: 27673189, se sídlem Průmyslová 591, 682 01 Vyškov, za niž jedná Ing. Marie Koutná, jednatelka (dále jen „navrhovatel“) – podal nabídky v následujících částech veřejné zakázky:  o  část 13 – Obsluha / operátor CNC strojů,o  část 16 – Krátkodobé skupinové poradenství,o  část 20 – Rozvoj dovedností hledat zaměstnání,o  část 21 – Skupinová poradenská činnost pro „ohrožené“ – tzv. motivační kurz.4.  Jako základní hodnotící kritérium pro části 13, 16, 20 a 21 veřejné zakázky zadavatel v příloze B – Informace o částech zakázky stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria zadavatel u částí 13 a 16 veřejné zakázky v bodu 10 zadávací dokumentace stanovil:o  Výše nabídkové ceny v Kč – váha 70%,o  Kvalita metodiky výuky – váha 30%.Jako dílčí hodnotící kritéria zadavatel u částí 20 a 21 veřejné zakázky zadavatel v bodu 10 zadávací dokumentace stanovil:o  Výše nabídkové ceny v Kč – váha 70%,o  Kvalita použité metodiky – váha 30%.5.  Z protokolu o jednání komise pro otevírání obálek ze dne 18.1.2011 vyplývá, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel v částech 13, 16, 20 a 21 veřejné zakázky níže uvedený počet nabídek, které vyhověly kontrole úplnosti dle § 71 odst. 8 zákona:o  část 13 – 2 nabídky,o  část 16 – 4 nabídky,o  část 20 – 7 nabídek,o  část 21 – 8 nabídek.6.  Dopisem ze dne 25.3.2011 podal navrhovatel zadavateli námitky proti domnělému porušení zákona úkony zadavatele v zadávacím řízení. Zadavatel obdržel uvedené námitky téhož dne a po přezkoumání jejich oprávněnosti jim nevyhověl, což oznámil navrhovateli rozhodnutím ze dne 30.3.2011, které navrhovatel obdržel dne 6.4.2011. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) dopisem ze dne 14.4.2011 návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.Obsah návrhu7.  V podaném návrhu ze dne 14.4.2011 navrhovatel uvádí, že zadavatel nepostupoval v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 98 odst. 4 zákona, neboť nepostupoval v případě každé jednotlivé části veřejné zakázky tak, jako by se jednalo o samostatná zadávací řízení. Navrhovatel poukazuje na znění § 98 odst. 4 zákona, v němž je mimo jiné stanoveno, že je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Navrhovatel za příklad porušení tohoto ustanovení zákona považuje například skutečnost, že zadavatelem byla vyhotovena jediná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pro všechny části veřejné zakázky a uchazečům bylo tedy umožněno nahlédnout do této zprávy mnohdy se značným časovým deficitem od obdržení oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, což mohlo mít mimo jiné vliv na přípravu námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. 8.  K uvedenému navrhovatel uvádí, že oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2.3.2011 v případě části 16 veřejné zakázky obdržel dne 4.3.2011, přičemž zpráva o posouzení a hodnocení nabídek byla vyhotovena až 11.3.2011. Na jeho písemnou žádost o umožnění nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 8.3.2011 mu bylo dne 9.3.2011 telefonicky sděleno, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek bude moci nahlédnout až dne 15.3.2011. Na jeho opakovanou písemnou žádost ze dne 10.3.2011 mu bylo dne  11.3.2011 umožněno nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, tedy v den jejího pořízení a sedmý den po obdržení oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. V rozhodnutí o námitkách zadavatel uvedl, že postup podle ustanovení § 98 odst. 4 zákona považuje v tomto případě za neadekvátní administrativní zatěžování, které by vedlo k nepřehlednosti, což dle navrhovatele nelze akceptovat. Dne 12.4.2011 bylo navrhovateli umožněno nahlédnout do další zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 a 16 veřejné zakázky, která byla vyhotovena dne 28.3.2011. Dle názoru navrhovatele zadavatel tím, že umožnil nahlédnout do této zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, jež obsahovala či měla obsahovat údaje uvedené v § 80 odst. 1 zákona, a pořídit si z ní výpisy nebo její kopie uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení pouze v některé části veřejné zakázky, tj. uchazečům, jejichž nabídky nebyly předmětem hodnocení ve všech částech veřejné zakázky, postupoval zadavatel v rozporu s ustanovením § 80 odst. 3 zákona. Postup zadavatele by mohl mít za důsledek hrozbu či vznik újmy na právech navrhovatele či právech jiných uchazečů, neboť zadavatel umožnil nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a pořídit si z ní výpisy či kopie širšímu okruhu osob než je stanoveno v § 80 odst. 3 zákona. Zadavatel tak dle navrhovatele postupoval v rozporu se zákonem.9.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, jež byla navrhovateli dne 11.3.2011 předložena, měla dle jeho tvrzení značný nedostatek, neboť v ní chyběly strany 7 a 13. Na tento nedostatek byla na místě upozorněna osoba, která mu umožnila do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si její kopii. Tato osoba však nebyla schopna tento nedostatek vysvětlit, pouze uvedla, že tyto listy skutečně v současné chvíli nemá k dispozici, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek byla vyhotovena v časovém stresu a opravená úplná verze může být k dispozici až 15.3.2011. Navrhovatel nechápe domněnku zadavatele, kterou uvádí v rozhodnutí o námitkách, tj. že není možné, aby navrhovatel obdržel neúplnou kopii zprávy o posouzení a hodnocení nabídek či dokonce, že by chyběly konkrétní výše uvedené listy, v tom případě by, jak se zadavatel domnívá, pravděpodobně zprávu o posouzení a hodnocení nabídek nepodepisoval a nestvrdil tak převzetí její kopie. Zákon nijak neupravuje postup uchazeče při zjištění takového nedostatku zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Navrhovatel si z časových důvodů, zbývalo mu již pouze 8 dnů na přípravu formulace a doručení námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, nemohl dovolit déle čekat a do předložené zprávy nenahlédnout či nepořídit si z ní kopie, neboť do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlížel v pátek 11.3.2011 a znovu by do ní dle výše uvedeného mohl nahlédnout nejdříve až v úterý 15.3.2011, což by zkrátilo dobu pro přípravu jeho námitek.10.  Dle navrhovatele zadavatel nepostupoval v zadávacím řízení v souladu s ustanovením § 74 odst. 3 zákona, neboť ustanovil hodnotící komisi, která neměla nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, přičemž v daném případě byl tento požadavek odůvodněn předmětem veřejné zakázky. Z rozhodnutí o námitkách dle navrhovatele vyplývá, že s tímto požadavkem tj., že by hodnotící komise měla mít nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, je zadavatel srozuměn.11.  Navrhovatel je přesvědčen, že v případě části 16 veřejné zakázky, kde byla druhým dílčím hodnotícím kritériem Kvalita metodiky výuky s významnou váhou 30%, hodnotící komise v daném složení (Monika Gloserová – vedoucí odboru trhu práce, Marie Polášková – personalistka, Ivan Knotek – informatik, Radek Havran – právník, Jana Čuhlová – vedoucí odboru speciálního poradenství, Libuše Ježáková – sekretářka ředitele) nebyla schopna objektivně a odborně nabídky ve vztahu k tomuto dílčímu hodnotícímu kritériu hodnotit. Dle navrhovatele byl pouze jeden člen hodnotící komise – Mgr. Čuhlová – na základě své odbornosti schopen posuzovat a hodnotit vhodnost některých předložených metodik z hlediska poradenství. Ani tento člen hodnotící komise však nemůže mít a jistě nemá příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu všech částí veřejné zakázky, např. rekvalifikace. 12.  Neodbornost složení hodnotící komise ve vztahu k předmětu veřejné zakázky je dle navrhovatele zarážející zejména z toho důvodu, že zadavatel disponuje zaměstnanci, kteří přímo kontrolují a dozorují dodržování metodik a postupů, dodržování obsahů akreditací a další podmínky vztahující se k předmětu veřejné zakázky a provádí také faktickou kontrolu u dodavatelů. Tyto osoby mají dle názoru navrhovatele vyšší odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky než kterýkoli z navrhovatelem uvedených členů hodnotící komise, přičemž žádná z těchto osob nebyla zadavatelem do hodnotící komise jmenována. 13.  V souvislosti s nedostatečnou odborností hodnotící komise ve vztahu k předmětu veřejné zakázky poukazuje navrhovatel na fakt, že v části 21 veřejné zakázky byla hodnocena metodika psychoterapeutických výcviků a hodnocení se neúčastnil žádný psycholog, přestože jím zadavatel disponuje. 14.  Navrhovatel se rovněž domnívá, že členka hodnotící komise Mgr. Čuhlová by mohla být vůči němu podjatá. Možnou podjatost spatřuje v tom, že Mgr. Čuhlová měla v minulosti při plnění jedné z veřejných zakázek pro Úřad práce v Olomouci určité spory týkající se neplnění smluvních povinností ze strany objednatele, tj. Úřadu práce v Olomouci, které jsou stále v řešení. Navrhovatel poznamenává, že zadavatel se ve svém rozhodnutí o námitkách k jeho domněnce o podjatosti Mgr. Čuhlové vůbec nevyjádřil, nepřezkoumal tedy podané námitky v plném rozsahu a nepostupoval tak v souladu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona.15.  Navrhovatel dále namítá, že zdůvodnění hodnocení subjektivních dílčích hodnotících kritérií, jež je obsaženo ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, je příliš vágní a bez jakékoli vypovídací hodnoty. V uvedeném zdůvodnění nejsou dle navrhovatele uvedeny žádné relevantní skutečnosti, které by vypovídaly o bodovém hodnocení jednotlivých nabídek v případě subjektivně hodnocených dílčích hodnotících kritérií a jejich subkritérií. U jednotlivých nabídek tak chybí jakékoli zdůvodnění přidělených bodových hodnot. Precizní a podrobné zdůvodnění hodnocení subjektivně hodnocených dílčích hodnotících kritérií resp. jejich jednotlivých subkritérií mělo být učiněno také s ohledem na tu skutečnost, že v zadávacích podmínkách není stanoveno nic o váze či významu těchto subkritérií. V daném případě se dle názoru navrhovatele jedná o nedodržení zásady transparentnosti, tedy o postup neslučitelný s ustanovením § 6 zákona.16.  Navrhovatel je toho názoru, že zadavatel při hodnocení subjektivních dílčích hodnotících kritérií nepostupoval dle zákona a zadávacích podmínek, což dle navrhovatele uznal ve svém rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky pro část 16 veřejné zakázky ze dne 23.3.2011, v němž navrhovatelovu námitku shledal jako opodstatněnou, zrušil své rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 2.3.2011 a bylo provedeno nové hodnocení nabídek. V rámci něj pak nabídka navrhovatele při hodnocení druhého dílčího hodnotícího kritéria namísto původních 30 bodů obdržela bodů 100. V nové zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, kterou pořídila totožná hodnotící komise, opět chybí popis způsobu hodnocení s odůvodněním a popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, což je mimo jiné také v rozporu se zásadou transparentnosti uvedenou v § 6 zákona.  17.  Ke způsobu hodnocení subjektivního dílčího hodnotícího kritéria v části 16 veřejné zakázky navrhovatel uvádí, že hodnotící komise shledala u vítězné nabídky určité nedostatky, konkrétně nácvik pohovoru se zaměstnavatelem, a přidělila této nabídce v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria 95 bodů. Při novém hodnocení, jež se konalo po akceptaci námitek navrhovatele, stejná hodnotící komise tento nedostatek v nabídce vítězného uchazeče neshledala a přidělila jí v rámci druhého dílčího hodnotícího kritéria plných 100 bodů. Požadavek nácviku pohovoru se zaměstnavatelem byl přitom požadován v části 20 veřejné zakázky.18.  Navrhovatel dále upozorňuje na postup zadavatele, který je dle něj v rozporu s ustanovením § 60 odst. 2 zákona, neboť dle tohoto ustanovení byl zadavatel povinen bezodkladně oznámit dodavateli své rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení, což se dle navrhovatele v několika případech prokazatelně nestalo. Jako příklad uvádí navrhovatel rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v části 21 veřejné zakázky, které bylo vyhotoveno dne 11.2.2011 a oznámení o vyloučení ze dne 18.2.2011, které bylo navrhovateli doručeno dne 22.2.2011. Rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v části 20 veřejné zakázky bylo vyhotoveno dne 9.2.2011 a oznámení o vyloučení až dne 18.2.2011. Dle navrhovatele nelze akceptovat odpověď zadavatele, jež uvedl v rozhodnutí o námitkách, a to, že Mgr. Chlapčík byl z funkce ředitele odvolán ke dni 11.2.2011, přičemž po tomto dni existovala u zadavatele nejistota ohledně obsazení této funkce. Takové zdůvodnění pochybení ze strany zadavatele považuje navrhovatel za účelové, protože jak na rozhodnutí o vyloučení tak i na oznámení o vyloučení je jako osoba zastupující zadavatele uveden ředitel Mgr. Roman Chlapčík. Pokud by tato osoba nebyla po datu 11.2.2011 oprávněna zadavatele zastupovat, nebyla by na dokumentech datovaných ke dni 18.2.2011 uvedena jako osoba zastupující zadavatele. V případě, že tato osoba neměla k 18.2.2011 zadavatele zastupovat, měly by být dokumenty jí podepsané neplatné. 19.  Rovněž vyřízení námitek proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele z účasti v zadávacím řízení v části 21 veřejné zakázky považuje navrhovatel v rozporu se zákonem. Zadavatel obdržel výše uvedené námitky dne 8.3.2011, ale písemné rozhodnutí o obdržených námitkách vyhotovil a doručil až dne 23.3.2011, tj. patnáctý den po obdržení námitek, což navrhovateli znemožnilo podat návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu ve lhůtě podle § 114 odst. 4 zákona. Zadavatel se navíc nevypořádal se všemi podanými námitkami v plném rozsahu a postupoval tedy v rozporu s ustanovením § 111 odst. 1 zákona.20.  Navrhovatel dále poukazuje na skutečnost, že v případě části 21 veřejné zakázky zadavatel požadoval po uchazečích doložení potvrzení, které nemá žádnou oporu v legislativě a které dle zjištění navrhovatele vydává vítězný uchazeč, jež je dlouhodobým dodavatelem zadavatele. Dle navrhovatele tedy může existovat důvodné podezření, že toto potvrzení bylo požadováno nejen bez legislativní a jakékoli odborné, akreditační či metodické opory, ale pouze účelově. 21.  Z předložených protokolů o posouzení kvalifikace navrhovatel dne 12.4.2011 zjistil, že uchazeči ONYX engineering a Institut aplikované psychologie IAP byli vyzváni k písemnému objasnění předložených informací či dokladů a předložení dalších dodatečných informací či dokladů prokazujících splnění kvalifikace. Navrhovatel však ze strany zadavatele vyzván nebyl a byl bez dalšího z účasti v zadávacím řízení v části 21 veřejné zakázky vyloučen. Tento postup považuje navrhovatel za nerovný a diskriminační, tedy v rozporu s ustanovením § 6 zákona. Navrhovatel se domnívá, že jeho vyloučením z části 21 veřejné zakázky byl zásadně ovlivněn výběr nejvhodnější nabídky, protože byla vybrána nabídka s o 40% vyšší nabídkovou cenou.22.  Vzhledem k množství a závažnosti chybných úkonů zadavatele navrhovatel navrhuje použít k provedení důkazů veškerou dokumentaci o veřejné zakázce a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 zákona, ve smyslu ustanovení § 155 odst. 1 zákona. Rovněž navrhuje provést i jiné důkazy, které by mohly osvětlit výše uvedené skutečnosti, jako například výpovědi svědků či doložení odvolací listiny Mgr. Romana Chlapčíka z funkce ředitele či jmenovací listiny jeho nástupce.23.  Závěrem se navrhovatel domáhá zrušení zadávacího řízení předmětné veřejné zakázky, zejména částí 16 a 21 veřejné zakázky, neboť jiné vhodné opatření k nápravě již dle navrhovatele nelze přijmout. Navrhovatel rovněž konstatuje, že v důsledku domnělého porušení zákona mu hrozí finanční újma ve výši jím nabízených cen plnění. 24.  Navrhovatel současně navrhl, aby Úřad vydal ve smyslu § 117 odst. 1 zákona předběžné opatření, jímž by zadavateli zakázal uzavřít smlouvy v zadávacím řízení, zejména v částech 16 a 21 veřejné zakázky, až do okamžiku nabytí právní moci rozhodnutí v tomto správním řízení.Vyjádření zadavatele k návrhu25.  Vyjádření zadavatele k návrhu ze dne 21.4.2011 spolu s dokumentací o zadání veřejné zakázky obdržel Úřad dne 21.4.2011. K namítané skutečnosti týkající se zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zadavatel konstatoval, že trvá na svém vyjádření v rozhodnutí o námitkách ze dne 30.3.2011. Dle názoru zadavatele se výkladové stanovisko navrhovatele k ustanovení § 98 odst. 4 zákona dá jen velmi obtížně vztáhnout na konkrétní případ a to na ustanovení § 80 zákona, tedy zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel je přesvědčen, že zákon neobsahuje exaktní ustanovení o tom, že zadavatel je povinen vyhotovovat zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro každou část zakázky samostatně a tedy výše uvedené ustanovení § 98 odst. 4 zákona se pak týká např. rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, kde je potřebné a smysluplné vyhotovovat pro každou část zakázky samostatný dokument.26.  Dle zadavatele v § 80 odst. 3 zákon dále neuvádí, že zadavatel je povinen navrhovateli bezodkladně či neprodleně po oznámení o rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či rozhodnutí o vyloučení uchazeče umožnit uchazeči nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek či pořídit si výpisy, kopie či opisy. Zákon stanovuje lhůtu jednoznačně, a to do uzavření smlouvy. Proto jsou náznaky navrhovatele, že zadavatel pochybil, když na základě písemné žádosti ze dne 8.3.2011 o nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek stanovil termín na 15.3.2011 a potom na základě telefonické výzvy navrhovatele na 11.3.2011, nepodložené. Argumentace navrhovatele, že zadavatel neumožnil navrhovateli nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neprodleně po obdržení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, a tím mu způsobil újmu na právech pro přípravu námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, není zcela na místě, protože uchazeč má veškeré relevantní údaje pro přípravu námitek k dispozici již v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky či v oznámení o výběru nejvhodnější nabídky.27.  Zadavatel dále uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 a 16 byla vyhotovena na základě vyhovění námitkám uchazečů, mimo jiné i na základě vyhovění námitce navrhovatele v části 16 veřejné zakázky. Tato skutečnost je navrhovateli známa a dle zadavatele by se nad ní neměl pozastavovat.28.  K námitce navrhovatele týkající se postupu zadavatele v rozporu s ustanovením § 80 odst. 3 zákona, kdy umožnil nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek širšímu okruhu uchazečů, než uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, je dle názoru zadavatele neadekvátní. Zákon v předmětném ustanovení uvádí povinnost umožnit uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie či opisy. Nicméně nezakazuje nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ostatním uchazečům, tzn. uchazečům, kteří byli ze zadávacího řízení vyloučeni např. při nesplnění zadávacích podmínek, a tedy již nebyli hodnoceni. Zadavatel opětovně uvádí, že navrhovateli dne 11.3.2011 umožnil nahlédnout a pořídit si výpis, kopii nebo opis úplné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek prostřednictvím pověřené osoby dle § 151 odst. 1 zákona, což navrhovatel stvrdil svým podpisem.29.  Co se týká otázky odbornosti hodnotící komise, trvá zadavatel na svém názoru, že členové hodnotící komise splňují podmínku § 74 odst. 3 zákona, a to příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Všichni členové hodnotící komise jsou zaměstnanci zadavatele, kteří se při výkonu svého pracovního zařazení dostanou do styku s předmětem veřejné zakázky, tedy s rekvalifikačními kurzy nebo poradenskou činností, a to z různých stránek, například rozhodovací, realizační, právní či ekonomické. Dle zadavatele je třeba přihlédnout k pestrosti a různorodosti jednotlivých částí veřejné zakázky, na kterou zadavatel reagoval růzností profesní odbornosti jednotlivých členů komise. Pro úplnost zadavatel uvádí, že jednání hodnotící komise se zúčastnilo celkem 8 různých členů z celkového počtu 10 jmenovaných, dle rozhodnutí o jmenování komise ze dne 3.1.2011, a nelze tedy vycházet pouze z podpisů uvedených ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vyhotovené dne 11.3.2011, která neobsahuje např. podpis PhDr. Nečasové, psycholožky, která se předchozích jednání hodnotící komise zúčastnila, ale ke dni vyhotovení již byla na mateřské dovolené. Zadavatel při zvažování odbornosti přihlédl nejen k aktuální pracovní náplni členů komise, ale k jejich dalším úkolům, které vyplývají z interních předpisů zadavatele, dále k jejich minulému pracovnímu zařazení a k jejich vzdělání, tj. k jejich celkové kvalifikaci. Zadavatel uvádí jako příklad Mgr. Gloserovou, která má nejen vysokoškolské vzdělání pedagogického směru, ale na Úřadu práce v Olomouci po dobu nejméně 5 let poskytovala a garantovala individuální poradenství, skupinové poradenství včetně job clubů a poradenství pro uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením. Dále po dobu delší než 1 rok přímo řídila zaměstnance zodpovědné za realizaci agendy rekvalifikací. Mgr. Havran nepřichází dle zadavatele s předmětem veřejné zakázky do styku pouze jako právník, ale od roku 2008 je členem komise zadavatele pro výběr dodavatelů rekvalifikací a poradenských činností, kde se podílí na rozhodování o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. Obdobně lze dle zadavatele argumentovat i u dalších členů komise. 30.  K údajné podjatosti členky hodnotící komise Mgr. Čuhlové se zadavatel vyjádřil ve svém rozhodnutí o námitkách navrhovatele pro část 16 veřejné zakázky ze dne 23.3.2011 a na tomto vyjádření trvá. Zadavatel tedy námitky navrhovatele přezkoumal v plném rozsahu a v rozhodnutí o námitkách ze dne 30.3.2011 pouze nereagoval na již zodpovězené a vysvětlené skutečnosti z předchozích námitek navrhovatele. Zadavatel konstatuje, že nemá s navrhovatelem „určité spory týkající se neplnění smluvních povinností ze strany objednatele, tj. Úřadu práce v Olomouci, které jsou stále v řešení“. Všechny rámcové i dílčí smlouvy byly naplněny, a to včetně vyúčtování poskytnutých služeb dle faktur zaslaných navrhovatelem v souladu s těmito smlouvami. Faktury zaslané navrhovatelem dodatečně v rozporu se smluvně daným režimem fakturace i 2 roky zpětně za účastníky, kteří do poradenské činnosti nenastoupili, nebylo možné proplatit, protože to jednoznačně vylučují ustanovení rámcových smluv. Tyto faktury byly dne 30.3.2011 zadavatelem vráceny s vysvětlujícím dopisem.31.  K hodnocení subjektivně hodnocených dílčích hodnotících kritérií uvádí zadavatel následující. Zadavatel trvá na svém vyjádření v rozhodnutí o námitkách ze dne 30.3.2011 tedy, že zdůvodnění hodnocení dílčích hodnotících kritérií je zcela jednoznačné a dostačující. Zdůvodnění je vyjádřeno jak slovně, tak i bodově. Dle zadavatele hodnotící komise postupovala naprosto v souladu se zadávací dokumentací dle článku 10 Způsob hodnocení nabídek, což je doloženo samotnou zprávou o posouzení a hodnocení nabídek a vlastními přílohami. V části 16 zadavatel námitce navrhovatele vyhověl z důvodu, že mohlo dojít k nejednoznačnému výkladu článku 10 bodu 2 zadávací dokumentace ve vazbě na ustanovení přílohy č. 16 bodu 11 zadávací dokumentace, tedy nikoliv z důvodu, že by zadavatel uznal, že hodnotící komise hodnotila nabídky odlišně od stanoveného způsobu hodnocení dle zadávací dokumentace nebo že došlo k porušení zákona ze strany hodnotící komise. Ustanovení § 79 odst. 5 zákona se týká případu, kdy zadavatel zjistí, že hodnotící komise porušila zákon, což se v tomto případě, dle zadavatele nestalo. Zadavatel ustanovil nové jednání hodnotící komise z důvodu opětovného projednání namítaných skutečností navrhovatelem v námitce a možného dvojího výkladu, nikoliv tedy z důvodu, že zadavatel uznal, že hodnotící komise porušila zákon.  32.  Zadavatel k uvedenému dodává, že na opětovném jednání hodnotící komise došlo k novému hodnocení, kdy hodnotící komise přihlédla k argumentaci navrhovatele v předložených námitkách a změnila své hodnocení. Při prvním hodnocení navrhovatel dostal bodové srážky z důvodu absence některých činností při realizaci veřejné zakázky, které hodnotící komise pro realizaci předmětu plnění považovala za nezbytné. Na základě námitky navrhovatele, kdy ve své námitce uvedl, že tyto činnosti jsou v jeho nabídce obsaženy, ale pouze je neuvedl v nabídce v podobě metodiky pro dílčí část A části 16 veřejné zakázky, protože zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval pouze metodiku na dílčí část B části 16 veřejné zakázky, pak hodnotící komise změnila hodnocení na plný počet bodů k tomuto dílčímu kritériu hodnocení. 33.  Zadavatel následně při druhém hodnocení části 16 veřejné zakázky přidělil navrhovateli 100 bodů, a to pouze kvůli výše popsanému nejednoznačnému výkladu článku 10 bodu 2 zadávací dokumentace ve vazbě na ustanovení přílohy č. 16 bodu 11 zadávací dokumentace. Současně tak přistoupil na to, že pokud bude nabídka navrhovatele vybrána k realizaci, dílčí část A části 16 veřejné zakázky nebude probíhat podle metodiky obsažené v nabídce navrhovatele na straně 62, ale tuto metodiku bude nutné rozšířit o zodpovězení dotazů účastníků. To je dle zadavatele nutné nejen proto, že takový požadavek vznáší zadávací dokumentace, ale i s ohledem na § 105 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti, dle něhož se poradenství provádí za účelem zjišťování osobnostních a kvalifikačních předpokladů fyzických osob pro volbu povolání, pro zprostředkování vhodného zaměstnání. V poradenské činnosti dle dílčí části A části 16 veřejné zakázky lze toto zajistit pouze diskusí a odpověďmi na dotazy (viz příloha č. 16 body 8a a 9 zadávací dokumentace). Pokud by tato část poradenské činnosti neproběhla, nejednalo by se vůbec o poradenství podle § 105 odst. 1 písm. a) zákona o zaměstnanosti. Zadavatel by proto ve snaze přistupovat stejně ke všem podaným nabídkám považoval za nepřiměřenou tvrdost, pokud by nadále trval na snížení bodového hodnocení vítězné nabídky kvůli bodu „pohovor, první dojem, sebeprezentace, řeč těla, komunikační dovednosti, aktivní naslouchání, otázky personalistů“, v němž vzhledem k použitým metodám dojde k předvedení, napodobování a širšímu aplikování některých částí pohovoru se zaměstnavatelem, tj. fakticky k nácviku částí pohovoru se zaměstnavatelem, což zadavatel nepožadoval, protože časová dotace poradenské činnosti dle dílčí části A části 16 veřejné zakázky k tomu není dostatečná. Vzhledem k tomu, že vítězná nabídka zadavateli ve všech ostatních bodech vyhovovala, nabízelo se zde stejné řešení jako v případě nabídky stěžovatele, tj. úprava předložené metodiky dle zadávací dokumentace před zahájením realizace poradenské činnosti.34.  K termínu oznámení o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení zadavatel uvádí, že trvá jak na svém vyjádření v rozhodnutí o námitkách ze dne 23.3.2011 pro část 21 veřejné zakázky, tak i v rozhodnutí o námitkách ze dne 30.3.2011. Navrhovatel byl dle zadavatele opětovně seznámen s objektivní příčinou v podobě změny statutárního orgánu zadavatele, která způsobila ono prodlení. Toto prodlení však nemůže mít za následek jakékoliv krácení na právech navrhovatele, protože lhůta pro podání námitek začíná běžet až v momentě doručení rozhodnutí o vyloučení, což znamená, že prodlení mezi podepsáním rozhodnutí o vyloučení a doručením rozhodnutí o vyloučení nemůže připravit uchazeče o právo podat námitku v zákonné lhůtě. Zadavatel pro úplnost dodává, že samotný dokument, na kterém je chybně uveden odvolaný statutární orgán zadavatele, tedy oznámení o vyloučení, v tomto případě plní funkci pouze průvodního dopisu pro rozhodnutí o vyloučení, které tvoří nedílnou součást zaslaného dopisu.35.  K vyřízení podaných námitek navrhovatele zadavatel uvádí, že podané námitky navrhovatele pro část 21 veřejné zakázky nevyřídil ve stanovené lhůtě 10 dnů, nicméně námitkám nevyhověl. Vzhledem k nevyřízení námitek dle § 111 odst. 1 zákona však pro uchazeče platí ustanovení dle § 114 odst. 5 zákona, tedy lhůta pro podání návrhu do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek navrhovatele.36.  Zadavatel dále konstatuje, že poskytování služby zahrnuté v části 21 veřejné zakázky klade mimořádné nároky na vědomosti, zejména pak na dovednosti a praktické zkušenosti zodpovědných osob, na nichž bez nadsázky závisí úspěch poradenské činnosti. To je dáno cílovou skupinou a metodami práce s ní (viz příloha č. 21 zadávací dokumentace, body 3 a 10), jimiž se tato část veřejné zakázky liší od všech ostatních částí veřejné zakázky. Když tedy zadavatel pro část 21 veřejné zakázky stanovil vůbec nejvyšší požadavky na vzdělání a odbornou kvalifikaci osob odpovědných za poskytování služeb v rámci veřejné zakázky jako celku, činil tak proto, aby získal přiměřenou míru jistoty, že budou naplněny cíle poradenské činnosti dle přílohy č. 21 zadávací dokumentace bodu 4. Požadavek na absolvování výcviku opravňujícího k vedení psychoterapie není ničím neobvyklým, jestliže jsou požadovány terapeutické metody práce s účastníky. Obvyklost tohoto požadavku lze doložit i například nabídkou podobných výcviků na internetu. Snaha zadavatele otevřít účast ve veřejné zakázce širšímu okruhu dodavatelů jej vedla k tomu, že výcvik nepožadoval u těch zodpovědných osob, u kterých lze nastavením pouze jednoho formálního požadavku (tj. doložením diplomu z jednooborového studia psychologie) v nejvyšší míře zajistit, že potřebnými dovednostmi disponují.  Zadavatel se domnívá, že vítězný dodavatel nepořádá výcviky opravňující k vedení psychoterapie, tudíž nemůže ani vydávat osvědčení o nich. Tuto domněnku však neověřoval, zejména proto, že v žádné z nabídek předložených v části 21 veřejné zakázky nebylo osvědčení o absolvování výcviku vydané vítězným dodavatelem doloženo.37.  Zadavatel poznamenává, že argumenty navrhovatele zjištěné ke dni 12.4.2011 z protokolů o posouzení kvalifikace nebyly součástí žádné z podaných námitek, a proto dle názoru zadavatele nemohou být součástí návrhu, neboť zadavatel neměl možnost o případných námitkách v tomto bodě rozhodnout. Zadavatel nicméně prohlašuje, že ani v tomto případě zákon neporušil.38.  Závěrem zadavatel konstatuje, že s ohledem na uvedené navrhuje, aby Úřad návrh zamítl a rozhodl tak, že zadavatel při zadávání předmětné veřejné zakázky postupoval v souladu se zákonem.Řízení u Úřadu39.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:o  zadavatel, o  navrhovatel, o  vybraný uchazeč částí 16 a 20 veřejné zakázky – ONYX engineering, spol. s r.o., IČ: 64615341, se sídlem Pavelkova 598/11, 779 00 Olomouc-Holice, za niž jedná Mgr. Bohuslav Coufal, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč částí 16 a 20 veřejné zakázky“),o  vybraný uchazeč části 21 veřejné zakázky – Institut aplikované psychologie – IAP, s.r.o., IČ: 27592863, se sídlem Sudoměřská 1135/50, 130 00 Praha 3 – Žižkov, za niž jedná Mgr. Leona Vysloužilová, jednatelka (dále jen „vybraný uchazeč části 21 veřejné zakázky“).40.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad jeho účastníkům dopisem č. j. ÚOHS-S135/2011/VZ-6429/2011/530/RNi ze dne 3.5.2011. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S135/2011/VZ-6430/2011/530/RNi ze dne 3.5.2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Uvedeným usnesením Úřad rovněž stanovil zadavateli lhůtu k provedení úkonů – zaslání informace Úřadu o dalších úkonech, které zadavatel provede v šetřeném zadávacím řízení v průběhu správního řízení.41.  Úřad rozhodnutím č. j. ÚOHS-S135/2011/VZ-6612/2011/530/RNi ze dne 3.5.2011 zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by bylo zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. a) zákona uložen zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.Závěry Úřadu42.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, a po zhodnocení všech podkladů, zejména zadávací dokumentace o veřejné zakázce, nabídek jednotlivých uchazečů, vyjádření předložených účastníky řízení, a na základě vlastního zjištění rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I., II., III. a IV. tohoto rozhodnutí.K I. výroku 43.  Podle § 110 odst. 1 zákona při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh může kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech, zadavateli podat zdůvodněné námitky.44.  Podle § 110 odst. 2 zákona lze námitky podat proti všem úkonům zadavatele a stěžovatel je musí doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy.45.  Dle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek.46.  Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.47.  Podle § 110 odst. 7 zákona se námitky podávají písemně. V námitkách musí stěžovatel uvést, kdo jej podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona. V námitkách podle odstavců 2, 3 a 5 musí být uvedeno, jaká újma stěžovateli v důsledku domnělého porušení zákona hrozí nebo vznikla a čeho se stěžovatel domáhá. Jde-li o námitky podle odst. 2, musí stěžovatel v námitkách uvést též skutečnosti rozhodné pro stanovení okamžiku, kdy se o domnělém porušení zákonem úkonem zadavatele dozvěděl. Námitky neobsahující náležitosti podle tohoto odstavce zadavatel odmítne a bezodkladně písemně uvědomí o této skutečnosti stěžovatele. Podání námitek řádně a včas je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci. Návrh na uložení zákazu plnění smlouvy podle § 114 odst. 2 může stěžovatel podat bez předchozího podání námitek.48.  Podle § 114 odst. 1 zákona lze návrh podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména protia)  zadávacím podmínkám,b)  obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,c)  vyloučení uchazeče v zadávacím řízení,d)  rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,e)  použití druhu zadávacího řízení.49.  Podle § 114 odst. 3 zákona musí návrh vedle obecných náležitostí podání obsahovat označení zadavatele, v čem je spatřováno porušení zákona, v jehož důsledku navrhovateli hrozí újma na jeho právech, návrhy na provedení důkazů, a čeho se navrhovatel domáhá. Součástí návrhu je doklad o složení kauce podle § 115 a v případě návrhu zasílaného Úřadu před uzavřením smlouvy na veřejnou zakázku rovněž doklad o doručení námitek zadavateli a doklad o opětovném složení jistoty podle § 67 odst. 4 zákona.50.  Podle § 118 odst. 4 písm. c) Úřad návrh zamítne, pokud návrh nebyl podán oprávněnou osobou.51.  Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.4.2011 brojí mimo jiné proti postupu zadavatele v části 16 veřejné zakázky, a to proti opětovnému hodnocení nabídek a zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28.3.2011 (viz bod 3 návrhu), a proti postupu zadavatele v části 21 veřejné zakázky, konkrétně při výzvě uchazečů o písemné objasnění údajů v nabídkách a stanovení technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona (viz bod 5 návrhu). Úřad konstatuje, že skutečnosti napadené v námitkách navrhovatele ze dne 25.3.2011, na jejichž základě byl podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, nebyly totožné se skutečnostmi uvedenými v návrhu. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepodal v dané věci námitky, proti nimž výše uvedené části návrhu směřovaly, nesplnil navrhovatel podmínku pro podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele uvedenou v § 110 odst. 7 zákona, neboť řádné podání námitek je podmínkou pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci. Úřad konstatuje, že skutečnosti uvedené v návrhu musí být totožné se skutečnostmi předtím uvedenými v námitkách proti postupu zadavatele, což nebylo navrhovatelem splněno.52.  K tvrzení navrhovatele vztahujícímu se ke stanovení technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona zadavatelem (viz bod 5 návrhu), Úřad pro úplnost uvádí, že se jedná o námitku proti zadávacím podmínkám. Vzhledem k tomu, že oznámení o zakázce bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 15.11.2010 s opravou uveřejněnou tamtéž dne 6.12.2010 s lhůtou pro podání nabídek dne 17.1.2011, bylo nutno doručit námitky proti zadávacím podmínkám zadavateli nejpozději do 25.1.2011. Jak je výše uvedeno, námitky proti zadávacím podmínkám nebyly zadavateli doručeny. 53.  K uvedenému Úřad podotýká, že navrhovateli byly zadávací podmínky známy po celou dobu probíhajícího zadávacího řízení. Navrhovatel, který byl srozuměný se zadavatelem stanovenými zadávacími podmínkami, podal nabídku v zadávacím řízení a až do okamžiku jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení části 21 veřejné zakázky nijak neprojevil výhrady vůči zadávacím podmínkám.54.  Pokud měl navrhovatel výhrady vůči zadávacím podmínkám vymezeným zadavatelem v zadávací dokumentaci, mohl podle citovaného ustanovení § 110 odst. 3 zákona v zákonné lhůtě podat námitky proti zadávací dokumentaci, což však neučinil. Navrhovatel tedy, jak je výše uvedeno, nesplnil podmínku stanovenou v § 110 odst. 7 zákona, a to že pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele je nutno podat včas a řádně námitky. Řádné podání námitek je přitom podmínkou pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci.55.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že navrhovatel není osobou oprávněnou k podání návrhu ve výše citovaných částech, protože byl návrh v těchto částech podán v rozporu s ustanovením § 110 odst. 7 zákona. Navrhovatel ve výše uvedených částech návrhu nesplnil zákonnou podmínku, aby se stal osobou oprávněnou pro podání návrhu, kterou v daném případě bylo podání předchozích řádných námitek ve stejné věci, jak stanoví ustanovení § 110 odst. 7 zákona, proto Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. K II. výrokuK rozdělení veřejné zakázky na části56.  Podle § 98 odst. 1 zákona může zadavatel rozdělit veřejnou zakázku na části, připouští-li to povaha předmětu veřejné zakázky.57.  Podle § 98 odst. 2 zákona v případě rozdělení veřejné zakázky na části uvede zadavatel tuto skutečnost v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení a vymezí předmět jednotlivých částí veřejné zakázky a další požadavky související s rozdělením veřejné zakázky na části.58.  Podle § 98 odst. 3 zákona pokud zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části, uvede v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení, zda je dodavatel oprávněn podat nabídku na všechny či některé části veřejné zakázky nebo jen na jednu část veřejné zakázky.59.  Podle § 98 odst. 4 zákona je-li veřejná zakázka rozdělena na části, vztahují se ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení či práv a povinností dodavatele na každou jednotlivou část, nevyplývá-li z tohoto zákona jinak. Ustanovení § 13 odst. 4 tím není dotčeno.60.  Institut rozdělení veřejné zakázky na části tak, jak je definován v ustanovení § 98 zákona, umožňuje jeho uplatnění v situacích, kdy je z hlediska charakteru předmětu plnění vhodné definovat rozdílné zadávací podmínky pro jednotlivé části zakázky včetně samotného vymezení jednotlivých předmětů plnění, avšak současně za dodržení pravidla zákazu dělení předmětu zakázky, kterým by došlo ke snížení předpokládané hodnoty plnění pod zákonem stanovené finanční limity. Toto pravidlo je dodrženo tím, že pro stanovení předpokládané hodnoty zadávané zakázky je rozhodující součet předpokládaných hodnot všech částí veřejné zakázky.61.  Pokud zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na části a zadává části veřejné zakázky na základě jednoho zadávacího řízení, je zadavatel povinen informaci o rozdělení veřejné zakázky na části uvést již v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení a rovněž přesně jednotlivé části vymezit. V oznámení (či ve výzvě) zadavatel rovněž vymezí, zda podmínky zadání jsou stejné či odlišné v jednotlivých částech veřejné zakázky, zda mohou dodavatelé podávat nabídky na jednu část veřejné zakázky, na více částí veřejné zakázky nebo na všechny části veřejné zakázky, či zda má zadavatel některé další požadavky týkající se jednotlivých částí veřejné zakázky.62.  Z výše uvedeného ustanovení zákona § 98 odst. 4 zákona pak vyplývá, že jednotlivá ustanovení tohoto zákona týkající se postupů zadavatele v zadávacím řízení se vztahují na každou jednotlivou část, což znamená, že každá část veřejné zakázky by měla být zadavatelem posouzena a hodnocena zvlášť. Z citovaného ustanovení zákona však výslovně nevyplývá, že by zadavatel nemohl pro všechny části veřejné zakázky vypracovat společnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, zejména pokud zadavatel umožnil uchazečům podat nabídky ve všech částech veřejné zakázky.63.  V šetřeném případě zadavatel rozdělil veřejnou zakázku na 21 částí. Informaci o rozdělení veřejné zakázky na části uveřejnil v oznámení o zakázce a rovněž jednotlivé části přesně vymezil. V přílohách oznámení o zakázce specifikoval jednotlivé části veřejné zakázky. Zadavatel umožnil uchazečům podat nabídky do libovolného počtu částí veřejné zakázky.64.  Z dokumentace k zadávacímu řízení předmětné veřejné zakázky vyplývá, že zadavatel vyhotovil pro všechny části veřejné zakázky společnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 vyplývá, že každá z částí veřejné zakázky byla posuzována a hodnocena zvlášť dle zadavatelem předem vymezených hodnotících kritérií. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 neobsahovala citlivé údaje o uchazečích či jejich obchodní tajemství.65.  Ze seznamu doručených a přijatých nabídek ze dne 17.1.2011 vyplývá, že z celkového počtu 27 uchazečů podalo nabídky do více částí celkem 17 uchazečů, což činí 63% uchazečů. Z dokumentace k předmětné veřejné zakázce je rovněž zřejmé, že žádný ze zbylých uchazečů nepodal proti vyhotovení společné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek námitky.  66.  Pro úplnost Úřad dodává, že zadavatel vyhotovil pro každou část zvlášť rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky, rozhodnutí o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení a samostatně vyřizoval rovněž opravné prostředky, jako například námitky a návrh na přezkoumání úkonů zadavatele.  67.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že nepovažuje vyhotovení jediné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro všechny části veřejné zakázky za postup zadavatele v rozporu se zákonem, jež by měl nebo mohl mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky.Nahlížení do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 68.  Podle § 80 odst. 3 zákona je zadavatel povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, na jejich žádost do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní opisy a výpisy.69.  Navrhovatel ve svém návrhu uvádí, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 mu bylo umožněno nahlédnout až se značným časovým deficitem od obdržení oznámení o rozhodnutí výběru nejvhodnější nabídky části 16 veřejné zakázky, což dle něj mohlo mít vliv na přípravu námitek proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. 70.  Oznámení rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky části 16 veřejné zakázky ze dne 2.3.2011 obdržel navrhovatel dne 3.3.2011. O nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek požádal navrhovatel dne 8.3.2011, načež mu byl osobou zastupující zadavatele sdělen termín nahlížení dne 15.3.2011. Vzhledem k tomu, že navrhovatel s tímto termínem nesouhlasil podal novou žádost o nahlížení do spisu ze dne 10.3.2011, na jejímž základě mu bylo umožněno nahlédnout dne 11.3.2011 do citované zprávy o posouzení a hodnocení. 71.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 z části A. „Informace o nahlížení do zprávy“ je zřejmé, že dne 11.3.2011 nahlédla do předmětné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek osoba zastupující navrhovatele, a to pan Peter Šramatý.72.  Z dikce zákona vyplývá, že zadavatel musí umožnit uchazeči nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek do uzavření smlouvy. V šetřeném případě zadavatel prokazatelně umožnil navrhovateli dne 11.3.2011 nahlédnout do předmětné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, přičemž smlouva v částech 13,16,20 a 21 veřejné zakázky, tedy v těch částech, v nichž navrhovatel podal nabídku, nebyla dosud uzavřena.73.  Vzhledem ke shora uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že nelze v této části návrhu spatřovat pochybení zadavatele, které by mělo vliv na výběr nejvhodnější nabídky, neboť navrhovatel nebyl krácen na svých právech, když mu bylo dne 11.3.2011 umožněno nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.Nahlížení navrhovatele do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28.3.201174.  Navrhovatel uvádí, že zadavatelem mu bylo umožněno nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28.3.2011 dne 12.4.2011, přičemž součástí této zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byly rovněž údaje o hodnocení odlišné části veřejné zakázky. Tento postup zadavatele navrhovatel považuje za chybný, neboť zadavatel umožnil nahlédnout do zprávy a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo opisy širšímu okruhu osob než stanoví zákon.75.  Z dikce zákona vyplývá, že zadavatel je povinen všem uchazečům, jejichž nabídky byly předmětem hodnocení, umožnit nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a musí též poskytnout uchazečům nezbytnou součinnost při pořizování kopií. 76.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je dokumentem, jež popisuje postup hodnotící komise v rámci zadávacího řízení, a pro dodavatele, jež se zúčastnili zadávacího řízení, či případné zájemce o veřejnou zakázku, jež se z jakýchkoliv důvodů nezúčastnili zadávacího řízení, má rozhodující význam. Jednou ze základních zásad, které je zadavatel při zadávání veřejných zakázek povinen dodržet, je zásada transparentnosti. Podstatou této zásady je zajištění toho, aby zadávání veřejných zakázek probíhalo průhledným, právně korektním a předvídatelným způsobem za předem jasně a srozumitelně stanovených podmínek. Porušením této zásady je pak jakékoli jednání zadavatele, které by způsobilo nečitelnost zadávacího řízení. Vzhledem k tomu, že zákon nevymezuje okruh osob, kterým je přístup do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zakázán, by dle názoru Úřadu nemělo být v zájmu zachování zásady transparentnosti za podmínky, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje citlivé údaje, zabráněno kterémukoliv uchazeči či zájemci o veřejnou zakázku nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek.77.  V této souvislosti Úřad pro úplnost poukazuje na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 28/2010 – 86 ze dne 17.6.2010, v němž je uvedeno, že ustanovení § 80 odst. 3 zákona nikterak explicitně, ani implicitně nevylučuje zpřístupnění zprávy o posouzení a hodnocení nabídek jakékoliv osobě na základě žádosti o poskytnutí informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Při zpřístupnění informací těmto osobám je však třeba dbát omezení stanovených zákonem o svobodném přístupu k informacím (ochrana osobních údajů, možnost odepřít poskytnutí nových informací, atd.). V obecné rovině si lze představit i takové případy, kdy hodnotící zpráva bude obsahovat některé údaje podléhající ochraně obchodního tajemství, a proto bude třeba odepřít zpřístupnění části hodnotící zprávy.78.  V šetřeném případě byla veřejná zakázka zadavatelem rozdělena na 21 částí. Zadavatel v informačním systému o veřejných zakázkách v oznámení o zakázce v oddíle II.1.5) Stručný popis zakázky mimo jiné uvedl, že z dodavatelského hlediska jsou všechny části veřejné zakázky řešeny nezávisle a uchazeč o veřejnou zakázku se proto může zúčastnit výběrového řízení v celkovém rozsahu nebo v rozsahu libovolného počtu částí veřejné zakázky. Totéž uvedl i v zadávací dokumentaci pod bodem 4. části 1. „Vymezení předmětu veřejné zakázky“. 79.  Vzhledem k tomu, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28.3.2011 neobsahovala citlivé informace o uchazečích či o jimi podaných nabídkách, a zadavatel umožnil uchazečům podat nabídky v celém rozsahu veřejné zakázky, nepovažuje Úřad umožnění nahlédnutí uchazečům z jiných částí veřejné zakázky do zprávy o posouzení a hodnocení jiné části veřejné zakázky za pochybení, jež by bylo v rozporu se zákonem a mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Obdobné platí rovněž pro zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011.80.  K tvrzení navrhovatele týkající se počtu vyhotovení zpráv o posouzení a hodnocení nabídek Úřad uvádí, že druhá zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28.3.2011 byla vyhotovena zadavatelem z důvodu vyhovění námitkám navrhovatele proti části 16 veřejné zakázky ze dne 17.3.2011. Rozhodnutí o námitkách navrhovatele v části 16 veřejné zakázky ze dne 23.3.2011 obdržel navrhovatel dne 23.3.2011.81.  K tvrzení navrhovatele týkajícího se chybějících stran 7 a 13 ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 Úřad uvádí, že součástí zadávací dokumentace, jež byla Úřadu doručena, byla rovněž úplná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 je vytištěna oboustranně, strana 7. obsahuje část seznamu vyřazených nabídek, strana 13 obsahuje popis způsobu hodnocení nabídek, který je uveden rovněž v zadávací dokumentaci. Na straně 24 zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 v části „Informace o nahlížení do zprávy“ je uvedeno, že dne 11.3.2011 nahlédl do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 Petr Šramatý, zástupce navrhovatele, což stvrdil svým podpisem. 82.  V rozhodnutí o námitkách ze dne 30.3.2011 zadavatel k chybějícím stranám ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 uvádí, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 je úplná a obsahuje 31 stran včetně příloh. Zadavatel dne 11.3.2011, téhož dne, kdy byla předmětná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek vyhotovena a předána zadavateli, umožnil navrhovateli do této zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nahlédnout a pořídit si z ní výpisy, kopie nebo její opisy v souladu s ustanovením § 80 odst. 3 zákona, což navrhovatel stvrdil svým podpisem na straně 24 uvedené zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011. Zadavatel se domnívá, že není možné, aby navrhovatel obdržel neúplnou kopii zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 či dokonce, že by chyběly konkrétní uvedené listy. V případě, že by předmětná zpráva o posouzení a hodnocení nabídek nebyla úplná, by ji navrhovatel nepodepsal a nestvrdil by převzetí její kopie. 83.  K výše uvedeným skutečnostem Úřad uvádí, že z předložené dokumentace vztahující se k zadávacímu řízení předmětné veřejné zakázky vyplývá, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 je úplná. Úřad konstatuje, že v této části návrhu nebylo prokázáno pochybení zadavatele, jež by mohlo mít vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Ke stanovení subjektivního dílčího hodnotící kritéria84.  Podle § 6 zákona je zadavatel povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.85.  Podle § 78 odst. 1 zákona je základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky (dále jen „základní hodnotící kritérium“)a)  ekonomická výhodnost nabídky, nebob)  nejnižší nabídková cena.86.  Podle § 78 odst. 3 zákona zvolí zadavatel základní hodnotící kritérium podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o zahájení zadávacího řízení.87.  Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.88.  Podle § 78 odst. 5 zákona je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii. Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.89.  Podle § 78 odst. 6 zákona uvede zadavatel dílčí hodnotící kritéria a jejich váhu v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení nebo v zadávací dokumentaci, popřípadě ve výzvě k podání nabídky v užším řízení či v jednacím řízení s uveřejněním nebo ve výzvě k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění, popřípadě ve výzvě k potvrzení zájmu o účast nebo v dokumentaci soutěžního dialogu.90.  Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky.91.  Zadavatel v části 10 „Kritéria hodnocení nabídek“ zadávací dokumentace v bodě 2 uvedl, že kritériem pro hodnocení nabídek za části 1 a 3 – 16 veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky. Hodnotícími kritérii jsou výše nabídkové ceny v Kč s váhou 70% a kvalita metodiky výuky s váhou 30%. Subjektivní dílčí hodnotící kritérium kvalita metodiky výuky upřesnil zadavatel pomocí následujících parametrů:a)  přiměřenost a účelnost používaných metod výuky, u nějž zadavatel uvedl, že preferuje aktivní a praktické metody. Pro hodnocení v rámci tohoto subkritéria dodavatel metody popíše, případně přiloží ukázky a uvede, jaké metody používá pro daná témata.b)  přiměřenost a účelnost používané didaktické techniky a učebních pomůcek, u nějž zadavatel uvedl, že preferuje používání různé didaktické techniky a různých pomůcek vybraných adekvátně k daným tématům. Pro hodnocení v rámci tohoto subkritéria dodavatel metody popíše, případně přiloží ukázky a uvede, jakou didaktickou techniku a učební pomůcky používá pro daná témata.c)  způsob zabezpečení praktické části výuky, u nějž zadavatel uvedl, že preferuje realizaci praktické části výuky způsobem, který se co nejvíce blíží reálnému výkonu pracovní činnosti, na kterou je účastník rekvalifikován. Dodavatel uvede, v jakých prostorách a s jakým vybavením zajišťuje praktickou část výuky a uvede, čím ještě se praktická část kromě prostor a vybavení liší od teoretické. Jestliže rekvalifikace neobsahuje praktickou část, subkritérium c) se nepoužije. 92.  V části 10 zadávací dokumentace v bodě 5 zadavatel dále uvedl, že kritériem pro hodnocení nabídek za části 19 – 21 veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky. Hodnotícími kritérii jsou výše nabídkové ceny v Kč s váhou 70% a kvalita použité metodiky s váhou 30%. K subjektivnímu dílčímu hodnotícímu kritériu kvalita použité metodiky zadavatel uvedl, že nejvýše bude hodnocena nabídka, která bude úplná a obsahově správná dle požadavků v příslušné části veřejné zakázky, která bude obsahovat nabídku více různých postupů k řešení celkové situace účastníka a která využije různých metod práce s účastníkem. 93.  V přílohách č. 13, 16, 20 a 21 zadávací dokumentace zadavatel blíže specifikoval své požadavky, konkrétně místo konání, čas konání a termín dodání, obsah poradenských činností, požadované metody poradenské činnosti, technické podmínky a požadavky na výstupy z poradenské činnosti.94.  Způsob hodnocení nabídek je rozebrán zadavatelem rovněž v části 10 zadávací dokumentace. Je zde uvedeno, že číselně vyjádřitelné údaje budou hodnoceny v sestupném pořadí podle absolutní výše. Pro zadavatele nejvýhodnějšímu údaji bude přiřazeno 100 bodů. Další hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu (přepočtené body), která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvýhodnější nabídky k hodnocené nabídce, a to v případě, kdy nejvýhodnějším údajem je nejnižší hodnota, například nejnižší nabídková cena. V případě, kdy nejvýhodnějším údajem bude nejvyšší hodnota, bude nejvýhodnějšímu údaji přiřazeno 100 bodů. Další hodnocené nabídky získají bodovou hodnotu (přepočtené body), která vznikne násobkem 100 a poměru hodnocené nabídky k hodnotě nejvhodnější.95.  K hodnocení subjektivních dílčích hodnotících kritérií zadavatel uvedl, že pro hodnocení číselně nevyjádřitelných údajů hodnotící komise sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce.96.  Závěrem zadavatel ke způsobu hodnocení nabídek uvedl, že získané body v příslušném dílčím kritériu budou vynásobeny stupněm významu (váhou). Součet takto upraveného počtu bodů za všechna dílčí kritéria určí pořadí uchazeče v celkovém hodnocení. Nejvhodnější nabídkou je nabídka, která získá nejvyšší počet bodů. Pro hodnocení nabídek je stanovena bodovací stupnice 1 – 100 bodů.97.  K uvedenému Úřad konstatuje, že uchazeči se ze zadávací dokumentace dozvěděli údaje, které byly pro hodnocení nabídek rozhodující. Aby dílčí hodnotící kritéria byla vždy dostatečně určitá, je nutné v zájmu zajištění zásady transparentnosti zadávacího řízení stanovit, co bude předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení probíhat. Dostatečná určitost je dána tehdy, jestliže si je potenciální uchazeč po prostudování informací uvedených v zadávací dokumentací schopen udělat představu o tom, co všechno musí být obsahem nabídky, chce-li uspět při hodnocení nabídek zadavatelem. Zadavatel v šetřeném případě v přílohách zadávací dokumentaci dostatečně specifikoval své požadavky na zpracování obsahu nabídek, uchazeči tedy získali dostatečné informace k tomu, jakým způsobem nabídky zpracovat. V závislosti na dostatečných informacích zadavatele o požadavcích na obsah nabídky měli uchazeči rovněž dostatečnou představu o tom, co bude předmětem hodnocení ze strany zadavatele. 98.  Na správnost stanovení hodnotících kritérií je kladen značný význam proto, že hodnocení nabídek je v rámci procesu přidělení veřejné zakázky jedním z klíčových prvků. Vzhledem k tomu, že se zadavatel rozhodl pro způsob hodnocení pomocí ekonomické výhodnosti nabídky, měl by dbát především na dostatečné a určité vymezení dílčích hodnotících kritérií. 99.  K tvrzení navrhovatele vztahujícímu se ke stanovení vah u subkritérií Úřad dodává, že zákon zadavateli neukládá povinnost stanovit u dílčího hodnotícího kritéria subkritéria, tedy ani povinnost v případě jejich použití stanovení jejich vah. Zadavatel pomocí subkritérií čili parametrů upřesnil uchazečům svou představu o tom, co bude předmětem hodnocení. Jak je výše uvedeno, dílčí hodnotící kritéria byla stanovena v souladu se zákonem. Pro úplnost Úřad poznamenává, že pokud měl navrhovatel výhrady ke způsobu stanovení hodnotících kritérií, tedy výhrady vůči zadávací dokumentaci, mohl využít možnosti podání námitek proti zadávací dokumentaci, případně využít možnosti institutu dodatečných informací.  100.  Z výše uvedených dílčích hodnotících kritérií je zřejmé, co zadavatel hodlá hodnotit, tato dílčí kritéria lze objektivně vykládat jediným způsobem, tato hodnotící kritéria jsou tedy způsobilá být předmětem hodnocení. Úřad proto vzhledem k  uvedeným skutečnostem konstatuje, že zadavatel dodržel při stanovení hodnotících kritérií a při následném hodnocení nabídek postup stanovený zákonem.K odůvodnění hodnocení subjektivního dílčího kritéria101.  Součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 jsou dvě přílohy, a to Souhrn údajů (hodnocení) a Odůvodnění hodnocení (kvalita metodiky výuky, kvalita použité metodiky a obsah rekvalifikace). V příloze Souhrn údajů (hodnocení) je uveden souhrn hodnocení všech částí veřejné zakázky a přepočet bodů dle jednotlivých stanovených vah. V příloze Odůvodnění hodnocení (kvalita metodiky výuky, kvalita použité metodiky a obsah rekvalifikace) zadavatel podrobně slovně okomentoval přidělený počet bodů v rámci subjektivních dílčích hodnotících kritérií. Uvedená příloha obsahuje zdůvodnění přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a je tedy zřejmé, proč hodnotící komise ohodnotila jednotlivé uchazeče v tomto kritériu různým počtem bodů. 102.  V zájmu zajištění zásady transparentnosti je nezbytné při procesu hodnocení nabídek věnovat zvýšenou pozornost zejména popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je pak zdůvodnění přidělení bodových hodnot u neměřitelných kritérií. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive stručné slovní okomentování názoru a postupu hodnotící komise, případně upřesnění úvahy, na jejímž základě byl přidělen té které nabídce daný počet bodů. Uvedené je potvrzeno v rozsudku Nejvyššího správního soudu v Brně č. j.  5 Afs 6/2007 – 92 ze dne 21.6.2007. 103.  Úřad rovněž dodává, že dle rozsudku Nejvyššího správního soudu č. j. 5 Afs 75/2009 ze dne 6.11.2009, není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením, neboť zákon konstruuje hodnotící komisi jako kolegium odborně způsobilých osob, kterým jedině je zákonem svěřena pravomoc posoudit veškeré odborné otázky, související s procesem hodnocení nabídek. V citovaném rozsudku je dále uvedeno, že Úřad však musí dbát na to, aby komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek v odůvodnění.  104.  V šetřeném případě byla přílohou zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 listina obsahující bodové ohodnocení v rámci nekvantifikovatelných hodnotících kritérií, v níž zadavatel řádně zdůvodnil přidělený počet bodů. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek se tak stala přezkoumatelnou a byla tedy vypracována v souladu se zásadou transparentnosti. 105.  K tvrzení navrhovatele o pochybení hodnotící komise při hodnocení nabídek v části 16 veřejné zakázky Úřad uvádí, že proti uvedenému pochybení podal navrhovatel námitky ze dne 17.3.2011, které zadavatel obdržel dne 18.3.2011. Zadavatel následně těmto námitkám rozhodnutím o námitkách ze dne 23.3.2011 vyhověl, přičemž rozhodnutí o vyhovění námitkám bylo navrhovateli doručeno téhož dne.  106.  Na základě výše uvedených skutečností Úřad dospěl k závěru, že zadavatel dodržel postup stanovený v ustanovení § 80 odst. 1 zákona tím, že zdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvedl popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním.K odbornosti členů hodnotící komise107.  Podle § 74 odst. 3 zákona hodnotící komise musí mít alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.108.  Podle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Neprováděla-li hodnotící komise hodnocení nabídek podle § 79 odst. 6, zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje údaje související s hodnocením nabídky. 109.  Podle § 80 odst. 2 zákona zprávu podle odstavce 1 podepisují všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání hodnotící komise, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno. Bezodkladně po ukončení své činnosti předá hodnotící komise zprávu podle odst. 1 společně s nabídkami a ostatní dokumentací související s její činností zadavateli.110.  Jak vyplývá z informačního systému o veřejných zakázkách z Přílohy B „Informace o části 16 veřejné zakázky“ z bodu 1., předmětem plnění části 16 veřejné zakázky jsou poradenské činnosti, a to vstupní poradenství pro nově evidované uchazeče o zaměstnání a poradenství pro ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. V informačním systému o veřejných zakázkách v Příloze B Informace o části 21 veřejné zakázky je uvedeno, že předmětem této části veřejné zakázky je hlubší a systematická práce s uchazeči o zaměstnání nejvíce ohroženými vyloučením z trhu práce nebo sociálním vyloučením, konkrétně motivační kurz.111.  Zadavatel dne 3.1.2011 ustanovil složení komise pro otevírání obálek s nabídkami a hodnotící komisi, jejími členy jmenoval Mgr. Janu Čuhlovou, Mgr. Radka Havrana, Ing. Jiřího Šabatu, PhDr. Dagmar Nečasovou a Libuši Ježkovou. Náhradníky komise pro otevírání obálek s nabídkami a hodnotící komise ustanovil zadavatel téhož dne, jejími členy byli jmenováni Olga Pešáková, Ing. Iveta Kubíková, Ing. Ivan Knotek, Mgr. Monika Gloserová a Marie Polášková.112.  Z protokolu V. jednání o posouzení kvalifikace ze dne 10.2.2011, kdy hodnotící komise konstatovala, že navrhovatel v části 21 veřejné zakázky neprokázal kvalifikační předpoklady řádně a v požadovaném rozsahu, vyplývá, že posouzení kvalifikace částí 16 a 20 veřejné zakázky se zúčastnilo 5 členů hodnotící komise, a to Mgr. Jana Čuhlová, Mgr. Radek Havran, Ing. Jiří Šabata, Mgr. Monika Gloserová a Libuše Ježáková. 113.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení ze dne 11.3.2011, která byla zadavateli předána téhož dne, je zřejmé, že hodnocení nabídek se zúčastnilo 6 členů hodnotící komise, a to ve složení Mgr. Monika Gloserová, Marie Polášková, Ing. Ivan Knotek, Mgr. Radek Havran, Mgr. Jana Čuhlová a Libuše Ježáková. 114.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 11.3.2011 vyplývá, že všichni členové hodnotící komise jsou zaměstnanci zadavatele. Dle informací uveřejněných na internetovém portálu zadavatele www.urad-prace.org/olomouc vykonává Mgr. Jana Čuhlová pracovní pozici vedoucí odboru speciálního poradenství, Mgr. Monika Gloserová je vedoucí odboru trhu práce, Mgr. Radek Havran je vedoucím kontrolního a právního odboru a PhDr. Dagmar Nečasová, která se dle protokolu z II. jednání o posouzení kvalifikace zúčastnila i posouzení kvalifikace navrhovatele částí 16 a 21 veřejné zakázky, je vedoucí poradenského střediska pro volbu povolání.115.  Jak je již uvedeno v bodu 29 odůvodnění tohoto rozhodnutí, zadavatel ve svém vyjádření ze dne 21.4.2011 upřesnil příslušnou odbornost členů hodnotící komise Mgr. Moniky Gloserová, Mgr. Radka Havrana a PhDr. Dagmary Nečasové. Mgr. Monika Gloserová, vedoucí odboru trhu práce, která má vysokoškolské vzdělání pedagogického směru, u zadavatele poskytuje a garantuje po dobu nejméně pěti let individuální poradenství, skupinové poradenství včetně job clubů a poradenství pro uchazeče o zaměstnání se zdravotním postižením, zároveň po dobu delší než rok přímo řídila zaměstnance zodpovědné za realizaci agendy rekvalifikací. Mgr. Radek Havran je dle vyjádření zadavatele od roku 2008 členem komise pro výběr dodavatelů rekvalifikací a poradenských činností, podílí se tedy na rozhodování o zadávání veřejných zakázek malého rozsahu. PhDr. Dagmara Nečasová zastává jak funkci vedoucí poradenského střediska pro volbu povolání, tak i psycholožky.116.  K uvedeným skutečnostem Úřad konstatuje, že je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, zákon explicitně požaduje, aby minimálně jedna třetina členů hodnotící komise měla příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak pouze za splnění podmínky, že je to odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Zadavatel tedy musí vždy zvážit, zda složitost předmětu plnění veřejné zakázky a následné posouzení a hodnocení nabídek uchazečů vyžaduje přítomnost odborně způsobilé osoby. Pokud komplikovanost veřejné zakázky vyžaduje přítomnost odborně způsobilé osoby, záleží na uvážení zadavatele, zda využije odborných znalostí svých zaměstnanců či bude nucen využít služeb externí odborně způsobilé osoby. 117.  Nutnost zajistit příslušnou odbornost hodnotící komise tedy vyvstává v případech, kdy je předmět veřejné zakázky natolik specifický, že k řádnému posouzení a hodnocení nabídek je třeba odborného vzdělání či praxe v oboru přímo souvisejícím s činnostmi prováděnými při realizaci veřejné zakázky. V šetřené veřejné zakázce zadavatel využil odborných znalostí svých zaměstnanců, které dle výše uvedeného dostatečně prokázal. 118.  Úřad konstatuje, že příslušnou odborností prokazatelně disponuje jedna třetina hodnotící komise, a to Mgr. Jana Čuhelová, Mgr. Monika Gloserová, PhDr. Dagmara Nečasová a Mgr. Radek Havran, a to vzhledem k jejich dlouhodobé odborné zkušenosti s předmětem šetřené veřejné zakázky, kdy se s předmětem plnění setkávají denně v rámci plnění svých pracovních povinností. 119.  Vzhledem k uvedenému Úřad konstatuje, že zadavatel ustanovil hodnotící komisi tak, že její složení odpovídalo požadavkům § 74 odst. 3 zákona.K podjatosti člena hodnotící komise Mgr. Jany Čuhlové120.  Podle § 74 odst. 7 zákona členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.121.  Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 14.4.2011 zpochybnil nepodjatost Mgr. Jany Čuhlové. Důvodem její podjatosti měly být spory týkající se neplnění smluvních povinností ze strany zadavatele při realizaci jedné z veřejných zakázek v minulosti.122.  Ze zadávací dokumentace vyplývá, že Mgr. Jana Čuhelová dne 18.1.2011 podepsala v souladu se zákonem čestné prohlášení o nepodjatosti.123.  Jak již bylo výše uvedeno (viz bod 3 odůvodnění tohoto rozhodnutí), navrhovatel podal nabídky v částech 13, 16, 20, 21 veřejné zakázky, přičemž u všech zmíněných částí veřejné zakázky byla při hodnocení nabídek jedním z členů hodnotící komise Mgr. Jana Čuhlová. V části 13 veřejné zakázky byla jako nejvhodnější nabídka vybrána nabídka navrhovatele, o výběru nejvhodnější nabídky bylo zadavatelem rozhodnuto dne 14.3.2011, oznámení o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 14.3.2011 navrhovatel obdržel dne 17.3.2011. V části 16 veřejné zakázky se nabídka navrhovatele umístila jako druhá v pořadí. V části 20 veřejné zakázky byl navrhovatel na základě rozhodnutí o vyloučení ze dne 9.2.2011 vyloučen z účasti v zadávacím řízení, neboť nesplnil technický kvalifikační předpoklad dle § 56 odst. 2 písm. a) zákona a nesplnil zadávací podmínky, když předložil jako přílohu rámcové smlouvy odlišnou specifikaci služby. V podaném návrhu však navrhovatel své vyloučení v této části veřejné zakázky nezpochybňuje. V části 21 veřejné zakázky byl navrhovatel na základě rozhodnutí o vyloučení ze dne 11.2.2011 vyloučen z účasti v zadávacím řízení, neboť neprokázal splnění technických kvalifikačních předpokladů dle § 56 odst. 2 písm. e) zákona. Své vyloučení v této části veřejné zakázky však navrhovatel v námitkách ze dne 25.3.2011, na jejichž základě byl podán návrh na přezkoumání úkonů zadavatele, nezpochybňuje.124.  K navrhovatelem namítané podjatosti členky hodnotící komise Mgr. Jany Čuhlové ve vztahu k navrhovateli Úřad uvádí, že samotný fakt, že navrhovatel se v minulosti účastnil realizace veřejné zakázky zadavatele, při níž došlo mezi zadavatelem a navrhovatelem k určitým nesrovnalostem, nezakládá příčinu k pochybnostem, že by členka hodnotící komise Mgr. Jana Čuhlová, která měla jako vedoucí odboru poradenství na starost komunikaci s realizátorem projektu, byla podjata. 125.  Z výše uvedeného je zřejmé, že navrhovatel podal v rámci předmětné veřejné zakázky nabídky v jejích 4 částech, přičemž ve 2 částech veřejné zakázky byl vyloučen z účasti v zadávacím řízení, avšak pouze proti jednomu vyloučení z části veřejné zakázky měl v návrhu výhrady, což dle Úřadu rovněž nenasvědčuje faktu, že by členka hodnotící komise Mgr. Jana Čuhelová byla vůči navrhovateli podjata.126.  Vzhledem k výše uvedenému Úřad konstatuje, že žádná ze skutečností zjištěných v průběhu zadávací řízení nenasvědčuje tomu, že by členka hodnotící komise Mgr. Jana Čuhelová byla vůči navrhovateli podjata.127.  K tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepřezkoumal podané námitky v plném rozsahu dle § 111 odst. 1 zákona, protože se nevyjádřil k jeho domněnce o podjatosti členky hodnotící komise Mgr. Jany Čuhlové, Úřad poznamenává, že vzhledem k tomu, že navrhovatel tutéž námitku uvedl již v námitkách proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky části 16 veřejné zakázky ze dne 17.3.2011 a zadavatel se k ní vyjádřil v rozhodnutí o námitkách ze dne 23.3.2011, nepovažuje nevyjádření se zadavatele k opětovné námitce za pochybení, jež by bylo v rozporu se zákonem, konkrétně s § 111 odst. 1 zákona.    K bezodkladnosti oznámení rozhodnutí o vyloučení 128.  Podle § 60 odst. 1 zákona dodavatel, který nesplní kvalifikaci v požadovaném rozsahu nebo nesplní povinnost stanovenou v § 58, musí být veřejným zadavatelem vyloučen z účasti v zadávacím řízení.129.  Podle § 60 odst. 2 zákona veřejný zadavatel bezodkladně písemně oznámí dodavateli své rozhodnutí o jeho vyloučení z účasti v zadávacím řízení s uvedením důvodu.130.  Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 3.2.2011 vyplývá, že hodnotící komise na svém IV. jednání, které se uskutečnilo téhož dne, posoudila nesplnění kvalifikačních předpokladů navrhovatele v části 20 veřejné zakázky. Dne 22.2.2011 bylo navrhovateli doručeno oznámení o jeho vyloučení z části 20 veřejné zakázky ze dne 18.2.2011, a to spolu s rozhodnutím o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení části 20 veřejné zakázky ze dne 9.2.2011. 131.  Z protokolu o posouzení kvalifikace ze dne 10.2.2011 vyplývá, že hodnotící komise na svém V. jednání, které se uskutečnilo téhož dne, posoudila nesplnění kvalifikačních předpokladů navrhovatele v části 21 veřejné zakázky. Dne 22.2.2011 bylo navrhovateli doručeno oznámení o jeho vyloučení z části 21 veřejné zakázky ze dne 18.2.2011, a to spolu s rozhodnutím o jeho vyloučení z další účasti v zadávacím řízení části 21 veřejné zakázky ze dne 11.2.2011. 132.  Dne 25.7.2011 obdržel Úřad od zadavatele odvolací listinu Mgr. Romana Chlopčíka, ředitele Úřadu práce v Olomouci, a zároveň jmenovací dekret jeho nástupce Ing. Jiřího Šabaty. Dle odvolací listiny ze dne 9.2.2011 byl Mgr. Roman Chlopčík ke dni 12.2.2011 odvolán Dr. Ing. Jaromírem Drábkem, ministrem práce a sociálních věcí, z pracovní pozice ředitele Úřadu práce v Olomouci. Dle jmenovacího dekretu ze dne 14.2.2011 byl s účinností od téhož dne pověřen Dr. Ing. Jaromírem Drábkem, ministrem práce a sociálních věcí, řízením Úřadu práce v Olomouci Ing. Jiří Šabata.133.  Z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení části 20 veřejné zakázky ze dne 9.2.2011 je zřejmé, že tento dokument byl podepsán Mgr. Romanem Chlopčíkem, tedy v té době osobou pověřenou vedením Úřadu.134.  Z rozhodnutí o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení části 21 veřejné zakázky ze dne 11.2.2011 je zřejmé, že tento dokument byl taktéž podepsán Mgr. Romanem Chlopčíkem.135.  Pojem „bezodkladně“ patří k neurčitým právním pojmům, které právní řád používá v situacích, kdy s ohledem na okolnosti nelze zcela jednoznačně vyjádřit lhůtu přesným časovým údajem nebo kdy by to nebylo vhodné. Při výkladu tohoto pojmu je proto v konkrétní situaci třeba přihlédnout například k tomu, kdo úkon činí, čeho se týká a dalším okolnostem situace. Účelem ustanovení § 60 odst. 2 zákona je, aby se dotčený uchazeč dozvěděl o tom, že byl ze zadávacího řízení vyloučen, v době, kdy je to s ohledem na okolnosti nejdříve možné. Vyjadřuje tedy takovou časovou lhůtu, která je nezbytná pro provedení všech úkonů vyplývajících z organizační struktury zadavatele popřípadě jiných právních předpisů. Znamená to, že zadavatel nesmí bez objektivních důvodů oddalovat rozhodnutí o vyloučení uchazečů z další účasti v zadávacím řízení. 136.  V šetřeném případě došlo ke změně osoby pověřené vedením zadavatele v době, kdy již byla předmětná rozhodnutí o vyloučení navrhovatele podepsána Mgr. Romanem Chlopčíkem. Nově pověřený vedením zadavatele byl jmenován dne 14.2.2011 Ing. Jiří Šabata, a to s účinností od téhož dne. Z hlediska administrace a předání předmětných rozhodnutí o vyloučení navrhovatele zastupující společnosti CPS consulting, s.r.o. lze mít dle Úřadu za to, že tyto mohli být provedeny v kratším časovém úseku. A to zejména s ohledem na to, že rozhodnutí o vyloučení navrhovatele byla již podepsána a tím i připravena k předání osobě zastupující zadavatele a změna osoby pověřené vedením zadavatele tak neměla vliv na konečnou podobu těchto dokumentů, tedy na rozhodnutí o vyloučení navrhovatele a oznámení o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení. Neměnnost konečné podoby předmětných dokumentů důsledkem změny osoby pověřené vedením zadavatele potvrzuje i to, že rozhodnutí o vyloučení již byla podepsána Mgr. Romanem Chlopčíkem a v oznámeních o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení byl rovněž Mgr. Roman Chlopčík uveden jako zástupce zadavatele.  137.  Zadavatel tak v případě šetřené veřejné zakázky v části 20 a 21 nesplnil zákonem stanovenou povinnost, neboť  bezodkladně neoznámil navrhovateli jeho vyloučení z části 20 a 21 veřejné zakázky.138.  Současně je však nutno konstatovat, že zjištěné porušení zákonné povinnosti, tedy skutečnost, že zadavatel bezodkladně neoznámil navrhovateli jeho vyloučení zadavatelem, nemělo v konkrétním šetřeném případě vliv na výběr nejvhodnější nabídky. Nedošlo tedy k naplnění obou podmínek stanovených v ustanovení § 118 odst. 1 zákona, tedy opožděné odeslání oznámení o vyloučení navrhovatele podstatně neovlivnilo nebo nemohlo ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a nelze proto uložit zadavateli nápravné opatření.139.  Pro úplnost Úřad dodává, že pochybením zadavatele nebylo dotčeno právo navrhovatele na podání námitek či návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele, neboť dle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne jeho doručení a návrh musí být dle § 114 odst. 4 zákona doručen Úřadu a ve stejnopisu zadavateli do 10 kalendářních dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitkám nevyhověl. 140.  K tvrzení navrhovatele, které se vztahuje k platnosti oznámení o vyloučení navrhovatele z další účasti v zadávacím řízení, Úřad poznamenává, že ve výše citovaných oznámeních o vyloučení z další účasti v zadávacím řízení byl sice Mgr. Roman Chlopčík uveden jako osoba zastupující zadavatele, nicméně citovaná oznámení o vyloučení vyhotovovala a podepisovala osoba pověřená zadavatelem Monika Zemčáková.  141.  Podle § 118 odst. 4 písm. a) zákona Úřad návrh zamítne, pokud nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření podle odstavce 1 nebo 2.142.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.K III. výroku 143.  Podle § 110 odst. 4 zákona námitky proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky nebo proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení z účasti v zadávacím řízení musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky veřejné zakázky podle § 81 nebo rozhodnutí o vyloučení z účasti v zadávacím řízení.144.  Podle § 111 odst. 1 zákona zadavatel přezkoumá podané námitky v plném rozsahu a do 10 dnů od obdržení námitek odešle stěžovateli písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje či nikoliv, s uvedením důvodu. Vyhoví-li zadavatel námitkám, uvede v rozhodnutí způsob provedení nápravy.145.  Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111.146.  Oznámení o vyloučení v části 21 veřejné zakázky ze dne 11.2.2011 obdržel navrhovatel dne 22.2.2011. 147.  Námitky navrhovatele proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení části 21 veřejné zakázky ze dne 7.3.2011 obdržel zadavatel dne 8.3.2011. Navrhovatel podal námitky písemně, v námitkách uvedl, kdo je podává, proti kterému úkonu zadavatele směřují a v čem je spatřováno porušení zákona.148.  Rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele ze dne 23.3.2011 obdržel navrhovatel téhož dne (doručenka datové zprávy).149.  Vzhledem k uvedenému Úřad uvádí, že navrhovatel podal námitky včas a v souladu s ustanovením § 110 odst. 7 zákona. Zadavatel tedy měl v zákonné lhůtě 10 dnů od obdržení námitek odeslat písemné rozhodnutí o tom, zda námitkám vyhovuje, či nikoliv, což však neučinil.150.  S ohledem na shora uvedené skutečnosti Úřad konstatuje, že zadavatel se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona tím, že rozhodnutí o námitkách navrhovatele nedoručil v zákonem stanovené lhůtě podle § 111 odst. 1 zákona.151.  Pro úplnost Úřad k tvrzení navrhovatele, že z důvodu opožděného zaslání rozhodnutí o námitkách ze dne 23.3.2011 nebylo možno podat v zákonné lhůtě dle § 114 odst. 4 zákona návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, dodává, že dle § 111 odst. 5 zákona pokud zadavatel o námitkách nerozhodl ve lhůtě podle odst. 1, tedy do 10 dnů ode dne obdržení námitek, platí, že námitkám nevyhověl. Z ustanovení § 114 odst. 5 zákona vyplývá, že v případě, že zadavatel nevyřídil námitky dle § 111 odst. 1 zákona, lze návrh na uložení opatření k nápravě doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Z uvedeného tedy vyplývá, že navrhovatel měl možnost se účinně bránit i v případě opožděného vyřízení jeho námitek a jeho právo na podání návrhu u Úřadu tak nebylo jednáním zadavatele dotčeno.K IV. výroku – uložení sankce152.  Podle § 120 odst. 1 písm. g) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že odmítne námitky v rozporu s § 110 anebo postupuje při vyřizování námitek v rozporu s § 111 zákona.153.  V šetřeném případě veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že rozhodnutí o námitkách navrhovatele, neodeslal v zákonem stanovené lhůtě podle § 111 odst. 1 citovaného zákona. Zadavatel tak naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle ustanovení § 120 odst. 1 písm. g) zákona.154.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu  dozvěděl dne 14.4.2011, kdy obdržel návrh navrhovatele. Ke spáchání správního deliktu došlo dne 23.3.2011, kdy bylo navrhovateli doručeno rozhodnutí o námitkách navrhovatele z téhož dne. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.155.  Podle § 120 odst. 2 písm. b) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10.000.000,- Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. b), e), f) nebo g).156.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty právnické osobě přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.157.  Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu tu skutečnost, že zadavatel v souladu s ustanovením § 111 odst. 5 zákona dodržel lhůtu 45 dnů ode dne doručení námitek a neuzavřel s vybraným uchazečem smlouvu. Úřad dále poznamenává, že dle § 115 odst. 5 zákona pokud zadavatel námitky nevyřídil podle § 111 odst. 1 zákona, lze návrh na uložení opatření k nápravě doručit Úřadu a zadavateli nejpozději do 25 kalendářních dnů ode dne odeslání námitek stěžovatelem. Z citovaného ustanovení zákona vyplývá, že navrhovatel se mohl účinně bránit i v případě neodeslání rozhodnutí o námitkách navrhovatele v zákonem stanovené lhůtě, tedy i v případě spáchání správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. g) zákona.158.  Pokuta uložená zadavateli za nedodržení postupu stanoveného zákonem má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem, a především funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je se zákonem v souladu. Po zvážení všech okolností případu a uvážení všech argumentů Úřadu při určení výměry uložené pokuty preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující. Proto Úřad uložil pokutu v dolní hranici zákonné sazby, podle které mohl Úřad uložit pokutu do výše 10.000.000,- Kč (viz § 120 odst. 2 písm. b) zákona).159.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.160.  Na základě výše uvedených skutečností a po zhodnocení všech okolností Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozhodnutí.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dnů ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis. JUDr. Eva Kubišovámístopředsedkyně  otisk úředního razítkaObdrží:1.  Česká republika – Úřad práce v Olomouci, Vejdovského 988/4, 779 00 Olomouc2.  PMVIA s.r.o., Průmyslová 591, 682 01 Vyškov3.  ONYX engineering, spol. s r.o., Pavelkova 598/11, 779 00 Olomouc-Holice4.  Institut aplikované psychologie – IAP, s.r.o., Sudoměřská 1135/50, 130 00 Praha 3 – ŽižkovVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy