Č. j.: ÚOHS-R96/2011/VZ-18172/2011/310-ASc             V Brně dne: 10.11.2011Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 4.5.2011 Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže účastníkem řízení –zadavatelem - Panochova nemocnice Turnov s.r.o., IČ 27488748, se sídlem 28. října 1000, 511 01 Turnov 1, za niž jedná Ing. Tomáš Sláma, jednatel, ve správním řízení zastoupená Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, KŠD Šťovíček advokátní kancelář, s.r.o. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, IČ 25711229proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18.4.2011 č. j.: ÚOHSS39/2011/VZ-3113/2011/510/MLa ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, v souvislosti s vymezením zadávacích podmínek v oznámení o zakázce a v zadávací dokumentaci ve veřejné zakázce "Dodávky technologie operačních sálů pro Panochovu nemocnici Turnov, s.r.o." zadané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v ISVZ uveřejněno dne 12. 6. 2009 pod ev.č. VZ 60032466 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 6. 2009 pod ev. č. 2009/S 113-162865, jehož dalším účastníkem jevybraný uchazeč - společnost HOSPIMED, spol. s r.o., IČO: 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3, za niž jedná MUDr. Jindřich Řehák, jednateljsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 18.4.2011, č.j.: ÚOHS-S39/2011/VZ-3113/2011/510/MLa,r u š í ma věcv r a c í mÚřadu pro ochranu hospodářské soutěže k novému projednáníODŮVODNĚNÍI. Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1. Obchodní společnost Panochova nemocnice Turnov s.r.o., IČO: 27488748, se sídlem 28. října 1000, 511 01 Turnov 1, za niž jedná Ing. Tomáš Sláma, jednatel, ve správním řízení zastoupená Mgr. Lukášem Trojanem, advokátem, KŠD Šťovíček advokátní kancelář, s.r.o. se sídlem Praha 4, Hvězdova 1716/2b, PSČ 140 78, IČO: 25711229 (dále jen „zadavatel“), byla zadavatelem nadlimitní veřejné zakázky „Dodávky technologie operačních sálů pro Panochovu nemocnici Turnov, s.r.o.“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 12.6. 2009 pod ev. č. 60032466a v Úředním věstníku Evropské unie dne 16. 6. 2009 pod ev. č. 2009/S 113-162865 (dále jen „veřejná zakázka“).2. Z protokolu o otevírání obálek ze dne 6.8.2009 je patrné, že zadavatel ve lhůtě pro podání nabídek obdržel pouze jednu nabídku, a to od společnosti HOSPIMED, spol. s r.o., IČ 00676853, se sídlem Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3, za niž jedná MUDr. Jindřich Řehák, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“).3. Z protokolu o otevírání obálek a ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 6.8.2009 dále vyplývá, že nabídka vybraného uchazeče dle ust. § 71 odst. 8 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), vyhověla požadavku na úplnost nabídky a vybraný uchazeč taktéž splnil kvalifikaci zadavatelem požadovanou v zadávací dokumentaci. Na základě těchto skutečností hodnotící komise neprovedla hodnocení nabídky dle ust. § 79 odst. 6 zákona a zadavateli doporučila uzavření smlouvy s vybraným uchazečem. Zadavatel toto učinil a dne 31.8.2009 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu.4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), který je podle § 112 zákona příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, obdržel dne 23. 12. 2010 podnět, týkající se postupu zadavatele ve veřejné zakázce, na jehož základě si od zadavatele vyžádal dokumentaci o veřejné zakázce, ze které nabyl pochybnosti o tom, zda zadavatel při stanovení minimální výše ekonomického a finančního kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona postupoval v souladu se zákonem, tedy zda v souladu s § 55 odst. 3 písm. c) zákona vymezil minimální úroveň tohoto kvalifikačního předpokladu tak,aby odpovídal druhu, rozsahu a složitosti předmětu veřejné zakázky.5. Zadavatel v zadávací dokumentaci veřejné zakázky a v požadavcích a podmínkách pro zpracování nabídky stanovil pro ekonomickou a finanční způsobilost minimální požadavek na celkový obchodní obrat za poslední 3 účetní období (za rok 2006, 2007, 2008), a to ve výši 200.000.000.,- Kč ročně. Celková cena veřejné zakázky byla v této zadávací dokumentaci stanovena ve výši 15.350.000,- Kč. 6. Na základě výše uvedených skutečností Úřad zahájil v souladu s ust. § 113 zákona správní řízení z moci úřední, což oznámil účastníkům řízení, tedy zadavateli a vybranému uchazeči dopisem ze dne 31.1.2011 (usnesení č.j.: ÚOHS-S39/2011/VZ-1589/2011/MLa) a usnesením č. j. ÚOHS-S39/2011/VZ- 1908/2010/510/MLa ze dne 3.2.2011 jim stanovil lhůtu k navrhování důkazů, provádění jiných návrhů a vyjádření stanovisek k podkladům pro rozhodnutí v této věci. Správní řízení bylo dle ust. § 46 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb.,správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), zahájeno dne 7.2.2011, kdy došlo k doručení oznámení o zahájení správního řízení prvnímu účastníkovi řízení.7. Dne 17.2.2011 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k podkladům rozhodnutí, ve kterém zadavatel uvádí, že požadavek zadávací dokumentace na obrat ve výši 200.000.000.,- Kč považuje za přiměřený, a to z důvodu, že při stanovení minimální výše obratu je nutné vzít v úvahu nejen předpokládanou hodnotu veřejné zakázky, ale také délku plnění veřejné zakázky (ta je podle zadávací dokumentace 41 dní). Zadavatel míní, že je nutné vycházet z fiktivní hodnoty veřejné zakázky, jež by byla přímo úměrná době plnění veřejné zakázky, v délce trvání jednoho roku. K podpoření svých tvrzení uvádí zadavatel rozhodnutí Úřaduvedených pod sp.zn. S110/2008, S135/2008 a S186/2010. Zadavatel dále uvádí, že jeho požadavek na minimální výši obratu je 1,5 násobkem hodnoty veřejné zakázky přepočítané na bodu plnění v délce trvání jednoho roku, což odpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění a v souvislosti s tímto odkazuje na rozhodnutí Úřadu vydaných v řízeních vedených pod sp.zn. R155/2007 a S186/2010.8. Vybraný uchazeč se ve lhůtě pro navrhování důkazů, provádění jiných návrhů a vyjádření stanovisek k podkladům pro rozhodnutí nevyjádřil.II. Napadené rozhodnutí9. Dne 18.4.2011 vydal Úřad rozhodnutí č.j.: ÚOHS-S39/2011/VZ-3113/2011/510/MLa (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky nedodržel postup stanovený v § 55 odst. 3 písm. c) zákona, když nestanovil úroveň kvalifikačního předpokladu podle § 55 odst. 1 písm. c) zákona, tak aby tato hodnota odpovídala druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnitvýběr nejvhodnější nabídky. Skutkovou podstatu tohoto správního deliktu naplnil zadavatel podle Úřadu tím, že s vybraným uchazečem podepsal smlouvu, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadávání veřejných zakázek tak, jak je popsáno výše. Za spáchání tohoto správního deliktu uložil Úřad zadavateli dle ust. § 120 odst. 2 písm. a) pokutu ve výši 100.000,- Kč.10. V napadeném rozhodnutí Úřad míní, že argumentace zadavatele ohledně hodnoty veřejné zakázky přepočtené tak, aby délka plnění veřejné zakázky odpovídala době trvání plnění v délce jednoho roku, je ryze účelová. Rozhodnutí Úřadu (č.j.: S110/2008/VZ-09642/2008/530/RP, č.j.: S135/2008/VZ-12435/2008/530/BM, č.j.: S186/2010/VZ-12767/2010/540/KKo a č.j.: R155/2007/03-17668/2007/310-Šp), jež zadavatel dává jako příklad rozhodovací praxe Úřadu, posuzují ekonomické a kvalifikační předpoklady v zadávacích řízeních, jejichž předmětem byly dodávky, či služby s dobou plnění v délce trvání více než jeden rok, a proto u nich dochází k přepočtu hodnoty veřejné zakázky na dobu plnění v délce trvání jednoho roku, a to z důvodu, aby nedocházelo k omezení účasti menších dodavatelů v zadávacím řízení. Postup zadavatele je dle vyjádření Úřadu postupem zcela opačným, který je naopak způsobilý některé dodavatele vyloučit. Navíc tento postup zadavatele nemá oporu v zákoně ani v rozhodovací praxi Úřadu.11. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí dále uvádí, že je zřejmé, že dodavatel by neměl dosahovat obratu menšího než je cena veřejné zakázky, protože by nejspíš došlo k ekonomické závislosti dodavatele na příjmu z veřejné zakázky a její plnění by tímto mohlo být ohroženo. Roční obrat uchazeče, který předpokládanou cenu veřejné zakázky přesahuje 13krát, nelze ale dne Úřadu označit za přiměřený kvalifikační předpoklad. Míra rizika spojená s neplněním veřejné zakázky je dle Úřadu ve zjevném nepoměru s požadavkem zadavatelena úroveň ekonomické stability dodavatele, čímž dochází k diskriminaci některýchdodavatelů na trhu, kteří by zakázku byli schopni plnit, ale výše jejich obratu neodpovídá požadavku zadávací dokumentace. Pro podporu svého tvrzení dále Úřad uvádí, že skutečnost, že z 11 uchazečů, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci, podal nabídku pouze jediný z nich, svědčí o neadekvátním nastavení daného kvalifikačního předpokladu.12. Úřad v napadeném rozhodnutí dále uvádí, že ověřil, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, protože nedošlo k marnému uplynutí lhůt stanovených v ust.§ 121 odst. 3 zákona pro zahájení správního řízení.13. Výše uložené pokuty (100.000.,-Kč) je podle Úřadu vzhledem ke všem okolnostem přiměřená. Zejména pak vzhledem k maximální možné výši pokuty, jež vychází z ust. § 120 odst. 2 písm. a) a vzhledem k ekonomické situaci zadavatele s ohledem na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, č. 142/2002 Sb., který vylučuje takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost.14. V napadeném rozhodnutí Úřad účastníky v souladu s ust. § 68 odst. 3 správního řádu řádně poučil o možnosti podat ve lhůtě 15 dní ode dne doručení rozhodnutí řádný opravný prostředek, rozklad.III. Námitky rozkladu15. Dne 4.5.2011 obdržel Úřad rozklad proti napadenému rozhodnutí, který podal zadavatel, a ve kterém navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, eventuálně věc vrátil k novému projednání Úřadu na prvním stupni.16. Zadavatel v podaném rozkladu prohlašuje, že se nedopustil porušení zákona a je přesvědčen, že rozhodnutí Úřadu a jeho odůvodnění vychází z nesprávného posouzení relevantních okolností. Pro podpoření těchto tvrzení uvádí zadavatel v rozkladu následující argumenty.17. Zadavatel míní, že nenachází v zákoně, ani v rozhodovací praxi Úřadu žádný důvod pro to, aby zakázky s kratší dobou plnění byly v tomto směru posuzovány odlišně od zakázek s dobou trvání delší než jeden kalendářní rok a odporuje tímto opačným názorem tvrzení Úřadu, jež v napadeném rozhodnutí uvádí, že výše zmíněným způsobem vypočtení podmínky na obchodní obrat neodpovídá druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky, přičemž taková podmínka mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavatel dále v podaném rozkladu uvádí, že stanovením této podmínky chtěl ověřit, že bude vybrán dodavatel, který bude mít v průběhu účetního období i jiné příjmy, než jen příjmy plynoucí z předmětné zakázky a nebude tedy pro dodavatele z hlediska rozsahu zcela výjimečná.18. Zadavatel dále argumentuje tím, že dle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, není možné požadovat doložení obratu za jiné období, než je účetní období a zadavatel tedy neměl možnost vymezit požadavek na obrat za kratší období, což je dle zadavatele důvodem proč nelze poměřovat výši ročního obratu s obratem, který dodavatel díky realizaci veřejné zakázky dosáhne za předpokládanou dobu veřejné zakázky, tedy za dobu výrazně kratší, než je účetní období.19. Podle zadavatele nelze snahu o omezení okruhu uchazečů, kteří činnost srovnatelnou s předmětem veřejné zakázky nevykonávají, a ke které došlo stanovením podmínky výše ročního obratu ve výši 200.000.000,-Kč ročně za poslední tři účetní období, pokládat za nepřiměřenou či dokonce diskriminační. Dle zadavatele dále nelze fakt, že požadovaný obrat činí 13-ti násobek předpokládané hodnoty veřejné zakázky, považovat jako dostatečný důkazo tom, že je tento požadavek diskriminační.20. Zadavatel dále uvádí, že podmínku výše obratu tak, jak ji v zadávací dokumentaci stanovil, stanovil i s ohledem na závažnost a urgentnost plnění veřejné zakázky, jelikož se jednalo o dodávku vybavení pro operační sály v provozu.21. Zadavatel v podaném rozkladu míní, že skutečnost, že ne všichni dodavatelé, kteří měli zájem o zadání veřejné zakázky a vyzvedli si zadávací dokumentaci, nesplňují požadavky na kvalifikaci, nemůže svědčit o nepřiměřenosti stanovených požadavků a dle názoru zadavatele není tato skutečnost pro posouzení zákonnosti relevantní. Tento argument zadavatel podporuje názorem Nejvyššího správního soudu, jež byl vyjádřen v rozhodnutí 1 Afs 20/2008-152 ze dne 5. 6. 2008. Pro zadavatele je z tohoto rozhodnutí patrné, že po zadavatelích není možné požadovat, aby jimi vyžadované kvalifikační požadavky měly na všechny potencionální uchazeče stejné dopady, protože takové požadavky by byly v rozporu se smyslem kvalifikačních předpokladů.22. K pokutě, jež byla napadeným rozhodnutím zadavateli uložena, zadavatel uvádí, že při stanovení její výše Úřad nezohlednil to, že v rozhodnutí došlo k odklonu od rozhodovací praxe a že je rozhodnutí založeno na výkladu zákona, nikoli na jeho explicitním znění.23. S ohledem na veškerou argumentaci a všechny skutečnosti případu, navrhuje zadavatel, aby Úřad napadené rozhodnutí zrušil a řízení zastavil, eventuálně věc vrátil k novému projednání Úřadu na I. stupni.Doplnění rozkladu24. Dne 21.6.2011 doplnil zadavatel podaný rozklad, ve kterém shrnul argumenty, jež uplatňoval v rozkladu ze dne 13.6.2011 a doplnil jej o následující skutečnosti.25. Zadavatel v doplnění rozkladu míní, že kterýkoliv uchazeč, který nesplňoval zadavatelem stanovené požadavky, mohl postupovat dle ustanovení § 51 odst. 4 zákona a využít k prokázání kvalifikačního předpokladu, jehož nebyl sám schopen dosáhnout subdodavatele, popř. mohl podat proti zadávacím podmínkám podat námitky. 26. Dále zadavatel v doplnění rozkladu uvádí, že tím, že veřejná zakázka byla financována z prostředků Evropské unie, byla podrobena administrativní kontrole ze strany Regionální rady Regionálního operačního programu, a to na základě interních předpisů Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod. Zmíněná kontrola podle zadavatele potvrdila proplacení způsobilých výdajů, čímž dle zadavatele fakticky potvrdila správnost a zákonnost provedeného výběrového řízení.27. Zadavatel dále uvádí, že mu není zřejmé, proč byl podnět týkající se postupu zadavatele ve veřejné zakázce zaslán až 10 měsíců po provádění kontroly zadávacího řízení ze strany Regionální rady Regionálního operačního programu.IV. Řízení o rozkladu28. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup dle ust. § 87 správního řádu a v souladu s ust. § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.29. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou dle ust. § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle ust. § 89 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.30. Napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy a není správné. Úřad v napadeném rozhodnutí pochybil ve výroku I. tím, že nestanovil právní ustanovení, na jehož základě rozhodl o uložení sankce, stanovené ve výroku II. Tímto nebyl dodržen postup dle ust. § 68 odst. 2 správního řádu. Napadené rozhodnutí ve výroku I. neobsahuje správní delikt, za který Úřad ve výroku II. napadeného rozhodnutí uložil zadavateli pokutu. Autoritativní a závaznéřešení otázky, která je předmětem správního řízení a odkaz na ustanovení správního řádu, podle kterého bylo rozhodnuto, je obligatorní náležitostí rozhodnutí správního úřadu.31. Dále je nutné, aby Úřad prověřil okolnosti, zda skutečnost, že z 11 dodavatelů, kteří si vyzvedli zadávací dokumentaci, podal nabídku jediný z nich, byla způsobena neadekvátním nastavením kvalifikačního předpokladu. Z dostupných podkladů a odůvodnění Úřadu není zcela zřejmé, že právě skutečnost, že kvalifikační předpoklady nebyly správně nastaveny, byla příčinnou toho, že nabídku podal jediný dodavatel. To, zda nastavením kvalifikačníhopředpokladu mohlo dojít k ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, je důležité prokonstatování o naplnění skutkové podstaty přestupku dle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona.V. K námitkám rozkladu32. S ohledem na shora uvedená pochybení, na základě nichž jsem dospěl ke zrušení napadeného rozhodnutí, uvádím následující. V rámci stanovení kvalifikačních předpokladů účasti ve výběrovém řízení veřejné zakázky může zadavatel na základě ust. § 55 odst. 1 písm. c) zákona stanovit požadavek na předložení údajů o celkovém obratu dodavatele.Předložení údajů k prokázání celkového obratu dodavatele může zadavatel stanovit i za delší předchozí časové období, než je jedno účetní období (nejvýše však za poslední tři účetníobdobí). Musí však vždy dodržet zásadu uvedenou v § 50 odst. 3 zákona, tedy zásadu bezprostřední souvislosti kvalifikačního požadavku s předmětem veřejné zakázky. Tato zásada se netýká pouze časového období, za které je zadavatel oprávněn požadovat předložení údajů o celkovém obratu dodavatele, ale týká se, jako obecné pravidlo, meze možných požadavků všech kvalifikačních předpokladů. Požadavek na výši obratu, jež byl zadavatelem stanoven na min. 200.000.000,-Kč ročně za tři poslední účetní období, když předpokládaná cena veřejné zakázky činila 15.350.000,-Kč za dobu plnění 41 dní, pravděpodobně odporuje ustanovením zákona, konkrétně § 6 a § 55 odst. 3 písm. c). Zadavatel se stanovením minimální výše obratu 200.000.000,-Kč na veřejnou zakázku nadodávky o předpokládané hodnotě 15.350.000,-Kč mohl dopustit jednání, jež mohlo podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a neoprávněně diskriminovat uchazeče. Stanovení takové minimální hranice obchodního obratu se jeví jako prostředek zvýhodnění některých uchazečů na úkor jiných, což je v rozporu s principem rovnosti přístupu na trh veřejných zakázek, který je prosazován Soudním dvorem Evropské Unie. Zadavatelem požadovaná minimální výše obratu překračovala 13krát hodnotu veřejné zakázky. Názor na tuto problematiku vyslovil mimo jiné Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č.j. 62 Ca 27/2009 ze dne 28.4.2011, kdy konstatoval, že požadavek na splnění ekonomických a finančních předpokladů, který je několikanásobně vyšší, než cena veřejné zakázky je považován za zcela zjevně nepřiměřený. Nelze souhlasit s vypočtením hodnoty veřejné zakázky, která byla určena v rozhodnutí na výši 136.652.439,-Kč s ohledem na hodnotu zařízení a instalace ve výši 15.350.00,-Kč za délku trvání plnění 41 dní. Hodnota veřejné zakázky na dodávky je totiž v tomto případě určena cenou předmětu zboží zvýšená o případnou instalaci. To, že předávání zboží a jeho instalace bude trvat 41 dní, nemůže ovlivnit již stanovenou cenu veřejné zakázky na dodávky, tedy hodnotu 15.350.000,-Kč, a to z důvodu, že rozsah dodávky je specifikován smlouvou a v průběhu účinnosti smlouvy nebude docházet k dodávání zboží na základě objednávek.33. Při posouzení oprávněnosti stanovení výše kvalifikačního požadavku, je rozhodná jeho souvislost s předmětem veřejné zakázky. Výše kvalifikačního předpokladu musí vyjadřovat objektivně odůvodnitelné požadavky na způsobilost uchazečů k plnění veřejné zakázky. Při stanovení výše kvalifikačního předpokladu u veřejných zakázek na dodávky, by nemělo docházet k mechanickému přepočítávání hodnoty veřejné zakázky na dobu plnění na časové období jednoho roku nebo jednoho účetního období. Předpokládaná hodnota má být stanovena jako předpokládaná výše peněžitého závazku za dobu účinnosti smlouvy. Ustanovení zákona o ekonomických a finančních kvalifikačních předpokladech nejspíš předpokládá, že požadavky se budou u jednotlivých druhů veřejných zakázek lišit. Důležitější bude jejich vymezení u veřejných zakázek na stavby, méně důležité bude jejich vymezení u veřejných zakázek na dodávky zboží, a to z důvodu složitosti plnění předmětu veřejné zakázky. Zadavatel má samozřejmě právo stanovit kvalifikační předpoklady tak, aby mu umožnily výběr spolehlivého stabilního dodavatele, nicméně musí dodržet zásady zákona a kvalifikační předpoklad vymezit tak, aby odpovídal druhu, rozsahu a složitosti veřejnézakázky. Vymezení kvalifikačního předpokladu nesmí být prostředkem diskriminacedodavatelů.34. Zadavatel dále tvrdí, že pokud by se nějaký uchazeč cítil kvalifikačními podmínkami diskriminován, podal by jistě proti zadávacím podmínkám námitky. Je však nutné upřesnit, že Úřad je dle § 112 odst. 1 zákona příslušný k dohledu nad dodržováním zákona, a aby bylo zachováno naplnění účelu tohoto ustanovení zákona, může Úřad dle ust. § 113 zákona zahájit řízení o přezkoumání úkonů zadavatele z moci úřední a nemusí tedy zákonnost podmínek výběrového řízení zkoumat pouze skrze námitky uchazeče.35. V doplnění rozkladu zadavatel uvádí, že veřejná zakázka byla podrobena kontrole podle interních předpisů Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Severovýchod, čímž byla fakticky potvrzena správnost a zákonnost provedeného výběrového řízení. Na tomto místě je nutné uvést, že zákon dle ust. § 1 písm. a) upravuje postup při zadávání veřejných zakázek a dle ust. § 112 odst. 1 zákona vykonává dohled nad dodržováním zákona Úřad. Ve fázi správního řízení je tedy pouze Úřad oprávněn k dohledu nad dodržováním zákona a nikoliv někdo jiný.36. Na závěr je třeba poznamenat, že v případě spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona může Úřad uložit pokutu ve výši 5% ceny veřejné zakázky nebo do 10.000.000,-Kč, nelze-li cenu veřejné zakázky zjistit. V souvislosti se shora uvedenými skutečnostmi je Úřad v rámci nového rozhodování povinen přezkoumat i výši uložené pokuty s ohledem na nově zjištěné skutečnosti.VI. Závěr37. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže je při svém rozhodování vázán právním názorem vysloveným v tomto rozhodnutí.POUČENÍProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.Otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávyPanochova nemocnice Turnov s.r.o., 28. října 1000, 511 01 Turnov 1HOSPIMED, spol. s r.o., Malešická 2251/51, 130 00 Praha 3