Č. j.: ÚOHS-R54/2011/VZ-17667/2011/310/JHrV Brně dne: 4. 11. 2011Ve správním řízení o rozkladu podaném dne 14. 3. 2011 zadavatelem ·  městem Krnov IČ 00296139, se sídlem Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov, zastoupeným Mgr. Alenou Krušinovou, starostkou  proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 2. 2011 č. j. ÚOHS-S477/2010/VZ-2147/2011/510/KČe ve věci možného spáchání správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů ve věci přezkoumání úkonů zadavatele při provedení stavební veřejné zakázky „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun“, ve kterém dalším účastníkem správního řízení je vybraný uchazeč · společnost STAFI CZ s. r. o., IČ 26867664, se sídlem Vrchlického 1194/20, 794 01 Krnov, za niž jedná Milouš Dvořák, jednatel společnosti  jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Výrok III. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 2. 2011 č. j. ÚOHS-S477/2010/VZ-2147/2011/510/KČep o t v r z u j ia podaný rozklad  z a m í t á m .OdůvodněníI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Úřad“ a „zákon“)[1], obdržel podnět Finančního ředitelství v Ostravě k prošetření postupu města Krnov, IČ 00296139, se sídlem Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov, (dále jen „zadavatel“), při uzavírání dále specifikovaných smluv na provedení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení včetně tribun“ (dále též „veřejná zakázka“) se společností STAFI CZ s.r.o., IČ 26867664, se sídlem Vrchlického 1194/20, 794 01 Krnov (dále jen „vybraný uchazeč“), a to: - smlouvy o dílo č. 110607 na provedení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení včetně tribun“, uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 14. 6. 2007,- smlouvy o dílo označené jako „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 110607“, uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 9. 7. 2007,- smlouvy o dílo č. 010308 na provedení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení včetně tribun“, uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 21. 3. 2008, - smlouvy o dílo označené jako „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 010308“, uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 19. 5. 2008, - smlouvy o dílo označené jako „Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo č. 010308“, uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 10. 7. 2008, - smlouvy o dílo označené jako „Dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo č. 010308“, uzavřené zadavatelem s vybraným uchazečem dne 26. 9. 2008. 2.  Úřad s obsahem podnětu, vedeného pod sp. zn. ÚOHS-P279/2010, seznámil zadavatele a současně si od něj vyžádal předmětnou dokumentaci a vyjádření k podnětu. Po posouzení obdržených dokumentů Úřad zahájil správní řízení z moci úřední. Důvodem byla pochybnost Úřadu, že zadavatel smlouvy uzavřel, aniž by dodržel postupy stanovené zákonem. Úřad v předmětu plnění uzavřených smluv spatřuje věcnou i časovou souvislost. Z uvedeného důvodu měl být předmět plnění, specifikovaný smlouvami v celkové hodnotě 26 651 582,00 Kč bez DPH, zadán jako jedna veřejná zakázka. Úřad zahájení správního řízení oznámil jeho účastníkům, tedy zadavateli a vybranému uchazeči, dopisem ze dne 6. 12. 2010, ve kterém je seznámil s předběžnými výsledky šetření a současně jim usnesením z téhož dne stanovil lhůty, ve kterých se mohli v řízení vyjádřit. Dnem 6. 12. 2010, kdy bylo oznámení doručeno prvnímu účastníku řízení, bylo podle § 113 odst. 1 zákona správní řízení zahájeno. Zadavatel ani vybraný uchazeč se ke skutečnostem uvedeným v oznámení o zahájení řízení ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřili.   Skutečnosti zjištěné z dokumentace o veřejné zakázce3.  Součástí předané dokumentace je Souhrnná technická zpráva k dokumentaci pro stavební povolení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun,“ vypracovaná firmou OSA projekt s. r. o., Ostrava, v srpnu 2003. V této zprávě je popsán stavební záměr zadavatele následovně. Hlavním a jediným objektem stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun,“ je objekt SO 01 - Vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun. Stavbou se mají doplnit scházející prostory a vybavení, včetně rekonstrukce chladicí technologické desky ledové plochy, které by ze stávajícího zimního stadionu vytvořily kompaktní a standardně vybavený sportovní stánek, přičemž je snahou doplnit a rozvinout stávající objemovou a architektonickou koncepci zimního stadionu a vyřešit průčelí objektu s hlavním vstupem. Zimní stadion bude mít kapacitu cca 2 tis. diváků, 14 hokejových šaten, bufetové vybavení, technické, technologické a provozní zázemí, zařízení pro veřejnost atd. Stavebně technické a provozní členění objektu je rozděleno na tři vzájemně propojené části a celky, které budou budovány v jednotlivých etapách, a to: prostor ledové plochy (I. etapa), tribuny s příslušenstvím podél jižní a severní fasády (II. a III. etapa), prostory hlavního vstupu (IV. etapa) a stávající provozní budova (V. etapa). Předpokládané zahájení stavby je cca červen 2007. Stavba bude zahájena I. etapou výstavby (nová ledová plocha, vč. mantinelů), a budou následovat výstavba jižní tribuny (včetně jejich příslušenství, sociálních a hygienických prostor) s termínem dokončení cca říjen 2007. Další etapy výstavby jsou severní tribuny, prostory hlavního vstupu a rekonstrukce stávající provozní budovy. 4.  Dokumentace obsahuje dále aktualizaci dokumentace pro stavební povolení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun,“ vypracovanou firmou OSA projekt s. r. o., Ostrava, v lednu 2007. V části projektové dokumentace, označené jako Technický záměr, je uvedeno, že stavebně technické a provozní členění objektu je rozděleno na tři vzájemně propojené části, které budou budovány v jednotlivých etapách stavby. Jedná se o vybudování tribun, včetně vnitřního vybavení, přístavba nové vstupní dvorany a rekonstrukce části stávajícího technologického celku. Tyto celky budou dále rozděleny dle dohodnutých etap výstavby takto. Prostor nové ledové plochy (I. etapa), tribuny s vestavbou a příslušenstvím podél jižní fasády (II. etapa), tribuny s vestavbou a příslušenstvím podél severní fasády (III. etapa), prostory hlavního vstupu (IV. etapa) a rekonstrukce stávající provozní budovy (V. etapa). Předpokládané zahájení stavby je po vydání stavebního povolení a po ukončení zimní sezóny 2007. Stavba bude zahájena výstavbou nové ledové plochy, včetně mantinelů. Bude následovat výstavba jižní tribuny, včetně jejich příslušenství, sociálních a hygienických prostor, s termínem dokončení těchto dvou etap cca v říjnu 2007. Další etapy výstavby budou severní tribuny, včetně zázemí (realizace 2008), prostory hlavního vstupu (2009-2010) a rekonstrukce stávající provozní budovy (2009-2010). Celková doba výstavby je odhadována do konce roku 2010. 5.  Dále bylo zjištěno, zadavatel písemnou výzvou ze dne 18. 4. 2007, učiněnou ve zjednodušeném podlimitním řízení, vyzval sedm zájemců k podání nabídky na veřejnou zakázku „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun.“ Zadavatel výzvu po dobu lhůty pro podání nabídek zveřejnil i na oficiálních webových stránkách města www.krnov.cz. Zadavatel na základě výzvy obdržel sedm nabídek. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 10. 5. 2007, hodnotící komise po hodnocení nabídek podle stanovených dílčích kritérií, kterými byly: nabídková cena (s váhou 60 %), záruční doba v měsících (s váhou 20 %) a vliv na životní prostředí (s váhou 20 %), vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče. Zadavatel dne 15. 5. 2007 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky v tomto smyslu a dne 14. 6. 2007 uzavřel s vybraným uchazečem smlouvu o dílo č. 110607 (dále jen „smlouva č. 110607“). Jak vyplývá ze smlouvy, cena díla činila 18 450 722,00 Kč bez DPH a 21 956 359,00 Kč vč. DPH. Termín dokončení díla byl ve smlouvě stanoven do 175 dnů ode dne podpisu smlouvy, nejpozději však do 7. 12. 2007. Zadavatel ve výzvě, resp. ve smlouvě, předmět veřejné zakázky specifikoval následovně: „Rekonstrukce stávající ledové plochy, včetně chlazení, výměna mantinelů a výstavba jižní tribuny. Zdivo bude provedeno z betonových tvarovek, tribuny budou provedeny z monolitického betonu a prefabrikovaných betonových dílců. Tribuny budou osazeny plastovými sklopnými sedačkami. Současně budou zhotoveny nové střídačky pro hokejisty, trestné lavice a kabina časomíry. Součástí stavby bude zhotovení nových únikových východů a únikového ocelového schodiště. Stavba bude provedena podle projektové dokumentace pro realizaci stavby a položkového rozpočtu, zpracované firmou OSA projekt s. r. o., Ostrava.“ 6.  Následně zadavatel s vybraným uchazečem uzavřel dne 9. 7. 2007 smlouvu o dílo, označenou jako „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 110607“, kterou byl předmět smlouvy č. 110607 rozšířen o „kompletní provedení prací PSV a HSV ve třech šatnách, napojení na média, provedení podhledu a osazení dveřních otvorů.“ Cena díla byla v tomto smyslu oproti původní smlouvě zvýšena o 3 686 316,00 Kč bez DPH a 4 386 716,00 Kč vč. DPH. Současně byl posunut i termín dokončení díla a to do 31.12.2007. Zadavatel k uzavření dodatku vybraného uchazeče vyzval písemnou výzvou ze dne 25. 6. 2007 k jednání v jednacím řízení bez uveřejnění.7.  Zadavatel následně s vybraným uchazečem uzavřel dne 21. 3. 2008 Smlouvu o dílo č. 010308 na provedení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení včetně tribun“ (dále jen „smlouva č. 010308“), kterou byl předmět plnění, specifikovaný smlouvou č. 110607 a jejím dodatkem, dále rozšířen o „vestavbu technického zázemí pod jižní tribunou, dokončení bufetu a provedení WC pro veřejnost na jižní tribuně, podle projektové dokumentace zpracované firmou OSA projekt s. r. o., Ostrava,“ v ceně díla 3 762 600,00 Kč bez DPH a 4 477 494,00 Kč vč. DPH. Termíny plnění byly ve smlouvě stanoveny: zahájení stavby březen 2008 a ukončení stavby do 30. 6. 2008. V dokumentaci je v této souvislosti doložena písemná výzva ze dne 21. 1. 2008 učiněná třem zájemcům, podle které byla jediným kritériem pro výběr nejvhodnější nabídky výše nabídkové ceny. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 21. 2. 2008 vyplývá, že nejnižší nabídkovou cenou ze tří podaných nabídek nabídl vybraný uchazeč. 8.  Zadavatel následně s vybraným uchazečem uzavřel dne 19. 5. 2008 smlouvu o dílo, označenou jako „Dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo č. 010308“, kterou byl předmět plnění dále rozšířen o „provedení ocelové konstrukce a zastřešení, včetně klempířských prvků, osvětlení schodiště, vyrovnání podlah – nájezd pro imobilní občany, měření hluku HS – nová VZT jednotka a malby vnitřních prostor šaten“ a cena díla v tomto smyslu zvýšena o 185 196,00 Kč bez DPH a 220 383,00 Kč vč. DPH.9.  Zadavatel následně s vybraným uchazečem uzavřel dne 10. 7. 2008  smlouvu o dílo označenou jako „Dodatek č. 2 ke smlouvě o dílo č. 010308“, kterou byl předmět plnění dále rozšířen o „požární obklad v šatnách, stavební úpravy stávající pokladny, vyrovnání podlah v únikovém prostoru, osvětlení pod únikovým schodištěm, nouzové osvětlení, stěrky v prostoru WC, doplnění obkladů a rozšíření EPS“ a cena díla v tomto smyslu zvýšena o 253 885,00 Kč bez DPH a 302 123,00 Kč vč. DPH. 10.  Zadavatel následně s vybraným uchazečem uzavřel dne 26. 9. 2008 smlouvu o dílo označenou jako „Dodatek č. 3 ke smlouvě o dílo č. 010308“, kterou byl předmět plnění dále rozšířen o „dodávku a montáž samozavíračů na požární dveře, označení únikových cest, provedení rampy pro imobilní občany a bezpečnostní nátěry schodiště“ a cena díla v tomto smyslu zvýšena o 312 863,00 Kč bez DPH a 372 307,00 Kč vč. DPH.Napadené rozhodnutí11.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 28. 2. 2011 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S477/2010/VZ-2147/2011/510/KČe, kterým rozhodl, že zadavatel se dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že porušil zákaz rozdělit předmět veřejné zakázky, stanovený v § 13 odst. 3 zákona, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm.  d) zákona tím, že neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení na provedení veřejné zakázky v informačním systému podle § 157 zákona. Za spáchání správních deliktů byla zadavateli uložena pokuta ve výši  200. 000,- Kč.12.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel je před pořizováním zboží, služeb či stavebních prací povinen stanovit podle § 13 až § 16 zákona jejich předpokládanou hodnotu, na základě  níž bude zadavatel postupovat v zadávacím řízení podle platných ustanovení pro zadávání nadlimitních či podlimitních veřejných zakázek. Při stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky musí zadavatel nejprve určit co je předmětem veřejné zakázky. Tato skutečnost je nezbytná zejména s ohledem na to, zda se v konkrétním případě jedná o jedinou veřejnou zakázku, či několik samostatných veřejných zakázek.13.  Na základě posouzení výše uvedených zjištění dospěl Úřad v souvislostech šetřeného případu k závěru, že záměrem zadavatele – a tedy i předmětem veřejné zakázky – byla od počátku, a to ve smyslu stavebně technického a provozního členění objektu „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun“, první ze tří samostatných částí stavby, tj. výstavba nové ledové plochy, včetně mantinelů, a výstavba jižní tribuny, včetně jejího příslušenství, sociálních a hygienických prostor (k tomu viz Technický záměr, citovaný v bodě 7. odůvodnění napadeného rozhodnutí).  14.  Jakožto argumenty Úřad uvedl následující: - obsah projektové dokumentace pro stavební povolení stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení, včetně tribun“, zpracované společností OSA projekt s. r. o., Ostrava, v srpnu 2003, resp. aktualizace této dokumentace vypracovaná stejnou společností v lednu 2007, z jejíž předmětných částí Úřad cituje v bodech 6. a 7. odůvodnění, zohledňující stavební záměr zadavatele na provedení jednotlivých ucelených částí (celků) stavby, - prostorový a časový souběh předmětných stavebních prací, představujících první část stavby, tak jak je specifikována v aktualizaci dokumentace pro stavební povolení, tj. předpokládané zahájení stavby po ukončení zimní sezóny 2007, kdy bude současně realizována I. a II. etapa stavby, tj. nová ledová plocha, včetně mantinelů, a jižní tribuna, včetně jejího příslušenství, sociálních a hygienických prostor, s termínem dokončení těchto dvou etap v rámci první části stavby, v říjnu 2007.15.  Vycházejíc z těchto skutečností Úřad konstatoval, že se v šetřeném případě jednalo o komplex stavebních prací, prováděných v rámci předem stanoveného způsobu postupu a organizace realizace stavby „Zimní stadion v Krnově – vestavba vnitřního zařízení včetně tribun“, přičemž tento stavební záměr a tím i rozsah předmětu veřejné zakázky musel být zadavateli od počátku zřejmý a znám, neboť vychází ze zpracované dokumentace pro stavební povolení, pořízené zadavatelem. Předmětná část stavby (nová ledová plocha, včetně mantinelů a výstavba jižní tribuny, včetně jejího příslušenství, sociálních a hygienických prostor), byla tedy realizována na základě záměru zadavatele, prezentovaného v předmětné projektové dokumentaci, v jednom místě a v časovém souběhu, který předpokládal a nakonec i vedl k dokončení všech zadaných plnění a jejich zprovoznění k danému účelu.16.  Bez ohledu na uvedené skutečnosti však zadavatel takto specifikovaný předmět veřejné zakázky rozdělil na dílčí části, které jednotlivě zadával jednoduššími postupy (viz smlouva č. 110607, uzavřená na základě zjednodušeného podlimitního řízení, a Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110607, uzavřený v jednacím řízení bez uveřejnění), resp. postupy mimo režim zákona (smlouva č. 010308), ačkoliv celková výše peněžitého závazku, stanovená předmětnými smlouvami v hodnotě 25 899 638,00 Kč bez DPH, přesahovala limity stanovené v § 12 odst. 5, resp. v § 25 písm. b) zákona, tj. 6 mil. Kč pro podlimitní veřejné zakázky na stavební práce, resp. 20 mil. Kč v případě zjednodušeného podlimitního řízení. 17.  Tímto postupem zadavatel porušil zákaz rozdělit předmět veřejné zakázky stanovený v § 13 odst. 3 zákona, což ve svém důsledku vedlo k tomu, že v jednotlivých zadávacích řízeních nedodržel postupy stanovené zákonem pro podlimitní veřejné zakázky. V návaznosti na to pak zadavatel v šetřeném případě nesplnil rovněž ani povinnost uveřejňovat údaje a informace o veřejných zakázkách v informačním systému podle § 157 zákona, stanovenou v § 26 odst. 4 zákona. 18.  Pokud by zadavatel údaje a informace o veřejné zakázce uveřejnil v informačním systému, není vyloučeno, že by obdržel nabídky i od dalších, než zadavatelem přímo vyzvaných dodavatelů, což by pro něj mohlo znamenat výhodnější podmínky, než jaké vyplynuly z podaných nabídek. Z uvedeného důvodu Úřad konstatoval, že postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Uzavřením výše specifikovaných smluv (smlouva č. 110607, Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110607 a smlouva č. 10308) postupy, při kterých zadavatel uvedeným způsobem porušil zákaz, resp. nesplnil povinnost, danou zákonem, tak byla naplněna skutková podstata správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. d) zákona. 19.  Úřad dále konstatoval, že práce provedené na základě Dodatků č. 1, č. 2 a č. 3 ke smlouvě o dílo č. 010308, v celkové hodnotě 751 944,00 Kč bez DPH, posoudil vzhledem k vymezení jejich předmětu plnění, jako dodatečné stavební práce, vzniklé zejména v souvislosti s kolaudačním řízením stavby, resp. s odstraňováním zjištěných vad. Jelikož se však procentuálně jedná pouze o 2,9 % ceny původní veřejné zakázky, která činí 25 899 638,00 Kč bez DPH, mohl zadavatel pro jejich zadání využít postup podle § 23 odst. 7 písm. a) zákona a zadat tyto „vícepráce“ v jednacím řízení bez uveřejnění, neboť byly naplněny všechny podmínky, ve smyslu citovaného ustanovení zákona. To znamená, že tyto práce nebyly obsaženy v původních zadávacích podmínkách, jejich potřeba vznikla v důsledku objektivně nepředvídaných okolností a byly nezbytné pro dokončení původních stavebních prací a kolaudaci a užívání předmětné části stavby. Tyto dodatečné stavební práce byly zadány témuž dodavateli, přičemž jejich celkový rozsah nepřekročil 20 % ceny původní veřejné zakázky. 20.  Úřad uvedl, že při posouzení věci vycházel rovněž z obsahu sdělení, které zadavatel poskytl Úřadu již v rámci šetření podnětu sp. zn. ÚOHS-P279/2010, na jehož základě bylo toto správní řízení zahájeno, a to dopisy ze dne 10. 5. 2010 a ze dne 1. 9. 2010. Úřad v této souvislosti konstatuje, že však neakceptoval argumentaci zadavatele, odůvodňující rozdělení předmětu veřejné zakázky způsobem financování stavebních prácí v rámci předmětné části stavby, kdy samostatně byly zadávány části financované z prostředků z dotace a samostatně části financované z vlastních zdrojů zadavatele.K výši uložené pokuty  21.  Úřad posoudil postup zadavatele ze všech výše uvedených hledisek a vzhledem ke zjištěným správním deliktům přistoupil k uložení pokuty, neboť veřejná zakázka již byla zadána a realizována a nápravy tak nelze dosáhnout. Úřad konstatuje, že v šetřeném případě zadavatel nedodržel postup stanovený v § 13 odst. 3 zákona tím, že porušil zákaz rozdělit předmět veřejné zakázky, přičemž tato skutečnost mohla podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Tím, že uzavřel výše specifikované jednotlivé smlouvy (smlouva č. 110607, Dodatek č. 1 ke smlouvě č. 110607 a smlouva č. 10308), zadavatel dle Úřadu naplnil skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. V šetřeném případě se zadavatel současně dopustil i správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, neboť nesplnil povinnost stanovenou v § 146 a 147 zákona pro uveřejňování. 22.  V šetřeném případě se zadavatel dle Úřadu správního deliktu dopustil opakovaně, neboť Úřad zadavateli rozhodnutím č.j. ÚOHS-S190/2010/VZ-8824/2010/510/KČe ze dne 9. 8. 2010, které bylo potvrzeno rozhodnutím předsedy Úřadu č. j. ÚOHS-R126/2010/VZ-18161/2010/310/ASc ze dne 1. 12. 2010 (obě citovaná rozhodnutí nabyla právní moci dne 18. 12. 2010), zadavateli za spáchání správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) a písm. c) zákona ve veřejné zakázce „Rekonstrukce výtahů – SZZ Krnov, p.o.“, kterých se zadavatel dopustil v časovém rozpětí předmětného zadávacího řízení – daného datem výzvy k podání nabídek, tj. dnem 7. 4. 2008, do uzavření smlouvy, tj. dne 24. 10. 2008 – uložil pokutu, přičemž ode dne, kdy došlo ke spáchání uvedených správních deliktů dosud neuplynulo 5 let. 23.  Úřad dále uvedl, že cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správních deliktů, činí v šetřeném případě 30 820 569,00 Kč vč. DPH (jedná se o celkovou cenu veřejné zakázky podle smlouvy č. 110607, Dodatku č. 1 ke smlouvě č. 110607 a smlouvy č. 010308). Horní hranice možné pokuty tak ve smyslu § 120 odst. 2 písm. a) zákona činí 1 541 028,40 Kč. V souladu se zásadou absorpce v rámci správněprávního trestání Úřad ve správním řízení uložil pokutu podle přísněji  trestného správního deliktu, což je v šetřeném případě správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona, jehož se zadavatel dopustil tím, že nesplnil povinnost stanovenou v § 146 a § 147 zákona pro uveřejňování, neboť v tomto případě může Úřad uložit zadavateli pokutu až do výše 10 mil. Kč, resp. vzhledem k ustanovení § 120 odst. 3 zákona pokutu až do výše 20 mil. Kč. 24.  Podle § 121 odst. 2 zákona, se při určení výše pokuty přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. 25.  Při posuzování míry závažnosti zadavatelem spáchaných správních deliktů Úřad v tomto případě vycházel především ze skutečnosti, že při zadávání veřejné zakázky došlo dělením jejího předmětu plnění k dílčímu zadání jednodušším postupem, resp. k zadání mimo režim zákona. Tato skutečnost podle výkladové praxe Úřadu dosahuje nejzávažnějšího stupně intenzity porušení zákona, neboť je tak vyloučen jeden ze základních principů zadávání veřejných zakázek, kterým je otevřená soutěž o veřejnou zakázku, do které se může přihlásit jakýkoliv dodavatel, a která je základním předpokladem dosažení efektivního vynakládání veřejných prostředků a prostředkem k realizaci základních atributů uvedených v § 6 zákona. Princip spočívající v zákazu dělení předmětu plnění veřejných zakázek je přitom institutem, který byl zakotven již v předcházejících zákonných normách upravujících zadávání veřejných zakázek, tj. v zákoně č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, resp. v zákoně č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, a tudíž s jeho aplikací jsou zadavatelé dostatečně a dlouhodobě obeznámeni. Jako přitěžující okolnost vzal Úřad v úvahu rovněž fakt, že se zadavatel v šetřeném případě dopustil současně dvou správních deliktů, přičemž se správních deliktů dopustil opakovaně. 26.  Úřad naopak ve prospěch zadavatele vzal v úvahu skutečnost, že zadavatel dílčí a podstatnou část předmětu plnění veřejné zakázky zadal ve zjednodušeném podlimitním řízení (smlouva č. 10607), resp. na základě „minitendru“ (smlouva č. 010308), tedy na základě určité, třebaže v relaci omezeného okruhu zadavatelem vyzvaných dodavatelů, soutěže. Úřad ve prospěch zadavatele vzal v úvahu i skutečnost, že nabídková cena vybraného uchazeče byla, jak vyplývá z příslušných zpráv o posouzení a hodnocení nabídek, vždy cenou nejnižší. V této souvislosti vzal Úřad rovněž do úvahy, že tímto postupem bylo, vyjádřeno ve finančním objemu, zadáno 26,433 mil. Kč z 30,820 mil. Kč vč. DPH, představujících celkový objem veřejné zakázky, prezentované smlouvou č. 110607, Dodatkem č. 1 ke smlouvě č. 110607 a smlouvou č. 10308. Třebaže tyto skutečnosti hovoří v jeho prospěch, nemůže takový postup zadavatele zhojit zjištěná porušení zákona, neboť nemůže plnohodnotně nahradit otevřenou soutěž o veřejnou zakázku, kdy možnost podat nabídku spočívá na vůli kteréhokoliv relevantního dodavatele a nikoliv pouze na okruhu dodavatelů vyzvaných zadavatelem. V konečném důsledku proto nelze ponechat bez postihu zjištěná porušení příslušných ustanovení zákona a nedodržení základních zásad zadávacího řízení při zadávání veřejných zakázek. 27.  Úřad vycházel z premisy, že pokuta uložená zadavateli za spáchání správního deliktu má obecně plnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní, tj. postih za porušení povinností stanovených zákonem, a funkci preventivní, která směřuje k předcházení jeho porušování, resp. k jednání, které je s ním v souladu. Po zvážení všech okolností šetřeného případu a uvážení všech argumentů pro i proti zadavateli uvedených v předchozím odstavci, se Úřad při určení výměry uložené pokuty rozhodl v tomto konkrétním případě akcentovat ve vztahu k zadavateli preventivní účinek uložené sankce a proto také posoudil její výši, stanovenou v hodnotě 200 000,- Kč, vzhledem k souvislostem případu, ceně veřejné zakázky a ve vztahu k výše uvedenému jako dostačující.28.  Úřad vzal v úvahu rovněž ekonomickou situaci zadavatele. Z rozpočtu zadavatele na rok 2011 (viz internetové stránky zadavatele) Úřad zjistil, že zadavatel podle schváleného rozpočtu předpokládá v uvedeném roce příjmy ve výši 563 mil. Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatoval, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační. 29.  Před uložením pokuty Úřad rovněž ověřil, zda je naplněna i podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona, tj. že odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. V šetřeném případě se Úřad o spáchání správního deliktu dozvěděl na základě podnětu Finančního ředitelství v Ostravě ze dne 29.4.2010. Ke spáchání správních deliktů pak došlo v časovém rozpětí, daného datem výzvy k podání nabídek, tj. dnem 18.4.2007 (na základě které byla uzavřena smlouva č. 110607), do uzavření smlouvy č. 010308, tj. dne 21.3.2008. Z uvedeného vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikty podle zákona nezanikla.II.  Námitky rozkladu30.  Proti napadenému rozhodnutí podal zadavatel dne 14. 3. 2011 rozklad, ve kterém uvádí, že si je vědom svého pochybení v průběhu zadávacího řízení, které je definováno v bodech I. a II. výroku napadeného rozhodnutí. Zadavatel tedy rozkladem napadá pouze výrok III. napadeného rozhodnutí, a to konkrétně výši uložené sankce, kterou považuje s ohledem na svou ekonomickou situaci za nepřiměřenou a citelně zasahující do rozpočtové situace města. Zadavatel dále v rozkladu poukázal na to, že pokud Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí vycházel při stanovení výše pokuty z toho, že zadavatel podle schváleného rozpočtu předpokládá v roce 2011 příjmy, jejichž výši blíže specifikuje, pak toto zdůvodnění považuje za nedostatečné. Zadavatel upozornil na to, že příjmy jsou uvedeny pouze v předpokládané výši a jsou na ně vázány rovněž výdaje vyplývající pro zadavatele ze zákona. Zadavatel dále uvedl, že rozpočet města je schválen jako vyrovnaný pouze díky úvěrům.31.  Zadavatel uznal existenci svého protiprávního jednání a nerozporuje body č. I. a č. II. výroku napadeného rozhodnutí, tedy skutečnosti, že porušil zákaz rozdělit předmět veřejné zakázky stanovený v § 13 odst. 3 zákona, čímž došlo ke snížení předpokládané hodnoty veřejné zakázky pod finanční limity stanovené v § 12 zákona, a že neuveřejnil oznámení o zahájení zadávacího řízení na provedení veřejné zakázky v informačním systému podle § 157 zákona.     Závěr rozkladu32.  Dle názoru zadavatele měl Úřad při stanovení výše pokuty přihlédnout k následkům a okolnostem spáchání správního deliktu a k výše zmíněné nepříznivé  finanční situaci zadavatele. S ohledem na tyto skutečnosti zadavatel považuje uloženou pokutu za příliš vysokou a navrhuje snížit její výši na 50 000,- Kč.  III.  Řízení o rozkladu33.  K podanému rozkladu se druhý účastník správního řízení, tedy společnost STAFI CZ, s. r. o. (vybraný účastník) ve stanovené lhůtě ani později nevyjádřil.34.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k níže uvedenému závěru.35.  Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 28. 2. 2011 č. j. ÚOHS-S477/2010/VZ-2147/2011/510/KČe  uložil zadavateli za spáchání správních deliktů pokutu ve výši 200 000,- Kč (výrok III. napadeného rozhodnutí), rozhodl správně a v souladu se zákonem. IV.  K námitkám rozkladu36.  Vzhledem k obsahu námitek uplatněných zadavatelem je především podstatné, že zadavatel v rozkladu uznal, že v průběhu zadávacího řízení pochybil a naplnil tak skutkovou podstatu dvou správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a)  a písm. d) zákona, které jsou definovány v bodech č. I. a č. II. výroku, s nimiž se zadavatel ztotožňuje. Podmínky a okolnosti, za nichž došlo ke spáchání uvedených správních deliktů, jsou dostatečně vyčerpávajícím způsobem popsány v samotném napadeném rozhodnutí, na něž tedy v plné míře odkazuji. Vůči okolnostem a způsobu spáchaní deliktů neuplatnil zadavatel žádné konkrétní námitky. Jediná námitka uplatněná zadavatelem se vztahuje k výši sankce, kterou zadavateli uložil Úřad, a kterou zadavatel považuje za nepřiměřenou s ohledem na svou ekonomickou situaci. K odůvodnění výše uložené pokuty tedy uvádím následující skutečnosti. Při uložení pokuty zadavateli ve výši uvedené v napadeném rozhodnutí Úřad přihlédl ke všem zákonným skutečnostem uvedeným v § 121 odst. 2 zákona, tedy k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem za nichž byl delikt spáchán. Při posuzování otázky závažnosti  správních deliktů spáchaných zadavatelem Úřad zejména akcentoval tu skutečnost, že v důsledku dělení předmětu veřejné zakázky došlo k dílčímu zadání jednotlivých částí zakázky jednodušším postupem, tedy ve  zjednodušeném podlimitním řízení v případě smlouvy o dílo č. 110607 ze dne 14. 6. 2007, případně v jednacím řízení bez uveřejnění v případě dodatku č. 1 k této smlouvě ze dne 9. 7. 2007, nebo i k zadání mimo režim zákona u smlouvy o dílo č. 010 308 ze dne 21. 3. 2008. Tuto skutečnost přitom Úřad považuje za závažné porušení zákona, neboť tím dochází k vyloučení otevřené soutěže o veřejnou zakázku, jako jednoho ze základních principů zadávání veřejných zakázek. Úřad vzal při stanovení výše pokuty v úvahu rovněž fakt, že zadavatel se v šetřeném případě dopustil současně dvou správních deliktů, definovaných ve výrocích č. I. a č. II. napadeného rozhodnutí, přičemž rovněž podle § 120 odst. 3 zákona musel respektovat skutečnost, že zadavatel se dopustil správního deliktu opakovaně. Tato důležitá okolnost je Úřadem řádně zdůvodněna, a je zřejmá z části napadeného rozhodnutí „Uložení pokuty“. 37.  Vedle výše uvedených přitěžujících okolností vzal Úřad v úvahu a hodnotil i další skutečnosti, které naopak hovoří ve prospěch zadavatele, a to zejména skutečnost, že podstatná část předmětu plnění veřejné zakázky, která se  týká smluv o dílo č. 110607 ze dne 14. 6. 2007 a č. 010 308 ze dne 21. 3. 2008 byla zadána na základě určité, byť omezené soutěže (viz zejména smlouva č. 110607 uzavřená na základě zjednodušeného podlimitního řízení). Úřad však správně poukázal na to, že uvedené skutečnosti hovořící spíše ve prospěch zadavatele, nemohou v žádném případě zhojit zjištěná porušení zákona, neboť nemohou plnohodnotně nahradit otevřenou soutěž o veřejnou zakázku.38.  Úřad zhodnotil veškeré v úvahu přicházející okolnosti zadání předmětné veřejné zakázky, včetně reálné ekonomické situace zadavatele. Z internetových stránek zadavatele bylo zjištěno, že schválený rozpočet města Krnova na rok 2011 předpokládá v uvedeném roce příjmy ve výši 563 mil. Kč. Zadavatel tedy disponuje poměrně značnými finančními prostředky použitelnými k případné úhradě sankce ve stanovené výši, a to bez ohledu na existenci úvěrů zapojených do rozpočtu města. Úřad tedy správně argumentoval tím, že výše pokuty, která se pohybuje v řádu set tisíc, rozhodně nemá pro zadavatele likvidační charakter, který dle nálezu Ústavního soudu, citovaného Úřadem v napadeném rozhodnutí nelze připustit. Vzhledem k tomu, že ekonomická situace zadavatele je jedinou stěžejní námitkou vztahující se k žádosti o snížení pokuty, mám za to, že Úřad tuto skutečnost v souvislosti s ostatními důvody aplikoval v korelaci se zákonem, přičemž i odůvodnění vztahující se k této části napadeného rozhodnutí považuji za dostatečné a přezkoumatelné. 39.  V souvislosti s úvahami o adekvátní výši pokuty souhlasím rovněž s tím, že Úřad v daném případě akcentoval ve vztahu k zadavateli spíše preventivní účinek uložené sankce. Pokud uvážím maximální výši pokuty, která mohla být zadavateli uložena za spáchání správních deliktů dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, a která přesahuje výši jeden a půl milionu Kč, pak je na základě porovnání maximální výše pokuty a její skutečně uložené výše zřejmé, že sankce měla především preventivní charakter.40.  K problematice uložení sankce za spáchání předmětných správních deliktů a její výše rovněž uvádím, že v daném případě Úřad správně aplikoval absorpční princip, z něhož při uložení pokuty vycházel. Podstata absorpce spočívá v absorpci sazeb, kdy přísnější sankce pohlcuje sankci mírnější. V daném případě je z napadeného rozhodnutí i z jeho odůvodnění zřejmé, že zadavatel spáchal dva správní delikty, které jsou uvedeny ve výrocích I. a II. napadeného rozhodnutí. V souladu s absorpční zásadou Úřad tedy uložil pokutu podle přísněji trestného správního deliktu, což je v případě předmětné veřejné zakázky správní delikt podle § 120 odst. 1 písm. d) zákona. Nutnost aplikace absorpční zásady při ukládání sankcí za správní delikty konstantně zastává i Nejvyšší správní soud například v rozsudku č. j. 6 As 57/2004 ze dne 22. 9. 2005.  Aplikace absorpční zásady tedy v daném případě vedla k uložení přiměřené pokuty v adekvátní výši. Použití této zásady má tedy své místo při stanovení konkrétní výše sankce, přičemž Úřad uvedený princip aplikoval v souladu s principy správního trestání. V daném případě mohla být zadavateli s ohledem na shora uvedené skutečnosti uložena pokuta ve výši až 20 mil. Kč, přičemž Úřad přistoupil k uložení pokuty v dolní hranici možné sankce. Po přezkoumání námitek uvedených v rozkladu jsem neshledal důvody, které by mne vedly ke snížení uložené pokuty v zadavatelem navrhované výši. Ve zbytku odkazuji na odůvodnění napadeného rozhodnutí obsažené v bodech 28. až 38. V.  Závěr41.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. 42.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody pro zrušení či změnu výroku III. napadeného rozhodnutí, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.  Otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu  pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Město Krnov, se sídlem Hlavní náměstí 1, 794 01 Krnov2.  Společnost STAFI CZ, s. r. o., se sídlem Vrchlického 1194/20, 794 01 KrnovVypraveno  dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy [1] Pozn.: pokud je dále v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu, nebo v době provedení úkonů jednotlivých účastníků řízení.