Č. j.: ÚOHS-R122/2011/VZ-19189/2011/310/JSlV Brně dne: 5. prosince 2011Ve správním řízení o rozkladu ze dne 31. 5. 2011 podaném navrhovatelem – ·  společností ACA1213, a. s., IČ 27407250, se sídlem Služeb 5/256, 108 00 Praha, za niž jedná Miroslav Mach, předseda představenstva, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 21. 12. 2010 Mgr. Bohuslavem Hubálkem, advokátem se sídlem Advokátní kancelář Jansta, Kostka, spol. s r. o., IČ 28505913, Těšnov 1/1059, 110 00 Praha,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S521/2010/VZ-5360/2011/520/JHl ze dne 16. 5. 2011 ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – ·  Správy služeb hlavního města Prahy, p. o., IČ 70889660, se sídlem Kundratka 19, 180 00 Praha, zast. Ing. Josefem Juránkem, ředitelem,učiněných při zadávání veřejné zakázky s názvem „Výkon odtahové služby“, zadávané v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo uveřejněno v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod evidenčním číslem 60050046, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2010 pod evidenčním číslem 2010/S 182-278146, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S521/2010/VZ-5360/2011/520/JHl ze dne 16. 5. 2011p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Zadavatel – Správa služeb hlavního města Prahy, p. o., IČ 70889660, se sídlem Kundratka 19, 180 00 Praha (dále jen „zadavatel“), uveřejnil v souladu s § 26 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 14. 9. 2010 pod evidenčním číslem 60050046, a v Úředním věstníku Evropské unie dne 18. 9. 2010 pod evidenčním číslem 2010/S 182-278146 oznámení otevřeného zadávacího řízení na realizaci veřejné zakázky s názvem „Výkon odtahové služby“ (dále jen „veřejná zakázka“).[1] 2.  Úřad obdržel dne 22. 12. 2010 návrh společnosti ACA1213, a. s., IČ 27407250, se sídlem Služeb 5/256, 108 00 Praha (dále jen „navrhovatel“), na zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, neboť zadavatel nevyhověl jeho námitkám podaným proti rozhodnutí zadavatele o jeho vyloučení ze zadávacího řízení. K uvedenému dni tedy Úřad oznámil zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, za jehož účastníky označil zadavatele a navrhovatele.3.  Návrh směřoval proti rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení z důvodu nesplnění zadávacích podmínek, neboť navrhovatel v čl. 3 bod 3.4 návrhu smlouvy uvedl, že výjezd požadovaného počtu vozidel i s posádkou zajistí v čase 0,0 hod. po příjmu výzvy, ačkoliv dle zadavatele není zajištění jakékoliv činnosti v čase 0,0 hod. od přijetí výzvy reálně možné.II.  Napadené rozhodnutí 4.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 16. 5. 2011 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S521/2010/VZ-5360/2011/520/JHl (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření. 5.  V odůvodnění napadeného rozhodnutí Úřad s odkazem na ust. § 6 a § 76 zákona k otázce vyloučení navrhovatele pro nesplnění požadavků zadavatele uvedených v čl. 6.5 zadávací dokumentace konstatoval, že pokud navrhovatel ve své nabídce v čl. 3 bod 3.4 návrhu smlouvy uvedl, že je schopen požadavek zadavatele uvedený v čl. 6.5 písm. f) zadávací dokumentace splnit okamžitě po příjmu výzvy, tj. do 0,0 hodin, taková reakční doba je s ohledem na vymezení předmětu veřejné zakázky neudržitelná. Při počtu 42 odtahových vozidel na předpokládaných cca 191 odtahů v Praze za jeden den, když se vzhledem k prováděným odtahům jejich „optimální“ poloha mění, je třeba zajistit dostatečnou a řádnou koordinaci zásahu. Zásoba odtahových vozidel navrhovatele není nevyčerpatelná, tudíž za odtahové vozidlo, které akceptuje výzvu a zasahuje u odtahu, nemůže navrhovatel okamžitě připravit náhradu tak, aby znovu optimalizoval postavení odtahových vozidel v rámci vymezeného území. Neudržitelnost reakční doby Úřad demonstroval na případě, kdy je dispečink navrhovatele vyzván k více odtahům zároveň nebo kdy k jednomu odtahovanému vozidlu budou dvě odtahová vozidla navrhovatele ve stejné nebo v podobné dojezdové vzdálenosti. Dle Úřadu si lze těžko představit situaci, kdy obě vozidla vyjedou současně, ještě během odposlechu telefonátu výzvy, následně pak dispečink jedno vozidlo odvolá a druhému vozidlu odtah potvrdí. Takovýto postup navrhovatele by byl velmi neekonomický (vzhledem ke spotřebě pohonných hmot, ztráty výhodné polohy odtahového vozidla). Závazný pokyn musí vzejít až z řídící centrály (dispečinku), která určí, které konkrétní vozidlo bude na výzvu reagovat. Stejně tak v případě více odtahů najednou bude na dispečinku, aby určil, která vozidla ze kterých míst Prahy k odtahům vyjedou. Koordinační role je zde nezbytná i v případě, že by se odtahová vozidla domlouvala mezi sebou, a tento proces si rovněž vyžádá určitý časový prostor. Právě k takovým účelům slouží systém motion control, kdy dispečink navrhovatele zná polohy všech odtahových vozidel a může tak rozhodnout, které vozidlo (nebo více vozidel) má reagovat na výzvu, pokud se tato vozidla nacházejí ve stejné nebo podobné dojezdové vzdálenosti k odtahovanému vozidlu, či je třeba vyslat více zadavatelem požadovaných vozidel.6.  Co se týče stanovení časové reakce, navrhovatel ve svém návrhu ze dne 22. 12. 2010 uvedl, že za předpokladu, že dispečink nejprve vyslechne výzvu a pak teprve udělí pokyn k výjezdu, takový pokyn netrvá déle než 3 vteřiny. Úřad však byl toho názoru, že navrhovatel měl ve své nabídce uvést konkrétní čas, byť by se jednalo o tisíciny nebo desetitisíciny hodiny. Tím, že uvedl časovou hodnotu 0,0 hod., uvedl zadavatele v omyl, když je (podle svého tvrzení) schopen zadavatelem poptávaný výjezd po výzvě splnit v čase 0,00083 hod. I když se jedná o malý rozdíl, stále se jedná o časový rozdíl reakce, který může mít vliv na posouzení a hodnocení nabídek. Navrhovatel měl tedy v tomto případě přesně určit (byť v řádu tisícin hodiny) reakci, ve které je schopen zajistit výjezd požadovaného počtu vozidel. Ke stejným závěrům přitom dospěla i hodnotící komise zadavatele, když reakční dobu navrhovatele k zajištění výjezdu požadovaného počtu vozidel i s posádkou posoudila jako nereálnou. Podle zadavatele navrhovatelem popsaný systém, který zaručí nulovou reakční dobu, nefunguje ani v integrovaném záchranném systému, kde výjezdu vždy musí předcházet pokyn dispečinku. III.  Námitky rozkladu7.  Proti rozhodnutí č. j. ÚOHS-S521/2010/VZ-5360/2011/520/JHl ze dne 16. 5. 2011 obdržel Úřad v zákonné lhůtě dne 1. 6. 2011 rozklad navrhovatele. V podaném rozkladu navrhovatel uvádí, že 8.  že v návrhu podrobně objasnil svůj model plnění veřejné zakázky a vysvětlil konkrétní důvody, které ho vedly k uvedení reakční doby 0,00 hod. Úřadu podle navrhovatele nepřísluší se vyjadřovat k jeho technickým kapacitám ani přijímat kategorické závěry ohledně schopnosti navrhovatele organizovat si práci. Podle navrhovatele se Úřad nadbytečně zabýval problematikou náhrady zasahujícího vozidla a optimalizace postavení vozidel, neboť zadavatel žádný takový požadavek v zadávacích podmínkách neuvedl, pouze požadoval, aby uchazeč garantoval čas, ve kterém je schopen po výzvě zajistit výjezd požadovaného počtu vozidel.9.  Úřad svým tvrzením o nutnosti koordinace odtahových vozidel podle navrhovatele opomíjí unikátní model plnění veřejné zakázky, kdy jednotlivá vozidla neparkují v centrálním dispečinku, z něhož by musela v případě výzvy teprve vyjíždět, ale jsou v neustálém pohybu na celém území hlavního města Prahy. Zkrácení dojezdového času na absolutní minimum je pak podle navrhovatele zajištěno tím, že se v každé z deseti přibližně stejně velkých územních částí hlavního města Praha pohybují najednou 4 vozidla, to znamená, že navrhovatel je připraven zajistit provedení až 4 odtahů současně na území jedné městské části, anebo zajistí okamžitý výjezd vozidla nacházejícího se v daném okamžiku nejblíže k místu odtahu.10.  Co se týče způsobu komunikace mezi jednotlivými vozidly a dispečinkem, odkázal navrhovatel na skutečnosti uvedené v návrhu ze dne 22. 12. 2010. O spolehlivosti nabízeného modelu plnění veřejné zakázky podle navrhovatele svědčí skutečnost, že se navrhovatel v návrhu smlouvy na plnění veřejné zakázky zavázal zaplatit zadavateli v případě nedodržení stanovené časové lhůty smluvní pokutu, a to ve výši 2 mil. Kč za každou započatou hodinu prodlení.11.  Pokud jde o konkrétní číselné vyjádření časové reakce navrhovatele, je navrhovatel toho názoru, že rozdíl mezi hodnotou 0,00 hod a 0,00083 hod je při plnění veřejné zakázky zcela bezvýznamný a prakticky ho ani nelze zjistit. Z toho důvodu je názor Úřadu, že měl navrhovatel uvést konkrétní čas, byť by se jednalo o desetitisíciny hodiny, absurdní. Navrhovatel chtěl podle svého vyjádření v nabídce vyjádřit, že je schopen zajistit výjezd vozidla okamžitě po obdržení výzvy, resp. v čase nepřesahujícím cca 3 vteřiny. Jelikož je tento časový úsek tak malý, že ani zdaleka nedosahuje celé jedné hodiny, byl navrhovatel přesvědčen o tom, že má-li být tento údaj vyjádřen v hodinách, musí být stejně uveden jako 0,00 hod. Úřad se podle navrhovatele ve svém rozhodnutí nezabýval věcnou podstatou nabídky navrhovatele, kterou je schopnost zajistit výjezd požadovaného počtu vozidel i s posádkou bez jakékoliv časové prodlevy od obdržení výzvy k provedení zásahu.12.  Z uvedených důvodů navrhovatel žádá, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena Úřadu k novému projednání, případně aby je předseda Úřadu změnil tak, že se návrhu na uložení nápravného opatření vyhovuje a ruší se rozhodnutí zadavatele o vyloučení navrhovatele ze zadávacího řízení ze dne 18. 11. 2010.  IV.  Řízení o rozkladu13.  Správní orgán prvního stupně určil usnesením č. j. ÚOHS-S521/2010/VZ-9029/2011/520/JHl ze dne 3. 6. 2011 zadavateli lhůtu pěti dnů k vyjádření k podanému rozkladu. Zadavatel se vyjádřil dopisem ze dne 13. 6. 2011, kde plně odkázal na své stanovisko ze dne 27. 12. 2010.14.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu.15.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.16.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S521/2010/VZ-5360/2011/520/JHl ze dne 16. 5. 2011 rozhodl o zamítnutí návrhu navrhovatele podle ust. § 118 odst. 4 písm. a) zákona, neboť nebyly zjištěny důvody pro uložení nápravného opatření, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Taktéž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se plně ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, pro které jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.V.  K námitkám rozkladu17.  Stěžejní argumentace navrhovatele v podaném rozkladu směřuje proti závěrům Úřadu ohledně posouzení problematiky navrhovatelem předložené nulové hodnoty reakční doby na výzvu zadavatele k prováděnému odtahu. Po přezkoumání předložených námitek jsem nicméně dospěl k závěru, že navrhovatel v podaném rozkladu nepřináší žádné nové skutečnosti, na jejichž základu by bylo možné dospět k závěru odlišnému od toho, který je uveden v odůvodnění napadeného rozhodnutí.18.  Ze zadávací dokumentace vyplývá jednoznačně, že zadavatel pro účely hodnocení nabídek požadoval, aby uchazeč v návrhu smlouvy uvedl, do jakého času (uvedeno v hodinách) je schopen, po výzvě objednatele, zajistit v pracovních dnech a hodinách výjezd požadovaného počtu vozidel i s posádkou. Navrhovatel přitom v čl. 3 bod 3.4 návrhu smlouvy uvedl, že výjezd požadovaného počtu vozidel i s posádkou zajistí v čase 0,0 hod. po příjmu výzvy.19.  Je tedy třeba se zabývat celkem dvěma základními otázkami podstatnými pro posouzení šetřeného případu. První otázkou je, zda byl požadavek zadavatele na předložení konkrétního času k výjezdu vozidel pro účely hodnocení nabídek stanoven v souladu se zákonem, v rámci druhé otázky je třeba určit, zda byl závěr zadavatele o nereálnosti navrhovatelem uvedené nulové hodnoty správný a opravňoval jej k jeho vyloučení ze zadávacího řízení.20.  Odpověď na první shora položenou otázku je třeba hledat jednak v aplikaci ust. § 78 odst. 4 zákona a následně v zadávací dokumentaci, kde jsou požadavky zadavatele podrobně popsány. Ustanovení § 78 odst. 4 stanoví, že při zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví zadavatel dílčí hodnotící kritéria vždy tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se přitom musejí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek či dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení. 21.  Optikou vymezení předmětu veřejné zakázky, který je definován jako výkon smluvní odtahové služby na základě operativních požadavků ze strany zadavatele při výkonu práv a povinností vlastníka pozemních komunikací na území hl. m. Prahy, se zohledněním  shora uvedených zákonných požadavků, považuji za prokázané, že pro zadavatele je doba výjezdu odtahového vozidla v každém jednotlivém případě podstatná, neboť předmětem jeho činnosti je mj. spolupráce na zajištění bezpečnosti a plynulosti silničního provozu ve veřejném zájmu, přičemž definici požadavku na uvedení časového určení hodnoty v rámci nabídky, jakož i stanovení váhy dílčího hodnotícího kritéria „rychlost zajištění výjezdu požadovaného počtu vozidel i s posádkou“ ve výši 20%, považuji za jednoznačné a přiměřené okolnostem veřejné zakázky. Z uvedeného plyne, že pro potřeby zpracování nabídky měli uchazeči o veřejnou zakázku dostatečně určité a podrobné informace, na základě kterých měli stanovit požadovanou dobu výjezdu vyjádřenou ve stanoveném předem určeném řádu, tedy hodinách.22.  K otázce posouzení nabídky navrhovatele zadavatelem uvádím, že dle § 76 odst. 1 zákona mj. platí, že hodnotící komise posoudí nabídky uchazečů z hlediska splnění zákonných požadavků a požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách a z hlediska toho, zda uchazeč nepodal nepřijatelnou nabídku podle § 22 odst. 1 písm. d) zákona. Nabídky, které tyto požadavky nesplňují, musí být vyřazeny. Mám zato, že z logiky věci, tak jak byla popsána v prvostupňovém rozhodnutí, vyplývá dostatečně srozumitelný závěr Úřadu o nemožnosti nulové reakční doby na výzvu zadavatele, tedy i oprávněnosti napadaného vyloučení navrhovatele. Jak sám navrhovatel přiznává v podaném rozkladu, jeho reakční doba na výzvu zadavatele by byla nejméně 0,00083 hodiny, kteréžto tvrzení však v zásadě jen podtrhuje správnost závěrů učiněných v napadeném rozhodnutí. Vyplývá z něj totiž, že navrhovatel uvedl ve své nabídce nesprávný údaj a tímto svým jednáním způsobil, že jeho nabídka nemohla být hodnocena. Závěr navrhovatele o minimálním rozdílu hodnoty 0,00083 hod. od hodnoty 0,0 hod. není na místě, neboť zadavatel požadoval uvedení údaje v hodinách, pokud by navrhovatel uvedl pro větší srozumitelnost údaje vyjádřené ve vteřinách, vystavil by se rovněž hrozbě postihu ve formě vyloučení pro nesplnění podmínek zadání. Se závěry napadeného rozhodnutí v tomto směru se proto ztotožňuji, nad jejich rámec však uvádím následující doplnění.23.  Jak plyne z čestného prohlášení navrhovatele ze dne 1. 11. 2011, uvedeného na str. 203 jeho nabídky, hodlal realizovat části veřejné zakázky subdodavatelsky, přičemž uvádí seznam sedmi subdodavatelů včetně přiložených dokladů podle § 51 odst. 4 písm. a) a b) zákona. Ve všech předložených subdodavatelských smlouvách je však v čl. VI.9. „Podmínky provádění předmětu smlouvy“ uveden závazek subdodavatele „…zajistit výjezd požadovaného počtu vozidel i posádkou do jedné hodiny po obdržení výzvy“ a to jak v pracovních, tak mimopracovních dnech.24.  Za tohoto stavu považuji za irelevantní jakoukoliv další argumentaci navrhovatele ohledně jeho schopnosti zajistit výjezd vozidel v nulovém čase, neboť nejméně v části zakázky realizované subdodavatelsky není schopen tuto podmínku objektivně zajistit. Argument navrhovatele pomocí zajištění závazku vysokou smluvní pokutou není dle mého názoru rovněž na místě, neboť primárním cílem zadavatele je řádné plnění veřejné zakázky a nikoliv vymáhání zjevně přemrštěné smluvní pokuty v případě porušení smlouvy, k němuž by mohlo dojít přinejmenším při každém jednotlivém subdodavatelském plnění části veřejné zakázky. Rozkladová argumentace navrhovatele je potud lichá a považuji ji za účelovou, stejně jako argumentaci obsaženou v samotném návrhu na zahájení řízení.25.  Ke všemu shora uvedenému závěrem konstatuji, že Úřad v rámci správního řízení posoudil případ ve všech vzájemných souvislostech, a proto ve zbytku odkazuji na závěry obsažené v odůvodnění napadeného rozhodnutí, které považuji za dostatečně určité, srozumitelné, a přezkoumatelné.VI.  Závěr26.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uvedených v rozkladu.27.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  Správa služeb hlavního města Prahy, Kundratka 19, 180 00 Praha2.  Mgr. Bohuslav Hubálek, advokát, Těšnov 1/1059, 110 00 PrahaVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.