Č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11958/2009/540/KKoV Brně dne 3. prosince 2009 Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 28.8.2009 na návrh ze dne 27.8.2009, jehož účastníky jsou•  zadavatel - Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1, jejímž jménem jedná Ing. Petr Kynštetr, CSc., vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 5.12.2006 společností S-Invest CZ s. r. o., IČ 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno, za niž jedná Ing. Eliška Kudělková, jednatelka,•  navrhovatel - Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, za niž jedná Milada Šturcová, předsedkyně představenstva,•  vybraný uchazeč – ATLAS consulting spol. s r.o., IČ 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava, za niž jedná Ing. Jiří Řehák, jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 10.9.2009 JUDr. Monikou Forejtovou, advokátkou, IČ 66250226, Advokátní kancelář Forejtová & Čadra, se sídlem Karlovo náměstí 28, 120 00 Praha 2,ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve věci veřejné zakázky „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30.4.2009 pod evidenčním číslem 60030624 a dne 2.5.2009 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2009/S 84-120901,rozhodl takto: I.Správní řízení se podle § 118 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, zastavuje.  II.Správní řízení ve věci návrhu navrhovatele v části, která se týká neurčitého vymezení předmětu veřejné zakázky, pokud jde o minimální obsah právního informačního systému, se podle § 114 odst. 3 citovaného zákona zastavuje, neboť návrh nebyl podán oprávněnou osobou.III.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a podle § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, zadavateli nevzniká povinnost nahradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele.OdůvodněníÚřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 28.8.2009 návrh uchazeče Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, za niž jedná Milada Šturcová, předsedkyně představenstva (dále jen „navrhovatel“), na přezkoumání úkonů učiněných zadavatelem Českou republikou – Kanceláří Poslanecké sněmovny, IČ 00006572, se sídlem Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1, jejímž jménem jedná Ing. Petr Kynštetr, CSc., vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 5.12.2006 společností S-Invest CZ s. r. o., IČ 25526171, se sídlem Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno, za niž jedná Ing. Eliška Kudělková, jednatelka (dále jen „zadavatel“), ve veřejné zakázce „Právní informační systém pro ČR – Kancelář Poslanecké sněmovny“ zadávané v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30.4.2009 pod evidenčním číslem 60030624 a dne 2.5.2009 v Úředním věstníku Evropské unie pod evidenčním číslem 2009/S 84-120901 (dále jen „veřejná zakázka“).Předmětem veřejné zakázky je dodávka a instalace právního informačního systému (dále jen „PIS“).Jako základní hodnotící kritérium pro zadání veřejné zakázky zvolil zadavatel ekonomickou výhodnost nabídky a stanovil následující dílčí hodnotící kritéria:1.  Nabídková cena (váha 30 %)2.  Obsah PIS (váha 20 %)3.  Funkční vlastnosti PIS (váha 50 %)Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 12.6.2009 vyplývá, že zadavatel ve stanovené lhůtě obdržel 2 nabídky, které vyhověly kontrole úplnosti dle § 71 odst. 8 zákona. Dne 9.7.2009 bylo provedeno posouzení kvalifikace jednotlivých uchazečů. Po provedení hodnocení nabídek vybrala komise jako nejvýhodnější nabídku uchazeče ATLAS consulting spol. s r.o., IČ 46578706, se sídlem Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava, za niž jedná Ing. Jiří Řehák, jednatel, ve správním řízení zast. na základě plné moci ze dne 10.9.2009 JUDr. Monikou Forejtovou, advokátkou, IČ 66250226, Advokátní kancelář Forejtová & Čadra, se sídlem Karlovo náměstí 28, 120 00 Praha 2 (dále jen „vybraný uchazeč“). Na základě doporučení hodnotící komise zadavatel dne 23.7.2009 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky.Proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky podal uchazeč Wolters Kluwer ČR, a.s., IČ 63077639, se sídlem U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3, za niž jedná Milada Šturcová, předsedkyně představenstva (dále jen „navrhovatel“), námitky. Obsahem námitek bylo zpochybnění postupu zadavatele při hodnocení nabídek.Zadavatel námitky obdržel dne 7.8.2009 a po přezkoumání jejich oprávněnosti jim nevyhověl. Své rozhodnutí zadavatel oznámil navrhovateli dopisem ze dne 4.6.2009, který jmenovaný uchazeč obdržel dne 18.8.2009. Vzhledem k tomu, že jmenovaný uchazeč nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 27.8.2009 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“) u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Navrhovatel podává návrh proti rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky ze dne 23.7.2009. V podaném návrhu navrhovatel uvádí, že zadavatel při hodnocení nabídek porušil zásadu transparentnosti a nediskriminace, což dokládá na níže uvedených skutečnostech.K hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Obsah PIS“ navrhovatel uvádí, že hodnotící komise nepostupovala odborně tak, aby objektivním způsobem hodnotila přesah nabízeného obsahu u jednotlivých PIS nad minimální obsah požadovaný zadavatelem. Hodnotící komise vybrala pro hodnocení PIS v uvedeném hodnotícím kritériu zcela konkrétní dokumenty, přičemž zkoumala, zda nabízené PIS tyto dokumenty obsahují. Takový postup je však podle navrhovatele nesprávný a netransparentní a nemůže vést k objektivnímu posouzení PIS v rámci uvedeného hodnotícího kritéria. Navrhovatel se domnívá, že hodnotící komise měla hodnotit spíše celkový počet dokumentů obsažených v nabízených PIS, které přesahují minimální požadovaný rozsah. Podle navrhovatele je nutné přesah hodnotit pouze jako celek vzhledem k tomu, že žádné dva PIS neobsahují zcela shodný okruh dokumentů. Navrhovatel namítá, že provedené hodnocení je netransparentní, a to z důvodu, že je zcela závislé na výběru konkrétních dokumentů, který se může velmi různit, a kdy při výběru jiných dokumentů může být výsledek hodnocení naprosto odlišný. Tento postup podle názoru navrhovatele podstatně ovlivnil výsledek hodnocení nabídek v uvedeném hodnotícím kritériu. Navrhovatel dále vytýká hodnotící komisi, že se při hodnocení nabídek nezabývala otázkou, zda obsahem PIS jsou pouze anotace dokumentů, právní věty, popř. plné texty včetně jejich celkového počtu, dále zda nabízené PIS obsahují i rozsudky dalších českých, evropských či mezinárodních soudů tak, jak je stanoveno v zadávací dokumentaci. V této souvislosti navrhovatel poukazuje na skutečnost, že zadavatel v zadávací dokumentaci neurčitě stanovil požadavky na minimální obsah PIS, když uvedl, že PIS musí obsahovat rozsudky Ústavního soudu, Nejvyššího soudu, Nejvyššího správního soudu, Evropského soudního dvora a Soudu první instance, avšak již nevymezil hranici požadovaného minimálního rozsahu.Navrhovatel dále namítá, že hodnotící komise postupovala netransparentně a neobjektivně i při hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“. Hodnotící komise dle názoru navrhovatele neprovedla výčet funkčních vlastností, jež přesahují minimální rozsah stanovený v zadávací dokumentaci, pomocí kterého by provedla vzájemné srovnání nabízených PIS. Z tohoto důvodu nebylo hodnocení v rámci uvedeného hodnotícího kritéria provedeno transparentně. K argumentu zadavatele, že hodnotící komise hodnotila pouze ty funkční vlastnosti, které jsou pro zadavatele potřebné a důležité, navrhovatel podotýká, že měl-li zadavatel v úmyslu nějakou funkční vlastnost PIS upřednostnit před ostatními, měl tak učinit již v zadávací dokumentaci.Navrhovatel odmítá tvrzení zadavatele, že zástupci jednotlivých uchazečů sami předváděli nabízený PIS a měli být schopni vyhledat dokumenty požadované hodnotící komisí. Zástupci navrhovatele byli pozváni na základě pozvánky ze dne 3.6.2009 k předvedení funkčních vlastností nabízeného PIS. Hodnotící komise jim k vyhledání předložila výběr z aktů a dokumentů Evropské unie, který obsahoval z velké části pouze návrhy dokumentů, tedy nikoli platnou či neplatnou legislativu. K tomuto požadavku hodnotící komise navrhovatel uvádí, že již před rokem nabízel zadavatel v rámci PIS modul připravované legislativy EU, avšak zadavatel tento modul označil v té době za nepotřebný. Navrhovatel tedy pokládá uvedený požadavek hodnotící komise za účelový a zároveň za odporující zadávací dokumentaci, ve které se o připravované legislativě Evropské unie (dále jen „EU“) nikde nezmiňuje. Dále byla hodnotící komisí zástupcům navrhovatele předložena k vyhledání nesprávně označená směrnice č. 1970/221/ES. Tento požadavek hodnotící komise na vyhledání neexistujícího dokumentu opět podle navrhovatele ukazuje na účelové hodnocení nabídek. Pro úplnost navrhovatel upozorňuje na skutečnost, že zástupci uchazečů odcházeli z jednání hodnotící komise ve 14:15, zatímco hodnotící komise zasedala podle protokolu o posouzení a hodnocení nabídek do 14:30 a v této době stačila provést hodnocení včetně zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Podle názoru navrhovatele není možno tyto činnosti provést v uvedeném čase s patřičnou odborností. Podle navrhovatele nesplňovali členové hodnotící komise dostatečnou úroveň odbornosti vzhledem k předmětu veřejné zakázky. Navrhovatel dále namítá, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje způsob, jakým členové hodnotící komise přidělovali body v jednotlivých dílčích hodnotících kritériích, z čehož vyplývá, že hodnocení nabídek nebylo provedeno způsobem, který by zamezil účelové libovůli při hodnocení nabídek.Navrhovatel upozorňuje na rozpor mezi zadávací dokumentací, ve které je uvedeno, že PIS musí obsahovat platnou legislativu, a postupem hodnotící komise, kdy tato zkoumala, zda nabízené PIS obsahují platnou legislativu od roku 1945, což navrhovatel považuje za chybu, neboť platná legislativa existuje ve Sbírce zákonů již od roku 1918. Tuto skutečnost však hodnotící komise nezohlednila. Hodnotící komise rovněž nesprávně vyhodnotila celkový počet dokumentů ve Sbírce mezinárodních smluv. Skutečný počet je 1188 a nikoliv hodnotící komisí zjištěných 1167. K hodnocení přesahu obsahu a funkčních vlastností nabízených PIS nad rámec minimálního obsahu navrhovatel uvádí, že je považuje za netransparentní vzhledem k tomu, že zadavatel nehodnotil všechny obsahové a funkční přesahy v nabízeném PIS. Navrhovatel nesouhlasí s argumentem zadavatele, že při hodnocení vycházel z účelnosti a z vlastní praxe. Tato skutečnost nebyla ani případně zohledněna v zadávací dokumentaci. Navrhovatel namítá, že takový způsob hodnocení nabídek byl pro něj diskriminační, neboť vůbec nebral v úvahu přednosti PIS navrhovatele. Podle názoru navrhovatele proběhlo hodnocení nabídek způsobem, který je systémově nesprávný, vzhledem k skutečnosti, že nebyly objektivně zhodnoceny kvantitativní přesahy obsahu ani veškeré funkční vlastnosti PIS, které přesáhly minimální požadavky. Z tohoto důvodu bylo hodnocení provedeno v rozporu se skutečností a nabídkou navrhovatele. Bodové hodnocení tedy nemůže odpovídat skutečným obsahovým a funkčním vlastnostem nabízeného PIS. Na základě výše uvedených skutečností požaduje navrhovatel uložení nápravného opatření spočívajícího ve zrušení rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky, popř. zrušení zadání veřejné zakázky.Úřad obdržel návrh dne 28.8.2009 a tímto dnem bylo zahájeno správní řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:•  zadavatel,•  navrhovatel,•  vybraný uchazeč.Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11702/2009/540/KKo ze dne 10.9.2009. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č. j. ÚOHS-S235/2009/VZ-11706/2009/540/KKo z téhož dne stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Dne 3.9.2009 obdržel Úřad vyjádření zadavatele k návrhu, ve kterém zcela odkazuje na své rozhodnutí o vyřízení námitek ze dne 17.8.2009. Námitky navrhovatele, které se týkaly složení hodnotící komise, zadavatel odmítl jako nedůvodné vzhledem k tomu, že hodnotící komise byla stanovena v souladu se zákonem a na jednotlivých jednáních hodnotící komise byl přítomen v souladu s § 75 odst. 3 zákona vždy dostatečný počet členů, jak vyplývá z dokumentace pořízené v souvislosti se zadávacím řízením.Námitkám, které se týkaly hodnocení dílčích hodnotících kritérií „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“, zadavatel též nevyhověl, a to z důvodu, že hodnotící komise v rámci hodnocení nabídek podrobně zkoumala nabízené PIS a dále umožnila uchazečům, aby nabízené PIS předvedli. Hodnotící komise tedy postupovala při hodnocení nabídek s patřičnou odborností a zcela v souladu se zákonem. Zadavatel nevyhověl ani námitce navrhovatele, že hodnotící komise neohodnotila všechny funkční přesahy jím nabízeného PIS. Zadavatel v rozhodnutí o námitkách uvádí, že v rámci hodnocení hodnotila komise pouze ty přesahy, které jsou pro zadavatele účelné a nikdo nemůže požadovat, aby zadavatel vybíral dodavatele na základě funkčních přesahů, které nepotřebuje. Minimální požadavky na funkční vlastnosti PIS zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci.K námitce navrhovatele, která se týkala požadavku hodnotící komise na vyhledání směrnice 1970/221/ES, zadavatel uvádí, že hodnotící komise požadovala po uchazečích vyhledání směrnice ES č. 221 z roku 1970 a ponechala na uchazečích, jakým z způsobem ji vyhledají. Tímto způsobem hodnotící komise zkoumala uživatelskou přívětivost vyhledávání. Zadavatel neshledal v uvedeném postupu hodnotící komise rozpor se zákonem, a proto odmítl námitku jako nedůvodnou. Dne 22.9.2009 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče k návrhu, ve kterém uvádí, že návrh je nedůvodný, neboť zadavatel podle jeho názoru na základě předchozího správního řízení vedeného u Úřadu pod spisovou značkou S272,292/2008-24644/2008/540/Der vyhověl všem požadavkům navrhovatele. Tuto skutečnost zadavatel uvedl též ve svém rozhodnutí o námitkách ze dne 17.8.2009, se kterým se vybraný uchazeč ztotožňuje. K námitce navrhovatele, která se týká přesahu PIS nad minimálně požadovaný obsah, se vybraný uchazeč shoduje se závěrem hodnotící komise. Vybraný uchazeč nemůže souhlasit s názorem navrhovatele, že hodnotící komise měla spíše zkoumat nabízené PIS jako databáze dokumentů a nikoliv je hodnotit na základě vyhledávání konkrétních dokumentů. Jak vyplývá ze zadávací dokumentace, je hodnota 50 % z celkového počtu bodů přidělená dílčímu hodnotícímu kritériu „Funkční vlastnosti PIS“ jasným důkazem o skutečnosti, že zadavatel má zájem na funkčnosti, intuitivnosti a komfortu používání vybraného PIS a že zadavatel upřednostňuje kvalitu nad kvantitou. Tento požadavek je podle názoru vybraného uchazeče zcela legitimní a vybraný uchazeč se s postupem hodnotící komise při hodnocení nabídek zcela ztotožňuje.Na základě výše uvedených skutečností vybraný uchazeč navrhuje, aby Úřad shledal návrh nedůvodným a správní řízení zastavil.Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících ustanovení zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání veřejné zakázky a vyjádření předložených účastníky a na základě vlastního zjištění rozhodl o zastavení správního řízení. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Podle ustanovení § 44 odst. 1 zákona se zadávací dokumentací rozumí soubor dokumentů, údajů, požadavků a technických podmínek zadavatele vymezujících předmět veřejné zakázky v podrobnostech nezbytných pro zpracování nabídky. Za správnost a úplnost zadávací dokumentace odpovídá zadavatel.Ustanovení § 74 odst. 1 zákona stanoví, že pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení a pro předběžné hodnocení nabídek v jednacím řízení s uveřejněním ustanoví veřejný zadavatel hodnotící komisi. Činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.Podle § 74 odst. 3 zákona musí mít hodnotící komise alespoň 5 členů. Je-li to odůvodněno předmětem veřejné zakázky, musí mít hodnotící komise nejméně jednu třetinu členů s příslušnou odborností ve vztahu k předmětu veřejné zakázky.Ustanovení § 74 odst. 7 zákona stanoví, že členové hodnotící komise nesmí být ve vztahu k veřejné zakázce a k uchazečům podjati, zejména se nesmí podílet na zpracování nabídky, nesmí mít osobní zájem na zadání veřejné zakázky a s uchazeči je nesmí spojovat osobní ani pracovní či jiný obdobný poměr. O své nepodjatosti učiní člen hodnotící komise písemně prohlášení veřejnému zadavateli na počátku prvního jednání hodnotící komise nebo na počátku jednání, na němž je poprvé v hodnotící komisi přítomen. Pro tento účel sdělí veřejný zadavatel členovi hodnotící komise před prvním jednáním identifikační údaje uchazečů, kteří podali nabídky.Z dokumentace o veřejné zakázce Úřad zjistil, že zadavatel dne 5.6.2009 jmenoval 5 členů a 5 náhradníků hodnotící komise. V rámci 1. jednání hodnotící komise, které se uskutečnilo dne 23.6.2009, v souladu s § 74 odst. 7 zákona písemně prohlásili svoji nepodjatost. Prohlášení o nepodjatosti hodnotící komise je součástí protokolu o 1. jednání komise.  K námitce navrhovatele, ve které namítá neodbornost členů hodnotící komise, Úřad uvádí, že pokud jde o odbornou způsobilost členů hodnotící komise k hodnocení nabídek, je zadavatel povinen jmenovat hodnotící komisi tak, aby byl zajištěn kvalifikovaný postup při hodnocení nabídek. Zákon požaduje, aby minimálně jedna třetina členů komise měla příslušnou odbornost ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, avšak pouze za předpokladu, že to je odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Vzhledem ke skutečnosti, že v předmětné veřejné zakázce byla požadována dodávka právního informačního systému, pro jehož používání není vzhledem k jeho vlastnostem i určení potřeba specifických znalostí, nepovažuje Úřad za nutné, aby zadavatel v šeřeném případě postupoval podle § 74 odst. 3 zákona věty druhé a jmenoval jako členy hodnotící komise osoby se speciální odbornou způsobilostí. Úřad s odkazem na výše uvedené konstatuje, že v postupu zadavatele při jmenování členů hodnotící komise postupoval v souladu se zákonem a námitky navrhovatele, které se týkají odbornosti hodnotící komise, jsou nedůvodné.Ustanovení § 78 odst. 1 zákona stanoví, že základním hodnotícím kritériem pro zadání veřejné zakázky je ekonomická výhodnost nabídky nebo nejnižší nabídková cena.Podle § 78 odst. 4 zákona rozhodne-li se zadavatel pro zadání veřejné zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, stanoví vždy dílčí hodnotící kritéria. Dílčí hodnotící kritéria se musí vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky a mohou jimi být vedle nabídkové ceny zejména kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, provozní náklady, návratnost nákladů, záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro dokončení.Ustanovení § 79 odst. 1 zákona stanoví, že hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle hodnotících kritérií uvedených v dokumentech podle § 78 odst. 6. Je-li základním hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, je hodnotící komise povinna hodnotit nabídky a stanovit jejich pořadí podle jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a jejich vah.Podle ustanovení § 80 odst. 1 zákona pořídí hodnotící komise o posouzení a hodnocení nabídek písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise. Z čl. 8.6.1. zadávací dokumentace vyplývá, že zadavatel požaduje následující minimální obsah PIS platný ke dni 1.4.2009:1.  Platná i neplatná legislativa ČR v rozsahu právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů a Sbírce mezinárodních smluv,2.  rozsudky Ústavního soudu, Nejvyššího soudu ČR a Nejvyššího správního soudu,3.  platnou i neplatnou legislativu EU v rozsahu právních předpisů publikovaných v částech C a L Úředního věstníku EU,4.  rozsudky Evropského soudního dvora včetně rozsudků Soudu první instance.Zadavatel dále požaduje minimálně následující funkce PIS:•  Možnost rozšíření PIS na další uživatele,•  fulltextové vyhledávání,•  hypertextové vyhledávání,•  možnost posunu v dokumentu od platné verze k předchozím či budoucím verzím – a to vše minimálně v rámci právních předpisů ČR (obsah PIS ad 1.),•  vyhledávání dle čísla a názvu dokumentu,•  tisk dokumentů včetně exportu do tiskového editoru,•  nápovědu,•  možnost personalizace dle uživatele (tvorba záložek či „oblíbených“ dokumentů, možnost uložení osobního nastavení),•  aktualizace prostřednictvím internetu.Čl. 10.4. zadávací dokumentace stanoví, že v rámci hodnotícího kritéria „Obsah PIS“ bude zadavatel hodnotit přesah nabízeného obsahu PIS nad minimální obsah stanovený zadavatelem v čl. 8.4.1. zadávací dokumentace. Zadavatel se zaměří na aktuálnost obsahu ke dne 1.4.2009, na úplnost obsahu (tedy zda příslušné části obsahu pokrývají jen část možného obsahu či zda jsou úplné, zda obsahem jsou pouze anotace či právní věty nebo plné texty). Zadavatel bude dále hodnotit, zda PIS obsahuje nad rámec i další dokumenty, v části právních předpisů např. vyhlášky obcí, finanční zpravodaj, resortní věstníky; v části rozsudků např. rozsudky dalších českých, evropských či mezinárodních soudů, kromě rozsudků také stanoviska a vyjádření k předběžným otázkám, stanoviska členských států či generálních advokátů. V rámci těchto souvisejících dokumentů se bude hodnotit jejich relevance k minimálně požadovanému obsahu, jejich aktuálnost a důležitost ve vztahu k uživatelskému komfortu a zachování přehlednosti.V čl. 10.4. zadavatel dále uvádí, že v rámci hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“ bude provedeno hodnocení funkcionalit systému, tj. přesah nad minimální požadavky stanovené v čl. 8.6.1. Zadavatel se zaměří na funkčnost fulltextu (možnost použití lemmatizátoru on/off), hypertextu (v jakém rozsahu dokumentů je funkce dostupná), vyhledávání (vyhledávací příkazy, vyhledávání poznámek pod čarou, možnost vyhledávání dle zkratek, zda lze definovat vlastní zkratky, možnost filtrování dokumentů na základě atributů jako je autor, doba publikace, účinnost, atd.) a u funkce posunu v čase (zda umožňuje porovnávat dvě časové verze). Zadavatel bude dále hodnotit možnosti personalizace PIS, a to především možnost vytváření poznámek, možnost jejich sdílení s ostatními uživateli, možnost tvorby seznamu „oblíbených“ dokumentů či záložek. Zadavatel bude dále hodnotit přehlednost, jasnost a návodnost funkce Nápověda. Součástí hodnocení tohoto kritéria bude také hodnocení návaznosti PIS na tiskové editory, možnosti práce s dokumenty PIS včetně editace, možnosti exportu, možnosti tvorby webových linků a odkazů.K námitkám navrhovatele, které se týkají hodnocení nabídek, Úřad uvádí, že hodnotící komise musí zcela respektovat způsob hodnocení nabídek stanovený zadavatelem v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise je dále při hodnocení nabídek povinna postupovat takovým způsobem, aby byl výsledek hodnocení založen na objektivních hodnotách a aby v případě kvalitativního hodnotícího kritéria bylo subjektivní hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise řádně odůvodněno. Z obdržené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel v čl. 8.6.1. zadávací dokumentace stanovil minimální obsahové a funkční požadavky na PIS. V čl. 10.4. zadávací dokumentace pak uvedl způsob, jakým bude přijaté nabídky hodnotit z hlediska dílčích hodnotících kritérií „Obsah PIS“ a „Funkční vlastnosti PIS“, tj. že bude hodnotit obsah a funkční vlastnosti nabízených PIS, jež přesahují minimální požadavky uvedené v čl. 8.6.1. zadávací dokumentace. Hodnotící komise pak ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jako odůvodnění přiděleného počtu bodů uvedla tabulku, ve které byly uvedeny právní a související dokumenty spolu s hodnocenými funkcemi PIS, které měli uchazeči v nabízených PIS vyhledat (dokumenty), popř. předvést (funkce). Z uvedeného vyplývá, že hodnotící komise při hodnocení nabídek postupovala v souladu se zadávací dokumentací.K námitce navrhovatele, která se týká porušení zásady transparentnosti spočívající v postupu hodnotící komise, kdy zjišťovala, zda nabízené PIS obsahují konkrétní dokumenty, Úřad uvádí následující. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek vyplývá, že hodnotící komise provedla hodnocení v uvedeném kritériu způsobem, kdy mj. zjišťovala, zda nabízené PIS nad rámec požadovaného minimálního obsahu obsahují konkrétní dokumenty. Jednalo se o dokumenty z oblasti judikatury, dokumenty z částí C a L Úředního věstníku EU, směrnice a nařízení Rady Evropských společenství, předpisy územně samosprávných celků, dokumenty z Finančního zpravodaje a České národní banky a související literaturu. Hodnotící komise měla podle zadávací dokumentace ohodnotit přesah obsahu nad minimální požadavky zadavatele, což učinila tím, že vybrala konkrétní zástupce typů dokumentů, které považovala za potřebné pro činnost zadavatele. Komise potom zjišťovala, zda nabízené PIS tyto konkrétní dokumenty obsahují a výsledek potom uvedla v tabulce, jež je součástí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Jak vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, uvedené hodnotící kritérium bylo kvalitativní (pro výpočet přidělených bodů nebyl použit žádný matematický vzorec) a tabulka tedy nebyla určena k přímému výpočtu získaných bodů, nýbrž sloužila jako odůvodnění počtu přidělených bodů jednotlivým uchazečům. Vzhledem k tomu, že zákon výslovně neuvádí způsob, jakým má být hodnoceno subjektivní hodnotící kritérium, je postup hodnotící komise, jakým provedla odůvodnění hodnocení nabídek, akceptovatelný. Na základě výše uvedených skutečností Úřad konstatuje, že hodnotící komise při hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Obsah PIS“ postupovala v souladu jak se zadávací dokumentací, tak se zákonem. K námitce navrhovatele, že komisí hodnocený výskyt připravovaných dokumentů Evropských společenství je v rozporu s požadavky zadavatele uvedenými v zadávací dokumentaci, Úřad uvádí, že zadavatel v čl. 8.6.1. zadávací dokumentace stanovil minimální požadovaný obsah PIS. V čl. 10.4. zadávací dokumentace pak uvedl, že hodnotící komise bude hodnotit přesah obsahu nabízených PIS nad požadovaný minimální obsah. Hodnotící komise potom při hodnocení nabídek zkoumala míru přesahu obsahu jednotlivých PIS. Skutečnost, že hodnotící komise požadovala po uchazečích vyhledání připravovaných dokumentů Evropské unie, není tedy podle názoru Úřadu v rozporu s podmínkami zadání šetřené veřejné zakázky. Argument navrhovatele o tom, že zadavatel v předchozím  zadávacím řízení neprojevil zájem o modul „Připravovaná legislativa Evropské unie“, nemůže Úřad akceptovat vzhledem k tomu, že navrhovateli nic nebránilo, aby jej zadavateli nabídl znovu, neboť, pokud by jej ve své nabídce uvedl, těžko mohl být poškozen, naopak mohl být v zadávacím řízení hodnocen lépe. Pro úplnost Úřad uvádí, že pojem legislativa má v právní teorii dva významy. V širším smyslu spočívá jeho význam v tvorbě práva jako činnosti, druhým významem v užším smyslu je potom výsledek této činnosti (viz např.: Knapp, V., Teorie práva, C. H. Beck, Praha 1995, str. 106). Úřad uvádí, že připravované dokumenty Evropské unie jsou bezpochyby součástí tvorby práva, a tedy i součásti legislativy v jejím širším smyslu.K námitce navrhovatele, která se týkala vyhledání neexistující směrnice č. 1970/221/ES, Úřad uvádí, že tato směrnice existuje, avšak pod číslem 70/221/EHS. Je zřejmé, že hodnotící komise tímto zadáním zkoumala uživatelskou přívětivost vyhledávání v nabízených PIS (vyhledání dokumentu i bez znalosti jeho přesného označení). Vzhledem k tomu, že hodnotící komise uvedla číslo směrnice pouze s jiným tvarem roku jejího vydání, Úřad konstatuje, že v postupu hodnotící komise neshledal rozpor se zadávací dokumentací ani se zákonem. K hodnocení dílčího hodnotícího kritéria „Funkční vlastnosti PIS“ Úřad uvádí následující. V čl. 8.6.1. zadávací dokumentace zadavatel stanovil minimální funkce, které musí nabízené PIS obsahovat. V rámci hodnocení nabídek potom hodnotící komise zkoumala jak dodržení minimálních funkcí, tak funkční vlastnosti PIS, které minimální požadavky zadavatele převyšují. Na základě provedeného hodnocení v uvedeném kritériu obdržel více bodů PIS, jenž nabízel větší míru přesahů nad minimální požadavky zadavatele, tzn. měl požadované funkční vlastnosti více propracovány. Úřad tedy nesouhlasí s námitkou navrhovatele, že hodnotící komise nepostupovala v souladu s podmínkami zadání, když k hodnocení vybrala pouze ty funkční přesahy, které jsou pro zadavatele účelné, neboť zadavatel stanovením okruhu minimálních požadavků na funkce PIS předem oznámil okruh funkcí, které považuje pro svoji činnost za podstatné. K námitce navrhovatele, že hodnotící komise účelově nevyhledala některé funkce, Úřad uvádí, že z dokumentace o veřejné zakázce vyplývá, že hodnotící komise pozvala zástupce jednotlivých uchazečů na jednání komise, kde měli předvést příslušné funkční vlastnosti PIS, případě odpovědět na další otázky ze strany hodnotící komise. Je tedy zřejmé, že hodnotící komise postupovala při hodnocení s náležitou pečlivostí a uchazeči mohli veškeré nabízené funkční vlastnosti  i nabízený obsah PIS hodnotící komisi řádně předvést. Podle § 74 odst. 1 zákona činí-li hodnotící komise ve vztahu k uchazečům úkony podle zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele. Na základě výše uvedených skutečností Úřad neshledal v postupu zadavatele rozpor se zákonem, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve I. výroku tohoto rozhodnutí.Podle § 110 odst. 1 zákona může při zadávání nadlimitních a podlimitních veřejných zakázek či v soutěži o návrh zadavateli podat zdůvodněné námitky kterýkoliv dodavatel, který má nebo měl zájem na získání určité veřejné zakázky a kterému v důsledku domnělého porušení zákona úkonem zadavatele hrozí nebo vznikla újma na jeho právech (dále jen "stěžovatel").Ustanovení § 110 odst. 3 zákona stanoví, že námitky musí stěžovatel doručit zadavateli do 15 dnů ode dne, kdy se o domnělém porušení zákona úkonem zadavatele dozví, nejpozději však do doby uzavření smlouvy. Do doby doručení rozhodnutí zadavatele o námitkách nesmí zadavatel uzavřít smlouvu či zrušit zadávací řízení.Ustanovení § 110 odst. 5 zákona stanoví, že námitky se podávají písemně. Podání řádných námitek je podmínkou pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci.Podle ustanovení § 114 odst. 1 zákona, lze návrh podat proti všem úkonům zadavatele, které vylučují nebo by mohly vyloučit zásady stanovené v § 6 zákona a v jejichž důsledku hrozí nebo vznikla újma na právech navrhovatele, a to zejména protia)  zadávacím podmínkám,b)  obsahu oznámení nebo výzvy o zahájení zadávacího řízení,c)  vyloučení uchazeče ze zadávacího řízení,d)  rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky,e)  použití druhu zadávacího řízení.Ustanovení § 114 odst. 3 zákona stanoví, že nemá-li návrh předepsané náležitosti podle § 114 odst. 2 zákona a navrhovatel jej ve lhůtě stanovené Úřadem nedoplní nebo nebyl doručen Úřadu a zadavateli ve lhůtách podle § 113 odst. 2 nebo 3 zákona nebo nebyl podán oprávněnou osobou nebo není-li Úřad věcně příslušný k rozhodnutí o návrhu, Úřad zahájené řízení zastaví; pokud má důvodné podezření, že došlo k porušení zákona, zahájí správní řízení z moci úřední.Navrhovatel ve svém návrhu namítá, že zadavatel dostatečně nevymezil předmět veřejné zakázky, a to tak, že nevymezil minimální obsah PIS. Úřad z předložené dokumentace zjistil, že námitky proti potupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce byly zadavateli doručeny dne 7.8.2009. Podle § 110 odst. 3 zákona je navrhovatel povinen podat námitky do 15 dní ode dne, kdy se dozví o domnělém porušení zákona ze strany zadavatele. Oznámení o zakázce bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 30.4.2009. Zadávací dokumentaci si navrhovatel vyzvedl dne 5.5.2009. Svoji nabídku navrhovatel osobně doručil zadavateli dne 12.6.2009. Úřad uvádí, že navrhovatel mohl pochybnosti o tom, že zadavatel nedostatečně vymezil předmět veřejné zakázky, získat nejpozději při podání nabídky, tj. nejpozději do 12.6.2009. Posledním dnem patnáctidenní lhůty pro podání námitek podle § 110 odst. 3 zákona by byl tak den 29.6.2009. Navrhovatel ale do tohoto data žádné námitky, které by se týkaly možného pochybení zadavatele při vymezení předmětu veřejné zakázky, zadavateli nepodal. Na základě výše uvedeného Úřad konstatuje, že navrhovatel nedodržel postup uvedený v §110 zákona, jenž je podmínkou pro podání návrhu k Úřadu. Navrhovatel tedy v části návrhu, která se týká vymezení předmětu veřejné zakázky, není oprávněnou osobou pro podání návrhu, kterou by byla pouze osoba, jež by podala námitky proti výše uvedené skutečnosti řádně a včas, jak stanoví § 114 odst. 3 zákona v návaznosti na § 110 odst. 5 zákona. Z tohoto důvodu Úřad považuje návrh v uvedeném bodě za podaný neoprávněnou osobou, a proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí.Náklady řízeníSoučástí rozhodnutí Úřadu podle § 119 zákona je též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení. Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí právní předpis. Podle § 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách je zadavatel povinen uhradit náklady řízení o přezkoumání úkonů zadavatele paušální částkou v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele. Protože Úřad v šetřeném případě neuložil zadavateli opatření k nápravě, nevznikla zadavateli ani povinnost hradit náklady řízení.Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.Otisk úředního razítkaMgr. Kamil Rudoleckýmístopředseda        Obdrží:S-Invest CZ s. r. o., Kaštanová 496/123a, 620 00 Brno Wolters Kluwer ČR, a.s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3JUDr. Monika Forejtová, advokátka, Advokátní kancelář Forejtová & Čadra, Karlovo náměstí 28, 120 00 Praha 2 Na vědomí: Česká republika – Kancelář Poslanecké sněmovny, Sněmovní 176/4, 118 26 Praha 1 ATLAS consulting spol. s r.o., Výstavní 292/13, 709 16 Moravská Ostrava Vypraveno dne: 3.12.2009