Č. j.: ÚOHS-S195/2011/VZ-13564/2011/530/JNeV Brně dne: 22. září 2011Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb.,  o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném dne 10. 6. 2011 z moci úřední, jehož účastníky jsou ·  zadavatel – Statutární město Ústí nad Labem, IČ 00081531, se sídlem Velká Hradební  2336/8, 401 00 Ústí nad Labem, zastoupené Ing. Vítem Mandíkem, primátorem, ve  správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 27. 6. 2011 MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno, za niž jedná Mgr. Tomáš Machurek, jednatel, ·  vybraný uchazeč – SWIETELSKY stavební s.r.o., IČ 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice, za niž jedná Ing. Walter Spitaler, jednatel a Ing. Jiří Kozel, jednatel.ve věci přezkoumání úkonů zadavatele ve veřejné zakázce „IPRM IOP Rekonstrukce a rozšíření komunikací, chodníků, parkovišť, veřejného osvětlení a kamerového systému“, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne  31. 12. 2010 pod ev. č. 60054557, rozhodl takto:I.Zadavatel – Statutární město Ústí nad Labem, IČ 00081531, se sídlem Velká Hradební  2336/8, 401 00 Ústí nad Labem, se dopustil správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, tím, že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 3 písm. a) v návaznosti na § 6 citovaného zákona, když k prokázání technických kvalifikačních předpokladů požadoval předložení seznamu stavebních prací provedených dodavatelem v posledních 3 letech, přičemž tento postup zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a zadavatel již uzavřel smlouvu o dílo na veřejnou zakázku.II.  Za spáchání správního deliktu uvedeného v bodě I. se zadavateli - Statutární město Ústí nad Labem, IČ 00081531, se sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem -  ukládá podle  § 120 odst. 2 písm. a) cit. zákona o veřejných zakázkách pokuta ve výši 70.000,-Kč (sedmdesát tisíc korun českých).Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.Odůvodnění1.  Statutární město Ústí nad Labem, IČ 00081531, se sídlem Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem, zastoupené Ing. Vítem Mandíkem, primátorem, ve  správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 27. 6. 2011 MT Legal s.r.o., advokátní kanceláří se sídlem Jakubská 1, 602 00 Brno, za niž jedná Mgr. Tomáš Machurek, jednatel, (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách pod ev. č. 60054557 dne 31. 12. 2010 oznámení užšího řízení za účelem zadání veřejné zakázky „IPRM IOP Rekonstrukce a rozšíření komunikací, chodníků, parkovišť, veřejného osvětlení a kamerového systému“.2.  Zadavatel si v bodu III.2.3 Technická způsobilost v oznámení o zakázce vyhradil požadavek dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, aby dodavatel doložil seznam významných dodávek realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech formou čestného prohlášení. Jako minimální úroveň požadovaných norem zadavatel stanovil, že dodavatel splňuje kvalifikační předpoklad dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona, pokud doloží, že v posledních 3 letech realizoval alespoň 2 dodávky obdobného charakteru, z nichž každá byla ve finančním objemu min.  30 mil. Kč. 3.  Z protokolu o omezení počtu zájemců losováním ze dne 17. 1. 2011 bylo zjištěno, že za účasti notáře bylo vylosováno 5 uchazečů. 4.  Hodnotící komise dne 25. 2. 2011 stanovila pořadí nabídek dle základního hodnotícího kritéria, nejnižší nabídkové ceny a jako nejvhodnější vybrala nabídku společnosti SWIETELSKY stavební s.r.o., IČ 48035599, se sídlem Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice, za niž jedná Ing. Walter Spitaler, jednatel a Ing. Jiří Kozel, jednatel (dále jen „vybraný uchazeč“). 5.  Zadavatel dne 10. 3. 2011 rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče, se kterým dne 29. 3. 2011 uzavřel smlouvu o dílo.6.  Dne 13. 1. 2011 obdržel Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) podnět, v němž pisatel podnětu napadá postup zadavatele při zadání předmětné veřejné zakázky, neboť se domnívá, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 3 písm. a) zákona  a tím současně porušil zásady uvedené v § 6 citovaného zákona.7.  Na základě obdrženého podnětu si Úřad od zadavatele vyžádal dokumentaci o uvedené veřejné zakázce. Z protokolu o otevírání obálek s žádostmi o účast v užším řízení a kontrole kvalifikačních předpokladů ze dne 17. 1. 2011 bylo zjištěno, že bylo celkem zaevidováno 18 žádostí o účast, přičemž 2 zájemci neprokázali splnění kvalifikačních předpokladů.8.  Po přezkoumání předložené dokumentace získal Úřad pochybnosti o tom, zda zadavatel při stanovení technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona postupoval v souladu se zákonem, když po uchazečích v rámci prokázání tohoto kvalifikačního předpokladu požadoval doložení 2 zakázek na stavební práce obdobného charakteru realizovaných v průběhu posledních 3 let, každou v hodnotě nejméně 30.000.000,-Kč. Na základě těchto pochybností Úřad zahájil správní řízení z moci úřední.Řízení u Úřadu9.  Zahájení správního řízení bylo jeho účastníkům oznámeno dopisem č. j. ÚOHS-S195/2011/VZ-8897/2011/530/JNe ze dne 9. 6. 2011. Usnesením č. j. ÚOHS-S195/2011/VZ-8898/2011/530/JNe ze dne 9. 6. 2011 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá  stanoviska v řízení a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Dne  10. 6. 2011, kdy bylo oznámení o zahájení správního řízení doručeno prvnímu účastníku řízení, bylo zahájeno správní řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele. 10.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou·  zadavatel, ·  vybraný uchazeč.11.  Vybraný uchazeč se ve lhůtách, ve kterých byl oprávněn navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a oprávněn vyjádřit v řízení své stanovisko, nevyjádřil.Vyjádření zadavatele 12.  Dopisem ze dne 27. 6. 2011 vyjádřil ve správním řízení své stanovisko zadavatel, ve kterém uvádí, že zákon s ohledem na své ustanovení § 56 odst. 3 zákona zadavateli umožňuje, nikoliv však nařizuje, stanovení požadavků na technickou kvalifikaci dodavatelů, je tedy na vůli zadavatele, zda a případně v jakém rozsahu požadavky na technickou kvalifikaci vymezí. Z citovaného ustanovení je zjevné, že zadavatel je oprávněn využít pouze některé ze seznamu technických kvalifikačních předpokladů uvedených v § 56 odst. 3 písm. a) - f) zákona, navíc zároveň platí, že i v rámci jednotlivých kvalifikačních předpokladů je ponecháno na zadavateli, v jakém rozsahu je bude aplikovat. Zadavatel má nepochybně možnost například v rámci kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst 3 písm. e) zákona požadovat přehled průměrného ročního počtu zaměstnanců, ale již nikoli přehled průměrného počtu vedoucích zaměstnanců; obdobně v případě kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. b) zákona lze jistě vymezit požadavky na osoby techniků, aniž by zadavatel zároveň požadoval doložení technických útvarů.13.  Z výše uvedeného zadavatel dovozuje, že zákon stanoví pouze maximální hranice takových kvalifikačních předpokladů, resp. rámec jednotlivých kvalifikačních předpokladů, přičemž ponechává zadavateli prostor pro bližší specifikaci konkrétních požadavků, závisejících na předmětu dané veřejné zakázky. V předmětném ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona přitom zákon umožňuje stanovit požadavek na předložení seznamu významných staveb za posledních 5 let. V daném případě zadavatel uvedený rámec nepřekročil, když požadoval předložení seznamu významných staveb realizovaných v posledních 3 letech.14.  Zadavatel v této souvislosti zároveň poukazuje na ustanovení § 56 odst. 7 písm. c) zákona, které výslovně stanoví povinnost zadavatele vymezit minimální úroveň jednotlivých kvalifikačních předpokladů, a to s ohledem na druh, rozsah a složitost předmětu plnění veřejné zakázky. Cílem tohoto ustanovení je nepochybně zamezit takovým požadavkům na kvalifikaci, které jsou s ohledem na předmět zadávaného plnění nepřiměřené. Toto hledisko by přitom dle názoru zadavatele mělo být při posuzování požadavků na kvalifikaci vždy rozhodující. S ohledem na výše uvedené má zadavatel za to, že mu zákon umožňuje (či dokonce přikazuje) vymezit v rámci kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona konkrétní minimální požadavky na referenční stavební práce, a to za předpokladu, že takto stanovené požadavky budou vzhledem k druhu, rozsahu a složitosti předmětu plnění veřejné zakázky přiměřené.15.  Zadavatel dále upozorňuje na skutečnost, že v období posledních 2 - 3 let došlo v oblasti stavebních prací k poměrně značnému poklesu cen, v důsledku čehož se relativní náklady na stavební práce výrazně snížily. Lze tedy předpokládat, že zakázka o finančním objemu 30 mil. Kč, realizovaná před 5 lety, představovala výrazně nižší objem prací, než zakázka o stejné finanční hodnotě realizovaná v posledních 2-3 letech, proto zadavatel stanovil relevantní časový úsek v trvání 3 let. S ohledem na výše uvedené je zadavatel přesvědčen, že při vymezení minimální úrovně kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona postupoval v souladu se zákonem i se základními zásadami zadávacího řízení, neboť stanovil minimální úroveň s přihlédnutím k druhu, rozsahu a složitosti zadávané veřejné zakázky a zároveň nepřekročil zákonný rámec doby realizace významných stavebních prací v trvání   5 let. V rámci užšího zadávacího řízení obdržel zadavatel celkem 18 žádostí o účast. Mezi zájemci přitom byly zastoupeny jak velké stavební společnosti s celorepublikovou působností, tak menší dodavatelé spíše regionálního charakteru a všichni zájemci, kteří  v rámci řízení podali žádost o účast, prokázali splnění technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona v plném rozsahu. V rámci řízení sice došlo   k vyloučení dvou zájemců pro neprokázání splnění kvalifikace, avšak důvodem bylo neprokázání splnění profesní kvalifikace dle § 54 písm. d) zákona a nedoložení smlouvy se subdodavatelem.16.  Zadavatel je s ohledem na výše uvedené přesvědčen, že stanovení požadavku na předložení seznamu stavebních prací za poslední 3 roky v žádném případě nemohlo být důvodem pro nepodání žádosti o účast v zadávacím řízení. Způsob vymezení minimální úrovně technického kvalifikačního předpokladu dle § 56 odst. 3 písm. a) zákona tak nemohl ovlivnit okruh potenciálních zájemců o veřejnou zakázku a tedy ani výběr nejvhodnější nabídky.17.  Na základě § 112 a následujících ustanovení zákona Úřad přezkoumal postup zadavatele při stanovení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Závěry Úřadu - stanovení technického kvalifikačního předpokladu podle § 56 odst. 3  písm. a) zákona18.  Podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona může veřejný zadavatel za účelem prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na stavební práce požadovat seznam stavebních prací provedených dodavatelem za posledních 5 let,  a osvědčení objednatelů o řádném plnění nejvýznamnějších z těchto stavebních prací tato osvědčení musí zahrnovat cenu, dobu a místo provádění stavebních prací a musí obsahovat údaj o tom, zda byly tyto stavební práce provedeny řádně a odborně.19.  Veřejný zadavatel je podle § 56 odst. 7 zákona ve vztahu k technickým kvalifikačním předpokladům povinen v oznámení či výzvě o zahájení zadávacího řízení:a. stanovit rozsah požadovaných informací a dokladů,b. uvést způsob prokázání splnění těchto kvalifikačních předpokladů ac. vymezit minimální úroveň těchto kvalifikačních předpokladů, odpovídající druhu, rozsahu a  složitosti předmětu plnění veřejné zakázky.20.  Jan vyplývá z bodu 2 tohoto odůvodnění, zadavatel požadoval doložení 2 zakázek na stavební práce obdobného charakteru realizovaných v průběhu posledních 3 let, každou v hodnotě nejméně 30.000.000,-Kč. 21.  K prokázání splnění technických kvalifikačních předpokladů dodavatele pro plnění veřejné zakázky na dodávky a na služby může veřejný zadavatel požadovat seznam významných dodávek a služeb realizovaných dodavatelem v posledních 3 letech (viz § 56 odst. 1 písm. a) a § 56 odst. 2 písm. a) zákona). Jak je zřejmé z porovnání zákonných úprav, zákon při stanovení časového období, za které dodavatel prokazuje splnění technických kvalifikačních předpokladů, vycházel z charakteru jednotlivých druhů veřejných zakázek. Je zřejmé, že "výrobní proces" stavebních prací je zpravidla delší než v případě dodávek a služeb, proto je u stavebních zakázek stanoveno i delší časové období, za které je dodavatel splnění technických kvalifikačních předpokladů povinen prokazovat.22.  Tento svůj závěr opírá Úřad rovněž o ustanovení čl. 48 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávaní veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby, která byla vyhlášena v Úředním věstníku Evropské unie L134/114 ze dne 30. 4. 2004. Toto ustanovení v čl. 48 uvádí, že doklady o technické způsobilosti hospodářského subjektu mohou být poskytnuty jedním nebo několika následujícími prostředky podle povahy, množství nebo důležitosti a použití stavebních prací, dodávek nebo služeb, a to mimo jiné, seznamem stavebních prací provedených za posledních pět let společně s osvědčeními o uspokojivém provedení nejvýznamnějších prací, a v případě dodávek a služeb seznamem hlavních uskutečněných dodávek nebo hlavních služeb poskytnutých v posledních třech letech s částkami, daty a názvy/jmény dotčených veřejných či soukromých příjemců. Z uvedeného vyplývá, že období, za které se prokazují podle zákona technické a kvalifikační předpoklady dodavatele u jednotlivých druhů veřejných zakázek, bylo převzato z citované směrnice i do právní úpravy ČR.23.  Na základě skutečností výše uvedených dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel ustanovení § 56 odst. 3 písm. a) zákona, neboť zadavatel k prokázání kvalifikace v zadávací dokumentaci stanovil, že technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona splňuje ten dodavatel, který v posledních 3 letech provedl alespoň 2 stavební práce obdobného charakteru jako předmět veřejné zakázky, každá v hodnotě nejméně 30.000.000,-Kč, čímž zkrátil období, za které mohli dodavatelé prokázat splnění technických kvalifikačních předpokladů z 5 let na 3 roky. Zadavatel svým postupem omezil počet v úvahu přicházejících uchazečů, kteří by splňovali podmínku zadavatele prokázat kvalifikaci seznamem stavebních prací za období 5 let, čímž mohlo dojít k podstatnému ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky.K uložení pokuty24.  Podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona se zadavatel dopustí správního deliktu tím, že nedodrží postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a uzavře smlouvu na veřejnou zakázku.25.  V případě šetřené veřejné zakázky se zadavatel správního deliktu dopustil tím, že nedodržel postup stanovený v § 56 odst. 3 písm. a) zákona, když k prokázání kvalifikace stanovil, že technický kvalifikační předpoklad podle § 56 odst. 3 písm. a) zákona splňuje ten dodavatel, který v posledních 3 letech provedl alespoň 2 stavební práce obdobného charakteru jako předmět veřejné zakázky, každou v hodnotě nejméně 30.000.000,-Kč. Tímto postupem rovněž současně porušil zásadu zákazu diskriminace v zadávacím řízení dle § 6 zákona, neboť jeho důsledkem bylo omezení soutěžního prostředí, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.26.  Jelikož zadavatel uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, aniž by dodržel postup stanovený zákonem pro zadání veřejné zakázky, naplnil tak skutkovou podstatu správního deliktu podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona, a proto Úřad uložil zadavateli pokutu, jak je uvedeno v bodě II výroku tohoto rozhodnutí.27.  Podle § 121 odst. 3 zákona odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.28.  V návaznosti na posledně citované ustanovení zákona Úřad před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona. V šetřeném případě se Úřad  o spáchání správního deliktu dozvěděl z podnětu doručeného Úřadu dne 13. 1. 2011.  K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem došlo dne 29. 3. 2011. Z uvedených údajů tedy vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla.29.  Podle § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 5 % ceny zakázky nebo do 10.000.000,-Kč, pokud cena zakázky nebyla nabídnuta, jde-li o správní delikt podle  § 120 odst. 1 písm. a), c) nebo d) zákona. Cena veřejné zakázky, při jejímž zadání se zadavatel dopustil správního deliktu, a za kterou může být zadavateli uložena pokuta, činí dle smlouvy o dílo uzavřené dne 29. 3. 2011 celkem 69.343.014,-Kč vč. DPH. Horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 3.467.151,-Kč.30.  Podle § 121 odst. 2 zákona se při určení výměry pokuty zadavateli, který je právnickou osobou, přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.31.  Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu zejména tu skutečnost, že zadavatel při stanovení technických kvalifikačních předpokladů nedodržel jednu ze základních zásad zadávacího řízení, a to zásadu nediskriminace, jelikož svým požadavkem na prokázání uvedených kvalifikačních předpokladů omezil okruh dodavatelů, kteří mohli podat nabídku, přičemž nelze vyloučit, že pokud by stanovil požadavky na prokázání kvalifikačních předpokladů v souladu se zákonem, mohl obdržet nabídky od širšího okruhu dodavatelů, které mohly být výhodnější než nabídka vybraného uchazeče, se kterým uzavřel smlouvu. Úřad při stanovení výše pokuty ve prospěch zadavatele zohlednil tu skutečnost, že všichni zájemci v rámci zadávacího řízení zadavatelem nesprávně nastavený technický kvalifikační předpoklad splnili. K tomu je též nutné poznamenat, že i řada dalších dodavatelů působících na relevantním trhu by zřejmě mohla vyhovět i takto nesprávně stanovenému technickému kvalifikačnímu předpokladu. Z toho lze dospět k závěru, že zadavatel nebyl při nastavení kvalifikačního předpokladu veden snahou diskriminovat potenciální dodavatele a vyloučit je z účasti v zadávacím řízení, ale že se zřejmě jednalo o nesprávný právní výklad zadavatele, což lze dovodit i z jeho stanoviska ze dne 27. 6. 2011.32.  Úřad při stanovení výše pokuty dále přihlédl i k ekonomické situaci zadavatele, neboť  v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“. V této souvislosti Úřad odkazuje na nález Ústavního soudu č. 405 uveřejněný ve Sbírce zákonů, částka 142/2002 Sb. Dle uvedeného nálezu je v případě ukládání pokut vyloučen takový zásah do majetku, v důsledku kterého by byla „zničena“ majetková základna pro další podnikatelskou činnost. Nepřípustné jsou takové pokuty, jež mají likvidační charakter. Z návrhu rozpočtu statutárního město Ústí nad Labem na rok 2011 dostupného na jejích internetových stránkách (www.usti-nad-labem.cz) vyplývá, že zadavatel v roce 2011 počítá s příjmy ve výši 1.768.031.000,-Kč a s výdaji ve výši 1.543.366.000,-Kč. Vzhledem k této skutečnosti Úřad konstatuje, že stanovenou výši pokuty nelze vzhledem   k výši finančních prostředků, jimiž zadavatel v rámci svého rozpočtu disponuje, považovat za likvidační.33.  Jak již bylo výše uvedeno, vzhledem ke zjištěnému správnímu deliktu zadavatele přistoupil Úřad k uložení pokuty, neboť smlouva o dílo o realizaci veřejné zakázky byla uzavřena a nápravy již nelze dosáhnout.34.  V této souvislosti Úřad poznamenává, že pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Po zvážení všech okolností případu Úřad při stanovení výše uložené pokuty preferoval preventivní charakter sankce a stanovenou výši pokuty při spodní hranici její maximální možné výše, vzhledem  k okolnostem případu, posoudil jako dostačující.35.  Pokuta je splatná do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Celního úřadu v Brně zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 3754-17721621/0710, variabilní symbol – IČ zadavatele.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítkaJUDr. Eva Kubišová     místopředsedkyněObdrží:·  Statutární město Ústí nad Labem, Velká Hradební 2336/8, 401 00 Ústí nad Labem ·  SWIETELSKY stavební s.r.o., Pražská tř. 495/58, 370 04 České Budějovice·  MT Legal s.r.o., advokátní kancelář, Jakubská 1, 602 00 Brno, Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy