Č. j.: ÚOHS-S448,449,450/2011/VZ-19216/2011/530/EDoV Brně dne: 31. ledna 2012Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve správních řízeních zahájených dne 22.9.2011 na základě návrhů ze dne 21.9.2011 a ze dne 22.9.2011, jejichž účastníky jsou:• zadavatel – Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., IČ 68378271, se sídlem Na Slovance 2, 182 21 Praha 8, zastoupený doc. Janem Řídkým, CSc., ředitelem,• navrhovatelé pro část 1 veřejné zakázky–  Weinhold Legal, v.o.s., IČ 25628470, se sídlem Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2, za niž jedná JUDr. Daniel Weinhold, PhD., společník, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21.9.2011 Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem, se sídlem Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2,–  DLA Piper Prague LLP, IČ -0C341606, se sídlem 3 Noble Street, Londýn, EC2V 7EE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, za niž jedná DLA Piper Prague LLP, organizační složka, IČ 28518659, se sídlem Mánesova 1078/5, 120 00 Praha 2, za niž jedná Ulrich Jüngst, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 18.3.2009 Peterem Georgem Valertem,  bytem Myslíkova 5, 110 00 Praha 1,• navrhovatel pro část 2 veřejné zakázky–  Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČ 26454807, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha 1, za niž jedná JUDr. Jaroslav Havel, jednatel, • vybraný uchazeč pro část 1 – BBH, advokátní kancelář, v.o.s., IČ 26143119, se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, za niž jedná Mgr. Vladimír Uhde, společník,• vybraný uchazeč pro část 2 – Holec, Zuska & Partneři, sdružení advokátů, IČ 66231051, se sídlem Palác Anděl, Radlická 1c/3185, 150 00 Praha 5, za niž jedná JUDr. Pavel Holec, člen sdružení, a JUDr. Karel Zuska, člen sdružení,ve věci přezkoumání úkonů zadavatele vymezeného obsahem návrhů ve věci nadlimitní veřejné zakázky „Poskytování právně-poradenských služeb při realizaci projektu ELI“, v části 1. Poskytování právně-poradenských služeb v oblastech mimořádného významu pro projekt ELI, v části 2. Poskytování běžných právně-poradenských služeb veřejné zakázky, zadávané v užším řízení, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 1.3.2011 pod ev. č. 60057071 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5.3.2011 pod evidenčním číslem 2011/S 45-074102, rozhodl takto:I.Zadavatel – Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., IČ 68378271, se sídlem Na Slovance 2, 182 21 Praha 8 – nedodržel postup stanovený v ust. § 80 odst. 1 v návaznosti na § 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, když transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria ad b. „Kvalita zpracování vzorového právního rozboru“ a u hodnotícího kritéria ad c. „Popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění“  a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 neuvedl dostatečný popis způsobu hodnocení nabídek s transparentním odůvodněním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.Jako opatření k nápravě výše uvedeného postupu Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle § 118 odst. 1 citovaného zákona o veřejných zakázkách ruší posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 11.8.2011 o výběru nejvhodnější nabídky pro část 1 veřejné zakázky – společnosti BBH, advokátní kancelář, v.o.s., IČ 26143119, se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, a rozhodnutí zadavatele ze dne 11.8.2011 o výběru nejvhodnější nabídky pro část 2 veřejné zakázky – společnosti Holec, Zuska & Partneři, sdružení advokátů, IČ 66231051, se sídlem Palác Anděl, Radlická 1c/3185, 150 00 Praha 5, v zadávacím řízení a všechny související úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení.II.Podle § 119 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách, se zadavateli Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., IČ 68378271, se sídlem Na Slovance 2, 182 21 Praha 8,ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč (třicet tisíc korun českých).Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.OdůvodněníI. PRŮBĚH ZADÁVACÍHO ŘÍZENÍ1.  Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., IČ 68378271, se sídlem Na Slovance 2, 182 21 Praha 8, zastoupený doc. Janem Řídkým, CSc., ředitelem (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 1.3.2011 pod ev. č. 60057071 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 5.3.2011 pod evidenčním číslem 2011/S 45-074102 oznámení o zahájení užšího zadávacího řízení "Poskytování právně-poradenských služeb při realizaci projektu ELI ", v částech 1, 2 veřejné zakázky (dále jen "veřejná zakázka").2.  Zadavatel vymezil předmět veřejné zakázky v bodě 1.2 zadávací dokumentace tak, že plněním veřejné zakázky je uzavření rámcových smluv s jedním dodavatelem služeb na každou jednotlivou část veřejné zakázky, jejichž předmětem plnění bude poskytování právně-poradenských služeb při realizaci projektu ELI financovaného ze Strukturálních fondů. Veřejná zakázka je rozdělena na následující dvě části:1. Poskytování právně-poradenských služeb v oblastech mimořádného významu pro projekt ELI (dále jen „část 1“),2. Poskytování běžných právně-poradenských služeb (dále jen „část 2“).Uchazeč může podat nabídku pouze do jedné z částí veřejné zakázky.3.  V bodě 6.1 zadávací dokumentace zadavatel jako základní hodnotící kritérium stanovil ekonomickou výhodnost nabídky. V bodě 6.2 zadávací dokumentace vymezil zadavatel dílčí hodnotící kritéria následujícím způsobem:a. Nabídková cena (váha 60 %),b. Kvalita zpracování vzorového právního rozboru (váha 30 %),c. Popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění (váha 10 %).4.  V bodě 6.2 zadávací dokumentace dále zadavatel blíže specifikoval, že v rámci dílčího kritéria ad a) bude zadavatel hodnotit nabídkovou cenu za 1 hodinu poskytování právně-poradenských služeb (hodinovou sazbu) bez DPH v Kč. V rámci dílčího kritéria ad b) bude zadavatel hodnotit kvalitu zpracování vzorového právního rozboru dle zadání uvedeného v příloze č. 2. V rámci tohoto hodnotícího kritéria bude hodnocena věcná správnost a zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů. Dále bude hodnocena relevance a logická provázanost uvedené argumentace, odůvodněnost a podloženost vyvozených závěrů a argumentů stejně jako reakce na možnou existenci odlišných právních výkladů, dále odborná, formulační a stylistická úroveň, srozumitelnost a přehlednost zpracovaného rozboru. Body budou přidělovány následujícím způsobem:- věcná správnost, relevance a logická provázanost uvedené argumentace (0-30 bodů),- zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů (0-40 bodů),- odborná, formulační a stylistická úroveň, srozumitelnost a přehlednost (0-30 bodů).V rámci dílčího kritéria ad c) bude zadavatel hodnotit uchazečem zpracovaný popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění. Body budou přidělovány následujícím způsobem:- zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem (0-40 bodů),- způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění (0-40 bodů),- zajištění zpětné vazby při poskytování služeb (0-20 bodů).5.  V bodě 6.3 zadávací dokumentace zadavatel uvedl, že hodnocení nabídek bude provedeno podle dílčích hodnotících kritérií a jejich vah, a to bodovací metodou s použitím bodovací stupnice v rozsahu 0 až 100 bodů. Každé jednotlivé nabídce bude dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelné kritérium, pro které má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria (Nabídková cena), získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně (kritérium b. a c.), hodnotící komise rozdělí každé hodnocené nabídce maximálně 100 bodů a sestaví pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné podle počtu získaných bodů. Hodnocení podle bodovací metody provede hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií vynásobí příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanoví pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější je stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty.6.  V příloze č. 2 zadávací dokumentace vymezil zadavatel náměty vzorových právních rozborů pro část 1 a pro část 2, jejichž kvalitu zpracování bude zadavatel hodnotit v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b). Námět právního rozboru pro část 1 veřejné zakázky se týkal aplikace § 44 odst. 4 zákona, pokud dojde k rozporu v jednotlivých součástech zadávací dokumentace, konkrétně k rozporu mezi projektovou dokumentací (PD) na stavbu a soupisem stavebních prací, dodávek a služeb - výkazem výměr (VV), který je závazným podkladem pro stanovení nabídkové ceny uchazeče. Zadavatel načrtl 4 následující modelové situace:  i.  položka ve VV zcela chybí, avšak lze ji vyčíst z PD;  ii.  položka ve VV je obsažena, avšak nelze ji vyčíst z PD;  iii.  položka je ve VV obsažena, avšak není dostatečně přesným způsobem specifikována, kdy ale ostatní části ZD (projektová dokumentace, specifikace materiálů, apod.) danou informaci obsahují;  iv.  položka ve VV má nepřesnou výměru oproti PD,a pro každou situaci zvlášť požadoval navržení konkrétních řešení, aby zadavatel účinně předešel rizikům námitek uchazeče z důvodu nejednoznačnosti zadání v průběhu zadávacího řízení a dodatečných víceprací požadovaných vybraným zhotovitelem po uzavření smlouvy o dílo. V rámci tohoto právního rozboru zadavatel uvedl, že očekává od uchazeče návrhy znění příslušných ustanovení zadávací dokumentace, společně s návrhy obchodních podmínek vztahujících se k výše uvedeným otázkám, které by měly být obsaženy v příslušné smlouvě o dílo.7.  Námět právního rozboru pro část 2 veřejné zakázky se týkal řešení aplikovatelnosti výjimky dle ust. § 18 odst. 1 písm. d) zákona, a to v souvislosti s projekty financovanými ze strukturálních fondů EU, včetně podrobného rozboru služeb ve vědě a ve výzkumu, zapracování stanovisek Úřadu a Nejvyššího správního soudu k uvedené problematice, včetně uvedení příkladů a postupu, jaký by měl zadavatel volit při úvaze o aplikování této výjimky v konkrétním případě.8.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 je patrné, že zadavatel posuzoval a hodnotil nabídky 6 zájemců pro část 1 veřejné zakázky. Na 1. místě s celkovým počtem 88,26 bodů se umístila nabídka společnosti BBH, advokátní kancelář, v.o.s., IČ 26143119, se sídlem Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 1, za niž jedná Mgr. Vladimír Uhde, společník (dále jen „vybraný uchazeč pro část 1“). Na 3. místě s celkovým počtem 85,00 bodů se umístila nabídka společnosti DLA Piper Prague LLP, IČ -0C341606, se sídlem 3 Noble Street, Londýn, EC2V 7EE, Spojené království Velké Británie a Severního Irska, za niž jedná DLA Piper Prague LLP, organizační složka, IČ 28518659, se sídlem Mánesova 1078/5, 120 00 Praha 2, za niž jedná Ulrich Jüngst, vedoucí organizační složky, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 18.3.2009 Peterem Georgem Valertem, bytem Myslíkova 5, 110 00 Praha 1 (dále jen „navrhovatel II pro část 1“). Na 4. místě s celkovým počtem 81,92 bodů skončila nabídka společnosti Weinhold Legal, v.o.s., IČ 25628470, se sídlem Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2, za niž jedná JUDr. Daniel Weinhold, PhD., společník, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 21.9.2011 Mgr. Ing. Martinem Lukášem, advokátem se sídlem Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 2 (dále jen „navrhovatel I pro část 1“). 9.  Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 je patrné, že zadavatel posuzoval a hodnotil nabídky 4 zájemců pro část 2 veřejné zakázky. Na 1. místě s celkovým počtem 100,00 bodů se umístila nabídka společnosti Holec, Zuska & Partneři, sdružení advokátů, IČ 66231051, se sídlem Palác Anděl, Radlická 1c/3185, 150 00 Praha 5, za niž jedná JUDr. Pavel Holec, člen sdružení, a JUDr. Karel Zuska, člen sdružení (dále jen „vybraný uchazeč pro část 2“). Na 3. místě s celkovým počtem 72,56 bodů se umístila nabídka společnosti Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, IČ 26454807, se sídlem Týn 1049/3, 110 00 Praha 1, za niž jedná JUDr. Jaroslav Havel, jednatel (dále jen „navrhovatel pro část 2“).10.  Rozhodnutím ze dne 11.8.2011 rozhodl zadavatel o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část 1 a rozhodnutím z téhož dne rozhodl zadavatel i o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část 2.II. KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S448/2011/VZ11.  Dopisem ze dne 29.8.2011 podal navrhovatel I pro část 1 zadavateli námitky proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část 1. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9.9.2011, které bylo navrhovateli I pro část 1 doručeno dne 12.9.2011, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel I pro část 1 dopisem ze dne 21.9.2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele (dále jen „návrh“), který byl doručen Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad") dne 22.9.2011. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 22.9.2011.Obsah návrhu12.  Navrhovatel I pro část 1 v úvodu návrhu uvádí, že rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část I porušuje zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace podle § 6 zákona.13.  Navrhovatel I pro část 1 vyjádřil své přesvědčení, že zadavatel při posouzení a hodnocení nabídek porušil § 80 odst. 1 zákona z důvodu absence informace o způsobu hodnocení nabídek v rámci všech hodnotících kritérií ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011. Dle této zprávy bylo navrhovateli I pro část 1 uděleno v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) Kvalita zpracování vzorového právního rozboru uděleno 50 bodů při maximálním bodovém hodnocení 100 bodů, avšak z této zprávy nevyplývá, z jakého důvodu byl navrhovateli I pro část 1 příslušný počet bodů přidělen a v čem jeho právní rozbor nesplňuje požadavky stanovené zadávacími podmínkami, což je dle jeho názoru u subjektivního hodnotícího kritéria z hlediska přezkoumatelnosti postupu zadavatele nezbytné. Navrhovatel I pro část 1 nesouhlasí s bodovým hodnocením, které mu bylo hodnotící komisí přiděleno, protože je přesvědčen, že text odůvodnění uvedený ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 nedává dostatečný podklad pro skutečně přidělené bodové hodnocení za jednotlivé posuzované stránky rozboru.14.  Navrhovatel I pro část 1 k hodnocení „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) poukazuje, že zadavatel shledal jeho rozbor jako věcně správný, ale už se nezabýval jeho relevancí a logickou provázaností na rozdíl od rozborů ostatních zájemců provedených údajně zadavatelem ve větším měřítku. Zadavatel dále provádí hodnocení za použití relativních a subjektivních pojmů (např. „rozbor příliš neřeší“, „obsahuje v menším rozsahu“).15.  Navrhovatel I pro část 1 k hodnocení „zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) dále poukazuje, že uvedl českou a evropskou judikaturu včetně rozhodovací praxe dalších orgánů, které s problematikou souvisejí a odpovídají tak na položené otázky, čímž tedy dle jeho názoru splnil toto kritérium. Pokud jde o „absenci dalších návazností, které nezbytně z dané problematiky vyplývají“ a výtku, že „v rozboru chybí hlubší analýzy jednotlivých okruhů problémů“, jedná se dle něj o zcela obecná a subjektivní vyjádření, s nimiž z tohoto důvodu není možné polemizovat. Hodnocení je opět prováděno s použitím relativních a subjektivních pojmů (např. „práce s odkazy na judikaturu je slabší“). V zadávací dokumentaci navíc požadavek na analýzu dalších návazností uveden nebyl, informace o hodnocení jednotlivých stránek týkajících se dílčího kritéria b) jsou zde dle názoru navrhovatele I pro část 1 kusé a stručné.16.  Navrhovatel I pro část 1 k hodnocení „odborné, formulační a stylistické úrovně, srozumitelnosti a přehlednosti“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) sděluje, že hodnotící komise při hodnocení jeho nabídky poukázala pouze na absenci vysvětlení základních pojmů, popř. stručného závěrečného shrnutí. Oproti tomu se ale vůbec nezabývala úrovní odbornosti a srozumitelností materiálu, které zohlednila při hodnocení většiny předložených nabídek. Navrhovatel I pro část 1 je přesvědčen, že jeho rozbor byl vypracován v souladu se zadáním, jež bylo součástí zadávacích podmínek, které obsahovaly jasné a konkrétní otázky, kterými se má rozbor zaobírat. Tyto otázky neobsahovaly požadavek na popsání základních pojmů ani obecného výkladu postupu. S výjimkou obecně akceptovaného požadavku na věcnou správnost není nikde stanoveno, co má obsahovat kvalitní právní rozbor. Pokud zadavatel požaduje, aby právní rozbor měl určitou strukturu, uváděl definice a obsahoval závěrečné shrnutí a prameny, musí tyto skutečnosti v zadávací dokumentaci uvést. Pokud tak neučiní, nemůže je činit předmětem hodnocení. Navrhovatel I pro část 1 se domnívá, že jiné požadavky zadavatele týkající se dílčích hodnotících kritérií než uvedené výslovně v zadávací dokumentaci, neměly být zohledněny v předložených rozborech a následně neměly být hodnoceny.17.  Navrhovatel I pro část 1 dále uvádí, že je důležité, aby hodnotící komise zdůvodnila bodové ohodnocení u nepočitatelných, tj. subjektivních kritérií. Při hodnocení podle těchto kritérií musí hodnotící komise ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek vždy slovně zdůvodnit počet přidělených bodů. V této souvislosti odkazuje na vybraná rozhodnutí Úřadu č.j. S196/2008/VZ-15318/2008/530/Ra ze dne 3. září 2008, rozhodnutí č.j. S254/2008/VZ-19773/2008/540/VK ze dne 29. října 2008 a rozhodnutí č. j. S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh ze dne 6. března 2009. Navrhovatel I pro část 1 je přesvědčen, že při hodnocení nabídek v předmětném zadávacím řízení došlo k porušení zásad zakotvených v § 6 zákona, hodnocení nabídek bylo subjektivní, hodnotící komise nedostatečně zdůvodnila vynesené hodnotící soudy, které následně vedly k netransparentnosti celého zadávacího řízení. Zdůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek bylo nevyvážené co do rozsahu i obsahu, což navrhovatel I pro část 1 demonstroval na příkladu nabídky vybraného uchazeče pro část 1, hodnocení jehož nabídky bylo nejrozsáhlejší, ačkoli v některých subkritériích byl tomuto zájemci přidělen stejný počet bodů jako ostatním, u nichž bylo zdůvodnění stručnější. Taktéž způsob přidělování bodů zájemcům v rozmezí 0-30 bodů či 0-40 bodů shledává navrhovatel I pro část 1 nepřezkoumatelným a zmatečným.18.  Navrhovatel I pro část 1 poukázal, že při hodnocení podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky musí dílčí hodnotící kritéria vyjadřovat ekonomickou výhodnost nabídky a být v souladu s ekonomickými zásadami stanovena vždy tak, aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny, a zpochybnil, do jaké míry může vzorový právní rozbor vyjadřovat právě uvedený vztah.19.  Navrhovatel na závěr svého návrhu zopakoval, že zadavatel při hodnocení nabídek nedodržel postup stanovený zákonem pro hodnocení nabídek a následné zdůvodnění jeho výběru, a proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku a rozhodnutí zadavatele o námitkách navrhovatele I pro část 1. Současně navrhuje vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu.Vyjádření zadavatele k návrhu20.  Vyjádření zadavatele k návrhu Úřad obdržel dne 29.9.2011. Ve svém vyjádření zadavatel uvádí, že se tvrzení navrhovatele I pro část 1 o absenci informace o způsobu hodnocení nabídek v rámci všech hodnotících kritérií ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 nezakládá na pravdě. V této zprávě je dle zadavatele jasně uvedeno, z jakého důvodu byl navrhovateli I pro část 1 přidělen příslušný počet bodů v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) Kvalita zpracování vzorového právního rozboru, z nichž zadavatel konkrétně vybral a ocitoval jednotlivé důvody bodové srážky navrhovatele I pro část 1. Zadavatel zde mimo jiné uvedl, že nabídky obchodních podmínek vhodných pro zadavatele obsahuje v menším rozsahu, práce s odkazy na judikaturu Úřadu je slabší, stejně jako práce s odbornou literaturou, v rozboru chybí hlubší analýzy jednotlivých okruhů problémů, předložený rozbor byl shledán průměrný, chybí úvodní vysvětlení základních pojmů, obecný výklad postupu i stručné závěrečné shrnutí, rozbor neobsahuje souhrnný přehled pramenů. Zadavatel je přesvědčen, že bylo nabídce navrhovatele I pro část 1 přiděleno takové bodové ohodnocení, které odpovídá skutečné kvalitě podané nabídky.21.  K namítanému hodnocení „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) zadavatel uvádí, že hodnotící komise posuzovala relevanci a logickou provázanost argumentace navrhovatele I pro část 1, což i vyplývá z textu odůvodnění, kdy komise shledala nedostatky ve smyslu menšího obsahu konkrétních obchodních podmínek navržených zadavateli stejně tak jako v tom, že rozbor neřešil v potřebné míře jak účinně minimalizovat rizika víceprací ve vymezeném případě. Hodnotící komise dle zadavatele jasně vymezila kvalitu argumentace navrhovatele I pro část 1 a jeho rozbor hodnotila v souladu s předem stanoveným způsobem hodnocení nabídek. Vzhledem k tomu, že se jednalo o do jisté míry subjektivní hodnotící kritérium, je zřejmé, že k popisu zdůvodnění počtu přidělených bodů bylo použito i subjektivních pojmů, což dle názoru zadavatele není v rozporu se zákonem.22.  K namítanému hodnocení „zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) zadavatel uvádí, že ze zdůvodnění počtu přidělených bodů vyplývá, že hodnotící komise odůvodnila udělený počet bodů naprosto konkrétně, že totiž celkově stanovenou problematiku řeší uchazeč pouze v základní formě bez dalších návazností a samotná práce s odkazy na judikaturu Úřadu a správních soudů je slabší, stejně jako práce s odbornou literaturou, v rozboru chybí hlubší analýzy jednotlivých okruhů problémů.23.  K namítanému hodnocení „odborné, formulační a stylistické úrovně, srozumitelnosti a přehlednosti“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) zadavatel zmínil, že z hlediska srozumitelnosti a přehlednosti je nesporným negativem, že rozbor neobsahuje úvodní vysvětlení základních pojmů, ani obecný výklad postupu, ani stručné závěrečné shrnutí, ani souhrnný přehled pramenů. Zadavatel považuje za samozřejmost a nikoli pozitivum, že byl rozbor vypracován v souladu s jasným a konkrétním zadáním, pokud by tomu tak nebylo, uchazeč by nesplnil zadávací podmínky a jeho nabídka by ani hodnocena nebyla. Z odborného zadání nelze vyvozovat, že jsou zadavateli veškeré použité právní pojmy jasné, kvalitně zpracovaný právní rozbor by měl umožnit alespoň základní orientaci i laikovi.24.  K tvrzení navrhovatele I pro část 1, že zdůvodnění hodnocení nabídky vybraného uchazeče pro část 1 je co do rozsahu největší, zadavatel uvádí, že v tomto zdůvodnění nespatřuje žádné porušení zákona.25.  K tvrzení navrhovatele I pro část 1 ohledně údajného porušení zásad dle § 6 zákona zadavatel vyslovuje své přesvědčení, že při posouzení a hodnocení nabídek zákon neporušil, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 ze dne 10.8.2011 obsahuje dostatečné zdůvodnění závěrů hodnotící komise.26.  Závěrem zadavatel sděluje, že ve svém postupu neshledal žádný rozpor se zákonem, postup navrhovatele I pro část 1 považuje za nepodložený relevantní argumentací z pohledu zákona, proto očekává, že Úřad správnost jeho tvrzení autoritativně potvrdí.Průběh správního řízení27.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:zadavatel,navrhovatel I pro část 1 avybraný uchazeč pro část 1.28.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j. ÚOHS-S448/2011/VZ-16442/2011/530/EDo ze dne 17.10.2011. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S448/2011/VZ-16470/2011/530/EDo ze dne 17.10.2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.Vyjádření vybraného uchazeče pro část 1 k návrhu29.  Dne 1.11.2011 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče pro část 1 z téhož dne, který vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzeními navrhovatele I pro část 1 ve všech bodech jeho návrhu, o němž je přesvědčen, že je obstrukční a účelový, když navíc žádá po Úřadu, aby přezkoumával skutečnosti, které Úřad dle mínění vybraného uchazeče pro část 1 není oprávněn přezkoumávat, např. posouzení, zda přidělený počet bodů odpovídá splnění dílčího kritéria.30.  K navrhovatelem I pro část 1 napadané volbě ekonomické výhodnosti nabídky jako základního hodnotícího kritéria vybraný uchazeč pro část 1 uvádí, že ekonomická výhodnost nabídky vymezuje hodnotu plnění ve vztahu k zadavateli a jeho potřebám. Jelikož zadavatel poptává právní služby, je zřejmé, že pokud je jedním z dílčích hodnotících kritérií dodání právního rozboru na zadané téma v co nejlepší kvalitě, hodnotí zadavatel i způsob práce a formu výstupu poskytovatelů právních služeb, a to včetně úrovně a přehlednosti finálního výstupu, přehlednosti v něm obsažených definic, vhodného shrnutí v závěru rozboru apod. Jak vyplývá z hodnotící zprávy, hodnotící komise byla názoru, že nabídka navrhovatele I pro část 1 stanovená kritéria nesplnila v dodatečném rozsahu a kvalitě, a proto mu nepřiznala u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií plný počet bodů, což byl zcela legitimní závěr, který je hodnotící komise oprávněna učinit. Také jej opřela o důkladné slovní hodnocení u jednotlivých kritérií ve své zprávě.31.  Vybraný uchazeč pro část 1 dále konstatoval, že pokud navrhovatel I pro část 1 nesouhlasí s bodovým hodnocením přiděleným na základě úvahy hodnotící komise, Úřad není oprávněn rozhodnutí zadavatele o hodnocení přezkoumávat (viz rozhodnutí Úřadu č.j. R233/2007/VZ-4015/2010/310/JSl ze dne 20.4.2010, kde bylo konstatováno, že do pravomoci Úřadu nespadá přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky). Dle názoru vybraného uchazeče pro část 1 přikročil zadavatel k hodnocení nabídek svědomitě a posuzoval je nejen každou samostatně ve vztahu k podmínkám stanoveným zadávací dokumentací, ale také ve vzájemném srovnání.32.  K namítanému hodnocení „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) vybraný uchazeč pro část 1 zmínil, že tvrzení navrhovatele I pro část 1 ohledně explicitního nehodnocení relevance a logické provázanosti jeho rozboru zadavatelem, shledává vybraný uchazeč pro část 1 jako účelové a nepravdivé striktní lpění na formalismu, když daná hlediska dle jeho názoru v rozboru navrhovatele I pro část 1 zohledněna byla, byť bez explicitního uvedení daných pojmů. Zadavatel provedl hodnocení individuálně ve vztahu k nabídkám jednotlivých uchazečů.33.  K namítanému hodnocení „zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) vybraný uchazeč pro část 1 uvedl, že hodnotící komise u každé nabídky a každého dílčího subkritéria provedla a zaznamenala důvody, pro které ohodnotila nabídky přiděleným počtem bodů, čímž řádně splnila svou povinnost. Je výlučně na uvážení hodnotící komise, která nabídla dle jejího názoru nejlépe obstála vzhledem k daným hodnotícím kritériím, smyslem hodnotící zprávy je potom stručně ozřejmit, proč v daném kritériu konkrétní nabídka získala daný počet bodů a jak se lišila od ostatních.34.  K namítanému hodnocení „odborné, formulační a stylistické úrovně, srozumitelnosti a přehlednosti“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) vybraný uchazeč pro část 1 uvedl, že názor hodnotící komise, že absence základních pojmů, obecného výkladu postupu, závěrečného shrnutí a souhrnného přehledu pramenů v rozboru navrhovatele I pro část 1 negativně ovlivnila přehlednost a srozumitelnost textu, je třeba respektovat. Dle názoru vybraného uchazeče pro část 1 se však jednalo o zcela transparentní hodnocení.35.  K namítanému porušení zásad uvedených v § 6 zákona vybraný uchazeč pro část 1 uvedl, že navrhovatelem I pro část 1 citovaná rozhodnutí Úřadu vztahující se k posouzení a hodnocení nabídek a zdůvodnění počtu bodů se týkala případu, kdy hodnotící zpráva obsahovala pouze tabulky s bodovým hodnocením jednotlivých uchazečů bez jakéhokoli odůvodnění, proto jejich uvedení navrhovatelem I pro část 1 v daném případě považuje za účelové, neboť v předmětném případě hodnotící komise vysvětlila hodnocení dílčích kritérií u všech uchazečů. Shodný počet bodů přidělený uchazečům s různým slovním hodnocením si vybraný uchazeč pro část 1 vysvětluje faktem, že se obsah nabídek liší, a proto si jejich hodnocení vyžaduje individuální přístup, což však není na překážku přidělení stejného počtu bodů, pokud dané nabídky splní dílčí kritérium srovnatelným způsobem.36.  Závěrem vybraný uchazeč pro část 1 vyjádřil své přesvědčení, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem, když hodnotící komise dostatečným způsobem popsala svůj postup v hodnotící zprávě, tudíž hodnocení nabídek proběhlo zcela transparentně. Vybraný uchazeč pro část 1 proto navrhl, aby byl návrh navrhovatele I pro část 1 v celém rozsahu zamítnut.III. KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S450/2011/VZ37.  Dopisem ze dne 1.9.2011 podal navrhovatel II pro část 1 zadavateli námitky proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část 1. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9.9.2011, které bylo navrhovateli II pro část 1 doručeno dne 12.9.2011, nevyhověl námitkám, podal navrhovatel II pro část 1 dopisem ze dne 22.9.2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl doručen Úřadu dne 22.9.2011. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 22.9.2011.Obsah návrhu38.  Úvodem navrhovatel II pro část 1 vyjádřil své přesvědčení, že se hodnotící komise při hodnocení jeho nabídky dle hodnotících subkritérií dopustila porušení zákona, jmenovitě pak principu transparentnosti a rovného zacházení. Při zohlednění bodového hodnocení jiných uchazečů se navrhovateli II pro část 1 jeví, že bodové ohodnocení jeho nabídky neodpovídá slovnímu odůvodnění zadavatele, které shledává i v jiných případech vnitřně rozporné a účelově vedené.39.  K hodnocení „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) navrhovatel II pro část 1 uvedl, že považuje hodnocení nabídek zájemců zadavatelem v rámci tohoto subkritéria za netransparentní a nepřezkoumatelné, když různě rozsáhlým rozborům v nabídkách různých uchazečů (konkrétně nabídky navrhovatele II pro část 1 a nabídky č. 2 zájemce Kříž a Bělina s.r.o., IČ 27112331) byl přidělen stejný počet bodů, když v odůvodnění nejsou žádné upřesňující informace ohledně toho, které z uváděných nedostatků považuje hodnotící komise za jak závažná, resp. proč právě různé nedostatky v obou nabídkách odůvodňují přidělení stejného počtu bodů. Navrhovatel II pro část 1 je proto přesvědčen, že způsob zvoleného hodnocení je v rozporu s § 6 zákona, když neumožňuje přezkoumat, jak zadavatel (resp. komise) ke svým závěrům došel, a proč právě uvedené nabídky považuje za rovnocenné, resp. v čem se případně liší od ostatních nabídek, kterým zadavatel přidělil vyšší počet bodů.40.  K hodnocení „zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) navrhovatel II pro část 1 uvedl, že zadavatel při hodnocení nabídek podle tohoto subkritéria porušil princip transparentnosti a zákazu diskriminace, když při posouzení jeho právního rozboru hodnotící komise uvedla, že „rozbor oproti zadání zadavatele nezohledňuje otázku předcházeni rizik dodatečných víceprací požadovaných vybraným zhotovitelem po uzavření smlouvy o dílo". Totožnou výtku pak k jeho právnímu rozboru uvedla i v rámci hodnocení podle subkritéria „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“. Přitom při hodnocení nabídky č. 4 (navrhovatele I pro část 1) je tento údajný nedostatek zohledněn pouze v rámci jediného subkritéria. Zadavatelovo tvrzení v rozhodnutí o námitkách ze dne 9.9.2011, že odůvodnění hodnocení obsažené v hodnotící zprávě skutečně nezohledňuje počet přidělených bodů, dle názoru navrhovatele II pro část 1 buď vykazuje znaky účelovosti, kdy počet bodů není přidělován podle stejných principů u všech nabídek, a je dopředu nepředvídatelný a současně i nezdůvodnitelný, nebo že panuje značný rozpor mezi samotným bodovým ohodnocením (tj. přidělenými body) a slovním odůvodněním tohoto hodnocení.41.  K hodnocení „odborné, formulační a stylistické úrovně, srozumitelnosti a přehlednosti“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) navrhovatel II pro část 1 uvedl, že hodnotící komise postupovala diskriminačně a netransparentně, neboť dvěma zájemcům (konkrétně navrhovateli II pro část 1 a zájemci Kříž a Bělina s.r.o., IČ 27112331) přidělila bodové hodnocení, které dle navrhovatele II pro část 1 nijak neodpovídá jeho odůvodnění, respektive hodnocení ostatních nabídek v daném kritériu. Zadavatel zde rozbor navrhovatele II pro část 1 zhodnotil jako „průměrný“ a rozbor zájemce Kříž a Bělina s.r.o., IČ 27112331 jako „minimálně strukturovaný a příliš stručný“, přičemž obě uvedené nabídky v tomto subkritériu obdržely stejný počet bodů, i když se navrhovatel II pro část 1 jeví, že ze slovního popisu je jeho nabídka kvalitativně lepší. Hodnotící komise dále vytkla nabídce navrhovatele II pro část 1, že jeho zpracovaný rozbor neobsahuje souhrnný přehled všech použitých pramenů, avšak zadavatel v zadávací dokumentaci neuvedl, že považoval za vhodné, aby byl takový přehled součástí zadaného rozboru. V situaci, kdy tak zadavatel neučinil a následně hodnotil absenci takového přehledu jako závažný nedostatek, postupoval bez dalšího netransparentně (tj. dopředu nepředvídatelným způsobem). I tato skutečnost pak vedla dle navrhovatele II pro část 1 k neoprávněně rozdílnému přístupu k hodnocení jednotlivých nabídek.42.  Navrhovatel II pro část 1 shrnul, že primárním nedostatkem provedeného hodnocení nabídek shledává skutečnost, že zadavatel sice v rámci posouzení nabídek uvádí charakteristiky (resp. spíše vady) jednotlivých hodnocených právních rozborů, nicméně dále už nijak nehodnotí, jak se tyto skutečnosti promítají do jeho hodnocení jednotlivých nabídek, resp. neprovádí žádné jejich vzájemné porovnání. S tím je spojena i skutečnost, že zatímco některým nabídkám určité skutečnosti vytýká, nebo naopak u nich zdůrazňuje, že mají určité předností (viz zmiňovaný seznam zdrojů), v dalších případech prováděného hodnocení k těmto faktorům již nepřihlíží. Jeho postup tak navozuje dojem, že účelově vybírá skutečnosti, které bude v rámci jednotlivých nabídek hodnotit. Navrhovatel II pro část 1 proto v postupu zadavatele shledává porušení zásad podle § 6 zákona, a proto navrhuje, aby Úřad rozhodl o zrušení rozhodnutí o výběru nevhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část 1, současně navrhuje vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu.Vyjádření zadavatele k návrhu43.  Vyjádření zadavatele k návrhu Úřad obdržel dne 29.9.2011. Zadavatel v úvodu svého vyjádření tvrdí, že zákon neporušil a tvrzení navrhovatele II pro část 1 neodpovídají skutečnému postupu při posuzování nabídek. Hodnotící komise dle zadavatele postupovala v souladu s předem zveřejněným způsobem hodnocení a svůj postup v souladu se zásadou transparentnosti řádně odůvodnila v hodnotící zprávě44.  K namítanému hodnocení „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) zadavatel uvádí, že nesouhlasí se závěry navrhovatele II pro část 1, že by zadavatel nesplnil požadavky na transparentnost. Ve srovnání navrhovatelem II pro část 1 uvedeným rozborům zadavatel nespatřuje zadavatel žádné nesrovnatelnosti, které by působily údajnou nepřezkoumatelnost a netransparentnost hodnocení.45.  K namítanému hodnocení „zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) zadavatel uvádí, že odůvodnění počtu bodů v hodnotící zprávě dostatečně zohledňuje počet přidělených bodů, které byly přidělovány podle stejných principů u všech nabídek, tudíž zadavatel zákon neporušil.46.  K namítanému hodnocení „odborné, formulační a stylistické úrovně, srozumitelnosti a přehlednosti“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) zadavatel zmínil, že nesouhlasí se závěry navrhovatele II pro část 1, že hodnotící komise pokládala jeho nabídku za zjevně kvalitativně lepší než nabídku zájemce Kříž a Bělina s.r.o., IČ 27112331. Zadavatel znovu zopakoval, že je přesvědčen, že odůvodnění počtu bodů v hodnotící zprávě dostatečně zohledňuje počet přidělených bodů, které byly přidělovány podle stejných principů u všech nabídek, tudíž zadavatel zákon neporušil.47.  Zadavatel podotkl, že nesouhlasí se závěry navrhovatele II pro část 1, že by hodnotící komise postupovala diskriminačně a netransparentně, když dvěma zájemcům přiřadila bodové hodnocení, které neodpovídá odůvodnění, resp. hodnocení ostatních nabídek. Hodnotící komise dle zadavatele postupovala transparentně a v celém průběhu zadávacího řízení byly dodržovány principy podle § 6 zákona.48.  Ve vztahu k výtce zadavatele, že nabídka navrhovatele II pro část 1 neobsahovala souhrnný přehled pramenů, byť tento svůj požadavek zadavatel neuvedl v zadávací dokumentaci, zadavatel uvádí, že zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil, že bude hodnotit kvalitu zpracování vzorového právního rozboru dle zadání, přičemž způsob jeho zpracování ponechal na individuálním tvůrčím přístupu jednotlivých uchazečů. Hodnotící komise následně v rámci hodnocení zohlednila tyto individuální přístupy transparentním a objektivním způsobem. Žádné jednání zadavatele nevedlo k neoprávněně rozdílnému přístupu k hodnocení jednotlivých nabídek. Nabídce tohoto navrhovatele bylo přiděleno takové bodové hodnocení, které dle přesvědčení hodnotící komise a zadavatele plně odpovídá skutečné kvalitě podané nabídky.49.  Zadavatel uzavřel, že v rámci hodnocení jednotlivých právních rozborů byly transparentně a konkrétně uvedeny jasné charakteristiky a vady jednotlivých rozborů. Pokud tedy některé nabídky získaly v provedeném hodnocení plný počet bodů, postrádaly vady, za které byly body sraženy jiným uchazečům. Hodnotící komise postupovala transparentně a ve svém zdůvodnění jasně uvedla údaje, z nichž vyplývá získaný počet bodů v každém kritériu, stejně jako to, jak se nabídky vzájemně lišily.50.  Závěrem zadavatel sděluje, že ve svém postupu neshledal žádný rozpor se zákonem, postup navrhovatele II pro část 1 považuje za nepodložený relevantní argumentací z pohledu zákona, proto očekává, že Úřad správnost jeho tvrzení autoritativně potvrdí.Průběh správního řízení51.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:zadavatel,navrhovatel II pro část 1 avybraný uchazeč pro část 1.52.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j ÚOHS-S450/2011/VZ-16485/2011/530/EDo ze dne 17.10.2011. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S450/2011/VZ-16512/2011/530/EDo ze dne 17.10.2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovateli II pro část 1 stanovil Úřad také lhůtu k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o složení kauce v příslušné výši na účet Úřadu.53.  Dne 24.10.2011 obdržel Úřad od navrhovatele II pro část 1 doplnění návrhu o doklad o složení kauce.Vyjádření vybraného uchazeče pro část 1 k návrhu54.  Dne 1.11.2011 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče pro část 1 z téhož dne, který vyjádřil svůj nesouhlas s tvrzeními navrhovatele II pro část 1 ve všech bodech jeho návrhu, o němž je přesvědčen, že je účelový, když navíc žádá po Úřadu, aby přezkoumával skutečnosti, které Úřad dle mínění vybraného uchazeče pro část 1 není oprávněn přezkoumávat, např. posouzení, zda přidělený počet bodů odpovídá splnění dílčího kritéria.55.  K namítanému hodnocení „věcné správnosti, relevance a logické provázanosti uvedené argumentace“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) vybraný uchazeč pro část 1 zmínil, pro přidělení konkrétního počtu bodů není rozhodný počet stran právního rozboru. Z rozsahu ani automaticky nevyplývá kvalita právního rozboru. Pokud nabídky, byť rozdílného rozsahu, splní podmínky pro dílčí kritérium srovnatelným způsobem, zadavatel jim musí udělit stejný počet bodů (viz rozhodnutí Úřadu S324/2006-22476/2006/510-MO ze dne 22.1.2007). Dle názoru vybraného uchazeče pro část 1 byla hodnotící zpráva vypracována pečlivě, jejím smyslem je totiž stručně ozřejmit, proč v daném kritériu konkrétní nabídka získala daný počet bodů a jak se lišila od ostatních nabídek. Zadavatel nemá povinnost vyhotovovat mnohasetstránkové hodnotící zprávy obsahující každý jednotlivý myšlenkový pochod všech členů hodnotící komise. Vybraný uchazeč pro část 1 se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele II pro část 1 o pochybení zadavatele spočívajícím v nedostatečném slovním hodnocení v hodnotící zprávě.56.  K namítanému hodnocení „zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) vybraný uchazeč pro část 1 uvedl, že dle jeho názoru hodnotící komise hodnotila všechny aspekty, které měla, v plném souladu se zadávací dokumentací. Každá předložená nabídka je zcela individuálním výsledkem tvůrčí duševní činnosti konkrétního uchazeče. K textu každé nabídky je proto třeba přistupovat jak individuálně, tak ve srovnání s nabídkami ostatních uchazečů. Splnění každého dílčího kritéria má být posouzeno zcela komplexně v kontextu celého obsahu nabídky, resp. zde právního rozboru. Nelze proto použití stejné formulace u dvou dílčích kritérií posuzovat ve striktně formálním smyslu a bez dalšího usuzovat na nedovolené hodnocení stejné věci dvakrát, ale je nutno ho posoudit v kontextu jednotlivých dílčích kritérií nabídky jako celku.57.  K namítanému hodnocení „odborné, formulační a stylistické úrovně, srozumitelnosti a přehlednosti“ v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b) vybraný uchazeč pro část 1 uvedl, že navrhovatel II pro část 1 vytrhává části hodnocení z kontextu, čímž účelově překrucuje skutečný stav. Kupříkladu „průměrným“ byl shledán jeho rozbor z hlediska strukturovanosti a přehlednosti, nikoli rozbor jako celek v příslušném dílčím kritériu. Názor hodnotící komise, že absence přehledu použitých pramenů znamená nedostatek právního rozboru, je dle vybraného uchazeče pro část 1 třeba respektovat. Udělení vyššího bodového hodnocení nabídkám, které obsahovaly přehled pramenů, vyplývá ze samotného dílčího kritéria. Dle vybraného uchazeče pro část 1 je nepochybné, že součástí každé kvalitní odborné práce je i přehled použitých pramenů.58.  Vybraný uchazeč pro část 1 uzavřel, že hodnotící zpráva zcela jednoznačně vysvětluje, v čem tak která konkrétní nabídka zaostala za jinými nabídkami a co ji naopak v konečném důsledku zvýhodnilo oproti jiným nabídkám, je evidentní, že hodnotící komise hodnotila podané nabídky i ve vzájemném srovnání. Kvalitu nabídek není dle názoru vybraného uchazeče pro část 1 Úřad oprávněn přezkoumávat, neboť závisí výlučně na uvážení hodnotící komise.59.  Závěrem vybraný uchazeč pro část 1 vyjádřil své přesvědčení, že zadavatel postupoval v zadávacím řízení v souladu se zákonem, když hodnotící komise dostatečným způsobem popsala svůj postup v hodnotící zprávě, tudíž hodnocení nabídek proběhlo zcela transparentně. Vybraný uchazeč pro část 1 proto navrhl, aby byl návrh navrhovatele II pro část 1 v celém rozsahu zamítnut.IV. KE SPRÁVNÍMU ŘÍZENÍ VEDENÉMU U ÚŘADU POD sp. zn. ÚOHS-S449/2011/VZ60.  Dopisem ze dne 1.9.2011 podal navrhovatel pro část 2 zadavateli námitky proti jeho rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče pro část 2. Vzhledem k tomu, že zadavatel svým rozhodnutím ze dne 9.9.2011, které bylo navrhovateli pro část 2 doručeno dne 12.9.2011, nevyhověl námitkám navrhovatele pro část 2, podal navrhovatel pro část 2 dopisem ze dne 22.9.2011 návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, který byl doručen Úřadu dne 22.9.2011. Zadavatel obdržel stejnopis návrhu rovněž dne 22.9.2011.Obsah návrhu61.  Navrhovatel pro část 2 v úvodu návrhu uvádí, že dle jeho názoru bylo hodnocení zadavatelem provedeno účelově, když jednak v hodnocení zohlednil pouze jedno dílčí kritérium, které svědčilo dopředu jím preferované nabídce, když současně v rámci tohoto dílčího kritéria vyhodnotil jednotlivé nabídky zcela formálně bez zvážení otázky, zda je možné za dané ceny předmět zakázky skutečně plnit. Navrhovatel pro část 2 je proto přesvědčen, že zadavatel porušil základní principy zadávání veřejných zakázek ve smyslu § 6 zákona, když vyloučil rovnou soutěž mezi uchazeči.62.  Navrhovatel pro část 2 dále specifikoval, že dle jeho názoru bylo posouzení a hodnocení nabídek v rámci nepočitatelných dílčích kritérií provedeno netransparentním postupem, když jednak slovní posouzení jednotlivých nabídek je pouze obecné a nekonkrétní povahy, nevypovídá o skutečnostech, které zadavatel hodnotil a neumožňuje náležité srovnání nabídek mezi sebou, a nadto bodové ohodnocení posuzovaných nabídek je v rozporu s takto provedeným slovním posouzením, přičemž jsou tak pomíjeny i ty vzájemné rozdíly mezi nabídkami, které byly zadavatelem identifikovány, a nabídkám je přidělován stejný počet bodů. Tento postup tak dle navrhovatele pro část 2 vedl k tomu, že zadavatel předložené nabídky posoudil fakticky pouze podle dílčího kritéria nabídkové ceny, zatímco rozdíly podle ostatních dopředu stanovených dílčích kritérií zcela ignoroval a ve svých závěrech vůbec nezohlednil. Z provedeného posouzení nabídek není dle navrhovatele pro část 2 zjevné, proč zadavatel dospěl k závěru o stejné hodnotě většiny nabídek v rámci stanovených dílčích kritérií. Některé skutečnosti ve slovním popisu posouzení nabídek tomuto závěru přitom navíc výslovně odporují.63.  K hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad b. „Kvalita zpracování vzorového právního rozboru“ navrhovatel pro část 2 uvedl, že zadání předpokládalo navržení konkrétního postupu, u něhož se daly očekávat rozdíly týkající se konkrétních kroků řešení, avšak hodnotící komise v hodnotící zprávě uvedla v rámci slovního posouzení jednotlivých nabídek vždy pouze obecné popisy, které mohou stejně dobře charakterizovat kteroukoli z dotčených nabídek a které neobsahují žádné konkrétní skutečnosti, jež by byly s právními rozbory v příslušných nabídkách spojeny. Už z těchto důvodů tak nemůže být dle navrhovatele pro část 2 zjištěno, proč zadavatel hodnotí jednotlivé právní rozbory jako rovnocenné, neboť z hodnotící zprávy není možné učinit žádné srovnání. Navrhovatel pro část 2 s odkazem na rozhodovací praxi Úřadu (např. rozhodnutí Úřadu č.j. S254/2008 ze dne 29.10.2008, č.j. S279/2008 ze dne 6.3.2009, č.j. S132/2010 ze dne 3.12,2010 a také rozsudek Krajského soudu v Brně sp. zn. 62 Ca 57/2008) podotkl, že hodnotí-li zadavatel nepočitatelná kritéria a neuvede konkrétní údaje z předložených nabídek, které hodnotí, a potažmo ani proč tyto údaje hodnotí jako rovnocenné (a to z hlediska všech dílčích subkritérii), nemůže být jeho postup hodnocení přezkoumatelný a transparentní.64.  K hodnocení v rámci dílčího hodnotícího kritéria ad c. „Popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění“ navrhovatel pro část 2 zmínil, že zde hodnotící komise sice uvádí jednotlivé skutečnosti, které jsou specifické pro jednotlivé nabídky, nicméně pomíjí zhodnocení jejich významu pro zadavatele a zejména srovnání výhod jednotlivých nabídek mezi sebou.65.   Navrhovatel pro část 2 dále uvedl, že tím, že zadavatel v rámci dílčího kritéria nabídková cena mechanicky srovnával nominální hodinové sazby právních služeb bez toho, aby zvážil přítomné důvody pro závěr o existenci mimořádně nízké nabídkové ceny, připustil hodnocení mezi sebou vzájemně neporovnatelných nabídek s řádově rozdílnými cenami. V důsledku tohoto postupu (a rovněž s ohledem na výše uvedené pominutí ostatních dílčích kritérií) tak zvítězila nabídka, která formálně udává nejnižší hodinovou sazbu, která však není s ohledem na běžnou praxi dle názoru navrhovatele pro část 2 nákladově reálná, a tak navrhovatel pro část 2 dovozuje, že vítězný uchazeč tuto cenu bude kompenzovat vyšším počtem vykázaných hodin, čímž jeho skutečná cena plnění vzroste.66.  Navrhovatel pro část 2 specifikoval, že v rámci předložených nabídek zájemci v rámci dílčího kritéria nabídková cena uváděli hodinovou sazbu za poskytované právní služby, vybraný uchazeč pro část 2 a zájemce č. 4 - Vladyka & Kubica, Advokátní kancelář, IČ 66251249, uvedli nabídkovou cenu shodně ve výši 700 Kč/hod, přičemž nabídkové ceny ostatních dvou uchazečů byly 1 400 Kč/hod (zájemce Havel, Kuchař, Ryšavá a partneři, advokátní kancelář, s.r.o., IČ 60113910), resp. 1 290 Kč/hod (navrhovatel pro část 2). Navrhovatel pro část 2 je přesvědčen o zjevné nepřiměřenosti nabídkové ceny vybraného uchazeče pro část 2 s ohledem na jeho postavení a charakteristiky jako renomované advokátní kanceláře, jemuž odpovídá určitá kvalita právních služeb, a dále i z povahy a obsahu zadavatelem poptávaných služeb.67.  Navrhovatel pro část 2 je toho názoru, že v zadávacím řízení byla ze strany uchazeče vybraného uchazeče pro část 2 podána nabídka s mimořádně nízkou nabídkovou cenou ve smyslu ust. § 77 odst. 1 zákona (tedy cenou, která nemůže pokrýt rozsah zadavatelem stanovených služeb), kterou měl zadavatel přezkoumat, neboť existovaly zjevné důvody pro její posouzení (a to výrazné rozdíly v cenách jednotlivých nabídek a zejména povaha vykonávané činnosti a náklady s ní spojené a běžné úrovně odměn advokátní kanceláře, jakou je vybraný uchazeč pro část 2). Zadavatel měl požadovat její vysvětlení a hodnotící komise pak měla učinit závěr o tom, zda je tato objektivně velmi nízká nabídková cena těchto zájemců odůvodnitelná a akceptovatelná. V této souvislosti odkázal navrhovatel pro část 2 i na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 11/2009 ze dne 2. 9. 2010, který uvedl, že v případě posouzení existence mimořádně nízké nabídkové ceny, nejde o posouzení myšlenkových pochodů členů hodnotící komise, nýbrž o objektivní posouzení, zda bylo důvodu, aby tato komise ve vztahu ke konkrétní nabídce měla nabídkovou cenu posoudit jako mimořádně nízkou.68.  Navrhovatel pro část 2 uzavřel, že dle jeho názoru zadavatel porušil § 6 zákona, a proto navrhuje, aby Úřad zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvýhodnější nabídky a zadavateli uložil provést nové posouzení a hodnocení nabídek, eventuálně aby současně zadavateli uložil také povinnost vyzvat jmenované zájemce k vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny. Navrhovatel pro část 2 současně navrhuje vydání předběžného opatření, kterým by byl zadavateli uložen zákaz uzavřít smlouvu.Vyjádření zadavatele k návrhu69.  Vyjádření zadavatele k návrhu Úřad obdržel dne 29.9.2011. Ve svém vyjádření zadavatel k namítané netransparentnosti svého postupu v zadávacím řízení uvádí, že dle jeho názoru hodnotící komise postupovala při posouzení a hodnocení nabídek v rámci nepočitatelných kritérií zcela transparentně, bodové ohodnocení nabídek není nikterak v rozporu se slovním odůvodněním a přidělené počty bodů zcela odpovídají kvalitám rozborů v jednotlivých nabídkách. Zadavatel i hodnotící komise tak postupovali zcela v souladu se zákonem.70.  Ohledně namítané účelovosti hodnocení zadavatel uvedl, že hodnotící komise postupovala při hodnocení nabídek zcela v souladu se způsobem hodnocení zveřejněným v zadávací dokumentaci a dle principů zadávání veřejných zakázek a zákona. Tvrzení o zadavatelem dopředu preferované nabídce považuje zadavatel za zcela nepodložené, jakož i tvrzení o údajné netransparentnosti jeho postupu při odůvodnění počtu přidělených bodů. Zadavatel nesouhlasí s tvrzením navrhovatele pro část 2, že některé skutečnosti ve slovním popisu v hodnotící zprávě výslovně odporují stejnému bodovému ohodnocení. Snaha o argumentaci pomocí z kontextu vytržených obratů jako například „dostatečně podrobný" versus „velice podrobný", „zcela vyhovující, dostatečně strukturovaný" versus „nadstandardní, logicky strukturovaný" je dle zadavatele absurdní a vysoce spekulativní.71.  Zadavatel se domnívá, že odůvodnění počtu přidělených bodů v hodnotící zprávě dostatečně zohledňuje počet přidělených bodů, které byly přidělovány podle stejných principů u všech nabídek. Zadavatel je tedy přesvědčen, že popsaným způsobem hodnocení nijak nepochybil ani neporušil § 6 zákona, neboť hodnotící zpráva obsahuje dostatečné zdůvodnění závěrů hodnotící komise, proč hodnotila vybrané údaje jako rovnocenné. Tvrzení navrhovatele pro část 2, že v rámci hodnocení vzal zadavatel v úvahu v rozporu se zadávací dokumentací pouze kritérium nejnižší ceny, shledává zadavatel jako nepravdivé, o čemž svědčí i samotná zpráva, která obsahuje dle něj i jasné slovní odůvodnění každého subkritéria obou nematematických hodnotících kritérií.72.  K namítané neporovnatelnosti nabídkových cen zadavatel uvádí, že hodnocení proběhlo zcela v souladu se způsobem hodnocení zveřejněným v zadávací dokumentaci. Hodnotící komise posoudila nabídkové ceny z hlediska toho, zda se jedná či nejedná o cenu mimořádně nízkou s tím výsledkem, že se o mimořádně nízké nabídkové ceny nejedná. Tvrzení navrhovatele pro část 2 ohledně toho, že nejnižší hodinová sazba v nabídkách není s ohledem na běžnou praxi nákladově reálná, je čistě spekulativní, stejně jako předpoklad, že vítězný uchazeč bude tuto cenu kompenzovat vyšším počtem vykázaných hodin.73.  K nevyžádání si vysvětlení mimořádně nízké nabídkové ceny u navrhovatelem pro část 2 zmíněných zájemců zadavatel uvádí, že podle § 77 odst. 1 zákona se mimořádně nízká nabídková cena zkoumá ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, nikoli ve vztahu k nabídkám ostatních uchazečů, proto argument navrhovatele pro část 2 o cenách ostatních uchazečů je v tomto smyslu irelevantní. Zadavatel podotkl, že má k dispozici dostatek potřebných mechanismů k dodržení vysokého standardu poskytovaných právních služeb, stejně jako k zabránění zkreslení ceny umělým a nepřiměřeným navyšováním počtu fakturovaných hodin (viz např. čl. III odst. 3, čl. IV odst. 9 a čl. VII odst. 1 písm. d) a e) rámcové smlouvy o poskytování právních služeb).74.  Zadavatel dále podotkl, že je plně v kompetenci hodnotící komise posoudit nabídkovou cenu uchazečů. V této souvislosti zadavatel odkázal na rozhodnutí Úřadu č. j. S341/2008 ze dne 22. 1. 2009, z něhož je patrné, že hodnotící komise musí posoudit, zda nabídková cena dotčeného uchazeče je reálná ve vztahu k předmětu veřejné zakázky a k okolnostem a podmínkám, za kterých by byl předmět veřejné zakázky konkrétním uchazečem plněn. Toto potvrzuje i rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 49/2007-107 ze dne 29. 8. 2008, který se v tomto rozhodnutí vyjádřil v tom smyslu, že zákon nestanovuje, kdy je nabídková cena mimořádně nízká, a ponechává posouzení této skutečnosti na zadavateli, resp. hodnotící komisi. Pokud zadavatel neshledá nabídkovou cenu jako mimořádně nízkou, zákon mu neukládá tento jeho názor jakkoliv zdůvodňovat, ani ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, ani kdekoliv jinde. Tento výklad zákonné povinnosti zadavatele při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny akcentuje Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 5 Afs 75/2009 - 104 ze dne 6. 11. 2009, ve kterém se soud vyjádřil k rozsahu kompetence Úřadu při přezkoumávání postupu hodnotící komise tak, že přezkumná činnost Úřadu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek.75.  Zadavatel ohledně navrhovatelem pro část 2 uvedené pochybnosti o zadavatelem v zadávací dokumentaci poskytnutém dostatečném vodítku ke kalkulaci nabídkové ceny uvedl, že pokud měl navrhovatel pro část 2 jakékoli pochybnosti ve vztahu k této skutečnosti, mohl podat námitky proti zadávacím podmínkám. Zadavatel je však přesvědčen o tom, že požadavky na způsob zpracování nabídkové ceny u dané veřejné zakázky stanovil objektivně, správně a zcela v souladu se zákonem, a shledává ve svém přesvědčení podporu i v tom, že žádný z uchazečů v dosavadním průběhu zadávacího řízení žádným způsobem způsob stanovení nabídkové ceny nezpochybňoval.76.  Závěrem zadavatel sděluje, že ve svém postupu neshledal žádný rozpor se zákonem, postup navrhovatele pro část 2 považuje za nepodložený relevantní argumentací z pohledu zákona, proto očekává, že Úřad správnost jeho tvrzení autoritativně potvrdí.Průběh správního řízení77.  Účastníky správního řízení podle § 116 zákona jsou:zadavatel,navrhovatel pro část 2 avybraný uchazeč pro část 2.78.  Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům řízení dopisem č.j ÚOHS-S449/2011/VZ-16474/2011/530/EDo ze dne 17.10.2011. Úřad dále účastníkům řízení usnesením č.j. ÚOHS-S449/2011/VZ-16478/2011/530/EDo ze dne 17.10.2011 stanovil lhůtu, v níž mohli navrhovat důkazy, či činit jiné návrhy, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Navrhovateli pro část 2 stanovil Úřad také lhůtu k provedení úkonu – doplnění návrhu o doklad o složení kauce v příslušné výši na účet Úřadu.79.  Dne 21.10.2011 obdržel Úřad od navrhovatele pro část 2 doplnění návrhu o doklad o složení kauce.Vyjádření vybraného uchazeče pro část 2 k návrhu80.  Dne 1.11.2011 obdržel Úřad vyjádření vybraného uchazeče pro část 2 ze  dne 25.10.2011, který v úvodu konstatoval, že návrh navrhovatele pro část 2 považuje za neopodstatněný, postavený na účelově vykonstruovaných a reálně nepodložených spekulacích a nesprávných věcných a právních závěrech. Ve vztahu k vybranému uchazeči pro část 2 jsou některé pasáže návrhu navíc v příkrém rozporu s pravidly profesní etiky a ve vztahu k zadavateli návrh pro svou neopodstatněnost a účelovost dle vybraného uchazeče pro část 2 hraničí s šikanózním výkonem práva.81.  K namítané netransparentnosti hodnocení nepočitatelných kritérií vybraný uchazeč pro část 2 uvedl, že navrhovatel pro část 2 odůvodňuje tento svůj předpoklad citací několika z kontextu vyňatých pasáží z hodnotící zprávy a na tvrzení, že tato zpráva neobsahuje srovnání výhod jednotlivých nabídek mezi sebou. Tyto tvrzení ale dle vybraného uchazeče pro část 2 neodůvodňují přezkum předmětného zadávacího řízení ze strany Úřadu. Vybraný uchazeč pro část 2  zde poukázal především na to, že navrhovatel pro část 2 nedoložil, že slovní hodnocení neodpovídá přiděleným bodům, naopak vybraný uchazeč pro část 2 je toho názoru, že slovní hodnocení jednotlivých dílčích kritérií v hodnotící zprávě plně reflektuje počet udělených bodů a v tomto smyslu poskytuje i dostatečné odůvodnění, proč byl v daných případech udělen stejný počet bodů. Významové rozdíly typu „dostatečně podrobné“ versus „velmi podrobné“, na kterých navrhovatel pro část 2 staví svoji argumentaci, jsou ve vztahu ke kvalitě plnění bez významné relevance a neodůvodňují samy o sobě přidělení jiného počtu bodů, než jaký byl zadavatelem udělen.82.  Vybraný uchazeč pro část 2 dále poukázal, že dle něj není správný právní názor navrhovatele pro část 2, že je zadavatel povinen vypracování příkladů jednotlivými uchazeči mezi sebou srovnávat a že v případě udělení stejného počtu bodů dvěma či více uchazečům je zadavatel povinen takový postup nad rámec standardních postupů hodnocení výslovně zdůvodňovat. V daném případě zadavatel hodnotil zpracování příkladů a způsobu spolupráce dle předem stanovených a podrobně specifikovaných kritérií. Ze zadávací dokumentace, ze zákona ani z rozhodovací praxe Úřadu nelze dle vybraného uchazeče pro část 2 dovodit, že by v daném případě zadavatel na základě uskutečněného hodnocení nemohl více nabídek v rámci určitého dílčího kritéria posoudit jako rovnocenné, případně že by v takovém případě byl povinen tyto rovnocenné nabídky dodatečně porovnávat mezi sebou. Tvrzení navrhovatele pro část 2, že zadavatel ve skutečnosti rezignoval na hodnocení nepočitatelných kritérií, shledává vybraný uchazeč pro část 2 jako účelové a čistě spekulativní.83.  K namítané neporovnatelnosti nabídkových cen a údajného pochybení zadavatele ve vztahu k posouzení otázky mimořádně nízké nabídkové ceny vybraný uchazeč pro část 2 uvádí, že dle jeho názoru, že zadavatel neměl relevantní důvod, aby v rámci hodnocení nabídky dospěl k závěru o riziku mimořádně nízké nabídkové ceny; navrhovatel pro část 2 v tomto ohledu nepředložil jediný relevantní argument. Navrhovatel pro část 2 směšuje otázku tržních cen (naznačených zcela nevěrohodným způsobem – mimo jiné argumentací o dostupných informacích o hodinových sazbách dvou jiných advokátních kanceláří) s konceptem mimořádně nízké nabídkové ceny. Vybraný uchazeč pro část 2 je toho názoru, že jeho cenová nabídka je na úrovni běžných cen poradenství v oblasti strukturálních fondů a výzkumu vývoje a inovací.84.  Vybraný uchazeč pro část 2 označil domněnku navrhovatele pro část 2 o neporovnatelnosti cenových nabídek jako založenou na čistě spekulativním argumentu, navíc zavádějící, neboť ve skutečnosti směřuje proti zadávacím podmínkám, když zpochybňuje výši paušální hodinové odměny jakožto hodnotícího kritéria v rámci hodnocení nabídkové ceny. Tuto skutečnost mohl navrhovatel pro část 2 uplatnit v námitkách proti zadávacím podmínkám, které však nepodal.85.  Vybraný uchazeč pro část 2 uzavřel, že z výše uvedených důvodů navrhuje, aby Úřad návrh navrhovatele pro část 2 v plném rozsahu zamítl.Replika navrhovatele pro část 2 k vyjádření zadavatele86.  Dne 3.11.2011 Úřad obdržel od navrhovatele pro část 2 dopis z téhož dne, jehož obsahem byla replika navrhovatele pro část 2 k vyjádření zadavatele ze dne 29.9.2011, v němž navrhovatel pro část 2 uvedl, že by měl zadavatel Úřadu objasnit, proč dospěl k závěru, že žádná z předložených nabídek neobsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, a pokud tak neučiní, bude to znamenat, že posouzení a hodnocení nabídek nebylo provedeno v souladu s požadavky stanovenými zákonem a je nezbytné, aby bylo provedeno znovu.87.  K netransparentnímu hodnocení nabídek navrhovatel pro část 2 uvedl, že pokud není zřejmé, jakým způsobem (a z jakého důvodu) byla nabídkám přidělena určitá bodová hodnocení, je to právě tato skutečnost, která vzbuzuje pochybnosti o transparentnosti celého zadávacího řízení.88.  K podezření z možného zvýhodnění vybraného uchazeče pro část 2 navrhovatel pro část 2 zmínil, že jej opírá o reálné indicie, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení postupoval tak, aby realizace veřejné zakázky byla přidělena právě vybranému uchazeči pro část 2. Navrhovatel pro část 2 na tento fakt usuzuje též z toho, že vybraný uchazeč pro část 2 již v současné době poskytuje zadavateli služby odpovídající předmětu veřejné zakázky, když např. organizuje zadávací řízení na zadání veřejné zakázky „1. etapa realizace stavby výzkumného centra ELI v Dolních Břežanech – přípravná fáze při realizaci projektu ELI“.89.  S ohledem na výše uvedené trvá navrhovatel pro část 2 na svém závěru, že zadavatel v průběhu zadávacího řízení porušil § 6 zákona, když při hodnocení nabídek nepostupoval transparentně, a § 77 odst. 1 zákona, když se nezabýval otázkou mimořádně nízké nabídkové ceny, přestože zde k takovému postupu existovaly důvody. Proto navrhovatel pro část 2 i nadále žádá, aby Úřad rozhodl tak, jak je uvedeno v návrhu.V. KE SPOJENÍ SPRÁVNÍCH ŘÍZENÍ90.  K zajištění účelu výše uvedených správních řízení vydal Úřad usnesení č.j. ÚOHS-S448,449,450/2011/VZ-18445/2011/530/EDo ze dne 16. listopadu 2011, kterým •  správní řízení zahájené dne 22.9.2011 na  návrh  navrhovatele I pro část 1, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S448/2011/VZ, •  správní řízení zahájené dne 22.9.2011 na  návrh navrhovatele II pro část 1, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S450/2011/VZ, •  správní řízení zahájené dne 22.9.2011 na  návrh  navrhovatele pro část 2, a vedené pod sp.zn. ÚOHS-S449/2011/VZ, spojil. Toto usnesení je součástí správního spisu.VI. NAŘÍZENÍ PŘEDBĚŽNÉHO OPATŘENÍ91.  Rozhodnutím o předběžném opatření č.j. ÚOHS-S448,449,450/2011/VZ-18451/2011/530/EDo ze dne 16. listopadu 2011 Úřad zakázal zadavateli uzavřít smlouvu v zadávacím řízení.VII. ZÁVĚR ÚŘADU92.  Úřad přezkoumal na základě ustanovení § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace o zadání šetřené veřejné zakázky, dokumentů předložených zadavatelem a na základě vlastního zjištění rozhodl, že zadavatel při zadávání šetřené veřejné zakázky nedodržel postup stanovený zákonem, když transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria ad b. „Kvalita zpracování vzorového právního rozboru“ a u hodnotícího kritéria ad c. „Popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění“  a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 neuvedl dostatečný popis způsobu hodnocení nabídek s transparentním odůvodněním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.Netransparentní hodnocení nabídek93.  Ustanovení § 6 zákona uvádí, že zadavatel je povinen při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.94.  Dle § 80 odst. 1 zákona o posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise písemnou zprávu, která obsahuje seznam posouzených nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis způsobu hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení nabídek, popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií, a údaj o složení hodnotící komise.95.  Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 v bodě 7. „Popis hodnocení nabídek včetně odůvodnění“ uvedl zadavatel hodnotící kritéria a způsob hodnocení nabídek totožným způsobem jako v bodě 6.2 zadávací dokumentace (viz body 3 a 4 odůvodnění tohoto rozhodnutí). Zde zadavatel podrobně vymezil tři dílčí hodnotící kritéria, jejich váhu (a. Nabídková cena - váha 60 %, b. Kvalita zpracování vzorového právního rozboru - váha 30 %, c. Popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění - váha 10 %) a také způsob hodnocení nabídek a přidělování bodů u těchto dílčích hodnotících kritérií včetně kvalitativních kritérií ad b. a ad c., která nelze vyjádřit číselně.96.  V bodě 7. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 zadavatel dále obecně zopakoval, že v rámci dílčího kritéria ad b) hodnotil kvalitu zpracování vzorového právního rozboru. V rámci tohoto hodnotícího kritéria byla hodnocena věcná správnost a zohlednění všech relevantních aspektů souvisejících s danou otázkou, a to z pohledu platné české i evropské legislativy a rozhodovací praxe příslušných orgánů. Dále byla hodnocena relevance a logická provázanost uvedené argumentace, odůvodněnost a podloženost vyvozených závěrů a argumentů stejně jako reakce na možnou existenci odlišných právních výkladů, dále odborná, formulační a stylistická úroveň, srozumitelnost a přehlednost zpracovaného rozboru.97.  V bodě 7. zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 zadavatel dále obecně zopakoval, že v rámci dílčího kritéria ad c) hodnotil uchazečem zpracovaný popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění.98.  Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 zadavatel na straně 5 až 10 uvedl zdůvodnění hodnocení nabídek dle kritéria ad b) a na straně 11 až 13 potom zdůvodnění hodnocení nabídek dle kritéria ad c). Zadavatel zde pro každou z 6 nabídek, které hodnotil, uvedl samostatnou tabulku jak pro kritérium ad b), tak pro kritérium ad c), v níž vždy uvedl posuzovanou stránku rozboru v rámci dílčího kvalitativního hodnotícího kritéria (tj. např. věcná správnost, relevance a logická provázanost uvedené argumentace u kritéria ad b), maximální možné bodové ohodnocení, skutečně přidělené body a slovní zdůvodnění. Na straně 14 této hodnotící zprávy potom zadavatel zveřejnil shrnující hodnotící tabulku s rozepsanými dílčími hodnotícími kritérii a jednotlivými body každé z nabídek přidělenými včetně konečného součtu při zohlednění vah u hodnotících kritérií, zároveň zde zadavatel zveřejnil tabulku s výsledným pořadím nabídek uspořádaným sestupně od nejvyššího počtu obdržených bodů po nejnižší počet bodů.99.  Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011  zadavatel na straně 4 a 5 uvedl zdůvodnění hodnocení nabídek dle kritéria ad b) a na straně 6 a 7 potom zdůvodnění hodnocení nabídek dle kritéria ad c). Zadavatel zde pro každou ze 4 nabídek, které hodnotil, uvedl samostatnou tabulku jak pro kritérium ad b), tak pro kritérium ad c), v níž vždy uvedl posuzovanou stránku rozboru v rámci dílčího kvalitativního hodnotícího kritéria (tj. např. věcná správnost, relevance a logická provázanost uvedené argumentace u kritéria ad b), maximální možné bodové ohodnocení, skutečně přidělené body a slovní zdůvodnění. Na straně 8 této hodnotící zprávy potom zadavatel zveřejnil shrnující hodnotící tabulku s rozepsanými dílčími hodnotícími kritérii a jednotlivými body každé z nabídek přidělenými včetně konečného součtu při zohlednění vah u hodnotících kritérií, zároveň zde zadavatel zveřejnil tabulku s výsledným pořadím nabídek uspořádaným sestupně od nejvyššího počtu obdržených bodů po nejnižší počet bodů.100.  Po přezkoumání zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 Úřad konstatuje, že tyto hodnotící zprávy neobsahovaly dostatečně transparentní zdůvodnění přiřazení přidělených bodů u každého dílčího kvalitativního hodnotícího kritéria ad b) a ad c) pro jednotlivé nabídky. K tomu Úřad dále uvádí následující.101.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je základním dokumentem z hlediska přezkoumatelnosti postupu hodnotící komise, respektive zadavatele. Proto je nezbytné v zájmu zajištění transparentnosti celého procesu zadávání věnovat zvýšenou pozornost popisu způsobu hodnocení jednotlivých nabídek s uvedením náležitého odůvodnění. Zvláště důležité je zdůvodnění bodového ohodnocení u kritérií neměřitelných. U těchto tzv. kvalitativních kritérií musí při hodnocení kritéria komise ve zprávě slovně zdůvodnit počet přidělených bodů, aby bylo celkové hodnocení nabídek transparentní s možností ověření jeho správnosti a přezkoumání výběru nejvhodnější nabídky. K hodnotícím tabulkám je tedy nutné připojit i dostatečně transparentní písemné zdůvodnění počtu přidělených bodů, respektive slovní okomentování názoru a postupu hodnotitele, případně upřesnění, na základě jaké úvahy přidělil hodnotitel té které nabídce uvedený počet bodů. V této souvislosti odkazuje Úřad nejen na svou dosavadní rozhodovací praxi (viz např. rozhodnutí č. j. S196/2008/VZ-15318/2008/530/Ra ze dne 3.9.2008, č. j. S254/2008/VZ-19773/2008/540/VK ze dne 29.10.2008, č. j. S279/2008/VZ-2800/2009/510/MCh ze dne 6.3.2009), ale i na rozhodnutí Krajského soudu v Brně č. j. 62 Ca 57/2008-47, v němž soud konstatoval, že zpráva sice formálně obsahuje části, které svým označením odpovídají zákonem stanoveným náležitostem, ztotožnil se však se závěrem Úřadu, že hodnotící komise pochybila, když popis hodnocení nabídek - přiřazení konkrétních bodových hodnot u dílčího hodnotícího kritéria nezdůvodnila.102.  V posuzovaném případě sice hodnotící zprávy slovní zdůvodnění skutečně přidělených bodů pro jednotlivá dílčí kvalitativní kritéria a stránky v rámci nich posuzované pro každou nabídku obsahují, nicméně toto slovní zdůvodnění není dostatečně transparentní, jednoznačné a srovnatelné u totožných dílčích hodnotících kritérií pro všechny hodnocené nabídky. Kupříkladu slovní zdůvodnění přidělení bodů zadavatelem je v některých případech poměrně rozsáhlé (např. v nabídce navrhovatele II pro část 1 u kritéria ad b)), v některých případech stručné (např. v nabídce navrhovatele I pro část 2 u kritéria ad b)), přičemž počet přidělených bodů je v obou uvedených případech roven 50 bodům. Také pojmosloví typu dostatečně podrobný" versus „velice podrobný", „zcela vyhovující, dostatečně strukturovaný" versus „nadstandardní, logicky strukturovaný" či „průměrný“ versus „minimálně strukturovaný a příliš stručný“, které zadavatel v rámci slovního zdůvodnění různých nabídek používá, není jednotné a jednoznačné a u navrhovatelů vzbuzuje oprávněné obavy z nepředvídatelného a nerovného hodnocení jejich nabídek.103.  Úřad dále konstatuje, že právě s ohledem na fakt, že zde zadavatel u kritérií ad b) a ad c) hodnotil kvalitativní exaktně nevyjádřitelné parametry rozborů (výsledky tvůrčí duševní činnosti) v podaných nabídkách, měl jejich bodové hodnocení doplnit transparentním a pro všechny nabídky srovnatelným slovním zdůvodněním přidělených bodů dle obecných vodítek, které by takovému hodnocení dodaly jednotný hodnotící a srovnávací rámec včetně jednotně používaného pojmosloví pro všechny hodnocené nabídky. Zadavatel totiž do značné míry (dané též individualitou jednotlivých nabídek) u každé nabídky hodnotí, komentuje, vyzdvihuje či naopak kritizuje něco jiného bez nezbytného žádoucího propojení jednotlivých nabídek navzájem, což brání vzájemnému srovnání jednotlivých nabídek a jejich kvalit.104.  Úřadu nepřísluší přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých členů hodnotící komise, ale dodržení zákonného rámce zadávacího řízení, což je však v případě předmětného zadávacího řízení znemožněno, neboť výše popsané slovní zdůvodnění hodnocení nabídek zadavatelem vzbuzuje pochybnosti o jeho transparentnosti. Vzhledem k nejednoznačnému, nevyrovnanému a neporovnatelnému slovnímu odůvodnění hodnocení jednotlivých nabídek zadavatelem, musí Úřad konstatovat, že zadavatel v daném zadávacím řízení porušil zásadu transparentnosti, zároveň Úřad nemůže vyvrátit pochybnosti navrhovatelů, že zadavatel porušil také zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.105.  Úřad dodává, že v daném případě nejde o nedostatečnou délku či rozsáhlost slovního zdůvodnění přidělení bodů jednotlivým nabídkám zadavatelem, ale o obsah tohoto slovního zdůvodnění, které měl zadavatel formulovat jednoznačně, srovnatelně a transparentně pro všechny nabídky, tak aby byla umožněna jeho možná budoucí přezkoumatelnost. Zadavatel mohl kupříkladu bodově vymezit aspekty, které obsahují všechny nabídky, tyto kvalitativně za použití jednotného pojmosloví zhodnotit, a poté opět bodově samostatně vymezit aspekty, které obsahují jen některé nabídky, tyto odděleně zhodnotit i ve vztahu k ostatním nabídkám a uvést, proč té které nabídce pro daný aspekt přidává či redukuje bodové hodnocení, proč je pro daný aspekt hodnocená nabídka kvalitativně lepší či horší než nabídky ostatní. Zadavatelem provedené slovní zdůvodnění hodnocení nabídek však relevantní systematiku postrádá, naopak lze říci, že působí místy až chaoticky a nahodile.106.  Na základě výše uvedeného Úřad odmítá argumentaci zadavatele, že odůvodnění počtu bodů v hodnotící zprávě dostatečně zohledňuje počet přidělených bodů, které byly přidělovány podle stejných principů u všech nabídek. Takové tvrzení zadavatele nemá oporu v jím učiněném slovním zdůvodnění hodnocení nabídek.107.  Úřad upozorňuje na ust. § 80 odst. 1 zákona, kde se stanoví, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek má obsahovat mj. údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií. Ve spojení se zásadou transparentnosti upravenou v § 6 zákona to znamená, že v případě subjektivního hodnotícího kritéria nepostačuje pouze údaj o přiděleném počtu bodů, ale ze zprávy musí být zřejmé, proč byla nabídka toho kterého uchazeče v daném hodnotícím kritériu ohodnocena příslušným počtem bodů, tzn., z jakého důvodu je nabízené plnění výhodnější či méně výhodné ve srovnání s nabídkami ostatních uchazečů. Pouhý údaj o přiděleném počtu bodů doplněný netransparentním zdůvodněním tohoto přidělení je tak v daném případě (tzn. v případě subjektivního hodnotícího kritéria) nepostačující. Taková zpráva o posouzení a hodnocení nabídek ztrácí na transparentnosti a přezkoumatelnosti. Pro úplnost Úřad dodává, že úmysl zákonodárce zajistit maximální možnou transparentnost a přezkoumatelnost hodnocení nabídek ve veřejných zakázkách je zdůrazněn mj. i novelizací zákona o veřejných zakázkách zákonem č. 179/2010 Sb., kdy se ust. § 80 odst. 1 zákona s účinností od 15.9.2010 změnilo tak, že se slova „údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých hodnotících kritérií“ nahradila slovy „popis hodnocení jednotlivých nabídek v rámci všech hodnotících kritérií“. Není tedy důvod aplikovat ust. § 80 odst. 1 zákona, a to především s ohledem na § 6 zákona, jiným způsobem.108.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek musí obsahovat údaj o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, i výsledek hodnocení jednotlivých nabídek, tj. takové údaje, z nichž bude vyplývat, proč právě ta konkrétní nabídka získala v daném kritériu určitý počet bodů. Jen takovýmto způsobem pořízená zpráva, spolu s další nezbytnou dokumentací, umožní zadavateli prokázat, že posouzení a hodnocení nabídek bylo provedeno objektivně a v souladu se zákonem. Údajem o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, se rozumí vysvětlení, proč té které nabídce byl přidělen konkrétní počet bodů, a jak se tedy nabídky v jednotlivých kritériích hodnocení liší.109.  Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a zpráva o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 dostatečně transparentní a porovnatelné údaje o tom, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci jednotlivých kritérií, neobsahuje, a proto nelze považovat předmětnou listinu za zpracovanou v souladu se zákonem, na jejímž základě by mohl zadavatel rozhodnout o výběru nejvhodnější nabídky. Úřad tak nemůže přezkoumat, zda zadavatel skutečně vybral nabídku nejvhodnější.110.  Na základě výše uvedených skutečností dospěl Úřad k závěru, že zadavatel nedodržel postup stanovený v § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na § 6 zákona tím, že transparentním způsobem nezdůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria jednotlivé nabídky a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 neuvedl dostatečný popis způsobu hodnocení nabídek s transparentním odůvodněním přiřazení konkrétních hodnot u každého dílčího hodnotícího kritéria a podkritéria u každé hodnocené nabídky, přičemž tento úkon zadavatele mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, protože pokud by zadavatel postupoval v souladu se zákonem, mohlo být výsledné pořadí nabídek jiné.111.  Z uvedeného důvodu rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.Mimořádně nízká nabídková cena112.  Ohledně navrhovatelem pro část 2 napadané mimořádně nízké nabídkové ceny Úřad konstatuje následující.113.  Dle ustanovení § 77 odst. 1 zákona při posouzení nabídek uchazečů z hlediska splnění zadávacích podmínek posoudí hodnotící komise též výši nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky. Jestliže nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, musí si hodnotící komise vyžádat od uchazeče písemné zdůvodnění těch částí nabídky, které jsou pro výši nabídkové ceny podstatné; zdůvodnění musí být uchazečem doručeno ve lhůtě 3 pracovních dnů ode dne doručení žádosti uchazeči, pokud hodnotící komise nestanoví lhůtu delší.114.  Ustanovení § 74 odst. 1 zákona stanoví, že činí-li hodnotící komise ve vztahu k dodavatelům úkony podle tohoto zákona, platí, že tyto úkony činí jménem zadavatele.115.  Úřad konstatuje, že institut mimořádně nízké nabídkové ceny není v zákoně jasně definován a jako neurčitý právní pojem vyžaduje další interpretaci. V této souvislosti Úřad odkazuje na rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 2 A 9/00 ze dne 1.2.2001, v němž byl tento závěr učiněn. Obecně je smyslem právní úpravy týkající se mimořádně nízké nabídkové ceny umožnit identifikovat ty nabídky, které vzbuzují oprávněné podezření, že uchazeč nebude schopen za nabídnutou cenu předmět veřejné zakázky řádně splnit. Zákon tak chrání zadavatele před tím, aby byl nucen uzavřít smlouvu s uchazečem, který by nebyl schopen plnění za nabídkovou cenu vůbec poskytnout, případně by je neposkytl řádně.116.  Posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky za účelem zjištění, zda existují důvody pro takovéto oprávněné podezření, náleží do kompetencí hodnotící komise. Hodnotící komise má k dispozici informace o předmětu a způsobu realizace veřejné zakázky i o nabídkových cenách všech uchazečů a má tak dostatečné podklady pro určení, zda se v některém případě jedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu či nikoliv. V šetřeném případě hodnotící komise neshledala, že by některá z předložených nabídek mimořádně nízkou nabídkovou cenu obsahovala. V této souvislosti Úřad odkazuje i na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 49/2007-107 ze dne 29.8.2008. V tomto rozhodnutí se soud vyjádřil i k otázce mimořádně nízké nabídkové ceny, když uvedl, že (citace) „zákon nestanovuje, kdy je nabídková cena mimořádně nízká a ponechává posouzení této skutečnosti na zadavateli, resp. hodnotící komisi…“ (konec citace).117.  Vzhledem k tomu, že Úřad ve výroku I. tohoto rozhodnutí ruší posouzení a hodnocení nabídek, rozhodnutí zadavatele ze dne 11.8.2011 o výběru nejvhodnější nabídky pro část 1 veřejné zakázky a rozhodnutí zadavatele ze dne 11.8.2011 o výběru nejvhodnější nabídky pro část 2 veřejné zakázky a všechny související úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení, zadavatel provede nové posouzení a hodnocení nabídek (včetně posouzení výše nabídkových cen ve vztahu k předmětu veřejné zakázky) a následně vypracuje i novou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek.Uložení nápravného opatření118.  Podle § 118 odst. 1 zákona nedodrží-li zadavatel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy, Úřad uloží nápravné opatření tím, že zruší zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivý úkon zadavatele, jinak řízení zastaví.119.  Úřad v průběhu správního řízení zjistil, že zadavatel nedodržel postup stanovený v ust. § 80 odst. 1 zákona v návaznosti na ust. § 6 zákona, když transparentním způsobem neodůvodnil přiřazení konkrétních hodnot u hodnotícího kritéria ad b. „Kvalita zpracování vzorového právního rozboru“ a u hodnotícího kritéria ad c. „Popis zajištění maximální flexibility a komunikace dodavatele se zadavatelem, zajištění zpětné vazby při poskytování služeb a způsob kontroly výstupů poskytovaných dodavatelem v rámci plnění“ a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011 neuvedl dostatečný popis způsobu hodnocení nabídek s transparentním odůvodněním, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.120.  Úřad dále uvádí, že při rozhodování podle § 118 odst. 1 zákona je povinen na základě zjištěných skutečností uvážit, jaké nápravné opatření má zvolit k dosažení nápravy stavu, a to při dodržení základních zásad procesu zadávání, tj. transparentnosti zadávání veřejných zakázek a dodržování zásad stejného zacházení a nediskriminace uchazečů o veřejné zakázky. Vzhledem k tomu, že zadavatel pochybil ve fázi posouzení a hodnocení nabídek uchazečů, Úřad zrušil úkony zadavatele spočívající v posouzení a hodnocení nabídek, který našel svůj odraz ve zprávách o posouzení a hodnocení nabídek pro část 1 a pro část 2 veřejné zakázky ze dne 10.8.2011, výběr nejvhodnější nabídky pro část 1 a pro část 2 veřejné zakázky a všechny související úkony zadavatele v předmětném zadávacím řízení, a vrátil tak celé zadávací řízení do stádia posouzení a hodnocení nabídek. V novém posouzení a hodnocení nabídek musí být počet přidělených bodů v rámci jednotlivých kritérií dostatečným a transparentním způsobem popsán a zdůvodněn, aby bylo možno přezkoumat, který z uchazečů nabídl v rámci daného dílčího hodnotícího kritéria výhodnější či méně výhodné plnění a z jakého důvodu, tzn., aby bylo v konečném důsledku možné přezkoumat výběr nejvhodnější nabídky.121.  Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí.Náklady řízení122.  Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí rozhodnutí Úřadu podle § 118 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení“). Náklady řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách (dále jen „vyhláška“), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.123.  Vzhledem k tomu, že Úřad tímto rozhodnutím úkony zadavatele související s posouzením a hodnocením nabídek a výběrem nejvhodnější nabídky zrušil, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 1341050001.PoučeníProti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad zaslat jeden stejnopis.otisk úředního razítkaJUDr. Eva KubišovámístopředsedkyněObdrží:1. Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i., Na Slovance 2, 182 21 Praha 82. Mgr. Ing. Martin Lukáš, Weinhold Legal, v.o.s., Karlovo náměstí 10/2097, 120 00 Praha 23. Havel, Holásek & Partners s.r.o., advokátní kancelář, Týn 1049/3, 110 00 Praha 14. Peter Georg Valert, Myslíkova 5, 110 00 Praha 15. BBH, advokátní kancelář, v.o.s., Klimentská 1207/10, 110 00 Praha 16. Holec, Zuska & Partneři, sdružení advokátů, Palác Anděl, Radlická 1c/3185, 150 00 Praha 5Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy