Č. j.: ÚOHS-R226/2011/VZ-3053/2012/310/IPsV Brně dne: 5. března 2012Ve správním řízení o rozkladu ze dne 27. 9. 2011 podaném zadavatelem – ·  městem Rožnov pod Radhoštěm, IČ 00304271, se sídlem Masarykovo náměstí 128/129, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, které je ve správním řízení zastoupeno na základě plné moci ze dne 15. 12. 2010 společností JUSTITIA, s. r. o., IČ 25392875, se sídlem 28. října 1142/168, 709 00 Ostrava, jednající Mgr. Vlastimilem Křesálkem, jednatelem, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S347/2011/VZ-12616/2011/540/ZČa ze dne 5. 9. 2011, ve věci uložení pořádkové pokuty za spáchání správního (pořádkového) deliktu podle ust. § 62 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve správním řízení zahájeném z moci úřední dne 20. 7. 2011 ve věci veřejné zakázky „Energetické úspory v ZŠ Pod Skalkou Rožnov pod Radhoštěm“, zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení podle § 25 zákona, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněno dne 4. 4. 2011, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S347/2011/VZ-12616/2011/540/ZČa ze dne 5. 9. 2011p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 9. 3. 2011 návrh dodavatele – společnosti DEC-PLAST Trade s. r. o., IČ 26874130, se sídlem Místecká 286, 742 58 Příbor (dále jen „navrhovatel“), zastoupené na základě plné moci ze dne 2. 3. 2011 JUDr. Blaženou Chlebounovou, advokátkou, se sídlem Havlíčkovo nábř. 38, 702 00, Ostrava, na přezkoumání úkonů zadavatele – města Rožnov pod Radhoštěm, IČ 00304271, se sídlem Masarykovo náměstí 128/129, 756 61 Rožnov pod Radhoštěm, (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky „Energetické úspory v ZŠ Pod Skalkou Rožnov pod Radhoštěm“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané formou zjednodušeného podlimitního řízení podle § 25 zákona, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněno dne 4. 4. 2011. Úřad dne 16. 6. 2011 vydal rozhodnutí č. j. ÚOHS-S86/2011/VZ-7655/2011/540/ZČa, kterým zastavil správní řízení podle ust. § 117a písm. b) zákona, neboť navrhovatel nesložil s podáním návrhu, a ani v dodatečně stanovené lhůtě kauci podle ust. § 115 odst. 1 zákona. Dne 18. 7. 2011 oznámil Úřad zahájení správního řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. g) zákona městem Rožnov pod Radhoštěm v souvislosti s vyřízením námitek navrhovatele, podaných proti zadávacím podmínkám veřejné zakázky. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 19. 7. 2011 usnesení č. j. ÚOHS-S278/2011/VZ-11082/2011/540/ZČa (dále jen „usnesení“), kterým zadavateli stanovil, mimo jiné, lhůtu podle § 39 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) k provedení úkonu – zaslání originálů dokumentace o předmětné veřejné zakázce. Proti tomuto usnesení podal zadavatel rozklad, ve kterém také namítal, že požadavek Úřadu na zaslání celé dokumentace o zadání předmětné veřejné zakázky a všech nabídek je v rozporu s § 2 odst. 2 a 4 správního řádu, dále § 3 správního řádu a § 6 odst. 2 správního řádu a zadavatel je tímto požadavkem neúměrně zatěžován, jelikož předmětem přezkumu je pouze neuvedení důvodu způsobu vyřízení námitky a absence poučení dle § 111 odst. 1 a 2 zákona. Předseda Úřadu vydal dne 3. 2. 2012 rozhodnutí č. j.: ÚOHS-R170/2011/VZ-1836/2012/310/IPs, kterým napadené usnesení potvrdil. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 2. 2012. Ani poté zadavatel vyžádanou dokumentaci nezaslal.II.  Napadené rozhodnutí2.  Dne 5. 9. 2011 vydal Úřad rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S347/2011/VZ-12616/2011/540/ZČa, (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým zadavateli uložil pokutu 40.000,-Kč za spáchání správního deliktu podle ust. § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu, který spáchal tím, že nezaslal originál dokumentace o veřejné zakázce ve smyslu ust. § 155 zákona, ačkoli k provedení uvedeného úkonu ve vztahu k výše specifikované veřejné zakázce byl vyzván, v důsledku čehož závažně ztížil postup Úřadu ve výše uvedeném správním řízení. Zadavatel byl poučen o splatnosti pokuty, a to do 30 dnů od nabytí právní moci předmětného rozhodnutí. V rozhodnutí bylo uvedeno číslo účtu, na který má být pokuta složena.  3.  V odůvodnění Úřad uvedl, že k řádnému a objektivnímu přezkoumání postupu zadavatele je zcela nezbytné mít k dispozici dokumentaci o průběhu zadávání veřejné zakázky v originále, a to v celém jejím rozsahu. Jakékoli podklady a dokumenty zasílané Úřadu nelze považovat za průkazné důkazy, neboť nemohly být posouzeny v širších souvislostech, které by bylo možné zjistit až z úplné dokumentace o veřejné zakázce, v originále, a to v souladu se zásadou materiální pravdy a zásadou volného hodnocení důkazů. Naplnění zásady materiální pravdy představuje pro Úřad povinnost zjistit přesně a úplně skutečný stav věci a získat dostatečný rozsah údajů a informací důležitých pro její posouzení, a to před tím, než ve věci rozhodne. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu skutečnost, že postup zadavatele resp. osoby zastupující zadavatele ve správním řízení spočívající v nedoručení originálu dokumentace o šetřené veřejné zakázce, vedl k porušení několika základních zásad správního řízení (materiální pravdy, volného hodnocení důkazů, rychlosti a hospodárnosti správního řízení) a dále skutečnost, že neuposlechnutí pokynu úřední osoby má zcela zásadní dopad na možnost Úřadu přezkoumat postup zadavatele v tomto zadávací řízení.III.  Námitky rozkladu4.  Dne 27. 9. 2011 obdržel Úřad od navrhovatele podání, jehož obsahem byl rozklad proti napadenému rozhodnutí.  Dne 5. 10. 2011 vydal Úřad usnesení č. j.: ÚOHS-S347/2011/VZ-15515/2011/540/ZČa, kterým určil zadavateli lhůtu pěti dnů ode dne doručení usnesení k provedení úkonu – odůvodnění podaného rozkladu ze dne 27. 9. 2011. Odůvodnění rozkladu doručil zadavatel dne 7. 10. 2011.  5.  V předmětném rozkladu zadavatel namítá, že institut pořádkové pokuty je nástrojem směřujícím k odstranění závadného stavu, bránícího postupu v řízení. Dle zadavatele však nemohl ztížit postup Úřadu nezasláním dokumentace, neboť, dle jeho tvrzení, Úřad již ukončil shromažďování podkladů pro rozhodnutí. K tomuto závěru došel svou interpretací usnesení. Odkazuje na skutečnost, že dle § 36 odst. 3 správního řádu musí být před vydáním rozhodnutí (tedy po ukončení shromažďování podkladů) řízení dána zadavateli možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí. Dle názoru zadavatele z uvedeného usnesení plyne, že shromažďování podkladů již bylo Úřadem ukončeno, jinak by totiž zadavatele nemohl vyzvat k vyjádření se k podkladům.  Dále uvádí, že podal rozklad proti usnesení, o kterém nebylo doposud rozhodnuto, proto se ani Úřad nemůže odvolávat na skutečnost, že zadavatel v době, kdy má Úřad rozhodnout o rozkladu, nezaslal dokumentaci k veřejné zakázce. Poslední námitkou je výše uložené pokuty. Úřad může, dle zadavatele, uložit pokutu v horní hranici její výše jen v případě, že nečinnost zadavatele má závažné následky na průběh správního řízení. Tato podmínka nebyla údajně splněna, neboť do doby, než Úřad rozhodne o rozkladu proti usnesení, nelze ve správním řízení pokračovat. Nečinnost zadavatele tedy nemohla mít závažné následky na řízení.IV.  Řízení o rozkladu6.  Uvedené rozhodnutí napadl zadavatel rozkladem doručeným ve lhůtě Úřadu dne 27. 9. 2011, kterýmžto dnem bylo zahájeno správní řízení o rozkladu. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.7.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené usnesení přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru. 8.  Úřad tím, že napadeným rozhodnutím uložil zadavateli pokutu 40.000,- Kč za spáchání správního deliktu podle ust. § 62 odst. 1 písm. c) správního řádu, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí. V.  K námitkám rozkladu 9.  K námitce, že zadavatel nemohl ztížit postup Úřadu nezasláním dokumentace, neboť, dle jeho tvrzení, Úřad již ukončil shromažďování podkladů, upozorňuji na rozpory ve vyjádřeních zadavatele. V rozkladu proti usnesení namítá, že lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí mu byla Úřadem stanovena v rozporu s ust. § 36 odst. 3 správního řádu, jelikož dle zadavatele z výzvy musí být zřejmé, že shromažďování podkladů k rozhodnutí již bylo ukončeno. Výzva k vyjádření se k podkladům rozhodnutí byla zadavateli doručena před skončením shromažďování podkladů, což je dle zadavatele nepřípustné.  V rozkladu proti napadenému rozhodnutí naopak uvádí, že Úřad již ukončil shromažďování podkladů pro rozhodnutí. Zadavatel tedy ve dvou různých rozkladech ve stejné věci uvádí protichůdná tvrzení, přičemž ale ani jedno z nich není správné.10.  Ve věci rozkladu proti usnesení, jak již jsem uvedl, bylo již pravomocně rozhodnuto rozhodnutím č. j.: ÚOHS-R170/2011/VZ-1836/2012/310/IPs ze dne 3. 2. 2011. Lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí, je lhůta pořádková. Lhůty pro splnění konkrétních úkonů ve správním řízení nejsou správním řádem nijak určeny a jsou ponechány na uvážení správního orgánu, který určí přiměřenou lhůtu k provedení úkonu tak, aby nebyl ohrožen účel řízení ani porušena rovnost účastníků. Vždy je třeba ovšem respektovat lhůty pro vydání rozhodnutí. Zadavatel v případě, že považoval stanovenou lhůtu pro vyjádření za nedostatečnou, mohl ve lhůtě, která mu byla Úřadem poskytnuta, požádat o její prodloužení ve smyslu ust. § 39 odst. 2 správního řádu. V případě, že účastník řízení požádá o prodloužení lhůty, Úřad této žádosti vyhovuje. Zadavatel však této možnosti nevyužil a poskytnutí požadovaných informací tak fakticky odepřel. V žádném případě však nelze lhůtu pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí interpretovat tak, že pokud byla stanovena v jednom usnesení spolu se lhůtou pro zaslání zadávací dokumentace, bylo již shromažďování podkladů pro rozhodnutí ukončeno, a tudíž není třeba zasílat požadovanou zadávací dokumentaci. Lhůta pro zaslání zadávací dokumentace byla stanovena usnesením na 1. 8. 2011, a k tomuto datu mělo být ukončeno shromažďování podkladů pro rozhodnutí, přičemž lhůta pro vyjádření se k podkladům rozhodnutí byla stanovena na 3. 8. 2011. Během této doby měl zadavatel možnost nahlédnout do spisu a případně se vyjádřit k podkladům rozhodnutí. Pokud považoval tuto lhůtu za krátkou, mohl požádat o její prodloužení, což, jak je již výše uvedeno, neučinil. Úřad neukončil shromažďování podkladů pro rozhodnutí dnem, kdy vydal usnesení, kterým byly stanoveny výše uvedené lhůty, jak tvrdí zadavatel, ani neodepřel zadavateli možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí.11.  Originál zadávací dokumentace je jedním ze stěžejních podkladů pro rozhodnutí Úřadu ve správním řízení. Úřad je povinen postupovat tak, aby byl zjištěn stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, a to v rozsahu, který je nezbytný pro soulad jeho úkonu s požadavky uvedenými v § 2 správního řádu. K řádnému a objektivnímu posouzení postupu zadavatele je zcela nezbytné mít k dispozici dokumentaci o průběhu zadávání veřejné zakázky, a to v celém jejím rozsahu. 12.  Úřad tedy správně stanovil lhůtu jak pro provedení úkonu – zaslání originálů dokumentace o předmětné veřejné zakázce, tak lhůtu, ve které se mohl zadavatel vyjádřit k podkladům rozhodnutí, přičemž jedním z podkladů rozhodnutí je předmětná zadávací dokumentace. 13.  K námitce, že Úřad nemohl pokračovat v řízení, dokud nerozhodl o rozkladu proti usnesení, a tudíž zadavatel nemohl podstatně ztížit postup v řízení ve věci uvádím, že dle § 76 odst. 5 v návaznosti na § 152 odst. 4 správního řádu nemá rozklad podaný proti předmětnému usnesení odkladný účinek. O této skutečnosti byl zadavatel v předmětném usnesení poučen. Neposkytnutí zadávací dokumentace tedy bylo ze strany zadavatel podstatným ztížením postupu v řízení, a uložení pořádkové pokuty (na což byl zadavatel v usnesení upozorněn) bylo adekvátním procesním prostředkem, který má zajistit hladký a nerušený průběh správního řízení.14.  S tím souvisí i poslední námitka zadavatele, týkající se neadekvátnosti výše uložené pořádkové pokuty. I tady se zadavatel odkazuje na skutečnost, že vzhledem k tomu, že po dobu, kdy není rozhodnuto o rozkladu proti usnesení, nelze ve správním řízení pokračovat. S ohledem na výše uvedené konstatuji, že správní řízení pokračovalo bez ohledu na podaný rozklad proti usnesení a zadavatel svým postupem – nesplněním právní povinnosti spáchal správní delikt, za který mu byla uložena pořádková pokuta. Výše pokuty je uložena i s ohledem na obstrukční jednání ze strany zadavatele, kterým se snaží zabránit Úřadu v provedení správního řízení na jím zadané veřejné zakázce, což jen potvrzuje Úřad v pochybnostech o souladu postupu zadavatele v šetřené veřejné zakázce se zákonem.15.  Jak je výše uvedeno, je zadávací dokumentace primárním podkladem přezkumné činnosti Úřadu. Zadavatel jejím nepředložením bezdůvodně zabránil Úřadu uplatnit své zákonné pravomoci.  Důvody, proč zadavatel zadávací dokumentaci nepředložil, nebyly z jeho strany uvedeny, přičemž takovýto postup nelze chápat jinak, než jako nejzávažnější formu porušení § 62 odst. 1 správního řádu, což je důvod, pro nějž jsem se ztotožnil i s výší uložené pokutyVI.  Závěr16.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného usnesení z důvodů uváděných v rozkladu.17.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené usnesení změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto usnesení se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:JUSTITIA, s. r. o., 28. října 1142/168, 709 00 Ostrava Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení