Č. j.: ÚOHS-R175/2009/VZ-2935/2012/310/JRa V Brně dne: 27. února 2012Ve správním řízení o rozkladu doručeném 15. 12. 2009 zadavatelem ·  Českou republikou - Úřadem práce České Republiky, se sídlem Praha 2, Karlovo náměstí 1359/1, zastoupený JUDr. Přemyslem Kamenářem, advokátem se sídlem Sládkova 449/22,  Děčín,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S203/2009/VZ-15211/2009/510/IFa ze dne 2. 12. 2009, ve věci přezkoumání úkonů shora uvedeného zadavatele, učiněných při zadávání veřejné zakázky „Rekvalifikační kurzy“, zadávané v otevřeném řízení podle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 17. 3. 2009 pod ev. č. 60029187, ve kterém jsou dalšími účastníky správního řízení vybraní uchazeči -·  společnost CC Systems a. s., IČ 25589881, se sídlem Národní tř. 101, 695 01 Hodonín, za niž jedná Ing. Jana Jelínková, insolvenční správce,·  společnost Systemhouse CZ, spol. s r. o., IČ 25483153, se sídlem Plavební 15, č.p. 115,  405 02 Děčín, za niž jedná Václav Lev, jednatel,·  Střední průmyslová škola technická, Varnsdorf, příspěvková organizace, IČ 00177571, se sídlem Karolíny Světlé 2703, 407 47 Varnsdorf, za niž jedná Ing. František Hricz, ředitel,·  Vyšší odborná škola a střední průmyslová škola, příspěvková organizace, IČ 64045625, se sídlem Mariánská 1100, 407 47 Varnsdorf, za niž jedná Ing. Bc. Jan Hodničák, ředitel,·  Střední škola služeb a cestovního ruchu, Varnsdorf, příspěvková organizace, IČ 18383874, se sídlem Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf, za niž jedná Ing. Petr Jakubec, ředitel·  Střední škola zahradnická a zemědělská Antonína Emanuela Komerce, příspěvková organizace, IČ 47274654, se sídlem Českolipská 123, 405 02 Děčín XVII-Březiny, za niž jedná  Ing. Libor Kunte, Ph.D., ředitel,·  Martin Petr, podnikatel, podnikající pod obchodní firmou Martin Petr, SIVRE, IČ 69900213, s místem podnikání Masarykova 880/197, 400 01 Ústí nad Labem – Klíše,·  společnost Střední škola obchodu a služeb, s. r. o., IČ 25018566, se sídlem Velká  Hradební 19/66, 400 01 Ústí nad Labem, za niž jedná Mgr. Josef Sluka, ředitel,·  Roman Trnka, podnikatel, podnikající pod obchodní firmou Roman Trnka, IČ 44590687, s místem podnikání Dlouhá 2544, 470 06 Česká Lípa,·  společnost Autobaro s. r. o., IČ 27287238, se sídlem Mariánská 475, 407 47 Varnsdorf, za niž jedná Roman Roubíček, jednatel,·  Ing. Michal Kolář, podnikatel, podnikající pod obchodní firmou Ing. Michal Kolář - TESTSVAR, IČ 18363512, s místem podnikání Modrá 17, 407 02 Jílové,·  společnost DATRON, a. s., IČ 43227520, se sídlem Vachkova 3008, 470 01 Česká Lípa, za niž jedná Ing. Vladimír Žižka, předseda představenstva,·  společnost S-COMP Centre CZ s. r. o., IČ 26170621, se sídlem Ohradní 59, 140 00 Praha, za niž jedná Ing. Zdeněk Sünderhauf, jednatel,·  společnost SOLEDPRO s. r. o., IČ 27316688, se sídlem Na Sklípku 373/37, 400 07 Ústí nad Labem – Krásné Březno, za níž jedná Jiří Šálek, jednatel, ·  Okresní hospodářská komora Děčín, IČ 60279699, se sídlem Pohraniční 1288/1, 405 01 Děčín, za niž jedná Ing. Jiří Aster, předseda představenstva,·  společnost Republikové centrum vzdělávání, s. r. o., IČ 25289667, se sídlem Kubánské náměstí 1391/11, 101 01 Praha, za niž jedná Ing. Pavel Široký, jednatel,jsem podle § 152 odst. 5 písm. a) v návaznosti na § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, s přihlédnutím k právním závěrům rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62 Af 41/2010-72 ze dne 7. 10. 2011, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S203/2009/VZ-15211/2009/510/IFa ze dne 2. 12. 2009r u š í ma věcv r a c í mk novému projednání Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže4.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle  ust. § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), obdržel podnět k prošetření postupu zadavatele České republiky - Úřadu práce  v Děčíně, IČ 00556556, se sídlem Březinova 442/1, 405 02 Děčín – původní účastník správního řízen nyní je účastníkem jeho právní nástupce Česká republika – Úřad práce Česká republika, se sídlem Karlovo náměstí 1359/1, Praha 2 (dále jen „zadavatel“), který vyhlásil zadání veřejné zakázky „Rekvalifikační kurzy“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v otevřeném řízení podle ust. § 21 zákona, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 17. 3. 2009 pod ev. č. 60029187.[1] 5.  Zadavatel obdržel od uchazečů ve lhůtě pro podání nabídek celkem 23 nabídek. Nabídky čtyř uchazečů nesplnily požadavky podle ust. § 71 odst. 8 zákona. Někteří z uchazečů byli vyzváni, aby vysvětlili nejasnosti ve svých nabídkách a následně dopisem ze dne 8. 6. 2009 zadavatel oznámil uchazečům své rozhodnutí o výběru nejvhodnějších nabídek a uvedl pořadí, na kterém se jejich nabídka umístila.6.  Úřad dopisem ze dne 30. 7. 2009 oznámil zadavateli zahájení správního řízení a současně vydal usnesení č. j. ÚOHS-S203/2009/VZ-9676/2009/510/IFa, ve kterém stanovil zadavateli  lhůtu pro doručení originálu dokumentace a k podání informace o úkonech, které hodlá provádět v zadávacím řízení. Oznámení o zahájení správního řízení bylo zadavateli doručeno dne 31. 7. 2009, a tímto dnem tedy bylo zahájeno správní řízení.7.  Dne 5. 10. 2009 vydal Úřad usnesení č. j. ÚOHS-S203/2009/VZ-12898/2009/510/IFa, kterým přibral jako účastníky správního řízení dodavatele, se kterými zadavatel uzavřel smlouvu a těmto stanovil lhůtu, ve které jsou oprávnění navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko a lhůtu, v níž se mohou vyjádřit k podkladům rozhodnutí.II.  Napadené rozhodnutí8.  Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 2. 12. 2009 č. j. ÚOHS-S203/2009/VZ-15211/2009/510/IFa (dále jen "napadené rozhodnutí"), kterým konstatoval, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, když neuzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky pouze s vybraným uchazečem, ale v částech 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 12, 14, 15, 17 a 18 veřejné zakázky i s dalšími uchazeči o veřejnou zakázku, čímž nedodržel postup stanovený v ust. § 82 odst. 2 a 3 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Zadavateli byla za spáchání správního deliktu podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona uložena pokuta ve výši 100 000,- Kč.9.  Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že z předložené dokumentace nebylo zřejmé, z jakého důvodu zadavatel uzavřel v některých částech veřejné zakázky více než jednu smlouvu. Nejasná byla dle Úřadu i zadávací dokumentace, která stanovovala počet dodavatelů pro každou část veřejné zakázky, nicméně se nejednalo o rámcovou smlouvu, tudíž nebyl zřejmý důvod pro takto stanovený počet dodavatelů.10.  K tomuto Úřad dále doplnil, že postup pro uzavírání smlouvy v daném zadávacím řízení je dle  ust. § 82 odst. 2 a 3 zákona závazně takový, kdy zadavatel uzavře smlouvu s vybraným uchazečem v souladu s jeho návrhem smlouvy ve lhůtě do 15 dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek. Odmítne-li vybraný uchazeč uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k uzavření smlouvy, může uzavřít zadavatel smlouvu  s uchazečem, který se umístil jako druhý v pořadí. Pokud i uchazeč druhý v pořadí odmítne uzavřít se zadavatelem smlouvu nebo neposkytne-li řádnou součinnost k jejímu uzavření, může uzavřít zadavatel smlouvu s uchazečem třetím v pořadí.11.  V šetřené veřejné zakázce došlo k situaci, kdy zadavatel uzavřel v částech 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 12, 14, 15, 17 a 18 veřejné zakázky více smluv. Zadavatel tak dle Úřadu postupoval v rozporu s ust. § 82 odst. 2 a 3 zákona. Úřad konstatoval, že zadavatel sice zvažoval postup podle §§ 89 - 92 zákona při zadávání veřejné zakázky na základě rámcové smlouvy, nicméně jej zadavatel nepoužil, neboť se domníval, že neexistuje potřebný počet dodavatelů, kteří by disponovali nutnými akreditacemi. Proto zadal veřejnou zakázku v otevřeném řízení rozděleném na části, avšak s prvky typickými pro rámcové smlouvy.12.  Zadavatel spáchal správní delikt, neboť nedodržel postup stanovený v ust. § 82 odst. 2 a 3 zákona. Zadavatel již uzavřel smlouvy na realizaci veřejné zakázky. Cenu veřejné zakázky nebylo možné určit, neboť zadavatel hradí dodavatelům ceny za rekvalifikační kurzy, které se stanovují v jednotlivých dohodách o provedení rekvalifikace v závislosti na počtu účastníků kurzu a výši ceny za jednoho účastníka kurzu. Podle ust. § 120 odst. 2 písm. a) zákona se za správní delikt uloží pokuta do 10 000 000,-Kč, neboť cena zakázky nebyla nabídnuta. Při ukládání sankce Úřad přihlédl ke stupni závažnosti správního deliktu, ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán. Vzhledem k okolnostem případu a po posouzení všech argumentů, přistoupil Úřad k uložení pokuty, a to ve spodní polovině její maximální možné výše.III.  Námitky rozkladu13.  Proti výše uvedenému rozhodnutí podal zadavatel rozklad, který byl Úřadu doručen  15. 12. 2009. Zadavatel napadal rozhodnutí v celém rozsahu a navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.14.  Zadavatel konstatoval, že se intenzivně zabýval otázkou jak realizovat jednotlivé rekvalifikační kurzy a jakým způsobem je možné zrealizovat danou veřejnou zakázku. Zadavatel se odkazoval na vyjádření Ministerstvo práce a sociálních věcí České Republiky (dále jen „MPSV ČR“), kterým bylo opakovaně zdůrazňováno, že předmětem veřejné zakázky mají být všechny běžně realizované rekvalifikační kursy, které se však nemají dělit do několika veřejných zakázek, aby zakázka nemohla být napadnuta správním orgánem či žalobou dodavatele kvůli dělení zakázky na menší celky za účelem obcházení zákona. V současné době je po konzultaci s Úřadem náhled MPSV ČR již odlišný. Dříve byl přijat závěr, že rekvalifikační kurzy je třeba realizovat vcelku jako jednu nadlimitní veřejnou zakázku, což však vyvolalo otázku, jakým konkrétním způsobem postupovat. Zadavatel zvažoval využití institutu rámcové smlouvy, ale s ohledem na ust. § 89 odst. 10 zákona jej nemohl použít. Podle ust. § 108 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, mohou rekvalifikace provádět jen zařízení s akreditovaným vzdělávacím nebo studijním programem. Na území ČR však neexistuje rekvalifikační zařízení, které by mělo akreditovaný program pro všechny zadavatelem poptávané rekvalifikační kursy a společné podání nebylo dle ust. § 89 odst. 10 zákona možné, proto zadavatel vyloučil možnost zadat celou veřejnou zakázku s využitím rámcové smlouvy.15.  V zájmu dosažení cíle byl zadavatel nucen rozdělit zakázku na jednotlivé části, což připouští ust. § 98 zákona. Ve stejné době, probíhala další zadávací řízení obdobného zaměření po celé republice. Z uvedeného důvodu předpokládal, že někteří dodavatelé se budou ucházet o veřejnou zakázku u několika úřadů práce současně, proto zde reálně hrozila možnost, že pokud by zadavatel uzavřel smlouvu jen s jedním dodavatelem, nemusel by zakázku realizovat, a to i přes vynaložený čas a práci a finanční prostředky. Zadavatel polemizoval i s možností zajistit smluvní závazek prostřednictvím smluvní pokuty a uvedl, že ani smluvní pokuta by nemusela být dostatečně motivačním faktorem pro dodavatele, přičemž je  otázka nakolik kvalitní by byl rekvalifikační kurz, který by uchazeč realizoval pouze pod hrozbou úhrady smluvní pokuty. Především by se však znemožnila realizace vlastních rekvalifikačních kurzů nebo přinejmenším by došlo k výraznému zpomalení celého procesu. Zadavatel dále  poukázal na to, že nabídka volných míst se mohla podstatně měnit, jak bylo patrné v době ekonomické krize a v návaznosti na to se i výrazně měnila potřeba rekvalifikačních kursů. Období a počet kurzů nebylo možné dopředu přesně určit, neboť tato skutečnost souvisela se situace na trhu práce a skladbě uchazečů v evidenci úřadu práce.16.  S ohledem na uvedené se zadavatel domníval, že mu k úspěšné realizaci rekvalifikačních kurzů nezbylo než uzavřít smlouvu s několika dodavateli, přičemž pro zajištění úspěchu, použil kombinaci jednotlivých pravidel analogicky podle zákona. Zadavatel měl za to, že jeho postup byl zcela transparentní, rovný a prostý diskriminace. Každý z účastníků věděl, na jakém se umístil místě, a v jakém pořadí budou oslovováni s výzvami k realizaci jednotlivých kurzů, přičemž pořadí i postup byly součástí uzavřených smluv. Zadavatel tvrdil, že tento postup nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. K tomu dodal, že pro výběr byla stanovena jasná pravidla, pro hodnocení dvě přesně měřitelná kritéria, definovány váhy těchto kritérií a postup výpočtu bodového ohodnocení a výběru nejvhodnější nabídky (viz zadávací dokumentace).17.  V závěru rozkladu zadavatel uváděl, že pokud by uzavřené smlouvy označil za smlouvy rámcové, jak měl dle právního názoru vyjádřeného v napadeném rozhodnutí, neměl by faktickou možnost realizovat předmět veřejné zakázky. Je přesvědčen, že svým postupem nemohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nýbrž veškeré jeho jednání bylo vedeno snahou o výběr nejvhodnějšího dodavatele se současným dodržením zákona i metodických pokynů. Zadavatel proto navrhl, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil.IV.  Řízení o rozkladu  Původní rozhodnutí předsedy Úřadu18.  Dne 29. 4. 2010 bylo vydáno rozhodnutí o rozkladu č. j. ÚOHS-R175/2009/VZ-3215/2010/310/EKu, kterým bylo napadené rozhodnutí potvrzeno a rozklad podaný navrhovatelem zamítnut. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 27. 5. 2010 (dále jen "původní rozhodnutí o rozkladu"). V odůvodnění rozhodnutí předseda Úřadu konstatoval, že Úřad postupoval správně, když shledal, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona v tom, že neuzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky pouze s vybraným uchazečem, ale v částech 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 12, 14, 15, 17 a 18 veřejné zakázky  i s dalšími uchazeči o veřejnou zakázku. Tímto pak zadavatel nedodržel postup stanovený  v ustanovení § 82 odst. 2 a 3 zákona, přičemž došlo k porušení základní zásady transparentnosti průběhu zadávání veřejné zakázky. Za spáchané porušení zákona uložil Úřad zadavateli pokutu 100 000 Kč. V odůvodnění rozhodnutí k námitkám rozkladu Úřad konstatoval, že z hlediska svého postupu se zadavatel mohl zabývat doporučením MPSV  a MŠMT ČR, aby nedělil jednotlivé rekvalifikační kurzy na jednotlivé zakázky. Přesto základní porušení zákona spatřoval Úřad v tom, že zadavatel uzavřel na některé části veřejné zakázky více než jednu smlouvu o dílo, a to se stejným předmětem plnění. Tento evidentně nezákonný postup se zadavateli nemohlo podařit zdůvodnit pouhou potencionální neochotou jednotlivých dodavatelů k plnění předmětu veřejné zakázky. Otázku, proč uzavíral smlouvy též s dodavateli, kteří se neumístili na prvním místě stanoveného pořadí, neargumentoval zadavatel v podaném rozkladu prakticky vůbec.19.  Ze spisové dokumentace nevyplynulo, že by Úřad striktně trval na tom, aby zadavatel veškeré rekvalifikace realizoval v jednom uzavřeném celku. Naopak ze zápisu ze společného jednání MPSV, MŠMT a Úřadu bylo patrné, že je třeba přihlížet zejména k věcné souvislosti jednotlivých rekvalifikačních kurzů. Následně bylo nutno stanovit u rekvalifikačních kurzů předpokládanou cenu sečtením výše konkrétních plnění a této výši přizpůsobit způsob zadání tak, jak stanoví příslušná ustanovení zákona. V případě potřeby realizace neplánovaných kurzů bylo možné v souladu se zákonem reagovat na situaci zadáním „ad hoc“, dle obdobného klíče.20.  Závěrem předseda Úřadu konstatoval, že Úřad postupoval správně, když zhodnotil postup zadavatele v rozporu se zákonem. Zadavatel se dopustil správního deliktu podle ust. § 120 odst. 1 písm. a) zákona, neboť neuzavřel smlouvu na realizaci veřejné zakázky pouze s vybraným uchazečem, ale v částech 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 12, 14, 15, 17 a 18 veřejné zakázky  i s dalšími uchazeči o veřejnou zakázku, čímž nedodržel postup stanovený v ust. § 82  odst. 2 a 3 zákona. Došlo k porušení základní zásady transparentnosti průběhu veřejné zakázky. Rovněž se předseda Úřadu ztotožnil s uloženou sankcí, s jejíž výší ostatně zadavatel ani nepolemizoval. Ve zbytku odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí, v němž nebylo shledáno žádné porušení zákona ani správního řádu.V.  Řízení o žalobě před Krajským soudem21.  Původní rozhodnutí předsedy Úřadu napadl navrhovatel správní žalobou před Krajským soudem v Brně (dále také „soud“). Po projednání věci vydal soud dne 7. 10. 2011 rozsudek č.j. 62 Af 41/2010-72, kterým shora citované původní rozhodnutí zrušil a věc vrátil předsedovi Úřadu k dalšímu řízení. 22.  V odůvodnění rozsudku soud konstatoval, že nelze seznat, na základě čeho předseda Úřadu dospěl k tomu, že byly uzavřeny smlouvy s více uchazeči v případě částí 3 a 8 veřejné zakázky, tj. o jaký podklad toto své skutkové zjištění opírá. K tomuto soud podotkl, že uvedené skutkové zjištění nemá oporu ve spisu – a je dokonce v rozporu se zadavatelovou předloženou dokumentací, jíž měl k dispozici ve správním řízení i předseda Úřadu. K tomuto soud dále konstatoval, že je nezbytné mít podklad, o který správní orgány opírají svá zjištění, že došlo k porušení § 82 odst. 2 a 3 zákona, tedy uzavření smluv s více uchazeči v případě částí 3 a 8 veřejné zakázky. Pokud takový doklad ve spise chybí, jde o vadu natolik podstatnou, že tato vada nutně atakuje zákonnost napadeného rozhodnutí.23.  Současně soud shledal, že v napadeném rozhodnutí, ale ani v předcházejícím prvostupňovém rozhodnutí, nebyla srozumitelně zodpovězena klíčová otázka, proč postup žalobce mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, když současně platí, že: 1. s vybranými uchazeči byly uzavřeny smlouvy podle výsledku hodnocení nabídek a tedy podle výběru nejvhodnější nabídky, 2. uchazeči byli po uzavření smluv oslovováni v tom pořadí, na jakém se umístili, 3. celá tato procedura byla předem jasná a její popis tvořil navíc součást textu jednotlivých smluv, 4. postup žalobce byl podle žalovaného de facto postupem při uzavírání rámcových smluv, které žalobce i podle názoru žalovaného měl pro dosažení svého záměru uzavírat. 24.  Soud rozsudkem zavázal předsedu Úřadu, aby se v dalším řízení zabýval otázkou týkající se jednotlivých částí veřejné zakázky a počtů smluv, které ve vztahu k těmto jednotlivým částem veřejné zakázky žalobce uzavřel, a shora uvedenou otázkou vlivu postupu zadavatele na výběr nejvhodnější nabídky. VI.   Stanovisko předsedy Úřadu25.  Po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 3 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise, stejně jako s přihlédnutím k právním závěrům Krajského soudu, jsem dospěl k následujícímu závěru. 26.  Úřad v napadeném rozhodnutí č. j. ÚOHS–S203/2009/VZ-15211/2009/510/IFa ze dne  2. 12. 2009 nepostupoval v souladu se zákonem, neboť nesprávně posoudil skutkový stav věci, kdy v částech 3 a 8 veřejné zakázky byla dle spisu uzavřena pouze smlouva s jedním vybraným uchazečem. V rozporu se skutkovým stavem zjistitelným ze správního spisu pak Úřad vydal rozhodnutí, kde ve výroku č. I. kromě jiného konstatoval, že v částech 3 a 8 veřejné zakázky zadavatel neuzavřel smlouvu pouze s vybraným uchazečem, ale i s dalšími uchazeči. Úřad pak o toto chybné posouzení opírá uložení pokuty zadavateli za správní delikt dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Současně z odůvodnění rozhodnutí Úřadu nevyplývá, zda zadavatel svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Z výše uvedených důvodů jsem v řízení o rozkladu přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí a vrátil jsem věc Úřadu k novému projednání. V dalším řízení je Úřad povinen se řídit právními závěry vyslovenými v tomto rozhodnutí a rovněž v rozsudku Krajského soudu v Brně  62 Af 41/2010-72 ze dne 7. 10. 2011.VII.   K důvodům zrušení napadeného rozhodnutí27.  Podle § 58 odst. 5 soudního řádu správního je Úřad jakožto správní orgán v dalším řízení vázán právním názorem, který soud vyslovil ve zrušujícím rozsudku, nebo v rozsudku vyslovujícím nicotnost. V šetřeném případě soud rozsudkem č.j. 62 Af 41/2010-72  ze dne  7. 10. 2011 zrušil původní rozhodnutí rozkladu. Do dalšího řízení pak soud zavázal předsedu Úřadu, jakožto žalovaného právním názorem, podle kterého předseda Úřadu pochybil, neboť nesprávně posoudil skutkový stav věci, kdy v částech 3 a 8 veřejné zakázky byla dle spisu uzavřena pouze smlouva s jedním vybraným uchazečem. V rozporu s tímto skutkovým stavem pak došlo k potvrzení výroku rozhodnutí Úřadu č. I., ve kterém bylo konstatováno, že v částech 1, 2, 3, 4, 5, 8, 10, 12, 14, 15, 17, 18 veřejné zakázky zadavatel neuzavřel smlouvu pouze s vybraným uchazečem, ale i s dalšími uchazeči. Úřad se opomněl zabývat veškerými skutečnostmi, neboť soudem nebylo zjištěno, že by byla podepsána smlouva v části 3 a 8 s více než s jedním uchazečem. Úřad pak o nesprávně zjištěný skutkový stav opírá uložení pokuty zadavateli, a to za správní delikt dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona. Dále se Úřad nezabýval hodnocením, zda zadavatel svým postupem mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Tuto skutečnost, je pak nezbyté hodnotit dle právního názoru soudu především s ohledem na a) s uchazeči byly uzavřeny smlouvy podle výsledku hodnocení nabídek, a tedy podle výběru nejvhodnější nabídky, b) uchazeči byli po uzavření smluv oslovování v tom pořadí, na jakém se umístili, c) celá procedura byla předem jasná a její popis tvořil navíc součást textu jednotlivých smluv, d) postupu zadavatele byl de facto postupem při uzavírání rámcových smluv, které měl zadavatel ve skutečnosti uzavírat. 28.  Shora uvedený právní názor je pro další vedení správního řízení závazný a byl důvodem, pro nějž soud přistoupil ke zrušení napadeného rozhodnutí o rozkladu. Vzhledem k tomu, že v rozporu s předmětným závazným právním názorem soudu jsou rovněž závěry uvedené v prvostupňovém rozhodnutí ve věci, a dále vzhledem k tomu, že tento rozpor nelze v řízení o rozkladu zhojit jinak, shledal jsem důvody pro zrušení napadeného prvostupňového rozhodnutí Úřadu, jak bylo uvedeno výše. V dalším řízení Úřad vydá rozhodnutí, ve kterém bude respektovat závazný právní názor vyslovený v tomto rozhodnutí a v citovaném rozsudku Krajského soudu v Brně. VII   Závěr29.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že nastaly důvody pro zrušení napadeného rozhodnutí Úřadu, jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Poučení  Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat. Otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1.  JUDr. Přemysl Kamenář, advokát se sídlem Sládkova 449/22, Děčín2.  CC Systems a. s., Národní tř. 101, 695 01 Hodonín 3.  Systemhouse CZ, spol. s r. o., Plavební 15, č.p. 115, 405 02 Děčín4.  SPŠ technická, Varnsdorf, Karolíny Světlé 2703, 407 47 Varnsdorf 5.  Vyšší odborná škola a střední průmyslová škola Mariánská 1100, 407 47 Varnsdorf 6.  Vyšší odborná škola a Střední škola, Varnsdorf, Bratislavská 2166, 407 47 Varnsdorf 7.  SŠ zahradnická a zemědělská A. E. Komerce, Českolipská 123, 405 02  Děčín8.  Martin Petr, SIVRE, Jindřicha Plachty 182, 403 31 Ústí nad Labem – Mojžíš9.  Střední škola obchodu a služeb, s. r. o., Velká Hradební 19,  400 01 Ústí nad Labem10.  Roman Trnka, podnikatel, Dlouhá 2544, 470 06 Česká Lípa 11.  Autobaro, s. r. o., Mariánská 475, 407 47 Varnsdorf 12.  Ing. Michal Kolář – TESTVAR, Modrá 17, 407 02 Jílové 13.  DATRON, a. s., Vachkova 3008, 470 01 Česká Lípa 14.  S-COMP Centre CZ s. r. o., Ohradní 59, 140 00 Praha15.  SOLEDPRO s. r. o., Vladimirská 2572, 440 01 Louny 16.  Okresní hospodářská komora Děčín, Pohraniční 1288/1, 405 01 Děčín17.  Republikové centrum vzdělávání, s. r. o., Kubánské náměstí 1391/11, 101 00 PrahaVypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.