Prvostupňové rozhodnutí
S300/2011/VZ-15541/2011/510/MLa ze dne 8. 11. 2011 bylo druhostupňovým rozhodnutím (R259,261/2011) předsedou ve výrocích
II. a III. potvrzeno. Ve výroku I. rozhodnutí byl text „vedl
k netransparentnímu hodnocení nabídek“ byl nahrazen textem „nevyjadřuje
ekonomickou hodnotu nabídky“.
Č. j.: ÚOHS-S300/2011/VZ-15541/2011/510/MLa
V Brně dne:8. listopadu 2011
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 112
zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, ve
správním řízení zahájeném dne 29. 7. 2011 z moci úřední, jehož účastníky jsou
·
zadavatel – Technické služby Jeseník a.s., IČ
64610063, se sídlem O. Březiny 168, 790 01 Jeseník, za niž jedná Mgr. Petr
Procházka, předseda představenstva, ve správním řízení zastoupená na základě
plné moci ze dne 7. 1. 2011 společností ENVI Agentura Trunda s.r.o., IČ
27857646, se sídlem U Hřiště 810/8, 779 00 Olomouc-Holice, za niž jedná Ing.
Vladimír Trunda, jednatel,
·
vybraný uchazeč – QUANTUM, a.s., IČ 25307762, se
sídlem Brněnská 212, 682 01 Vyškov-Nouzka, za niž jedná Roman Matiovský,
předseda představenstva,
ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v podlimitní
veřejné zakázce na stavební práce zadávané pod názvem „Rekultivace staré
skládky v Supíkovicích“ v otevřeném řízení, jehož oznámení bylo v informačním
systému veřejných zakázek uveřejněno dne 29. 10. 2010 pod ev.č. 60051692, rozhodl takto:
I.
Zadavatel – Technické služby Jeseník a.s., IČ 64610063, se
sídlem O. Březiny 168, 790 01 Jeseník – nedodržel při zadávání veřejné zakázky „Rekultivace
staré skládky v Supíkovicích“ postup stanovený v § 44 odst. 3 písm. f) zákona
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění účinném ke dni 29. 12. 2010, v návaznosti
na § 78 odst. 4 a
§ 6 citovaného zákona, když způsob, jakým zadavatel v zadávací dokumentaci
stanovil hodnotu rozhodnou pro určení, zda nabídka v části dílčího hodnotícího
kritéria „záruka za jakost v měsících“ neobsahuje nepřiměřeně dlouhou délku
záruční doby, vedl k netransparentnímu hodnocení nabídek, přičemž tento
postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo
k uzavření smlouvy.
II.
Jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele – Technické
služby Jeseník a.s., IČ 64610063, se sídlem O. Březiny 168, 790 01 Jeseník –
uvedeného ve výroku I. tohoto rozhodnutí Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
podle § 118 odst. 1 citovaného zákona, ruší předmětné zadávací řízení.
III.
Podle § 119 odst. 2 citovaného zákona, v návaznosti na § 1
odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů
řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách,
se zadavateli – Technické služby Jeseník a.s., IČ 64610063, se sídlem O.
Březiny 168, 790 01 Jeseník – ukládá uhradit náklady řízení ve výši 30.000,- Kč
(třicet tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné ve lhůtě dvou měsíců
ode dne právní moci rozhodnutí.
Odůvodnění
K zahájení správního řízení
1.
Zadavatel – Technické služby Jeseník a.s., IČ
64610063, se sídlem O. Březiny 168, 790 01 Jeseník, za niž jedná Mgr. Petr
Procházka, předseda představenstva (dále jen „zadavatel“), odeslal oznámení o
zahájení zadávacího řízení, které bylo v informačním systému o veřejných
zakázkách uveřejněno dne 29. 10. 2010 pod ev.č. 60051692, a to za
účelem zadání podlimitní veřejné zakázky „Rekultivace staré skládky v
Supíkovicích“ v otevřeném řízení (dále jen „veřejná zakázka“).
2.
Z protokolu o otevírání obálek konaném dne 12.
11. 2010 vyplývá, že ve stanovené lhůtě pro podání nabídek zadavatel obdržel
nabídky 19ti uchazečů, přičemž 11 z nich bylo poté vyloučeno pro nesplnění
požadavků stanovených v zadávacích podmínkách. Zadavatel následně rozhodl
o výběru nejvhodnější nabídky. Na základě dvou návrhů ze dne 20. 12. 2010 a návrhu ze dne 21. 12.
2010 vedl Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) ve věci
přezkoumání úkonů zadavatele učiněných ve veřejné zakázce spojené správní
řízení sp.zn. ÚOHS-S507,508,518/2010/VZ. Rozhodnutím ve spojeném správním
řízení č.j. ÚOHS-S507,508,518/2010/VZ-2149/2011/510/MLa, které nabylo právní
moci dne 4. 5. 2011 Úřad zrušil úkony zadavatele, spočívající ve vyloučení 11
uchazečů a ve výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel proto následně dne 26. 4.
2011 provedl nové posouzení a hodnocení nabídek a dne 27. 4. 2011 rozhodl o
výběru nejvhodnější nabídky vybraného uchazeče – QUANTUM, a.s., IČ 25307762, se
sídlem Brněnská 212, 682 01 Vyškov-Nouzka, za niž jedná Roman Matiovský,
předseda představenstva (dále jen „vybraný uchazeč“).
3.
Proti rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky
podala obchodní společnost SITA CZ a.s., IČ 25638955, se sídlem Španělská
10/1073, 120 00 Praha 2, Vinohrady námitky a následně i návrh na přezkoumání
úkonů zadavatele k Úřadu. Úřad o tomto návrhu vedl správní řízení sp.zn.
S212/2011/VZ. Úřad rozhodnutím č.j. ÚOHS-S212/2011/VZ-10680/2011/510/MLa návrh společnosti
SITA CZ a.s. zamítl, neboť nebyl podán oprávněnou osobou (návrh směřoval proti
zadávacím podmínkám, přičemž navrhovatel nepodal proti zadávacím podmínkám
námitky ve stanovené lhůtě). Úřad v průběhu doposud nepravomocně
skončeného návrhového správního řízení získal pochybnosti, zda způsob hodnocení
dílčího hodnotícího kritéria „záruka za jakost v měsících“ byl zadavatelem
stanoven v souladu s ustanovením § 44 odst. 3 písm. f) zákona č.
137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
"zákon")[1]
v návaznosti na § 78 odst. 4 a § 6 zákona a proto z moci úřední zahájil správní
řízení ve věci přezkoumání úkonů zadavatele.
4.
Zahájení správního řízení z moci úřední oznámil
Úřad účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S300/2011/VZ-11882/2011/510/MLa ze
dne 28. 7. 2011. Usnesením č. j. ÚOHS-S300/2011/VZ- 11894/2011/510/MLa ze dne
28. 7. 2011 Úřad účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni
navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni
vyjádřit svá stanoviska v řízení a lhůtu, ve které se mohli
vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. V souladu s § 113 zákona ve
spojení s § 46 odst. 2 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších
předpisů, došlo k zahájení správního řízení dne 29. 7. 2011, kdy bylo oznámení
o zahájení řízení doručeno prvnímu účastníku řízení. Téhož dne vydal Úřad
předběžné opatření, kterým zadavateli uložit zákaz uzavřít smlouvu v zadávacím
řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude správní
řízení ukončeno.
5.
Účastníky správního řízení podle § 116 zákona
jsou
o zadavatel
− Technické služby Jeseník a.s., IČ 64610063, se sídlem O. Březiny 168, 790 01 Jeseník,
o vybraný
uchazeč − QUANTUM, a.s., IČ 25307762, se sídlem Brněnská 212, 682 01
Vyškov-Nouzka, za niž jedná Roman Matiovský, předseda představenstva (dálen jen
„vybraný uchazeč“).
6.
Dopisem ze dne 11. 8. 2011, doručeným Úřadu
dne 15. 8. 2011 vyjádřil v řízení své stanovisko zadavatel. Zadavatel je
přesvědčen, že se porušení zákona nedopustil. Zdůrazňuje, že způsob hodnocení
dílčího hodnotícího kritéria záruka za jakost v měsících zvolil tak, aby
délka záruky byla opravdu vysoutěžena a odpovídala situaci na trhu. Dle jeho
názoru daný způsob hodnocení rovněž eliminuje nabídky obsahující nepřiměřeně
dlouhé záruční doby a zároveň odmítá, že by tím jakkoli došlo k narušení
transparentnosti zadávacího řízení. Zadavatel vycházel ze skutečnosti, že všichni
uchazeči jsou v dané oblasti profesionálové, kteří postupují
s odbornou péčí. To znamená, že si mají být vědomi, jaké jsou
zvyklosti týkající se délky záruky u odpovídajícího díla a záruku nabídnout
tak, aby těmto zvyklostem odpovídala. V rámci daného hodnotícího kritéria
byly body uděleny 18ti nabídkám z 19ti, což dle zadavatele svědčí ve
prospěch jeho tvrzení o naprosté transparentnosti.
7.
Vybraný uchazeč se ve lhůtě, ve které byl
oprávněn navrhovat důkazy, činit jiné návrhy a vyjádřit v řízení své
stanovisko a ve lhůtě, ve které se mohl vyjádřit k podkladům
rozhodnutí, nevyjádřil.
Vlastní
zjištění Úřadu
8.
Na základě
§ 112 a následujících ustanovení zákona Úřad případ přezkoumal
ve všech vzájemných souvislostech a po zhodnocení všech
podkladů, zejména dokumentace o veřejné zakázce, vyjádření předloženého
zadavatelem a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel
při zadávání veřejné zakázky nepostupoval v souladu se zákonem.
Ke svému rozhodnutí uvádí Úřad následující rozhodné skutečnosti.
9.
Podle § 6 zákona je zadavatel povinen
při postupu podle tohoto zákona dodržovat zásady transparentnosti, rovného
zacházení a zákazu diskriminace.
10.
Podle § 78 odst. 1 zákona je základním
hodnotícím kritériem ekonomická výhodnost nabídky, nebo nejnižší nabídková cena.
Podle odst. 3 téhož ustanovení zadavatel zvolí základní hodnotící kritérium
podle druhu a složitosti veřejné zakázky a uvede je v oznámení nebo výzvě o
zahájení zadávacího řízení.
11.
Pokud se zadavatel rozhodne pro zadání veřejné
zakázky podle základního hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky, je
podle § 78 odst. 4 zákona vždy povinen stanovit dílčí hodnotící kritéria tak,
aby vyjadřovala vztah užitné hodnoty a ceny. Dílčí hodnotící kritéria se musí
vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Mohou jimi být zejména nabídková
cena, kvalita, technická úroveň nabízeného plnění, estetické a funkční
vlastnosti, vlastnosti plnění z hlediska vlivu na životní prostředí, vliv na
zaměstnanost osob se zdravotním postižením, provozní náklady, návratnost nákladů,
záruční a pozáruční servis, zabezpečení dodávek, dodací lhůta nebo lhůta pro
dokončení.
12.
V případě, že je základním hodnotícím
kritériem ekonomická výhodnost nabídky, musí zadavatel podle § 78 odst. 5
zákona jednotlivým dílčím hodnotícím kritériím stanovit váhu, kterou vyjádří v
procentech, nebo stanoví jiný matematický vztah mezi dílčími kritérii.
Stanovená váha může být u jednotlivých dílčích hodnotících kritérií shodná.
13.
Jako základní hodnotící kritérium pro zadání
veřejné zakázky zadavatel v oznámení o zakázce uvedl ekonomickou výhodnost
nabídky. Jako dílčí hodnotící kritéria zadavatel stanovil celkovou výši
nabídkové ceny bez DPH s váhou 80% a záruku za jakost v měsících s váhou 20%.
14.
Zadavatel v čl. 25.3.2. zadávací
dokumentace uvedl: „délka záruky za stavební práce v měsících je
nepřiměřená, pokud je nižší než 60 měsíců anebo vyšší než 1,3 násobek
aritmetického průměru hodnot délek záruk za stavební práce všech hodnocených
nabídek. Tzn. při hodnocení nabídek se sečtou všechny záruky za stavební práce
všech hodnocených nabídek, podělí se jejich počtem a ty nabídky, které budou
vyšší, než 1,3 násobek vypočteného aritmetického průměru budou hodnoceny jak
nepřiměřené a komise přidělí 0 bodů za toto kritérium dané nabídce“.
15.
Podle protokolu o hodnocení nabídek
ze dne 26. 4. 2011 nabídli uchazeči v rámci dílčího hodnotícího subkritéria
„záruka za jakost v měsících“ následující hodnoty (nabídky seřazeny sestupně):
o nabídka
č. 1 – 180 (v dílčím hodnotícím
kritériu uděleno 0 bodů)
o nabídka
č. 2 – 145 (nabídka vybraného
uchazeče, udělen max. počet bodů)
o nabídka
č. 3 – 144
o nabídka
č. 4 – 140
o nabídka
č. 5 – 140
o nabídka
č. 6 – 120
o nabídka
č. 7 – 120
o nabídka
č. 8 – 120
o nabídka
č. 9 – 120
o nabídka
č. 10 – 120
o nabídka
č. 11 – 120
o nabídka
č. 12 – 120
o nabídka
č. 13 – 115
o nabídka
č. 14 – 97
o nabídka
č. 15 – 96
o nabídka
č. 16 – 90
o nabídka
č. 17 – 78
o nabídka
č. 18 – 76
o nabídka
č. 19 – 60
16.
Z výše uvedených hodnot plyne, že nabídnuté
délky záruky za jakost se pohybovaly v rozmezí
60 - 180 měsíců. Aritmetický průměr hodnot nabídnutých záruk činil
115,84 měsíce, jako nepřiměřeně dlouhé tedy měly být posuzovány takové záruky,
které dosáhly nejméně 150,59 měsíců (1,3 násobek aritmetického průměru).
V rámci hodnocení předmětného dílčího hodnotícího kritéria bylo 0 bodů
uděleno pouze nabídce uchazeče HOCHTIEF CZ a. s., IČ 46678468, se sídlem Plzeňská
16/3217, 150 00 Praha 5, který nabídl záruku za jakost v délce 180 měsíců.
Délka záruky nabídnutá vybraným uchazečem v délce 145 měsíců znamenala nejvyšší
počet bodů v daném hodnotícím kritériu, přičemž v dílčím hodnotícím
kritériu celková výše nabídkové ceny bez DPH byla nabídka vybraného uchazeče
s cenou ve výši 17.392.749,-Kč bez DPH až třetí v pořadí. Jako druhá
nejvhodnější nabídka byla určena nabídka společnosti SITA CZ a.s., IČ 25638955,
se sídlem Vinohrady, Španělská 10/1073, 120 00 Praha 2 s nejnižší nabídkovou
cenou ve výši 15.358.835,-Kč bez DPH a zárukou za jakost v délce 76 měsíců
(2. nejkratší záruka za jakost).
17.
K otázce „zjevné nepřiměřenosti“ hodnot dílčích
hodnotících kritérií se vyslovil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodutí č.j. 5
Afs 75/2009-100 ze dne 6. 11. 2009 (dále jen „rozsudek“), kterým byla zamítnuta
kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca
55/2008-63 ze dne 28. 4. 2009.
18.
Nejvyšší správní soud v rozsudku modifikoval
závěry Krajského soudu v Brně a judikoval, že zadavatel může
v zadávací dokumentaci v dílčím kritériu, vyjma kritéria ceny,
stanovit, že některou hodnotu považuje za zjevně nepřiměřenou. Podle Nejvyššího
správního soudu se jedná o tzv. neurčitý pojem, který apriori nelze
považovat za nejasný a nejednoznačný. Postup zadavatele, kdy
stanovil, že v případě zjevné nepřiměřenosti dílčího kriteria bude nabídka
v tomto kritériu hodnocena 0, nelze bez dalšího automaticky označit
za diskriminační a vedoucí k netransparentnímu hodnocení
nabídky. Posouzení zjevné nepřiměřenosti musí být provedeno v každém konkrétním
případě zvlášť, a to zejména s ohledem na předmět plnění, daný čas
a místní podmínky, to vše ve spojení s ekonomickou stránkou nabídky a
možnými zjevně nepřiměřenými náklady či třeba nesplnitelnými technickými
a technologickými postupy. V intencích přezkumné činnosti Úřadu je
posoudit pouze odůvodnění verdiktu odborné komise spočívající v tom, proč
některé kritérium považovala za zjevně nepřiměřené a přiřadila mu
hodnocení 0. V souladu s ustálenou judikaturou je nepřípustné
přezkoumávání vlastních úvah hodnotící komise Úřadem.
19.
V rozsudku Nejvyšší správní soud dále
konstatoval, že "mechanismus vylučování nabídek, jejichž hodnoty kritérií
se ukáží jako zjevně nepřiměřené, není sám o sobě diskriminační, neboť je
objektivní. Jinak se však bude posuzovat situace, když se na základě
nezákonných dohod skupina podnikatelů, obvykle těch, kteří působí
na místním trhu dané veřejné zakázky, dohodne na vytvoření
homogenních nabídek kalkulací s minimálními rozdíly a nabídky
konkurentů, kteří se takové dohody neúčastní, se tak stanou zjevně
nepřiměřenými, aniž by se jejich předkladatelé mohli bránit či prokázat
proveditelnost nabízeného řešení. Může tak být poškozována transparentnost
a zdravá hospodářská soutěž, neboť má–li být vyloučena diskriminace, musí
mít neúspěšní uchazeči možnost vysvětlit svá stanoviska. Postup vylučování
uchazečů bez kontradiktorního ověření, tj. možnosti prokázat, že tyto
nabídky jsou hodnověrné a vážné, může představovat nepřímou diskriminaci
tím, že v praxi znevýhodní hospodářské subjekty např. z jiných
členských států, které vzhledem k tomu, že na základě odlišných
struktur nákladů nebo technologií mohou využívat značné úspory nebo chtějí
snížit své zisky, aby mohly účinněji proniknout na dotčený trh. Aby byla
dodržena zásada transparentnosti a neporušena zásada nediskriminace, musí
hodnotící komise v každém případě své rozhodnutí o přidělení nulového
počtu bodů za zjevně nepřiměřené kritérium nabídky přezkoumatelným
způsobem odůvodnit."
20.
Smyslem možnosti vyloučit zjevně nepřiměřenou
nabídku je dle názoru Nejvyššího správního soudu ochrana zadavatele před
situací, kdy uchazeč ve své nabídce uvede údaje, jejichž dodržení není
reálné, což by během realizace předmětu plnění veřejné zakázky vedlo
ke změně těchto údajů hodnocených v rámci dílčích hodnotících
kritérií, a to v rozporu s původně stanovenými podmínkami
zadání. Jedná se tedy zejména o stanovení zjevně nepřiměřených nákladů,
dodacích lhůt nebo lhůt pro dokončení, jejichž dodržení není v praxi
uskutečnitelné. Nemělo by se tak jednat o zjevně nepřiměřenou dobu
záručního servisu či smluvní pokuty. Tato kritéria, resp. jejich hodnoty,
jdou k tíži uchazeče (zvyšují mu náklady), avšak jejich i zjevně
nepřiměřená hodnota by ve většině případů realizaci předmětu plnění
veřejné zakázky neměla nijak ohrozit, naopak vyšší hodnoty jsou pro zadavatele
přínosem navíc. Posouzení těchto kritérií jako zjevně nepřiměřených, se jeví
jako účelové a jde proti smyslu použití daného omezení.
21.
Z výše uvedeného judikátu Nejvyššího
správního soudu je možné dále dovodit, že zadavatel může v zadávacích
podmínkách stanovit např., že pokud hodnotící komise bude považovat
některou z hodnot v číselně vyjádřitelném dílčím hodnotícím kritériu
za nepřiměřenou povaze závazku, který v kritériu vyjadřuje, přidělí
takové nabídce 0 bodů. Lze přitom rovněž připustit, že zadavatel
v zadávací dokumentaci explicitně neuvede vůči jakým hodnotám, okolnostem,
podmínkám apod. bude zjevnou nepřiměřenost nabízených hodnot posuzovat,
neboť z rozsudku vyplývá, že zjevná nepřiměřenost dané hodnoty, byť
se jedná o neurčitý právní pojem, je určována odkazem na konkrétní
veřejnou zakázku a předmět jejího plnění. Avšak posuzování dílčích kritérií,
jejichž potenciální nepřiměřená hodnota neohrožuje průběh realizace veřejné
zakázky (např. smluvní pokuty, záruky), resp. jedná se o hodnoty,
které jsou pro zadavatele přínosem, tj. jdou k tíži uchazeče, se
jeví jako účelové a odporující smyslu použití daného omezení. Rovněž je
v rámci posuzování nepřiměřených hodnot vhodné umožnit uchazečům vyjádřit
se k nepřiměřenosti hodnot, resp. zadavatel by měl, pokud hodlá označit
některou z hodnot za zjevně nepřiměřenou, použít kontradiktorní ověření.
22.
Zákon neupravuje vymezení akceptovatelné úrovně
hodnot a zadavatel může v zadávací dokumentaci pouze konstatovat,
že bude přidělovat v rámci dílčích hodnotících kritérií (jiných než
je cena) 0 bodů, pokud bude považovat některou z hodnot
za "zjevně nepřiměřenou". Zákon nicméně stanoví zadavateli
povinnost uvést v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek podle
hodnotících kritérií, přičemž i pro celý zadávací proces platí
současně zásada transparentnosti zakotvená v § 6 zákona. Zákon
i aktuální judikatura však kladou velký důraz na přezkoumatelné
odůvodnění přidělení nulového počtu bodů v jiném dílčím hodnotícím
kritériu než je cena, resp. v této souvislosti lze konstatovat,
že kontradiktorní ověření nepřiměřených hodnot je podmínkou pro zachování
transparentnosti zadávacího řízení.
23.
K posuzování „zjevně nepřiměřených“ hodnot
určených procentuální odchylkou od průměrných nabízených hodnot
v ostatních nabídkách lze podle Úřadu v návaznosti na výše
uvedené skutečnosti uvést, že:
o Zjevná
nepřiměřenost nabízených hodnot by neměla být apriori odvozována od hodnot
v ostatních nabídkách, neboť nemusí nutně vypovídat o nepřiměřenosti
ve vztahu k plnění veřejné zakázky, ale vypovídá předně
o nepřiměřenosti ve vztahu k průměrným hodnotám obsaženým
v nabídkách.
o Průměrné
hodnoty uvedené v nabídkách mohou být zkresleny jednou nebo více
hodnotami, které jsou oproti ostatním několikanásobně vyšší, čímž dochází
ke znehodnocení ukazatele průměru; takové průměrné hodnoty nemohou být
východiskem pro určení nepřiměřených hodnot ve vztahu
k realizaci veřejné zakázky; může tedy dojít k situaci, kdy
i při relativně velkém počtu podaných nabídek, hodnoty v nich
obsažené nereflektují obvyklou situaci na trhu, a proto posuzování
„zjevné nepřiměřenosti“ pouze v závislosti na hodnotách obsažených
v podaných nabídkách ztrácí vypovídající schopnost ve vztahu
k ohrožení realizace VZ. Model hodnocení vztahující „zjevnou
nepřiměřenost“ na procentuální odchylku od průměrných nabízených
hodnot je rovněž „nefunkční“ ve vztahu k počtu podaných nabídek,
neboť průměrné hodnoty se mění v závislosti na počtu podaných nabídek
a výši nabídnutých hodnot. Průměrná hodnota je odvislá od počtu
podaných nabídek a vztah k realizaci předmětu plnění zde nelze
nalézt. V posuzované veřejné zakázce je tedy hodnocení daného dílčího
kritéria postaveno na nepředvídatelně pohyblivém průměru nabídnutých délek
záruk. Za takové situace si lze rovněž představit, že v případě malé
změny délek nabídnutých záruk, by nabídka hodnocená v daném dílčím hodnotícím
kritérium jako nejlepší, ve stejném dílčím kritériu obdržela nulový počet bodů.
o Může
se jednat o takový charakter předmětu plnění veřejné zakázky, kde je
z povahy věci zřejmé, že se potenciální uchazeči rekrutují z ne
zcela konkurenčního prostředí, kde je riziko vzájemných dohod pravděpodobnější;
určená procentuální odchylka od průměrných nabízených hodnot
v takovém případě umožňuje nezákonné dohody skupin dodavatelů (bid
rigging), obvykle těch, kteří působí na místním trhu dané veřejné zakázky,
kteří se mohou dohodnout na vytvoření homogenních nabídek kalkulací
s minimálními rozdíly a nabídky konkurentů, kteří se takové dohody
neúčastní, se tak stanou zjevně nepřiměřenými, aniž by se jejich předkladatelé
mohli bránit či prokázat proveditelnost nabízeného řešení.
24.
S ohledem na shora uvedené Úřad
uzavírá, že zadavatel by měl pečlivě zvážit stanovení výše uvedeného
způsobu hodnocení s ohledem na charakter předmětu veřejné zakázky,
na relevantní prostředí trhu i účelnost takového způsobu hodnocení. Z výše
uvedených argumentů vyplývá, že zadavatel v konečném důsledku nemohl
aplikovat zvolený způsob hodnocení, a že takový způsob hodnocení se
nejeví být účelný ani vhodný. Z pohledu výše uvedeného tedy trpí vadou již
samotné zadávací podmínky, které k takové situaci vedly.
25.
O tom, že nabídky uchazečů mohly být v dané
části zvoleným způsobem hodnocení ovlivněny, svědčí dle Úřadu rovněž tvrzení
obsažená v návrhu uchazeče SITA CZ, IČ 25638955, se sídlem Španělská
10/1073, 120 00 Praha 2, Vinohrady ze dne 3. 6. 2011 na zahájení správního
řízení (viz bod 3 odůvodnění rozhodnutí). Navrhovatel v návrhu tvrdil, že
svou nabídku koncipoval právě s ohledem na způsob hodnocení dílčího
hodnotícího kritéria, když vycházel z legitimního předpokladu, že většina
uchazečů bude v rámci svých nabídek nabízet odpovídající záruční doby a
z obavy před nulovým hodnocením nebudou podávat nabídky v délce
převyšující o jednu třetinu minimální záruku v délce 60 měsíců, tedy 78
měsíců. I pokud by délky záruky tuto „bezpečnou“ hranici převyšovaly, avšak
stále byly v rozmezí běžného obchodního styku, projevil by se každý exces
v podobě přemrštěné záruční doby, která by byla hodnocena 0 body. Jestliže
však někteří z uchazečů z obavy z nulového hodnocení nabídli
délku záruky v „bezpečném“ pásmu a někteří stanovili tuto záruku bez
ohledu na riziko nulového hodnocení, pak lze přijmout závěr, že průměrná hodnota
všech nabídnutých záruk je zdeformována a takto stanovená hranice nic
nevypovídá o faktické a skutečné přiměřenosti, nebo nepřiměřenosti nabídnutých
hodnot.
26.
Podle Úřadu nelze vyloučit, že při transparentně
stanoveném způsobu hodnocení nabídek podle dílčích hodnotících kritérií by
nabídky uchazečů byly zpracovány odlišně než nabídky podané
v šetřeném zadávacím řízení, stejně jako by mohlo být odlišné
i výsledné hodnocení. Úřad proto přistoupil ke zrušení zadávacího řízení,
neboť vadou trpí samotné zadávací podmínky, resp. stanovený způsob hodnocení
nabídek.
27.
Jak vyplývá ze shora uvedeného, zadavatel
nedodržel postup stanovený v ustanovení
§ 44 odst. 3 písm. f) zákona v návaznosti
na § 78 odst. 4 a § 6 zákona, když
způsob hodnocení nabídek podle hodnotících kritérií stanovil tak, že se
dílčí hodnotící kritérium nevztahovalo k nabízenému plnění veřejné
zakázky, resp. stanovil způsob hodnocení nabídek podle hodnotícího kritéria
způsobem, který vedl k netransparentnímu hodnocení nabídek. Tento postup
podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky, a proto Úřad rozhodl tak,
jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí.
28.
Pro úplnost Úřad uvádí, že podle
§ 84 odst. 7 zákona je zadavatel povinen odeslat oznámení
o zrušení zadávacího řízení k uveřejnění v informačním systému
do 3 dnů ode dne přijetí rozhodnutí; tato povinnost neplatí pro
jednací řízení bez uveřejnění a řízení na základě rámcové smlouvy.
Dále je zadavatel podle § 84 odst. 8 zákona povinen doručit
písemné oznámení o zrušení zadávacího řízení do 2 dnů ode dne
přijetí rozhodnutí všem známým zájemcům či uchazečům s uvedením
důvodu.
Náklady
řízení
29.
Podle § 119 odst. 2 zákona je součástí
rozhodnutí Úřadu podle § 118 odst. 1 též rozhodnutí o povinnosti zadavatele
uhradit náklady správního řízení (dále jen „náklady řízení"). Náklady
řízení se platí paušální částkou, kterou stanoví prováděcí předpis. Prováděcí
právní předpis vyhláška č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka
nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných
zakázkách (dále jen „vyhláška"), stanoví v § 1 odst. 1, že paušální částku
nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, je zadavatel povinen uhradit v
případě, že Úřad rozhodl podle § 118 zákona o zrušení zadání veřejné zakázky
nebo jen jednotlivého úkonu zadavatele, a to ve výši 30 000,- Kč.
30.
Vzhledem k tomu, že tímto rozhodnutím byl zrušen
jednotlivý úkon zadavatele, rozhodl Úřad o uložení povinnosti uhradit náklady řízení,
jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozhodnutí. Náklady řízení jsou splatné do
dvou měsíců od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 2011000300.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho
doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže,
a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce
veřejných zakázek, tř. Kpt. Jaroše 7, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný
účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden
stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl Úřad
zaslat jeden stejnopis.
otisk úředního razítka
JUDr. Eva Kubišová
místopředsedkyně
Obdrží:
ENVI Agentura Trunda s.r.o., U Hřiště 810/8, 779 00
Olomouc-Holice
QUANTUM, a.s., Brněnská 212, 682 01 Vyškov-Nouzka
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na
obálce datové zprávy
[1]
Pozn.: pokud je v textu rozhodnutí uveden odkaz na zákon č. 137/2006 Sb.,
o veřejných zakázkách, jedná se vždy o znění účinné v době zahájení
zadávání veřejné zakázky.
|
