Č. j.: ÚOHS-R46/2009/VZ-9057/2012/310/MLr
V Brně dne: 13. června 2012
Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu pro ochranu
hospodářské soutěže
dne 8. 4. 2009 zadavatelem –
·
Statutárním městem Ostrava,
městský obvod Mariánské Hory a Hulváky, IČ 00845451,
se sídlem Přemyslovců 224/63, 709 00 Ostrava, zastoupeno Ing. arch. Lianou
Janáčkovou, starostkou (dále jen „zadavatel“)
proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.
ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn ze dne 27. 3. 2009, ve věci přezkoumání
úkonů shora uvedeného zadavatele, jehož dalšími účastníky jsou –
·
společnost VSP EXIM s.r.o.,
IČ 63319748, se sídlem Božkova 831/44, 702 00 Ostrava – Přívoz, za niž jedná
Ing. Jaromír Sládek, jednatel,
·
společnost ERVO stavby, spol.
s r. o., IČ 25876333, se sídlem Kapitána Jasioka 29a/1380,
735 64 Havířov – Prostřední Suchá, za niž jedná Ing. Pavel Eršil, jednatel,
učiněných při zadávání zakázek malého rozsahu „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“
a „výměna oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ podle
ustanovení § 6 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb.,
o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, oznámené výzvou zadavatele
ze dne
10. 5. 2005 a výzvou zadavatele ze dne 16. 9. 2005,
jsem podle ustanovení § 152 odst. 5 písm. a)
v návaznosti na ustanovení § 90 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004
Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., a dle ustanovení § 101
odst. 5 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, s přihlédnutím
k právním závěrům rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. 62 Af
39/2012-116 ze dne 3. 5. 2012 a rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 5 Afs
98/2011-99 ze dne 21. 3. 2012, rozhodl takto:
Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
č. j. ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn ze dne 27. 3. 2009
r u š í m
a správní řízení vedené Úřadem pro ochranu hospodářské
soutěže zahájené z moci úřední dne
12. 3. 2009 o správním deliktu zadavatele – Statutárního města Ostrava, městský
obvod Mariánské Hory a Hulváky, IČ 00845451, se sídlem Přemyslovců 63, 709 00
Ostrava – Mariánské Hory,
za něhož jedná Ing. arch. Liana Janáčková, starostka – dle ustanovení § 102
odst. 1 písm. b) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách,
z a s t a v u j i.
Odůvodnění
I.
Oznámení zakázek malého rozsahu a řízení před
Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
Postup Úřadu pro ochranu hospodářské
soutěže před zahájením řízení
1.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný
podle ustanovení § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění
pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), k výkonu
dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel podnět k přezkoumání
postupu zadavatele – Statutární město Ostrava, městský obvod Mariánské Hory a
Hulváky, IČ 00845451, se sídlem Přemyslovců 63, 709 00 Ostrava – Mariánské
Hory, za něhož jedná Ing. arch. Liana Janáčková, starostka (dále jen „zadavatel“), ve věci zakázek „výměna oken ul. L. Ševčíka 19,
21, 23“ a „výměna oken
ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“, oznámených dodavatelům výzvami zadavatele
k podání nabídek ze dne 10. 5. 2005 a ze dne 16. 9. 2005.
Správní řízení
před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
2.
Po přezkoumání příslušné dokumentace získal Úřad
pochybnosti o zákonnosti úkonů zadavatele, učiněných na základě a
v důsledku oznámení předmětných zakázek výzvami.
Úřad proto zahájil správní řízení z moci úřední vedené pod spisovou
značkou S 58/2009/VZ (dále též „předcházející řízení“).
Úřad označil jako účastníky uvedeného správního řízení zadavatele a společnost
VSP EXIM s.r.o., IČ 63319748, se sídlem Božkova 813/44, 702 00 Ostrava –
Přívoz, jejíž nabídka byla vybrána zadavatelem pro plnění zakázky malého
rozsahu „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“, a společnost EVRO stavby,
spol. s r.o.,
IČ 25876333, se sídlem Kapitána Jasioka 29a/1380, 735 64 Havířov – Prostřední
Suchá, jejíž nabídka byla vybrána zadavatelem pro plnění zakázky malého rozsahu
„výměna oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“. Přípisem č.j. ÚOHS-S58/2009/VZ-2669/2009/510/MOn ze
dne
10. 3. 2009 Úřad oznámil všem účastníkům zahájení správního řízení. Citované
oznámení bylo doručeno všem účastníkům a správní řízení z moci úřední bylo
zahájeno dne
12. 3. 2009.
3.
Úřad ve správním řízení zjistil, že dne 10. 5.
2005 zadavatel s odkazem na ustanovení
§ 6 odst. 3 zákona zaslal výzvu k podání nabídky na zakázku „výměna oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ následujícím třem dodavatelům: společnosti KAVIS,
spol. s r.o., IČ 47667664,
se sídlem Palackého 465/16, 702 00 Ostrava – Přívoz; Lubomíru Harazimu,
podnikateli,
IČ 10627367, s místem podnikání Osvobození 8, 74 721 Kravaře; a
společnosti EVRO stavby, spol. s r.o.
4.
Úřad dále zjistil, že dne 16. 9. 2005 zadavatel
s odkazem na § 6 odst. 3 zákona zaslal výzvu k podání nabídky na
zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“ následujícím třem dodavatelům:
společnosti VAMOZ – servis, a.s., IČ 25848461, se sídlem Obránců míru 523/30,
703 00 Ostrava – Vítkovice; společnosti Bytostav Poruba a.s., IČ 45192464,
se sídlem Dělnická 382, 708 00 Ostrava – Poruba, a společnosti VSP EXIM s.r.o.
5.
Úřad rovněž zjistil, že rada městského obvodu
Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky na své schůzi dne 6. 6. 2005 rozhodla o
přidělení zakázky „výměna oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ společnosti EVRO
stavby, spol. s r.o., a že na schůzi dne 3. 10. 2005 rada městského obvodu
Ostrava – Mariánské Hory a Hulváky rozhodla o přidělení zakázky „výměna oken
ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“ společnosti VSP EXIM s.r.o.
6.
Ze zjištění Úřadu rovněž vyplývá, že dne 15. 6.
2005 uzavřeli zadavatel a společnost EVRO stavby, spol. s r.o. smlouvu o
dílo, jejímž předmětem bylo provedení „výměny oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“, cena předmětného díla činila 1.980.310 Kč bez DPH,
a že dne
20. 10. 2005 uzavřeli zadavatel a společnost VSP EXIM s.r.o. smlouvu o dílo,
jejímž předmětem bylo provedení „výměny oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“. Cena
předmětného díla činila 1.991.830,40 Kč bez DPH.
Rozhodnutí Úřadu
č.j. ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn ze dne 27. 3. 2009
7.
Dne 27. 3. 2009 vydal Úřad rozhodnutí č.j.
ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn,
kterým rozhodl ve výroku I., že se zadavatel dopustil správního deliktu podle
ustanovení
§ 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že ve dnech 15. 6. 2005 a 20. 10. 2005 uzavřel
dvě smlouvy, jejímž předmětem byla výměna oken v domech 19, 21, 23 a v domech
13, 15, 17 v ulici L. Ševčíka, a před jejich uzavřením nedodržel postup
pro stanovení předpokládané ceny předmětu veřejné zakázky, neboť rozdělením
předmětu veřejné zakázky porušil zákaz stanovený v ustanovení § 18 odst. 3
citovaného zákona a nedodržel postup stanovený v ustanovení § 25
citovaného zákona, neboť zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“ a
zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ nezadal v zadávacím řízení
jako jednu podlimitní veřejnou zakázku, přičemž tento postup mohl podstatně
ovlivnit hodnocení nabídek. Výrokem II. citovaného rozhodnutí uložil Úřad za
spáchání správního deliktu zadavateli pokutu ve výši 150 000 Kč. Výrokem
III. rozhodnutí Úřadu bylo zadavateli uloženo uhradit náklady řízení ve výši
1 000,- Kč.
Odůvodnění
rozhodnutí Úřadu
8.
Úřad v odůvodnění rozhodnutí dospěl k
závěru, že předmět plnění obou šetřených veřejných zakázek byl obdobný, neboť
se jednalo o výměnu oken a s tím související práce, přičemž mezi oběma
zakázkami kromě uvedené věcné souvislosti existovala rovněž místní
a časová souvislost; plnění obou zakázek proběhlo v druhé polovině roku
2005 a místem plnění byla ulice L. Ševčíka ve statutárním městě Ostrava. Dle
odůvodnění rozhodnutí Úřadu jde v tomto případě o jedinou zakázku (výměna
oken domů č. 13, 15, 17, 19, 21, 23, v ulici L. Ševčíka). Předpokládaná
cena této jediné veřejné zakázky by dle zjištění Úřadu činila
3 972 140, 40 Kč bez DPH, a tedy jednalo by se o zakázku podlimitní.
Dle odůvodnění citovaného rozhodnutí zadavatel porušil zákaz stanovený
v ustanovení § 18 odst. 3 zákona tím, že rozdělil předmět plnění „výměna
oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17, 19, 21, 23“ tak,
že došlo ke snížení jeho předpokládané ceny pod finanční limity stanovené pro
podlimitní veřejnou zakázku (ustanovení § 6 odst. 1 zákona). Zároveň Úřad
v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že zadavatel byl povinen podlimitní
veřejnou zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17, 19, 21, 23“ zadat v zadávacím
řízení dle zákona.
Řízení o rozkladu
9.
Úřad obdržel dne 8. 4. 2009 proti výše uvedenému
rozhodnutí včasný rozklad zadavatele. Zadavatel považoval napadené rozhodnutí
Úřadu za věcně a právně nesprávné. Zadavatel shodně jako v řízení
předcházejícím uvedl, že postupoval v souladu s právní úpravou,
když uzavřel smlouvu o dílo na základě oznámení výzvy k podání nabídek na
zakázku malého rozsahu „výměna oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“, neboť zadavatel
měl ve svém rozpočtu finanční prostředky pouze ve výši 2 079 326 Kč.
Zadavatel dále uvedl, že nevěděl
a nemohl vědět ani v době rozhodnutí o výběru dodavatele na výše uvedenou
zakázku
(tj. dne 6. 6. 2005), že bude moci realizovat výměnu oken v domech č. 13,
15, 17 v ulici
L. Ševčíka. Zadavatel považuje za nesprávný závěr Úřadu o tom, že zadavatel měl
zadat obě zakázky v jednom zadávacím řízení.
10.
Zadavatel dále ve svém rozkladu napadl
nesprávné právní posouzení Úřadu toho,
že mezi plněním „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“ a plněním „výměna oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ existuje věcná a časová souvislost. Zadavatele
uvedl, že se v daném případě jedná o dvě samostatné zakázky, mezi kterými
neexistuje věcná
ani časová. Zadavatel v rozkladu rovněž uvedl, že pokud by zamýšlel
realizovat „výměnu oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“ v době odeslání výzvy
pro podání nabídek na zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka číslo 19, 21, 23“,
zcela určitě by postupoval v souladu
se zákonem.
11.
Zadavatel se podaným rozkladem domáhal, aby
předseda Úřadu rozkladem napadené rozhodnutí zrušil, a řízení o přezkoumání
úkonů zadavatele ve věci zakázek „výměna oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ a „výměna oken ul. L Ševčíka 13, 15, 17“ zastavil.
12.
Úřad jako správní orgán prvního stupně neshledal
důvody pro postup podle ustanovení
§ 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále
jen „správní řád“), a proto v souladu
s ustanovením § 88 odst. 1 správního řádu předal spis se svým stanoviskem
předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „předseda
Úřadu“).
Rozhodnutí o
rozkladu
13.
Předseda Úřadu po projednání rozkladu a
veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí jmenovanou dle ustanovení §
152 odst. 3 správního řádu rozhodnutím č.j. ÚOHS-R46/2009/VZ-10320/2009/310-LJa
ze dne 20. 7. 2009 potvrdil rozkladem napadené rozhodnutí Úřadu a podaný
rozklad zamítl. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne
18. 8. 2009.
14.
S argumentací zadavatele, že Úřad nesprávně
posoudil věcnou a časovou souvislosti
mezi předmětnými zakázkami, se předseda Úřadu v odůvodnění rozhodnutí vypořádal
tak,
že posoudil a porovnal předmět plnění obou zakázek, přičemž shodně jako správní
orgán prvního stupně dospěl k tomu, že předmět uvedených zakázek
(zajištění výměny oken
a provedení s tím souvisejících prací) je obdobný, a tedy mezi zakázkami
existuje věcná souvislost. Předseda Úřadu dále dospěl k závěru, že Úřad správně
zjistil a posoudil místní
a časovou souvislosti mezi předmětnými zakázkami, a že Úřad správně právně
posoudil,
že zadavatel v rozporu s ustanovením § 18 odst. 3 zákona rozdělil
předmět veřejné zakázky.
15.
S argumentací zadavatele, že v době při
odeslání výzvy pro podání nabídek na zakázku „výměny oken 19, 21, 23“, ještě
nevěděl, že bude v témže roce odesílat výzvu pro podání nabídek na zakázku
„výměny oken 13, 15, 17“, se předseda Úřadu vypořádal tak, že toto tvrzení
zadavatele nemá vliv na závěr, že zadavatel postupoval v rozporu
s ustanovením
§ 18 odst. 3 zákona, neboť rozhodující je v daném období záměr realizovat
veřejnou zakázku, mezi jejímiž plněními existuje místní, věcná a časová
souvislost. Tento záměr,
resp. dlouhodobý úmysl, byl dle předsedy Úřadu prokázán v předcházejícím
řízení žádostí zadavatele o poskytnutí dotace ze dne 2. 9. 2005. Dle odůvodnění
rozhodnutí předsedy Úřadu měl zadavatel několik možností, jak postupovat
v souladu se zákonem a zadat výměnu oken ve všech domech jako jedinou
zakázku s dílčím plněním. Zadavatel mohl
dle odůvodnění rozhodnutí předsedy Úřadu zadat výměnu oken ve všech domech jako
jedinou veřejnou zakázku s dílčím plněním a v případě části zakázky
„výměna oken v domech 13, 15, 17“ si vyhradit právo na zrušení dílčí části
veřejné zakázky v případě,
že na uvedenou část veřejné zakázky neobdrží účelovou dotaci v požadované
výši.
16.
Předseda Úřadu dospěl závěru, že Úřad věcně a
právně správně posoudil,
že jednáním, spočívajícím v uzavření smlouvy dne 15. 6. 2005 na provedení
„výměny oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“, a v uzavření smlouvy dne 20. 10. 2005 na
provedení „výměny oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“, zadavatel v rozporu
s ustanovením § 18 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky, a
v rozporu s ustanovením § 25 zákona nezadal podlimitní veřejnou
zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17, 19, 21, 23“ v zadávacím
řízení v režimu zákona, přičemž výše uvedené postupy mohly podstatně
ovlivnit hodnocení nabídek. Úřad dle předsedy Úřadu správně právně rozhodl, že
zadavatel výše uvedeným jednáním naplnil skutkovou podstatu správního deliktu
dle ustanovení
§ 102 odst. 1 písm. b) zákona.
II.
Řízení před soudem
Řízení před
Krajským soudem v Brně v prvém řadu
17.
Zadavatel uplatnil proti pravomocnému rozhodnutí
předsedy Úřadu žalobu dle ustanovení
§ 65 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů,
kterou se domáhal zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R46/2009/VZ-10320/2009/310-LJa
ze dne 20. 7. 2009 a rozhodnutí Úřadu č.j. ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn
ze dne 27. 3. 2009. Zadavatel v uplatněné žalobě vytýká citovanému
rozhodnutí předsedy Úřadu,
že nesprávně zjistil skutkový stav a tento nesprávně právně posoudil. Zadavatel
konkrétně citovanému rozhodnutí vytýká, že nesprávně posoudil časovou, místní a
věcnou souvislost,
a že dále předseda Úřadu v žalobou napadeném rozhodnutí nesprávně právně
posoudil,
že se v daném případě jedná o podlimitní veřejnou zakázku namísto dvou
zakázek malého rozsahu.
18.
Krajský soud v Brně (dále jen „krajský soud“) rozsudkem č.j. 62 Ca 44/2009-75 ze dne
15. 9. 2011 výrokem I. citovaného rozsudku uplatněnou žalobu zamítl. Krajský
soud neshledal zadavatelem uplatněnou žalobu důvodnou. Krajský soud, dříve než
se zabýval jednotlivými žalobními důvody, uvedl v odůvodnění svého
rozhodnutí, že „považuje
za vhodné uvést, že Úřad postupoval podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných
zakázkách, aniž by zohlednil, že v době přezkoumávání žalobcova postupu
byl účinný zákona
č. 137/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů, který zvýšil hranici
předpokládané hodnoty
pro veřejnou zakázku malého rozsahu na stavební práce z 2 milionů Kč na 6
milionů Kč
(§ 12 odst. 3 tohoto zákona). Tuto skutečnost však zadavatel v žalobě
nenamítal a soud ji tak s ohledem na mantinely soudního přezkumu podle §
75 odst. 2 s.ř.s. zohlednit nemohl“. Pokud jde o žalobní důvod, ve kterém
zadavatel vytýkal nesprávné posouzení místní, časové, funkční (technologické,
věcné, urbanistické) souvislosti obou zakázek, považoval krajský soud závěr
předsedy Úřadu včetně Úřadu za věcně správný. Argumentaci zadavatele, že
nevěděl, resp. nemohl vědět, že v roce 2005 bude realizovat zakázku
„výměna oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 23“ a zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka
13, 15, 17“, neshledal krajský soud důvodnou. S citovanou námitkou se
krajský soud vypořádal tak,
že zadavatel je povinen při nakládání s veřejnými prostředky postupovat
podle zákona
o veřejných zakázkách a je tedy povinen svoji činnost uskutečňovat tak, aby
citovaný zákon neporušoval. Jestliže zadavatel v době „zadání
první zakázky o možnosti zadat zakázku druhou vůbec neuvažoval a s ohledem
na zcela nečekanou možnost čerpat dotaci (o níž však sám žádal) hodlal druhou
zakázku v daném roce realizovat, musel se dopustit porušení zákona o
veřejných zakázkách“.
Řízení před
Nejvyšším správním soudem
19.
Zadavatel uplatnil proti citovanému rozhodnutí
kasační stížnost. Zadavatel v kasační stížnosti tvrdí, že napadené
rozhodnutí krajského soudu je nezákonné, a spočívá v nesprávném posouzení.
20.
Nejvyšší správní soud v řízení o citované
kasační stížnosti zadavatele rozhodl rozsudkem
č.j. Afs 68/2011 – 99 ze dne 21. 3. 2012 tak, že rozsudek Krajského soudu
v Brně
č.j. 62 Ca 44/2009-75 ze dne 15. 9. 2011 se zrušuje a věc se vrací uvedenému
soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší správní soud shledal žalobou napadený
rozsudek krajského soudu nezákonným. Nejvyšší správní soud dospěl v řízení
o uplatněné kasační stížnosti k závěru,
že Úřad, resp. krajský soud, postupoval nezákonně, nevzal-li v potaz
právní úpravu účinnou ke dni rozhodování. Dle odůvodnění rozsudku Nejvyššího
správního soudu v důsledku aktuální právní úpravy jednání zadavatele
nebylo již ke dni vydání rozhodnutí Úřadu správním deliktem, neboť součet
plnění zakázek nedosahuje minimální hranice
pro podlimitní veřejnou zakázku. Nejvyšší správní soud dále uvedl, že krajský
soud a správní orgány jsou povinny dodržovat ústavní princip – povinnost použít
pozdější právní úpravu, jestliže je pro pachatele příznivější.
Z rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vyplývá,
že krajský soudu i Úřad nebrali „v potaz dopady změny právní
kvalifikace jednání zadavatele, které v době rozhodování již trestné
nebylo“, a nevypořádali se s otázkou trestnosti.
Řízení před krajským
soudem v druhém řadu
21.
Krajský soud v Brně, po vrácení věci
Nejvyšším správním soudem a vázán závazným právním názorem Nejvyššího správního
soudu, rozhodl rozsudkem č.j. 62 Af 39/2012-116 ze dne 3. 5. 2012 tak, že
rozhodnutí předsedy Úřadu č.j. ÚOHS-R46/2009/VZ-10320/2009/310-LJa ze dne 20.
7. 2009 se zrušuje a věc se vrací k dalšímu řízení.
Závazný právní
názor Krajského soudu v Brně
22.
Jako závazný právní názor krajský soud vyslovil,
že v novém řízení je příslušný správní orgán povinen vyjít z toho, že
v době přezkoumávání postupu zadavatele byl již účinný zákon
č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a dále
dle krajského soudu Úřad „zohlední dopady změny právní
kvalifikace jednání žalobce, které v době rozhodování již trestné nebylo,
a vypořádá se s otázkou trestnosti a s ní spojenými principy uložení
sankce“. Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí rovněž uvedl,
že ponechává
na zvážení předsedy Úřadu, zda je nezbytné zrušit také prvostupňového rozhodnutí.
III.
Stanovisko předsedy Úřadu
23.
Po projednání rozkladu a veškerého spisového
materiálu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech, jsa
vázán závazným právním názorem krajského soudu, jsem podle ustanovení § 89
odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které
vydání napadeného rozhodnutí Úřadu předcházelo, s právními předpisy, a
dále v rozsahu námitek uvedených v rozkladu.
24.
Úřad tím, že rozhodl o tom, že se zadavatel
dopustil správního deliktu podle ustanovení
§ 102 odst. 1 písm. b) zákona, když zadavatel dne 15. 6. 2005 a dne 20. 10.
2005 uzavřel dvě smlouvy na realizaci výměny oken v ulici L. Ševčíka, aniž
by dodržel postup
dle ustanovení § 18 odst. 3 zákona, a postup dle ustanovení § 25 zákona, pochybil,
když opomněl aplikovat při posouzení odpovědnosti zadavatele za shora uvedený
správní delikt ústavní princip vyjádřený v článku 40 odst. 6 Listiny
základních práv a svobod (dále jen „Listina“) o tom, že
se použije pozdější právní úprava, je-li pro pachatele příznivější.
25.
Z uvedeného důvodu jsem přistoupil k posouzení
odpovědnosti zadavatele za správní delikt dle ustanovení § 102 odst. 1 písm. b)
zákona, jsa vázán závazným právním názorem krajského soudu a Nejvyššího
správního soudu o povinnosti správních orgánů dodržovat ústavní princip dle
článku 40 odst. 6 Listiny, a rozkladem napadené rozhodnutí č.j.
ÚOHS-S58/2009/VZ-3196/2009/510/MOn ze dne 27. 3. 2009 jsem zrušil a správní
řízení zahájené z moci úřední dne 12. 3. 2009 o správním deliktu
zadavatele jsem dle ustanovení
§ 101 odst. 5 zákona zastavil.
26.
Vzhledem k tomu, že rozkladem napadené
rozhodnutí Úřadu je v rozporu s právními předpisy, jsem přistoupil na
základě svého uvážení ke zrušení napadeného rozhodnutí
a zastavení řízení.
Důvody zrušení
rozhodnutí Úřadu a zastavení správního řízení
27.
Rozhodnutí Úřadu jsem zrušil a správní řízení
vedené před Úřadem zastavil, protože Úřad
v předcházejícím řízení, které probíhalo již na účinnosti zákona č. 137/2006
Sb., nepřihlédl
v rozporu s ústavním principem dle článku 40 odst. 6 Listiny k
citovanému zákonu,
a tak nezohlednil změny právní kvalifikace jednání zadavatele, které
v době rozhodování již nebylo „trestné“.
28.
Předně uvádím, že Úřad měl v předmětném
správním řízení za zjištěné, že zadavatel výzvu
ze dne 10. 5. 2005 k podání nabídek na zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka
19. 21, 23“ zaslal třem dodavatelům (společnost KAVIS, spol. s r.o.,
Lubomír Harazim, společnost EVRO stavby, spol. s r.o.), a že výzvu ze dne
16. 9. 2005 k podání nabídek na zakázku „výměna oken ul. L. Ševčíka 13,
15, 17“ zaslal třem dodavatelům (společnosti VAMOZ – servis, a.s., společnost
Bytostav Poruba a.s. a společnost VSP EXIM s.r.o.). Úřad dále zjistil,
že dne 6. 6. 2005 rozhodl zadavatel o přidělení zakázky a dne 15. 6. 2005
uzavřel
se společností EVRO stavby, spol. s r.o. smlouvu o dílo na provedení
„výměny oken
ul. L. Ševčíka 19, 21, 17“, a že dne 3. 10. 2005 rozhodl o přidělení zakázky a
dne
20. 10. 2005 uzavřel se společností VSP EXIM s.r.o. smlouvu o dílo na provedení
„výměny oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“. Úřad v předcházejícím řízení
zjistil, že cena plnění
dle smlouvy o dílo na provedení „výměny oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 17“ činila
1 980 310 Kč, a cena plnění dle smlouvy o dílo na provedení „výměna oken
ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“ činila
1 991 830,40 Kč bez DPH. Úřad dále uzavřel, že předpokládaná cena jediné
zakázky (výměna oken domů č. 13, 15, 17, 19, 21, 23 v ul. L. Ševčíka) by
činila 3 972 140, 40 Kč.
29.
Výše uvedené pak Úřad právně posoudil, uzavřel,
že jednáním, spočívajícím v uzavření smlouvy o dílo dne 15. 6. 2005 a
smlouvy o dílo dne 20. 10. 2005, zadavatel v rozporu
s ustanovením § 18 odst. 3 zákona rozdělil předmět veřejné zakázky tak, že
došlo ke snížení předpokládané hodnoty pod finanční limit stanovený
v ustanovení § 6 odst. 1 zákona,
a zároveň nedodržel postup stanovený v ustanovení § 25 zákona. Z těchto
zjištění
a posouzení Úřadu jsem dále vycházel při posouzení odpovědnosti zadavatele za
správní delikt.
30.
Jednání zadavatele, spočívající v uzavření
předmětných smluv, jsem posoudil také v režimu zákona účinného v době
rozhodování Úřadu o správním deliktu tak, že zadavatel v režimu zákona č.
137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, neporušil ustanovení 13 odst. 8 citovaného
zákona ve spojení s ustanovením § 12 odst. 2 citovaného zákona, neboť v daném
případě předpokládaná hodnota jednotlivých předmětných zakázek ani součet předpokládaných
hodnota obou předmětných zakázek nedosahuje finančního limitu pro podlimitní
zakázku na stavební práce. Vzhledem k tomu, že zadavatel by svým jednání
v režimu citovaného zákona neporušil postup stanovený tímto zákonem,
nenesl by tak vůbec odpovědnost
za správní delikt.
31.
Na základě porovnání vlivu aplikace zvlášť
zákona č. 40/2004 Sb. a zvlášť zákona
č. 137/2006 Sb. na zjištěné jednání zadavatele jsem dospěl k závěru, že
právní úprava účinná v době rozhodování Úřadu (právní úprava pozdější) je
pro zadavatele příznivější, neboť v tomto případě zadavatel nenese vůbec deliktní
odpovědnost, a tím povinnost strpět sankci uloženou zadavateli za jednání
spočívající v uzavření dne 15. 6. 2005 smlouvy o dílo na provedení „výměny
oken ul. L. Ševčíka 19, 21, 17“ a v uzavření dne 3. 10. 2005 smlouvy o
dílo na provedení „výměny oken ul. L. Ševčíka 13, 15, 17“.
32.
Dle ústavního principu vyjádřeného v článku
40 odst. 6 Listiny jsem tedy aplikoval
na jednání zjištěné Úřadem zákon pozdější, a dospěl k závěru, že zadavatel
není odpovědný za správní delikt, a proto jsem
rozhodl rozkladem napadené rozhodnutí Úřadu zrušit
a správní řízení zahájené z moci úřední a vedené před Úřadem pod spis. zn.
S 58/2009
dle ustanovení § 101 odst. 5 zákona č. 40/2004 Sb. zastavit. Vzhledem
k tomu, že jsem jednání zadavatele nekvalifikoval jako správní delikt a
řízení o správním deliktu jsem zastavil, nevypořádal jsem se s jednotlivými
body rozkladu, neboť jsem toto v dané věci považoval za nadbytečné.
IV.
Závěr
33.
Dle ústavního principu vyjádřeného v článku
40 odst. 6 Listiny jsem tedy aplikoval
na jednání zjištěné Úřadem zákon pozdější, a dospěl k závěru, že zadavatel
nespáchal správní delikt, a proto jsem rozhodl rozkladem napadené rozhodnutí
Úřadu zrušit a správní řízení zahájené z moci úřední dle ustanovení § 101
odst. 5 zákona č. 40/2004 Sb. zastavit.
Poučení
Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1
zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s
§ 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.
Ing. Petr Rafaj otisk
úředního razítka
předseda
Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
Obdrží:
1.
Statutární město Ostrava, městský obvod
Mariánské Hory a Hulváky, Přemyslovců 224/63,
709 00 Ostrava
2.
VSP EXIM s.r.o., Božkova 831/44, 702 00 Ostrava –
Přívoz
3.
ERVO stavby, spol. s r. o., Kapitána
Jasioka 29a/1380, 735 64 Havířov – Prostřední Suchá,
Vypraveno dne:
viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na
obálce datové zprávy
|
