Č. j.: ÚOHS-R26/VZ-13460/2012/310/IPsV Brně dne: 19. července 2012Ve správním řízení o rozkladu ze dne 15. 2. 2012 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 17. 2. 2012) podaném zadavatelem -  ·  společností Jihočeské nemocnice, a. s., IČ 26093804, se sídlem B. Němcové 49/3, 370 01 České Budějovice,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S292/2011/VZ-19633/2011/510/MGr ze dne 1. 2. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Nákup kancelářských a čisticích a dezinfekčních prostředků, prostředků pro osobní hygienu pro jihočeské nemocnice“ v části 1 – „Dodávka kancelářských potřeb“, zadávané v otevřeném řízení podle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách zveřejněno dne 8. 4. 2011 pod ev. č. 60058355 a opraveno dne 24. 5. 2011, a v Úředním věstníku Evropské unie bylo uveřejněno dne 12. 4. 2011 pod ev. č. 2011/S 71-115630 a opraveno dne 27. 5. 2011 pod ev. č. 2011/S 102-166332, resp. dne 4. 6. 2011 pod ev. č. 2011/S 107-174469, jehož dalším účastníkem je vybraný uchazeč – společnost·  ACTIVA spol. s r.o., IČ 48111198, se sídlem Veselská 686, 199 00 Praha 9 – Letňany, a navrhovatel – společnost –·  BÜROPROFI s.r.o., IČ 62502034, se sídlem Hlinská 456/2, 370 01 České Budějovice, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 5. 5. 2011 JUDr. Richardem Gürlichem, PhD., advokátem GÜRLICH & Co. advokátní kanceláře, se sídlem Politických vězňů 19, 110 00 Praha 1,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j.: ÚOHS-S292/2011/VZ-19633/2011/510/MGr ze dne 1. 2. 2012p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 21. 7. 2012 návrh dodavatele – společnosti BÜROPROFI s.r.o., IČ 62502034, se sídlem Hlinská 456/2, 370 01 České Budějovice (dále jen „navrhovatel“) na přezkoumání úkonů zadavatele - společnosti Jihočeské nemocnice, a. s., IČ 26093804, se sídlem B. Němcové 49/3, 370 01 České Budějovice (dále jen „zadavatel“) v nadlimitní veřejné zakázce „Nákup kancelářských a čisticích a dezinfekčních prostředků, prostředků pro osobní hygienu pro jihočeské nemocnice“ v části 1 – „Dodávka kancelářských potřeb“ (dále jen „veřejná zakázka“), zadávané v otevřeném řízení.  Úřad oznámil zahájení správního řízení dopisem ze dne 5. 8. 2011, přičemž jako účastníky označil navrhovatele, zadavatele a vybraného uchazeče, společnost ACTIVA spol. s r.o., IČ 48111198, se sídlem Veselská 686, 199 00 Praha 9 – Letňany (dále jen „vybraný uchazeč“).2.  Vzhledem k tomu, že po předběžném přezkoumání dokumentace veřejné zakázky získal Úřad pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem, nařídil zadavateli z moci úřední rozhodnutím o předběžném opatření č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ-12248/2011/510/MGr ze dne 5. 8. 2011 zákaz uzavřít smlouvu v šetřeném zadávacím řízení, a to až do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým bude specifikované správní řízení ukončeno. Vydání předběžného opatření Úřad odůvodnil pochybnostmi o souladu postupu zadavatele se zákonem, a to v souvislosti s uváděním odkazů na obchodní firmy a rovněž s problematikou shody kódů přiřazených výrobkům v „Cenovém modelu pro kancelářské potřeby“, jež tvoří přílohu č. 3 zadávací dokumentace, ve kterém se kódy použité zadavatelem shodují s kódy užívanými k daným výrobkům vybraným uchazečem. Předmětným rozhodnutím rovněž zamítl návrh navrhovatele na vydání předběžného opatření, jímž by mělo být zadavateli podle § 117 odst. 1 písm. b) zákona, uloženo pozastavení zadávacího řízení. Úřad tento postup neshledal účelným, neboť v takovém případě by zadavatel například nemohl zadávací řízení zrušit z důvodů uvedených v ust. § 84 odst. 2 písm. d) a e) zákona (za důvod hodný zvláštního zřetele ve smyslu § 84 odst. 2 písm. e) zákona lze považovat např. situaci, kdy zadavatel shledá, že některým svým úkonem porušil zákon).3.  Úřad dopisem č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ-19926/2011/510/MGr ze dne 12. 12. 2011 seznámil účastníky řízení v souladu s § 36 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení. Úřad dále oznámil účastníkům, že z moci úřední z předložené dokumentace o veřejné zakázce zjistil pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele, a to zda zadávací dokumentace v předmětné veřejné zakázce splňuje ust. § 44 odst. 9 zákona, tedy zda neobsahuje požadavky, nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, které by mohly vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Úřad dále oznámil, že rovněž posuzuje, zda v daném případě zadavatel dodržel základní zásady zakotvené v § 6 zákona, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. 4.  Dne 14. 12. 2011 byla Úřadu doručena žádost navrhovatele o prodloužení lhůty k vyjádření, stanovená účastníkům v usnesení č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ-19927/2011/510/MGr ze dne 12. 12. 2011. Úřad žádosti vyhověl a usnesením č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ- 20165/2011/510/MGr ze dne 15. 12. 2011 lhůtu pro vyjádření prodloužil.5.  Dne 16. 12. 2011 obdržel Úřad vyjádření zadavatele, ve kterém zastává názor, že návrh navrhovatele je neprojednatelný. K tomu uvádí, že navrhovatel nepodal včas své námitky proti zadávací dokumentaci (na což byl zadavatelem písemně upozorněn), proto podání návrhu na přezkoumání postupu zadavatele ve stejné věci a jeho projednání brání zákonná překážka vyplývající z § 110 odst. 7 zákona. Neurčité vymezení předmětu plnění navrhovatel podle zadavatele namítal až v námitkách, které byly zadavateli doručeny 30. 6. 2011, tedy celých 34 dnů po uplynutí lhůty pro podání nabídek. K údajné preferenci vybraného uchazeče zadavatel uvádí, že skutečně byly součástí cenového modelu údaje z prodejního katalogu vybraného uchazeče, nicméně se jednalo o administrativní nedopatření (omylem došlo k nakopírování těchto podkladů pro sestavení cenového modelu k jeho konečné podobě), kdy při sestavování cenového modelu zadavatel skutečně obecně vycházel z katalogu vybraného uchazeče, neboť ten dodával kancelářské zboží do většiny z jihočeských nemocnic, pro které bylo zadávací řízení realizováno, ovšem údaje z katalogu vybraného uchazeče byly následně převedeny v obecné podobě do cenového modelu, který jediný tvoří samostatnou součást zadávací dokumentace.II.  Napadené rozhodnutí6.  Úřad přezkoumal na základě § 112 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů a na základě vlastního zjištění vydal dne 1. 2. 2012 rozhodnutí č. j.: ÚOHS-S292/2011/VZ-19633/2011/510/MGr (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým ve výroku I. zamítl podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona návrh, neboť nebyl podán oprávněnou osobou. Ve výrocích II. – IV. Úřad rozhodl na základě rozšíření návrhu z moci úřední. Ve výroku II. rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 44 odst. 9 zákona ve spojení s § 6 zákona tím, že zadávací dokumentace obsahuje označení konkrétních kancelářských potřeb příznačných pro určitou osobu a rovněž prostřednictvím kódů výrobků odkazuje na konkrétního dodavatele, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Jako opatření k nápravě postupů uvedených ve výroku II. Úřad podle § 118 odst. 1 zákona zrušil výrokem III. část 1 „Dodávka kancelářských potřeb“ předmětného zadávacího řízení. Ve výroku IV. uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30.000 Kč.Zamítnutí návrhu7.  Ve věci zamítnutí návrhu Úřad konstatoval, že návrh na zahájení řízení byl podán neoprávněnou osobou, neboť podle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel námitky proti zadávacím podmínkám doručit zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Lhůta pro podání nabídek byla stanovena na 27. 5. 2011, přičemž navrhovatel doručil zadavateli námitky až 30. 6. 2011. Protože svým obsahem námitky směřují proti zadávacím podmínkám, vyhodnotil Úřad návrh navrhovatele jako podaný neoprávněnou osobou a tudíž jej podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona zamítl.Zrušení zadávacího řízení8.  Úřad při zkoumání dokumentace o veřejné zakázce zjistil, že zadavatel v cenovém modelu, jež je přílohou č. 3 zadávací dokumentace, upravil předpokládané počty jednotlivých kategorií kancelářských potřeb, které členové sdružení zadavatelů předpokládají po dobu platnosti kontraktu od uchazeče dodat, včetně jejich technických charakteristik a užitných vlastností. Zadavatel nedodržel ust. § 44 odst. 9 zákona, neboť v cenovém modelu přímo použil označení konkrétních kancelářských potřeb příznačných pro určitou osobu, přičemž kancelářské potřeby je možné definovat bez uvedení konkrétních výrobců či konkrétního označení zboží, které platí pro určitou osobu, jak je zřejmé z listu „údaje celkem“ a rovněž ze sloupce A „univerzální název“ Listu 1. Úřad k věci dále podotýká, že v daném případě se nejedná o specifické výrobky, jež by například mohl dodat pouze jeden dodavatel, ale o běžné kancelářské potřeby, pro které na trhu existuje substituční zboží a které dodává více dodavatelů.9.  Úřad dále konstatoval, že zadavatel se formulováním cenového modelu dopustil nerovného zacházení s uchazeči, neboť pro vybraného uchazeče bylo snazší sestavit nabídku tak, aby co nejlépe odpovídala požadavkům zadavatele, protože v „Listu 1“ cenového modelu jsou přímo obsažený kódy k jeho výrobkům, tudíž věděl, jaké výrobky budou zadavatelem přijaty, přičemž nelze souhlasit s argumentem zadavatele, že nedošlo k diskriminaci uchazečů, neboť zadavatel nevyloučil uchazeče, kteří předložili výrobky, jež neodpovídaly výrobkům konkrétně specifikovaným v „Listu 1“ cenového modelu, nicméně odpovídaly obecné specifikaci požadovaných výrobků uvedených v listu „údaje celkem“ cenového modelu.10.  Vhledem k tomu, že nelze sjednat nápravu jiným způsobem, než zrušením zadávacího řízení, rozhodl Úřad tak, jak je uvedeno ve výroku III. III.  Námitky rozkladu11.  Dne 17. 2. 2012 obdržel Úřad ve lhůtě od zadavatele rozklad proti napadenému rozhodnutí, přičemž jej napadá v celém rozsahu. Procesní vady12.  V první řadě zadavatel rozporuje, že mu bylo Úřadem řádně oznámeno, že je zahájeno řízení z moci úřední. Dle jeho názoru dopis z 12. 12. 2011 (Seznámení se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ-19926/2011/510/MGr) není oznámením o zahájení správního řízení z moci úřední a nemá jako takové náležitosti ve smyslu § 46 odst. 1 správního řádu. Úřad spojil řízení o návrhu navrhovatele a řízení z moci úřední, aniž o tom jasným, jednoznačným a srozumitelným způsobem informoval účastníky řízení, čímž porušil zákon. Podle zadavatele měl správně Úřad návrh navrhovatele na zahájení řízení zamítnout a případně sám zahájit řízení z moci úřední a tuto skutečnost účastníků, řízení řádně oznámit.Nepřezkoumatelnost13.  Zadavatel považuje napadené rozhodnutí za nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů. Úřad se zcela nedostatečně vypořádal s argumentací zadavatele, že v souboru, označeném jako „Cenový model“ v příloze č. 3 nebyl „List č. 1“ (dále jen „List č. 1“) součástí zadávací dokumentace a údaje nedopatřením nebyly z předmětného souboru odstraněny. Zadavatel opět zdůraznil, že nevyloučil z účasti v zadávacím řízení žádného z uchazečů, který ve své nabídce neuvedl výrobky či zboží v závislosti na jejich specifickém označení, uvedeném v předmětném „Listu č. 1“. Z napadeného rozhodnutí není zřejmé, z jakého důkazu Úřad vychází, když tvrdí, že předmětný soubor ve formátu MS Excel je součástí zadávací dokumentace. Měl vyzvat všechny uchazeče, aby sdělili, zda jakou částí Cenového modelu se řídili při vypracování nabídky. Zadavatel namítá, že ve správním řízení musí Úřad zvýhodnění jednoho dodavatele či naopak diskriminaci jiných dodavatelů spolehlivě prokázat a nelze vystačit se závěrem, že takový důsledek nelze vyloučit.Nesprávné posouzení14.  Vzhledem k tomu, že zadavatel trvá na tom, že „List č. 1“ nebyl součástí zadávací dokumentace, nemůže souhlasit se závěry Úřadu, že zadávací dokumentace obsahuje označení konkrétních kancelářských potřeb příznačných pro určitou osobu a rovněž prostřednictvím kódů výrobků odkazuje na konkrétní dodavatele, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Z rozhodnutí Úřadu není nijak zřejmé, v čem by měla údajná výhoda pro vybraného uchazeče spočívat. Zadavatel připouští, že pokud by v řízení byl podán nízký počet nabídek, přestože si vícero zadavatelů požádalo o zadávací dokumentaci, mohlo by to vést k závěru, že zadávací podmínky byly diskriminační.  Zadávací řízení však takový charakter nemělo a tudíž lze dovodit, že navrhovatel nebyl spokojen s tím, že nebyla jeho nabídky vyhodnocena jako nevhodnější a faktický sám podáním návrhu staví překážky rovné soutěži dodavatelů.Závěr rozkladu15.  Zadavatel s ohledem na výše uvedené žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil podle § 152 odst. 5 písm. a) správního řádu.IV.  Řízení o rozkladu16.  Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu, věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.Stanovisko předsedy Úřadu17.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.18.  Úřad tím, že svým rozhodnutím č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ-19633/2011/510/MGr ze dne 1. 2. 2012, rozhodl tak, jak je uvedeno v napadeném rozhodnutí, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V následující části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech uvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.V.  K námitkám rozkladu19.  Zadavatel v rozkladu uvádí, že napadá rozhodnutí č. j. ÚOHS-S292/2011/VZ-19633/2011/510/MGr v celém rozsahu, avšak proti výroku I., tedy zamítnutí návrhu navrhovatele, neuvádí žádné argumenty. Přezkoumal jsem tedy tento výrok v rozsahu § 89 odst. 2 správního řádu z hlediska jeho zákonnosti. Neshledal jsem přitom žádný rozpor se zákonnými ustanoveními, a tedy ani žádný důvod pro jeho zrušení. 20.  Dále jsem se zabýval jednotlivými námitkami.  V první námitce zadavatel vytýká, že Úřad zadavateli a zřejmě ani ostatním účastníkům neoznámil zahájení správního řízení z moci úřední. Úřad v dopise ze dne 12. 12. 2011 seznámil účastníky se skutečnostmi zjištěnými ve správním řízení, přičemž jim v souladu s § 36 správního řádu byla dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí před jeho vydáním. 21.  V průběhu správního řízení Úřad zjistil procesní překážku, spočívající ve skutečnosti, že návrh nebyl podán oprávněnou osobou, čímž odpadl předmět řízení. Jelikož ale Úřad z předložené zadávací dokumentace o veřejné zakázce zjistil pochybnosti o zákonnosti postupu zadavatele, rozšířil z moci úřední předmět správního řízení v rozsahu, který uvedl právě v dopise č. j.  ÚOHS-S292/2011/VZ-19926/2011/510/MGr ze dne 12. 12. 2011. Toto rozšíření je definováno v posledním odstavci příslušné písemnosti, kde je uvedeno, že Úřad posuzuje, zda zadávací dokumentace v předmětné veřejné zakázce splňuje ust. § 44 odst. 9 zákona, tedy zda neobsahuje požadavky, nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení zboží a služeb, které platí pro určitou osobu, popřípadě její organizační složku za příznačné, patenty na vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu, které by mohly vést ke zvýhodnění nebo vyloučení určitých dodavatelů nebo určitých výrobků, aniž by to bylo odůvodněno předmětem veřejné zakázky. Rovněž Úřad posuzuje, zda v daném případě zadavatel dodržel základní zásady zakotvené v § 6 zákona, tedy zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace.22.  Tento postup je zcela v souladu s § 6 správního řádu, který je vyjádřením zásady procesní ekonomie správního řízení, neboť správní orgán postupuje tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady, a dotčené osoby co možná nejméně zatěžuje. Obdobně judikuje Krajský soud v Brně v rozsudku 62 Af 52/2010, když říká, že, cit.: „… má-li být smysluplně a efektivně zajištěn dohled nad zadáváním veřejných zakázek, pak přestože návrhové řízení o přezkum úkonů zadavatele v sobě nutně obsahuje prvek kontradiktornosti („navrhovatel“ proti „zadavateli“), je žalovaný oprávněn na základě podaného návrhu přezkoumat zadávací řízení jako celek a v něm dovodit i takové porušení ZVZ, na které původní návrh, který správní řízení o přezkum úkonů zadavatele vyvolal, žalovaného neupozorňoval. Nemělo by žádný praktický důsledek, aby např. řízení o návrhu bylo přezkoumáno „slepě“ pouze v mezích uplatněného návrhu a případně zastaveno, pokud by žalovaný v tomto rozsahu porušení ZVZ ze strany zadavatele nedovodil, či porušení ZVZ pouze v takto omezeném rozsahu dovozeno, a aby následně žalovaný z moci úřední podle § 113 ZVZ zahajoval další samostatné správní řízení o přezkum jiných úkonů zadavatele, u nichž podezření z porušení ZVZ dovodil. Takový postup by podle zdejšího soudu ani nikterak nešetřil procesní práva jeho účastníků …“.23.  Úřad tedy správně z důvodu procesní ekonomie pokračoval v zahájeném řízení, přičemž řádně seznámil účastníky se skutečnostmi, které nad rámec návrhu bude posuzovat z moci úřední a o zamítnutí návrhu navrhovatele z důvodu uvedeného v § 118 odst. 5 písm. c) zákona rozhodl až v napadeném rozhodnutí. V tomto případě tedy nešlo o zahájení nového správního řízení z moci úřední, jak dovozuje zadavatel, ale o rozšíření předmětu správního řízení nad rámec návrhu. Sám zadavatel v rozkladu uvádí, že skutečnost, že Úřad fakticky pokračuje v řízení zahájeném na návrh je zřejmá též z okruhu účastníků, který Úřad vymezil v napadeném rozhodnutí, kdy mezi účastníky řízení nadále řadí navrhovatele. V této námitce tedy zadavateli nemohu přisvědčit.24.  V další námitce zadavatel uvádí, že je napadené rozhodnutí nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, konkrétně trvá na tom, že „List č. 1“, ve kterém byly uvedeny konkrétní názvy výrobků a který vycházel z katalogu výrobků vybraného uchazeče, nebyl součástí zadávací dokumentace.25.  Předmětný „List č. 1“ byl fyzicky součástí zadávací dokumentace, tedy podkladů, které byly předány uchazečům, což nepopřel ani zadavatel. Dle § 44 odst. 1 zákona za správnost a úplnost zadávacích podmínek odpovídá zadavatel. Tvrzení zadavatele, že „List č. 1“ nebyl nedopatřením z předmětného souboru odstraněn, nemá na posouzení dané věci žádný vliv. Je odpovědností zadavatele, aby úplnost a správnost zadávací dokumentace zkontroloval. Úřad musí posuzovat podklady tak, jak byly předány uchazečům a jak byly tedy uchazeči zpracovávány. Jelikož byl „List č. 1“ předán uchazečům jako součást zadávací dokumentace, musí z toho Úřad vycházet. Nelze dokazovat „ex post“, jak který uchazeč dané podklady vnímal, či na základě čeho sestavoval svou nabídku, jak požaduje zadavatel.26.  S tím souvisí i námitka zadavatele, že Úřad neprokázal, zvýhodnění jednoho dodavatele či naopak diskriminaci jiných dodavatelů. Zákona v § 118 odst. 1 říká, že Úřad zruší zadávací řízení nebo jen jednotlivý úkon zadavatele i v případě, kdy zadavatel nedodrží postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž postačí, pokud tento postup mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. Tím, že zadavatel v cenovém modelu uvedl údaje z prodejního katalogu vybraného uchazeče, včetně kódů výrobků a dále specifická označení zboží, která platí pro určitou osobu, mohl ovlivnit uchazeče při zpracování nabídky a případně při zvážení, zda svou nabídku podat, jelikož z uvedeného seznamu mohli nabýt dojmu, že pokud nedodají výrobky uvedené v „Listu č. 1“, nesplní požadavky zadavatele. Skutečnost, že by tomu tak nebylo, je z pohledu znění zákona nepodstatná, neboť stačí pouhá možnost ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadávací dokumentace totiž působila diskriminačně vůči potenciálním dodavatelům.27.  Vzhledem ke skutečnosti, že zadavatel uvedl v zadávací dokumentaci v bodě 2.1. část 1, že předpokládané počty jednotlivých kategorií kancelářských potřeb, které členové sdružení zadavatelů předpokládají po dobu platnosti kontraktů od uchazeče poptat, včetně jejich technických charakteristik a užitných vlastností, jsou uvedeny v příloze č. 3, jejíž součástí byl i „List č. 1“, pak je třeba vycházet z toho, že uchazeči posuzovali i obsah „Listu č. 1“, pravděpodobně kontrolovali jeho soulad s druhým listem v souboru a skutečnost, že v „Listu č. 1“ byly uvedeny odkazy na konkrétní výrobky a byl z něj seznatelný odkaz na konkrétního dodavatele, mohl mít postup zadavatele vliv na výběr nejvhodnější nabídky.28.  Dále zadavatel v rozkladu uvádí, že pokud by byl v zadávacím řízení podán pouze nízký počet nabídek, přestože si vícero dodavatelů požádalo o zadávací dokumentaci, mohlo by to, ve spojení s ověřením motivů, proč tito ostatní nakonec nepodali nabídku, vést k závěru, že zadávací podmínky byly diskriminační a upřednostňovaly některého z dodavatelů. Ze zadávací dokumentace vyplývá, že o zadávací dokumentaci požádalo 22 uchazečů a nabídku jich podalo pouze 8, přičemž 6 z nich do části 1 – dodávka kancelářských potřeb. Rozdíl mezi počtem vydaných dokumentací a podaných nabídek je dost výrazný, což samo o sobě může zakládat pochybnost o tom, zda zadávací podmínky byly sestaveny v souladu s principy uvedenými v § 6 zákona. Avšak nejde o primární důkaz, na kterém by bylo postaveno toto rozhodnutí.29.  Nemohu souhlasit ani s poslední námitkou zadavatele, že zrušení části 1 veřejné zakázky povede k tomu, že budou diskriminováni ostatní dodavatelé, neboť proto, že navrhovatel nebyl schopen podat konkurenceschopnou nabídku, budou ostatní dodavatelé nuceni podat nové nabídky, jejichž zpracování je bude stát nemalé finanční prostředky a čas. Zrušením zadávacího řízení v části 1 se dostanou všichni potenciální dodavatelé na stejnou „startovní čáru“, přičemž své nabídky budou muset znovu vypracovat všichni uchazeči. Vzhledem k tomu, že smyslem zákona je zajistit rovnou hospodářskou soutěž a zadavatel svým postupem při zadávání veřejné zakázky zákonem stanovený postup porušil, je jediným možným nápravným prostředkem právě zrušení zadávacího řízení a jeho nové vyhlášení tak, aby bylo v souladu se zákonem. VI.  Závěr30.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.31.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží: 1.  Jihočeské nemocnice, a. s., B. Němcové 49/3, 370 01 České Budějovice 2.  ACTIVA spol. s r.o., Veselská 686, 199 00 Praha 9 – Letňany, 3.  JUDr. Richard Gürlich, PhD., advokát GÜRLICH & Co. advokátní kancelář, Politických vězňů 19, 110 00 Praha 1Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.