Č.j.:
S 23/01-1122/01-220
V Brně dne
13. 7. 2001
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení zahájeném dne 19. 4. 2001 z vlastního podnětu podle § 18 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, v platném znění, ve spojení s § 12 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. ve věci možného porušení § 3 odst. 1 cit. zákona o ochraně hospodářské soutěže účastníky řízení, jimiž jsou:
Holding Českomoravská plemenářská unie, k.s., se sídlem Říčany u Prahy, Žižkova 286/12, IČ: 25627724,
Jihočeský chovatel a. s. , se sídlem České Budějovice, Dobrovodská 53, IČ: 46678531,
REPROGEN, a. s., se sídlem Planá nad Lužnicí, Husova 607, IČ: 46678450,
PLEMO, a. s., se sídlem Žďár nad Sázavou, Horní 30-32, PSČ: 59101, IČ: 25519409,
PLEBO BRNO, a. s., se sídlem Znojmo, Přímětická 52, PSČ 66903, IČ: 25510894,
AGRO - Měřín, a. s., se sídlem Měřín, Zarybník 516, IČ: 49434179,
Plemenáři Brno, a. s., se sídlem Brno, Optátova 37, IČ: 46995404,
CHOVSERVIS a. s., se sídlem Hradec Králové, Zemědělská 897, IČ: 46505008,
PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a. s. se sídlem Otrokovice-Kvítkovice, IČ: 46979964,
vydává toto
r o z h o d n u t í:
I. Účastníci řízení, a to
Holding Českomoravská plemenářská unie, k.s., se sídlem Říčany u Prahy, Žižkova 286/12, IČ: 25627724,
Jihočeský chovatel a. s., se sídlem České Budějovice, Dobrovodská 53, IČ: 46678531, REPROGEN, a. s., se sídlem Planá nad Lužnicí, Husova 607, IČ: 46678450,
PLEBO BRNO, a. s., se sídlem Znojmo, Přímětická 52, PSČ 66903, IČ: 25510894,
AGRO - Měřín, a. s., se sídlem Měřín, Zarybník 516, IČ: 49434179,
Plemenáři Brno, a. s., se sídlem Brno, Optátova 37, IČ: 46995404,
CHOVSERVIS a. s., se sídlem Hradec Králové, Zemědělská 897, IČ: 46505008,
a PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a. s., se sídlem Otrokovice-Kvítkovice, IČ: 46979964,
porušili ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. tím, že postupně v době od počátku roku 1998 až dosud jednali ve vzájemné shodě při stanovování prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků pro své odběratele - chovatele skotu. Toto jednání ve vzájemné shodě naplnili tím, že se navzájem předem informovali o výši svých prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků, jakož i o jejich budoucích změnách a realizovali společný záměr neprodávat tyto dávky za ceny nižší, nežli je cena stanovená vlastníkem plemenného býka. Tento záměr následně na trhu inseminačních dávek plemenných býků také dodržovali. Účastník řízení Plemenáři Brno, a.s., jediný tento záměr plnil do 31.12.2000, poté přestal z důvodu změny činnosti inseminační dávky na trh dodávat.
II. Účastníci řízení společnosti AGRO - Měřín, a.s., Plemenáři Brno, a.s., CHOVSERVIS a.s., tím, že o záměru neprodávat inseminační dávky plemenného skotu za ceny nižší, nežli je cena stanovená vlastníkem býka, uzavřeli mezi sebou i písemnou dohodu, zakotvenou v čl. II. bod 5. Smlouvy o spolupráci při realizaci šlechtitelského programu českého strakatého plemene a Smlouvy o spolupráci při realizaci šlechtitelského programu černostrakatého plemene, obě ze 4.3.1998, dle které "u inseminačních dávek z podílu společné testace je cena pro chovatele minimálně na úrovni tržní ceny vyhlášené majitelem býka", současně též porušili § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb. o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, uzavřením zakázané dohody o cenách ve smyslu § 3 odst. 2 písm. a) téhož zákona.
Tuto dohodu následně na trhu inseminačních dávek realizovali, jak mezi sebou, tak cestou jednání ve vzájemné shodě s ostatními účastníky řízení.
III. Jednání ve vzájemné shodě dle bodu I. i uzavřené dohody dle bodu II. výroku tohoto rozhodnutí narušují dle § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, hospodářskou soutěž na trhu inseminačních dávek plemenného skotu.
Z uvedeného důvodu úřad dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, zakazujeúčastníkům řízení, a to společnostem Holding Českomoravská plemenářská unie, k.s., Jihočeský chovatel a.s., REPROGEN, a.s., PLEBO BRNO, a.s., AGRO - Měřín, a.s., CHOVSERVIS a.s. a PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s., plnění jednání ve vzájemné shodě (popsaného v bodě I. výroku rozhodnutí) a účastníkům řízení AGRO - Měřín, a.s., Plemenáři Brno, a.s., CHOVSERVIS a.s., dle § 11 odst, 1 písm. d) téhož zákona zakazujeplnění dohod o cenách (popsaných v bodě II. výroku tohoto rozhodnutí).
IV. Za porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, jednáním ve vzájemné shodě dle bodu I. výroku tohoto rozhodnutí, se účastníkům řízení ukládá v souladu s § 11 odst. 1 písm. h) a § 14 odst. 4 téhož zákona pokuta v této výši:
společnosti Holding Českomoravská plemenářská unie, k.s., IČ: 25627724, 500 000,- Kč (slovy pět set tisíc korun českých),
společnosti Jihočeský chovatel a.s., IČ: 46678531, 300 000,- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých),
společnosti REPROGEN, a.s., IČ: 46678450, 300 000,- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých),
společnosti PLEBO BRNO, a.s., IČ: 25510894, 300 000,- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých),
společnosti AGRO - Měřín, a.s., IČ: 49434179, 300 000,- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých),
společnosti Plemenáři Brno, a.s., IČ: 46995404, 270 000,- Kč (slovy dvě stě sedmdesát tisíc korun českých),
společnosti CHOVSERVIS a.s., IČ: 46505008, 300 000,- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých),
společnosti PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s., IČ: 46979964, 300 000,- Kč (slovy tři sta tisíc korun českých).
Pokuty jsou splatné do 10 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže u České národní banky, pobočka Brno, číslo účtu 3754-24825-621/0710, konst. symbol 1148, jako var. symbol se uvede IČ účastníka řízení.
V. S účastníkem řízení společností PLEMO, a.s.se sídlem Žďár nad Sázavou, Horní 30-32, PSČ: 59101, IČ: 25519409 se správní řízení dle § 30 zákona č. 71/1967 Sb. o správním řízení, v platném znění, zastavuje.
O d ů v o d n ě n í :
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "úřad") zahájil dne 19. 4. 2001 z vlastního podnětu správní řízení s výše uvedenými účastníky řízení ve věci možného porušení § 3 odst. 1 zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, ve znění zákona č. 495/1992 Sb., zákona č. 286/1993 Sb. a zákona č. 132/2000 Sb. (dále jen "zákon" nebo "zákon o ochraně hospodářské soutěže"). Možné porušení § 3 odst. 1 zákona bylo spatřováno ve stanovení prodejních cen inseminačních dávek prověřených plemenných býků, za které uvedení účastníci řízení tyto dávky prodávali chovatelům hospodářských zvířat. Z podkladů, které úřad získal v rámci předběžného šetření bylo zjištěno, že prodejní ceny inseminačních dávek (dále taktéž "ID") plemenných býků se až na nepatrné výjimky u všech účastníků shodují.
Oblast šlechtění a plemenitby:
Všichni účastníci řízení působí, resp. působili jako tzv. oprávněné organizace (viz dále) v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat. Jsou to tedy soutěžitelé působící na stejné, horizontální úrovni trhu. V případě účastníka řízení společnosti Plemenáři Brno, a.s. došlo od počátku roku 2001 k ukončení veškeré šlechtitelské a plemenářské činnosti (není tedy již oprávněnou organizací).
Oblast šlechtění hospodářských zvířat spočívá především v provádění kontroly užitkovosti a dědičnosti hospodářských zvířat, dále v posuzování vlastností, znaků a zdraví hospodářských zvířat a v kvalifikovaném odhadu plemenné hodnoty hospodářských zvířat. Pod tuto činnost je možné zahrnout taktéž provozování inseminačních stanic k získávání, zpracování, skladování spermatu a k výrobě inseminačních dávek plemeníků pro inseminaci plemenic.
Oblast plemenitby hospodářských zvířat jako podnikatelská činnost je v podstatě služba chovatelům spočívající v zajišťování reprodukce hospodářských zvířat metodami jako jsou inseminace nebo přenos embryí.
Šlechtění a plemenitbu hospodářských zvířat mohou provádět v ČR pouze podnikatelské subjekty, které k tomu mají od Ministerstva zemědělství ČR zvláštní povolení. Podle zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat, mohly obě činnosti, tedy jak šlechtění tak i plemenitbu, vykonávat pouze tzv. oprávněné organizace. Mimo tyto oprávněné organizace citovaný zákon vymezoval i tzv. pověřené organizace, které však mohly provádět pouze plemenitbu hospodářských zvířat. Zásadní rozdíl mezi těmito dvěma typy podnikatelských subjektů z hlediska jejich tržního působení spočívá tedy v tom, že podnikatelský subjekt, který má statut oprávněné organizace si sám může odchovávat plemenná zvířata a vyrábět inseminační dávky, které potom prodává chovatelům, kdežto podnikatelský subjekt, který má pouze statut pověřené organizace nemůže sám inseminační dávky vyrábět, musí je tedy k tomu, aby mohl provádět svoji podnikatelskou činnost, tj. poskytovat chovatelům službu inseminace, nakoupit od jiného subjektu, zpravidla od oprávněné organizace nebo z dovozu.
Podle nové právní úpravy, zákona č. 154/2000 Sb., o šlechtění, plemenitbě a evidenci hospodářských zvířat, který nabyl účinnosti 1.1.2001, jsou pojmy oprávněná organizace a pověřená organizace sloučeny do jednoho pojmu - tzv. oprávněná osoba, přičemž oprávněnou osobou podle § 3 zákona č. 154/2000 Sb., bude takový podnikatelský subjekt, kterému Ministerstvo zemědělství ČR udělí souhlas k výkonu určitých konkrétních činností v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat za předpokladu, že žadatel splňuje podmínky pro jejich výkon. Oprávnění a pověření vydaná podnikatelským subjektům podle předchozího zákona č. 240/1991 Sb. (oprávněným a pověřeným organizacím), pozbývají platnosti 1 rok po nabytí účinnosti zákona č. 154/2000 Sb., tedy k 31.12.2001. Pokud tedy současné podnikatelské subjekty, které působí v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat (ať již jako oprávněné nebo jako pověřené organizace) budou chtít v dané oblasti podnikat po uplynutí uvedeného data, budou muset do konce roku 2001 požádat Ministerstvo zemědělství ČR o vydání oprávnění ve smyslu § 3 zákona č. 154/2000 Sb. Toto oprávnění však obdrží pouze na činnosti, pro které splní stanovené podmínky. Lze předpokládat, že stávající oprávněné organizace budou podle nové právní úpravy osoby oprávněné k výkonu jak šlechtění tak i plemenitby a stávající pověřené organizace budou podle nové právní úpravy osoby oprávněné k výkonu pouze plemenitby hospodářských zvířat.
Charakteristika účastníků řízení a jejich kapitálového a personálního propojení.
Holding Českomoravská plemenářská unie, k. s. (dále jen "Holding"). Společnost byla založena k 1.1.1998 na základě "Společenské smlouvy o založení komanditní společnosti", uzavřené dne 15.9.1997, a to čtyřmi společníky - Českomoravskou plemenářskou unií, a. s. (dále jen "ČMPU"), Středočeským chovatelským sdružením, a.s., UNICHOVEM - unií chovatelů a plemenářů. a.s. a Západočeskou plemenářskou unií, a.s. První z jmenovaných společností je komplementářem, zbývající společnosti jsou komanditisté Holdingu. Založení Holdingu bylo posouzeno úřadem jako spojení podniků podle § 8a odst. 2 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Rozhodnutím úřadu čj. S 114/97-240 ze dne 12. 2. 1998 (které nabylo právní moci dne 4.3.1998) bylo toto spojení povoleno. Předmětem podnikání společnosti je mimo jiné výkon činností a služeb v oblasti šlechtění a plemenitby skotu, koní, prasat, ovcí a koz podle zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. Podnikání v této oblasti společnost provádí na základě oprávnění vydaného Ministerstvem zemědělství ČR. Jedná se o oprávněnou organizaci. Komplementář ani komanditisté nepůsobí jako oprávněné organizace - veškerou svou předchozí činnost v této oblasti převedli na Holding. Po ….% akcií ČMPU drželi 2 účastníci řízení Reprogen a.s. a Jihočeský chovatel a.s. a měli též po 1 místě zastoupení v dozorčí radě ČMPU. Tito účastníci řízení od listopadu 2000 převedli svůj podíl na majoritního akcionáře, ponechali si však zastoupení v dozorčí radě. Předsedou představenstva ČMPU je Ing. Kojan, který je současně generálním ředitelem Holdingu.
Jihočeský chovatel a.s. (dále jen "Jihočeský chovatel"). Společnostvznikla 1.5.1992. (Majoritní vlastník - viz str. 359 spisu I). Předmětem podnikání Jihočeského chovatele je mimo jiné výkon činností a služeb v oblasti šlechtění a plemenitby skotu, koní, prasat, ovcí a koz podle zákona č. 240/1991 Sb., o šlechtění a plemenitbě hospodářských zvířat. Podnikání v této oblasti společnost provádí na základě oprávnění vydaného Ministerstvem zemědělství ČR. Jedná se o oprávněnou organizaci. Jihočeský chovatel vlastnil do listopadu r. 2000 .. % akcií ČMPU (v současné době však již tento majetkový podíl nevlastní - viz výše). Místopředseda představenstva Jihočeského chovatele je členem dozorčí rady ČMPU.
REPROGEN, a. s. (dále jen "Reprogen"), byla založena k 1. 5. 1992. Společnost je zaměřena na provádění šlechtění a plemenitby všech druhů hospodářských zvířat mimo drůbež a ryby. Tuto činnost vykonává na základě oprávnění Ministerstva zemědělství ČR - jedná se o oprávněnou organizaci. Největším akcionářem Reprogenu je společnost Masokombinát Písek CZ a.s., vlastnící …% základního jmění a dále společnost Masokombinát v Poličce s.r.o., vlastnící …. % základního jmění. Zbývající podíl drží drobní akcionáři. Reprogen vlastnil do listopadu roku 2000 …% akcií ČMPU (v současné době však již tento majetkový podíl nevlastní - viz výše).
Plemenáři Brno, a.s. (dále jen "Plemenáři Brno"), vznikla 1.1.1993. Hlavním předmětem činnosti společnosti bylo do konce roku 2000 provádění šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat na základě oprávnění Ministerstva zemědělství ČR. Tato činnost byla postupně od roku 1998 převáděna do společnosti PLEBO BRNO, a.s. (viz dále). Plemenní býci, které spol. Plemenáři Brno sama odchovávala a vlastnila, byli po získání kapitálové účasti v PLEMU, a.s. převedeni na PLEMO, a.s. Od 1.1.2001 je hlavním předmětem činnosti společnosti Plemenáři Brno správa a pronájem nemovitostí, které jsou v jejím vlastnictví (není nadále oprávněnou organizací), rovněž přestala od uvedeného data obchodovat ID plemenných býků, které bylo převedeno na PLEBO BRNO a.s. Hlavními akcionáři Plemenářů Brno jsou dvě fyzické osoby ……. Plemenáři Brno vlastní ….% podílu na základním jmění společnosti PLEMO, a.s. a mají v této společnosti personální zastoupení (Ing. František Tomášek je předseda dozorčí rady PLEMO, a.s., Ing. Pavel Burian je místopředseda představenstva společnosti PLEMO, a.s.).
PLEBO BRNO, a.s. (dále jen "Plebo"), vznikla dne 12.12.1999. Společnost podniká v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat na základě oprávnění Ministerstva zemědělství ČR, a to na majetku, který je pronajat od společnosti Plemenáři Brno. Jde o oprávněnou organizaci. Plebo vlastní dva akcionáři - fyzické osoby (viz str. 221 spisu - příloha č. 12). Ing. František Tomášek je předsedou dozorčí rady Pleba, Ing. Pavel Burian je předsedou představenstva Pleba.
PLEMO, a. s. (dále jen "Plemo"), vznikla 25. 2. 1998. Byla založena jako společný podnik původně dvěma oprávněnými organizacemi - společnostmi Plebo a AGRO-Měřín, a. s. (v poměru….). V listopadu 1999 došlo k převodu akcií vlastněných společností Plebo na společnosti Plemenáři Brno a na CHOVSERVIS, a.s. Na základě této skutečnosti byla po navýšení základního jmění k 1.1.2000 vytvořena současná vlastnická struktura Plema, jako společného podniku tří společností - AGRO-Měřín, a.s., CHOVSERVIS, a.s. a Plemenáři Brno, kdy každá vlastní ….% podíl na základním jmění spol. Plemo. Hlavní činností společnosti Plemo je šlechtění a plemenitba hospodářských zvířat, kterou společnost vykonává na základě oprávnění Ministerstva zemědělství ČR (jde o oprávněnou organizaci). V oblasti šlechtění působí jako organizace, která pro své vlastníky odchovává býky a produkuje inseminační dávky; k tomu účelu akcionáři převedli k 1.1.2000 na Plemo své plemenné býky, které do té doby za účelem jejich prověření samostatně odchovávali. Akcionáři jsou zastoupeni po jednom členu v tříčlenné dozorčí radě Plema, Ing. Pavel Burian (prokurista Plemenářů Brno a předseda představenstva Pleba) je místopředsedou představenstva Plemo a současně ředitelem této společnosti.
AGRO - Měřín, a.s. (dále jen "Agro"), vznikla 28.7.1993. Největším akcionářem je fyzická osoba …. (str. 122 spisu-příloha č. 16). Oblast působení společnosti je značně široká a zaujímá jak zemědělskou činnost, tak i jiné činnosti (obchodní apod.). Společnost podniká také v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat. Tuto činnost provozuje na základě oprávnění Ministerstva zemědělství ČR (jde o oprávněnou organizaci). Společnost Agro je kapitálově a personálně propojena se společností Plemo, ve které vlastní … % podíl na základním jmění. Ing. Večeřa - předseda představenstva Agro je člen dozorčí rady Plemo.
CHOVSERVIS a. s. (dále jen "Chovservis") byla založena 4.5.1992 pod názvem Východočeský chovatelský servis Hradec Králové a na valné hromadě dne 29.6.1995 byl název společnosti změněn na CHOVSERVIS a.s. Hlavními akcionáři jsou Mlékařské družstvo B (….%) a Agro Chomutice a.s. (…..%). Společnost působí jak v oblasti zemědělské prvovýroby, tak v oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, kterou vykonává na základě oprávnění Ministerstva zemědělství (jde o oprávněnou organizaci). Chovservis vlastní ….% podíl na základním jmění Plema a je zastoupen v jeho dozorčí radě (místopředseda představenstva Chovservisu MVDr. Luděk Pour je členem dozorčí rady Plema). V oblasti šlechtění společnost provádí pouze služby pro chovatele. Vlastní produkci inseminačních dávek pro ni zajišťuje od r. 2000 Plemo (obdobně jako pro Agro a Plemenáře Brno).
PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a.s. (dále jen "Plemenářské služby") vznikly 1.12.1992. Největšími akcionáři jsou …………Zbývající podíl na základním jmění společnosti je rozdělen mezi drobné akcionáře. Plemenářské služby nejsou kapitálově ani personálně propojeny s žádným účastníkem správního řízení. Hlavní činnost společnosti spadá jednak do oblasti zemědělské výroby a jednak do oblasti šlechtění a plemenitby hospodářských zvířat, která je prováděna na základě oprávnění Ministerstva zemědělství ČR (jde o oprávněnou organizaci).
Účastníci řízení, a to Holding, Jihočeský chovatel, Reprogen a Plemenářské služby nemají žádné kapitálové a personální propojení na kteréhokoliv ze zbývajících účastníků řízení. Obdobně Plemenáři Brno, Agro, Chovservis, Plemo (jako společný podnik 3 oprávněných organizací) a Plebo nemají žádné kapitálové a personální propojení na kteréhokoliv ze zbývajících účastníků řízení. Přehled propojení účastníků řízení je uveden v tabulce str. 359 spisu. Přehled čistých obratů účastníků řízení viz str. 488 spisu.
Ve správním řízení byli někteří účastníci zastoupeni na základě plné moci společným právním zástupcem JUDr. Andreou Hrdličkovou, pracovnicí společnosti Plemenáři Brno, na základě plných mocí (spis str. 302, 303, 304, 338 a 339), a to společnosti Plemo, Plebo, Plemenáři Brno, Agro a Chovservis. Za ostatní účastníky jednali zástupci statutárních orgánů.
Skutečnosti a důkazy zjištěné při ústních jednáních a z listinných materiálů.
Úřad provedl v průběhu šetření ústní jednání se všemi účastníky řízení a výslechy dvou svědků. Byla provedena také šetření u společností - Holding, Plemo a Plemenáři Brno. Při ústních jednáních bylo zjištěno, že proces výroby ID plemenných býků probíhá obecně u všech účastníků tak, že nejprve jsou plemenní býčci nakupováni (ve stáří cca 3 měsíců), buď od tuzemských chovatelů nebo ze zahraničí a umístěni do odchovny plemenných býčků. V odchovně jsou býčci do stáří cca 1 roku a je u nich sledována jejich vlastní užitkovost (denní přírůstky). Ve stáří jednoho roku je provedena selekce těchto býčků, menší část je určena na budoucí produkci ID, zbytek je odporažen. U plemenných býků, kteří jsou vybráni na produkci ID musí být provedeno nejprve prověření jejich plemenné hodnoty. Toto prověřování se provádí na základě metodiky zpracované Ministerstvem zemědělství ČR a v podstatě spočívá v tom, že tito plemenní býci jsou zapojeni do plemenitby u krav chovatelů a na základě posouzení a vyhodnocení užitkovosti jejich potomstva (plodnost, masná užitkovost, dojitelnost a mléčná užitkovost, zdraví, zevnějšek), je stanovena jejich plemenná hodnota. Tento proces je nazýván testace plemenného býka (tzn. dosud neprověření býci jsou nazýváni testanti). Jestliže potomstvo určitého plemenného býka vykazuje příznivé parametry v užitkových vlastnostech a plemenný býk je vyhodnocen jako zlepšovatel užitkových vlastností potomstva, může vlastník tohoto býka započít s výrobou ID. Vlastnosti plemenného býka prověřuje odborná komise ustanovená Ministerstvem zemědělství ČR. Celý tento proces trvá cca 5 let. Vyrobené ID od příslušných prověřených plemenných býků (každý takový býk má přidělen tzv. státní registr, např. JUN 618 a pod tímto registrem jsou obchodovány i jeho inseminační dávky), prodává vlastník býka odběratelům, v převážné většině chovatelům, ale taktéž i jiným oprávněným nebo pověřeným organizacím. Z prodeje ID hradí oprávněné organizace náklady na celý proces šlechtění (odchov plemenných býků, prověřování jejich potomstva apod.), přičemž se odhaduje, že pouze cca 10 % z odchovaných plemenných býků dosáhne kladného prověření, tzn., že tito býci jsou vyhodnoceni jako zlepšovatelé užitkových vlastností svého potomstva a jejich ID mohou být prodávány chovatelům k udržení resp. zlepšení kvality chovu.
Bylo zjištěno, že na procesu testace plemenných býků se nepodílí pouze ta oprávněná organizace, která prověřovaného býka vlastní. Proces probíhá tak, že vlastník býka prodá ID testovaného býka jiné oprávněné organizaci, která zajistí jeho testaci na stádech chovatelů v okruhu svého působení. Je to proces vzájemný - reciproký (vlastníci si navzájem prodávají stejný počet ID k testaci). Na testování konkrétního plemenného býka tak spolupracují i jiné oprávněné organizace. Pokud se jedná o konkrétní účastníky tohoto správního řízení, pak na prověřování plemenných býků, neboli spolupráci v oblasti testace, se podílejí vzájemně, a to tak, že jedna skupina provádějící dle vzájemné dohody společnou testaci je tvořena Holdingem, Jihočeským chovatelem, Reprogenem a Plemenářskými službami (dále taktéž "skupina Holdingu") a druhá skupina je tvořena Plemem, Plebem, Plemenáři Brno, Chovservisem a Agrem Měřín (dále taktéž "skupina Plemenáři"). Jak bylo při jednáních s účastníky řízení zjištěno, došlo cca od roku 2000 ke spolupráci při testaci v rámci těchto dvou skupin a testace plemenných býků tak probíhá recipročně i mezi oběma skupinami navzájem.
Vzájemná testace plemenných býků je zajištěna v případě některých účastníků řízení smluvně, u některých mimosmluvně na základě ústních dohod. Písemná smlouva, která mimo jiné zajišťovala reciprokou testaci, byla uzavřena mezi společnostmi Chovservis, Plemenáři Brno a Agro Měřín, následně bylo ke spolupráci přibráno Plemo (viz dále). Pokud jde o Plemo bylo v době uzavření těchto smluv společným podnikem dvou účastníků řízení, v poměru 50:50 (viz charakteristika účastníků řízení). U ostatních účastníků, Holdingu, Reprogenu, Jihočeského chovatele a Plemenářských služeb bylo sděleno, že není uzavřena písemná smlouva. Problematika společné testace je projednávána na pravidelných jednáních odborné komise šlechtitelů skotu, kterých se zúčastňují zástupci těchto společností. Podle informací účastníků řízení se jednalo i o uzavření písemné smlouvy ohledně společné testace a šlechtění mezi Holdingem a Plemem, avšak k uzavření smlouvy dle jejich sdělení nedošlo.
Ač účastníci řízení provádí společnou testaci, nakupují ID testanta od vlastníka tohoto býka do svého vlastnictví (tzn. navzájem si je prodávají). Taktéž po ukončení testace a vyprodukování určitého počtu ID prověřeného plemenného býka nakupují oprávněné organizace (bez ohledu, zda se podílely na testaci býka) od vlastníka prověřeného býka ID do svého vlastnictví a dál je prodávají na své hospodářské riziko.
Obchodování s ID plemenných býků probíhá na základě poptávky chovatelů, kteří je používají k zajištění reprodukce plemenic, tj. krav a jalovic. Chovatelé jsou z tohoto hlediska konečným odběratelem ID na trhu. Chovatel může získat ID buď od oprávněné organizace, nebo od pověřené organizace (která je ovšem předtím nakoupila - nikoli vyprodukovala) a může nakoupit ID též přímo nebo prostřednictvím obchodní organizace v zahraničí. Oprávněné organizace jsou jediné subjekty, které mohou ID plemenných býků samy vyprodukovat. Protože každá oprávněná organizace má poměrně velký okruh odběratelů - chovatelů, musí být schopna pokrýt svou nabídkou ID vcelku široké spektrum poptávky z hlediska registrů plemenných býků (tzn. nejen býků z vlastní produkce). Z tohoto důvodu oprávněné organizace nakupují ID i od jiných oprávněných organizací odchovávajících plemenné býky (případně je zajišťují z dovozu). Ceny za které si prodávají oprávněné organizace ID plemenných býků navzájem jsou podstatně nižší, než ceny těchto ID pro chovatele. Důvodem je společná testace, a tudíž společně vynakládané náklady na konečný produkt. Ceny ID plemenných býků týkající se vzájemného obchodování oprávněných organizací nebyly předmětem šetření úřadu. Úřad se zabýval šetřením prodejních cen ID plemenných býků pro chovatele (kteří jsou jejich konečnými odběrateli na trhu).
Při ústních jednáních zástupci účastníků řízení potvrdili, že navzájem spolupracují v testaci býků čekatelů.
- Např. zástupce Reprogenu sdělil, že testují pro Jihočeského chovatele, Holding, Chovservis, Agro, Plemenáře Brno a Plemenářské služby.
- Zástupce Plemenářských služeb uvedl, že od r. 1998 se zhoršily jejich vztahy s Plemenáři Brno a protože se nedohodli, našli si nové partnery mimo skupinu Plemenáři, a to ve skupině Holdingu. Uvedl dále, že v republice jsou dva základní testační obvody (propojení) - výše zmíněná skupina Holdingu a skupina Plemenáři. Dále se testace propojuje mezi Holdingem a Plemem (pozn. úřadu: jako společným podnikem 3 oprávněných organizací). Podmínky se dojednávají na šlechtitelských komisích v Říčanech u Prahy (Holding). Za Plemo se tam nikdy zástupce neúčastní, podmínky za Plemo dojednává zástupce Holdingu (viz str. 213, 215 spisu). Propojení obou skupin (oblastí) v testaci potvrdil i zástupce Holdingu. Dále pak potvrdil, že v rámci skupiny Holding je vydáván společný nabídkový katalog ID plemenných býků (z důvodu úspory nákladů a rozšíření nabídky pro chovatele).
Úřad nashromáždil v průběhu šetření řadu listinných podkladů. Především jsou to zápisy z jednání představenstev a dozorčích rad jednotlivých účastníků, dále zápisy z porad vedení a zápisy z různých jednání, především odborného zaměření (porady šlechtitelů skotu apod.). Taktéž získal smlouvy uzavřené mezi některými účastníky, týkající se společného šlechtění.
Ze získaných podkladů vyplývají některé skutečnosti, které úřad považuje za stěžejní pro posouzení předmětné záležitosti. Především tyto materiály jednoznačně prokazují, že docházelo k pravidelným kontaktům mezi jednotlivými účastníky řízení. Z hlediska toho, kdo se na těchto setkáních účastnil, lze tyto kontakty rozdělit na trojího druhu:
kontakty v rámci skupiny účastníků Holding (tj. mezi společnostmi Holding, Jihočeský chovatel, Reprogen a Plemenářské služby),
kontakty účastníků řízení v rámci skupiny Plemenáři, tj. Plebo, Plemenáři Brno, Chovservis a Agro (kde prostředníkem bylo nejčastěji Plemo),
byly však zjištěny i kontakty zástupců společností z těchto dvou skupin, a to Plema a Holdingu.
Druhou skutečností vyplývající ze získaných materiálů je to, že na některých těchto jednáních, při nichž byli zástupci různých účastníků, se jednalo mimo jiné o stanovování prodejních cen ID plemenných býků. Jde především o zápisy z jednání odborné komise chovu skotu, jichž se pravidelně účastnili účastníci řízení Holding, Jihočeský chovatel, Reprogen a Plemenářské služby (spis str. 60 a 64, spis příloha č. 10). V rámci Plema, Pleba, Plemenářů Brno, Chovservisu a Agra se obdobná jednání jako ve skupině Holdingu nekonala. Probíhaly však porady šlechtitelů chovu skotu, na kterých byli přítomni zaměstnanci Plema, resp. Pleba a účastnila se jich i osoba, která je předsedou představenstva Pleba, současně místopředsedou představenstva Plema a prokuristou Plemenářů Brno (spis str.161, 163). Na těchto jednáních se ceny ID projednávaly a vzhledem k tomu, že zde byly přítomny osoby, které jsou zastoupeny v orgánech více účastníků řízení skupiny Plemenáři, není pochyb, že všichni účastníci této skupiny měli povědomí o výši cen ID jednotlivých plemenných býků (viz dále k poradám šlechtitelů chovu skotu).
Dále pak někteří účastníci řízení uzavřeli písemné smlouvy o spolupráci při šlechtění. Z hlediska předmětu správního řízení a posouzení jednání těchto účastníků řízení mají tyto smlouvy zásadní význam, neboť m.j. jsou v nich obsažena písemná ujednání týkající se stanovení prodejních cen ID plemenných býků.
Smlouvy.
Jde o Smlouvu ze 4.3.1998 mezi Plemenáři Brno, Agro a spol. Chovservis o spolupráci při realizaci šlechtitelského programu českého strakatého plemene, uzavřenou na dobu neurčitou. V čl.II. Smlouvy - "Zúčastněné smluvní strany se dohodly na následující spolupráci", bod 5. (předposlední věta) je zakotvena dohoda o minimální ceně ID plemenných býků z podílu společné testace (z důvodu obchodního tajemství text Smlouvy viz spis příloh č. 17). Dále mezi týmiž společnostmi Smlouva o spolupráci při realizaci šlechtitelského programu černostrakatého plemene ze dne 4.3.1998 se shodným zněním čl. II. bod 5. Smlouvy. Stejné ustanovení má Smlouva o spolupráci při realizaci šlechtitelského programu černostrakatého skotu ze dne 22.12.1998, v níž jako 4. smluvní strana vedle jmenovaných společností je přibráno Plemo (společný podnik uvedených tří oprávněných organizací), která je dle čl. V. bod 4 výslovně označena jako "rozšíření smlouvy ze 4.3.1998"). (Pozn. Úřad získal také smlouvy o spolupráci z 1.4.1997 vč. Dodatku č. 1 - uzavřeného pro období od 1.4.1997 do 31.12.1997, v němž jsou kromě Agro, Chovservisu a Plemenářů Brno smluvními stranami i další dvě oprávněné organizace. Také v nich se objevuje dohoda o minimální ceně ID plemenných býků. Tyto smlouvy však nebyly v plném rozsahu plněny, což vedlo uzavření smluv nových od r. 1998 jen mezi výše uvedenými účastníky řízení). (Všechny citované Smlouvy - viz spis příloh č. 17).
Vzájemné kontakty účastníků.
V souvislosti s šetřením možné zakázané dohody účastníků řízení se úřad zaměřil na prověření všech vzájemných kontaktů účastníků řízení a zjištění, které otázky, případně jaká problematika se na těchto jednáních projednává a jaký má vztah k předmětu správního řízení. Obecně bylo zjištěno, že kontakty mezi zástupci jednotlivých účastníků řízení byly vcelku pravidelné a časté a probíhaly na různých úrovních. Sami účastníci řízení sdělili při ústních jednáních, že se vzájemně setkávají při četných příležitostech, mimo jiné většinou též na odborných chovatelských akcích, schůzích profesních sdružení, apod. Úřad však na základě vlastního šetření zjistil i další kontakty, které z hlediska předmětu správního řízení mají závažnější charakter a určitým způsobem odkrývají záležitosti týkající se problematiky stanovování prodejních cen ID a tvorby cenové strategie účastníků obecně.
A) Kontakty účastníků na úrovni statutárních orgánů příp. vedoucích pracovníků jednotlivých společností.
Bylo zjištěno, že statutární zástupci společností Holding, Jihočeský chovatel, Reprogen ale i Plemenářské služby se pravidelně scházejí v rámci společného jednání představenstva a dozorčí rady ČMPU (komplementář Holdingu). Přitom Plemenářské služby nemají žádné kapitálové ani personální propojení na ČMPU. Např. Zápis z jednání představenstva a dozorčí rady ČMPU ze dne 21.12.1998 - kde za Plemenářské služby se účastnil Ing. Fr. Rod a Ing. Pravda - ředitel této společnosti, oba pak jsou členové představenstva (str. 70 spisu, obdobně str. 65 spisu). Tato jednání probíhala od data, kdy byl založen Holding, tj. od 1. 1. 1998. Úřad má k dispozici zápisy z těchto jednání. Z obsahu zápisů nevyplývá výslovně, že na těchto jednáních se jednalo o stanovování cen ID. K tomu je však nutné uvést, že některé osoby, které se zúčastňovaly těchto jednání za výše uvedené účastníky, byly taktéž přítomny na jiných jednáních - a to na jednáních odborných komisí chovu skotu (viz dále), kde se problematika cen ID plemenných býků projednávala.
Ze zápisů z porad vedení Holdingu, případně jednání představenstva a dozorčí rady ČMPU (jehož předseda představenstva je současně též generálním ředitelem Holdingu, člen představenstva ČMPU byl ředitelem pro chov skotu Holdingu) vyplývá rovněž, že docházelo k vzájemným kontaktům též mezi Holdingem a Plemenářskými službami (označovanými též jako PS Otrokovice). Dále též mezi Holdingem a Plemem. Jak bylo při ústních jednáních s účastníky zjištěno, většinou probíhala na úrovni statutárních zástupců těchto společností. Z celkem 15 zápisů z let 1998 - 2001 získaných úřadem při šetření v sídle Holdingu vyplynulo, že jednání s Plemenářskými službami probíhala v letech 1998 a 1999 (informace se objevuje ve dvou zápisech). Dále byly v těchto zápisech od roku 1999 sdělovány informace o jednáních týkajících se spolupráce s Plemem (první zápis z 2.8.1999 a následně v 10 dalších zápisech průběžně až do roku 2001). Vzhledem k označení těchto podkladů za obchodní tajemství - je pořízen přehled informací ze zápisů do spisu - str. 447 spisu. (Jednotlivé zápisy jsou pak založeny na str. 59-154 spisu). Mimo jiné z nich vyplývá, že jednání s Plemem měla být ukončena podepsáním smlouvy o spolupráci dne 6.12.2000.Pokud se jedná o obsah těchto jednání, bylo úřadu účastníky těchto jednání sděleno, že hlavním tématem bylo vytvoření společného programu šlechtění skotu (spis str. 267).
Úřad žádal při šetření v sídle Holdingu předložení smlouvy, která měla být 6.12.2000 s Plemem podepsána. Získal nepodepsaný návrh znění smlouvy (str. 150-154 spisu) s tím, že k jejímu uzavření nakonec nedošlo (což potvrdilo úřadu i Plemo). K dokreslení záměru uskutečněných jednání mezi Holdingem a Plemem úřad odkazuje na obsah zmíněných zápisů z porad a na text návrhu nepodepsané smlouvy. Vyplývá z nich, že jednání se netýkala jen vlastního společného programu šlechtění (jak účastníci řízení uvedli), nýbrž i cen a distribuce ID prověřených plemeníků (viz např. čl. VII. návrhu Smlouvy, dále též vysoká sankce za porušení pravidel prodeje ID společně testovaných býků).
Dále úřad zjistil, že pracovníci Holdingu si byli vědomi, že určitá smluvní ujednání představují porušení zákona. Vyplývá to z dokumentu získaného spolu se zápisy z jednání při šetření v sídle Holdingu. Jde o dokument podepsaný (dle potvrzení zástupce Holdingu) Ing. Bychlem - ředitelem pro chov skotu (který je též členem představenstva ČMPU). Je nadepsaný "Náměty pro smlouvu s Reprogen Tábor a Plemenáři Brno", a sestává z 9 bodů, které by smlouvy měly obsahovat. Bod 9. přímo uvádí, koordinaci kterých společných zájmů nelze ve smlouvě specifikovat "z důvodu možného postihu Ministerstvem pro hospodářskou soutěž" (obchodní tajemství - text viz str.147 spisu).
Rovněž byly zjištěny kontakty účastníků řízení v rámci skupiny Plemenáři, vyplývající z majetkového a personálního propojení účastníků řízení Plemenáři Brno, Agro a Chovservis ve společnosti Plemo (který je jejich společným podnikem). Dále kontakty zmíněných účastníků řízení s Plebem, vyplývající z kapitálového a personálního propojení Pleba na Plemenáře Brno a personálního propojení Pleba na Plemo (a tím i na jeho další akcionáře Agro a Chovservis)- viz charakteristika úč. řízení. Ze zápisů z jednání představenstev a dozorčích rad těchto společností nevyplývá, že by se na těchto jednáních přímo probírala problematika cen ID. Byl však zpracováván Plemem společný nabídkový katalog plemenných býků pro jeho akcionáře a ceny ID jednotlivých plemenných býků uplatňovaných účastníky řízení, nacházejících se v této propojené skupině, nevykazují výraznější odlišnosti. Předseda představenstva Plebo (který je současně ředitel a místopředseda představenstva Plemo a dále i prokurista Plemenářů Brno) se zúčastňoval porad šlechtitelů skotu organizovaných Plemem a na těchto se m.j. o prodejních cenách ID plemenných býků jednalo (viz dále).
B) Kontakty účastníků na úrovni šlechtitelů skotu.
1./ Pokud se týká skupiny účastníků řízení Holding, Jihočeský chovatel, Reprogen a Plemenářské služby bylo zjištěno, že tito soutěžitelé organizují pravidelná jednání tzv. odborné komise chovu skotu, na kterých jsou přítomni odborní pracovníci výše uvedených společností - šlechtitelé skotu (spis str. 60 a 64, příloha spisu č. 10). Přitom se jedná o takové zástupce těchto společností, kteří mají rozhodující vliv na stanovování nebo navrhování prodejních cen ID plemenných býků ve svých společnostech a v některých případech jsou zastoupeni ve statutárních orgánech těchto společností. Úřad získal v průběhu šetření některé zápisy z těchto jednání a zjistil, že se na nich projednávala mimo jiné i problematika prodejních cen ID plemenných býků. Např. zápis z jednání odborné komise chovu skotu ze 4.11.1999 bod 3. uvádí "na základě rozhodnutí majitelů býků byl zpracován oficiální ceník ID pro rok 2000, jež je přílohou tohoto zápisu", nebo z jednání této komise dne 31. 10. 2000 (spis příloha č. 10) vyplývá ze zápisu, že zde byla projednávána otázka prodejních cen ID od 1. 1. 2001. V zápisu je uvedeno, že zástupci všech firem stanovili prodejní ceny ID všech býků pro rok 2001.
Svědek - Ing. Bychl - ředitel pro chov skotu Holdingu (od 1.4. 2001 ved. odd. prodeje a marketingu) k zápisům z jednání odborné komise chovu skotu uvedl (str. 307 spisu), že jednání komise se konala dle potřeby, zpravidla 2x až 3x za rok. Přítomni byli Plemenářské služby, Jihočeský chovatel, Reprogen a prac. Holdingu. Uvedl, že cenou ID se rozumí prodejní cena ID prověřených plemenných býků pro chovatele, vyhlášených jejich majitelem. Na jednáních odborné komise se oznamovala prodejní cena plemenných býků majiteli býků zastoupenými v komisi. Uvedl: "Bylo to vlastně oznámení ceny ostatním organizacím přítomným na jednání. Domnívám se, že ostatní partneři zpravidla vyhlášené ceny dodržovali. Ceny ID plem. býků, jejichž majitelé nebyli na jednání přítomni se v komisi neprojednávaly - a pokud byly Holdingu jako vydavateli společného katalogu známy, byly na komisi oznámeny". Nahlášené prodejní ceny ID pro chovatele svědek sepsal a dal je všem zúčastněným jako přílohu k zápisu. Na základě této přílohy si každá zúčastněná firma zpracovala vlastní ceník. Obdobně v případě změn cen ID od 2. pololetí r. 1999 uvedl: "Majitelé býků na jednání komise (konané 28.6.1999) příslušnou změnu ceny ID oznámili. My jsme většinou ceny ohlášené majitelem býka akceptovali."
Svědek Ing. Procházka - zaměstnanec Reprogenu (který se jednání odborné komise účastnil) k obsahu bodu 3. Zápisu z jednání komise ze 4.11.1999 uvedl: "Oficiálním ceníkem pro rok 2000 se podle mého názoru rozumí souhrn cen ID plemenných býků pro chovatele, tak jak tyto ceny oznámili jednotliví majitelé býků, zúčastnění na jednáníodborné komise."
Úřad považuje tyto dokumenty (zápisy z jednání odborné komise chovu skotu), jakož poskytnutá vysvětlení k nim ze strany účastníků řízení, tak i svědků, za průkazný materiál, svědčící minimálně o tom, že účastníci se navzájem předem informovali o svých cenových postupech.
2./ Pokud se jedná o skupinu účastníků řízení Plebo, Plemenáři Brno, Agro a Chovservis, nebyly zjištěny obdobné porady šlechtitelů (jako u skupiny Holdingu), na kterých by byli přítomni zástupci - pracovníci všech společností skupiny Plemenáři. Úřad však získal v průběhu šetření zápisy z porad šlechtitelů chovu skotu společnosti Plemo i Plebo (v označení zápisů jsou uváděny též obě společnosti). Na těchto poradách, jak vyplývá ze zápisů, byly projednávány mimo jiné i podmínky prodeje ID. Např. v zápise z této porady konané dne 23. 11. 1999 v Brně (spis str. 161) jsou v bodě 1) "Podmínky prodeje ID": uvedeny přehledy nákupních a prodejních cen ID; zde je m.j. uvedeno: "prověřené býky jiných společností - cena pro chovatele … dle ceníků daných společností". (Tedy ID prověřených býků jiných společností se mají chovatelům prodávat za ceny dle ceníků daných společností). Dalším příkladem je zápis z porady šlechtitelů skotu ze dne 28.3.2000 - str. 163 spisu, v němž je přímo uvedena stanovená cena ID býků (jejichž vlastníkem je Plemo) NEB 488 a NUN 103 pro chovatele (opět se jednání zúčastnila osoba propojující účastníky řízení skupiny Plemenáři). Nutno uvést, že na této poradě a dalších těchto poradách byl přítomen místopředseda představenstva Plema, který je současně předseda představenstva Pleba a prokurista Plemenářů Brno (a je tak propojen i a další společnosti skupiny Plemenáři, tj. Agro a Chovservis).
Výpovědi účastníků řízení a svědků k cenám.
K problematice prodejních cen ID plemenných býků pro chovatele, pak účastníci řízení uvedli :
- Cena ID plemenných býků ani žádná složka této ceny nepodléhá jakékoliv regulaci.
- Prodávat ID plemenných býků (nakoupených od konkurenčních oprávněných organizací) za podstatně nižší cenu, nežli je prodejní cena těchto organizací chovatelům "nelze z prostého důvodu, že stejným způsobem by reagovaly i ostatní firmy vůči nám" (Reprogen - str. 209 spisu).
- Účastník řízení Plemenářské služby k dotazu úřadu (str. 218 spisu), který zněl cit.: "V ceníku prověřených býků platném od 1.8.2000 je u registru býka např. NBY 78, který není ve Vašem vlastnictví uvedena cena 300,- Kč. Uveďte, jakým způsobem jste dospěli ke stanovení této ceny", odpověděl: "Tuto cenu stanovil majitel tohoto býka (dle katalogu Holding ČMPÚ) a tuto cenu jsem povinen dodržovat. Pokud mám odpovědět na dotaz, zda jsme se podíleli na testaci tohoto býka, pak uvádím, že nikoliv".
Na další otázku (str. 219 spisu) uvedl k prodejní ceně ID plemenných býků: "Tato cena je stanovena ceníkem prodávající organizace, která s prodejem podniká. Tato vydává ceník pro chovatele, který musím respektovat, pokud dávky stejných býků také prodávám." K dotazu úřadu ohledně změny ceny ID býka SAL 25 od 1.1.2001 na 290,- Kč (který je v jejich vlastnictví), zda jejich společnost "nepodrážejí" konkurenční oprávněné organizace s cenou ID tohoto býka, pokud ji prodávají za předchozí nižší cenu 280,- Kč a zda je informují o nové ceně, uvedl: "Změnu se snažím všem zainteresovaným oznámit…".
- Zástupce Holdingu k dotazu jak stanoví ceny ID plemenných býků v jejich nabídce, kteří nejsou ve vlastnictví Holdingu, uvedl: "Cenu ID plemenných býků vyhlašuje majitel býka. Je na nás jakou konečnou cenu ID pro chovatele určíme, ale v převážné většině případů je cena stejná jako u majitele příslušného býka".
K dotazu úřadu jak se Holding dozví, že majitel plemenného býka případně změnil cenu ID (aby na změnu mohl případně reagovat ve vlastním ceníku) - uvedl: "Co se týká ceny býků v rámci Holdingu (tj. myšleno společností Reprogen, Jihočeský chovatel, Plemenářské služby Otrokovice-Kvítkovice) je změna ceny oznámena na odborné komisi a pokud se týká ostatních partnerů v rámci společné testace, je od těchto společností před datem změny ceny ID plemenných býků zasláno písemné oznámení o změně ceny" (str. 262, 263 spisu).
- Účastník řízení - Agro - k ot. č.. 13 (str. 224 spisu) uvedl, že majitel býka vždy vyhlásí jakousi doporučující cenu.
- Další účastníci uváděli, že konečnou cenu pro chovatele ovlivňuje hlavně plemenná hodnota býka a poptávka chovatelů. Změny plemenné hodnoty býka zpravidla vedou ke změně cen ID tohoto býka. Plemenná hodnota býka je sledována po celou dobu kdy působí v inseminaci a každé dva měsíce jsou z ústřední evidence chovu skotu k dispozici sestavy z nichž je možno zjistit plemennou hodnotu býka popřípadě její změny (lze je získat z internetu). Současně účastníci potvrdili, že ceny ID se však příliš často nemění, zpravidla trvají celý rok a změna se provádí vždy k 1.1.běžného roku. Někteří účastníci uvedli, že mění ceny také na podzim, zpravidla k 1. 8.
- Při seznámení s výsledky šetření uvedl zástupce Plemenářských služeb (viz str. 342 spisu): "Je třeba si představit situaci, že naše společnost má zájem prodat ID konkrétního býka co největšímu počtu chovatelů. V takovém případě máme zájem, aby všichni partneři, kteří dávky tohoto býka také prodávají neměli nižší cenu, jinak bychom my tyto dávky neprodali. Když budou chtít partneři mít vyšší cenu, je to jejich věc, ale pak chovatel logicky přijde nakoupit ID tohoto býka ke mně, protože mám lepší cenu, takže oni své dávky neprodají".
Z ústních jednání tedy vyplynula skutečnost, že účastníci mají povědomí o cenách ID plemenných býků a změnách cen ID, ještě před tím, než je cenová změna uvedena v platnost, buď na základě společných jednání nebo na základě písemných oznámení.
Analýza vývoje prodejních cen inseminačních dávek plemenných býků.
Za účelem zjištění cenové strategie jednotlivých účastníků řízení úřad vyžádal všechny ceníky inseminačních dávek plemenných býků vydané jednotlivými účastníky od roku 1996 do současné doby a dále faktury za prodej ID chovatelům, vystavené v témže období. Vzhledem ke skutečnosti, že každý účastník má velký počet odběratelů ID plemenných býků, vyžádal úřad pouze faktury vystavené v každém roce pěti odběratelům - chovatelům, a to tak, aby se ve fakturách objevily ID plemenných býků, kteří jsou v ČR nejvíce používáni (dle vyhodnocení ústřední evidence). Dále byl osloven z vysokého počtu několika tisíc chovatelů skotu v ČR vzorek 196 chovatelů se žádostí o vyplnění nákupních cen ID plemenných býků určitých registrů (nejvíce u účastníků frekventovaných) a jejich dodavatele.
K provedení analýzy cenové strategie účastníků řízení byli nejprve vytipováni plemenní býci, jejichž ID se objevovaly ve sledovaném období v nabídce alespoň několika účastníků. K tomu je třeba uvést, že spektrum nabídky ID plemenných býků není u všech účastníků zcela shodné - ID jen určitých registrů plemenných býků se vyskytují u více z nich, či u všech. Zbývající nabídka se řídí poptávkou chovatelů, s nimiž každý účastník tradičně spolupracuje. Bylo tak vybráno celkem 43 registrů plemenných býků, u každého z nich pak zjišťovány ceny ID pro chovatele uplatňované jednotlivými účastníky řízení, a to jak ceníkové, tak fakturované (od r. 1996 do roku 2001). Výsledná analýza - viz str. 284 spisu (Pozn.:V analýze jsou zahrnuty i ceny uplatňované společností Plemo, i když s touto společností úřad řízení zastavil z dále uvedených důvodů, neboť vykazuje stejné chování při uplatňování cen ID jako účastníci řízení a dokresluje rozsah sjednocování cen na trhu).
Nutno uvést, že z obdržených ceníků jednotlivých účastníků je patrné, že ceny ID byly stanoveny vždy zpravidla na jeden kalendářní rok. Pokud vůbec docházelo k cenovým úpravám, pak tyto byly prováděny vždy na podzim kalendářního roku zpravidla k 1. 8. (což také účastníci řízení potvrdili). Z účastníků řízení prováděli cenové úpravy v průběhu kalendářního roku pouze někteří (skupina Holdingu) a jen u konkrétního registru býka (šlo o malou četnost změn realizovaných v průběhu roku). Zbývající účastníci řízení měli ceníky platné po celý rok - vždy k 1.1. daného roku.
Zjištěné skutečnosti u jednotlivých vybraných plemenných býků.
(Pozn.: U každého registru je v závorce uveden vlastník býka).
JUN 618 (Plemo).
a) ceníkové ceny:ID tohoto plemenného býka byly v nabídce (rozuměj v nabídkových cenících) u 4 účastníků + spol. Plemo v letech 1998, 1999 a v r. 2001; v roce 2000 u 6 účastníků - (Reprogen, Plebo, Plemenáři Brno, Chovservis, Agro, Plemenářské služby) + spol. Plemo. Ceníkové ceny jsou ve všech případech stejné s výjimkou Chovservisu, který v r. 1998, 1999 a 2001 uplatňoval poněkud vyšší cenu. V roce 2000 má ze 6 účastníků řízení 5 shodnou cenu (obdobně též Plemo), a pouze jeden (Plemenářské služby) uplatňoval nižší cenu než je cena ID stanovená vlastníkem býka. Změny cen prováděné v jednotlivých letech byly provedeny u většiny účastníků řízení.
b) fakturované ceny: Z analýzy fakturovaných cen ID tohoto býka bylo zjištěno, že z účastníků, kteří ID tohoto býka prodávali, nebyl zjištěn rozdíl oproti ceníkovým cenám (s vyjímkou Chovservisu, který v jediném roce 1998 fakturoval nižší cenu oproti svému ceníku).
TAR 5 (Plemo).
a) ceníkové ceny: ID tohoto plemenného býka byly v nabídce u části účastníků v letech 1999, 2000 a 2001, přičemž v letech 2000 a 2001 ho nabízeli ve svých cenících všichni účastníci + Plemo. Byly zjištěny shodné ceníkové ceny ID ve všech letech, mimo Chovservisu, který uplatňoval o 10,- Kč vyšší cenu, avšak pouze v roce 1999. V případě tohoto býka došlo k výrazné cenové změně, kdy od 1. 1. 2000 byla všemi účastníky nastavena cena na 310,- Kč oproti ceně 240,- Kč (resp. u Chovservisu 250,- Kč), která platila v roce 1999.
b) fakturované ceny: Z analýzy vyžádaných faktur bylo zjištěno u Plemenářů Brno, že v některých případech byly ID tohoto býka prodávány (pouze v roce 2000) za nižší cenu než je cena ceníková. U ostatních účastníků nebyl zjištěn rozdíl oproti ceníkovým cenám.
BJ 124 (Plemo).
a) ceníkové ceny:ID tohoto plemenného býka byly v nabídce části účastníků v letech 1999 (Plebo, Plemenáři Brno, Chovservis, Agro) + Plemo, v r. 2000 již u 7 účastníků + Plemo a v r. 2001 u všech účastníků + Plemo. Opět u tohoto býka byla zjištěna naprostá shoda ceníkových cen ID, s výjimkou Chovservisu, který v letech 1999 a 2000 měl poněkud vyšší cenu. U ID tohoto býka došlo k nárůstu ceny v roce 2001 oproti roku 2000 (z 220,- Kč na 270,- Kč). Cenová úprava byla provedena všemi účastníky + i Plemem shodně k 1. 1. 2001 a na stejnou hodnotu (270,- Kč).
b) fakturované ceny:U ID tohoto býka nebyl ani v jednom případě zjištěn rozdíl oproti ceníkovým cenám.
HG 76 (Plemo).
a) ceníkové ceny:ID tohoto plemenného býka se začaly v nabídce účastníků objevovat od roku 1999, kdy ho nabízelo celkem 5 účastníků + Plemo. V roce 2001 byly ID tohoto býka už v nabídce všech účastníků (kromě Agro), nabízelo je i Plemo,. Ceníkové ceny ID jsou v každém roce u všech účastníků stejné s výjimkou Chovservisu, který v letech 1999 a 2000 nabízel tyto ID za poněkud vyšší ceny. V roce 2001 byla ceníková cena všech účastníků naprosto stejná (taktéž u Plema). V roce 2001 byla cenová úroveň ID tohoto býka zvýšena, a to všemi účastníky, kteří ho měli v nabídce, shodně k 1. 1. a na stejnou cenovou hladinu (250,- Kč).
b) fakturované ceny: Rozdíly oproti ceníkovým cenám (nižší ceny) byly v případě tohoto býka zjištěny u Plemenářských služeb v roce 1999 a u Plemenářů Brno v roce 2000. V ostatních případech nebyly zjištěny rozdíly oproti ceníkovým cenám.
NX 465 (Plemo).
a) ceníkové ceny:U tohoto býka, používaného skupinou Plemenáři od r. 1998 je zejména od r. 1999 zjištěna shodná cena u všech účastníků. Jedinou výjimkou je v Chovservis v r. 1999, který měl o 10,- Kč vyšší cenu. Byla také zjištěna naprostá shoda ve změnách této cenové úrovně ID.
b) fakturované ceny: U ID tohoto býka byly zjištěny nižší fakturované ceny oproti ceníku u Chovservisu. U ostatních účastníků byly fakturované ceny shodné s cenami ceníkovými.
LON 3 (Plemo).
a) ceníkové ceny:ID byly dodávány v roce 1998 původně čtyřmi účastníky. V r. 1999 a 2000 je přibrali do své nabídky další účastníci, nabízeli je Plebo, Plemenáři Brno, Chovservis, Agro, Plemenářské služby (+ Plemo). V r. 2001 se pak již neobjevuje u Plemenářských služeb. Cena nastavená v roce 1998 se u tohoto býka po celé období nezměnila a byla u všech účastníků stejná, s výjimkou Chovservisu, který uplatňoval poněkud vyšší ceny.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové
SAL 25 (Plemenářské služby).
a) ceníkové ceny:ID se objevily v nabídce čtyř účastníků v roce 1999 a postupně ho přibrali do své nabídky všichni účastníci. Původní cena z roku 1999 byla v každém kalendářním roce - vždy k 1.1. zvyšována, a to současně všemi účastníky, kteří ID tohoto býka nabízeli ve svých cenících (v r. 2000 to bylo 6 účastníků + Plemo), všichni měli stejnou cenu. V roce 2001, kdy ID tohoto býka mělo ve svých cenících všech osm účastníků (+Plemo), byly ceny u všech účastníků - (s výjimkou Reprogenu, jehož cena byla o 10.- Kč nižší), naprosto shodné.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové
BJR 228 (Holding).
a) ceníkové ceny:Podobně jako u předchozího plemenného býka i ID toho býka jsou v nabídce účastníků řízení za shodné ceny. V r. 1999 je nabízelo 5 účastníků, z nich jen Chovservis měl o 10.- Kč vyšší cenu. V r. 2000 to byli 4 účastníci řízení (ze skupiny Holding)- všichni za stejnou cenu. V roce 2001 to již byli všichni účastníci řízení (+ Plemo), u všech byla shodná cena.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
NBY 74 (Holding).
a) ceníkové ceny:Od roku 2000 kdy je tento býk používán, platí stejné ceny ID u všech účastníků (skupiny Holding). V roce 2001 ID již nabízejí všichni účastníci (+Plemo), všichni za cenu 260,- Kč, pouze Chovservis a Agro mají vyšší cenu.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
NBY 78 (Holding).
a) ceníkové ceny:V r. 2000 byly ID v nabídce 6 úč. řízení (+ Plemo), prodej byl zjištěn i u dalšího účastníka (Chovservis). U všech byla shodná cena.
V r. 2001 jsou v nabídce již všech účastníků řízení (+ Plemo) za shodnou cenu s výjimkou Agro, které mělo nižší cenu a Chovservisu, který měl cenu vyšší..
b) fakturované ceny: V letech 2000 a 2001 byly zjištěny některé případy, kdy Holding fakturoval za nižší cenu, než jsou ceny ceníkové.
NEB 292 (Holding).
a) ceníkové ceny:U tohoto plemenného býka došlo v roce 2000 oproti roku 1999 k výraznému snížení cen ID. Změnu provedli všichni účastníci, kteří ho měli v nabídce shodně k 1. 1. 2000 a o stejnou částku.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové
NEB 295 (Holding).
a) ceníkové ceny:ID tohoto plemenného býka byly používány od roku 1998 pěti účastníky řízení (+ Plemo). Zatímco v roce 1998 byla zjištěna určitá rozdílnost v cenách ID, pak od 1. 1. 1999 jsou ceny ID u všech uvedených účastníků (tj. Holding, Reprogen, Jihočeský chovatel, Plebo, Plemenáři Brno, Plemenářské služby) a rovněž u i Plema shodné. Snížení ceny v r. 2001 bylo rovněž zaznamenáno u všech účastníků, kteří ho měli v nabídce.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka byly zjištěny některé případy, kdy Holding fakturoval za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
NEB 334 (Holding).
a) ceníkové ceny:ID tohoto plemenného býka v roce 1999 nabízeli čtyři účastníci řízení (Holding, Reprogen a Jihočeský chovatel a Plemenářské služby) za shodné ceny; v r. 2000 to bylo již 6 účastníků řízení (+ Plemo), z nich 2 účastníci (a také Plemo) měli o 10,- Kč vyšší cenu. V roce 2001 kdy ID tohoto býka nabízelo ve svých cenících celkem sedm účastníků (+ Plemo) byla u všech cena naprosto shodná.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka byly zjištěny některé případy, kdy Holding fakturoval za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
NEB 538 (Holding).
a) ceníkové ceny:ID byly používány v letech 2000 (čtyřmi účastníky) a 2001 (pěti účastníky). Byly zjištěny naprosto stejné ceníkové ceny ID.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
KV 138(Holding).
a) ceníkové ceny: ID byly v r. 1998 v nabídce tří účastníků řízení (Holding, Reprogen, Jihočeský chovatel), letech 1999 až 2000 v nabídce čtyř účastníků (čtvrtým byly Plemenářské služby), ve všech případech byla zjištěna stejná cena ID.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
KV141 (Reprogen).
a) ceníkové ceny: ID tohoto plemenného býka byly nabízeny v r. 1998 a 1999 třemi účastníky řízení (Holding, Reprogen, Jihočeský chovatel) a to u všech za stejnou cenu. (V r. 2000 a 2001 je nabízel již jen vlastník býka).
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
MKM 215 (Holding).
a) ceníkové ceny: Jedná se o býka, jehož ID se objevily v nabídce až v poslední době (od roku 2000, kdy ho měli v nabídce 3 účastníci). V roce 2001 ho měli ve svých cenících již všichni účastníci, a to za naprosto stejnou cenu (taktéž Plemo). Také u tohoto býka došlo v r. 2001 ke snížení ceny oproti r. 2000, které provedli všichni účastníci.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
MKM 221 (Plemo).
a) ceníkové ceny: V roce 2001 byly ID tohoto býka v nabídce 7 účastníků (+ Plemo), u všech za stejnou cenu.
b) fakturované ceny:V případě ID tohoto býka nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové.
ZAA 245, ZZA 262, ZBA 195, ZBA 204, ZCH 446, ZLI 264, ZLI 273.
a) ceníkové ceny: Všichni tito plemenní býci patří do skupiny masných plemen. Používání ID těchto býků u více účastníků řízení bylo zjištěno v poledních dvou letech. Ve všech případech byly zjištěny stejné ceny ID těchto býků. Výjimku tvoří Chovservis, u kterého bylo zjištěno uplatňování vyšších cen.
b) fakturované ceny:V případě ID uvedených býků nebyla zjištěna fakturace za nižší ceny než jsou ceny ceníkové
(Analýza všech sledovaných ID 43 registrů býků - včetně zde neuvedených, viz str. 284 spisu).
Souhrnně lze analýzu vývoje prodejních cen ID plemenných býků shrnout do následujících bodů:
Bylo zjištěno, že pokud se jedná o prodejní ceny ID plemenných býků chovatelům stanovené v cenících jednotlivých účastníků, pak tyto ceny jsou v převážné většině případů shodné.
V případě účastníka Chovservis byly zjištěny určité odlišnosti v prodejních cenách ID plemenných býků. Tyto odlišnosti spočívají v tom, že tento účastník uplatňoval v některých případech poněkud vyšší cenovou úroveň, než ostatní účastníci řízení. Ani v jednom případě však nebylo zjištěno, že by ze strany Chovservisu došlo k uplatňování nižších cen ID, než jsou ceny stanovené majitelem plemenného býka.
Pokud existují nějaké odlišnosti v prodejních cenách ID u jednotlivých účastníků, pak jejich míra je v letech 1996 - 1998 vyšší, než v letech 1999 - 2001. Od roku 1998 je patrné sjednocování cen ID ve větším rozsahu a nejvyšší míra je patrná v letech 2000 -2001.
Bylo zjištěno, že až na spíše ojedinělé případy účastníci neuplatňují ve svém ceníku nižší prodejní cenu ID, než je cena stanovená v ceníku majitele plemenného býka.
Na základě vyhodnocení fakturovaných cen ID a na základě podkladů od chovatelů bylo zjištěno, že v některých případech je cena ID chovateli fakturována za nižší částku, než je cena v ceníku. Bylo ověřeno, že v těchto případech se jedná o poskytnutí slevy, která je sjednána s chovatelem při uzavíraní celoroční smlouvy (viz dále).
Ve skupině účastníků řízení Plebo, Plemenáři Brno, Chovservis a Agro, nebylo zjištěno, že by některý z těchto soutěžitelů nabízel ve svých cenících ID za cenu nižší, než je cena ID vyhlášená vlastníkem býka.
K uvedeným závěrům je nutno podotknout, že z hlediska soutěžního má význam pouze skutečnost, zda soutěžitel uplatňuje nižší cenu, než jeho konkurent, neboť to je součástí konkurenčního boje a "motorem hospodářské soutěže". Uplatňování nižších cen některými soutěžiteli má rovněž pozitivní dopad na spotřebitele. Uplatňování vyšších cen jednotlivým účastníkem řízení (oproti konsenzuálním cenám účastníků dohody) nepředstavuje v daném případě z hlediska soutěžního narušení či nedodržování principu spolupráce - jednání ve vzájemné shodě mezi všemi účastníky řízení.
Jak je výše uvedeno, v některých případech byla chovatelům fakturována nižší částka za ID, než je cena ceníková. V těchto případech se jednalo o uplatňování slev z ceníkové ceny ID. Uplatňování slev potvrdili sami někteří účastníci při ústních jednáních. Slevy jsou poskytovány jednotlivými účastníky řízení podle různých kritérií, zpravidla podle odebraného množství ID, popřípadě podle toho, zda odběratel odebírá ještě i jiné služby apod. Úřad však konstatuje, že pro porovnání cenových nabídek jednotlivých soutěžitelů však nelze vycházet z cen za jednotku zboží po slevě. Tyto ceny nelze srovnávat, protože každý soutěžitel uplatňuje pro poskytování slev různá hlediska. Pro zjištění a posouzení soutěžního chování účastníků jsou rozhodující ceny uvedené v cenících účastníků, tj. ceny za jednotku konkrétního zboží, v daném případě ID plemenných býků.
Závěr:
Výše uvedená analýza potvrdila skutečnost, že účastníci uplatňovali při stanovování prodejních cen svých ID pravidlo, že cena uvedená v jejich ceníku není nižší než cena, kterou stanoví ve svém ceníku majitel býka. Výjimky byly zjištěny pouze v ojedinělých případech.
Úřad prověřil také ceníky ze stejného období od ostatních oprávněných organizací a dospěl k těmto zjištěním:
1. Ostatní oprávněné organizace nenabízely v takové míře ID shodného spektra registrů plemenných býků. Pokud se objevily v jejich ceníku ID býka stejného registru (jaký nabízeli účastníci řízení), bylo to spíše ojediněle. Např. v ceníku spol. Natural, s.r.o. z roku 1999 se vyskytují (shodně s účasníky řízení) ID býků JUN 618, TAR 5, HG 76, LON 3, ZEL 47, NGA 102. V ceníku této společnosti z r. 2000 a r. 2001 se pak vyskytovaly ID následujících býků (které lze rovněž nalézt i u účastníků řízení), a to: RED 295, NGA 102, UF 22, přičemž výše uvedení býci JUN 618, TAR 5, HG 76, LON 3 a ZEL 47 se již v uvedených letech v cenících této společnosti nevyskytovali.
V cenících společnosti Plemko, s.r.o. z roku 2000 a 2001 se vyskytuje nabídka ID býka UF 22, (kterého měli v nabídce i někteří účastníci).
Z toho vyplývá závěr, že ID určitých býků - zejména pak plemene českého strakatého skotu - včetně býků zařazených v TOP desítce s nejlepšími plemennými hodnotami (nejpoužívanější registry českého strakatého skotu viz str. 192 spisu), mohli chovatelé získat většinou pouze od účastníků řízení, neboť v nabídce ostatních oprávněných organizací se objevovaly ID těchto býků v malém rozsahu či spíše jen ojediněle.
2. Porovnání cen ID shodných registrů býků (jaké nabízeli účastníci řízení) nalezených v cenících jiných oprávněných organizací ukázalo, že ve většině případů byly tyto ceny ID pro chovatele odlišné, než ceny u účastníků řízení. (Viz ceníky oprávněných organizací str. 360 -416 spisu a tabulky spis str. 443-445). K tomu je třeba doplnit, že tam, kde přesto byly zjištěny shodné ceny (tzn. s cenami účastníků řízení), nenalezl úřad žádné indicie pro dohodu či jednání ve shodě těchto oprávněných organizací s účastníky řízení.
Právní posouzení dopadů některých kapitálových a personálních propojení mezi účastníky řízení na předmětné řízení a rozhodnutí úřadu:
Úřad se na základě všech zjištěných skutečností (tzn. jak pokud jde o chování výše uvedených soutěžitelů, tak také pokud jde o kapitálové a personální propojení mezi některými z nich) zabýval otázkou, zda společnost Plemo může být z hlediska předmětu řízení subjektem porušení tohoto zákona a tedy účastníkem kartelové dohody či jednání ve vzájemné shodě, uzavřené mezi oprávněnými organizacemi ve smyslu § 3 odst. 1 zákona. Plemo vzniklo 25.2.1998 jako společný podnik (…) založený původně dvěma konkurenty Agro a Plebo. V době jeho založení existovaly na trhu vedle Plema samostatné společnosti - oprávněné organizace - mimo jiné Agro, Chovservis, Plebo a Plemenáři Brno, které s výjimkou Pleba vlastnily každá své plemenné býky. V listopadu 1999 došlo k převodu akcií z Pleba na Plemenáře Brno a Chovservis a akcionáři Plema se staly následující 3 subjekty - Agro, Chovservis, a Plemenáři Brno. V prosinci 1999 bylo provedeno navýšení základního jmění vložením nepeněžitých vkladů v podobě plemenných býků tří akcionářů Plema (účetně k 1.1.2000). Akcionáři po navýšení základního jmění drží ….% podílu na základním jmění Plemo. Od této doby šlechtitelská činnost přešla z akcionářů na Plemo a akcionáři nevyráběli ID plemenných býků, pouze prováděli testaci plemenných býků. Akcionáři Plema nadále prodávali ID plemenných býků ze společné testace (rovněž ID ostatních plem. býků) (viz protokol z jednání str. 266), podobně jako Plemo.
Dle stanov Plemo je jeho valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni akcionáři mající více než 2/3 základního jmění firmy a rozhoduje většinou hlasů přítomných. Vždy tedy musí být přítomni všichni 3 akcionáři. K rozhodnutí o volbě a odvolání člena představenstva či dozorčí rady, změně stanov, zrušení společnosti a dalším (viz čl. 9 bod 6 Stanov) je třeba více než 2/3 platných hlasů přítomných akcionářů (tedy souhlas všech tří akcionářů). Akcionáři jsou také zastoupeni v představenstvu Plemo (viz str. 222 spisu) a v dozorčí radě Plema. Představenstvo (5 členné) je statutárním orgánem společnosti a rozhoduje o všech jejích záležitostech, pokud nejsou zákonem nebo stanovami vyhrazeny valné hromadě. Je schopno se usnášet, je-li přítomna nadpoloviční většina členů, k rozhodnutí pak je třeba souhlas nadpoloviční většiny přítomných.
Na základě těchto zjištění dospěl úřad k závěru, že společný podnik (Plemo), který z racionalizačních důvodů převzal některé činnosti svých spoluvlastníků a sám rovněž na trhu (obdobně jako jeho spoluvlastníci) prodává na trhu ID plemenných býků, nebyl od svého založení a ani v současné době není nezávislým soutěžitelem, který ve smyslu zákona určuje samostatně a nezávisle své chování a svou strategii v hospodářské soutěži. Plemo plní prakticky to, na čem se jeho akcionáři dohodnou. Plemo tedy není konkurentem v prodeji ID plemenných býků vůči společnostem, které jsou jeho akcionáři, ani konkurentem vůči ostatním účastníkům řízení - řazeným do skupiny Holding. Vůči jednotlivým soutěžitelům skupiny Holding jsou v konkurenčním vztahu jednotliví akcionáři Plema samotní. Plemo je z hlediska hospodářské soutěže pouze v roli společně kontrolovaného podniku (na tom nic nemění skutečnost, že jde o samostatnou právnickou osobu nakupující zboží a služby do svého vlastnictví a na svou majetkovou odpovědnost).
Z uvedených důvodů úřad učinil závěr, že Plemo není soutěžitelem, který by mohl být v daném případě subjektem porušení zákona ve smyslu § 3 odst. 1 tohoto zákona. Řízení s tímto soutěžitelem pro odpadnutí jeho důvodu proto úřad ve výroku tohoto rozhodnutí zastavil. Podíly Plema v dodávkách ID chovatelům je pak třeba rovným dílem započíst na podíly jeho akcionářů na trhu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí je Plemo zmiňováno - neboť plní roli prostředníka mezi oběma skupinami účastníků řízení a přihlédnutí i k jeho chování na daném trhu dokresluje celkový dopad jednání účastníků řízení na hospodářskou soutěž.
Obdobně se úřad zabýval také postavením spol. Plebo jako nezávislého soutěžitele a účastníka řízení. Plebo je vlastněno dvěma akcionáři - fyzickými osobami (viz str. 221 spisu příloha č. 12). První akcionář samostatně kontroluje již dříve založenou společnost Plemenáři Brno (v níž druhý akcionář drží jen zanedbatelný počet akcií). Druhý akcionář nekontroluje z hlediska zákona žádného účastníka řízení. Dle stanov Pleba je valná hromada usnášeníschopná, jsou-li přítomni akcionáři držící více než 50 % podílu na základním jmění, rozhoduje pak většinou hlasů přítomných. (K volbě a odvolání členů představenstva a dozorčí rady, změně stanov a dalším vyjmenovaným rozhodnutím se vyžaduje souhlas nejméně 2/3 hlasů přítomných akcionářů). Oba akcionáři se tedy na všech záležitostech Pleba musí společně dohodnout. Plebo m.j. činnosti prodává ID plemenných býků (které nakupuje od jiných oprávněných organizací - většinou od Plema).
Na základě uvedených skutečností úřad konstatuje, že na Plebo nelze nahlížet jako na společnost kontrolovanou týmž vlastníkem, který z důvodu majoritního podílu akcií již kontroluje jednoho účastníka řízení - Plemenáře Brno. Plebo rovněž není společným podnikem dvou oprávněných organizací. Vlastník Plemenářů Brno (a současně …% akcionář Pleba) se na veškerém chování Pleba v hospodářské soutěži musí dohodnout s druhým akcionářem. Bez společné dohody obou akcionářů je tato společnost nefunkční. Plebo tedy zůstává samostatným - nezávislým soutěžitelem na trhu - konkurentem ostatních účastníků řízení, pokud jde o prodej ID plemenných býků (jinou skutečností pak je, že si přestal v důsledku dohody akcionářů fakticky s ostatními účastníky řízení konkurovat).
Vymezení relevantního trhu
Relevantní trh obecně je místem, kde se střetává nabídka s poptávkou. Trh se vymezuje věcně (výrobkově), časově a geograficky. Trh po stránce věcné zahrnuje všechny identické výrobky a výrobky, které spotřebitelé považují za zaměnitelné nebo nahraditelné vzhledem k jejich charakteristickým vlastnostem, specifickým rysům, ceně a zamýšlenému způsobu použití.
Relevantní výrobkový trh
Inseminační dávka plemenného skotu je zboží, které z hlediska konečného užití odebírají chovatelé k zabezpečení reprodukce svých hospodářských zvířat. Obsahuje samčí pohlavní buňky. Inseminační dávky jsou skladovány a dodávány hluboce zmrazené (při teplotě kapalného dusíku) a z tohoto důvodu se musí skladovat ve speciálních kontejnerech. Pokud se týče problematiky vzájemné zaměnitelnosti a zastupitelnosti jednotlivých inseminačních dávek platí, že nelze mezi sebou zaměnit inseminační dávky jak jednotlivých druhů hospodářských zvířat, tak i inseminační dávky jednotlivých plemen v rámci jednoho druhu hospodářských zvířat (např. skotu). Z tohoto pohledu lze inseminační dávky plemenných býků rozdělit v podstatě na inseminační dávky k reprodukci dojných plemen, inseminační dávky k reprodukci masných plemen a inseminační dávky pro reprodukci plemen s kombinovanou užitkovostí. Chovatel, který má určitý chovatelský záměr (např. produkci mléka nebo produkci masa), nemůže k dosažení tohoto záměru používat inseminační dávky libovolných plemeníků. Vždy se řídí určitým připařovacím plánem dle chovatelského záměru. Z uvedeného důvodu nelze mezi sebou zaměňovat jednotlivé druhy inseminačních dávek plemenných býků. Inseminační dávky býků mléčných plemen, masných plemen a plemen s kombinovanou užitkovostí lze tak považovat za samostatné subtrhy v rámci trhu s inseminačními dávkami. Protože oprávněné organizace, které zajišťují chovatelům inseminaci, musí být schopny vyhovět nabídkou svým odběratelům, tj. jak chovatelům dojných plemen, tak chovatelům masných plemen a plemen s kombinovanou užitkovostí, disponují prakticky všechny tyto subjekty inseminačními dávkami všech těchto tří typů plemen poptávaných odběrateli. Pro účely správního řízení má dostatečně vypovídající hodnotu podíl účastníků řízení na celkovém trhu ID v ČR. Zjišťování, jaké množství ID jednotlivých typů plemen dodaly oprávněné organizace na trh, by bylo obrovsky náročné a pro dané řízení neúčelné. (Zpětné dohledávání dle fakturace tisíců ks prodaných ID).
Z uvedených důvodů úřad posuzoval inseminační dávky skotu jako jeden trh, protože by nebylo možné objektivně stanovit tržní podíly jednotlivých soutěžitelů. Pro posouzení tržního podílu účastníků řízení byl relevantní výrobkový trh vymezen jako trh inseminačních dávek plemenných býků.
Relevantní geografický trh
Distribuce ID je prováděna pomocí přenosných kontejnerů. Tyto kontejnery jsou finančně dostupné všem subjektům, které potřebují uchovávat inseminační dávky. Kterýkoliv chovatel si může nakoupit inseminační dávky pro svoji potřebu od kteréhokoliv subjektu, který s tímto zbožím obchoduje. Dopravní náklady v tomto případě nehrají podstatnou roli, vzhledem k ceně jedné inseminační dávky a skutečnosti, že i v relativně malém kontejneru lze převážet velké množství těchto dávek.
Jelikož bylo v průběhu šetření zjištěno, že z hlediska geografického na trhu s inseminačními dávkami neexistuje v ČR oblast, která by mohla být odlišena dle podmínek prodeje ID od sousedních oblastí, úřad dospěl k závěru, že relevantní geografický trhje v případě trhu s inseminačními dávkami plemenných býků území celé ČR.
Z hlediska časovéhovymezení relevantního trhu bylo zjištěno, že se jedná o trh trvalý, charakterizovaný pravidelnými dodávkami. Pro potřeby šetření byly podíly jednotlivých soutěžitelů zjišťovány za kalendářní rok 2000.
Podíl účastníků řízení na vymezeném relevantním trhu:
Při stanovení tržních podílů jednotlivých účastníků vycházel úřad z údajů o počtu prodaných ID plemenných býků jednotlivými účastníky za rok 2000. Pro zjištění celkového objemu ID na tuzemském trhu v roce 2000 byly podkladem údaje, které jsou souhrnně zpracovávány v Českomoravské společnosti chovatelů, a.s. Jedná se o sestavu "Výsledky býků v ČR", kde je uveden u každého plemenného býka, jehož ID byly za leden až prosinec 2000 v ČR používány k reprodukci, počet použitých ID. Tato evidence vychází z povinných hlášení chovatelů o každém úkonu reprodukce (zahrnuje jak ID tuzemských plemenných býků, tak ID z dovozu). Pro potřeby šetření byl stanoven tržní podíl každého účastníka na základě jeho prodejů chovatelům a pověřeným organizacím. Vzájemné "přeprodeje" mezi oprávněnými organizacemi nebyly do celkových prodejů ID započteny. Na základě takto získaných podkladů bylo zjištěno, že celkový tržní podíl všech účastníků řízení na relevantním trhu činil v roce 2000 cca 50 %, přičemž u jednotlivých účastníků byl zjištěn tržní podíl v rozmezí od …. do …% (spis str. 283 )..
Zákon o ochraně hospodářské soutěže
Úřad zahájil správní řízení dle zákona č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže ve znění změn a doplňků. Od 1.7.2001 nabyl účinnosti nový zákon o ochraně hospodářské soutěže č. 143/2001 Sb. Dle § 27 odst. 2 nového zákona řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti se dokončí podle dosavadních předpisů. Z uvedených důvodů se na řízení a rozhodnutí úřadu vztahuje zákon č. 63/1991 Sb., v platném znění.
Podle § 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže je účelem tohoto zákona ochrana hospodářské soutěže na trhu výrobků a výkonů (dále jen "zboží") proti jejímu omezování, zkreslování nebo vylučování (dále jen "narušování").
Podle § 3 odst. 1 zákona veškeré dohody mezi soutěžiteli, rozhodnutí sdružení podnikatelů a jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě (dále jen "dohody"), které vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže na trhu zboží, jsou zakázané a neplatné, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud úřad nepovolil výjimku.
Podle § 3 odst. 2 zákona jsou zakázanými ve smyslu § 3 odst.1 zejména dohody, popřípadě jejich části, obsahující přímé nebo nepřímé určení cen, popřípadě jiných obchodních podmínek, dohody o rozdělení trhu nebo nákupních zdrojů atd.
Ustanovení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže plně dopadá jak na horizontální, tak na vertikální dohody. Horizontální dohody jsou dohody mezi konkurenty, tj. kartely v pravém slova smyslu. Kartelové dohody, zvláště ty o cenách, jsou považovány za nejzávažnější narušení soutěže.
Legislativní zkratka "dohody narušující soutěž" zahrnuje veškeré společné postupy či podnikatelské praktiky soutěžitelů, jejichž výsledkem je nebo může být narušení hospodářské soutěže. Společné postupy narušující soutěž mohou mít formu dohod, rozhodnutí sdružení podnikatelů či jednání ve vzájemné shodě. Pojem "dohoda" zahrnuje veškerá ústní nebo písemná ujednání mezi soutěžiteli. Jednání ve vzájemné shodě je taková forma koordinace mezi soutěžiteli, kteří aniž by dosáhli uzavření právně závazné (a tedy vynutitelné) dohody nahrazují rizika soutěže vzájemnou kooperací. K narušení soutěže postačí, když se soutěžitelé vzájemně informují o svých záměrech, takže každý může regulovat své obchodní jednání s vědomím, že konkurent se bude chovat stejným způsobem (např. se informují o datu a výši zvýšení cen a pod). Následná vlastní rozhodnutí jsou pak determinována předchozím vzájemným kontaktem. Na trhu se pak taková koordinace soutěžního jednání projeví např. stejnými časovými okamžiky zvýšení cen, či zvýšením cen na stejnou úroveň u více soutěžitelů, apod.
Posouzení jednání účastníků řízení z hlediska zákona.
Úřad uvádí, že sama spolupráce oprávněných organizací v testaci plemenných býků není porušením zákona. Má své objektivní opodstatnění, neboť testaci budoucího plemenného býka může jen obtížně zajistit samostatně oprávněná organizace, která testovaného býka vlastní. Pokud mají být získány z testace dostatečně objektivní výsledky, musí se zajistit testace i v jiných oblastech, nežli jen v oblasti působení jedné oprávněné organizace. To je zajišťováno a vyhodnocováno prostřednictvím dalších oprávněných organizací. Taková spolupráce je obdobou spolupráce soutěžitelů při výzkumu a vývoji nového produktu. V EU se na dohody o spolupráci při výzkumu a vývoji vztahuje za stanovených podmínek bloková výjimka ze zákazu dohod spadajících jinak pod článek 81/1 Smlouvy o ES (Nařízení Komise č. 418/85 o aplikaci čl. 85/3 (nově čl. 81/3) Smlouvy o ES na kategorie dohod o výzkumu a vývoji). Výhody blokové výjimky ze zákazu dohod dle úpravy v EU však nepřísluší soutěžitelům, jestliže dohody o výzkumu a vývoji obsahují přímé nebo nepřímé určení ceny smluvního zboží jako výsledku společného vývoje (a nejedná se přitom o společnou distribuci tohoto zboží). (Pozn.: Obdobně je tomu dle vyhlášky č. 199/2001 Sb. o povolení obecné výjimky ze zákazu dohod narušujících soutěž dle § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb. - tj. nového zákon o ochraně hospodářské soutěže, pro určité dohody o výzkumu a vývoji; tato nabyla účinnosti od 1.7.2001).
Dle dosavadního zákona č. 63/1991 Sb. (podle kterého je řízení prováděno), by bránila příp. schválení uzavřených dohod o spolupráci při realizaci společného šlechtitelského programu mezi soutěžiteli dle § 3 odst. 4 písm. b) zákona přítomnost ujednání o minimální prodejní ceně ID plemenných býků; z uvedeného důvodu by rovněž nebylo možné pro takové dohody povolit ani individuální výjimku ze zákazu dohod narušujících soutěž ve smyslu § 5 zákona (viz § 3 odst. 5 a § 5 odst. 3 bod 2 zákona).
Jak bylo výše uvedeno, byly v průběhu šetření zjištěny četné kontakty mezi jednotlivými účastníky správního řízení. Tyto kontakty účastníků vyplývaly především ze skutečnosti, že účastníci - oprávněné organizace, spolupracují při provádění vzájemné testace plemenných býků, jejímž cílem je produkce ID plemenných býků, dále pak z kapitálového a personálního propojení mezi nimi. Úřad při tomto řízení neshledal porušení zákona v samotném společném šlechtění a testaci plemenných býků. To co bylo shledáno jako porušení zákona byla skutečnost, že při obchodování s konečných produktem, tj s ID plemenných býků docházelo ze strany účastníků řízení k vědomé koordinaci jejich chování v hospodářské soutěži, která byla zaměřena na postup při stanovování prodejních cen těchto ID. Tato koordinace měla docílit, aby nedocházelo k nabídkám ID plemenných býků za nižší ceny, než jsou ceny ID vyhlášené majitelem plemenného býka. Skutečnost, že účastníci řízení - soutěžitelé na horizontální úrovni, se předem informovali o svých budoucích cenách ID a pak tyto ceny, stanovené vlastníkem býka, ve svých cenících dodržovali, prokázala analýza jejich chování na trhu, jakož zjištěný obsah jejich společných jednání a další podklady provedeného dokazování.
Propojení vzájemné informovanosti mezi všemi účastníky (tzn. jak v rámci každé skupiny, tak i mezi oběma skupinami) bylo doloženo na základě popsaných kontaktů mezi :
- Holdingem, Jihočeským chovatelem, Reprogenem a Plemenářskými službami navzájem, kde prostředníkem byl komplementář Holdingu ČMPU; prokazatelně pak docházelo k výměně informací o cenách ID plemenných býků na odborných poradách chovu skotu, jichž se uvedené společnosti účastnily;
- Plemenáři Brno, Agro, Chovservisem, a Plebem, kde prostředníkem bylo Plemo (jako společný podnik prvních tří jmenovaných společností); dále táž osoba zastoupená v představenstvu Plema i Pleba a současně ve funkci prokuristy u Plemenářů Brno se účastnila porad šlechtitelů skotu organizovaných Plemem, na kterých se m.j. uváděly informace o cenách ID plemenných býků - viz zápisy porad šlechtitelů a kontakty v důsledku kapitálových a personálních vazeb;
- účastníky řízení zařazenými do skupiny Holdingu a účastníky řízení zařazenými do skupiny Plemenáři navzájem (obě skupiny začaly spolupracovat ve společné testaci), kde prostředníkem byl Holding a rovněž Plemo. K tomu viz vyjádření účastníka řízení Reprogen, (str. 213, 215 spisu) i vyjádření Holdingu samotného (str. 262, 263 spisu), dále podklady o četných jednáních Holdingu s Plemem i o jejich záměru (viz výše popsané zápisy z porad ČMPU a porad vedení Holdingu, záměr vyplývající z návrhu smlouvy mezi Holdingem a Plemem), zápisy odborných porad chovu skotu i výpovědi svědků.
Takový postup je protisoutěžním jednáním naplňujícím ust. § 3 odst. 1 zákona, narušení hospodářské soutěže jednáním soutěžitelů ve vzájemné shodě, týkající se dodržování cen ID plemenných býků stanovených vlastníkem plemenného býka (jako jejich producentem), jako cen minimálních. Účastníci řízení Agro, Plemenáři Brno a Chovservis pak dohodu o minimální ceně ID plemenného býka, která nemá být nižší než je cena stanovená vlastníkem býka, zakotvili navíc i do písemných smluv uzavřených mezi sebou o společném šlechtění, což představuje uzavření zakázané dohody o cenách dle § 3 odst. 1 a § 3 odst. 2 písm. a) zákona.
Závěr:
V důsledku dodržování prodeje ID za ceny minimálně ve výši stanovené vlastníkem plemenného býka byla jednak v rámci každé skupiny účastníků řízení, tak mezi účastníky řízení obou skupin navzájem, eliminována hospodářská soutěž v prodejních cenách ID plemenných býků (a naplněn tak cíl tohoto postupu - odstranit nejistotu o budoucím chování konkurentů při stanovení cen tohoto produktu). Uvedené jednání vedlo ke značnému sjednocení cenové hladiny tohoto produktu na trhu, takže odběratelé - chovatelé skotu ztratili možnost získat uvedené zboží za nižší než dohodnuté ceny, příp. jim byla značně ztížena (mohli ji využít jen ve velmi omezené míře). Výše uvedená analýza potvrdila dodržování společného postupu na trhu. Skutečnost, že v některých případech bylo prodáváno za vyšší ceny, než měl vlastník býka, nemá z hlediska porušení zákona žádný vliv. Nepředstavuje z hlediska soutěžního narušení či nedodržování principu spolupráce dohodnutého mezi účastníky řízení.
Úřad dospěl k závěru, že toto jednání nemůže být posouzeno jako prosté cenové následování. Cenové následování přichází v úvahu tehdy, kdy soutěžitelé se vzájemně nekontaktují a své ceny stanovují tak, že po stanovení ceny leadrem trhu tuto cenu kopírují.
V daném případě však docházelo k zcela opačnému postupu. Cena ID byla oznámena ostatním účastníkům řízení vlastníkem býka ještě před tím, než byla uvedena těmito účastníky do jejich ceníku. Tato skutečnost byla nepochybně zjištěna v průběhu dokazování.
Analýza provedená na základě vyžádaných podkladů ukázala, že nabídka ID chovatelům je koncipována tak, aby nedocházelo k prodejům za nižší ceny než jsou ceny ID stanovené vlastníkem plemenného býka.
Stanovisko účastníků k výsledkům šetření.
Po seznámení s výsledky šetření požádalo celkem šest účastníků řízení o poskytnutí sedmidenní lhůty pro vyjádření se k výsledkům šetření.
Účastník řízení Plemenářské služby ve svém písemném vyjádření k výsledkům šetření uvedl, že podle jeho názoru nedošlo k porušení § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže. Vlastník plemenného býka pouze doporučuje výši prodejních cen jeho ID a je věcí prodejce, zda doporučení vlastníka bude dodržovat či nikoliv a bude prodávat ID dle ceny jím stanovené. Dále uvádí, že "je logické, že pokud by nový vlastník inseminačních dávek (tzn. oprávněná organizace) nedodržoval doporučenou cenu stanovenou vlastníkem plemenného býka je nepochybné, že by vlastník plemenného býka v dalších případech tomuto zájemci inseminační dávky již neprodal, protože není žádná možnost donutit vlastníka plem. býka, aby prodával ID všem zájemcům, protože je pouze výsostným právem vlastníka, komu své zboží prodá nebo neprodá. To však nebrání novému vlastníkovi ID prodávat za cenu vyšší, kterou si stanoví zcela svobodně".
Účastníci řízení Agro, Chovservis, Plebo a Plemenáři Brno (obdobně i Plemo) uvádí ve svých vyjádření shodná tvrzení a sice, že při stanovení cen ID postupovali způsobem obvyklým, který navazoval a vycházel ze způsobu stanovení cen ID jak je zavedl Státní plemenářský podnik. Dále uvádí, že vzhledem k tomu, že cenu ID plemenného býka stanovuje jeho majitel, je využit model cenového následování. Ke smlouvám o společném šlechtění uzavřeným mezi Chovservisem, Agrem a Plemenáři Brno (a posléze i Plemem) uvádí, že nedošlo k jejich naplnění, protože býci ze šlechtění z let 1996 až 1998 dosud neprošli kontrolou užitkovosti a nebyla stanovena jejich prodejní cena. K těmto smlouvám je dále všemi účastníky uváděno, že mají charakter racionalizačních smluv, z důvodu trvalého úbytku stavů plemenic. Zástupce účastníků Agro, Chovservis, Plemo, Plebo a Plemenáři Brno v závěru vyjádření poukazuje na záměny názvů společností Plebo, Plemo a Plemenáři Brno, ke kterým docházelo v některých případech ze strany ostatních účastníků, což podle zástupce účastníka mohlo ovlivnit úřad při konečném rozhodování ve věci (např. v protokolu z jednání s Holdingem, kdy tento účastník řízení ve druhé polovině údajně opakovaně zaměnil identitu jednotlivých firem a osob).
K výše popsaným tvrzením účastníků úřad zaujímá následující stanovisko:
Tvrzení, že ceny ID plemenných býků jsou majitelem býka pro ostatní účastníky pouze nezávazně doporučeny neodpovídá skutečnostem, které v rámci šetření úřad zjistil. Na setkáních, která mezi účastníky skupiny Plemenáři proběhla (jednání porady šlechtitelů chovu skotu) se v případech kdy se jednalo o cenách ID nehovořilo o doporučení prodejních cen ID, ale o stanovení prodejních cen. Navíc analýza, kterou úřad provedl jasně ukázala, že ceny ID plemenných býků jsou až na malé výjimky vždy u účastníků řízení shodné s cenami ID majitele býka.
Tvrzení, že stanovení prodejních cen ID vychází ze způsobu jak jej zavedl v roce 1990 Státní plemenářský podnik nemá relevanci k danému případu, protože účastníci řízení jsou samostatné právní subjekty, které podnikají na svoje vlastní riziko, a tvorba jejich prodejních cen musí vycházet pouze z jejich rozhodnutí, bez koordinace s jinými soutěžiteli.
Úřad má za to, že v daném případě se nejedná o cenové následování, a to na základě zjištění, že účastníci se o svých cenových úpravách ID plemenných býků předem informovali.
Pokud se jedná o otázku, zda smlouvy o společném šlechtění byly naplněny či nikoliv, pak úřad zjistil, že ustanovení týkající se minimálních cen ID, které je už samo o sobě zakázané, ve skutečnosti naplňováno bylo, i když samozřejmě ne u ID býků, kteří zatím nebyli prověřeni a tudíž nemohla být stanovena prodejní cena jejich ID. Šetření úřadu prokázalo, že pravidlo, že cena ID je vždy minimálně stejná jako cena ID stanovená vlastníkem býka, je účastníky řízení dodržováno (až na ojedinělé případy).
K problematice zmíněných záměn v názvech účastníků Plemo, Plebo a Plemenáři Brno, ke kterým zřejmě došlo ze strany některých účastníků, úřad uvádí, že tato záležitost byla vysvětlena uspokojivě při jednání se zástupcem Plema. Pokud i došlo k takovým záměnám neovlivnilo to nijak konečné rozhodování úřadu.
V této záležitosti úřad pouze konstatuje, že docházelo ke kontaktům mezi Holdingem a Plemem, což potvrzuje řada písemných dokumentů.
Praxe v EU.
Ve smyslu čl. 81/1 Smlouvy o založení ES (ve znění Amsterdamské dohody) jsou zakázané veškeré dohody mezi soutěžiteli, které mohou ovlivnit obchod mezi členskými státy. Dále pak jsou zakázané i dohody mezi soutěžiteli, které s ohledem na podíl účastníků dohody naplňují kriteria "de minimis" (viz Oznámení EK o dohodách de minimis, uveřejněné v Official Journal of the European Communities C 372 z 9.12.1997), jestliže jejich součástí jsou dohody o přímém nebo nepřímém určení cen; takovéto dohody nejsou vyňaty ze zákazu dohod ve smyslu čl. 81/1 Smlouvy o založení ES. Pod pojem dohody jsou řazena veškerápísemná ujednání, jednání ve vzájemné shodě, rozhodnutí nejrůznějších sdružení podnikatelů. Písemně uzavřené dohody mezi soutěžiteli spadající pod čl. 81/1 Smlouvy o založení ES nečinívýkladové problémy. Výklad pojmu jednání ve vzájemné shodě (concerted practices) pak obsahuje řada rozhodnutí orgánů EU. Např. rozsudek Evropského soudního dvora ze 14. 7. 1972 ve věci Komise EU v Imperial Industries Ltd. potvrdil rozhodnutí Komise EU, že výrobci barviv porušili čl. 85 odst. 1 (dnešní čl. 81/1) Smlouvy o založení ES tím, že při zvyšování cen barev jednali ve vzájemné shodě. Bylo prokázáno, že podniky se předem vzájemně informovaly o postupu, který zamýšlejí tak, aby každý z nich mohl regulovat své chování s předpokladem, že stejně se bude chovat i jeho konkurent. V důsledku tohoto jednání konkurenti eliminovali veškerou nejistotu o budoucím chování ostatních a tím současně značnou i část rizika obvykle obsaženého v jakémkoli nezávislém rozhodnutí o změně chování na trhu.
Komise EU stanovila 3 znaky, jež musí vykazovat jednání ve vzájemné shodě. Musí být na trhu patrná určitá míra kooperace nebo koordinace chování podniků, která nahradila jejich nezávislé jednání. Cílem jednání ve shodě je preventivní odstranění pochybnosti o budoucím chování konkurentů. Konečně, koordinace musí být dosaženo pomocí přímého nebo nepřímého kontaktu mezi soutěžiteli. Nestačí pouze náhodné nebo nevědomky shodné chování podnikatelů vynucené změnami na trhu.
Úřad konstatuje, že obdobný přístup k posuzování zakázaných dohod (včetně jednání ve vzájemné shodě) mezi soutěžiteli platí také dlečeského zákona o ochraně hospodářské soutěže.
Odůvodnění výše pokuty.
Podle § 14 odst. 4 zákona je úřad oprávněn za porušení ostatních povinností uvedených v tomto zákoně uložit soutěžitelům pokutu až do výše 10 mil. Kč nebo do výše 10% z čistého obratu za poslední ukončený kalendářní rok. Jestliže je prokázán majetkový prospěch soutěžitele v důsledku porušení povinností podle tohoto zákona, uloží se mu pokuta nejméně ve výši tohoto prospěchu.
V daném případě nebylo prokázáno, že by popsaným jednáním vznikl účastníkům řízení majetkový prospěch. Úřad při stanovení výše pokuty rozhodl neodvozovat pokutu z čistého obratu účastníků řízení (m.j. též s ohledem na jeho značné rozpětí u jednotlivých účastníků -viz str. 448); při stanovení výše pokuty za porušení § 3 odst. 1 zákona jednotlivým účastníkům řízení použil správního uvážení, přičemž přihlédl k těmto kritériím a zásadám:
Závažnost porušení zákona.
Jednání ve vzájemné shodě o cenách mezi soutěžiteli působícími na stejné úrovni trhu spadá do kategorie horizontálních dohod o cenách ("hard core cartels"), které jsou považovány z hlediska dopadu na hospodářskou soutěž za nejzávažnější porušení zákona. Mají negativní dopad jak na hospodářskou soutěž, tak také na spotřebitele.
Délka porušování zákona.
Dle získaných důkazů byla zakázaná dohoda uplatňována v letech 1998 až dosud (tj. do skončení dokazování úřadu dne 9.7.2000). Docházelo tedy k porušování zákona dlouhodobě - po dobu přesahující 3 let (i když ke sjednocování cenové hladiny zboží jednáním ve shodě nedošlo najednou, nýbrž spíše postupně - viz analýza). Délku trvání porušení zákona hodnotí úřad jako přitěžující skutečnost. Pouze spol. Plemenáři Brno přestala od 1.1.2001 na trhu inseminačních dávek působit (předala obchodování s tímto produktem do společnosti Plebo a dál se zabývá jen správou nemovitostí), což ve vztahu k délce trvání porušení zákona nepředstavuje významnější časový úsek, přesto k ukončení působení na trhu úřad v pokutě u tohoto účastníka řízení přihlédl.
Zásada nediskriminace.
Výše uložených pokut s přihlédnutím k délce trvání porušení zákona i dopadu na hospodářskou soutěž v tomto případě je úměrná dosavadní praxi úřadu.
Důležitost trhu jehož se dohoda týká, postavení účastníků řízení na trhu.
Trh ID plemenných býků patří z hlediska odběratelů - chovatelů hospodářských zvířat k významným trhům. ID plemenných býků přispívají k zajištění kvalitní užitkovosti tuzemských stád skotu (v mléce, mase, případně kombinaci obou produktů) a tím k vytvoření tuzemské surovinové základny pro potravinářský zpracovatelský průmysl a snížení jeho závislosti na dovozech těchto produktů (masa, mléka). Podíl účastníků řízení na daném trhu dosahuje cca 50 %, z toho nejvyšší podíl zaujímá Holding. K tomu je třeba doplnit, že ID určitého spektra registrů plemenných býků nabízejí na trhu převážně právě účastníci řízení. V cenících ostatních oprávněným organizací se vyskytují ID těchto býků jen ojediněle (a jen v omezené nabídce registrů) - viz výše. Chovatelé tak mohou poptávat ID určitých registrů plemenných býků (zejména českého strakatého skotu) jen u nižšího počtu oprávněných organizací, přičemž u zbývajících organizací nemají plnohodnotně srovnatelné spektrum nabídky. Jednání soutěžitelů ve vzájemné shodě na tzv. citlivém trhu s vyloučením konkurenční nabídky ohledně značné části tohoto trhu (k tomu pak koncentrace nabídky ID určitých registrů býků převážně u účastníků řízení) hodnotil úřad ve vztahu k výši sankce jako přitěžující okolnost.
Neuznání porušení zákona.
Se závěry úřadu účastníci řízení nesouhlasili, nepovažovali svůj postup za porušení zákona. Považovali jej za nutný důsledek, bez kterého by distribuce ID nemohla probíhat. Tyto skutečnosti byly ve výši pokuty zohledněny jako přitěžující okolnost.
Spolupráce účastníků řízení.
Jako polehčující okolnost úřad zohlednil, že účastníci v průběhu správního řízení poskytovali včas a úplně všechny požadované materiály (přes jejich značný rozsah) a při jednáních se zástupci úřadu vždy aktivně spolupracovali a podávali potřebné informace.
Jako určitou polehčující okolnost úřad v konečné výši pokuty také zohlednil základní účel podnikatelského působení účastníků řízení na trhu - tj. jejich úsilí vlastními prostředky i za cenu rizik s tím spojených (choroby zvířat, riziko nízkého procento odchovaných býků, kteří dosáhnou prověření, apod.), zajišťovat kvalitní tuzemské plemeníky pro reprodukci skotu, a tím i jejich pozitivní přínos pro chovatele (který však nesmí být dosahován s pomocí uzavírání kartelových dohod).
V případě účastníka řízení - společnosti Holding, úřad uložil vyšší pokutu z důvodu určité odlišné pozice tohoto účastníka na trhu ve vztahu k ostatním účastníkům řízení. Holding byl též do určité míry iniciátorem programu společného šlechtění a byla mu prostřednictvím vedoucího pracovníka chovu skotu prokazatelně známa hranice nezakázané kooperace mezi soutěžiteli (viz devítibodový dokument).
Pokutu úřad rozhodl uložit všem účastníkům řízení za jednání ve vzájemné shodě, popsané v bodě I. výroku rozhodnutí. Pokud jde o porušení zákona třemi účastníky řízení (Plemenáři Brno, Agro a Chovservis) uzavřením písemné dohody - viz bod II. výroku, rozhodl úřad toto jednání pokutou nepostihnout, neboť obsahem je stejný záměr, jaký je zahrnut v jednání ve vzájemné shodě, uplatňovaném všemi účastníky řízení (včetně tří jmenovaných společností). Tento záměr si tito tři účastníci vyjádřili výslovně v písemné dohodě. Současně však úřad nemohl ponechat v platnosti tuto písemnou dohodu zmíněných účastníků řízení, proto deklaroval v bodě II. výroku rozhodnutí její rozpor se zákonem a plnění této dohody v bodě III. výroku rozhodnutí zakázal.
Ze všech uvedených důvodů uložil úřad pokuty ve výši uvedené ve výroku rozhodnutí, neboť uložení pokuty je jedním z prostředků k zajištění, aby pravidla hospodářské soutěže byla ze strany soutěžitelů respektována a zároveň varovala účastníky řízení, tak i ostatní soutěžitele před podobným protisoutěžním jednáním.
Ze všech shora uvedených důvodů úřad rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno.
Poučení o opravném prostředku:
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení podle § 61 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb. podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Včas podaný rozklad má odkladný účinek.
JUDr. Šárka Vlašínová
pověřena řízením II. výkonného odboru
Rozhodnutí obdrží:
1. Holding Českomoravská plemenářská unie, k.s., se sídlem Říčany u Prahy, Žižkova 286/12, PSČ 251 01,
2. Jihočeský chovatel a. s. , se sídlem České Budějovice, Dobrovodská 53, PSČ 370 06,
3. REPROGEN, a. s., se sídlem Planá nad Lužnicí, Husova 607, PSČ 391 11,
4. PLEMENÁŘSKÉ SLUŽBY a. s. se sídlem Otrokovice-Kvítkovice, PSČ 765 02,
5. JUDr. Andrea Hrdličková, Optátova 37, 637 00 Brno
(právní zástupce ostatních úč. řízení)
Dále obdrží rozhodnutí také zastoupení účastníci řízení přímo, a to :
PLEMO, a. s., se sídlem Žďár nad Sázavou, Horní 30-32, PSČ 59101,
PLEBO BRNO, a. s., se sídlem Znojmo, Přímětická 52, PSČ 66903,
AGRO - Měřín, a. s., se sídlem Měřín, Zarybník 516, PSČ 594 42,
Plemenáři Brno, a. s., se sídlem Brno, Optátova 37, PSČ 637 00,
CHOVSERVIS a. s., se sídlem Hradec Králové, Zemědělská 897, PSČ 500 03.
|
