Č. j.: ÚOHS-R151/2012-19485/2012/310/RBuBrno 17. října 2012Ve správním řízení o rozkladu ze dne 22. 5. 2012 (doručeném Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže dne 23. 5. 2012) podaném vybraným uchazečem, společností – ·  A. M. I. – Analytical Medical Instruments, s.r.o., IČ 63983524, se sídlem Letohradská 3, 170 00 Praha, ve správním řízení zastoupen na základě plné moci ze dne 18. 5. 2012 JUDr. Dušanem Divišem, advokátem, AK Ulrichovo nám. 737, 500 02 Hradec Králové,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S421/2011/VZ-6712/2012/540/ZČa  ze dne 7. 5. 2012, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele –·  Fakultní nemocnice Olomouc, IČ 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc,učiněných v nadlimitní veřejné zakázce „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního centra FN Olomouc – monitorovací technika, ventilační a anesteziologická technika“, zadávané formou otevřeného řízení dle § 27 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách ve znění pozdějších předpisů, jehož oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22. 3. 2011 pod ev. č. 60057797, kde dalším účastníkem je navrhovatel, společnost – ·  Medisap, s.r.o., IČ 48029360, se sídlem Na rovnosti 2244/5, 130 00 Praha 3, ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 29. 9. 2011 Mgr. Lukášem Wimětalem, advokátem Společné advokátní kanceláře Wimětal a Pilařová, IČ 61449407, se sídlem Veselá 24, 602 00 Brno,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Výroky II. a III. rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS-S421/2011/VZ-6712/2012/540/ZČa ze dne 7. 5. 2012 p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI.  Zadávací řízení a správní řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1.  Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) jako orgán příslušný podle § 112 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[1] k výkonu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek, obdržel dne 7. 9. 2012 návrh navrhovatele, společnosti – Medisap, s.r.o., IČ 48029360, se sídlem Na rovnosti 2244/5, 130 00 Praha 3 (dále jen „navrhovatel“), ve správním řízení zastoupená na základě plné moci ze dne 29. 9. 2011 Mgr. Lukášem Wimětalem, advokátem Společné advokátní kanceláře Wimětal a Pilařová, IČ 61449407, se sídlem Veselá 24, 602 00 Brno, na přezkoumání úkonů zadavatele – Fakultní nemocnice Olomouc, IČ 00098892, se sídlem I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc (dále jen „zadavatel“), učiněných při zadávání veřejné zakázky „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního centra FN Olomouc – monitorovací technika, ventilační a anesteziologická technika“ (dále jen „veřejná zakázka“), jejíž oznámení bylo v informačním systému o veřejných zakázkách uveřejněno dne 22. 3. 2011 pod ev. č. 60057797.2.  Úřad dne 8. 9. 2011 zahájil správní řízení na návrh, přičemž jako účastníky označil zadavatele, navrhovatele a vybraného uchazeče, společnost – A. M. I. – Analytical Medical Instruments, s.r.o., IČ 63983524, se sídlem Letohradská 3, 170 00 Praha (dále jen „vybraný uchazeč“).3.  Zadavatel v oznámení o zakázce stanovil, že předmětná veřejná zakázka bude zadávána v otevřeném řízení, a určil lhůtu pro doručení nabídek do 10. 5. 2011. Z protokolu o otevírání obálek s nabídkami uchazečů vyplývá, že v řádném termínu pro přijetí nabídek byly do části III. Monitorovací technika doručeny 4 nabídky uchazečů, žádná nabídka nebyla vyřazena ze zadávacího řízení. Hodnotící komise zaslala žádost o vysvětlení nabídky vybranému uchazeči dne 10. 6. 2012. Vybraný uchazeč na tuto žádost odpověděl emailem dne 15. 6. 2012. Dne 29. 7. 2011 komise po posouzení nabídek podle kritéria nejnižší nabídkové ceny vyhodnotila jako nejvhodnější nabídku vybraného uchazeče.4.  Rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče, které bylo navrhovateli doručeno 1. 8. 2012, nepovažoval navrhovatel za provedené v souladu se zákonem, a proto podal dopisem ze dne 15. 8. 2011 námitky, které zadavatel obdržel dne 16. 8. 2011. Uvedené námitky byly podány v zákonem stanovené lhůtě. Zadavatel rozhodl dne 25. 8. 2012 o nevyhovění námitkám navrhovatele.5.  Dne 7. 9. 2012 podal navrhovatel návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele spolu s návrhem na vydání předběžného opatření. Namítal, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, nesprávně posoudil a hodnotil nabídku vybraného uchazeče a nedodržel tak zásady zákazu diskriminace a rovného zacházení v oblasti veřejných zakázek. Navrhoval zrušit rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky uchazeče.II.  Napadené rozhodnutí6.  Úřad vydal dne 7. 5. 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S421/2011/VZ-6712/2012/540/ZČa (dále jen „napadené rozhodnutí“).7.  Ve výroku I. rozhodl, že se návrh v části týkající se námitek proti zadávacím podmínkám zamítá podle § 118 odst. 4 písm. c) zákona, neboť nebyl podán oprávněnou osobou.8.  Ve výroku II. rozhodl, že zadavatel nedodržel při zadávání části III. Monitorovací technika veřejné zakázky „Modernizace a obnova přístrojového vybavení komplexního kardiovaskulárního centra FN Olomouc – monitorovací technika, ventilační a anesteziologická technika“, postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona tím, že nebyla při posouzení nabídek hodnotící komisí vyřazena, ačkoliv nabídka vybraného uchazeče z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách nebyla úplná, a následně jmenovaný uchazeč nebyl vyloučen z další účasti v zadávacím řízení, přičemž tento postup podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky a dosud nedošlo k uzavření smlouvy.9.  Ve výroku III. jako opatření k nápravě nezákonného postupu zadavatele dle 118 odst. 1 zákona zrušil všechny úkony zadavatele související s posouzením a hodnocením nabídek, které jsou zaznamenány v protokolech z 2. a 3. jednání hodnotící komise v části týkající se části III. Monitorovací technika ze dne 9. 6. 2011 a 22. 6. 2011, v protokolu ze 4. jednání hodnotící komise ze dne 29. 6. 2011 a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 29. 7. 2011, a zrušil rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky.10.  Výrokem IV. uložil zadavateli uhradit náklady řízení ve výši 30 000 Kč podle § 119 odst. 2 zákona, v návaznosti na § 1 odst. 1 vyhlášky č. 328/2006 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů řízení o přezkoumání úkonů zadavatele pro účely zákona o veřejných zakázkách.11.  V odůvodnění k výroku I. rozhodnutí Úřad uvedl, že součástí návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele jsou i námitky proti zadávacím podmínkám ve smyslu § 17. písm. l). Navrhovatel napadal bod 7.3 zadávací dokumentace, konkrétně stanovení podmínek minimálního technického požadavku: „Nedodržení v toleranci plus mínus 10 % nebude důvodem k vyloučení nabídky, pokud uchazeč prokáže, že nabízené zařízení vyhovuje pro požadovaný medicínský účel.“ Namítal, že není uvedeno, jak bude rozmezí 10 % počítáno v případě nečíselných parametrů. Dle § 110 odst. 3 zákona musí stěžovatel doručit námitky proti zadávacím podmínkám zadavateli nejpozději do 5 dnů od skončení lhůty pro podání nabídek. Lhůta pro doručení námitek proti zadávacím podmínkám skončila dne 15. 5. 2011. Z předložené dokumentace však vyplývá, že námitky proti zadávacím podmínkám nebyly u zadavatele vůbec uplatněny a poprvé je navrhovatel namítá až v návrhu ze dne 7. 9. 2011. Navrhovatel tak nesplnil podmínku pro podání návrhu na přezkoumání úkonů zadavatele ve stejné věci, a to podání námitek řádně a včas zadavateli, a tudíž není oprávněnou osobou pro podání návrhu týkajícího se výše uvedených zadávacích podmínek.12.  V odůvodnění k výroku II. rozhodnutí Úřad konstatoval, že zadávací podmínky obsahovaly požadavek na obsah Přílohy č. 1 závazného návrhu smlouvy, tedy na položkový seznam přístrojového vybavení dodávek, včetně technických parametrů. Stanovený požadavek zadavatele v nabídce vybraného uchazeče chybí úplně a obsahuje pouhý seznam nabízených zařízení s určením počtu a ceny. K tomu dále uvedl, že zadavatel postupoval mimo zákonný režim, když požadoval doplnění chybějících částí nabídky vybraného uchazeče a jednal tak nad rámec institutu písemného vysvětlení nejasností nabídky upraveného v § 76 odst. 3 zákona. Na závěr Úřad konstatoval, že zadavatel při posouzení nabídky vybraného uchazeče nedodržel postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona tím, že ačkoliv nabídka vybraného uchazeče nebyla z hlediska splnění požadavků zadavatele uvedených v zadávacích podmínkách pro část III. Monitorovací technika úplná, při posouzení nabídek hodnotící komisí nebyla vyřazena a následně vyloučena z další účasti v šetřené části zadávacího řízení. Tento postup zadavatele podstatně ovlivnil výběr nejvhodnější nabídky.III.  Námitky rozkladu13.  Dne 23. 5. 2012 obdržel Úřad v zákonné lhůtě od vybraného uchazeče rozklad, jímž bylo rozhodnutí Úřadu napadeno co do výroku II. a III. V rozkladu vybraný uchazeč zpochybňuje závěr Úřadu, který je podle vybraného uchazeče nesprávný, jelikož v něm dospěl k tomu, že nabídka vybraného uchazeče nebyla z obsahového hlediska úplná, neobsahovala údaje požadované zadávací dokumentací, co se týče jednotlivých prvků dodávaného systému a vysvětlení způsobu zajištění vzájemné komunikace monitorů, a byla až následně, k dotazu zadavatele, doplňována o konkrétní údaje, což je v rozporu se zásadami zákona.14.  Vybraný uchazeč ve svém rozkladu označil rozhodnutí správního orgánu na prvním stupni za nesprávné a způsob, jakým přezkoumal úkony zadavatele, je nedostatečný a nepřesvědčivý. Namítá, že právní závěr Úřadu nemá oporu ve zjištěném skutkovém stavu, jak je popsán v odůvodnění rozkladem napadeného rozhodnutí.15.  Vybraný uchazeč dále uvedl, že zadavatel v zadávací dokumentaci požadoval, aby byl předložen návrh smlouvy a spolu s ním i Příloha č. 1 Položkový seznam a technická specifikace. Dle pokynů zadavatele měl položkový seznam obsahovat seznam přístrojového vybavení včetně technických parametrů, katalogových kódů, typů výrobních čísel, počet kusů, cenu atd. Výše zmíněný seznam byl vybraným uchazečem vyplněn uvedením názvu přístrojového vybavení, jeho typu, výrobce a jeho ceny. Dále k položkovému seznamu připojil oficiální podrobnou specifikaci každého přístroje s uvedením všech technických a ostatních parametrů včetně obrázků. Na základě toho vybraný uchazeč tvrdí, že z jeho pohledu byla příloha návrhu smlouvy vyplněna správně a v souladu s požadavky zadavatele a tím splnil požadavek zadavatele, nejen pokud jde o úplnost nabídky z obsahového hlediska, ale i pokud jde o technické požadavky na technické vybavení.16.  Dále v rozkladu vybraný uchazeč tvrdí, že pokud je technická specifikace přístrojů uvedena na samostatném listě, který je součástí nabídky uchazeče, a není uvedena v samotné tabulce, není to v rozporu se zadávací dokumentací a ani v rozporu se zákonem. Podotýká, že rozhodující je obsah nabídky, ze které jednoznačně vyplývá, že nabízené plnění splňuje veškeré požadavky zadavatele uvedené v zadávací dokumentaci. Vybraným uchazečem připojená podrobná specifikace přístrojů odpovídá požadavku zadavatele. Zadavatel se tedy mohl seznámit s jednotlivými funkcemi přístroje a udělat si komplexní přehled o jeho parametrech. Na základě toho má vybraný uchazeč za to, že by bylo nepřípustným formalismem, kdyby měla být nabídka uchazeče vyřazena pouze z toho důvodu, že zjednodušeně řečeno, nebyly údaje ze samostatných listů vloženy do tabulky zadavatele, když na ni ale bezprostředně navazovaly. K tomu také namítá, že takové vyřazení by představovalo rovněž porušení základních zásad uvedených v § 6 zákona, zejména zásady transparentnosti a zákazu diskriminace.17.  Zadavatel v průběhu zadávacího řízení oslovil vybraného uchazeče, aby svou nabídku podrobněji vysvětlil ve smyslu § 76 odst. 3 zákona. Vybraný uchazeč tak učinil, k čemuž v rozkladu uvádí, že šlo pouze o bližší specifikaci údajů, které již nabídka obsahovala od počátku, a je přesvědčen, že se nejednalo o žádnou změnu nebo opravu nabídky. Objasnění nabídky podal dle konkrétního dotazu zadavatele. Dále tvrdí, že ani po odpovědi na dotaz zadavatele nenabízel jiné přístroje nebo jiná systémová řešení, neměnil cenu ani nabízený předmět plnění či jeho jednotlivé parametry. Má za to, že dle samotného položkového rozpočtu, včetně konkrétní specifikace přístrojů, dle návrhu smlouvy a nabídky jako celku byly veškeré části plnění (a to včetně nového způsobu zajištění komunikace mezi jednotlivými monitory na oddělení kardiocentra) součástí nabídky již od samého počátku.18.  Vybraný uchazeč také tvrdí, že i Nejvyšší správní soud připouští, že spektrum nejasností, na které dopadá § 76 odst. 3 zákona, může být široké a jeho aplikace může připadat v úvahu tam, kde zadavateli, zjednodušeně řečeno, není zřejmé, „jak to uchazeč svojí nabídkou konkrétně myslel“. Dále je přesvědčen o tom, že i přes vysoký stupeň formalismu v zadávacím řízení je třeba vykládat zákon smysluplně, s ohledem na konkrétní podmínky zadávacího řízení a v souladu i s obecnou logikou. Za podstatné považuje fakt, že i přes následný dotaz zadavatele, nedošlo z jeho strany k žádné změně nebo doplnění nabídky nad rámec jeho nabídky v zadávacím řízení.19.  Nad rámec se vybraný uchazeč v rozkladu také vyjádřil k námitkám navrhovatele, ve kterých bylo namítáno, že přístroje nabízené vybraným uchazečem nesplňovaly technické parametry požadované zadavatelem. Uvádí, že s plněním takového druhu a rozsahu již měl zkušenosti a mohl tak nabídnout plně vyhovující řešení a toto i předvést v praxi za běžného lékařského provozu a že technické řešení bylo zadavatelem shledáno jako odpovídající zadaným podmínkám a plně funkční.Závěr rozkladu20.  S ohledem na výše uvedené vybraný uchazeč žádá, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí ve výrocích II. a III. změnil tak, že se návrh navrhovatele v části, v níž se domáhá určení, že zadavatel nedodržel postup stanovený pro zadání veřejné zakázky, přičemž tento postup podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky, a v části, v níž navrhuje uložení k opatření k nápravě, zamítá. Pro případ, že předseda neshledá důvody pro změnu napadeného rozhodnutí, navrhuje vybraný uchazeč, aby rozhodnutí ve výroku II. a III. zrušil a věc vrátil Úřadu k novému projednání.Vyjádření navrhovatele k rozkladu21.  Navrhovatel se ztotožňuje se závěry napadeného rozhodnutí, považuje argumenty vybraného uchazeče za obstrukční a tvrdí, že vybraný uchazeč porušil podmínky zadávací dokumentace. Zejména zdůrazňuje, že nabídka vybraného uchazeče nebyla úplná, byla na základě dotazů zadavatele doplňována a na základě toho zadavatel svým postupem umožnil vybranému uchazeči dodatečnou úpravu jeho nabídky, a to nad rámec institutu písemného vysvětlení nejasností nabídky upraveného v ust. § 76 odst. 3 zákona.Vyjádření zadavatele k rozkladu22.  Zadavatel se ve svém vyjádření ztotožňuje se skutečnostmi uvedenými v podaném rozkladu vybraného uchazeče. Uvádí, že považuje za zcela absurdní v době celospolečenského tlaku na ceny a při neustálém přívalu zpráv o předražených zakázkách z médií vyřadit ekonomicky nejvýhodnější nabídku ze zadávacího řízení, když k tomuto vyloučení žádný z členů hodnotící komise neshledal důvod.23.  Zadavatel zastává názor, že využitím institutu vysvětlení nejasností nabídky a vyjádřením vybraného uchazeče byla pouze odstraněna nejasnost nabídky, která byla dále hodnocena.IV.  Řízení o rozkladu24.  Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc správnímu orgánu rozhodujícím o rozkladu.Stanovisko předsedy 25.  Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí s právními předpisy a jeho správnost v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru.26.  Úřad tím, že svým rozhodnutím, č. j. ÚOHS-S421/2011/VZ-6712/2012/540/ZČa ze dne 7. 5. 2012, rozhodl ve výroku II. o tom, že zadavatel nedodržel při zadávání veřejné zakázky postup stanovený v § 76 odst. 1 a odst. 6 zákona, a ve výroku III. uložil zadavateli opatření k nápravě nezákonného postupu, rozhodl správně a v souladu se zákonem.27.  Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se ztotožnil. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.V.  K námitkám rozkladu28.  Jak vyplývá z podaného rozkladu, navrhovatel uplatněnými námitkami brojí proti výrokům II. a III. napadeného rozhodnutí. Do výroku I. a IV. a důvodů, na základě nichž byl vysloven, rozklad nemíří; není tudíž sporu o tom, že námitky navrhovatele proti zadávacím podmínkám ve smyslu § 17 písm. l) nebyly uplatněny v zákonné lhůtě. 29.  Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že vybraným uchazečem uvedená námitka nedostatečného zjištění skutkového stavu nemá opodstatnění. Z obsahu správního spisu je patrné, že ze všech podstatných dokumentů a podkladů pro vydání rozhodnutí jednoznačně vyplývá zjištěný skutkový stav a není o něm důvodných pochyb. Závěry Úřadu jako správního orgánu prvního stupně tedy mají oporu ve správním spise a jsou logické a konzistentní.30.  Vybraný uchazeč se v předloženém rozkladu snaží prokázat, že jeho nabídka byla již od počátku úplná a pomocí institutu vysvětlení nabídky ji nijak neměnil ani nedoplňoval. Zadavatel v zadávací dokumentaci dle kapitoly X. Přílohy dokumentace bodu 10.4 požadoval, aby součástí závazného návrhu kupní smlouvy byl v Příloze 1 Položkový seznam a technická specifikace. Ze strany 7 návrhu kupní smlouvy vybraného uchazeče je patrné, že vyplnil pouze seznam nabízených dodávek, jejich název, počet kusů a cenu. Příloha neobsahuje položkový seznam přístrojového vybavení a ani technické parametry tak, jak vyžaduje zadávací dokumentace, a to včetně vybavení bezplatných dodávek monitorů nahrazujících stávající přístroje v rámci řešení problému kompatibility.31.  Ohledně přiložené prospektové dokumentace, její pouhé přiložení není možné považovat za závazný návrh, který má být předmětem smlouvy. Jak také vyplývá již z protokolu o prvním jednání hodnotící komise ze dne 13. 5. 2011, z referenčního seznamu nelze zjistit, a ani z prospektové dokumentace není patrné, co vše je konkrétně předmětem dodávky. V protokolu o druhém jednání hodnotící komise ze dne 2. 6. 2011 je konstatována nejasnost při posuzování splnění technických podmínek nabídky vybraného uchazeče. Hodnotící komise požadovala vysvětlení, jakým způsobem je zajištěna vzájemná komunikace monitorů v rámci kardiocentra a také žádala doslovně o upřesnění údajů v nabídce tak, aby bylo jasné, co vlastně nabídka obsahuje. V odpovědi na žádost o vyjasnění nabídky ze dne 15. 6. 2011 na první dotaz vybraný uchazeč navrhuje řešení zajištění kompatibility všech monitorů v rámci kardiocentra výslovně dodávkou dalších nových osmi pacientských monitorů a k nim až zde uvádí technické parametry tak, jak vyžadovala zadávací dokumentace. Dále v odpovědi na druhý dotaz upřesnění technických údajů v nabídce vybraný uchazeč přikládá odpovědi na jednotlivé požadavky. Konkrétně ke kapitole 7.3.4. bodu III.01.04 uvádí, že v rámci nabídky bude vyměněno všech stávajících osm monitorů za nové přístroje.32.  Co se týče institutu písemného vysvětlení nabídky (§ 76 odst. 3 zákona), z četné rozhodovací praxe Úřadu je zřejmé, že za „vysvětlení“ nabídky nelze považovat její doplnění např. o chybějící doklady nebo obecně o skutečnosti, které měly být uvedeny již v podané nabídce, tj. ve lhůtě pro podání nabídek. Uchazeči podávají svoje nabídky v souladu s § 69 odst. 5 zákona pouze a jen ve lhůtě pro podání nabídek a nabídky doručené po jejím uplynutí nejsou považovány za řádně podané. Písemným vysvětlením nabídky nelze rozumět ani možnost změny předložených nabídek. Smyslem a účelem tohoto ustanovení je dát hodnotící komisi možnost, aby si v případě potřeby mohla před samotným hodnocením nabídek vyjasnit informace deklarované uchazeči v nabídkách, nikoliv umožnit doplňování a rozšiřování nabídky o nové listiny či informace, které měly být její součástí ve lhůtě pro podání nabídek. Hodnotící komise má na základě tohoto institutu možnost žádat uchazeče o písemné vysvětlení za účelem zhojení zřejmých nejasností, nemůže však po uchazeči požadovat, aby změnil svou nabídku. Hodnotící komise nejenže nemůže uchazeče vyzývat k doplňování jejich nabídky, ale navíc není ani oprávněna přihlížet k případným opravám a doplněním nabídek podaných uchazeči po uplynutí lhůty pro podání nabídek. V souladu s koncepcí ustanovení § 76 odst. 1 a odst. 3 zákona tedy musí být ty z nabídek, které nesplňují požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách, vyřazeny a uchazeči, kteří vyřazené nabídky podali, musí být z účasti v zadávacím řízení bezodkladně vyloučeni podle § 76 odst. 6 zákona. Jak již bylo uvedeno výše, Příloha č. 1 návrhu smlouvy byla pouhá tabulka vyplněná vybraným uchazečem a neobsahovala bližší technickou specifikaci a další náležitosti požadované zadávací dokumentací. Vybraný uchazeč tak na výzvu k písemnému vysvětlení nabídky svou nabídku de facto doplnil o konkrétní parametry odpovídající požadavkům uvedeným v kapitole X. bodu 10.4 zadávací dokumentace a takto provedené doplnění nepředstavuje pouhé vysvětlení v nabídce již uvedených údajů, ale jednoznačně musí být posuzováno jako nepřípustné doplnění nabídky.33.  V další části rozkladu vybraný uchazeč obecně odkazuje na judikaturu Nejvyššího správního soudu, neuvádí však žádnou konkrétní citaci rozhodnutí. Pouze konstatuje, že i Nejvyšší správní soud připouští, že spektrum nejasností, na které dopadá § 76 odst. 3 zákona, může být široké a jeho aplikace může připadat v úvahu tam, kde zadavateli, zjednodušeně řečeno, není zřejmé, „jak to uchazeč se svojí nabídkou konktrétně myslel“. Tomu lze obecně dát za pravdu, ale tento právní závěr není v rozporu s tím, že obsah nabídky není možné po uplynutí lhůty pro její podání jakkoli doplňovat a zákon v tomto případě umožňuje pouze požádat o její písemné vysvětlení. Na základě závěru uvedeném vybraným uchazečem nelze institutu vysvětlení nabídky dle § 76 odst. 3 přiznat účinek, který by mohl dodatečně měnit či doplňovat nabídku. Uvedený právní závěr také vyslovuje Krajský soud ve svém rozhodnutí č. j. 62 Af 50/2010-104 ze dne 6. 10. 2011, ve kterém se však zabývá tím, jak by měl zadavatel postupovat v případě, že obdržel nabídku obsahující nejasnost. Dále je zde řešena otázka porovnání § 59 odst. 4 a § 76 odst. 3 zákona a jejich aplikovatelnosti zadavatelem z hlediska fakultativního. Jelikož ani jeden ze závěrů z uvedeného rozhodnutí nepodporuje argumenty vybraného uchazeče, nelze ani tuto námitku považovat za důvodnou.34.  Z textu bodu II. rozkladu vyplývá, že v něm vybraný uchazeč nenamítá konkrétní skutečnosti, spíše zaujímá vlastní stanovisko k námitkám v návrhu navrhovatele. Vybraný uchazeč tvrdí, že všechny jím nabízené přístroje i technická řešení plně vyhovují požadavkům zadavatele. K tomu pro úplnost uvádím, že se Úřad nezabýval technickou stránkou věci, jelikož posouzení splnění či nesplnění technických podmínek v rámci zadávacího řízení náleží hodnotící komisi. Ohledně této otázky Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí č. j. 5 Afs 75/2009 – 104 ze dne 6. 11. 2009 odkazuje na ustálenou judikaturu správních soudů, přičemž se v uvedeném rozhodnutí ztotožnil se závěrem, že: „Přezkumná činnost orgánu dohledu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“ 35.  Z výše uvedených důvodů se plně ztotožňuji se závěrem napadeného rozhodnutí, že zadavatel postupoval v rozporu se zákonem, pokud nevyloučil vybraného účastníka ze zadávacího řízení na základě toho, že využil možnosti požádat vybraného uchazeče o písemné vysvětlení nabídky ve smyslu § 76 odst. 3 zákona a tím mu dovolil doplnit jeho nabídku o skutečnosti, které neobsahovala již od počátku.VI.  Závěr36.  Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval v souladu se zákonem a správním řádem, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.37.  Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží1.  Fakultní nemocnice Olomouc, I. P. Pavlova 6, 775 20 Olomouc2.  Mgr. Lukáš Wimětal, Veselá 24, 602 00 Brno3.  JUDr. Dušan Diviš, Ulrichovo nám. 737, 500 02 Hradec KrálovéVypraveno dneviz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu § 26 zákona v návaznosti na § 158 odst. 1 a 2 zákona.