Snadné přidání nového datasetu

Rozhodnutí UOHS 9959


Číslo jednací R76/2012/VZ-20348/2012/310/PMo
Instance II.
Věc
Přestupní uzel Hrušovany u Brna, železniční stanice
Účastníci Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje Pittel + Brausewetter, s.r.o. D.I.S., spol. s r.o.
Typ řízení Veřejná zakázka
Typ rozhodnutí Veřejná zakázka
Nabytí právní moci 06.11.2012
Související řízení http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-9958.html
Zdroj na UOHS http://www.uohs.cz/cs/verejne-zakazky/sbirky-rozhodnuti/detail-9959.html
Rozhodnutí
                          
Č. j.: ÚOHS-R76/2012/VZ-20348/2012/310/PMoV Brně dne: 29. října 2012Ve správním řízení o rozkladu doručeném Úřadu dne 19. 3. 2012 zadavatelem – · Správou a údržbou silnic Jihomoravského kraje, příspěvkovou organizací kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, IČ 70932581,proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 2. 2012, č. j. ÚOHS-S355/2011/VZ-17118/2011/540/PVé, ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, jehož dalším účastníkem správního řízení jsou vybraní uchazeči –· společnost Pittel + Brausewetter, s.r.o., se sídlem Hybešova 42, 602 00 Brno, IČ 26287277, a· společnost D.I.S., spol. s r.o., se sídlem Křižíkova 3009/72a, 612 00 Brno, IČ 46975616,učiněných při zadávání veřejných zakázek „Přestupní uzel Hrušovany u Brna, železniční stanice“, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 5. 8. 2008, a „Přestupní uzel Rajhrad, železniční stanice“ zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 5. 8. 2008, neuvedl v zadávacích dokumentacích způsob hodnocení nabídek dle jednotlivých hodnotících kritérií podle § 44 odst. 3 písm. f) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neobsahují podle § 80 odst. 1 téhož zákona údaje o tom, jak byly nabídky v předmětném kritériu hodnoceny,jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, na základě návrhu rozkladové komise, jmenované podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto:Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 29. 2. 2012, č. j. ÚOHS-S355/2011/VZ-17118/2011/540/PVé,p o t v r z u j ia podaný rozkladz a m í t á m.OdůvodněníI. Zadávací řízení a řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže1. Zadavatel – Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, se sídlem Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno, IČ 70932581 (dále jen "zadavatel"), vymezil v zadávacích dokumentacích o veřejných zakázkách "Přestupní uzel Hrušovany u Brna, železniční stanice“ (dále jen "veřejná zakázka Hrušovany") a „Přestupní uzel Rajhrad, železniční stanice“ (dále jen "veřejná zakázka Rajhrad") následující kritéria – v obou případech se jednalo o ekonomickou výhodnost nabídky s dílčími hodnotícími kritérii: 1. nabídková cena (s vahou 60 %) a 2. plán organizace výstavby (s vahou 30 %) s těmito subkritérii: a) harmonogram výstavby (s vahou 25 %), b) uvádění do provozu (s vahou 20 %), c) organizace dopravních opatření (s vahou 15 %), d) vliv výstavby na životní prostředí (s vahou 15 %), e) plán zajištění jakosti (s vahou 15 %) a f) zařízení staveniště (s vahou 10 %). Posledním hodnotícím kritériem byla 3. smluvní pokuta (s vahou 10 %).2. Ve veřejné zakázce Rajhrad obdržel zadavatel ve stanovené lhůtě celkem 6 nabídek[1] s tím, že jako nejvhodnější byla vyhodnocena nabídka společnosti D.I.S., spol. s r.o., se sídlem Křižíkova 2960/72, 612 00 Brno, IČ 46975616 (dále jen „vybraný uchazeč D.I.S.“)[2], přičemž zadavatel rozhodl téhož dne o výběru nejvhodnější nabídky tohoto uchazeče. Dne 4. 9. 2008 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem D.I.S. smlouvu o dílo s předmětem plnění provedení stavby „Přestupní uzel Rajhrad, železniční stanice“ za celkovou cenu 14 620 134,- Kč bez DPH, tedy 17 397 959,- Kč včetně DPH.3. Ve veřejné zakázce Hrušovany obdržel zadavatel ve stanovené lhůtě celkem 6 nabídek[3] s tím, že jako nejvhodnější byla vyhodnocena nabídka společnosti Pittel + Brausewetter, s.r.o., se sídlem Hybešova 42, 602 00 Brno, IČ 26287277 (dále jen „vybraný uchazeč Pittel + Brausewetter“)[4], přičemž zadavatel rozhodl téhož dne o výběru nejvhodnější nabídky tohoto uchazeče. Dne 12. 3. 2008 zadavatel uzavřel s vybraným uchazečem Pittel + Brausewetter smlouvu o dílo s předmětem plnění provedení stavby „Přestupní uzel Hrušovany u Brna, železniční stanice“ za celkovou cenu 6 257 545,- Kč bez DPH, tedy 7 446 478,- Kč včetně DPH.4. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen "Úřad“) získal po posouzení obsahu předložené dokumentace pochybnosti o souladu postupu zadavatele se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“)[5],při stanovení způsobu hodnocení nabídek a při hodnocení nabídek a z tohoto důvodu zahájil správní řízení z moci úřední ve věci možného spáchání správních deliktů zadavatelem.5. Úřad zahájení správního řízení oznámil účastníkům řízení dopisem č. j. ÚOHS-S355/2011/VZ- 12755/2011/540/PVé ze dne 15. 8. 2011 a dále účastníkům správního řízení usnesením č. j. ÚOHS-S355/2011/VZ-12756/2011/540/PVé ze dne 15. 8. 2011 stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy, a oprávněni vyjádřit v řízení své stanovisko, a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům rozhodnutí.6. Zadavatel ve svém vyjádření ze dne 30. 8. 2011 k otázce způsobu hodnocení nabídek uvedl, že nabídky měly být a byly hodnoceny způsobem, který byl dříve jediný možný (ustanovení § 8 v době zadávání již neúčinné vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti), způsobem, který je stále doporučován a který je rozšířen v takové míře, že výskyt (četnost) jiných způsobů hodnocení je výjimečný. Z toho důvodu považuje použitý způsob hodnocení za očekávatelný a očekávaný s tím, že v daném případě není naplněna skutková podstata správního deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona – konkrétně definiční znak skutkové podstaty způsobilost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky. Zadavatel dále namítl, že názor, dle něhož by při jasnějším stanovení způsobu hodnocení kritérií zadavatel obdržel odlišný počet nabídek, případně že by nabídky byly odlišně zpracovány, je krajně spekulativní.7. Dle zadavatele obsahují zpracované zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dostatek údajů k tomu, aby byl proces hodnocení ověřitelný. Nadto připouští, že předmětné zprávy by mohly být podrobnější a v jednotlivostech porovnávat, co konkrétně který uchazeč uvedl a co neuvedl v porovnání s ostatními uchazeči, avšak dle zadavatele hodnotící komise zřejmě považovala větší detaily za neúčelné. Po pročtení téměř jakéhokoliv protokolu, který dokladuje hodnocení hůře kvantifikovatelných kritérií, lze konstatovat, že protokol může být podrobnější, přičemž ale zároveň velké množství detailů, ani množství textu nejsou přímo úměrné transparentnosti a mohou naopak vést k nepřehlednosti a potažmo k netransparentnosti. Zadavatel má za to, že i kdyby míra podrobnosti zpráv o hodnocení a posouzení nabídek byla považována za nedostatečnou, v daném případě není naplněna skutková podstata deliktu dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona, konkrétně definiční znak skutkové podstaty způsobilost podstatného ovlivnění výběru nejvhodnější nabídky, neboť zpráva o posouzení a hodnocení nabídek je vypracovávána až po té, co je nejvhodnější nabídka vybrána a z toho důvodu již nemůže uzavřený proces hodnocení nabídek ovlivnit. Zda byla či nebyla vybrána nejvhodnější nabídka, lze dle zadavatele rovněž ověřit i ze spisu.8. Za situace, kdy Úřad dovodí naplnění skutkové podstaty jiného správního deliktu, zadavatel požadoval, aby případná pokuta mohla být uložena v symbolické výši, či aby bylo zcela upuštěno od potrestání, jelikož nyní projednávanému správnímu řízení předcházelo řízení vedené pod spisovou značkou S222,348/2009/VZ, ve kterém byla zadavateli uložena pokuta z totožných důvodů s tím, že pokud by Úřad řízení spojil, pak by uložil úhrnný trest při aplikaci zásady absorpce. Zadavatel má za to, že akcentovat represivní charakter sankce je za daných okolností nepřípadné.9. Vybraný uchazeč D.I.S. a vybraný uchazeč Pittel + Brausewetter se ve stanovených lhůtách ani později nevyjádřili.II. Napadené rozhodnutí10. Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 29. února 2012 rozhodnutí č. j. ÚOHS-S355/2011/VZ-17118/2011/540/PVé (dále jen "napadené rozhodnutí"), v jehož výrokové části I. konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů podle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky Hrušovany, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 5. 8. 2008, a při zadávání veřejné zakázky Rajhrad, zadávané ve zjednodušeném podlimitním řízení na základě výzvy ze dne 5. 8. 2008, nedodržel postup dle § 44 odst. 3 písm. f) zákona, neboť v zadávací dokumentaci neuvedl způsob hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií, dále nedodržel postup dle § 80 odst. 1 zákona ve spojení s § 6 zákona tím, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny, čímž současně nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení, přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek a zadavatel dne 27. 9. 2008 uzavřel s vybraným uchazečem Pittel + Brausewetter a dne 4. 9. 2008 s vybraným uchazečem D.I.S. smlouvy na plnění těchto veřejných zakázek. Ve výrokové části II. napadeného rozhodnutí Uložil Úřad zadavateli za spáchání výše uvedených deliktů dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 60 000,- Kč.11. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí ve vztahu ke způsobu hodnocení nabídek uvedl následující. Dle Úřadu je zřejmé, že zadavatel nestanovil u hodnotícího kritéria ekonomické výhodnosti nabídky způsob hodnocení předem. Dle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 40/2004"), byl způsob hodnocení nabídek částečně specifikován v prováděcí vyhlášce č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické vhodnosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“), kde byla uvedena bodovací stupnice a způsob hodnocení nabídek zejména u počitatelných dílčích kritérií. Jestliže zákon postup při hodnocení nabídek neupravuje, ani neexistuje žádná prováděcí vyhláška upravující postup při hodnocení nabídek, byl zadavatel dle § 44 odst. 3 písm. f) zákona povinen upravit způsob hodnocení v zadávací dokumentaci předem, tedy uvést, že hodlá použít bodovací stupnici (např. v rozsahu 1-100) či jinou stupnici a popsat způsob hodnocení, jinak nelze následně posoudit, zda je jeho hodnocení nabídek transparentní.12. K otázce uvedení způsobu hodnocení nabídek Úřad poznamenal, že zadávací dokumentace musí dle § 44 odst. 3 písm. f) zákona obsahovat způsob, jakým budou hodnoceny nabídky z hlediska dílčích hodnotících kritérií. Zadavatel je povinen přesně specifikovat a podrobně popsat způsob a metodu hodnocení nabídek dle jednotlivých hodnotících kritérií. Jelikož dílčí hodnotící kritérium nemusí být dostatečně určitým vodítkem pro uchazeče při zpracování nabídek, je nutné (s ohledem na dodržení zásad zadávacího řízení zakotvených v § 6 zákona) stanovit, jaké parametry z jejich nabídek budou předmětem hodnocení a jakým způsobem bude hodnocení provedeno. Zadavatel tedy má s ohledem na výše uvedené povinnost popsat v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek natolik přesně a srozumitelně, aby si uchazeči mohli vytvořit jasnou představu o tom, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny. Dle Úřadu zadavatel v zadávací dokumentaci vymezil jednotlivá dílčí hodnotící kritéria a subkritéria, přičemž uvedl, co bude v rámci daného kritéria hodnoceno, ale nestanovil způsob a metodu hodnocení nabídek dle těchto jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií. Uchazeči se tak ze zadávací dokumentace předem nedozvěděli způsob a metodu hodnocení nabídek dle jednotlivých kritérií s tím, že ze zadávací dokumentace nebylo patrné, co zadavatel upřednostňuje, na co klade důraz a uchazeči tak neznali preference zadavatele a nemohli tak své nabídky přizpůsobit potřebám zadavatele vyjádřeným v hodnotících kritériích.13. Následně Úřad poznamenal, že pouhé stanovení procentní váhy jednotlivých dílčích hodnotících kritérií a subkritérií, které není doplněno o popis způsobu hodnocení a metody, na základě které budou jednotlivým nabídkám přidělovány bodové hodnoty, které odrážejí úspěšnost nabídky v rámci jednotlivých dílčích hodnotících kritérií, není dostačujícím popisem způsobu hodnocení dle hodnotících kritérií. Uchazeči o veřejnou zakázku musí být předem obeznámeni s tím, jakým způsobem budou jejich nabídky hodnoceny v rámci všech hodnotících kritérií, a to včetně možnosti podat námitky proti vymezení způsobu hodnocení, pokud by se domnívali, že je zadavatelem stanoven v rozporu se zákonem. Není totiž vyloučeno, že na základě zadavatelem zvoleného způsobu hodnocení počitatelných kritérií může dojít k neproporcionálnímu přiřazení bodů ve vztahu k nabízeným hodnotám, což v konečném důsledku může ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky.14. V daném případě je dle Úřadu evidentní, že způsob hodnocení nabídek zadavatel uvedl až ve zprávách o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 8. 2008, resp. ze dne 9. 9. 2008, (a to v článku 4.) s tím, že za protiprávní jednání je třeba považovat nejen takové jednání zadavatele, které zcela prokazatelně ovlivnilo hodnocení nabídek a tím i výběr nejvhodnější nabídky, ale i takové jednání, které mělo „pouze“ potenciál takového ovlivnění, případně konkrétní ovlivnění není průkazné (např. z toho důvodu, že uchazeči podali srovnatelné nabídky). Úvaha Úřadu týkající se případných následků úkonů zadavatele je proto v této souvislosti legální součástí správního uvážení.15. Ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 8. 2008 týkající se veřejné zakázky Rajhrad a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9. 9. 2008 týkající se veřejné zakázky Hrušovany je v článku 4. „Popis způsobu hodnocení nabídek“ uvedeno, že hodnotící komise použila pro hodnocení nabídek bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Hodnocení podle bodovací metody provedla hodnotící komise tak, že jednotlivá bodová ohodnocení nabídek dle dílčích kritérií byla vynásobena příslušnou vahou daného kritéria. Na základě součtu výsledných hodnot u jednotlivých nabídek hodnotící komise stanovila pořadí úspěšnosti jednotlivých nabídek tak, že jako nejúspěšnější byla stanovena nabídka, která dosáhla nejvyšší hodnoty a ostatní nabídky byly seřazeny sestupně, s tím, že při rovnosti bodů byla rozhodující lepší cena.16. Dále Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí uvedl, že obě výše uvedené zprávy o posouzení a hodnocení nabídek obsahují tabulky s bodovým hodnocením nabídek, přičemž u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ byly zpracovány dvě tabulky.17. Ve vztahu k veřejné zakázce Rajhrad se jedná o tabulku s názvem „Plán organizace výstavby – dílčí kritéria – podklad pro bodové hodnocení (výtah z nabídek)“, která obsahuje u jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií údaje z nabídek uchazečů, resp. odkazy na příslušné stránky nabídek uchazečů s krátkými texty, jako např. „HMG věcný/finanční; podmínky doloženy popisem, rozsah – viz text..“ s tím, že pod tabulkou je uveden text: „Ve všech dílčích kritériích bude hodnocen rozsah a detailnost zpracování předkládaného materiálu. Budou vyhodnocena jednotlivá podkritéria, kde bude hodnocena mimo jiné délka výstavby, rozsah a technická úroveň zpracování jednotlivých podkritérií se zaměřením na konkrétní stavbu – tj. hodnotí se i celková technická úroveň firmy, ve smyslu kvality budoucího realizovaného díla.“ Ve vztahu k této veřejné zakázce jde o tabulku s názvem „Plán organizace výstavby – dílčí kritéria – výpočet“, která obsahuje bodové hodnocení jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií.18. Ve vztahu k veřejné zakázce Hrušovany se dále jedná o tabulku s názvem „Plán organizace výstavby – dílčí kritéria – podklad pro bodové hodnocení (výtah z nabídek)“, která obsahuje u jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií údaje z nabídek uchazečů, resp. odkazy na příslušné stránky nabídek uchazečů s krátkými texty, jako např. „HMG věcný/finanční; podmínky doloženy popisem, podmínky doloženy popisem, rozsah – viz text…“ s tím, že pod tabulkou je uveden text: „Ve všech dílčích kritériích bude hodnocen rozsah a detailnost zpracování předkládaného materiálu. Budou vyhodnocena jednotlivá podkritéria, kde bude hodnocena mimo jiné délka výstavby, rozsah a technická úroveň zpracování jednotlivých podkritérií se zaměřením na konkrétní stavbu – tj. hodnotí se i celková technická úroveň firmy, ve smyslu kvality budoucího realizovaného díla.“ Ve vztahu k této veřejné zakázce se dále jedná o tabulku s názvem „Plán organizace výstavby - dílčí kritéria“, která obsahuje bodové hodnocení jednotlivých dílčích hodnotících subkritérií.19. Dle Úřadu ani jedna z předmětných zpráv o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje skutečnosti, které vedly jednotlivé členy hodnotící komise k přidělení konkrétních bodů, ani žádné zdůvodnění provedeného hodnocení nabídek. Hodnotící komise v těchto případech vyhotovila hodnotící tabulky, které buď pouze odkazovaly na příslušné stránky nabídek uchazečů, které komise hodnotila, a obsahovaly krátké texty, z kterých však nebylo zřejmé, jak byly jednotlivé nabídky hodnoceny v rámci kritérií, nebo přímo obsahovaly bodové hodnocení, z kterého není patrné, z jakého důvodu byl přidělen příslušný počet bodů nabídkám dle jednotlivých dílčích subkritérií. Úřad tak učinil závěr, že předmětné zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neobsahují popis hodnocení nabídek, resp. není z nich patrné, jakým způsobem byly konkrétní údaje z nabídek jednotlivými členy hodnotící komise hodnoceny, na základě jakého principu komise přidělovala nabídkám body v jednotlivých subkritériích, proč té které nabídce byl přidělen určitý počet bodů a v čem spočívala rozdílnost nabídek v jednotlivých subkritériích hodnocení.20. Následně Úřad doplnil, že nemůže přebírat roli zadavatele a aktivně se podílet na hodnocení nabídek. Odborné posouzení a hodnocení nabídek ponechává zákon na zadavateli. Např. v rozsudku Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 Afs 75/2009 ze dne 6. 11. 2009 (dále jen „rozsudek NSS“) je konstatováno, že „úkolem Úřadu je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru a jeho pravomoci končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě“. Podle rozsudku NSS Úřad dbá na to, aby byla splněna jedna ze základních zásad zadávání veřejných zakázek, a to zásada transparentnosti celého procesu zadávání veřejných zakázek. Úřad tedy není oprávněn při své přezkumné činnosti vstupovat do myšlenkových pochodů jednotlivých hodnotitelů, tedy členů hodnotící komise, a tyto myšlenkové pochody jakkoliv přezkoumávat, hodnotit, či dokonce nahrazovat vlastním správním uvážením. Úřad však přezkoumává, zda k hodnocení komisí došlo zákonem stanoveným způsobem, zda k tomu došlo transparentním způsobem, tedy zda je posouzení komise přezkoumatelné po formální stránce. Rozsudek NSS dále konstatuje, že Úřad musí dbát na to, aby hodnotící komise k výsledku posouzení dospěla za splnění všech zákonem stanovených požadavků, tedy i za splnění požadavků transparentního a přezkoumatelného popisu způsobu hodnocení nabídek. Pravomoci Úřadu sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě.21. Není-li tedy ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek uvedeno, na základě jakého principu zadavatel přiděloval v rámci hodnotících subkritérií hodnoceným nabídkám body, není možné správnost jeho postupu zpětně hodnotit, resp. přezkoumat, a takový postup zadavatele je postupem netransparentním.22. K otázce uložení pokuty Úřad poukázal na skutečnost, že s ohledem na uplatňování absorpční zásady při stanovení pokuty za spáchání sbíhajících se deliktů, tj. uložení úhrnného trestu za nejzávažnější z těchto deliktů, byla uložena pokuta za spáchání deliktu dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona při zadávání veřejné zakázky Rajhrad, jejíž cena činí dle smlouvy o dílo ze dne 4. 9. 2008 celkem 17 397 959,- Kč včetně DPH s tím, že horní hranice pokuty tak činí částku ve výši 869 897,95 Kč včetně DPH.23. Při stanovení výše pokuty vzal Úřad v úvahu jako přitěžující okolnost to, že zadavatel nedodržel vícero ustanovení zákona, neboť v zadávací dokumentaci vůbec nestanovil způsob hodnocení nabídek a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ údaje o tom, jak byly nabídky hodnoceny. Pokud by zadavatel v souladu se zákonem v zadávací dokumentaci stanovil způsob hodnocení nabídek, uchazeči by věděli, co zadavatel preferuje, a mohli by tomu přizpůsobit své nabídky. Tím, že zadavatel předem nestanovil způsob hodnocení nabídek, nesplnil předpoklad pro transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek, přičemž samotné hodnocení nabídek nelze přezkoumat, jelikož zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ údaje o tom, jak byly nabídky hodnoceny. Nadto Úřad nemohl opomenout skutečnost, že problematika stanovení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci a náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byla v rozhodovací praxi Úřadu již opakovaně řešena.III. Námitky rozkladu 24. Dne 19. 3. 2012 podal zadavatel proti výše uvedenému rozhodnutí, resp. proti výrokové části II. rozhodnutí rozklad, který byl Úřadu doručen dne 19. 3. 2012, tedy v zákonem stanovené lhůtě.Souvislost se správními řízeními S222/2009 a S348/2009 – za stejná pochybení u jiných dvou zakázek byla již dříve zadavateli uložena pokuta 60 000,- Kč 25. Zadavatel v rozkladu poukazuje na skutečnost, že pokuta uložená Úřadem ve výrokové části II. napadeného rozhodnutí je v rozporu se zásadami vyplývajícími z příslušných ustanovení správního řádu. Tuto argumentaci opírá především o skutečnost, že vydání napadeného rozhodnutí předcházelo vydání rozhodnutí č. j. ÚOHS-S222,348/2009/VZ-16722/2010/510/MCh/MGr ze dne 8. 12. 2010 (dále jen "dřívější rozhodnutí"), kterým již byla zadavateli za stejná pochybení u jiných dvou veřejných zakázek, a sice veřejných zakázek "Přestupní uzel Nesovice, žel. st." a "Přestupní uzel Otnice" (dále jen "dřívější řízení o veřejných zakázkách") uložena pokuta rovněž ve výši 60 000,- Kč. Zde bylo též shledáno porušení zákona zadavatelem spočívající v neuvedení způsobu hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií a pro nedostatek transparentnosti popisu způsobu hodnocení kritéria Plán organizace výstavby ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek.26. Zadavatel se s ohledem na časové konsekvence přezkoumávání obou výše uvedených případů ze strany Úřadu domnívá, že všechny předmětné případy měly být přezkoumávány v rámci jednoho společného správního řízení; dle něj měl Úřad možnost spojit všechna řízení o předmětných veřejných zakázkách. Pro daný závěr je pak irelevantní skutečnost, že písemnost označená jako "oznámení o zahájení správního řízení" vztahující se k přezkumu postupu při zadávání předmětných dvou veřejných zakázek byla vydána až dne 15. 8. 2011, tedy v období po vydání dřívějšího rozhodnutí. Doplňuje, že vzhledem k průtahům v řízení se nelze domnívat, že postup, kdy Úřad příslušná řízení nespojil, buď zásadně urychlil, nebo zásadně zjednodušil výsledek veškerých souvisejících řízení.Postupem Úřadu došlo k porušení několika ustanovení správního řádu27. Následně uvádí výčet konkrétních ustanovení zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), k jejichž porušení mělo v důsledku postupu Úřadu dojít. Jedná se o ustanovení § 6 odst. 1 a odst. 2 správního řádu (a sice zásady postupu bez zbytečných průtahů a zásady hospodárnosti), dále ustanovení § 8 odst. 1 správního řádu (a sice zásady souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi zadavatele), dále ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu (tedy zásady uplatnění moci k účelům, ke kterým je správnímu orgánu svěřena zákonem), a v neposlední řadě ustanovení § 42 správního řádu (a to pravidla, zejména lhůty, pro nakládání s podnětem k zahájení správního řízení), čímž dle zadavatele došlo současně k porušení ustanovení § 2 odst. 1 správního řádu, a sice zásady legality.Preventivní charakter sankce byl naplněn; akcentovat její represivní charakter je nepřípadné; v případě spojení všech řízení by byla výsledná pokuta nižší28. Následně zadavatel deklaruje, že Úřad v bodě 50. odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatuje, že upřednostnil preventivní charakter sankce. Dle svého tvrzení se zadavatel z předešlé situace poučil s tím, že preventivní charakter sankce byl u zadavatele i jeho odpovědných zaměstnanců bezezbytku naplněn. Má za to, že akcentovat represivní charakter sankce je za daných okolností nepřípadné. Dle něj Úřad při stanovení sankce správně aplikoval zásadu absorpce. Dodává, že pokud by však Úřad spojil všechna předmětná řízení o přezkumu postupu zadavatele, byla by výsledná sankce nižší s ohledem na uložení jediné pokuty.Zadavatel již byl za vytýkané pochybení potrestán; uložená pokuta byla "přerozdělena" mezi odpovědné zaměstnance 29. V závěru rozkladu zadavatel poukazuje na to, že za vytýkané pochybení již byl potrestán (jak Úřadem, tak i Regionální radou Regionálního operačního programu Jihovýchod) s tím, že pokuta uložená Úřadem v dřívějším řízení o veřejných zakázkách byla vedle dalších vyvozených pracovněprávních důsledků "přerozdělena" mezi odpovědné zaměstnance zadavatele.Závěr rozkladu30. Na základě shora uvedených skutečností zadavatel navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí v rozsahu výrokové části II. týkající se uložení pokuty zrušil.IV. Řízení o rozkladuStanovisko předsedy Úřadu31. Úřad neshledal důvody pro zrušení nebo změnu svého rozhodnutí v rámci autoremedury a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu, věc postoupil odvolacímu správnímu orgánu.32. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí, jmenovanou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo, s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí jsem přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise jsem dospěl k následujícímu závěru.33. Úřad tím, že ve svém rozhodnutí č. j. ÚOHS-S355/2011/VZ-17118/2011/540/PVé ze dne 29. 2. 2012 konstatoval, že se zadavatel dopustil správních deliktů dle § 120 odst. 1 písm. a) zákona tím, že při zadávání veřejné zakázky Hrušovany a veřejné zakázky Rajhrad nedodržel postup dle § 44 odst. 3 písm. f) zákona (neboť v zadávací dokumentaci neuvedl způsob hodnocení nabídek dle hodnotících kritérií), a tím, že nedodržel postup dle § 80 odst. 1 ve spojení s § 6 zákona tím, že do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ popis způsobu hodnocení nabídek s odůvodněním a údaj o tom, jak byly nabídky hodnoceny (čímž nedodržel zásadu transparentnosti zadávacího řízení), přičemž tyto postupy mohly podstatně ovlivnit výběr nejvhodnějších nabídek a zadavatel uzavřel s vybranými uchazeči smlouvy na plnění těchto veřejných zakázek; a tím, že zadavateli uložil za spáchání těchto deliktů dle § 120 odst. 2 písm. a) zákona pokutu ve výši 60 000,- Kč, rozhodl správně a v souladu se zákonem. V další části odůvodnění tohoto rozhodnutí budou v podrobnostech rozvedeny důvody, proč jsem nepřistoupil ke zrušení nebo změně napadeného rozhodnutí.V. K námitkám rozkladuSouvislost se správními řízeními S222/2009 a S348/2009 – za stejná pochybení u jiných dvou zakázek byla již dříve zadavateli uložena pokuta 60 000,- Kč34. V souvislosti s námitkou zadavatele, v rámci níž poukazuje na to, že pokuta uložená Úřadem je v rozporu se zásadami vyplývajícími z příslušných ustanovení správního řádu s tím, že již v původním rozhodnutí byla zadavateli za stejná pochybení u jiných dvou veřejných zakázek uložena pokuta rovněž ve výši 60 000,- Kč, uvádím následující. Je nezpochybnitelné, že Úřad po zvážení všech okolností daného případu dospěl k závěru, že důvody k neuložení pokuty (resp. k upuštění od uložení pokuty) nenastaly. Zdůrazňuji, že původní rozhodnutí (tedy rozhodnutí č. j. ÚOHS-S222,348/2009/VZ-16722/2010/510/MCh/MGr ze dne 8. 12. 2010) vydané ve (společném) původním řízení o veřejných zakázkách (tedy výše uvedených veřejných zakázkách "Přestupní uzel Nesovice, žel. st." a "Přestupní uzel Otnice"), v němž byla zadavateli za stejný správní delikt – tzn. správní delikt ve smyslu ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona – uložena pokuta ve výši 60 000,- Kč, nabylo právní moci dne 28. 12. 2010.35. V daném kontextu je třeba doplnit, že předmětné správní řízení (tedy řízení vedené pod spisovou značkou S355/2011) bylo zahájeno až dne 16. 8. 2011. Je tedy zcela evidentní, že z výše uvedeného důvodu již nemohlo dojít ke spojení předmětných správních řízení. Úřad uložil ve výrokové části II. napadeného rozhodnutí pokutu ve stejné výši jako v případě dřívějšího řízení o veřejných zakázkách (tedy společného správního řízení vedeného pod spisovou značkou S222,348/2009) z toho důvodu, že při rozhodování o uložení pokuty Úřad nemůže jako k polehčující okolnosti přihlížet ke skutečnosti, že zadavatel již byl v minulosti za obdobný nezákonný postup sankcionován. Tato skutečnost by mohla být za splnění podmínek vyplývajících z ustanovení § 120 odst. 3 zákona naopak považována za okolnost přitěžující – což není v tomto případě splněno, poněvadž zadavatel dané správní delikty nespáchal opakovaně ve smyslu předmětného ustanovení zákona (spáchal více správních deliktů, nikoliv však opakovaně). V daném případě nebylo možné s ohledem na výše uvedené uplatnit zásadu absorpce ve vztahu k předcházejícím správním deliktům spáchaným týmž zadavatelem.36. Nemůže proto obstát ani tvrzení zadavatele, dle něhož měly být všechny uvedené případy přezkoumávány v rámci společného správního řízení, které by bylo vedeno ve smyslu ustanovení § 140 správního řádu. Za důvodnou tedy nelze označit ani argumentaci zadavatele, dle níž je irelevantní, že písemnost označená jako "oznámení o zahájení správního řízení" vztahující se k přezkumu postupu při zadávání předmětných veřejných zakázek byla datována až dnem 15. 8. 2011, tedy v období po vydání dřívějšího rozhodnutí (předmětné správní řízení bylo zahájeno ve vztahu k veřejné zakázce Hrušovany a k veřejné zakázce Rajhrad), přičemž, jak již bylo výše uvedeno, dřívější řízení o veřejných zakázkách bylo pravomocně skončeno již dne 28. 12. 2010. Z těchto důvodů nebylo možné výše uvedená správní řízení spojit – otázka možného urychlení či zjednodušení výsledku veškerých souvisejících řízení je proto naprosto bezpředmětná a rovněž irelevantní.Postupem Úřadu došlo k porušení několika ustanovení správního řádu37. Ve vztahu k tvrzení zadavatele, v jehož rámci poukazuje na porušení některých ustanovení správního řádu ze strany Úřadu, a sice ustanovení § 6 odst. 1 a odst. 2 správního řádu (zásada postupu bez zbytečných průtahů a zásada hospodárnosti), ustanovení § 8 odst. 1 správního řádu (zásada souladu všech postupů, které probíhají současně a souvisejí s týmiž právy nebo povinnostmi zadavatele), ustanovení § 2 odst. 2 správního řádu (zásada uplatnění moci k účelům, k nimž je správnímu orgánu svěřena zákonem), ustanovení § 42 správního řádu (pravidlo pro nakládání s podnětem k zahájení správního řízení), či ustanovení § 47 správního řádu (pravidlo týkající se zahájení správního řízení), čímž mělo dojít i k porušení ustanovení § 2 odst. 1 správního řádu (zásada legality), uvádím tyto skutečnosti.38. V daném případě bylo plně učiněno za dost předmětným zásadám vyplývajícím z výše uvedených ustanovení správního řádu. I s ohledem na výše deklarované je totiž zcela evidentní, že v daném případě správní orgán zvolil nejúčinnější dostupné právní prostředky, a nikomu tak nevznikly zbytečné náklady. Námitka zadavatele poukazující na průtahy v řízení nemůže obstát již s ohledem na skutečnost, že zadavatel poukázal na údajné nenaplnění lhůt ze strany Úřadu ve smyslu ustanovení § 42 správního řádu, resp. ustanovení § 71 správního řádu, až v rámci rozkladu proti napadenému rozhodnutí. Rovněž mám za to, že v daném případě nebyla porušena ani zásada zakotvená v ustanovení § 8 odst. 1 správního řádu, jelikož nebyly splněny podmínky pro vedení (jednoho) společného správního řízení obsažené v ustanovení § 140 správního řádu.39. Ve vztahu k tvrzenému porušení zásady zakotvené v ustanovení § 2 odst. 1 správního řádu (tedy zásady legality) je pak zřejmé, že postupem Úřadu nedošlo ke zneužití jeho správního uvážení, tedy ke zneužití prostoru, který má správní orgán vymezen zákonem k tomu, aby rozhodl přiměřeně vzhledem k okolnostem případu. Jak bude uvedeno dále, v daném případě nedošlo ani k překročení zákonných mezí vyplývajících ze zákona (zejména dolní a horní hranice sazby pokuty za předmětný správní delikt). Rovněž bylo přihlíženo k okolnostem daného konkrétního případu, a to při zachování nestrannosti, rovného zacházení, proporcionality, legitimního očekávání apod. Ve vztahu k výše uvedenému pak nemůže obstát ani námitka zadavatele poukazující na porušení ustanovení § 42 správního řádu, tedy mimo jiné porušení povinnosti přijímat podněty, aby bylo zahájeno řízení z moci úřední.Preventivní charakter sankce byl naplněn; akcentovat její represivní charakter je nepřípadné; v případě spojení všech řízení by byla výsledná pokuta nižší40. V souvislosti s námitkou zadavatele, v rámci které upozorňuje na to, že se již poučil z dřívějšího řízení o veřejných zakázkách s tím, že preventivní charakter dané sankce byl u zadavatele (i jeho odpovědných zaměstnanců) bezezbytku naplněn, přičemž není přijatelné akcentovat represivní charakter sankce, uvádím následující. V prvé řadě je třeba deklarovat, že Úřad postupoval v části odůvodnění napadeného rozhodnutí vztahující se k výši jím uložené pokuty zcela správně a v souladu se zákonem. Zdůrazňuji, že rozhodnutí o uložení pokuty je nepřezkoumatelné, je-li její výše odůvodněna pouhým zopakováním skutkových zjištění a konstatováním zákonných kritérií pro uložení pokuty či funkcí pokuty, aniž by bylo zřejmé, zda a jakým způsobem byla tato kritéria správním orgánem hodnocena. Z judikatury NSS vyplývá, že jakkoliv má správní orgán při ukládání pokuty volnost správního uvážení, je vázán základními principy správního rozhodování (viz např. rozsudek NSS č. j. 8 As 5/2005-53 ze dne 29. 6. 2005). Mezi tyto principy pak jistě patří i úplnost, resp. dostatečná odůvodněnost rozhodnutí správního orgánu, která v konečném důsledku vyvolá i jeho přesvědčivost. Úřad tak při rozhodování o výši pokuty musí zohlednit všechny skutečnosti, které výši pokuty mohou v konkrétním případě ovlivnit, řádně se s nimi v odůvodnění svého rozhodnutí vypořádat a přesvědčivě odůvodnit, ke které okolnosti přihlédl, a jaký vliv měla na konečnou výši pokuty. Výše uložené pokuty tak musí být v každém rozhodnutí zdůvodněna způsobem, který nepřipouští rozumné pochybnosti o tom, že právě taková výše pokuty odpovídá konkrétním okolnostem individuálního případu. Z napadeného rozhodnutí je zřejmé, že výše pokuty uložená v tomto případě uvedeným požadavkům plně vyhovuje. 41. Úřad v odůvodnění napadeného rozhodnutí při stanovení výše pokuty dostatečně zhodnotil způsob spáchání deliktu a rovněž i okolnosti, za nichž byl delikt spáchán. Mám za to, že výše pokuty byla Úřadem dostatečně odůvodněna, poněvadž z odůvodnění napadeného rozhodnutí je jednoznačně patrno, k čemu přihlédl a jakou váhu danému zákonnému kritériu přiznal; postupoval v souladu s ustanovením § 121 odst. 2 zákona, dle něhož Úřad při určení výměry pokuty zadavateli přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.42. Z hlediska přiměřenosti sankce vzal Úřad v úvahu (jako přitěžující okolnost) tu skutečnost, že zadavatel nedodržel vícero ustanovení zákona, neboť v zadávací dokumentaci vůbec nestanovil způsob hodnocení nabídek a ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek neuvedl u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ údaje o tom, jak byly nabídky hodnoceny. Pokud by zadavatel v souladu se zákonem stanovil v zadávací dokumentaci způsob hodnocení nabídek, uchazeči by věděli, co zadavatel preferuje, a mohli by tomu přizpůsobit své nabídky. Tím, že zadavatel předem nestanovil způsob hodnocení nabídek, nesplnil předpoklad pro transparentní a přezkoumatelné hodnocení nabídek, přičemž samotné hodnocení nabídek nelze přezkoumat právě proto, že zpráva o posouzení a hodnocení nabídek neobsahuje u dílčího hodnotícího kritéria „Plán organizace výstavby“ údaje o tom, jak byly nabídky hodnoceny.43. Úřad v napadeném rozhodnutí též správně přihlédl k tomu, že problematika stanovení způsobu hodnocení nabídek v zadávací dokumentaci a náležitostí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byla v rozhodovací praxi Úřadu již opakovaně řešena.44. Dále je nezbytné podotknout, že Úřad v bodě 43. odůvodnění napadeného rozhodnutí zkoumal, zda není naplněna podmínka uvedená v ustanovení § 121 odst. 3 zákona, dle něhož odpovědnost zadavatele, který je právnickou osobou, za správní delikt zaniká, jestliže Úřad o něm nezahájil řízení do 5 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán. Úřad v této souvislosti přiléhavým způsobem konstatoval, že před uložením pokuty ověřil, zda je naplněna podmínka uvedená v § 121 odst. 3 zákona k uložení pokuty. K tomu dodávám, že Úřad postupoval správně a v souladu se zákonem, když v bodě 44. odůvodnění napadeného rozhodnutí konstatoval, že odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla, jelikož v daném případě se "Úřad o spáchání správních deliktů dozvěděl na základě podnětu, který obdržel dne 13. 1. 2010. K uzavření smlouvy s vybraným uchazečem D.I.S. došlo dne 4. 9. 2008 a s vybraným uchazečem Pittel + Brausewetter dne 27. 9. 2008. Z uvedených údajů vyplývá, že v šetřeném případě odpovědnost zadavatele za správní delikt nezanikla".45. Jak již bylo výše konstatováno, Úřad postupoval správně, když při stanovení výše pokuty přihlédl k ekonomické situaci odpovědného subjektu, neboť v určitém případě se pokuta, byť uložená v minimální výši, může jevit jako krajně „nespravedlivá“, přičemž vzhledem k výši rozpočtu zadavatele nelze stanovenou výši pokuty považovat ve vztahu k zadavateli za likvidační.46. S ohledem na tyto skutečnosti je třeba ztotožnit se i s dílčím konstatováním uvedeným v bodě 50. odůvodnění napadeného rozhodnutí, dle něhož "Pokuta uložená zadavateli za zjištěné porušení zákona má splnit dvě základní funkce právní odpovědnosti, a to funkci represivní – postih za porušení povinností stanovených zákonem a funkci preventivní, která směřuje k předcházení porušování zákona, resp. k jednání, které je v souladu se zákonem. Po zvážení všech okolností případu Úřad při stanovení výše uložené pokuty preferoval preventivní charakter sankce a stanovenou výši pokuty (60 000,- Kč) v dolní polovině její maximální možné výše, vzhledem k okolnostem případu, posoudil jako dostačující".47. Následně je třeba zdůraznit, že s ohledem na uplatňování absorpční zásady při stanovení pokuty za spáchání sbíhajících se deliktů, tedy uložení úhrnného trestu za nejzávažnější z těchto deliktů, byla uložena pokuta za spáchání deliktu dle ustanovení § 120 odst. 1 písm. a) zákona při zadávání veřejné zakázky Rajhrad, jejíž cena činí dle smlouvy o dílo ze dne 4. 9. 2008 celkem 17 397 959,- Kč včetně DPH – horní hranice možné pokuty (5 % z ceny veřejné zakázky) tedy činí částku ve výši 869 897,95,- Kč včetně DPH. Úřad tedy postupoval zcela správně, když v daném případě aplikoval zásadu absorpce.48. Související tvrzení zadavatele, že pokud by Úřad spojil všechna předmětná řízení o přezkumu postupu zadavatele, byla by výsledná pokuta nižší s ohledem na uložení jediné pokuty, a to v rámci společného správního řízení (ve smyslu ustanovení § 140 správního řádu), však neobstojí právě s ohledem na skutečnost, že výše uvedená správní řízení již nebylo možné spojit.49. K tomu uzavírám, že Úřad vzhledem k uvedené závažnosti porušení zákona a k souvislostem případu posoudil uloženou výši pokuty (60 000,- Kč) jako přiměřenou vzhledem k závažnosti a způsobu porušení zákona a zohledňující obě uvedené funkce. Na základě výše uvedeného je dále nezbytné učinit závěr, že Úřad výši jím uložené pokuty v napadeném rozhodnutí odůvodnil zcela dostatečně a rovněž přezkoumatelným způsobem. Mám za to, že pokuta byla prvostupňovým orgánem stanovena v přiměřené výši, přičemž nejsou dány důvody pro její snížení, resp. k upuštění od uložení pokuty, jak požaduje zadavatel v rozkladu.Zadavatel již byl za vytýkané pochybení potrestán; uložená pokuta byla "přerozdělena" mezi odpovědné zaměstnance50. Ve vztahu k námitce zadavatele poukazující na to, že již byl za předmětné pochybení potrestán (např. Regionální radou Regionálního operačního programu Jihovýchod) s tím, že pokuta uložená Úřadem v dřívějším řízení o veřejných zakázkách byla vedle dalších vyvozených pracovněprávních důsledků „přerozdělena" mezi odpovědné zaměstnance zadavatele, uvádím následující. Skutečnost, že zadavateli již byla za předmětné pochybení uložena jiná forma sankce jiným orgánem, nemá na uložení pokuty ze strany Úřadu podle příslušných ustanovení zákona vliv. Uvedená námitka proto nemá opodstatnění.51. Rovněž tvrzení zadavatele, dle něhož byla pokuta uložená Úřadem v dřívějším řízení o veřejných zakázkách „přerozdělena" mezi odpovědné zaměstnance zadavatele, nemá v daných souvislostech žádnou právní relevanci. Podotýkám, že zadavatelem předmětných veřejných zakázek byla prokazatelně Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, jakožto právnická osoba. Je zřejmé, že zadavatel podle zákona vždy odpovídá za řádný a zákonný průběh zadávacího řízení. Nelze proto zpochybnit skutečnost, že i v tomto případě nese Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, příspěvková organizace kraje, jakožto zadavatel předmětné veřejné zakázky objektivní odpovědnost za spáchání Úřadem konstatovaných správních deliktů v průběhu daného zadávacího řízení.52. Nadto konstatuji, že s ohledem na výše uvedené nemá a nemůže mít skutečnost, že v rámci původního řízení o veřejných zakázkách byla uložená pokuta "přerozdělena" mezi odpovědné zaměstnance zadavatele, vliv na výši pokuty uložené v předmětném správním řízení. V obecné rovině lze konstatovat, že se jedná o vnitřní záležitost zadavatele, která nemá sebemenší vliv na jeho odpovědnost za spáchání předmětných správních deliktů ve smyslu zákona. Ani tato námitka vznesená zadavatelem v rozkladu proto nemůže obstát.VI. Závěr53. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, když posoudil případ ve všech jeho vzájemných souvislostech a zhodnotil veškeré písemné podklady, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu.54. Vzhledem k výše uvedenému, když jsem neshledal důvody, pro které by bylo nutno napadené rozhodnutí změnit nebo zrušit, rozhodl jsem tak, jak je ve výroku uvedeno.PoučeníProti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 152 odst. 4 téhož zákona, dále odvolat.otisk úředního razítkaIng. Petr Rafajpředseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěžeObdrží:1. Správa a údržba silnic Jihomoravského kraje, p. o., Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno 2. Pittel + Brausewetter, s.r.o., Hybešova 42, 602 00 Brno3. D.I.S., spol. s r.o., Křižíkova 3009/72a, 612 00 BrnoVypraveno dne:viz otisk razítka na poštovní obálce nebo časový údaj na obálce datové zprávy[1] Tato skutečnost vyplývá z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 21. 8. 2008. [2] Tato skutečnost vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 28. 8. 2008. [3] Tato skutečnost vyplývá z protokolu o otevírání obálek s nabídkami ze dne 21. 8. 2008. [4] Tato skutečnost vyplývá ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 9. 9. 2008. [5] Pozn.: pokud je v rozhodnutí uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění účinné ke dni zahájení šetřeného zadávacího řízení ve smyslu ust. § 26 zákona v návaznosti na ust. § 158 odst. 1 a 2 zákona.

Záznam v JSON https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/rozhodnuti-uohs/zaznamy/9959
Popis API

Databáze nově na Hlídači

Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.

Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.