Vážená paní předsedající, vážené poslankyně, vážení poslanci, od neúspěchu pařížských mírových jednání jsou určujícími faktory kosovské krize postup Severoatlantické aliance a kroky vedení Svazové republiky Jugoslávie v Kosovu.
        Na ministerském zasedání NATO 12. dubna letošního roku aliance potvrdila, že cílem její vojenské akce je podpora politických požadavků mezinárodního společenství a že letecké útoky NATO budou pokračovat do té doby, než prezident Miloševič na tyto požadavky přistoupí. Česká republika vyslovila tomuto postupu aliance svou podporu.
        Vláda se vývoji situace v Kosovu věnuje prakticky na každém svém zasedání. Zvažuje také možnosti, jak v rámci postupu mezinárodního společenství hledat politická východiska ze současné kritické situace, a to s pochopitelným cílem zastavit největší humanitární katastrofu v Evropě od konce druhé světové války. Vláda také rozhodla poskytnout okamžitou humanitární pomoc a připravit rozsáhlý program pomoci pro kosovské uprchlíky. Domnívám se, že o vývoji situace a postupu vlády je i Poslanecká sněmovna pravidelně informována.
        Je tomu právě týden, co jste rozhodli o vyslání 6. polní nemocnice do Albánie. Vláda tehdy musela oslovit sněmovnu a Senát na mimořádných zasedáních přesto, že parlament o vyslání téže nemocnice již jednou rozhodl, ale pro jinou konkrétní operaci, která se kvůli odmítavému postoji Bělehradu zatím nemůže uskutečnit. Na tomto příkladu vidíte, že se vzhledem k vývoji situace jednotlivé operace a zapojení ČR mohou v poměrně krátkých časových intervalech měnit. Mohou se měnit a mění se i požadavky na ČR jako na spojence těch států, které se operací v prostoru bývalé Jugoslávie účastní.
        Musíme si uvědomit, že z pohledu našich spojenců je Česká republika díky své geografické poloze důležitým tranzitním prostorem a že je naší spojeneckou povinností umožnit využití tohoto prostoru. Jak jinak, přátelé, bychom mohli počítat se solidaritou spojenců v budoucnu v případě, že by byla ohrožena bezpečnost naší země?
        Případné odmítnutí žádosti spojenců ze strany České republiky by mělo dopady na ostatní země, které vojenské velení aliance ve stejným záležitostech oslovilo, a zvýšilo by jejich relativní zátěž. Rozsah humanitární katastrofy v Kosovu a naléhavost jejího řešení vede k intenzifikaci vojenských akcí proti Svazové republice Jugoslávie.
        ***
        Vzhledem k náročnosti operace požádal vrchní velitel ozbrojených sil NATO Wesley Clark všechny spojence o zvýšení počtu letadel pro operaci aliance. Jen USA připravují vyslání dalších 300 letadel. Kapacity současných spojeneckých základen jsou omezené. Vojenské orgány NATO proto hledají možnosti pro jejich dočasné umístění i v jiných členských státech aliance. V tomto směru byla oslovena i Česká republika. V uplynulých třech dnech zde působil expertní tým, který posuzoval možnost využití českých civilních i vojenských letišť. Případné využití letišť na území České republiky členskými státy aliance může vyžadovat i pobyt omezeného množství personálu, vojenské techniky a materiálu ozbrojených sil členských států NATO na území České republiky.
        Z vyhodnocení jednání expertní skupiny příslušníků leteckých sil aliance s odbornými orgány ČR vyplývají následující prozatímní závěry. Připomínám pouze, že i při kladném posouzení technické vhodnosti našich letišť nelze automaticky předpokládat využití těchto zařízení silami aliance. Kromě technicko-organizačních možností infrastruktury, způsobu zabezpečení služeb včetně ubytování personálu, bezpečnosti rozmístění letounů a další techniky apod. budou posuzována tato zařízení i v celkovém kontextu plnění operačních úkolů v souvislosti s probíhajícími operacemi aliance spojenými s krizí v Kosovu.
        Jak víte, bylo posouzeno několik vojenských a civilních letišť České republiky. Vzhledem ke specifickým požadavkům předpokládaného operačního úkolu, tj. zabezpečení tankerů - zdůrazňuji tankerů - jsou jako nejvhodnější letiště identifikována dvě, a to Praha-Ruzyně a Mošnov. Je však potřeba zdůraznit, že se jedná o předběžné vyhodnocení poznatků expertní skupiny podléhající posouzení jejích nadřízených složek. Důvodem pro preferenci civilních letišť oproti zařízením vojenským je především délka rozjezdových drah, neboť, jak jsem řekl, budou u nás v případě, že s tím vyslovíte souhlas, přistávat těžké tankery a ne třeba lehká bojová vojenská letadla. Tento parametr na letištích využívaných Armádou ČR by neumožňoval zajištění všech požadavků na letovou bezpečnost.
        Intenzifikace operace vyžaduje i adekvátní pozemní opatření a dodávky materiálů do oblasti. Česká republika již byla oficiálně požádána o souhlas s transportem vojenského materiálu přes území ČR do Maďarska. Toto zdůrazňuji, protože ještě během dneška jsem se tu setkal s řadou zástupců sdělovacích prostředků, kteří tvrdili opak. Čili opakuji, byli jsme oficiálně požádáni o souhlas s tranzitem vojenského materiálů přes území České republiky do Maďarska.
        V tomto ohledu je však nutné připomenout, že Parlament České republiky již vyslovil souhlas s pozemním tranzitem pro operaci SFOR, která dosud probíhá, i pro operaci KFOR v souvislosti se svým prvním rozhodnutím o vyslání 6. polní nemocnice. Tato rozhodnutí však nelze aplikovat na uvedený případ.
        Základním východiskem pro rozhodování Parlamentu České republiky byly konkrétní informace o dané operaci aliance, o zapojení ČR a o všech případných souvisejících činnostech - tranzit, servis, údržba - na území České republiky. Členské státy aliance však rozhodují o politicko-vojenském rámci jednotlivých operací s tím, že jejich provádění je již odpovědností vojenských složek NATO. Konkrétní požadavky se proto postupně upřesňují operativně v závislosti na vývoji operace. Rychlost a pružnost jsou v této souvislosti imperativem.
        Dosavadní postup, dle něhož se Parlament České republiky vyjadřoval ke konkrétním opatřením na základě konkrétních údajů, je složitý. Procedurálně a časově náročný dopad článků 39 a 43 Ústavy České republiky, které české vládě - na rozdíl od ústavních možností vlád většiny ostatních zemí NATO - neumožňují reagovat na měnící se situaci a postup aliance, mohou nepřímo zpochybňovat spolehlivost ČR jako člena NATO a naši politickou vůli k podpoře aliance i tam, kde vlastně existuje. V této souvislosti však musím ocenit velkou pružnost, s níž se obě komory parlamentu jsou schopny sejít během téměř 24 hodin. Vláda se domnívá, že nastal čas pro souhrnné rozhodnutí Parlamentu České republiky o podpoře i účasti v operacích NATO v souvislosti s řešením kosovské krize. Postup případ od případu vede k politicky nežádoucím výsledkům zejména v zahraničněpolitické rovině.
        Souhrnná právní úprava, která pojedná účast a podporu České republiky pro operace aliance, bude předmětem novely ústavy a návrhu zákona, které však v tuto chvíli nejsou dokončeny. Vývoj kosovské krize však od všech členů NATO vyžaduje operativní rozhodování.
        Chtěl bych jen pro příklad uvést postup dvou dalších nových členů aliance. Maďarsko rozhodlo poskytnout svůj vzdušný prostor vzdušným silám NATO a umožnit NATO použití letišť včetně zajištění technického zázemí pro obsluhu letadel všech typů. Polská ústava umožňuje, aby vláda mohla pružně reagovat na požadavky aliance. Použití letišť a využití vzdušného prostoru je tedy plně v kompetenci exekutivy. Experti NATO provedli také v Polsku sondáže o možnosti využití letišť, a jak potvrdil včera polský ministr obrany pan Oneskiewicz zde v Praze, pokud se vojenské orgány NATO rozhodnou polská letiště využít, varšavská vláda jim vyhoví.
        Potřebu souhrnného přístupu k podpoře České republiky pro operace NATO v prostoru bývalé Jugoslávie potvrdilo již poslední rozhodnutí Parlamentu ČR o vyslání české nemocnice k plnění humanitárních úkolů mimo území SRJ v souvislosti s řešením konfliktu v Kosovu a o vyslání nevyzbrojeného dopravního letounu AN-26 k plnění přepravních úkolů ve prospěch aliančních sil v souvislosti s řešením konfliktu v Kosovu, která nejsou vázána na žádnou konkrétní operaci.
        Vláda proto dnes žádá parlament o souhrnný souhlas s pozemním tranzitem personálu nebo jednotek včetně výzbroje, konvenční munice a dalšího souvisejícího materiálu ozbrojených sil členských států NATO přes území České republiky v souvislosti s operacemi NATO v prostoru bývalé Jugoslávie a v okolních zemích, které jsou prováděny v zájmu řešení kosovské krize.
        Zároveň vláda žádá o souhlas s přistáváním a pobytem vojenských letadel členských států NATO na území ČR za účelem pozemní podpory, zejména doplňování paliva, konvenční munice, a s pobytem personálu ozbrojených sil členských států NATO na území České republiky nezbytného k zajištění pozemních a leteckých tranzitů. Vzhledem k tomu, že se do operací aliance zapojují i státy zapojené do programu Partnerství pro mír, vláda žádá, aby se souhlas vztahoval i na tyto státy.
        ***
        Zdůrazňuji, že žádost o vyslovení souhrnného souhlasu neznamená, že vláda nebude Parlament České republiky o svých konkrétních krocích informovat. Navrhujeme aplikaci obdobného postupu, jako při vyslovování souhlasu s přítomností mezinárodních sil na území České republiky v případě cvičení, tzn. souhrnné, v tomto případě následné informování parlamentu o konkrétních opatřeních, které vláda přijala na základě souhrnného souhlasu parlamentu a v rámci jím vymezené.
        Umožnění pozemního tranzitu, přistávání vojenských letadel a pobytu ozbrojených sil členských států NATO je výrazem alianční solidarity i plněním spojeneckých závazků, což má svůj zvláštní význam v době kosovské krize a je potvrzením toho, že si Česká republika své závazky vyplývající ze vstupu do aliance plně uvědomuje.
        Náš přístup k požadavkům NATO bude mít mimořádný význam i pro rozhodování o dalším rozšiřování aliance, které je v zájmu České republiky. Je třeba vzít v úvahu, že činnost NATO se provádí i v zájmu zajištění ochrany příslušníků českého kontingentu SFOR v Bosně a Hercegovině, jakož i v zájmu obrany územní celistvosti a svrchovanosti Maďarské republiky sousedící se Svazovou republikou Jugoslávie, vůči níž aliance vede leteckou operaci. V tomto smyslu je navrhované rozhodnutí též příspěvkem k ochraně českých vojáků působících v oblasti a prostřednictvím plnění spojeneckých závazků je to svým způsobem i krok k zajištění bezpečnosti České republiky a jejích občanů.
        Při řešení případných škod způsobených v souvislosti s přelety, přistáváním či pobytem vojsk bude aplikována dohoda mezi smluvními stranami Severoatlantické smlouvy a ostatními státy zúčastněnými v Partnerství pro mír o statutu jejich ozbrojených sil podle zákona 296/1996 Sb.
        A závěrem bych chtěl zdůraznit, že souhlas s tranzity pozemních jednotek a souhlas s pobytem letadel i personálu není souhlasem s případnou pozemní operací NATO, s vynuceným vstupem na území Svazové republiky Jugoslávie. Je podporou dosavadnímu postupu aliance, kterou Česká republika potvrdila. K případné pozemní operaci NATO na území Svazové republiky Jugoslávie i jejím různým variantám bude možné se vyslovit v Bruselu i na nadcházejícím summitu NATO ve Washingtonu, přičemž předpokládám, že Česká republika by souhlasila maximálně jen s dílčí pozemní operací vynucenou např. přesně definovanou humanitární potřebou. Nedovedu si představit, že by vláda České republiky souhlasila s účastí bojových jednotek Armády České republiky na jakékoli pozemní operaci armád členských států aliance na území Svazové republiky Jugoslávie proti vůli vlády Svazové republiky Jugoslávie. Děkuji vám. (Potlesk.)