Děkuji za udělené slovo. Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové, z úst předkladatele pana Žantovského jsme slyšeli stručný životopis tohoto zákona. Ukazuje se, že tento zákon je zákonem složitým, zákonem sice potřebným, ale zákonem, který v jiných zemích prodělával svůj vývoj, a to několikaletý.
        My máme před sebou sněmovní tisk 16/6, o kterém budeme za chvíli hlasovat. Navrhovatelem tisku 16 je tedy Senát. Při projednávání Poslaneckou sněmovnou byly k tisku 16 přijaty pozměňovací návrhy, z nichž část vyplývala z požadavků zástupce navrhovatele, pana senátora Žantovského. Jak se sám zmínil, jednalo se o pozměňovací návrhy týkající se rozsahu a způsobu poskytnutí informací. Další okruhy pozměňovacích návrhů se týkaly problematiky odvolání a podrobnější úpravy hrazení nákladů.
        Senát návrh zákona projednal ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou a přijal k němu pozměňovací návrhy. Pozměňovací návrhy Senátu se týkají zejména problematiky odvolání, hrazení nákladů, ale rovněž rozsahu a způsobu poskytnutí informací. Senát přijal celkem 7 pozměňovacích návrhů k předloze, která byla schválena Poslaneckou sněmovnou.
        I přestože jsem si vědoma, že o zákonu budeme hlasovat jako o celku, dovolte mi, abych vám přiblížila některé změny, které představuje návrh předložený Senátem.
        První návrh se týká změny názvu zákona, kde zákon má být přijat pod názvem "zákon o svobodném přístupu k informacím". Myslím si, že je to naprosto bezproblémový paragraf. K § 6 odst. 2 se vypouštějí slova "za příslušnou úhradu". Jedná se o ustanovení, které nebylo Poslaneckou sněmovnou změněno. Jedná se tedy o původní znění senátního návrhu. Navíc se jedná o situaci, kdy žadatel trvá na poskytnutí zveřejněné informace, ačkoliv mu bylo povinným subjektem sděleno, kde se tato informace nachází a jakým způsobem ji může hledat. Domnívám se, že v takovém případě by měla být informace sdělena za příslušnou úhradu, a to podle § 17.
        K pozměňovacímu návrhu č. 3, což je § 15 odst. 1, musím říci, že považuji tuto novelu za nadbytečnou, protože si myslím, že celý problém řeší zákon o obcích.
        K § 16 - tady myslím, že je to trochu nešťastné, protože sněmovna upravila tento paragraf na žádost Senátu. Ve stávající senátní verzi se jedná o původní znění senátního návrhu s minimální změnou v odst. 2. V tomto ustanovení byla vyloučena možnost odvolání proti rozsahu a způsobu poskytnuté informace, to znamená, že nebude-li žadatel spokojen s obsahem poskytnuté informace nebo mu bude poskytnuta informace neúplná, nemá možnost se proti tomu odvolat.
        ***
        Chci připomenout, že znění tohoto paragrafu není jednoznačné a v praxi může vyvolat problémy s výkladem tohoto znění.
        Další pozměňovací návrh, pátý, je v § 17. Jedná se o nový paragraf, je to hrazení nákladů. Chci připomenout, že znění schválené Poslaneckou sněmovnou považuji za přesnější, upravuje problematiku podrobněji a podrobněji probírá pravidla hrazení nákladů.
        Poslední dvě novely se týkají přechodných a závěrečných ustanovení. Myslím, že rozdíl spočívá především v tom, že Senát a sněmovna se neshodly ve vztahu ke správnímu řádu.
        Závěrem chci říci, že bohužel zákon je mrtvý, pokud zákon nepoužíváme. Jakmile začneme zákon používat, zjistíme, jaké nedostatky má a jaké problémy v životě přinese. Bohužel jsem přesvědčena, že obě verze, jak verze senátní, tak verze sněmovní, nejsou v pořádku natolik, aby nevyvolaly a nepřinesly problémy při používání v běžném životě. Myslím, že je velká škoda, že se vláda nepodílela na dopracování tohoto návrhu a přes všechny připomínky, které k tomuto návrhu měla, doporučila tento zákon přijmout. Já bohužel jako zpravodaj pléna musím konstatovat znovu, že ani jedna z verzí není takovou verzí, která by nevyvolala problémy při používání v běžném životě. Děkuji.