Pane předsedající, členové vlády, kolegyně a kolegové, mám pocit, že naše diskuse se dostala přesně tam, kde být neměla. Ten, kdo říká své námitky proti zřízení Národního parku České Švýcarsko, je označen za nepřítele přírody. Stejně tak bych mohl označit za nepřítele přírody ty, kteří "díky" ochranářství "vymydlili" velkou část Šumavy.
        Já bych z tohoto místa naopak chtěl poděkovat panu ministru Kužvartovi, že přijal, dle mého názoru, rozumné opatření. Současně bych se chtěl ale ohradit proti jedné věci. Mrzí mě, že pan ministr, když navštívil České Švýcarsko, na televizní obrazovku řekl, že ze dvou set pozvaných poslanců pouze čtyři se zúčastnili. Ano, mnozí se nemohli zúčastnit z jednoho prostého důvodu - byl výborový týden, například náš výbor projednával předlohu, kterou prezentoval ministrův náměstek. Myslím si, že je zbytečné, abychom takto mezi sebe stavěli bariéry.
        Dámy a pánové, my se tady přece nebavíme o tom, jestli přírodu chránit, nebo ne. My se tady bavíme o tom, jaké jsou náklady na její ochranu, jaká jsou očekávání. Dnes hovoříme přece o území, které je chráněnou krajinnou oblastí. My hovoříme o povýšení ochrany tohoto území. Hovoříme o povýšení na národní park.
        Když si pozorně prostudujete a srovnáte si zákon a porovnáte si rozdíl mezi chráněnou krajinnou oblastí a národním parkem, zjistíte, že tolik zásadních rozdílů tam není. Je tam jeden zásadní rozdíl z hlediska výkonu státní správy. Ústředním orgánem je Ministerstvo zemědělství v případě chráněné krajinné oblasti, Ministerstvo životního prostředí v případě národního parku. Tady už to je ve slovech některých předřečníků, kteří hovořili pro zřízení parku. Tady jednoznačně zaznělo, že je to spor dvou, kteří budou toto území spravovat. Myslím si, že jsme tento spor všichni, kteří jsme se zúčastnili jednání, velmi silně vnímali. Myslím si, že není úplně korektní říci, že všichni starostové jsou pro. Oni jsou pro, ale jsou s výhradami. Myslím si, že s tím souhlasíme, protože ti starostové, kterých se to dotýká, by měli zájem, aby teritorium jejich obce, jejich katastrální území, bylo z národního parku vyňato. Důvody jsou samozřejmě evidentní.
        Já uvedu jeden příklad, příklad z místa, aby to bylo poněkud jednodušší. Nebudu, prosím vás, hovořit schválně o Šumavě, budu hovořit o připravovaném území Národního parku České Švýcarsko. Obec Mikulášovice používala k parkování vozidel parkoviště. Odstavné parkoviště, které vzniklo "díky" lesní těžbě, a používala je jako odstavné parkoviště pro návštěvníky této lokality. Jak to dopadlo? Jak české lesy, tak chráněná krajinná oblast daly negativní stanovisko. Víte, s čím daly negativní stanovisko? Daly takové stanovisko proto, že v územním plánu obce Mikulášovice je vymezeno území pro vybudování záchytného parkoviště. Jak snadné, jak hezké! Ti z vás, kteří jste byli starosty, víte, jak moc těžké a jak moc obtížné je záchytné parkoviště, byť ho již máte v územním plánu, vybudovat. Musíte k tomu získat finanční prostředky. Myslím si, že hovořit zde o finančních prostředcích, které vznikají zvýšenou ochranou tohoto území, je naprosto legitimní, a byl bych rád, kdybychom se za to nenapadali.
        Dámy a pánové, myslím si, že zde hovoříme o očekáváních, která vyplývají ze zřízení národního parku, a že zde hovoříme také o obavách ze zřízení národního parku.
        ***
        Jedni z nás mají silnější zkušenosti kladné, jiní z nás mají možná silnější zkušenosti záporné. Já bych byl hrozně rád, abychom svůj vztah dávali najevo hlasováním, nikoliv napadáním se za své názory.
        Na závěr říkám, že podpořím menší variantu, právě proto, že si to starostové dotčených obcí přáli. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)