Děkuji. Vážené dámy, vážení pánové, původně jsem se přihlásila do rozpravy podrobné, abych navrhla v této rozpravě mimo jiné vypuštění § 67 novelizovaného zákona o výkonu trestu odnětí svobody, ale protože výtky - tento paragraf se týká právě zařazování dětí do výkonu trestu odnětí svobody, ale protože zde byla vedena velmi emociální rozprava, která se sesypala na hlavu paní kolegyně Němcové, rozhodla jsem se vystoupit již v této obecné rozpravě, a to proto, že to cítím jako velmi nespravedlivé vůči ní. Musím říci, že se plně ztotožňuji se vším, co v této věci uvedla.
        K těm, kteří tady vystoupili, bych chtěla říci, že nechci polemizovat s těmi, kteří tvrdí, že dítě ve věku do tří let má právo žít s rodiči a že je v zájmu jeho výchovy a vývoje, aby tomu tak ve skutečnosti bylo. Pouze způsob, jakým zajišťujeme tuto společnou výchovu, se mi nezdá být vhodný. Poukazuji proto na znění trestního řádu, resp. § 322, podle kterého výkon trestu odnětí svobody na těhotné ženě a na matce novorozeného dítěte předseda senátu odloží na dobu jednoho roku po porodu. Dovedu si představit v rámci novelizace trestního řádu, že přistoupíme ke změně, resp. k úpravě tohoto ustanovení a že právě v oněch zvláštního zřetele hodných případech umožníme, aby matka dítěte mladšího tří let, zpravidla mladšího tří let, do výkonu trestu odnětí svobody nenastoupila.
        Panu poslanci Filipovi bych chtěla říci, že tento zákon nehovoří pouze o ženách, které byly zařazeny do výkonu trestu odnětí svobody ve věznici v Řepích.