Vážený pane předsedo, vážení páni ministři, kolegyně a kolegové, je tomu podle mého soudu více než rok, kdy v podstatě identický tisk až na několik málo změn projednávala Tošovského vláda. Tehdy bylo projednávání tisku odloženo kvůli nepochopení Ministerstva vnitra a Ministerstva zahraničí, které se týkalo smluv o zaměstnávání cizinců. Tehdy, a již to zde naznačil pan kolega Štrait, jsme byli v naprosto jiné situaci. V České republice bylo "jen" 280 tisíc nezaměstnaných. Nezaměstnanost byla na úrovni 5,4 %. Rok s rokem se sešel a nezaměstnanost vzrostla téměř o 150 tisíc na 8,2 %, to znamená přes 423 tisíc. Proto se divím, jak to, že vládě resp. Ministerstvu práce a sociálních věcí trvalo 7 měsíců, než bylo schopno předložit identický tisk zákona o nezaměstnanosti k projednávání ve sněmovně. Pro mne je to v podstatě nepochopitelná liknavost.
        Nyní bych se rád vyjádřil ke dvěma změnám, které do tisku, a které již projednávala Tošovského vláda, vsunulo stávající Ministerstvo práce a sociálních věcí. První změna je tak závažná, že pokud by prošla, tak Unie svobody nebude moci hlasovat v závěrečném hlasování pro tento zákon. Tato změna znamená další zvýšení rigidity trhu práce, znamená, že zaměstnavatel, který se dostane do potíží a nemá zakázky, bude muset v podstatě zaměstnávat nebo platit část svých zaměstnanců, i když je nebude potřebovat, po dobu šesti měsíců. Měsíc před kolektivním propouštěním bude muset oznámit úřadu práce, že hodlá zaměstnance propustit, další tři měsíce je výpovědní lhůta a další dva měsíce platí odstupné. Jsem přesvědčen o tom, že toto do zákona o zaměstnanosti protlačily odbory. Domnívám se, že je to hrubě proti zaměstnancům. Místo aby firma propustila třetinu zaměstnanců nebo 20 %, tak zbankrotuje celá a nezaměstnanost bude dále prudce narůstat. Za těchto okolností se ohánět směrnicemi Evropské unie je podle mého soudu naprosto bezpředmětné.
        Druhý problém, a to bych se chtěl naprosto vážně zeptat pana ministra, je problém zvýšení hmotného zabezpečení, zvýšení podpor v nezaměstnanosti o 10 %. První tři měsíce z 50 na 60, další tři měsíce ze 40 na 50.
        ***
        Jestli umím dobře počítat, tak při míře nezaměstnanosti, která bude v příštím roce přes 11 %, by toto navýšení znamenalo, pokud by fungovalo celý rok, ale má fungovat jen půl roku, příští roky již bude fungovat celý rok, minimálně 2 miliardy Kč. Kde na to chce Ministerstvo práce a sociálních věcí vzít?
        Říkám vám naprosto otevřeně a mám ty informace, že Ministerstvo práce a sociálních věcí letos nevybere 220 miliard, jak má vybrat, ale bude moc rádo, když vybere 204 až 205 miliard. Pokud trošičku zredukuje výdaje, protože odložilo valorizaci důchodů a životního minima, tak vyplatí a na svůj provoz spotřebuje kolem 205 miliard, tzn. už letos bude rozpočet Ministerstva práce a sociálních věcí vyrovnaný. Tato sněmovna odsouhlasila na své minulé schůzi zvýšení nemocenského pojištění, které v příštím fiskálním roce bude znamenat výdaje navíc minimálně o 8 miliard. Když k tomu připočteme ještě tyto 2 miliardy na politiku zaměstnanosti, tak se již příští rok dostane sociální pojištění jako celek do výrazného deficitu. Nechápu vládu, jak může takto hazardovat a jak může postupovat tímto způsobem. Kde na to chce vzít pan ministr peníze - moc ho prosím, aby mi na to odpověděl.
        Třetí věc - to je záležitost pojištění. Pokud chápeme státní politiku zaměstnanosti jako pojišťování se na to, že budu nezaměstnaný, tak myslím, že systém by měl být spravedlivý, že systém by měl být ekvivalentní.
        Jen pro vaši informaci: Pokud má zaměstnanec hrubý příjem 12 000 Kč, tak se svým zaměstnavatelem zaplatí za rok na politiku zaměstnanosti asi 5 200. Měsíčně, první měsíc bude brát kolem 5 000 dávku. Pokud má někdo hrubý příjem 24 000, tak již zaplatí za rok na politiku zaměstnanosti kolem 10 500, ale jeho dávka, maximálně jakou může mít, je opět asi 5 180 Kč, protože je to zastropována 1,5násobkem životního minima.
        Považuji to za krajně nespravedlivé, a proto budu se svým kolegou jednak navrhovat zvýšení tohoto stropu, a to radikálnější, než navrhl kolega Janeček na výboru, a já sám osobně budu navrhovat naprosté zrušení tohoto stropu. Mimochodem, tento manévr i podle výpočtu Ministerstva práce a sociálních věcí by znamenal zvýšení nákladů jen o 200 milionů korun za rok, ne o 2 miliardy, jak navrhuje ministerstvo.
        Dámy a pánové, děkuji vám za pozornost.