Děkuji. Vážený pane předsedající, doufám, že vás nezklamu, že budu mít alespoň něco ke sdělení, co bude poslankyně a poslance skutečně zajímat. Vím, že nedojde k hlasování, žádné usnesení od vás požadovat nebudu. Doufám, že se vám vyplatilo přijít do sálu.
        Především bych vás chtěl aspoň stručně informovat o závěrech včerejší schůze ministrů zahraničních věcí a ministrů obrany Západoevropské unie, která proběhla 10. a 11. května v Brémách. Kromě jiného se zabývala i situací v Kosovu.
        Neodpustím si alespoň jednu poznámku. Velmi vřele tam byli uvítáni zástupci České republiky, Maďarska a Polska, neboť jsme se poprvé účastnili v naší nové roli jako přidružení členové Západoevropské unie.
        Ministři odsoudili katastrofickou humanitární situaci v Kosovu a v celém regionu. Znovu připomněli, že bělehradský režim zatím odmítl všechny pokusy nalézt mírové diplomatické řešení krize. Ministři se pak shodli na tom, že zdůraznili podporu a plnou solidaritu jak pro Evropskou unii, tak pro Severoatlantickou alianci, co se Kosova týče, a silně zdůraznili, že vojenská akce aliance je jednak důležitá, jednak ospravedlnitelná ve snaze nalézt politické cíle mezinárodního společenství, kterým je vytvoření mírového multietnického a demokratického Kosova, kde budou všichni lidé žít v bezpečnosti a požívat všeobecně lidská práva a svobodu na rovnoprávném základě. V neposlední řadě se ministři shodli, že podporují pět legitimních požadavků mezinárodního společenství, a uvítali diplomatické úsilí Ruské federace a dalších najít mírové řešení této krize. V této souvislosti mimo jiné velmi uvítali rozhodnutí ministrů zahraničních věcí G8 ze 6. května a návrh na Pakt stability, tak jak ho formulovala předsednická země Evropské unie SRN.
        V rámci této konference vystoupili vedoucí delegací České republiky a Řecka a seznámili jsme přítomné se základními principy naší společné politické iniciativy. Musím vás informovat, že o této mírové iniciativě uvažujeme a jednáme již poměrně dlouho. Vlastně první úvaha byla formulována již několik dní poté, co bylo 24. března zahájeno bombardování Svazové republiky Jugoslávie. Jak si jistě pamatujete, krátce poté se o této iniciativě začalo spekulovat v českých sdělovacích prostředcích. Bez ohledu na to, jestli se spekulovalo přesně, částečně přesně nebo zcela zkresleně, není možné pokračovat v diplomatické iniciativě, která se rovněž diskutuje ve sdělovacích prostředcích.
        ****
        Nejlepší diplomatická iniciativa je ta, která není veřejně vyhlašována. Jen ta má naději na jistý úspěch. A zejména důležité je takto postupovat v těch případech, kdy je nutné zachovat soudržnost mezinárodního společenství. Proto jsem se v té době rozhodl úvahy a jednání přerušit a zahájili jsme je znovu před několika týdny. Skutečně shodou náhodných okolností jsme se na poslední tečce společného návrhu česko-řeckého shodli dvě hodiny předtím, než jsme obdrželi stanovisko G8. Jednání probíhala tady v Praze.
        Na základě společného stanoviska nejdůležitějších zemí G7 a Ruska jsme se ihned, jak česká, tak řecká strana, rozhodli plně podpořit stanovisko G8, a proto zdůrazňuji, že naše politická iniciativa nemá být teď chápána jako alternativní mírový plán. Naopak, vnímáme ji jako komplementární iniciativu, jako soubor podnětů, námětů, návrhů, které mj. dáváme k dispozici i politickým ředitelům G8, kteří v těchto dnech pracují na přípravě rezoluce Rady bezpečnosti OSN, což silně podporujeme, neboť to odpovídá našemu přesvědčení vyjádřenému i ve společném česko-řeckém dokumentu, že je velmi zapotřebí posílit roli OSN v řešení kosovského konfliktu.
        Hlavním záměrem českého a řeckého úsilí je tedy přispět ke snaze mezinárodního společenství co nejdříve převést proces řešení kosovské krize z vojenské do politické roviny. Východiskem našeho společného postoje je pět základních požadavků vůči Svazové republice Jugoslávie, které formulovalo mimořádné ministerské zasedání Severoatlantické rady v Bruselu 12. dubna a které potvrdil washingtonský summit NATO 25. dubna a které dále rozpracovalo ministerské zasedání skupiny G8 v Petersbergu 6. května.
        Praha a Atény tímto způsobem zamýšlejí doplnit existující návrhy na mírové řešení tak, aby obecně formulované zásady řešení krize co nejdříve nabyly podoby konkrétních kroků všech zúčastněných stran.
        Cílem je tedy navrhnout praktická opatření v určitém časovém sledu, což by mělo, alespoň doufáme, vyústit ve znovunastartování politického procesu. Zdůrazňuji, že není úmyslem České republiky ani Řecka tříštit dosavadní mezinárodní úsilí zaměřená na mírové řešení krize, ale právě, jak jsem řekl, navrhnout některé praktické modely k postupnému naplňování závěrů mezinárodního společenství tak, jak to toto mezinárodní společenství uzná za vhodné.
        Společné česko-řecké stanovisko je strukturováno do tří částí. První, úvodní část obsahuje rozbor situace v Kosovu a celém regionu po zahájení leteckých úderů aliance 24. března. Poukazuje mj. na vojenské, politické, humanitární, ekonomické, ekologické a další důsledky vývoje situace v tomto období, a to i z hlediska nežádoucích dlouhodobých dopadů na celý region. Podtrhuje podporu, kterou Česká republika i Řecko jako členové aliance poskytují její politice vůči Svazové republice Jugoslávie, a hlásí se k závěrům washingtonského summitu, včetně nezbytnosti posílit úlohu aliance při zajišťování bezpečnosti euroatlantického prostoru. Obě země též zdůrazňují podporu zásadě, že aliance nevede válku proti lidu Jugoslávie. A konečně, zvýrazňují své tradiční vztahy s balkánským prostorem, s národy tohoto regionu, včetně národů Svazové republiky Jugoslávie, a mj. i proto se právě cítí být povolány společně s mezinárodním společenstvím se podílet na hledání východisek ze situace.
        To je tak asi shrnutí první části, ale přečtu vám několik ukázek z první části jako ilustraci toho, co jsem teď řekl. Následující věty jsou citací, byť nebudu číst celou první, poměrně dlouhou část.
        Kosovská krize je největší výzvou, které aliance čelí od konce studené války. Její dosah výrazně překračuje rámec regionu. Hrozí závažné nebezpečí vzniku dlouhodobého destabilizujícího potenciálu v celé oblasti, přičemž slepé síly polarizace a násilí podkopávají vyhlídky na mír, demokracii, smíření a proces obnovy. Myšlenky demokracie, lidských práv, mírového soužití národů a mírového řešení sporů jsou součástí naší historie. Tyto hodnoty s úctou dodržujeme. Česká republika jako nový člen aliance a Řecká republika jako tradiční člen aliance mají zvláštní zájem na posilování role NATO v euroatlantickém bezpečnostním prostoru při zachování silné transatlantické vazby. Česká republika a Řecko, stejně jako ostatní členské země NATO, schvalují postup aliance ohledně situace v Kosovu. Silná historická pouta mezi národy Jugoslávie, Čechy a Řeky však Praze i Aténám umožňují zformovat specifický pohled na současnou krizi a zformovat naději, že obě země by mohly sehrát pozitivní roli při hledání mírového řešení. Praha i Atény důsledně vycházejí z toho, že NATO nevede válku proti lidu Jugoslávie, a této zásady se aliance musí vždy držet při výběru cílů pro vzdušné údery.
        Dnes, půldruhého měsíce od zahájení leteckých útoků, se domníváme, že nastal čas pro přípravu mírového návrhu v intencích politiky a cílů NATO a Evropské unie. Tento návrh poskytne stranám přímo zúčastněným na konfliktu příležitost vrátit se k jednacímu stolu za účelem hledání politického řešení, které by zaručilo práva kosovských Albánců, zajistilo širokou autonomii této provincie v rámci Svazové republiky Jugoslávie, ale také zaručilo právo ostatních etnických komunit pokojně žít v multietnickém, multikulturním Kosovu.
        Podporujeme každou snahu, jejímž cílem je zaručit mír. Oceňujeme iniciativu generálního tajemníka OSN, podporujeme rezoluci Rady bezpečnosti OSN stanovící rámcové řešení pro Kosovo. Vyslovujeme uznání G8, Rusku, USA a německému předsednictvu Evropské unie za jejich úsilí v tomto směru. Oceňujeme jako pozitivní kroky, které Jugoslávie nedávno podnikla, např. přijetím principu přítomnosti mírových sil v Kosovu.
        ***
        Operace Spojenecká síla pokračuje. Jednota států NATO začíná přinášet první pozitivní výsledky. Je však zřejmé, že utrpení obyvatelstva v Kosovu se stupňuje. Rovněž je třeba si uvědomit, že situace obyvatelstva Svazové republiky Jugoslávie je den ze dne složitější. Na srbské straně roste počet obětí z řad civilistů. To samozřejmě neznamená, že si neuvědomujeme, že na straně kosovských Albánců je téměř milion vyhnaných, tisíce popravených, statisíce nezvěstných, vypálené vesnice, znásilňování apod.
        Krize má negativní dopad na větší počet zemí a mezinárodních organizací, hospodářství, životní prostředí, obchod, související problémy apod. Situace v zemích sousedících, především ve Fyrom a v Albánii, začíná být kritická. Bělehrad využil operace Spojenecká síla k zesílení etnických čistek v Kosovu a vyhnal podstatnou část obyvatelstva do sousedních zemí. Situace vyžaduje nejen politické urovnání kosovské krize, ale zároveň i komplexní přístup k regionu jihovýchodní Evropy obsažený v koncepci Paktu stability, kterou navrhuje Evropská unie. To jsou ukázky z první, obecnější, úvodní části.
        Druhá, nejcitlivější, operativní část předkládá souhrn určitých konkrétních kroků ze strany Bělehradu zaměřených na splnění zmíněných pěti požadavků mezinárodního společenství a reakcí příslušných mezinárodních organizací, tedy Rady bezpečnosti OSN, Severoatlantické aliance a OBSE, na kroky Svazové republiky Jugoslávie v určitém časovém sledu. Tato část česko-řeckého stanoviska vychází z aktivního zapojení Rady bezpečnosti OSN do řešení kosovské krize, předpokládá vytvoření mezinárodních mírových sil v Kosovu na základě rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN, předpokládá dočasnou správu Kosova apod.
        Zde se již napřed omlouvám, že přesné detaily a citlivou časovou souslednost v této chvíli Poslanecké sněmovně nesdělím, neboť je stále předmětem citlivých jednání, která by měla být dokončena nejpozději do konce tohoto týdne.
        Takže jen obecně sdělím, že se zabýváme v této části způsoby, jak nastartovat politický proces, zabýváme se potřebou rozpuštění všech polovojenských jednotek v Kosovu, zahájením stahování armády a policejních jednotek z Kosova, ukončením etnických čistek, zahájením návratu uprchlíků, odzbrojením osvobozenecké armády Kosova - UCK - a její rolí během mírového procesu, pozastavením bombardování aliance, návrat modifikované OBSE do Kosova s cílem monitorovat návrat všech uprchlíků, přechodnou správou provincie za účasti příslušných mezinárodních organizací, způsobem, jak zajistit řádné fungování všech demokratických a volených institucí v oblasti, přítomností mezinárodních mírových sil a jejich složením, důsledným naplňováním rezoluce 1160/1998 o zbrojním embargu na jugoslávskou stranu i stranu kosovských Albánců, včetně zamezení pronikání ozbrojených Albánců na území Kosova, potřebou vyšetření případu porušování humanitárního práva v Kosovu i návrhem, co by měla obsahovat rezoluce Rady bezpečnosti, o níž se teď právě jedná.
        Poslední, závěrečná část stanoviska oslovuje problematiku řešení dlouhodobých důsledků a souvislostí kosovské krize. Je založena na dosavadním vidění těchto otázek ze strany Evropské unie. Předpokládá dlouhodobou, koordinovanou a rozsáhlou účast mezinárodního společenství na řešení tří základních tematických okruhů. Za prvé - ekonomická rekonstrukce regionu, za druhé - vytváření stabilních demokratických struktur, uplatňování lidských a menšinových práv v prosazování idejí občanské společností, za třetí - bezpečnostní otázky.
        Opět uvedu pár příkladů. Stabilizace a zajištění rozvoje na Balkáně vyžaduje komplexní a jednotnou strategii mezinárodního společenství. V této souvislosti bude svolána mezinárodní konference k projednání otázek bezpečnosti, obnovy demokracie a získávání prostředků pro postižené oblasti. Tato konference by měla přispět ke konsolidaci míru v Kosovu, zaměřit se na humanitární pomoc, smíření a obnovu celé oblasti i na stabilitu v jihovýchodní Evropě. Tato konference bude jistě svolána do Atén a Česká republika bude jedním z pozvaných.
        Je nám jasné, že čím více aktérů na mezinárodní scéně usiluje o mír v regionu, tím větší je šance na úspěch při hledání řešení s perspektivou míru nejen pro Kosovo, ale i pro oblast jako celek. Jako země přímo či nepřímo sousedící s Jugoslávií vyjadřujeme znepokojení nad nelidským utrpením uprchlíků i nad ničením této země. Toto ničení i vlny uprchlíků mají velký dopad v širším územním rámci, který bude pociťován po mnoho příštích let.
        Jak už jsem řekl, v této souvislosti Řecko uspořádá mezinárodní konferenci za naší účasti. Je nutné vypracovat komplexní plán stabilizace a rozvoje oblasti. Tento plán bude zahrnovat pět hlavních bodů.
        Chceme-li lidu Svazové republiky Jugoslávie - předposlední citát - ukázat jasnou a realistickou vizi jeho budoucnosti, musíme zformulovat transparentní a srozumitelné cíle a výhody, které lid Svazové republiky Jugoslávie získá účastí na tomto projektu.
        Celou tuto poměrně obsáhlou třetí část zakončujeme poznatkem, který je vám jistě známý, že každá žena, každý muž mají právo na respekt bez ohledu na jejich kulturu, náboženství a národnost, a je proto nutno odmítat jakékoli pokusy založit existenci státu na etnické čistotě.
        Chtěl bych zdůraznit, že Česká republika dělá již dnes hodně. Poskytuje humanitární pomoc, i když pro její pokračování je důležité i rozhodnutí tohoto parlamentu o uvolnění navržené jedné miliardy korun. Pro účast České republiky v poválečné obnově regionu bude rovněž důležitá státní podpora, plán zapojení české společnosti do demokratizace regionu. Máme k tomu dobré předpoklady. Je tu jistá důvěra i ze strany Svazové republiky Jugoslávie. Máme zkušenosti s tímto regionem, spolupráce s Řeckem a dalšími státy regionu je vysoce pravděpodobná.
        ***
        Říkám, že důležitá bude podpora jak ze strany vlády, o níž jsem přesvědčen, tak ze strany parlamentu.
        Řešení situace v Kosovu je urgentní. G8 i naše náměty poskytují značné náměty na toto řešení. Doufám, že se najde řešení do zimy, neboť jinak bychom se museli postarat o statisíce uprchlíků, kteří jsou dnes v táborech pod stany. Nechceme riskovat, že se tu vytvoří podmínky pro typ řekněme palestinských uprchlických táborů. Jak dlouho uprchlíci v palestinských uprchlických táborech byli, je vám všem známo. Je téměř jisté, že by takové uprchlické tábory byly zdrojem velkého napětí v regionu i zdrojem silné tendence k prosazování myšlenky Velké Albánie, kterou mezinárodní společenství nepodporuje a nesdílí.
        Nemyslím si, že česko-řecká společná politická iniciativa je mrtvě narozeným dítětem, jak se domnívá můj kolega senátor Žantovský. Naopak, i po jednáních prakticky se všemi ministry zahraničních věcí aliance, která jsem v této záležitosti vedl, jsem přesvědčen, že náš postoj posílil a nadále posílí prestiž české diplomacie, která je oceňována. Není tedy pravda - použiji ještě jeden citát, který jsem si přečetl, od mého předchůdce pana Zieleniece - že by náš vypočítavý přístup k NATO nás dostal do izolace. I reakce na tuto iniciativu ukazuje, že tomu tak není.
        Zdůrazňuji znovu, že přestože nejsme členským státem Evropské unie - tedy dosud ne -, jsme již pozváni - pozvánka přišla dnes ráno - předsednickou zemí Evropské unie, abychom se 27. května zúčastnili v Německu jednání o Paktu stability. Je to mimo jiné i vyjádřením uznání, že náš společný česko-řecký dokument je důležitým příspěvkem právě k jednání o paktu stability. A jak jsem řekl, přestože nejsme balkánskou zemí, zúčastníme se aténského jednání o poválečné rekonstrukci a budování demokratického systému ve společnosti.
        Itálie a Slovinsko vyjádřily plnou podporu všem našim návrhům a podnětům. Řada dalších zemí vyjádřila značné sympatie s velkou většinou námětů a aspektů. Tady je třeba zdůraznit, že časování nebylo nejšťastnější v tom, že to v prvních dnech mohlo vytvořit dojem, že naše iniciativa je alternativou ke G8. Proto jsem to zdůraznil i na začátku své dnešní informace, i proto jsem vedl extenzivní jednání.
        Výsledkem je, že je to dnes zcela jasné, všichni solidárně podporujeme plány G8, ale řada zemí si všimla, že právě v souboru našich návrhů je mnoho věcí, které může velmi dobře využít právě i G8.
        Mám před sebou i některé citáty, např. z postoje Francie, která říká, že se zájmem a sympatiemi vnímá společný historický návrh. Považuje za důležité, že v návrhu jsou důležité prvky souladu s G8. Uvědomuje si samozřejmě, že konkrétní opatření k nastartování politického procesu, ať se jedná o mandát, charakter, složení mezinárodní přítomnosti v Kosovu, povahu, rozsah a funkci dočasné správy Kosova, to všechno jsou citlivé věci, které jsou stále předmětem jednání, ale i náš námět bude brán v úvahu. Se značným zájmem Francie vnímá třetí část našeho stanoviska, kterou chápe jako důležitou snahu oslovit tematiku, jak řešit dlouhodobé důsledky a souvislosti nynější kosovské krize. Soudí, že naše stanovisko obsahuje mnoho námětů, které jsou v souladu s uvažováním Francie i Evropské unie, a končí své vyjádření tím, že považuje za výrazně pozitivní česko-řeckou snahu přispět svým dílem do nyní probíhající široké mezinárodní diskuse o řešení kosovské otázky.
        Nebudu vás zdržovat, ale podobná prohlášení mám od řady ministrů zahraničních věcí aliance.
        Skončil bych tím, že vás informuji, že do konce tohoto týdne bude druhá, citlivá operativní část doladěna na základě konzultací, které proběhly v Brémách. V pondělí 17. 5. bude odevzdána Všeobecné radě Evropské unie, která zasedá ve Vídni, ve středu bude odevzdána Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která má zasedání v Oslo v Norsku. Samozřejmě hned v pondělí s mým průvodním dopisem bude předána generálnímu tajemníkovi aliance Javieru Solanovi a generálnímu tajemníkovi OSN Kofi Annanovi, s jehož emisarem, ministrem zahraničí Slovenska panem Kukanem, o tom budu jednat i tento víkend. Samozřejmě, jak jsem již řekl, poskytujeme to G8, politickým ředitelům, kteří v těchto dnech formulují velmi důležitý návrh rezoluce Rady bezpečnosti.
        Mohu vám závěrem slíbit, že vás budu o vývoji této politické iniciativy, těchto námětů, brzy informovat. (Potlesk.)