Vážená paní místopředsedkyně, vážené dámy a pánové, maličko se omlouvám za kratičké zpoždění.
        Ústavně právní výbor projednal na své schůzi 15. dubna 1999 návrh pana poslance Jiřího Vlacha a v podstatě se shodl na tom, že vám navrhuje, abyste přijali jenom jakoby tu první část návrhu usnesení pana poslance Vlacha, a to v textu, který ústavně právní výbor po dlouhé rozpravě doporučil, který by měl znít:
        "Poslanecká sněmovna podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 90/1995, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, stanoví, že vyhovuje-li Poslanecká sněmovna námitce proti hlasování (§ 76 odst. 6), musí se hlasování opakovat. Přerušení jednání v okamžiku před opakováním hlasování vyhlášením přestávky na žádost klubu není možné."
        Jedná se v podstatě o problém, který pan poslanec Vlach chtěl řešit, aby přestávky nebyly zneužívány. Diskutovali jsme i situaci, kdy dojde třeba k tomu, že oprávněné zpochybnění hlasování bude vzneseno až po polední pauze, například že je to poslední hlasování před polední pauzou. Tam jsme říkali, že existuje vždycky prostor pro předsedajícího, aby rozumným způsobem chvilku počkal, dokud se sněmovna nesejde, nebo něco podobného. Ale nemělo by docházet k tomu, že poslanecké kluby si vlastně tímto způsobem nahánějí své poslance a snaží se převrátit poměr.
        Ve druhé věci, kterou pan poslanec Vlach navrhoval, tzn. jisté omezení rozpravy ve třetím čtení, se ústavně právní výbor shodl v tom, že není záhodno, abychom toto upravovali usnesením Poslanecké sněmovny. Obecně zažitá praxe této sněmovny je, že ve třetím čtení se nerozpráví, ale nemůžeme v některých případech vyloučit rozpravu. Domnívám se, že by nebylo úplně v duchu jednacího řádu usnesením takovou rozpravu zapovědět.
        Děkuji za pozornost.