Vážený pane místopředsedo, vážená vládo, dámy a pánové, dovolím si předložit několik pozměňujících návrhů k tomuto tisku.
        V § 1 odst. 2 písmeno d) zní: plnění veřejné zakázky, které poskytuje právnická osoba zřízená za tímto účelem zadavatelem nebo která je osobou zadavatelem ovládanou.
        ***
        Omezit toto vyloučení na případy, kdy osoba zadavatelem zřízená poskytuje zakázku v plném rozsahu, tedy bez subdodavatelů, prakticky znemožní užití tohoto ustanovení. V praxi velkých obcí ve skutečnosti jsou zřízeny právnické osoby, jimž obec zadá zakázku mimo režim zákona. Tyto osoby pak zajišťují zakázku tak, že samy zakázku podle zákona o veřejných zakázkách zadají jiným subjektům. To by pro příště nebylo možné.
        Za další - v § 1 odst. 2 písm. e) - za e) závazky stanovené zvláštním předpisem za závazky veřejné služby a advokátní služby.
        Pojetí závazku veřejné služby je velmi neurčité a z pohledu obcí lze za závazky obdobné závazkům veřejné služby považovat prakticky cokoli. Tak se zadání podle zákona lze úspěšně vyhnout. Přesná dikce je proto naprosto nezbytná. Naopak je třeba doplnit advokátní služby. V mezidobí od doručení služby do získání advokáta formou zadání veřejné zakázky již totiž uplyne lhůta pro první soudní jednání. Obce jsou tak nuceny zákon porušovat.
        Za další - § 2a odst. 5 vypustit. Málokterý výrobek je dnes dodáván přímo výrobcem a málokterý výrobek má jen jednoho výrobce. Většinou se vyrábí z různých polotovarů. Uchazeč při plnění nemůže operativně měnit své subdodavatele, jejichž živnostenský list při soutěži nepředložil. Některé zakázky dlouhodobějšího charakteru mohou proto ztroskotat a jiné se prodraží, neboť dodavatel nebude moci operativně reagovat na změněné podmínky trhu.
        Za další - v § 5 se doplňuje odstavec 3, který zní - za třetí: rozhodne-li zadavatel pro hodnocení podle ekonomické výhodnosti nabídek (§ 6), uvede jednotlivá kritéria v podmínkách soutěže. Přikládá-li zadavatel některým uvedeným kritériím stejný význam, uvede to v podmínkách soutěže.
        Není vhodné trvat na uvádění kritérií v sestupném pořadí, neboť to klade neúměrně vysoké nároky na ty zadavatele, kteří jsou jimi jen málokdy, a navíc to vytváří situaci, kdy nelze veličinám, jimž zadavatel přisuzuje stejný význam, dát stejnou hodnotící váhu.
        Za další - § 6 včetně nadpisu zní: § 6 Způsob hodnocení nabídek. Za prvé - hodnocení nabídek se provádí podle výše nabídkové ceny nebo ekonomické vhodnosti nabídek v souladu s kritérii uvedenými v podmínkách soutěže. Za druhé - při hodnocení nabídek podle ekonomické vhodnosti nabídky zadavatel přihlédne podle charakteru veřejné zakázky zejména k
        Kritéria matematickými postupy nevyhodnotitelná jako estetika, funkční charakteristika či ekologie nelze za kritéria považovat, neboť umožňují výhradně subjektivní a objektivně neverifikovatelné hodnocení. To na jednu stranu otevírá cestu k libovůli zadavatele, neboť subjektivní hodnocení vždy lze zpochybnit a napadnout - například co je pěkné a co nikoli.
        Za další - z § 29 se na konci odstavce 2 vypouští tečka a doplní se tato slova: "a zda byla složena jistota". Vypouští se poslední věta u vládního návrhu. Zákaz sdělování dalšího obsahu nabídky je absurdní a nesmyslný, když současně je stanoveno, že komise kontroluje úplnost nabídky, tedy i věci uchazečům nesdělované, současně má stanovenu protokolační povinnost a současně je též v § 30 v odst. 3 stanoveno, že uchazeči mají právo k podpisu protokolu, tedy k nahlédnutí do něj. Zavedení správního přezkumu postupu zadavatele též znamená, že uchazeč, který takové správní řízení vyvolá, a eventuálně další uchazeči budou mít jako účastníci správního řízení právo do spisu nahlédnout a s veškerým obchodním tajemstvím se tak seznámit. Zbytečně se zde tedy navrhuje komplikovat práci obálkové komise.
        Za další - v § 9 odst. 4 - 14 navrhuji změnu v odstavci 6, ostatní dle návrhu. Za šesté - lhůta pro podání nabídek nesmí být kratší než 14 dnů ode dne odeslání výzvy, v případě zadání veřejné zakázky podle odst. 2, písm. a) může vláda určit zkrácenou lhůtu , pro podání nabídek platí § 9 obdobně.
        Počítání lhůty implementací procesního počítání správních lhůt do hmotného práva soukromého je krajně nevhodné. Tento způsob počítání lhůt bude mít za nutný a neodvratný následek to, že ve výzvě nebude moci být stanovena konkrétní lhůta pro podání nabídek, neboť v době odeslání návrhu zadavatel nemůže tušit, kdy kterému obeslanému bude jeho výzva doručena. Lhůtu k úkonu pro více osob nelze nikdy vázat na doručení poslednímu z nich. Lhůta je pak nezjistitelná a musí být stanovována dodatečně. Protože zde jde o hmotné právo soukromé, nemůže se uplatnit institut náhradního doručení. Stačí tedy, aby si jeden z obeslaných výzvu nevyzvedl, a všechny časové plány zadavatele padají. Proto je nutno ustanovení o vázanosti lhůty na doručení vyzvanému uchazeči vypustit.
        Za další - § 56 odst. 2 - vypustit prodloužení lhůty ze 7 na 10 dnů. S prodloužením lhůty u již tak dlouhého procesu zadávání veřejných zakázek nelze souhlasit.
        § 57 odst. 2 - totéž - vypustit prodloužení lhůty ze 7 na 10 dnů ze stejného důvodu.
        Za další - vypustit nebo změnit § 62 odst. 1. V § 62 odst. 61 ve větě druhé se slova "ze 6 měsíců" nahrazují slovy "3 měsíců".
        S vládním návrhem nelze souhlasit, neboť jde o posvěcení liknavého postupu orgánů dohledu. Půlroční subjektivní lhůta je až moc dlouhá.
        Za další - v § 62 odst. 4, ve větě první se slova "2 měsíců" nahrazují slovy "14 dnů" nebo alternativně změnit takto: v § 62 se odst. 2, 3 a 4 vypouštějí a odst. 5 se označuje jako odst. 2.
        Smyslem pořádkové pokuty není trestat, postihovat za nesplnění povinnosti, leč zajistit řádný průběh řízení. Důvod k uložení pořádkové pokuty vzniká v okamžiku prodlení a zaniká v okamžiku splnění povinnosti. Čtyřměsíční lhůta pro pořádkovou pokutu je nesmyslná a vybočuje ze systému procesního práva jako celku.
        A za poslední - § 68, odst. 2 zní takto: rozhodnutí zadavatele, u něhož zákon stanoví povinnost oznámit je příslušnému uchazeči, musí být zasláno uchazeči doporučeně.
        V jazyku právních předpisů se neužívá doručit s doručenkou a navíc do soukromoprávních vztahů doručování s doručenkou vůbec nepatří. Poštovní řád, jeho příloha č. 5, s tím vůbec nepočítá. Doručenka, tedy doručení do vlastních rukou, se užívá jen ve věcech veřejnoprávních, tedy při realizaci působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy v rámci vrchnostenské nebo prosté výsostné správy. Nikoli při soukromoprávních činnostech.
        Děkuji vám za pozornost.