Děkuji, pane předsedající. Správně jste si povšiml mé přítomnosti v sále - moje nepřítomnost byla způsobena mou účastí na zasedání tzv. církevní komise, kterou svolal pan ministr Dostál v této chvíli do přilehlých prostor této sněmovny, takže se za svou dočasnou nepřítomnost omlouvám.
        Pokud jde o stálou delegaci Parlamentu ČR pro spolupráci s Evropským parlamentem, je to součást parlamentního výboru přidružení České republiky k EU, tj. tělesa, které bylo zřízeno tzv. Asociační nebo Evropskou dohodou, která platí mezi Českou republikou a EU. Poslanecká sněmovna zřídila v loňském roce po volbách tuto stálou delegaci a počet poslanců v této delegaci, zvolila svého vedoucího, což jsem já, a zároveň byla konstituována tak, aby proporcionálně vyjadřovala politické složení Poslanecké sněmovny i složení jednotlivých odborných výborů. Musím říci, že proti minulým obdobím, kdy toto těleso působilo na parlamentní půdě, se jeho práce a náplň poněkud pozměnily, a to v souvislosti s ustavením nového výboru pro evropskou integraci, který převzal od zahraničního výboru prakticky veškerou agendu související se vstupem ČR do EU. Mám zde na mysli agendu parlamentní a tím pádem došlo i k ovlivnění rytmu, stylu a náplně práce této stálé delegace, která do doby zřízení parlamentního výboru pro evropskou integraci, resp. v době jeho neexistence byla vedle zahraničního výboru jediným tělesem a garantem, který se evropskou agendou plně zabýval.
        Pokud jde o jednání výborů přidružených a činnost stálé delegace v minulém a v letošním roce, byla ovlivněna několika zásadními věcmi. Jednou z nich bylo vydání průběžné zprávy Evropské komise o pokroku České republiky v integračním procesu, která vyšla 4. listopadu loňského roku a která, jak víte, nevyzněla pro ČR příliš příznivě, takže závěry z této zprávy vyplývající byly předmětem obou jednání parlamentního výboru. První zasedání bylo v souladu s Asociační dohodou a konalo se ve dnech 23. - 24. listopadu loňského roku, druhé jednání se uskutečnilo 17. - 19. března letošního roku. Na obou jednáních vystoupili vždy zástupci Evropské komise, zástupci předsednických zemí EU, tj. v prvním případě zástupce Rakouska, ve druhém případě zástupce Spolkové republiky Německo, dále vystoupili vždy oba hlavní vyjednavači jak za Českou republiku, tak za EU, tj. náměstek ministra vnitra Pavel Telička za ČR a Michael Leigh za EU. Vystoupili také zpravodajové jak z české strany, tak ze strany Evropského parlamentu k jednotlivým oblastem komunitárních politik, resp. sbližování práva v České republice s právem EU.
        ***
        Musím říci, že je v každém případě zřetelné, že jednání a činnost tohoto tělesa není jednosměrným procesem, že je procesem obousměrným, že stejně tak jako čeští poslanci se dělí se svými kolegy v Evropském parlamentu o informace o tom, jak probíhá proces sbližování České republiky s Evropskou unií v oblasti harmonizace práva, implementace práva i v jiných oblastech, stejně tak požadujeme, a tyto naše požadavky jsou většinou plněny, abychom byli informováni o tom, jakým způsobem se vyvíjí situace v Evropské unii, jakým způsobem probíhají vnitřní reformy, ať už komunitárních politik, nebo institucí uvnitř Evropské unie. Mám za to, že tyto naše požadavky jsou celkem uspokojivým způsobem plněny.
        Musím říci, že pokud jde o aktivitu jednotlivých poslanců v celém výboru přidružení, především na straně Evropského parlamentu, existuje několik poslanců, které lze označit za velmi aktivní, několik poslanců, kteří o České republice mají skutečně velmi detailní znalosti a vědí toho o ní dostatek a lze s nimi diskutovat poměrně věcně a na úrovni. Existuje tam, bohužel, nemalý počet poslanců, kteří jsou členy výboru přidružení spíše formálně a jejichž znalost o České republice lze označit za velmi povrchní, nebál bych se ji označit za takovou, která je čerpána především z novinových titulků a ne z analytických zpráv nebo z hlubších popisů situace v České republice. Z toho pramení určité problémy při našem dialogu s těmito poslanci, protože jim musíme vysvětlovat zcela základní věci, které se týkají ekonomického a politického vývoje v České republice.
        Musím také říci, že se v poslední době objevily některé signály, které jsou podle mého názoru poněkud varovné. Mám tím na mysli především pokusy některých evropských poslanců převádět na evropskou úroveň problémy, které jsou čistě bilaterálního charakteru, pokud je vůbec lze označit za problémy. Mám tím na mysli především záležitosti, které by měly být spíše předmětem jednání mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a mezi Českou republikou a Rakouskem. Byly zde snahy některých poslanců Evropského parlamentu převést na evropskou úroveň záležitosti, které se týkají tzv. Benešových dekretů a které se týkají dostavby jaderné elektrárny Temelín. Za sebe musím říci, že velmi silně nesouhlasím s tím, aby tyto záležitosti byly přenášeny na evropskou půdu, na půdu Evropského parlamentu a na půdu výboru přidružení. Nicméně si myslím, že je nutné, abychom počítali s tím, že se budou podobné excesy vyskytovat s tím, jak bude proces přibližování České republiky s Evropskou unií spíše narůstat, že samozřejmě evropští poslanci budou využívat postavení Evropského parlamentu k tomu, aby mohli prosazovat určité politické zájmy nebo národní zájmy svých vlastních států. Myslím si, že je nutné, abychom se dostatečně argumentačně vybavili, abychom mohli této argumentaci čelit.
        Mám pocit, že právě  tím, jak bude výbor přidružení pracovat v budoucnosti, odrazí se na jeho práci postupující proces přibližování České republiky k Evropské unii, což bude klást daleko větší nároky na přípravu jednotlivých poslanců, především na české straně, tak aby skutečně byli schopni vyjednávat se svými evropskými kolegy. Není pochyb o tom, že výbor přidružení bude jednou z důležitých vyjednávacích platforem v budoucnosti pro vstup České republiky do Evropské unie. Je to zřetelné i ze skutečnosti, že činnost stálé delegace a činnost výboru přidružení se stále více zaměřuje na praktické otázky předvstupního období.
        Jak je známo, proběhly v červnu volby do Evropského parlamentu, takže evropská část výboru přidružení zmizela, tj. dosavadní evropská část, nová část ještě nebyla konstituována. Nicméně již dnes je známo, že někteří poslanci, kteří patřili spíše k aktivní části výboru přidružení z evropské strany, byli znovu zvoleni. Mám tím na mysli především pana Olssona, což byl švédský předseda výboru přidružení, pana Posselta z bavorské CSU, což je poslanec, který rád a opakovaně zvedá na zasedání výboru přidružení otázku Benešových dekretů a je to soupeř poněkud nepříjemný. Byl také znovu zvolen labouristický poslanec pan Whitehead, kterého si já osobně za jeho aktivitu a přístup k České republice velice vážím.
        Myslím si, že bych mohl závěrem doporučit, aby se členové stálé delegace České republiky snažili lépe individuálně pracovat s jednotlivými poslanci Evropského parlamentu, kteří mnohdy nejsou dobře a podrobně informováni o aktuální situaci v České republice, a také bych chtěl apelovat na své kolegy, aby lépe využívali mezinárodního zakotvení svých politických stran v evropských politických organizacích, a tudíž i kontaktů v jednotlivých frakcích Evropského parlamentu. Mám tím na mysli např. stranu evropských socialistů, resp. jejich frakci v Evropském parlamentu - to se týká kolegů ze sociální demokracie. Mám tím také na mysli frakci evropské lidové strany v Evropské parlamentu - to se týká kolegů z KDU-ČSL, a mám tím na mysli i další frakce, jako např. frakce evropských liberálních a reformních stran apod.
        Myslím si, že do budoucna, v dlouhodobém horizontu by bylo dobře uvážit jednu organizační změnu. K této úvaze jsem se nechal inspirovat pohledem na stálé delegace v zemích, které jsou ve stejné situaci jako my, tzn. že jsou to země přidružené, kde se většinou stálá delegace parlamentů těchto zemí do Evropského parlamentu zcela personálně ztotožňuje s příslušným výborem pro evropskou integraci. Mám pocit, že by to do jisté míry usnadnilo a zefektivnilo naši práci.
        To je vše, co jsem chtěl říci jako komentář ke zprávě, kterou máte ve svých materiálech. Můžete si ji přečíst, nebudu vás zdržovat.
        Závěrem mohu navrhnout, aby tato zpráva byla schválena. Nejsem si přesně jist formulací, zda se zpráva bere na vědomí, nebo schvaluje. Ať tak či onak, doporučuji, aby k ní Poslanecká sněmovna zaujala kladné stanovisko. Děkuji za pozornost.