Paní místopředsedkyně, pane předsedo vlády, kolegové, kolegyně, k předmětné interpelaci předem upozorňuji, že nejsem ani jsem nebyl členem žádné správní ani dozorčí rady Mostecké uhelné společnosti, že ani moji příbuzní nezastávají žádnou vedoucí funkci v této společnosti. Říkám to proto, že nejsem advokát Mostecké uhelné společnosti, jak jsou nazýváni někteří poslanci a senátoři sociální demokracie. Tolik do úvodu na vysvětlenou a k pochopení, že můj nesouhlas s odpovědí na písemnou interpelaci ve věci prodeje podílu státu nepramení z osobní zainteresovanosti v této společnosti a jediný můj vztah je, že pocházím z Mostu a jsem poslancem v severočeském kraji.
        První moje otázka zněla, zda vláda před vlastním prodejem podílu státu v Mostecké uhelné společnosti vyvolá důslednou prověrku ke zjištění skutečné hodnoty včetně jejích dceřiných částí. Odpověď není prakticky žádná a soustřeďuje se na vyjádření 46 % akcií v hodnotě 650 milionů Kč. Uvedená hodnota je pro smích i samotným zaměstnancům a odborníkům, protože jenom strojní zařízení v podobě rypadel, bagrů, zakladačů, ale i rozsahu působení na území 50 % okresu Most neodpovídá této ceně.
        Možná že měla znít otázka tak, proč právě Fond národního majetku připustil ztrátu majority a jaké personální závěry z toho byly vyvozeny. Jsem přesvědčen, že hodnota podílu státu byla značně nízká, už i s přihlédnutím ke vloženým investicím do dceřiných společností, které v mírném vyjádření představují více než jednu miliardu Kč.
        Je pochopitelné, že takovýto přístup vyvolal jako první vážné obavy zaměstnanců dolu Koh-i-noor, kde např. milionové investice do poslední chvíle zařadily tento důl do kategorie nejmodernějších hlubinných dolů v Evropě, a ten se stal jako první určeným k likvidaci. Je to stav, kdy mávnutím proutku se octne na dlažbě řádově 1 200 zaměstnanců, a můžeme opakovaně říkat, že vláda schválila útlumový program. Nejsmutnější je, že snahu o jiné řešení vyvolali samotní zaměstnanci a odborová organizace, a ne odborný management společnosti.
        K tomu problému směřovala i druhá otázka, zda se vláda nepokusí před vlastním prodejem podílu státu jednat s jinou uhelnou společností s většinovým podílem státu a s možností začlenit důl Koh-i-noor do takovéto uhelné společnosti. Odpověď ani v tomto případě žádná a musím se vrátit k iniciativě, která zůstala v rukou odborové organizace a samotných zaměstnanců. Podle očekávání nikdo o takovýto závod, který již v té době byl v majetku soukromé společnosti, neměl zájem. Znovu připomínám, že nejsem advokátem této společnosti, ale jsem její velký kritik. Kritik těch, kteří populistickým tlakem na obecní zastupitelstva je přesvědčili o výhodnosti prodeje akcií. Kritikem nových majitelů i starého vedení za špatnou obchodní politiku, neschopnost se seznámit s pravým stavem trhu, ale také kritikem za jejich asociální přístup.
        V další části interpelace byla otázka, zda částka získaná z prodeje podílu státu, tzn. 650 milionů Kč, pokryje sociální dávky v pánevních okresech, které vzrostou v důsledku dalšího zvýšení počtu nezaměstnaných. Ani v tomto případě nemohu být s odpovědí spokojen, protože místo toho, co bylo obsahem otázky, jsem informován o předpokládaném vyčlenění částky 417 milionů pro rok 2000, pokud však bude rozpočtem schválena.
        Otázka zněla na sociální podporu v nezaměstnanosti a ne na prostředky určené k získání pracovních příležitostí.
        Pokud je zmínka o plánované částce 417 milionů, připomínám, že se jedná o prostředky pro celou severozápadní část Čech a s přihlédnutím ke krizové situaci nemůže tato částka výrazně pomoci řešit sociálně ekonomickou situaci. Položenou otázku jsem směřoval k vysvětlení, které dostává jasnou konturu, kdy nejenom v případě Mostecké uhelné společnosti dochází ke ztrátě vlivu státu, následuje v řadě případů vytunelování a v dalším případě krach. Tu jasnou konturu vyjadřuje odpovědnost státu za vše, co takovýto producent vytvoří v podobě řady nezaměstnaných.
        Když došlo k prodeji podílu Mostecké uhelné údajně soukromé firmě ze Švýcarska, kterou obdivuji, jestliže koupí nerentabilní a neperspektivní uhelnou společnost, všeobecně se začalo říkat, že stát se zbavil odpovědnosti. Osobně to považuji za omyl, protože vše, co následuje, od sociálních podpor po zřizování nových pracovních míst, zůstává státu a z prostředků státu. Situace se stala o to vážnější, že prodejem podílu státu v této uhelné společnosti následují kroky, které situaci ještě komplikují a odpovědnost státu se zvětšuje co do rozsahu očekávané krizové situace.
        Proč to říkám? Dne 1. října se uskutečnila schůzka na Ministerstvu průmyslu a obchodu, kterou vyvolali regionální zástupci okresu Most v čele se senátorem Falbrem. Jaký byl výsledek, prezentoval samotný senátor i pro sdělovací prostředky, kdy říká: Nepřítomnost očekávaných ministrů pana Mertlíka a pana Špidly, nepřipravenost ministra Grégra. Následuje informace generálního ředitele ČEZ o korektuře plánovaných odběrů pro rok 2000, místo očekávaných 45 milionů tun bude odebráno 35 milionů tun hnědého uhlí. Výsledek? Očekává se, že jedna ze tří hnědouhelných společností musí z kola ven.
        ***
        A hned se nabízí která. A zde jsou jednoduché počty - pravděpodobně ta, kde podíl ČEZ je minimální. Na tento stav bezprostředně navazuje argumentace, že za to může vláda, která rozhodla o dostavbě Temelína, vláda, která nemá dobrou energetickou koncepci, vláda, která se nechová objektivně ke všem společnostem včetně zahraničních partnerů.
        Je proto zcela zákonité, že jsou oprávněné obavy, že pokud tento dopad bude na Mosteckou uhelnou společnost, tzn. společnost, která výrazně ovlivňuje život v okrese Most a jeho okolí a která je rozložena prakticky na 50 % území okresu, může se velice rychle vyprodukovat 8 000 nezaměstnaných. Jestliže k tomu připočteme současných 11 000, jsme na reálném čísle 40% nezaměstnanosti v okrese. Tím dojde k tlaku na stát, potažmo na vládu, což znamená, že je zapotřebí dalších prostředků na sociální podpory a prostředků na vytváření pracovních míst. Je to bumerang. Jako bumerang se vrací prvopočáteční špatný přístup rozhodování při prodeji akcií měst a obcí, které ve snaze doplnit pokladny prodaly své podíly ve strategickém odvětví státu.
        Již dnes je stávající situace s 19% nezaměstnaností nezvladatelná orgány místní samosprávy a státní správy, protože rozsah sociální krize a její další předpokládaný vývoj je nad rámec jejich sil. Je nutno říci, že uhelné společnosti nejsou v těchto podmínkách samy zdrojem nezaměstnanosti, ale že jako průvodní jev velkého propouštění se objeví úpadek středních a drobných podnikatelů. Jestliže by vývoj bez zásadního řešení měl pokračovat, tak hranice více než 40% nezaměstnanosti v okrese není hranicí nereálnou.
        Proto nemohu souhlasit s názorem ministra Císaře, který nedávno navštívil okres Most a řekl, že nyní vše závisí na aktivitě jednotlivých měst.
        Poslední kladenou otázkou byl dotaz, zda budou respektovány ekologické limity. U nás se tomu říká hranice porubních front, které ovlivňují perspektivu a životnost některých obcí. Potěšilo mě, že návrh energetické politiky projednaný v červnu letošního roku ve vládě byl údajně přijat na vědomí. V tomto návrhu připouští, že případné změny limitů budou provedeny na základě dohody se státní správou a samosprávou. A zde předpokládám i s dotčenými obcemi.
        Vážený předsedo vlády, občané okresu Most, zaměstnance postižených společností, především tisíce nezaměstnaných, nezajímá na prvním místě, kdo tento stav zavinil, ale očekávají rychlou, jasnou a účinnou odpověď státu, potažmo vlády, protože krizová sociální a ekonomická situace je nad síly řešení místních orgánů a dobrovolných iniciativ.
        Z těchto důvodů se plně stavím za požadavek Hospodářské a sociální rady Mostecka adresovaný místopředsedovi a ministru vlády panu Špidlovi, aby vláda urychleně projednala krizovou situaci na Mostecku a v celých severozápadních Čechách a přijala rychlá a účinná opatření do konce října letošního roku. Vývoj a situace a vlastní odpověď na písemnou interpelaci mě vedou ke stanovisku nesouhlasit s předloženou písemnou interpelací. Děkuji.