Vážený pane místopředsedo, vážený pane poslanče Janečku, vážené kolegyně a kolegové. Chtěl bych vaším prostřednictvím, pane místopředsedo, sdělit panu poslanci Janečkovi, že mu děkuji za jeho touto interpelací vyjádřený hluboký obdiv k mým pansofickým schopnostem, které zřejmě dokáží obejmout jakékoliv problematiky, včetně tak subtilních problémů, které se týkají vzniku a zániku mandátu v oblasti Všeobecné zdravotní pojišťovny. S pokorou musím panu poslanci Janečkovi sdělit, že mé znalosti o mých vlastních schopnostech jsou daleko nižší než jeho představy. A s údivem zjišťuji, že by asi bylo logické, kdyby - chce-li znát právní názor vlády - se obrátil i na místopředsedu Rychetského jako předsedu legislativní rady, která vládě doporučuje právní stanoviska, případně na ministra zdravotnictví, kterého má tak rád.
        Nicméně jestliže už se obrátil na mě, jsem povinen panu poslanci Janečkovi odpovědět.
        Kdybych chtěl vyčerpat veškerý zbývající čas do sedmnácté hodiny, rád bych tyto obsažné materiály stránku po stránce přečetl. Nicméně se domnívám, že bude-li si pan poslanec Janeček přát, rád mu je poskytnu k osobnímu prostudování, a omezím se pouze na to nejpodstatnější.
        Za prvé: Zákon, o němž pan poslanec Janeček hovořil, je velmi nedokonalý, a je nedokonalý především proto, že v tomto zákoně je sice uvedeno, že zástupce zaměstnavatelů pojištěnců do správní rady jmenuje organizace podnikatelů zřízená podle zvláštního zákona - jedná se o § 20 odst. 7 tohoto zákona - a že autorům tohoto zákona, já je nechci z úcty k panu poslanci Janečkovi jmenovat, jaksi uniklo, že do tohoto zákona nedali slovo "a odvolává". Opakuji - "a odvolává". Takže jsme dostali takovou lehkou právní absurditu, že nějaká instituce kohosi jmenuje, ale už nemá právo jmenovaného odvolat.
        ***
        Zatímco v případě jmenování zástupce státu ono právo odvolání je.
        O co tedy jde? Tato sněmovna rozhodla svým příslušným usnesením, a i toto usnesení včetně právního rozboru toho, kdo má a kdo nemá právo na mandát, jsme přijali většinovým rozhodnutím, o odvolání některých členů po volbě členů nových. A pokud jsem správně informován, tak Ústavní soud toto rozhodnutí Poslanecké sněmovny zvrátil.
        Z tohoto důvodu poněkud nechápu dotaz pana poslance Janečka, který se ptá, jak vláda bude reagovat na to, že Ústavní soud zpochybnil rozhodnutí Poslanecké sněmovny, neboť vláda, jak jistě pan poslanec Janeček uzná, není nadřazena ani Poslanecké sněmovně - i když bych si to někdy přál - ani Ústavnímu soudu, i když to bych si přál téměř vždycky. V každém případě existuje-li zde podle známé Montesquieuovy teorie jakýsi trojúhelník nezávislých mocí, je Poslanecká sněmovna povinna respektovat rozhodnutí Ústavního soudu a svým případným dalším rozhodnutím, jak se ostatně včera stalo ve věci čtrnáctých platů, případně vyjádřit své stanovisko k mínění Ústavního soudu.
        Takže doporučoval bych panu poslanci Janečkovi, aby se s plnou důvěrou obrátil na vedení Poslanecké sněmovny a inicioval případnou revokaci jejího předchozího usnesení, které, jak pan poslanec jistě dobře ví, Ústavní soud napadl a de facto zrušil.
        Závěrem - a opakuji, nechci zde půl hodiny číst analytické materiály, které se k tomuto případu vztahují - bych jenom rád připomněl, že Ústavní soud napadl proceduru hlasování, to znamená nerozhodl v meritu věci, a není proto vyloučeno, že postačí změnit tuto proceduru a celý problém může být korektním způsobem Poslaneckou sněmovnou vyřešen.