Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené kolegyně, vážení kolegové, hospodaření v lesích mimo jiné značně komplikuje neúplnost a nejednoznačnost zákona 172/1991 Sb. Podle něj nebyly např. předány vlastníkům lesní cesty, meliorační zařízení a zejména pak nemovitosti tvořící jeden funkční celek k zajištění lesní, zemědělské a rybářské činnosti. Bývalí správci, tedy stát, se o ně nestarají, noví nemohou, protože je nevlastní nebo je nemají ve správě, a tak například lesní cesty a další nemovitosti chátrají. Přitom tento majetek tvoří příslušenství lesů a byl vytvořen po roce 1949 z prostředků získaných hospodařením na bývalém majetku obcí, vznikl by, i pokud by ta obec na tomto majetku po roce 1949 hospodařila sama.
        ***
        Úprava vychází z úpravy obdobné problematiky u zemědělských pozemků dle zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Rovněž se v zákoně 172/1991 Sb. neřeší problematika lesů v území národních parků.
        Dosavadní úprava zákona č. 172/91 Sb., provedená zákonodárci v roce 1991, je zřejmě v této věci i v rozporu s ústavou, neboť znerovnoprávňuje obce proti ostatním původním vlastníkům, kterým byly pozemky v národních parcích vydány podle zákona 229/1991 Sb. Jako jediný důvod přitom při přijetí úpravy v roce 1991 bylo zákonodárci uváděno, že u obcí by nebyla jistota dobré ochrany životního prostředí národního parku. To však řeší zvláštní zákony stejně pro obec, stát či jiného vlastníka uložením příslušných povinností. Jde o výměru, která nepřesáhne 10 000 hektarů, a navíc jejím efektem bude i vtažení obcí do problematiky řešení ochrany a užívání národního parku jako vlastníků půdy v nich.
        Navrhovaná úprava dále řeší problém právního nástupnictví obcí, která zanikly fyzicky nebo zanikla jejich právní samostatnost z důvodů slučování obcí v období od 9. května 1945 do 24. května 1991. V případě dřívějšího slučování či rozdělování obcí nebo změn v jejich území je třeba k vytvoření případných - i již nastalých - sporů se jednoznačně zákonnou úpravou přiklonit k principu územního nástupnictví, který je jediný bez problémů právně jistý a má podklad v právní úpravě, která byla homogenní a konzistentní po celé období 1949 až 1991 a je kompatibilní i dnes, tedy katastr nemovitostí.
        Nyní bych se chtěl vyjádřit k bodu 4 v navržené úpravě zákona. Tímto ustanovením je řešen nemovitý majetek obcí nabytý zejména podle dekretů prezidenta republiky. Podle těchto právních předpisů nebylo k přechodu vlastnického práva ze státu na přídělce, kterým byly i obce, zapotřebí intabulace. V mnoha případech byl tento majetek obcí převzat na základě návrhu přídělů nebo na základě výkazu přídělců, avšak do 31. 12. 1949 nebylo vlastnické právo zapsáno do pozemkových knih, neboť to nebylo zapotřebí. Vlastnické právo k přidělené půdě na přídělce přecházelo dnem převzetí držby. Jsou rovněž případy, kdy obec majetek fakticky převzala a držela před 31. prosincem 1949, ale rozhodnutí o přídělu bylo vydáno až po tomto datu. Katastrální úřady odmítají provést záznam vlastnického práva podle uvedených dekretů s poukazem na to, že - za prvé - vlastnictví obce nebylo do 31. 12. 1949 zapsáno v pozemkové knize, nebo - za druhé - přídělová listina, kterou se ovšem již osvědčoval existující vztah, byla vydána po 31. 12. 1949, anebo za třetí - rozhodnutí o přídělu jednoduše neexistuje, ale to nikoliv vinou obce, ačkoliv je nepochybné, že obec příděl držela a hospodařila s ním.
        Navrhovaná úprava řeší jednoznačně znovunabytí nemovitostí získaných obcemi příděly určenými k jejich hospodaření. Navrhovaná úprava nenaruší celkový proces restitucí a pozemkových úprav, neboť obce již v jiných případech podle zákona 172/1991 Sb. jsou vlastníky zemědělských a lesních pozemků a účastní se bez problémů procesů pozemkových úprav jako řádní účastníci. Navíc i v těchto případech je zřejmé, že faktická držba obcí nastala před 31. prosincem 1949, neboť jinak by ji příslušné orgány státu nesměly po prvním lednu 1950 dle tehdejší právní úpravy potvrdit úřední listinou.
        Vážené dámy, vážení pánové, připojuji se k tomu, aby byl tento návrh zákona propuštěn do druhého čtení, a souhlasím s tím, nebo podporuji to, aby byl přikázán i ústavně právnímu výboru. Děkuji za pozornost.