Milá paní předsedající, milé kolegyně, vážení kolegové, irský prozaik a básník James Joyce mohl konečně v Paříži v roce 1922 vydat román Odysseus - mistrovské dílo, kterým ohromil publikum literárním experimentem. Joyce totiž představil metodu proudu vědomí, který formou vnitřního monologu a dialogu neopakovatelně zobrazil mnohovrstevnou strukturu lidských prožitků a činů. Také uvedený sněmovní tisk 357 může patřit k mistrovským dílům, které i třeba ohromuje publikum, neboť patří k návrhům souvisejících se vstupem do EU.
        Problematika, která mě zajímá, se dá vyjádřit prostě. Dopady sněmovního tisku do oblasti farmacie. Farmaceutický průmysl je úzce spojen, jak je známo, s výzkumem. Ten závisí na patentové ochraně. Bez ní je stěží možné pokračovat ve vývoji nových léků. Není žádným tajemstvím, že více jak 90 % léků na předpis a vakcínu na současném trhu je výsledkem právě průmyslového výzkumu.
        Také mě trápí zaznívající obavy z přísné patentové ochrany léčiv, a tak dovolte, abych zdůraznil některá fakta - vlastně dvě. Za prvé - více jak 95 % léčiv, která Světová zdravotnická organizace zařadila na tzv. Essential Drug List, není chráněno patenty, a to je pro nás důležitá zpráva. Za druhé - studie NERA nepotvrdila korelace mezi cenami a patentovým systémem. To je také důležitá zpráva. Považujme tudíž za neopodstatněné tvrzení, že účinná patentová ochrana povede k růstu cen léčiv. Obavy, které mi však zůstávají, podporují tvrzení, že zavedení patentové ochrany farmaceutických produktů povede k zániku domácího farmaceutického průmyslu, a tyto mé obavy nerozptýlily ani zkušenosti společnosti Menarini nebo společnosti Almiral-Prodes farma, resp. zkušenosti Itálie a Španělska, zemí, v nichž díky promyšlené licenční politice prošly firmy v posledních desetiletích transformací z lokálních výrobců do celosvětové působnosti. A nerozptýlenou obavu ještě umocnil předvánoční zdařilý seminář pořádaný senátorkou Roithovou k uvedené problematice.
        Nemohu se však smířit s mytologickým tvrzením, že originální léky zvyšují náklady ve zdravotnictví. Používání moderních léků v celosvětových nákladech přináší totiž úspory. Mohu se odvolat např. na studii z National Bureau of Economic Research, která uvádí: zvýšené náklady na moderní farmakologii o jeden dolar vedou ke snížení nákladů na nemocniční péči o 3,65 dolaru. S obdobným názorem jsme se mohli seznámit i ve výroční zprávě VZP za rok 1998. Cituji: Hodnocení potřeby léčiv bude z pohledu na samotná léčiva nezbytné korigovat širšími hledisky, neboť nové léky a nové farmakoterapeutické postupy přinášejí zvýšené výdaje na léčiva, ale takto úspory v jiných oblastech. A pokud jde o vliv na zdravotní stav populace, pak mi dovolte už poslední citaci: V letech 1989 - 1995 se v ČR v důsledku zavádění nových léčebných postupů a léků prodloužil průměrný věk o více než dva roky - a to je studie OECD "České zdravotnictví". V čem tedy tkví problém v oblasti farmacie?
        Z průměrně 4 500 přihlášek vynálezů se asi 900 vztahuje k farmaceutickým výrobkům, z nichž 85 % je přihlašováno zahraničními subjekty. Ve zjednodušené podobě jde tedy vlastně o problémy dva. Za prvé - možnost experimentů a klinických zkoušek pro získání registračního povolení k výrobě léčiv v době platnosti patentu. Takové úsilí vyvolávají rozdílné praxe v USA, ale také třeba v Kanadě a Izraeli, opírající se o rozhodnutí Roche vs. Bolard, od praxe v Evropě, která vychází z rozhodnutí Generix BV vs. Smith-Kline.
        Vládní návrh zákona zabezpečuje harmonizace vládních předpisů s evropskou praxí a přitom umožňuje soudům, aby v konkrétních případech rozhodly i pro řešení, které je preferováno v USA.
        ***
        Za druhé. Druhým problémem se jeví dodatkové osvědčení pro farmaka, které je součástí komunitárního práva, nařízení Evropského společenství č. 1768/92. Vládou navržená úprava tedy bez toho začne platit vstupem České republiky do Evropské unie. V České republice toho času platí asi 1 300 patentů na farmaceutické výrobky a z toho ze tří čtvrtin jsou majiteli zahraniční subjekty.
        Mimo to, že citovaný závazek byl přijat usnesením vlády 3/98, můžeme konstatovat, že přijde i v příštích třech letech na pořad dne pouze o 9 patentů.
        Závěrem tedy mohu sdělit, že přijetí vládního návrhu novely příznivě ovlivní nejen vstup České republiky do Evropské unie, ale též dostupnost nových, moderních léků a nebude mít vliv na zvyšování nákladů na zdravotní péči. A i když jsem v úvodu vystoupení vzpomenul Jamese Joyce a jeho mistrovské dílo s mnohovrstevnou strukturou, musím též připomenout, že román Odysseus byl řadu let ještě podezříván ze šíření obscenity, a to jen proto, že odvážně překračoval dosud stanovené hranice. Jsem přesvědčen, že předkladatel tisku 357 nebude podezříván ze šíření obscenity a náš ctihodný sbor vládní návrh zákona doporučí do třetího čtení, tedy pro překročení dosud stanovené hranice.
        Děkuji za pozornost.