Vážený pane předsedající, vážená vládo, dámy a pánové. Vláda České republiky svým usnesení 525 vytvořila strategický dokument Státní informační politika, ve kterém vytyčila jako jednu ze svých osmi priorit oblast elektronického obchodu. Vycházím tedy z postupu vlády. Dalším krokem na této cestě bylo v červnu 1999 rámcové opatření na podporu elektronického obchodu. Toho se dotčený návrh zákona týká. Rovněž podpůrné je stanovisko Ministerstva financí, které má v plánu v nejbližší době vytvořit pilotní projekty na základě elektronického podpisu, které se týkají kontaktů s daným ministerstvem. Jde o projekty, kde se budou moci dávat dejme tomu daňová přiznání po internetu. Toto všechno jsou moderní prvky, které je nutno akceptovat, a proto byl tento návrh podán skupinou předkladatelů.
        Stanovisko vlády k této předloze je nesouhlasné, a to vytýká nám - této normě je vytýkána nesystematičnost, poněkud chybné stanovení kompetencí a určitá nejasnost v pojmech. Předkladatelé tohoto zákona spolupracovali s odbornou veřejností, která vytvořila určitou kvalitní předlohu, ale část, která je nutná pro dejme tomu právní akty i v jiných oblastech, než je obchod, zde chybí. Rovněž reakce na směrnici Evropského parlamentu a Rady nemohla ještě být, protože tato vznikla v prosinci 1999 a začíná fungovat od 1. ledna 2000. To znamená, vznikl zde problém, aby část legislativy do tohoto návrhu byla dokomponována. Pan předkladatel o tom mluvil. Došlo se ke shodě Úřadu pro státní informační systém a předkladatelů, takže tato věc může být splněna.
        ***
        Jako další bych chtěl ještě doplnit, že rovněž Parlamentní institut se touto věcí zabýval na žádost organizačního výboru a dal stanovisko k této normě. Rovněž je zde citována věc, že není aplikována směrnice Evropského parlamentu a Rady. Toto jsou věci, které je nutné dopracovat.
        Jako zpravodaj bych zde chtěl doporučit, i když vládní stanovisko není pozitivní, aby tato novela prošla do dalšího čtení, ale je zde nutno udělat určitou korekturu.
        Navrhuji dle § 91 jednacího řádu následující: prodloužit dobu pro projednávání o 40 dnů. Vycházím z reálného kalendáře, který má Poslanecká sněmovna k dispozici. Část prodlužovací doby spadá do jednání sněmovny a poslaneckých týdnů, takže prodloužení o 40 dnů je reálné s tím, aby norma byla dokončena a mohla být propuštěna ve prospěch prosperity jednak obchodních kruhů, bankovnictví, státní správy, jednak vůbec k oživení ekonomiky. Toto je mé doporučení. V rozpravě bych chtěl zopakovat prodloužení lhůty o 40 dnů. Vyžaduje to podle § 91 souhlas předkladatelů.
        Na závěr drobné upozornění. Zdejší sněmovna je v těchto záležitostech, které se týkají informačních společností, vstřícná. Dokazuje to přenos internetový, živý, z Poslanecké sněmovny, který je aplikován, dále různé kroky, které se zde konají, naposledy prezentace tzv. ARESU, tzn. automatizovaného systému registru ekonomických subjektů. Znamená to, že vstřícnost tady je. Doufám, že se tento parlament zachová moderně a společnými silami tuto normu v nutném prodloužení zpracujeme, tak jak má být.