Vážený pane předsedající, páni ministři, kolegyně a kolegové, já si dovolím říci skutečně jen pár slov. Návrh zákona o geologických pracích má dlouhou historii. Na jeho počátku stála kauza Kašperské hory a Mokrsko. Návrh novely se začal připravovat někdy v roce 1997 především s cílem umožnit účast obcí při povolování průzkumu. Do minulého období se už návrh zákona nedostal, skončil někde ve vládě, a v novém období je návrh předkládán s obohacením ještě o řadu omezení při povolování průzkumu a o malou novelu horního zákona - pracovně bychom to asi mohli nazvat kauza Čertovy schody.
        Je jasné, že tento návrh musel narazit na odpor řady skupin, jejichž práv nebo činností se dotýká. Myslím si, že nebylo příliš šťastné, když ministerstvo seskupilo do jednoho šiku odpůrců jak těžaře, tak inženýrské geology, a že ustanovení, která zakládají povinnost přezkušování inženýrských geologů každých pět let, v úpravě oponentní zprávy deset let, jsou nadbytečná. V případě, že zákon projde do podrobné rozpravy a budou předloženy návrhy na vypuštění tohoto omezení, myslím, že by bylo dobré je podpořit, protože zákon by neměl regulovat činnosti, které nemají v podstatě nic společného s těžbou a které se týkají drobných geologických prací typu průzkumných vrtů jak pro obce, tak pro účely různých staveb.
        Je samozřejmé, že účast obcí při povolování průzkumu může být předmětem diskusí, nicméně podle rozhodnutí Vrchního soudu obce tuto možnost mají a v případě, že nebude upravena zákonem, povede to k dalším sporům a tahanicím a zřejmě se obce stejně průzkumu zúčastní.
        Mnohem větší emoce vzbudila malá novela horního zákona, která je připojena k novele zákona o geologických pracích. Já si myslím, že ustanovení, podle kterého je organizace povinna předložit podklady orgánům ochrany životního prostředí do šesti měsíců v případě, že chce navrhnout odpis zásob, je pouze ustanovením doplňujícím stávající právní stav, protože podle stávající úpravy horního zákona orgán ochrany životního prostředí může navrhnout odpis zásob Báňskému úřadu a ten o tom pak rozhodne, ale samozřejmě toto právo je pouze na papíře, když tam není stanovena lhůta, ve které těžební organizace musí dodat orgánu ochrany životního prostředí podklady. Příkladem je právě problematika lomu Čertovy schody v Českém krasu, kde více než čtyři roky probíhá diskuse o předání podkladů a řízení o odpisu zásob nemohlo být zahájeno.
        Já vím, že se jedná určitým způsobem o zásah do podnikatelských jistot, ale Ministerstvo životního prostředí nebo orgán ochrany životního prostředí, který to navrhne, není tím, kdo rozhoduje. Rozhoduje Báňský úřad a předpokládám, že rozhodne po zvážení všech okolností a že v případě, že by rozhodl o odpisu zásob, musí být řešena problematika případné náhrady.
        V neposlední řadě otevřený zákon o geologických pracích i horní zákon dávají možnost pro návrh, který chceme spolu s kolegy Aubrechtem a Bláhou předložit v podrobné rozpravě - bude-li se konat - který se týká zákazu použití kyanidového loužení při případné těžbě zlata. Já vím, že můžete namítnout, že je to princip předběžné opatrnosti uplatněný možná v přílišné míře, nicméně u ložiska Mokrsko se počítalo s tím, kdyby se potenciálně těžilo, že by se tato metoda použila, a vzhledem k blízkosti Slapské přehradní nádrže je dobré uplatnit princip této opatrnosti. Pokud budeme o tomto zákoně hlasovat, tak bychom měli hlasovat i o tomto pozměňovacím návrhu, který je samozřejmě určitou reflexí na události v Rumunsku.
        Závěrem mi dovolte připojit se - protože jsem byl jedním z podepsaných na oponentní zprávě menšiny výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí - a doporučit přijetí tohoto zákona s pozměňovacími návrhy, které podle mého názoru stav vylepšují. Samozřejmě počítám s tím, že v podrobné rozpravě budou předloženy další návrhy, které by vyšly vstříc zvláště Unii geologických asociací.