Paní předsedající, dámy a pánové, není sporu o tom, že osoba svatého Václava byla v období druhé republiky zneužita jako symbol kolaborace. To ještě neznamená, že osoba svatého Václava je symbolem kolaborace jako taková i pro dnešní období.
        Pan kolega Svoboda tu připomněl Karla IV. Nedaleko zde, na Pražském hradě, se nalézá katedrála sv. Víta a jako centrum této katedrály, jako duchovní centrum státu, se tam také nalézá kaple sv. Václava.
        ***
        A Karel IV., aby zdůraznil českou státnost, nechal udělat novou královskou korunu, kterou napříště měli být korunováni čeští králové, a věnoval ji svatému Václavovi, a to tak, že byla položena na lebce svatého Václava, a český král, který chtěl být korunován, si ji mohl jedině propůjčit pro tento účel a zase ji musel vrátit na místo, které jsem zmínil.
        Nemohu tedy z tohoto místa souhlasit s panem premiérem, že svatý Václav je symbolem kolaborace. Jeho prohlášení považuji za nevhodné a řekl bych až hloupé.
        Kaple svatého Václava je vyzdobena malířskou legendou z jeho života a silně pochybuji, že čeští státníci dnešní doby by chodili pokládat kytice pod sochu kolaboranta na Václavské náměstí. Myslím si, že svatý Václav si nezaslouží takové přízvisko jako symbol kolaborace, poníženectví a servility. V jeho době České knížectví a posléze království bylo součástí říše římské národa německého a bylo v této říši velice volně vázáno a mělo velká privilegia. Český panovník byl jeden z kurfiřtů, kteří volili římskoněmeckého císaře.
        Chtěl bych ještě zmínit, že jeho vrah, jeho bratr Boleslav, se nakonec stejně uvolil platit těch tři sta volů do Němec, protože mu nic jiného nezbylo.
        Děkuji vám za pozornost. (Potlesk.)