Vážený pane poslanče, domnívám se, že má odpověď na vaše čtyři konkrétní otázky byla možná úsporná, zároveň ale také vyčerpávající a že otázky, které byly položeny písemně v rámci písemné interpelace, skutečně byly zodpovězeny. Nicméně nad rámec toho chci říci, že zákon č. 100 z r. 2000, který novelizoval zákon o družstevních záložnách, vytvořil právní podmínky k účinnějšímu působení Úřadu pro dohled nad družstevními záložnami. Úřad v současné době postupuje v souladu se zákonem a intenzivně zabezpečuje kontrolní činnost podle zákona o státní kontrole, zákon č. 552/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, k bezpečnému fungování družstevních záložen.
        Na základě kontrolních zjištění rozhoduje úřad o opatřeních, která směřují k nápravě nedostatků při vážných poruchách ve výkonu v družstevních záložnách, rozhoduje o omezení nebo zákazu povolených činností a ukládá účinná opatření, směřující k rychlé nápravě. Při opakovaných zvláště závažných nedostatcích pak zavádí nucenou správu.
        V rámci zákonných pravomocí přezkoumává Ministerstvo financí jednotlivá rozhodnutí a opatření úřadu.
        Zpráva o činnosti hospodaření úřadu je vypracovávána každý rok podle ustanovení § 24 odst. 3 zákona č. 87/95 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech. Zpráva je předkládána s návrhem rozpočtu na další rok.
        Vzhledem k tomu, že úřad zahájil činnost v roce 1996, byla zpráva o činnosti a hospodaření provedena poprvé za rok 1997. K účetní závěrce je předkládána auditorská zpráva od nezávislého auditora. Ministerstvo financí každým rokem podrobně vyhodnocuje činnost úřadu. Tato zpráva o činnosti a hospodaření úřadu byla předmětem jednání rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu, jelikož úřad hospodaří podle ročního rozpočtu, který schvaluje včetně změn a rozpočtových opatření Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR.
        Ministerstvo financí ČR od r. 1998 požadovalo k předloženým zprávám vysvětlivky a doplnění. Po důkladném přezkoumání zpráv došlo k jejich odsouhlasení na úrovni náměstka ministra financí. Předkládané zprávy byly nedílnou součástí pro odsouhlasení rozpočtu na další období podle § 26 zákona.
        Koncem roku 1999 bylo úřadem provedeno komplexní vyhodnocení stavu družstevních záložen, které bylo podkladem pro materiál Ministerstva financí, který byl poté projednán vládou.
        V roce 1999 bylo možno vyhodnotit činnost úřadu za delší období od roku 1996. Vzhledem k tomu, že výsledky dohledu nebyly uspokojivé, bylo třeba učinit opatření k nápravě. Nedostatečnost kontrolní činnosti a nedobrá kvalita rozhodování byla úřadu v konkrétních věcech vytýkána. Dřívějšímu řediteli úřadu ing. Petru Procházkovi byla vytýkána nedůslednost v kontrole a nedostatečná opatření k jednotlivým družstevním záložnám.
        Ministerstvo financí České republiky rozhoduje o odvoláních, která směřují do rozhodnutí úřadu podle § 28 odst. 10 zákona. Dřívější rozhodnutí úřadu v r. 1997 a 1998 bylo nutno rušit, a to především pro procesní závady, nezahájení správního řízení, právní nedostatečnost při aplikaci zákona.
        V roce 1999 se výrazně zvýšila právní úroveň rozhodování úřadu. Odvolací orgán, Ministerstvo financí, mohl potvrzovat prvotní rozhodnutí úřadu. V roce 1999 a 2000 Ministerstvo financí rozhodovalo o šesti odvoláních. Jednalo se o odvolání proti opatřením podle § 28 zákona a uvalení nucené správy podle § 28 odst. 3 písm c) zákona. Konkrétně bylo rozhodováno ve věci odvolání České národní záložny Ostrava, družstevní záložny Mavel v Brně, I. družstevní záložny v Ostravě, Živnostenského, spořitelního a úvěrního družstva v Praze, Českomoravské družstevní spořitelny, Spořitelního a úvěrního družstva v Ostravě a Družstevní záložny Pria v Brně.
        Lze konstatovat, že kontrolní činnost úřadu se v posledním období výrazně zkvalitnila. Co se týče osudu dřívějšího ředitele úřadu ing. Petra Procházky, konstatuji, že nebyl odvolán, rezignoval.