Dámy a pánové, vzpomenete si, že v pátek odpoledne, ačkoli náš klub navrhoval, abychom o této zprávě již nejednali v pátek odpoledne, sněmovna si přála opak, proto jsme jednali, a já jsem v té obecné rozpravě vznesl jednak námitky proti tomu, aby tato nekompletní výroční zpráva byla na této schůzi Poslanecké sněmovny vůbec projednávána, neboť jí chybí často hospodaření Českého rozhlasu, a aby nebyla projednávána především z toho důvodu, že ji neprojednal ani garanční výbor, jak tady uvedla zpravodajka garančního výboru, a jednak jsem také poukázal na některé problémy této zprávy v té části, kterou k dispozici máme, a to na problémy, které mne vedou k určitému návrhu usnesení, resp. k určitým návrhům usnesení, které jsem v obecné rozpravě avizoval.
        Avizované usnesení o třech bodech tedy nyní regulérně navrhuji v podrobné rozpravě a žádám, aby o každém bodu bylo hlasováno zvlášť. Návrhy usnesení zopakuji.
        Navrhuji, aby se Poslanecká sněmovna usnesla, že
        1. neschvaluje výroční zprávu Rady Českého rozhlasu o činnosti Českého rozhlasu za rok 1999 v části týkající se hospodaření Českého rozhlasu.
        2. Poslanecká sněmovna konstatuje, že neprojednala část výroční zprávy Rady Českého rozhlasu o hospodaření Českého rozhlasu, protože Rada Českého rozhlasu tuto část výroční zprávy nepředložila.
        3. Poslanecká sněmovna konstatuje, že Český rozhlas neplní své poslání podle § 2 zákona ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu.
        V rámci podrobné rozpravy bych se ještě rád vrátil několika poznámkami ke zdůvodnění třetího z navrhovaných usnesení, to znamená, že Český rozhlas porušuje zákon. Zákon 484/1991 totiž přikazuje Českému rozhlasu poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů. Výroční zpráva za rok 1999 se na tento zákon odvolává, když konstatuje, cituji: "Český rozhlas jako celek toto zadání plně reflektuje a tuto zásadu obsahuje i jeho vnitřní směrnice." Konec citátu. A dokonce rada tvrdí, další citát, že: "Rada Českého rozhlasu konstatuje na základě svých sond a svých průzkumů, že se Český rozhlas od zákona neodchyloval." Konec citátu.
        Avšak skutečnosti spíše vyvracejí toto odvážné tvrzení Rady Českého rozhlasu. Už samotný fakt, že Rada Českého rozhlasu sama ve své zprávě, ale i v jiné souvislosti konstatuje, že, další citát: "Kritické připomínky měla Rada Českého rozhlasu k podávání informací o vnitropolitických problémech, zejména v souvislosti s některými občanskými iniciativami. Rada byla především znepokojena tendencemi některých novinářů propagovat myšlenky aktivistů, a nikoli omezit se na podávání nestranných informací. Upozornila generálního ředitele, že pracovníci veřejnoprávního prostředku by měli zvážit, jak bude veřejnosti posuzovat jejich nezávislost." Konec citátu.
        Lze tedy učinit dílčí závěr, že zákon byl porušen, a také dodat, že až podezřele zde zaznívá snaha potlačit jiný názor než např. vládní, třeba v souvislosti se zasedáním MMF a Světové banky v Praze.
        ***
        Nebo můžeme ve zprávě dále číst - citát: "Stejně tak nebyla změněna koncepce přehledu domácího tisku. Rada je toho názoru, že se poskytované informace omezují pouze na několik pražských listů a jejich komentátorů." Konec citátu.
        Vezmeme-li v úvahu, vážení přátelé, že zpravodajství Českého rozhlasu zasahuje zhruba 30 % veškerého obyvatelstva a je na prvním místě v České republice co do rozhlasové poslechovosti, pak uvedené příklady dokumentují, že se Český rozhlas spíše od požadavků zákona odchyluje, a pokud jde o politické zpravodajství, tak jej dokonce porušuje. A to jsem zatím uvedl pouze ty příklady, které uvádí sama rada ve své výroční zprávě.
        K nim bych přiložil jeden příklad velice čerstvý, a to příklad z nedělního Radiofóra, které moderovala paní Jana Klusáková, moderátorka Českého rozhlasu. Bylo to Radiofórum, rozhovor se spisovatelem, novinářem a textařem Jáchymem Topolem. Radiofórum bylo velice zajímavé, zaujalo mě, ale opatřil jsem si výpis z tohoto vysílání, protože jeden výrok je velice učebnicový, výrok paní Jany Klusákové. Když se s panem Jáchymem Topolem bavili o tom, jak složité je, aby některé skupiny obyvatelstva respektovaly např. multietnické složení společnosti, tak se shodovali. Pan Jáchym Topol tam vyjádřil svůj názor, proti kterému já nic nemám, že by třeba pro české skinheady bylo užitečné, aby se vydali na procházku nočním Harlemem nebo jinam, kde existuje tato míchaná společnost a je to normální, a paní moderátorka veřejnoprávního rozhlasu Klusáková poznamenala názor, zřejmě tohoto veřejnoprávního rozhlasu: "Já bych zase všechny voliče KSČM aspoň na den odvezla do Užhorodu."
        No, jistě, najde se tady několik poslanců určitě, kteří se zasmějí, já jsem se nad tím názorem usmál taky. Pokud by se totiž jednalo o osobní názor občanky Jany Klusákové, pak by to bylo zcela v pořádku. Pokud by paní Jana Klusáková účinkovala v nějakém komerčním médiu s tímto mentálním zaměřením, nepochybuji o tom, že by si toto médium našlo např. u občanů typu pana Petra Cibulky, Stanislava Devátého a podobných určitě nadšené obdivovatele a mělo by asi vysokou poslechovost, nic proti tomu, a názor takovéhoto média a jeho moderátorky by byl pak nepochybně v pořádku. Nebylo by to nic proti ničemu. Potíž je ovšem v tom, že paní Jana Klusáková je placená z koncesionářských poplatků za to, že plní veřejnoprávní a tedy zákonem stanovené úkoly tohoto média a také limity, které ze zákona pro toto médium vyplývají. Jsem skálopevně přesvědčen, že paní Klusáková toto dělá prakticky téměř ve všech svých pořadech, dává najevo svůj osobní názor. Já jí ho neberu, já ho nesdílím, neberu jí ho, jako neberu názor kteréhokoliv z nás, co jsme tady v této sněmovně, ale my jsme tady od toho, abychom prezentovali své názory, případně názory svých politických stran, za které jsme tady byli zvoleni, ale my nejsme také veřejnoprávní médium. Naše poslání je jiné.
        Paní Jana Klusáková toto dělá opakovaně, toto byl jenom jeden z příkladů, a tudíž veřejnoprávní rádio, jestliže ji za to platí a pouští na své vlny, porušuje tuto funkci ze zákona. Proto považuji za potřebné připomenout to, co jsem navrhoval jako třetí bod usnesení, že je načase konstatovat, že Český rozhlas neplní své poslání podle § 2 zákona ČNR č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu.
        Moje řeč možná na vás, kolegové a kolegyně, působila úsměvně, možná pro některé i odpudivě z toho důvodu, že jsem prostě volil příklad, zejména ten poslední, z hlediska stranických barev komunistické strany, ale sáhněte si do svědomí a do svých vzpomínek, zda nemáte i vy z hlediska vaší politické orientace a vaší stranické příslušnosti mnohdy z vysílání veřejnoprávního rozhlasu obdobný pocit, i když třeba v jiných pořadech s jinými moderátory.
        Děkuji za pozornost.