Vážený pane předsedající, vládo, kolegyně a kolegové, já nechci situaci v České televizi ani zlehčovat, ani jí dávat větší váhu, než má. Dovolte mi se podívat, jak byl v této kauze respektován člověk jako jedinec, jak byly a jsou respektovány jeho práva a názory.
        Proviněním pana Hodače bylo, že byl radou jmenován generálním ředitelem. V této vteřině byla na něj zahájena štvanice, jaká nemá v parlamentní demokracii obdoby. Toto jednoznačně nespravedlivé veřejné ostouzení člověka, špinění a urážky musí v každém normálním, klidně uvažujícím člověku vzbudit odpor. Vždyť přece všichni víme, že panu Hodačovi nebyla dána žádná šance. U muže to však nekončí. Stejný hon, stejně špinavý, stejně urážlivý je veden na paní Bobošíkovou, na paní Dědečkovou, na paní Zimovou a další. To vše za asistence a podpory některých politiků čtyřkoalice, tzv. spravedlivě dopálených vzbouřenců a s požehnáním hlavy státu.
        Antoine de Saint-Exupéry řekl: Když člověk ponižuje, pak jen proto, že sám je nízký. Je špatné, když jeden člověk drtí stádo. Ale to největší zotročení je jinde - když stádo drtí člověka.
        V dnešním tisku vyšla zpráva, že redaktoři České televize poslali do týmu ředitelky zpravodajství paní Jany Bobošíkové zvěda, člověka , který dva dny skrytou kamerou natáčel činnost tohoto týmu. Nechám na uvážení každého jednoho občana této země, jak se na tuto záležitost dívá, jaký má názor. Mně to připadá podpásové a neetické.
        V demokracii přece nelze hledat cestu mimo zákonná pravidla. Nelze zpochybňovat demokratické mechanismy. Jako člen této sněmovny pořád ještě věřím, že politiku lze dělat s čistým štítem. Myslím si, že naši cestu do Evropy nezkomplikuje spor o Českou televizi, ale může ji zkomplikovat nerespektování platných zákonů.