Vážená paní místopředsedkyně, dámy a pánové, jsem v hodně komplikované situaci, protože jsem absolutně netušil, že na tomto plénu bude otevřen v prvním čtení tento tisk, a pokládám to za mírně sporné, i když vím, že si to tato sněmovna odsouhlasila.
        Pokládám za nesmírně důležité, abychom zákon na ochranu osobních údajů otevřeli. Myslím si, že to je jedna z nejhorších norem, a to říkám s plnou zodpovědností, kterou jsme kdy během posledních let v této sněmovně schválili. Jsem moc rád, že jsem se na jejím schválení nepodílel, a spíš vyzývám všechny ty, kteří se na jejím schválení podíleli, aby se dnes zamysleli nad tím, jaké následky to přináší. V absurdní snaze být superevropští jsme přijali normu, která v mnoha směrech zamezuje jak zkoumání v minulosti a ve svých výkladech, tak jak je předvádí i Úřad na ochranu osobních údajů.
        Jak jistě víte, jednou z prvních osob, která byla předvolána před úřad, byl Petr Cibulka se svými seznamy agentů, což pokládám za hodně velkou provokaci od příslušného úřadu, ale i obecně umožňuje výklady, které se pokouší tvrdit, že členství v takovýchto institucích, jako je státní bezpečnost nebo komunistická strana před rokem 1989 zjevně zločineckými organizacemi, je vyjádřením nějakého politického názoru, a proto nesmí být zveřejňováno a proto nesmí být žádným způsobem posuzováno.
        Dále tento zákon způsobuje celou řadu dalších problémů i v normálním fungování, jak v podnikatelské, tak zejména ve veřejné správě. Známe asi všichni z novin problémy, které vznikly kolem legitimací na městskou hromadnou dopravu a toho, jestli v nich smějí nebo nesmějí být uváděna rodná čísla příslušných držitelů legitimací. Ukazuje se řada případů obcí, které nesmějí zveřejňovat své dlužníky, nesmějí zveřejňovat neplatiče s odvoláním na zákon o ochraně osobních údajů. Domnívám se, že zákon byl připraven velmi nešťastně v tom, že se nevztahuje pouze na státní správu, která shromažďuje údaje o občanech jakoby násilím, teď hodně v uvozovkách, ale ze státní moci, kde by ochrana měla být zvýšena, a že se naopak pokouší zavést absolutní kontrolu státu a státních orgánů nad všemi soukromými databázemi, daleko překročil rámec toho, co se kdy chtělo, a já pokládám za nezbytně nutné, abychom zákon rozsáhlým způsobem přepracovali, novelizovali a zdaleka nejenom v tom rozsahu, který je navrhován kolegy navrhovateli. Dokonce tento rozsah pokládám za sporný, přinejmenším ona pravomoc vydávat vyhlášky je na hraně, ne-li za hranou naší ústavy, a myslím si, že bude na dlouhou diskusi ústavně právního výboru, jestli je toto možné.
        Já se nebudu stavět proti tomuto zákonu, protože pokládám za nezbytně nutné celou normu ochrany osobních údajů otevřít. Jsem velmi zklamán, že nedokázala vůbec zareagovat vláda, že vláda při všech problémech, které se objevují, dělá mrtvého brouka a tváří se, že se jí to netýká a že novela žádnou úpravu nepotřebuje. Každopádně bych navrhl, aby, pokud tento návrh nepadl od kolegy Výborného, tento zákon byl také přikázán ústavně právnímu výboru, a dovoluji si doporučit, aby lhůta na jeho projednání byla prodloužena alespoň o 20 dnů, které máme, protože si myslím, že problematika je daleko komplikovanější a že s tím budeme mít, jestli to budeme muset psát ve sněmovně, a to při dysfunkčnosti vlády v této oblasti vypadá zjevně, velmi mnoho práce.
        Já se omlouvám, že moje vystoupení je poněkud improvizované, ale opravdu jsem netušil, že budu vystupovat dnes k tomuto bodu. Děkuji za pozornost.