Vážený pane místopředsedo, vážený pane místopředsedo vlády, vážený pane ministře, milé kolegyně a kolegové, pokud platí české přísloví, že trpělivost přináší růže, mohu se dočkat, že budu do zítřejšího rána obalen růžovými poupaty. Pokud se tak stane, slibuji, že tyto růže věnuji všem kolegyním, které dnes ve sněmovně vydržely až do této chvíle, aby si vyslechly moji zpravodajskou zprávu.
        Zpravodajská zpráva ke Zprávě o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání za období leden až prosinec 2000 je pro mne v podstatě jednoduchou. Vy jste všichni dostali - a já si to dovolím připomenout - tento obsáhlý materiál, který z hlediska tiskových stran obnáší cca 350 stránek textu a příloh a který je dané problematice věnován.
        Jak už jste říkal, pane předsedající, zprávu projednal jak výbor pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu, tak i stálá komise pro sdělovací prostředky, a je mou povinností, abych vás informoval na základě usnesení těchto dvou orgánů o tom nejdůležitějším, co při tomto projednávání zprávy oba dva orgány probíraly.
        Tedy v první řadě musím konstatovat s potěšením, že tento písemný materiál, tato zpráva byla vydána v intencích požadavku Poslanecké sněmovny, a to tak, že už podruhé od roku 1999, a my si myslíme, že je tomu dobře. Neboť díky obsáhlosti této zprávy každý, kdo si ji prostuduje, kdo má o ni zájem, najde v ní vše, co potřebuje a co ho zajímá. Samozřejmě že takto rozsáhlá zpráva zároveň umožňuje, že si v ní každý najde i hůl, kterou bude bít psa - tedy pardon, radu bít, bude-li chtít, protože vždy se najde někdo nespokojený, komu se to či ono rozhodnutí rady, která je regulačním orgánem, samozřejmě nemusí líbit.
        Myslím si, že je především důležité, že Rada pro rozhlasové a televizní vysílání výrazně otevřela svoji činnost směrem k veřejnosti, která tak má možnost jednání rady pravidelně sledovat, a to jak ze zápisů rady, jež jsou zveřejňovány na internetu, tak i z této zprávy.
        Chtěl bych připomenout, že rada plní především a hlavně funkci orgánu státní správy v oblasti regulace televizního a rozhlasového vysílání. V poslední době jsme byli někdy svědky tendencí činnost této rady i jednotlivých radních, způsob volby rady, zvláště v souvislosti s novým mediálním zákonem, politizovat. Chtěl bych tuto tendenci zásadním způsobem odmítnout. Nelze samozřejmě opomenout, že někdy si určité problémy v tomto směru přivolávají na sebe členové rady sami, ale přesto si myslím, že se postupně dokázali poučit, a věřím, že i když některé události posledních dnů nasvědčují, že v této radě není všechno v pořádku, tak jak by mělo být, že politizace této rady nebude předmětem dnešní projednávané zprávy, neboť to také předmětem této zprávy není.
        Pro zájemce, kteří se zajímají podrobněji o činnost rady a o stav vysílání v ČR, bych chtěl doporučit zvláště některé stránky, především stránky 28 až 39 této zprávy, která popisuje stanoviska rady ke klíčovým událostem minulého roku - podotýkám: minulého roku, tedy roku 2000 v této oblasti - tj. výsledky monitoringu České televize včetně počátku televizní krize, dále pak popis situace v TV NOVA, resp. tří hlavních soudních sporů, které jsou okolo televize vedeny. Problém vlastnických vztahů v FTV Premiéra, o tom mimochodem dostaneme k dispozici a budeme diskutovat ve zvláštní zprávě. A konečně také kapitolu o regionálním a lokálním terestrickém vysílání.
        ***
        Musím také připomenout, že zpráva se zabývá i zdánlivě drobnějšími kauzami, jako např. na str. 42 a 44 jihlavskou TV Stela majitele pana Jiřího Svobody či udělováním, resp. neudělováním dalších licencí panu Martinu Kindernayovi (?) z televize Galaxie, resp. TV 3.
        Dále jen stručně. Tato zpráva se zabývá problematikou regionů vůbec. Najdete v ní informace o problémech reklamy, mnoho dalších technických příloh atd. atd. Musím ale připomenout jednu věc, která vyplynula zvláště z jednání na zasedání stálé komise pro sdělovací prostředky tohoto roku v Lipnici nad Sázavou, kdy jsme narazili na zásadní problém, a tím je vztah Rady pro rozhlasové a televizní vysílání s Českým telekomunikačním úřadem a jeho předsedou Ing. Stádníkem. Pravda je, že nově přijatý telekomunikační zákon jako kdyby přilil oleje do ohně ve vztahu mezi těmito dvěma institucemi. ČTÚ dokonce protestoval proti části zprávy, rada se také omluvila, což jste obdrželi v písemných materiálech, v každém případě to obdrželi členové stálé komise. Usnesením naší komise musela rada internetovou zprávu poopravit, což se stalo, vedle toho rada také zaslala údaje o konkrétních případech, kdy se domnívá, že ČTÚ nepostupuje správně a dává radě ke své kritice důvod.
        Zkrátka podle našeho mínění by měly podobné spory přestat, zvláště v souvislosti s připravovanou digitalizací, kdy by bylo potřeba, aby Ministerstvo kultury, Ministerstvo dopravy a spojů, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání a Český telekomunikační úřad táhly za jeden provaz, a aby tento nový zákon, který se bude zabývat digitalizací, naprosto jasně a přesně vymezil, abych tak řekl slovy básníka, co je koho, čí.
        V této souvislosti bych chtěl požádat cestou stenozáznamu oba pány minstry, tj. pana ministra Dostála a Schlinga, aby vahou své osobnosti zabraňovali meziresortním sporům, které jsou zbytečné, tak jak jsme to konstatovali na zasedání komise pro sdělovací prostředky.
        Vážený pane předsedající, tím bych svou zprávu v tomto smyslu ukončil. Dostal jsem za povinnost sněmovnu informovat jak o tom, o čem probíhaly diskuse na obou dvou garančních orgánech, tak k jakému závěru tyto orgány dospěly. Tedy byl jsem zmocněn, abych zároveň požádal Poslaneckou sněmovnu, aby schválila Zprávu o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání za období od 1. 1. 2000 až do 31. 12. 2000, sněmovní tisk 862.