Dámy a pánové, protože výsledek tohoto hlasování jsem očekával, tak jsem se připravil i na podrobnou rozpravu, ve které si ovšem nedělám ambici s pozměňovacími návrhy změnit všechno to, co je ve vládním návrhu špatně. Například celá kapitola hospodaření církví by podle mého názoru měla být vypuštěna a počkat na novou právní úpravu vztahu církví a státu z hlediska jejich financování, která dosud hotová není. Spíš si myslím, že kapitola současné předlohy by organicky patřila tam.
        Chci se zaměřit jen na to podstatné, o čem jsem hovořil v obecné rozpravě, případně chci upozornit na některé drobnosti - pokusím se například přesněji vymezit některé základní pojmy a zmíním se i o zpovědním tajemství.
        Pozměňovacích návrhů je více, nebudu každý zvlášť zdůvodňovat, protože jsem zásadní zdůvodnění přednesl v obecné rozpravě, možná se jen krátce u některých pozměňovacích návrhů pozastavím.
        Můj první pozměňovací návrh směřuje k § 1 a navrhuji, aby tento paragraf včetně nadpisu zněl takto:
        § 1 - Předmět úpravy
        Tento zákon upravuje
        a) právní vztahy vyplývající z projevů svobody náboženské víry a přesvědčení,
        b) práva a povinnosti církví a náboženských společností a církevních právnických osob,
        c) působnost Ministerstva kultury (dále jen ministerstvo) ve věcech církví a náboženských společností,
        d) některé další právní vztahy mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi.
        Druhý pozměňovací návrh - § 2 odst. 1: (1) Každý má právo na svobodu myšlení, svědomí a náboženského vyznání; toto právo zahrnuje svobodu změnit své náboženské vyznání nebo přesvědčení, jakož i svobodu projevovat své náboženské vyznání nebo přesvědčení buď sám, nebo společně s jinými, ať veřejně nebo soukromě, bohoslužbou, vyučováním, prováděním náboženských úkonů a zachováváním obřadů, stejně jako právo být bez vyznání.
        Třetí pozměňovací návrh. V § 2 se za odst. 1 vkládá nový odst. 2, který zní:
        (2) Svoboda projevovat náboženské vyznání a přesvědčení může podléhat jen zákonem stanoveným omezením, která jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu veřejné bezpečnosti, ochrany veřejného pořádku, zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.
        Dosavadní odst. 2 až 5 se označují jako odst. 3 až 6.
        Čtvrtý pozměňovací návrh. V § 4 se za slova "pro účely tohoto zákona se rozumí" doplňují písmena a) a b), která znějí:
        a) Církví nebo náboženskou společností je dobrovolné společenství osob, sdružené za účelem vyznávání určité náboženské víry a s tím spojeného shromažďování k provádění náboženských obřadů, bohoslužeb, popřípadě vyučování a poskytování duchovních služeb.
        b) Registrovanou církví nebo náboženskou společností se rozumí taková církev nebo náboženská společnost, která využila svého práva, daného jim zákonem, a splnila zákonné podmínky k získání právní subjektivity rozhodnutím orgánů státní správy o registraci.
        ***
        Dosavadní písm. a) až c) se označují jako písm. c) až e).
        Tady jen kratičkou větičku. Velmi pečlivě jsem vnímal slova pana poslance Payna o tom, jak veškeré definice církve a náboženské společnosti jsou ošidné. Jsem si tedy vědom slabin i mnou navrhovaných definic a budu o slovech poslance Payna dále přemýšlet, nicméně tento návrh je míněn vážně.
        Přikročím k pátému pozměňovacímu návrhu, kde navrhuji, aby v § 3 písm. a), nově po přeznačení je to tedy písm. c), se slova "která podle svého přesvědčení a vnitřních předpisů církve a náboženské společnosti k ní přináleží" nahrazují slovy "s věroučnou vazbou k této církvi nebo náboženské společnosti".
        Tady jen malou poznámku. To je velký teoretický spor, jak definovat člověka, který se k nějaké církvi hlásí či nehlásí, zda je jejím členem, příslušníkem, fanouškem nebo čímkoliv jiným. Vládní návrh se pokouší o jednu definici, používá termín, že k té církvi přináleží, já navrhuji podle mne přesnější vyjádření, že je to osoba s věroučnou vazbou k této církvi.
        A nyní podle mého názoru nejzákladnější návrh, a to je pozměňovací návrh číslo 6, kde navrhuji zcela nové znění hlavy II.
        Jen předem podotýkám, že je to ten návrh, který mi nejvíce leží na srdci. To je ta záležitost s dvojí registrací, která podle mě vládním návrhem diskriminuje malé a netradiční církve a oproti nim zvýhodňuje velké a tradiční církve, což by mně nevadilo, pokud by se to týkalo jenom těch církví, ale ono se to týká totiž těch osob, které k nim přináležejí, a to je podle mého názoru nepřípustná vada, protiústavní vada. Snažím si ji tedy odstranit tím, že navrhuji v šestém pozměňovacím návrhu nové znění hlavy II., a to toto znění:
        Hlava II - Práva a povinnosti a postavení církví a náboženských společností
        § 4 Práva církví a náboženských společností
        (1) Církve a náboženské společnosti spravují své vnitřní záležitosti, zejména ustavují své orgány, ustanovují své duchovní a mohou zřizovat vlastní instituce za podmínek stanovených tímto zákonem, nezávisle na státních orgánech.
        (2) Církve a náboženské společnosti mohou
        a) vydávat vnitřní předpisy, pokud nejsou v rozporu se zákonem,
        b) provádět církevní obřady a bohoslužby bez omezení stanoveného zvláštním zákonem.
        § 5 Omezení vzniku a činnosti církví a náboženských společností
        (1) Vznikat a vyvíjet činnost nesmí církev nebo náboženská společnost,
        a) jejímž cílem je popírat nebo jakkoliv omezovat či naopak zvýhodňovat osobní, politická nebo jiná práva fyzických osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ nebo jiné smýšlení, náboženské či filozofické přesvědčení, sociální postavení, sexuální orientaci, jakož i rozněcovat nenávist a nesnášenlivost z těchto důvodů a podporovat násilí,
        b) jejíž učení je v rozporu s principy náboženské svobody a svobody přesvědčení,
        c) která vůči komukoliv používá mentální či fyzických nátlak či zneužívá osobní nebo mentální závislosti, včetně omezování psychického vývoje nezletilých, vedoucí k jejich fyzické, psychické, ekonomické destrukci nebo destrukci jejich sociálních vazeb, a to i vůči osobám k této církvi či náboženské společnosti se hlásícím a jejich rodinným příslušníkům,
        d) která zabraňuje nebo vyzývá k nepřijímání zdravotní péče odpovídající zdravotním potřebám a moderním poznatkům lékařské vědy,
        e) jejíž učení či faktická činnost směřuje k porušování zákonů.
        (2) Vyvíjet činnost dále nesmí církev nebo náboženská společnost, která sleduje dosahování svých cílů nebo vyvíjí svou činnost způsoby, které jsou v rozporu se zákonem, ohrožují bezpečnost občanů a veřejný pořádek, život, zdraví, mravnost nebo práva a svobody druhých, nezávislost a územní celistvost státu.
        (3) Církve a náboženské společnosti, které nejsou registrovány podle tohoto zákona, nemohou používat označení, které by je mohlo podle názvu činit zaměnitelnými s registrovanou církví nebo náboženskou společností.
        § 6 Postavení registrovaných církví a náboženských společností
        (1) Církev a náboženská společnost se stává právnickou osobou registrací (dále jen registrovaná církev a náboženská společnost) podle tohoto zákona, pokud tento zákon nestanoví jinak.
        (2) Registrovaná církev a náboženská společnost může navrhnout k evidenci orgán církve a náboženské společnosti nebo řeholní a jinou církevní instituci založenou v církvi a náboženské společnosti podle jejich vnitřních předpisů za účelem organizace, vyznávání a šíření náboženské víry jako právnickou osobu podle tohoto zákona (dále jen církevní právnická osoba).
        (3) Registrované církve a náboženské společnosti mohou k plnění svého poslání zejména:
        a) zřizovat vlastní školy podle zvláštního právního předpisu,
        b) vyučovat své duchovní i laické pracovníky ve vlastních školách a jiných vlastních vzdělávacích zařízeních, jakož i na vysokých školách bohosloveckých a bohosloveckých fakultách, za podmínek stanovených zvláštními předpisy,
        c) organizovat veřejná shromáždění za podmínek stanovených zvláštním zákonem,
        d) vyučovat náboženství na školách v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy,
        e) poskytovat prostřednictvím osob duchovní službu v Armádě České republiky a v místech, kde se vykonává vazba, trest odnětí svobody, ochranné léčení a ochranná výchova, a to v případech, kdy je taková duchovní služba vyžadována osobami ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranného léčení či ochranné výchovy,
        f) konat obřady, při nichž jsou uzavírány církevní sňatky, podle zvláštního právního předpisu,
        g) zachovávat povinnost mlčenlivosti duchovními v souvislosti s výkonem zpovědního tajemství nebo s výkonem práva obdobného zpovědnímu tajemství; tím není dotčena povinnost oznámit či překazit trestný čin uložená zvláštním zákonem. (Odkaz na § 167 a 168 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon.)
        Tady se jenom pozastavím, protože zpovědní tajemství zde bylo zmíněno kolegou Paynem jako jedna z výhod církví a náboženských společností. Jedná se o § 167 a 168 trestního zákona, z nichž jeden hovoří o nepřekažení trestného činu, druhý hovoří o neoznámení trestného činu. Oba tyto paragrafy se vztahují toliko k těm nejzávažnějším trestným činům - povinnost oznámit, povinnost překazit trestný čin se vztahuje skutečně jenom k těm nejzávažnějším trestným činům. Kolega Payne zmínil vraždu, já bych zmínil něco, co se stalo například minulý týden v USA.
        Navrhuji, na rozdíl od vládní předlohy, a myslím, že i usnesení kulturního výboru se o zpovědním tajemství také zmiňuje a zmiňuje se pouze v souvislosti s nepřekažením trestného činu: Podle mého přesvědčení u takto závažných trestných činů, které jsou trestním zákonem takto uvedeny, by se zpovědní tajemství nemělo vztahovat ani na oznámení takto závažných trestných činů. Nedovedu si představit, že by přišel někdo ke zpovědi, svěřil se duchovnímu s tím, že on to byl, kdo zaplatil ty letce, kteří pobourali na Manhattanu známá dvojčata, a tento duchovní by takovýto trestný čin neoznámil.
        To jen taková poznámka na okraj. Pokračuji v předkládání pozměňovacího návrhu.
        Ten pokračuje paragrafem 7 - Svazy církví a náboženských společností.
        (1) K výkonu svých práv podle tohoto zákona mohou registrované církve a náboženské společnosti založit Svaz církví a náboženských společností.
        (2) Svaz církví a náboženských společností mohou být jen registrované církve a náboženské společnosti.
        (3) Svaz církví a náboženských společností nemůže navrhnout k evidenci církevní právnickou osobu.
        ***
        Sedmý pozměňovací návrh. Vypustit § 11.
        Osmý pozměňovací návrh. V § 13 vypustit z názvu paragrafu slova "a na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv".
        Devátý pozměňovací návrh. V § 13 odst. 1 čárku za slovem "společností" nahradit slovem "a" a vypustit slova "a na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv".
        Desátý pozměňovací návrh. V § 13 odst. 2 zní: (2) Výzva podle odstavce 1 se doručuje do vlastních rukou zmocněnce přípravného výboru nebo přípravného výboru svazu.
        Jedenáctý pozměňovací návrh. V § 14 odst. 1 nahradit čárku za slovem "společnosti" slovem "nebo" a vypustit slova "nebo při řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv registrovaných církví a náboženských společností podle § 11 odst. 3".
        Dvanáctý pozměňovací návrh. V § 14 odst. 1 písm. c) vypustit slova "v případě řízení o registraci církve a náboženské společnosti a řízení o přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv."
        Třináctý pozměňovací návrh. V § 14 odst. 2 vypustit slova "nebo že se přiznává oprávnění k výkonu zvláštních práv".
        Čtrnáctý pozměňovací návrh. V § 14 odst. 3 vypustit slova "nebo přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv podle § 11 odst. 3".
        Patnáctý pozměňovací návrh. V § 14 odst. 4 vypustit slova "a přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv".
        Šestnáctý pozměňovací návrh. V § 14 odst. 6 vypustit písm. b) a označení písmene a).
        Sedmnáctý pozměňovací návrh. V § 18 odst. 1 vypustit písm. e), dosavadní písmena f) a g) označit jako e) a f).
        Osmnáctý pozměňovací návrh. V § 18 odst. 2 nahradit čárku za slovem "společnosti" slovem "a" a vypustit slova "v návrhu na přiznání oprávnění k výkonu zvláštních práv".
        Devatenáctý pozměňovací návrh. V nadpisu Hlavy VI. vypustit slova "zrušení oprávnění registrované církve a náboženské společnosti k výkonu zvláštních práv".
        Jen krátká vložka. To jsou prosím legislativně nutné pozměňovací návrhy. Když navrhuji vypustit celý systém přiznávání zvláštních oprávnění, promítá se to do dalších ustanovení, ale přečíst to musím, abych to regulérně předložil.
        Dvacátý pozměňovací návrh. Vypustit § 21, ostatní paragrafy přečíslovat.
        Jedenadvacátý pozměňovací návrh. V § 28 vypustit druhou větu.
        Dvaadvacátý pozměňovací návrh. V části druhé vypustit slova "a za slovo společnostmi se vkládají slova - kterým bylo přiznáno oprávnění k výkonu zvláštních práv".
        Třiadvacátý pozměňovací návrh. Část třetí vypustit, označení ostatních částí přeznačit.
        Čtyřiadvacátý pozměňovací návrh. V části čtvrté vypustit bod první.
        Pětadvacátý pozměňovací návrh. V části páté vypustit body 1 a 3 a označení bodu 2.
        Šestadvacátý pozměňovací návrh. Část šestou vypustit.
        Sedmadvacátý pozměňovací návrh. V § 35 slovo "vyhlášení" nahradit slovy "1. ledna 2002".
        Děkuji za pozornost. Písemnou podobu pozměňovacího návrhu dávám zpravodaji.