Děkuji za slovo. Vážená paní místopředsedkyně, vážení členové vlády, pane předsedo parlamentu a milé kolegyně a milí kolegové, i já bych vás poprosila o chvíli pozornosti, protože jsem přesvědčena, že opakující se debata nad tímto zákonem znamená jediné: znamená to, že jde skutečně, a mělo by jít skutečně, o fundamentální debatu, debatu nad tím, zda podobným návrhem zákona dopředu neurčíme směřování, orientaci a organizaci společnosti, a to tak dlouho dopředu, kam sami neumíme dohlédnout.
        V mnoha příspěvcích, v minulosti i nyní, zaznívají věty: rodina je základem společnosti. Nikdo z nás tuto skutečnost nezpochybňuje. Je tomu tak opravdu? Jsme si tím opravdu tak jisti, že rodina je základním kamenem společnosti? Nikdo tuto skutečnost nezpochybňuje.
        Já se domnívám, že tomu tak není, protože dovolujeme v debatách podobného typu, v návrzích podobného typu, aby se rodina drolila. Neděláme ani v debatách, ani v parlamentu neděláme rozpravy, které by se tak dlouho věnovaly současným problémům současné rodiny, jako se věnujeme debatě na téma tohoto předloženého zákona, na téma vztahu, který se pokoušíme uspořádat, a to - prosím podtrhuji - na úkor rodiny. Věty o tom, že to není na úkor rodiny, já odmítám, protože kdybychom skutečně brali vážně rodinu jako základ společnosti, tak bychom vážně uvažovali, a omlouvám se za to zjednodušení, pravděpodobně jiným směrem. Řekli bychom: Ano, existuje rodina jako základ společnosti a máme zde tyto parametry: buďto je člověk svobodný, nebo je ženatý či vdaná, a od tohoto momentu se mohou odvozovat rozvedení nebo vdovci nebo vdovy. A pak je zde paralelně běžící struktura druhů a družek.
        Kdybychom mysleli, že rodina je opravdu tím vážným základním kamenem, za který se chceme brát, tak řekneme: Ano, tuto strukturu nemůžeme v žádném případě zpochybnit, a tudíž platí buď svobodný, nebo ženatý, nebo vdaná, rozvedený, vdova nebo vdovec, a potom bude platit skupina, tzv. třetí stupeň, něco jako rozhodnutí se, že chce někdo s někým žít, něco, co bychom mohli možná nazvat i partnerským soužitím, ale neznamenalo by to v žádném případě partnerské soužití osob stejného pohlaví, osob stejné nebo jiné sexuální orientace, znamenalo by to soužití osob, které se shodnou na daleko zásadnějších hodnotách.
        ***
        Na hodnotách, které vytvářely a vytvářejí naši společnost, a v tom se chci velmi silně odlišit od slov, která zde řekl pan místopředseda vlády Špidla, který nám rezolutně a jednoznačně sdělil, že vlastně už se nemáme ani moc o co hádat, ani moc o co usilovat, ani moc o co se prát, protože svět tradičních hodnot se zbortil, zhroutil, a my tedy teď v jakémsi vzniklém chaosu hledáme cesty k hodnotám novým a vymýšlíme si, jak po těchto cestách jít. Já se domnívám, že svět, tak jak to řekl pan místopředseda vlády Špidla, je v pohybu. Ale ty tradiční hodnoty se nezbortily.
        Řeknu to jednoduše. Vaším prostřednictvím, paní místopředsedkyně, si dovoluji vzkázat panu místopředsedovi vlády, že jestliže on se domnívá, že svět tradičních hodnot se zbortil, tak já, když se podívám zpět do mé rodiny, tak já mám dojem, že nám se ten svět nezbortil. Ani mým prarodičům, kteří zažili první světovou válku, její začátek i její konec a vše, co do světa přinesla tato šílená válka, se nezměnil názor na uspořádání jejich osobního života. Ani mým rodičům, kteří se před válkou narodili a válku prožili, druhou světovou válku, se nezměnilo jejich nazírání na to, co je pro ně podstatné a důležité, co tvoří největší hodnotu jejich života. Právě tak se nezměnil můj pohled člověka, který se narodil po druhé světové válce, nezažil tyto dva zlomy dvacátého století, na to, co považuji pro sebe za nejdůležitější a nejvážnější.
        Omlouvám se, že jsem nemluvila k zákonu a neprobírala jej podle jednotlivých paragrafů. Domnívám se, že takovéto technické nahlížení na tento zákon ani v danou chvíli není možné. A přestože v jedné věci budu souhlasit s panem místopředsedou vlády, to je v tom, že svět se pootáčí, je v pohybu, tak já myslím, že některé věci jsou tak konstantní a tak si zasluhující naší úcty a vážnosti, že se připojuji k těm, kteří podali návrh na zamítnutí tohoto zákona. (Potlesk v pravé části sněmovny.)