Dámy a pánové, nebudu dlouho zdržovat, ale bohužel nezbývá jiná chvíle než v rozpravě ke třetímu čtení, abych zareagoval na závěrečné vystoupení pana ministra ve druhém čtení. Bohužel na závěrečné vystoupení už nelze zareagovat, protože rozprava je u konce.
        Pan ministr podotkl k pozměňovacímu návrhu pana poslance Výborného skutečnost, že podle jeho názoru na Justiční akademii budou zhruba 90 % vyučujících tvořit soudci Nejvyššího soudu, a i z tohoto důvodu pan ministr považuje za zbytečný pozměňovací návrh pana poslance Výborného. Já bych k tomu podotkl jednu maličkost.
        Jestliže tomu tak skutečně bude a z 90 % budou vyučujícími na Justiční akademii soudci Nejvyššího soudu, pak není nutné, aby tito soudci jezdili vyučovat na Justiční akademii, pak může být skutečně, tak jak pan poslanec Výborný navrhuje, jedním ze školicích vzdělávacích míst pro soudce skutečně Nejvyšší soud. Ale jde tady nejenom o spotřebu pracovní kapacity soudců Nejvyššího soudu, v tomto pozměňovacím návrhu jde o věc daleko principiálnější, kterou jsme řešili - mohu směle říci - několik hodin na ústavně právním výboru, a byla to věc možná v této zákonné předloze nejkonfliktnější, to znamená, zda má existovat hegemonie Justiční akademie na vzdělávání soudců, anebo zda se otevře i možnost jiná, to znamená, zda monopol nemá být u Justiční akademie, ale zda má být možnost výběru a zda možnost vzdělávání soudců má být i uvnitř soudnictví. Já osobně a mí kolegové v klubu KSČM tuto záležitost -