Vážený pane předsedající, vážená vládo, vážené dámy a páni kolegové poslanci, je mi poněkud trapně, když zde nyní poslouchám některé pány poslance, kteří ještě nedávno působili ve významných funkcích v bývalých vládách a kteří přivedli Českou republiku k všeobecné stagnaci, k jedněm z nejhorších ekonomických ukazatelů v Evropě. Myslím, že lze bez nadsázky říci, že tito pánové přivedli naši zemi do všeobecné hospodářské a společenské krize.
        Vláda ČSSD přichází v situaci, kterou ona sama charakterizovala známým úslovím "jsme u snědeného krámu". Já bych k tomu ještě dodal, že jsme spíše u rozkradeného a vytunelovaného krámu. Zejména tristní je situace v hospodářství, kde pokles ekonomického výkonu má přirozeně dopad na školství, zdravotnictví, kulturu, obranu a další oblasti. Doslova otřesný je stav současného právního vědomí, což se následně projevuje v enormní kriminalitě všeho druhu.
        ***
        Negativní vývoj společnosti byl bývalými vládními představiteli kamuflován ideologickými floskulemi o všemocnosti trhu, nezbytnosti přinášet oběti pro návrat mezi vyspělé státy s tržním hospodářstvím apod. Neudržitelnost negativního vývoje nakonec vyústila ve vnitrostranický puč v ODS, vznik Unie svobody, rozpad pravicové vládní koalice, instalaci poloúřednické vlády Josefa Tošovského, snahu svalovat veškerou vinu na Václava Klause.
        V těchto souvislostech se mi jeví většina zde pronesené kritiky vládního programového prohlášení jako nanejvýš účelová a neseriózní. Je přinejmenším nefér, když bývalí vládní matadoři a kritikové všeho druhu nyní halasně prohlašují, že vládu ČSSD, před kterou stojí obrovské úkoly spojené s nápravou poměrů a vyvedením České republiky z krize, nepodpoří. Nicméně ať už kritika vládního prohlášení vychází z řad té pravé a autentické, nebo slovní opozice, upřímně řečeno, nic jiného od ní ani nemůžeme očekávat. Pozitivní hodnocení vládního prohlášení by totiž bylo přiznáním jejich vlastního selhání, jejich vlastních neúspěchů a jejich vlastních chyb. Děkuji.