Vážená paní místopředsedkyně, vládu tady nevidím, ani pana ministra vnitra. Velmi lituji, když jsem viděl tento návrh zákona, že tam není moje jméno. Asi mě opomenuli a mě to strašně mrzí, protože určitě bych byl jedním z těch, který by toto podpořil. A podporuji to i teď.
        Chceme, aby již konečně v naší republice byly vysvětleny všechny případy, které se staly. Víme dobře, že čeští komunisté nebo česká státní bezpečnost byla horší než sovětští poradci, kteří sem chodili. A to nás strašně mrzí. Mne mrzí, že se to bude stále opakovat, pokud tomu jednou neuděláme konec. Dnes se dočítám, že byly skartovány všechny svazky. V novinách stále a stále vidíte srpen 1968 a bude to dotud, dokud tomu neuděláme přítrž. Byl jsem rád, že jsem zde byl, když pan Grebeníček přál mnoho zdraví jeho otci, aby konečně přišel a vysvětlil tam před soudem, proč se kdo bojí. Víte, jak to nyní dopadlo s těmi vysokými pohlaváry, kteří by měli být odsouzeni. My je nechceme trestat trestem smrti nebo nějakými vysokými tresty, ale chceme, aby přiznali to, co byl komunismus, co byla Státní bezpečnost. Proto vás plně žádám, abyste podpořili tento návrh na tento institut. (Potlesk).