Děkuji. Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych jménem široké skupiny poslanců odůvodnil návrh zákona, kterým se mění zákon o živnostenském podnikání a úpravě některých dalších právních předpisů. Tento sněmovní tisk byl projednán ve dvou výborech, ve výboru hospodářském a ve výboru pro evropskou integraci. Podrobněji vás s výsledkem jistě seznámí zpravodajové těchto výborů. Já bych si dovolil poněkud vám přiblížit obsah tohoto sněmovního tisku. Ten obsah vlastně zůstává totožný, protože ani jeden ze dvou výborů k tomuto sněmovnímu tisku nepřijal nějaké výrazné usnesení, které by měnilo tento obsah. Takže tento sněmovní tisk zůstává vlastně ve znění, ve kterém byl předložen, co se týče obsahové stránky.
        Tento sněmovní tisk řeší několik problémů, které nastaly po aplikaci, po vstupu v účinnost velké vládní novely zákona o živnostenském podnikání.
        Za prvé. Ta předchozí velká vládní novela zákona o živnostenském podnikání zavedla katalog živností u živností volných, to znamená prolomila ten dosavadní princip, že živností volnou je každá živnost, která splňuje pojmové podmínky živnosti a není živností koncesovanou nebo živností vázanou, nýbrž že živností volnou jsou takové živnosti, které jsou stanoveny v katalogu živností, a tento katalog je vydáván se silou prováděcího právního předpisu na základě zákonného zmocnění.
        ***
        V tom je právě jeden z problémů, kdy na jedné straně nelze postihnout katalogem živností nekonečný výčet lidských činností, to zkrátka není možné při nejlepší vůli kterékoli vlády, katalogem postihnout celou škálu možných i budoucích lidských činností. To je jedním důvodem, proč nemůže tento katalog živností řádně fungovat.
        Dalším problematickým bodem aplikace katalogu živností je právě přechodné ustanovení, které ukládá podnikatelům, ať už to jsou právnické, nebo fyzické osoby, provést tzv. transformaci živností, resp. výměnu živnostenských listů.
        S touto povinností jsou spojeny nemalé náklady. Tyto náklady jdou k tíži veřejných rozpočtů vzhledem k tomu, že podnikatelé jsou při této výměně osvobozeni od správního poplatku za vydání nového živnostenského listu, takže z veřejných rozpočtů jsou neseny veškeré administrativní náklady, náklady korespondence, personální náklady a veškeré náklady spojené s touto agendou. Částka podle odhadů jednotlivých živnostenských úřadů, pokud ji pronásobíme, vychází až k jedné miliardě korun za tuto akci.
        Na straně druhé podnikatelé nesou další náklady, které jsou spojeny s výměnou živnostenského listu, byť jsou osvobozeni od správního poplatku. Tyto další náklady souvisí s tím, že pokud se jedná o právnickou osobu, která je povinně zapisována do obchodního rejstříku, je na místě, aby právnická osoba zajistila soulad zápisu v obchodním rejstříku s vydanými živnostenskými oprávněními, to znamená, aby předmět podnikání ve výpisu z obchodního rejstříku se shodoval s jednotlivými činnostmi, které jsou uvedeny v živnostenských listech. K tomu je u každé právnické osoby třeba změnit tzv. statusové dokumenty, to znamená v případě akciové společnosti stanovy a v případě společnosti s ručením omezeným společenskou smlouvu. Jak víme, tak podle obchodního zákoníku s těmito změnami jsou spojeny jednak náklady spojené se svoláním valné hromady a v neposlední řadě jsou s tím spojeny náklady, které souvisejí s notářskými poplatky, protože na tyto úkony je povinně předepsána forma notářského zápisu. Konečně podnikatel zaplatí soudní poplatek za návrh změny zápisu v obchodním rejstříku.
        To jsou negativní dopady tohoto tzv. katalogu živností. Pozitivní dopady podle mého názoru jsou minimální a nejsou zřetelné a předkladatelům prakticky pozitivní dopady známy nejsou.
        Vzhledem k tomu, že negativní dopady výrazně převyšují nad pozitivy, které vládní novela přinesla, předkladatelé tohoto sněmovního tisku navrhují zrušení předmětného zmocnění k vydání katalogu živností a zrušení samotného katalogu živností. Vláda tehdy a i nyní argumentuje tím, že vydání katalogu živností je nezbytné pro slučitelnost s právem Evropských společenství, nicméně stávající podoba živnostenského zákona není slučitelná s právem Evropských společenství, čehož si je jistě vědoma i vláda vzhledem k tomu, že připravuje, nebo dokonce už předložila velkou novelu živnostenského zákona. Bohužel, podle mého názoru v poněkud mírném rozsahu a velmi pozdě, takže je otázka legislativního procesu tohoto avizovaného vládního návrhu zákona.
        Další oblastí, kterou naším poslaneckým návrhem řešíme, je otázka zmocnění pro vládu ke stanovení dalších předpokladů pro určité druhy podnikání. Těmito dalšími předpoklady jsou myšleny nároky, které jsou kladeny na zaměstnance v pracovněprávním poměru. Myslím, že o záměru, proč vláda ke stanovení dalších podmínek přistoupila, je možné po věcné stránce polemizovat, nicméně předkladatelé jsou s jistotou přesvědčeni o tom, že tento návrh není konformní s ústavním pořádkem České republiky, neboť další kvalifikační předpoklady je nutné ukládat pouze na základě zákona, nikoliv podzákonnou normou. Proto předkladatelé navrhují zrušení tohoto zákonného zmocnění a zrušení samotného vládního nařízení.
        Konečně třetím okruhem problémů, který se snažíme řešit tímto sněmovním tiskem, je případ, kdy ve znění velké vládní novely živnostenského zákona jsme zákonem a zcela po právu stanovili další kvalifikační předpoklady pro výkon některých živností. Zpřísnili jsme kvalifikační předpoklady co do vzdělání a délky praxe u některých živností. Myslím si, že to je zcela legitimní postoj Poslanecké sněmovny, nicméně předkladatelé mají za to, že pouze z důvodu nedostatku praxe by nemělo být odebráno živnostenské oprávnění těm, kteří tuto živnost již provozovali. Řeknu příklad. Podnikatel provozoval určitou živnost po dobu dvou let, my jsme zákonem stanovili, že pro provozování této živnosti je třeba tříletá praxe. Podnikatel tedy musí přerušit podnikání vlastním jménem na jeden rok, někde se nechat zaměstnat, doplnit si praxi a za rok pokračovat, kdy již bude mít splněnu tříletou lhůtu.
        Předkladatelé tedy navrhují, aby k nedostatku kvalifikačního předpokladu spočívajícímu v nesplnění praxe nebylo přihlíženo u těch podnikatelů, kteří již konkrétní živnost vykonávali, a to ať vlastním jménem, nebo byli k této živnosti ustanoveni do funkce odpovědného zástupce.
        Dámy a pánové, na závěr se musím vyjádřit i ke konkurenčnímu sněmovnímu tisku. Chtěl bych uvést, že následující bod, návrh poslanců Kladívka a Doležala, se snaží řešit podobnou problematiku - abych už nemusel vystupovat k následujícímu sněmovnímu tisku. Náš návrh řekl bych je širší, snaží se odstranit samotné příčiny vzniklého problému. Naproti tomu kolegové Kladívko a Doležal postupovali tak, že se snaží odstraňovat pouze následky, a to způsobem určitého přechodného režimu resp. přechodných ustanovení. To je vlastně zásadní rozdíl mezi těmito dvěma návrhy. Doufám, že neřeknu nic proti kolegům Kladívkovi a Doležalovi, když řeknu, že jsme domluveni s předkladateli tohoto konkurenčního návrhu, že oni podpoří tento sněmovní tisk a my sněmovní tisk konkurenční, a že vidíme prostor pro to, aby oba tyto sněmovní tisky byly postoupeny do třetího čtení.
        V tuto chvíli vám skutečně děkuji za pozornost a vyslechnutí úvodního slova.