Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážení členové vlády, jak již zaznělo, kolegyně Mihaličková i přes veškerou snahu se dnešního jednání nemůže zúčastnit, je omluvena, takže mi dovolte, abych náš návrh zákona o daňových asignacích zkráceně přednesl. Jako předkladatelé s Monikou Mihaličkovou jsme se zabývali otázkou, jak přispět ke zlepšení situace v oblasti financování neziskového sektoru u nás. Neziskový sektor, který u nás zahrnuje občanská sdružení, obecně prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy a ještě v minulém roce zahrnoval účelová zařízení církví, se potýká s problémy v této oblasti. Pokusím se o stručné přiblížení této problematiky. Za prvé. Velmi nízké procento, necelá šestina státních finančních prostředků plyne do neziskového sektoru prostřednictvím regionálních a místních orgánů, zbytek je distribuován centrálními orgány v Praze. Tím se dostávají do značné nevýhody organizace, které nemají možnost v centru lobbovat a z hlediska toho, že jejich aktivity jsou vyvíjeny zejména v oblasti regionů, nepatří mezi organizace, které jsou celostátně známé, a to je velice nevýhodná situace pro ně. Za druhé. Finanční prostředky stát přiděluje pouze na jeden rok, takže projekty dlouhodobějšího charakteru musí žádat o podporu znovu další rok. Za třetí. Problém neadekvátní finanční podpory ze strany státu, která je jednak dána tím, že objem státní pomoci neziskovému sektoru zaostává za prudkým nárůstem počtu organizací, a za druhé také tím, že podpora neziskových organizací ze strany státu je neadekvátní i proto, že jim ve srovnání s některými rozpočtovými a příspěvkovými organizacemi, které poskytují stejný druh služeb, poskytuje menší objem financí. Za čtvrté. Problém obtížného získávání prostředků z nestátních zdrojů. To je velký problém a na to upozorňuje většina neziskových organizací. Já bych vám tady řekl dvě čísla. Zatímco v Maďarsku v roce 2000 využilo možnost asignovat 40 % dárců, u nás využilo možnosti uplatnit odpočet darů od základu daně pouze 5 % fyzických osob. Když shrnu tyto problémy, jsme nejen my, ale i neziskový sektor přesvědčeni, že právě přijetí zákona o asignacích přispěje alespoň k částečnému vyřešení problému v oblasti financování tohoto sektoru u nás. Domnívám se, že vedle stávajících nástrojů podpory neziskového sektoru lze využít i další možnosti, a tou daňové asignace bezesporu jsou. Rád bych vás seznámil s následujícími údaji, které vás možná přesvědčí o tom, že některé stávající nástroje podpory neziskového sektoru, byť se mnohým z vás zdají být dostačující, nejsou ideální. Tyto údaje se týkají odpočtu hodnoty darů od základu daně z příjmu v České republice. Mám k dispozici údaje od roku 1997, ale zmíním zde pouze údaje za rok 1999 a 2000. V roce 1999 uplatnilo odpočet od základu daně podle § 15 odst. 8 zákona o daních z příjmu 4,8 % poplatníků a celková hodnota darů tedy činila 631 milionů korun. V roce 2000 to bylo 5 % poplatníků a hodnota darů byla 658 milionů korun. Tato data se mohou zdát uspokojující, přesto srovnání s Maďarskem, které jsem zmiňoval, je tristní. V roce 1999, tedy po třech letech působnosti tohoto zákona o daňových asignacích, využilo možnost asignovat 38 % poplatníků daně z příjmu z celkového počtu poplatníků a přineslo to podporu ve výši 4,43 miliardy maďarských forintů a v roce 2000 to již bylo 40 % plátců daně. Vidíte, že rozdíl 5 % a 40 % ve dvou zemích, kde jsou dva různé systémy podpory, něco ukazuje. Možnosti odpočtu hodnoty darů od základu daně z příjmu tedy využívá velice malé procento živnostníků v České republice, ale téměř nevyužívají osoby zaměstnané, za něž správu daní provádí jejich zaměstnavatel. Ve světě existuje několik druhů možností, jak podporovat neziskový sektor. Já je tady mám vypsané, ale nebudu zdržovat. Řeknu jen, že ten poslední, to znamená daňové asignace, je systém, který je moderní, využívá se zejména v Maďarsku a Itálii. Pro vaši informaci: v Itálii ho lze odpočíst až 19 %. My navrhujeme procent sedm. Dovolte mi nyní, abych přešel ke konkrétnímu návrhu, tedy k návrhu českého zákona o daňových asignacích. Přijetí zákona o daňových asignacích umožní každému občanu, poplatníkovi daně z příjmu fyzických osob, tedy jak samostatně výdělečným, tak zaměstnancům, darovat část této daně na podporu činnosti neziskových organizací, mezi které jsou u nás zahrnovány občanská sdružení, obecné prospěšné společnosti, nadace a nadační fondy, které ovšem, jak jistě víte, nemohou být ze zákona příjemci státní dotace a kam do konce minulého roku patřila i účelová zařízení církví. Rád bych se zastavil u problému církví. My jsme připravovali zákon v minulém roce. V té době ještě otázka církví a náboženských společností nebyla definitivně vyřešena. Já bych zde chtěl avizovat, že jsme připraveni zařadit do seznamu oprávněných příjemců daňových asignací ve druhém čtení, pokud k tomu bude vůle církve a další církevní organizace. *** Pro vaši informaci - koho se vlastně daňové asignace mohou dotknout? V obchodním rejstříku v minulém roce bylo zapsáno 538 obecně prospěšných společností, zároveň bylo zaregistrováno 1057 nadací a nadačních fondů a celkem bylo zaregistrováno 48 950 občanských sdružení, takže v podstatě tímto návrhem zákona budeme moci oslovit obrovské množství organizací, budeme moci nasměrovat část těchto daní do značného počtu organizací a podpořit obrovský počet velice prospěšné činnosti. Například v praxi to bude moci znamenat, že občané budou moci asignovat mimo jiné nejen Valašské muzeum v Rožnově pod Radhoštěm, ale i malé divadlo ve své obci, případně jakýkoliv spolek nebo občanské sdružení. Náš návrh umožňuje rozhodnout o darování nejvíce 7 % daně ve prospěch oprávněného příjemce, přičemž nejnižší hodnota daru nesmí být nižší než 500 Kč, jak je v návrhu zákona uvedeno. Toto sedmiprocentní ustanovení není klasickým daňovým zvýhodněním v širším slova smyslu. Jde totiž o další formu státní podpory na tyto účely, a proto oprávněným příjemcem je právnická osoba, která bude uvedena na seznamu Ministerstva financí a bude muset splňovat určité podmínky. Pro vaši informaci, musí být registrována více než dva roky, nesmí mít žádné daňové nedoplatky, dluhy na sociálním a zdravotním pojištění atd. Bude moci tyto prostředky využít v průběhu dvou let, a pokud je použije v rozporu s oprávněným účelem, bude muset tuto částku vrátit zpět. Vše bude kontrolováno příslušným finančním úřadem a je zde stejný režim, jaký se již dnes uplatňuje u různých dotací, které stát směřuje do tohoto sektoru, to znamená, že je zde kontrola, je zde jasné vyúčtování oprávněnosti těchto prostředků. Každý rok bude Ministerstvo financí zveřejňovat oprávněný seznam příjemců a asignací, takže občané budou vědět, kam mohou nasměrovat své prostředky. Prakticky to bude probíhat tak, že v období od 1. ledna do 28. února budou posílat organizace formality nutné k zapsání do seznamu na Ministerstvo financí, do 30. června bude seznam zveřejněn, do třiceti dnů od zveřejnění tohoto seznamu se budou moci nezařazení odvolat a ministr financí bude muset odvolání vyřídit do 30 dnů. Do 5. prosince se zveřejní u každé jednotlivé organizace celková částka. V průběhu ledna následujícího roku Ministerstvo financí tuto částku převede na příslušný účet organizace. Vzhledem k tomu, že navrhujeme účinnost zákona od roku 2003, chtěl bych upozornit, že celý cyklus se bude týkat až roku 2004, a nedotkne se tedy státního rozpočtu roku 2003 ani 2004. Vážené paní poslankyně, páni poslanci, já se domnívám, že přijetím tohoto návrhu zákona umožníme zlepšit nejen postavení neziskového sektoru u nás a ostatních organizací a institucí, které vnímáme jako obecně společensky prospěšné, ale hlavně umožníme každému občanovi, aby alespoň o velice malé části svých daní rozhodoval sám podle znalostí ve své obci, ve svém regionu, a ne aby tyto daně odváděl jen do společného státního rozpočtu, kde o tom rozhodují z velké většiny úředníci v Praze. Jsem přesvědčen o tom, že tento zákon propustíte do druhého čtení a umožníte přinejmenším debatu o tomto návrhu, a každopádně přivítáme každý návrh, který zlepší naši normu. Zatím ohlasy z neziskového sektoru jsou velice příznivé. Máme mnoho připomínek, jak tento návrh zákona případně ještě zlepšit, ale každopádně si myslím, že o tom bude diskuse, pokud tento návrh zákona - a já vás o to moc žádám - projde do druhého čtení. Děkuji vám.
V projevu zmínění politici:
Zdroj: http://www.psp.cz/eknih/1998ps/stenprot/046schuz/s046182.htm
Záznam v JSON |
https://api.hlidacstatu.cz/api/v2/datasety/stenozaznamy-psp/zaznamy/1998_46_01091
Popis API |
Pokud máte tip na zajímavý zdroj dat, podělte se s ostatními. Anebo se koukněte na nápady ostatních.
Chybí vám zde nějaká data? Přidejte je a pomozte i ostatním, je to snadné.